Aterom v podpaží je cysta vyplněna kožním mazem a epiteliemi, zbytky vlasů a podobně. Je to velmi častý kožní nález a jeho přítomnost je daná geneticky (určitá vývojová odchylka při tvorbě kůže). Aterom je kosmetický problém a léčit se nemusí. Pokud dojde k chirurgickému zákroku, je třeba provést vyjmutí celého útvaru i s pouzdrem, jinak dochází k recidivám. Když aterom zůstane v místě vzniku, může se čas od času zanítit a případně zhnisat, jiné riziko nehrozí. Někteří pacienti mají aterom řadu let a žádné komplikace nejsou.
V naší poradně s názvem POCENI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Angelina Klicperova.
Dobry den, ma stres vliv na poceni, nebo to zpusobuji nadledvinky, nejedna se o prechod a ani o problemy ledvin dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Stres významně podporuje pocení. Míra stresu ovlivňuje jak množství, tak i složení a následný zápach potu. Stresu je třeba čelit a snažit se ho minimalizovat. Pokud jde o stres z úzkosti, tak je vhodné si dopomoci antidepresivy.
Příčinou vzniku ateromu je ucpání a nadprodukce kožní mazové žlázy. Aterom může narůst až do několikacentimetrové velikosti. Cysta mazové žlázy obvykle není bolestivá a postiženému člověku vadí především z kosmetického a hygienického hlediska. Komplikace mohou nastat, jestliže se cysta mazové žlázy zanítí. Aterom za uchem má většinou kulovitý tvar v barvě kůže anebo je tmavší než okolní pokožka. Nejčastěji se aterom vytváří v místech vývodu mazové žlázy, tedy kolem uší.
Projevy ateromu za uchem jsou nebolestivé, ale lidem vadí z kosmetického hlediska nebo při hygieně. Sekret a šupiny epidermu se v cystě hromadí bez možnosti proniknout pokožkou ven. Kůže se s přibývajícím mazem ztenčuje a prosvítá jí obsah ateromu – od bělavé přes žlutou až k temné (v případě zanícení ateromu).
Léčba ateromu za uchem je převážně chirurgická a provádí se buď klasicky, nebo laserem. Nedoporučuje se zkoušet odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách není možné dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní. Proto je třeba odborného zásahu, při kterém lékař vyjme pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikl zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.
V naší poradně s názvem NADMĚRNÉ OCHLUPENÍ TVÁŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viki.
Dobrý den,
je mi 60 let, vždy jsem měla jemné chmýří na tváři. Čim jsem starší, tím více mi rostou kolem úst a na bradě, ale už to není chmýří, ale tvrdé vousy, je to velice deprimující.
Jak se zjistí jestli mi špatně pracují nadledvinky nebo vaječníky v mém věku. Zmínila jsem se praktickému lékaři, ten mi řekl běžte na gynekologii, tam vám to vysvětli, tak nevím. Na štítnou žlázu beru Letrox 50 - 1/2 tablety denně.
Myslíte že by mi pomohla antikoncepce (myslím na ochlupení, nebo krém Vaniqa a kdo mi to předepíše, myslím krém.)
Děkuji Radová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hirsutismus trápí ženy už od nepaměti. Často bývá geneticky zakódován v celé generační linii příbuzných a někdy jde zas o pobláznění hormonů. V článku uvedeném výše je popsáno jak a proč k růstu vousů u žen dochází. Přesnou příčinu může odhalit krevní rozbor. Pomohou vám na oddělení gynekologie, endokrinologie a na kožním. Na všech těchto místech můžete požádat o předpis na mast Vaniqa.
Aterom v podpaží je cysta vyplněná kožním mazem a epitelem, zbytky vlasů a podobně. Je to velmi častý kožní nález.
Příčiny ateromů v podpaží jsou dány ucpáváním mazových žláz, traumatickým poškozením mazových žláz, zánětem folikulů, hormonální nerovnováhou, metabolismem, nadměrnou olejnatostí kůže. Další příčinou vzniku ateromu v podpaží může být genetický předpoklad, jde o určitou vývojovou odchylku při tvorbě kůže, preventivně se nedá nic dělat.
Příznakem zánětu ateromu v podpaží je zarudnutí kůže v oblasti lokalizace, na povrchu ateromu může být zvýšená teplota a místo je bolestivé.
Aterom diagnostikovaný v podpaží je kosmetický problém a léčit se nemusí. Pokud se aterom neléčí, může se čas od času zanítit a případně zhnisat, jiné riziko nehrozí. Někteří lidé mají aterom řadu let a žádné komplikace nemají. Ateromy v podpaží se mohou léčit chirurgicky, nebezpečné nejsou.
Jde o boule, které se na hlavě objeví bez zjevné příčiny. Protože si na pokožku hlavy člověk sám nevidí, je dobré navštívit lékaře, který původ boule na hlavě rozpozná a rozhodne o následné léčbě.
Jako boulička se například jeví vznikající vřídek, který může být velmi bolestivý. Drobné boule (spíše bouličky) na hlavě může způsobit nevhodně zvolený šampon, a to zejména u přípravků typu „dva v jednom“. Bouličky na hlavě se později změní ve stroupky. Pokožku je vhodné opláchnout vlažným heřmánkovým odvarem a pak změnit šampon.
Tuková bulka pod kůží hlavy se může rovněž jevit jako boule na hlavě. Protože bude vadit při česání a mohlo by dojít k zanesení infekce do rány po hřebeni, je vhodné navštívit kožního lékaře.
Jako malé boule mohou vypadat i jiné kožní změny na pokožce hlavy – bradavice, ateromy, lipomy, fibromy, mateřská znaménka. Některé lze odstranit, s jinými je třeba se celoživotně smířit.
Aterom je cysta naplněná sekretem mazové žlázy a šupinami epidermu. Aterom má většinou kulovitý tvar v barvě kůže anebo je tmavší než okolní pokožka. Nejčastěji se aterom vytváří v místech vývodu mazové žlázy – kolem uší, na tvářích, na zádech, na zevních genitáliích, kolem konečníku. Ale cysta mazové žlázy se může vytvořit i na jiných místech těla, jestliže dojde k uzavření vývodu mazové žlázy kolem vlasu nebo chloupku. Aterom se jen zcela výjimečně objeví na neochlupených částech těla. Sekret a šupiny epidermu se v cystě hromadí bez možnosti proniknout pokožkou ven. Kůže se s přibývajícím mazem ztenčuje a prosvítá jí obsah ateromu – od bělavé přes žlutou až k temné – v případě zanícení ateromu. Odstranění ateromu není náročný zákrok, provádí se chirurgicky (klasicky nebo laserem). Nedoporučuje se pokoušet odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách totiž není možné dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní (znají to například lidé, kterým se vytváří bulka na stále stejném místě – třeba na zádech). Proto je třeba odborný zásah, při němž lékař vyjme celé pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikl zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.
Lipom vzniká lokalizovaným zmnožením tukových buněk v podkoží, takže se vytvářejí charakteristické měkké, až několik centimetrů velké bulky. Nevznikají většinou na žádném podkladě, například po&
Ve svém příspěvku ADENOM NADLEDVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Mituchovičová.
Dobry vecer.mam adenom nadledviny a pribrala jsem 13kilo.jsem asi zavodnena.ma nekdo podobnou zkusenost?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina.
Dobrý večer, u mě existuje podezření na adenom nadledvinky a též jsem za poslední tři roky ztloustla o 14 kg. Teď díky low carb stravě hubnu, zatím tedy jen 6 kg, protože tuto stravu zatím jim krátce, jen 6 týdnů, ale věřím, že další kila dám také dolů. Ale zatím neproběhla další vyšetření, takže tohle ještě dořešíme. Vás se chci zeptat, jak to u vás s adenomem pokračuje dál? Musela jste na operaci, nebo vás léčí jinak? Děkuji a zdravím.
Nadledvinky jsou dva malé orgány uložené nad ledvinami. Skládají se ze dvou částí – z dřeně a kůry, což jsou orgány, které mají zcela odlišné funkce a spadají do různých orgánových systémů. Dřeň patří do autonomního nervového systému, kdežto kůra nadledvin je endokrinní orgán, který vylučuje zcela jiné látky než dřeň.
Dřeň nadledvin produkuje hormon adrenalin a noradrenalin. Hormon adrenalin se vylučuje do krve při strachu a úzkosti. Jestliže se člověk cítí ohrožen, někdo na něj zaútočí nebo se cítí ve stresu, vykazují nadledvinky zvýšenou produkci adrenalinu. Díky tomu se zrychlí tep, rozbuší se srdce, zbledne kůže, zježí se vlasy. A probíhá ještě mnoho dalších procesů v organismu, aby se člověk připravil k boji nebo útěku. U člověka, který trpí úzkostí, se všechny uvedené stavy dostavují přesto, že není přímo ohrožen, ale stačí k tomu pouhý pocit ohroženosti. Pokud se tyto stavy často opakují, dojde nejen ke změně fungování autonomního nervového systému, ale i ke změnám ve fungování jiných orgánů. Může například dojít k poruše metabolismu cukrů, k vysokému tlaku a podobně.
Dalším hormonem, který je vylučován dření nadledvin, je hormon noradrenalin, který má vzhledem k adrenalinu opačné účinky. Na srdci například způsobuje zpomalení tepu a arytmii, zužuje dýchací cesty, čehož se využívá při léčbě některých nemocí stejně, jako se využívá adrenalinu k léčbě astmatu a rozšíření dýchacích cest. Tyto hormony se vzájemně doplňují a mají velký vliv na spoustu funkcí našeho těla. Porucha v produkci těchto látek způsobuje mnoho zdravotních problémů. Ať už jde o nespavost spojenou s bušením srdce, zácpu, zvýšený krevní tlak či zúžení průdušek. Může také docházet ke zvýšenému vyplavování cukru do krve, které nutí organismus k častějšímu vyplavování inzulinu, čímž dochází k oslabení slinivky břišní. Infekční ložiska v dřeni nadledvin mají za následek tuto deregulaci, a tak se detoxikace nadledvin stává důležitou cestou k úpravě mnoha zdravotních projevů.
Kůra nadledvin produkuje hormony, které se nazývají steroidy. Nejvýznamnějším a také jedním z nejsledovanějších z nich je život zachraňující antistresový hormon kortizol. Jeho vylučování je kromě nadledvin úzce spjato s nadřízeným řídicím orgánem – hypofýzou. Ta produkuje řídicí hormon pro kůru nadledvin. Dalším důležitým hormonem kůry nadledvin je aldosteron,
Nadledvinky patří mezi takzvané endokrinní žlázy, to je žlázy s vnitřním vylučováním. Jsou to útvary uložené na horním pólu ledvin. To je také důvod, proč nebyly dlouho poznány. Nadledvinky byly zprvu označovány jako nadledvinkové kapsičky, protože než došlo tělo pitvaného zločince na stůl, dřeň nadledvinek se rozložila a zbyl po ní jenom obal.
Skládají se ze dvou částí, z dřeně a kůry. Jsou to vlastně rozdílné orgány, které mají zcela odlišné funkce a spadají do různých orgánových systémů. Zatímco dřeň patří do autonomního nervového systému, tak kůra nadledvin je endokrinní orgán, který vylučuje zcela jiné látky než dřeň. Dřeň nadledvin produkuje hormon adrenalin a noradrenalin. Hormon adrenalin se vylučuje do krve při strachu a úzkosti. Jestliže se člověk cítí ohrožen, někdo na něj zaútočí, nebo se cítí ve stresu, vykazují nadledvinky zvýšenou produkci adrenalinu. Díky tomu se zrychlí tep, rozbuší se srdce, zbledne kůže, zježí se vlasy. Probíhá ještě mnoho dalších procesů v organismu, aby se člověk připravil k boji, nebo útěku. U člověka, který trpí úzkostí, se všechny uvedené stavy dostavují přesto, že není přímo ohrožen, ale stačí k tomu pouhý pocit ohroženosti. Pokud se tyto stavy často opakují, dojde nejen ke změně fungování autonomního nervového systému, ale i ke změnám ve fungování jiných orgánů. Může například dojít k poruše metabolismu cukrů, k vysokému tlaku a podobně.
Dalším hormonem, který je vylučován dření nadledvin, je hormon noradrenalin, jenž má vzhledem k adrenalinu opačné účinky. Na srdci například způsobuje zpomalení tepu a arytmii, zužuje dýchací cesty, což se využívá při léčbě některých nemocí, stejně jako se využívá adrenalinu k léčbě astmatu a rozšíření dýchacích cest. Tyto hormony se vzájemně doplňují a mají velký vliv na mnoho funkcí našeho těla. Porucha v produkci těchto látek způsobuje mnoho zdravotních problémů. Ať už jde o nespavost spojenou s bušením srdce, zácpu, tak také zvýšený krevní tlak či zúžení průdušek. Může také docházet ke zvýšenému vyplavování cukru do krve, které nutí organismus k častějšímu vyplavování inzulínu a tím dochází k oslabení slinivky břišní. Infekční ložiska v dřeni nadledvin mají za následek tuto deregulaci, takže se detoxikace nadledvin stává důležitou cestou k úpravě mnoha zdravotních projevů.
Jedná se o tukové usazeniny kašovité konzistence ve stěně tepen, které jsou charakteristické pro aterosklerózu. Tyto usazeniny vytvářejí spolu s pěnovými buňkami takzvaný ateromový plát, přičemž dochází k fibrotizaci a nekrotizaci tkáně. Průsvit cévy se zužuje, její stěna zbytňuje a céva se stává méně pružnou. Následně dochází k mikroskopickým poraněním stěny tepny, k aktivaci mechanismů srážení krve a může dojít ke zvředovatění poraněné tkáně. Toto je pak základní příčinou vzniku trombů. Ateromový plát se nejčastěji vytváří v místech, kde se tepny rozvětvují. Tok krve není v těchto místech laminární, ale dochází k jejímu víření a proudění se stává turbulentní. Tepenná stěna je vystavena mnohem většímu zatížení, častěji dochází k mikroskopickým poraněním a následná zvýšená produkce vaziva vytváří podmínky pro vznik ateromu.
Jako aterom se také označuje tuková kožní cysta vznikající ucpáním kožní mazové žlázy se současnou nadprodukcí mazu. Takový aterom může dosáhnout průměru až několika centimetrů a velkou komplikací se může stát jeho hnisání.
Nadledvinky a štítná žláza jsou propojené orgány, takže je nutné podporovat je vzájemně. Pokud mají lidé problém s nadledvinkami, je nutné řešit nejprve nadledvinky, a až se vzchopí, začít dodávat jód. Protože pokud se rychle nastartuje štítná žláza, tak nadledvinky nestíhají.
Jako skvělá kombinace funguje: lékořice, ženšen (právě kvůli štítné žláze), jiaogulan, včelí pyl a vitamíny a minerály.
Aterom za uchem je kožní cysta, která vzniká díky ucpání žlázek s mazem. Zjednodušeně řečeno, jedná se o cystu, jejíž obsah tvoří bělavá hmota, často nepříjemně zapáchající. Cysta sama o sobě není nebezpečná, nebezpečné jsou komplikace, které při ní mohou vzniknout, a to špatně se hojící vředy, abscesy nebo flegmona. Ve velmi vzácných případech se mohou mazové cysty zvrhnout do zhoubného nádoru a způsobit bazální nebo spinocelulární karcinom kůže.
Aterom se nachází v horních vrstvách kůže a jeho obsah je viditelný přes průsvitnou kůži, takže má určitou barvu, zatímco lipom, který se nachází v hlubších vrstvách kůže, má stejnou barvu jako tělo. Lipom je nezhoubný nádor skládající se z tukových buněk, díky tomu je někdy mylně označován jako tuková cysta. Lipom roste pomalu pod kůží v podkožní tkáni. Nejvíce se vyvíjí v dospělosti, nejčastěji se pak objevuje ve středním věku. U obou pohlaví je četnost výskytu stejná, přičemž u žen se více vyskytují osamělé lipomy a u mužů zase převažují shluky lipomů.
Aterotrombembolismus v aortě je označení procesu, kde se na ateromu v aortě zachycují části fibrinu a trombocytů, které vytvářejí takzvaný bílý trombus a vzniká aterotrombóza. Aterom i trombus se postupně zvětšují a může dojít k jejich uvolnění. Trombus může být různé velikosti. Následně je vmeten do cévního řečiště. Jako embolus může vniknout do mozkového cévního řečiště a způsobit tak embolii.
Nadledvinky regulují mimo jiné i určité funkce peristaltiky, a jestliže správně nepracují, tak dochází k poruchám, dráždění a jiným potížím ze strany zažívacího ústrojí. Poruchy této žlázy jsou dále zodpovědné za vznik nádorů, za nízký krevní tlak, a dokonce za křeče. Nadledvinky na druhé straně stimulují svalstvo a nervový systém, na starost mají obnovování a opravování buněk a tkáňových struktur. Nadměrná pohlavní činnost tlumí vylučování hormonů nadledvinek a funkci nadledvinek, což má škodlivý vliv na celé tělo, mozkem počínaje.
Nadledvinky produkují téměř 48 různých druhů a typů hormonů. Bez základního materiálu však nemůže tělo nic vyrábět ani vylučovat, proto má životně důležitý význam nejen dávat tělu k dispozici potravu, ale dodávat mu potravu plnohodnotnou, která může být rychle zpracována a přeměněna. Neexistuje žádná jiná potrava, která by dokonaleji vyhovovala lidskému organismu a hlavně endokrinním žlázám, než jsou čerstvé syrové zeleninové šťávy.
Nadledvinky se nachází těsně nad ledvinami. Nadledvinky produkují několik důležitých hormonů – adrenalin, noradrenalin, gonadokortikoidy (estrogen a androgen) a skupinu hormonů, která se nazývá glukokortikoidy. Kortizol je právě jedním hormonem ze skupiny glukokortikoidů.
Přírodní strava pomůže zregenerovat nadledvinky. Zpracované potraviny by měly být vyloučeny společně s cukrem, včetně medu, melasy a ovocných šťáv, což pomůže stabilizovat cukr v krvi. Celozrnné potraviny a zelenina dodají tělu vlákninu, živiny a vitalitu, která nemůže být dodána suplementy. Voda pomáhá zachovat hydrataci organismu.
Přírodní léčba pomáhá i při řešení hypoadrenalismu. Mezi doporučované bylinky patří například adaptogeny, což jsou rostliny známé svou schopností zmírnit reakci nadledvinek, jako například lékořice. Dále je to rhodiola, která je jedním z adaptogenů užívaných k léčbě stresu, přičemž její účinnost byla vědecky potvrzena. Taktéž vitamín C a B-komplex pomáhají obnovit nadledvinky. Každý minerál i vitamín působí zároveň jako antioxidant. Používají se i suplementy se syrovými zvířecími nadledvinkami.
Postup očisty
Na dospělého jedince dvakrát až třikrát denně kávová lžička lékořice a k tomu za den 1 000 mg B5 a 100 mg B1. Užívá se maximálně 8 týdnů a pak musí následovat pauza, protože lékořice při dlouhodobé konzumaci škodí ledvinám.
Základem pro fungovaní nadledvinek je vitamín C, dále B5, E, B6 a prvky jako hořčík či vápník. Dále jsou vhodné byliny: lékořice, vitánie, korejsky ženšen (Panax Ginseng), indický ženšen, zázvor, jinan, rozchodnice.
Velmi důležitá je změna životního stylu!
Zjistěte, co vám nejvíce bere energii, je nutné se vyvarovat stresu. Jezte pravidelně a vyváženou stravu. Je důležité dostatečně solit zdravou solí (Himalájská, Celtic). Je nutné vyvarovat se alergií na jídlo – eliminovat především cukr, bílou mouku (hlavně pšeničná).
Je nutné pravidelně cvičit – doporučuje se jóga. Existuje cvičení jógy zaměřené přímo na posílení nadledvinek.
Příznaky špatné funkce nadledvinek jsou únava, závratě, omdlévání. Poruchy paměti a zapomínání mohou být také způsobeny nízkou činností nadledvinek. Přispívat k tomu mohou extrémy počasí (horka nebo chlad), fyzické trauma nebo zranění, periodicky se opakující stres, stejně jako dlouhodobé onemocnění. I dieta může hrát roli při onemocnění nadledvinek, jelikož často obírá organismus o vitamíny skupiny B. Nadledvinky též produkují aldosteron, který kontroluje rovnováhu sodíku a draslíku v těle. Nedostatečné množství tohoto hormonu pak může způsobit dehydrataci organismu.
Důležitým indikátorem může být nízký tlak, i když je často přehlížen a není považován za abnormální zdravotní stav. Krevní tlak ve stoje versus krevní tlak v sedu lze použít pro diagnózu. Zdravý člověk bude mít vyšší tlak po postavení, zatímco lidé se sníženou funkcí nadledvinek (hypoadrenalismus) trpí poklesem krevního tlaku.
Vyčerpanost nadledvinek může vést také k nespavosti. I když některá přírodní léčiva mohou nespavost dočasně upravit, pokud je příčinou hypoadrenalismus, budou se muset nadledvinky nejprve vyléčit, než se objeví dlouhodobý efekt.
S onemocněním nadledvinek mohou souviset i alergie, protože lidé s nízkou funkcí nadledvinek mohou přestat produkovat chlorovodíkovou kyselinu v žaludku, která je nutná pro správné trávení. Pokud toto nastane, tělo není schopno trávit proteiny, což může vést k potravinovým alergiím, deficitům výživy nebo k hypoglykemii.
Ne vždy musí jít o nemoc – namáhavé cvičení může být tělem vyhodnoceno jako stres a vyvolat mechanismus „boj nebo útěk“ v nadledvinkách. Intenzivní cvičení může způsobit vyčerpání nadledvinek a bránit jejich uzdravení.
K vyšetření nadledvinek se používají různé testy, viz níže.
Posvítí se baterkou ze strany do oka pacientovi a dojde-li ke stažení nebo roztažení panenky, je jasné, že se zde jedná o stresovou nebo fyzickou zátěž – adrenální vyčerpanost. Při světle by se nám správně měla panenka v oku stáhnout a zůstat stažená.
Měření metabolické teploty – pacient si měří teplotu digitálním teploměrem 3x denně, alespoň 7 až 10 dní. Vyhodnocením teploty se dá odhadnout, jestli se opravdu jedná přímo o adrenální vyčerpanost, nebo o problém se štítnou žlázou. Široká proměnlivost denních teplot indikuje slabou funkci nadledvinek, protože nadledvinky pomáhají tělu udržovat stabilitu. Dobrá funkce nadledvinek produkuje stabilní teplotu. Jakmile se funkce nadledvinek začíná zlepšovat, variabilita teplot klesá. Jestliže se variabilita teplot zvyšuje, nadledvinky jsou přetěžovány.
Krevní test nadledvinek se nemusí jevit úplně přesně. Přesnější je test ze slin, i když poněkud nákladnější, protože se zatím provádí jen v cizině. Ze slin se měří DH-EA stresový hormon a kortizol. To jsou dva hormony, které ovlivňují reakci fytosteroidních hormonů a nadledvinek.
Ovšem nejčastěji se využívají krevní testy nebo testy ze slin. Test ze slin kontroluje kortizol v různých denních dobách. Testy byly používány k odhalování Cushingova syndromu a Addisonovy choroby (závažná onemocnění nadledvinek), dnes je lékaři častěji používají k vyhodnocení hypoadrenalismu. Normální hladina kortizolu je nízká večer a vysoká ráno. Těhotenství, stres a nemoc mohou zvýšit hladinu kortizolu.
