Ateromatóza aorty znamená, že se do cévní stěny ukládá cholesterol, který kalcifikuje a je vidět na RTG hrudníku. Znamená to postižení cév cholesterolem – lidově: kornatění tepen.
Příčinou vzniku ateromatózy aorty je porucha látkové přeměny v tepenných stěnách s ukládáním neutrálních tukových látek do cévní stěny. Výduť břišní aorty se nazývá aneurysma a je to skutečně stav potenciálně velmi rizikový. Ateromatóza je jedním z rizikových faktorů pro vznik výdutě (aneurysmatu), ale rozhodně neplatí, že u každého pacienta s ateromatózou musí ke vzniku aneurysmatu dojít.
Léčba u ateromatózy aorty je vždy individuální. Doporučuje se vyšetření hladiny cholesterolu a triglyceridů v krvi, pokud by byly hodnoty zvýšené, je vhodné zahájit léčbu: dietní opatření, nasazení léku na snížení jejich hladiny. Dále je vhodné nekouřit a udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost.
V naší poradně s názvem ZUBNÍ PROTÉZA DEFLEX BRNO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radomír Ulrich.
Prosím o adresu - telefon a jméno v Brně,t. kde by mě mohli opravit horní protézu, která se mi zlomila uprostřed horního kovového oblouku v místě kde neni zub.
Protože jsem již v důchodovém věku = rok narození 1934 byl bych velice potěšen jen možností protézu opravit, nikoliv nechávat zhotovit novou.
Děkuji předem za potěšující informaci. Jsem t.č. po čerstvé operaci pravého kyčelního kloubu
S pozdravem Radomír Ulrich
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
KONTAKT
Telefon laboratoř:
532 232 868
Mobil:
732 230 426
E-mail: info@dentum.cz
ADRESA
Areál FN Brno
stará zástavba – PAVILON C
Jihlavská 20,
625 00 BRNO
Pro případ, že nepochodíte v Brně, tak přikládám kontakt na rychlé opravy snímacích zubních náhrad v Praze tel. 777 744 996, adresa Werichova 1145/23, Praha 5, 152 00. Můžete jim to tam poslat poštou.
Aterom v podpaží je cysta vyplněná kožním mazem a epitelem, zbytky vlasů a podobně. Je to velmi častý kožní nález.
Příčiny ateromů v podpaží jsou dány ucpáváním mazových žláz, traumatickým poškozením mazových žláz, zánětem folikulů, hormonální nerovnováhou, metabolismem, nadměrnou olejnatostí kůže. Další příčinou vzniku ateromu v podpaží může být genetický předpoklad, jde o určitou vývojovou odchylku při tvorbě kůže, preventivně se nedá nic dělat.
Příznakem zánětu ateromu v podpaží je zarudnutí kůže v oblasti lokalizace, na povrchu ateromu může být zvýšená teplota a místo je bolestivé.
Aterom diagnostikovaný v podpaží je kosmetický problém a léčit se nemusí. Pokud se aterom neléčí, může se čas od času zanítit a případně zhnisat, jiné riziko nehrozí. Někteří lidé mají aterom řadu let a žádné komplikace nemají. Ateromy v podpaží se mohou léčit chirurgicky, nebezpečné nejsou.
V naší poradně s názvem ATEROMATÓZA AORTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Liba Čihařová.
Dobrý den.Mám diagnozu -ateromatosa aorty.Paní doktorka mi jen řekla at držím dietu Někdy mě dost bolí u srdíčka špatně se mi dýchá a mám strach.Nevím kam mám jít a na koho se obrátit.Byla jsem jen na rentgenu a tam mi zjistili sklerotický plát. Prosím mužete mi poradit kam mám jít. Chodím do -Moje ordinace- a pokaždé jiný doktor. děkuji za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Požádejte svého praktického lékaře o doporučení k vyšetření na kardiologii. To je lékařský obor specializující se na nemoci srdce a cév. Existuje mnoho šetrných metod, jak vyšetřit a zpomalit tvorbu cholesterolových plátů.
Příčinou vzniku ateromu je ucpání a nadprodukce kožní mazové žlázy. Aterom může narůst až do několikacentimetrové velikosti. Cysta mazové žlázy obvykle není bolestivá a postiženému člověku vadí především z kosmetického a hygienického hlediska. Komplikace mohou nastat, jestliže se cysta mazové žlázy zanítí. Aterom za uchem má většinou kulovitý tvar v barvě kůže anebo je tmavší než okolní pokožka. Nejčastěji se aterom vytváří v místech vývodu mazové žlázy, tedy kolem uší.
Projevy ateromu za uchem jsou nebolestivé, ale lidem vadí z kosmetického hlediska nebo při hygieně. Sekret a šupiny epidermu se v cystě hromadí bez možnosti proniknout pokožkou ven. Kůže se s přibývajícím mazem ztenčuje a prosvítá jí obsah ateromu – od bělavé přes žlutou až k temné (v případě zanícení ateromu).
Léčba ateromu za uchem je převážně chirurgická a provádí se buď klasicky, nebo laserem. Nedoporučuje se zkoušet odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách není možné dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní. Proto je třeba odborného zásahu, při kterém lékař vyjme pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikl zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.
V naší poradně s názvem ŘEDĚNÍ KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František K..
Beru Eliquis 5 mg.
Můžu používat gel Woltaren, nebo Olfen na bolest ruky - lokte ?
Můžu léčit oči injekcemi Eylea léčby ?
MOHU BRÁT GINKO BILOBA 40 MG.a LUTEIN 40MG ?
DĚKUJI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Gely proti bolesti aplikované lokálně na bolavé místo s obsahem diklofenaku (Voltaren, Olfen) se mohou bezpečně použít, i když užíváte léky na ředění krve, jako je například Eliquis. Bylo zjištěno, že při lokální aplikaci na kůži se do krevního oběhu dostane pouze 6% diklofenaku, oproti 100%, když se užije ústy. Diklofenak zesiluje účinky léků na ředění krve a zvyšuje riziko krvácení.
Přípravek Eylea je určen pouze pro intravitreální injekci. Přípravek Eylea musí být podáván pouze kvalifikovaným lékařem, který má zkušenosti s aplikací a sám zhodnotí interakce s dalšími léky, které užíváte a zhodnotí rizika a přínosy lécby ve vašem konkrétnm případě. Podle zkušeností z praxe existují známé interakce u lidí nad 60 let, které se projevují zvýšeným krevním tlakem, bradykardií, benigní adenomem, anémií, dilatací aorty, afty, artralgií, astenií, bazaliomem a poruchou močového měchýře.
U produktů s ginkgo biloba bylo hlášeno, že v některých případech způsobují krvácení a jeho užívání s jinými léky, které mohou také způsobit krvácení, jako je Eliquis, může toto riziko vzrůst. Možná budete potřebovat úpravu dávky nebo častější sledování ze strany svého lékaře, abyste mohl bezpečně užívat oba léky. Proto tento doplněk stravy prodiskutujte s lékařem, který vede léčbu Eliquisem, aby po prvním týdnu společného užívání udělal kontrolní test srážlivosti krve.
Lutein s Eliquisem se nijak neovlivňují. Nebyly zjištěny žádné interakce mezi luteinem a Eliquisem. To však nutně neznamená, že neexistují žádné interakce. Vždy se poraďte se svým lékařem na kontrolním testu srážlivosti krve.
Aterom v podpaží je cysta vyplněna kožním mazem a epiteliemi, zbytky vlasů a podobně. Je to velmi častý kožní nález a jeho přítomnost je daná geneticky (určitá vývojová odchylka při tvorbě kůže). Aterom je kosmetický problém a léčit se nemusí. Pokud dojde k chirurgickému zákroku, je třeba provést vyjmutí celého útvaru i s pouzdrem, jinak dochází k recidivám. Když aterom zůstane v místě vzniku, může se čas od času zanítit a případně zhnisat, jiné riziko nehrozí. Někteří pacienti mají aterom řadu let a žádné komplikace nejsou.
Jde o boule, které se na hlavě objeví bez zjevné příčiny. Protože si na pokožku hlavy člověk sám nevidí, je dobré navštívit lékaře, který původ boule na hlavě rozpozná a rozhodne o následné léčbě.
Jako boulička se například jeví vznikající vřídek, který může být velmi bolestivý. Drobné boule (spíše bouličky) na hlavě může způsobit nevhodně zvolený šampon, a to zejména u přípravků typu „dva v jednom“. Bouličky na hlavě se později změní ve stroupky. Pokožku je vhodné opláchnout vlažným heřmánkovým odvarem a pak změnit šampon.
Tuková bulka pod kůží hlavy se může rovněž jevit jako boule na hlavě. Protože bude vadit při česání a mohlo by dojít k zanesení infekce do rány po hřebeni, je vhodné navštívit kožního lékaře.
Jako malé boule mohou vypadat i jiné kožní změny na pokožce hlavy – bradavice, ateromy, lipomy, fibromy, mateřská znaménka. Některé lze odstranit, s jinými je třeba se celoživotně smířit.
Aterom je cysta naplněná sekretem mazové žlázy a šupinami epidermu. Aterom má většinou kulovitý tvar v barvě kůže anebo je tmavší než okolní pokožka. Nejčastěji se aterom vytváří v místech vývodu mazové žlázy – kolem uší, na tvářích, na zádech, na zevních genitáliích, kolem konečníku. Ale cysta mazové žlázy se může vytvořit i na jiných místech těla, jestliže dojde k uzavření vývodu mazové žlázy kolem vlasu nebo chloupku. Aterom se jen zcela výjimečně objeví na neochlupených částech těla. Sekret a šupiny epidermu se v cystě hromadí bez možnosti proniknout pokožkou ven. Kůže se s přibývajícím mazem ztenčuje a prosvítá jí obsah ateromu – od bělavé přes žlutou až k temné – v případě zanícení ateromu. Odstranění ateromu není náročný zákrok, provádí se chirurgicky (klasicky nebo laserem). Nedoporučuje se pokoušet odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách totiž není možné dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní (znají to například lidé, kterým se vytváří bulka na stále stejném místě – třeba na zádech). Proto je třeba odborný zásah, při němž lékař vyjme celé pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikl zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.
Lipom vzniká lokalizovaným zmnožením tukových buněk v podkoží, takže se vytvářejí charakteristické měkké, až několik centimetrů velké bulky. Nevznikají většinou na žádném podkladě, například po&
Aterotrombembolismus v aortě je označení procesu, kde se na ateromu v aortě zachycují části fibrinu a trombocytů, které vytvářejí takzvaný bílý trombus a vzniká aterotrombóza. Aterom i trombus se postupně zvětšují a může dojít k jejich uvolnění. Trombus může být různé velikosti. Následně je vmeten do cévního řečiště. Jako embolus může vniknout do mozkového cévního řečiště a způsobit tak embolii.
Ateromatóza aorty se laicky nazývá výduť. Výduť může vzniknout kdekoli v celém průběhu této velké tepny, která odvádí krev ze srdce do všech dalších částí těla. U poloviny všech nemocných probíhá onemocnění skrytě, objeví se až v akutní fázi, kdy je jen minimální šance na záchranu jedince. Z tohoto hlediska lze považovat toto onemocnění za velmi nebezpečné.
Výduť na aortě je lokalizované rozšíření aorty o více než 50 % ve srovnání s průměrem aorty u zdravé, věkem a pohlavím odpovídající populace – průměrná hodnota je závislá na věku a pohlaví. Při dilataci menší než 50 % hovoříme o ektazii. V praxi je za aneurysma aorty považováno její rozšíření nad 3 cm. V 95 % je výduť lokalizována pod odstupem ledvinných tepen, asi u 1/3 pacientů jsou současně postiženy pánevní tepny. Pouze 20 % aneurysmat nevykazuje progresi velikosti. Jednoznačná příčina není známa. Při vzniku onemocnění hrají svou úlohu zánětlivá reakce, metabolické procesy a interakce mezi buňkami, které vedou ke změnám kvality i poměrného zastoupení jednotlivých složek cévní stěny. Ve stěně aortální výdutě byly ve většině případů prokázány změny v poměru typů kolagenů, zvýšení obsahu fibronektinu a pokles elastinu a ztráta buněk hladkého svalstva.
Jedná se o tukové usazeniny kašovité konzistence ve stěně tepen, které jsou charakteristické pro aterosklerózu. Tyto usazeniny vytvářejí spolu s pěnovými buňkami takzvaný ateromový plát, přičemž dochází k fibrotizaci a nekrotizaci tkáně. Průsvit cévy se zužuje, její stěna zbytňuje a céva se stává méně pružnou. Následně dochází k mikroskopickým poraněním stěny tepny, k aktivaci mechanismů srážení krve a může dojít ke zvředovatění poraněné tkáně. Toto je pak základní příčinou vzniku trombů. Ateromový plát se nejčastěji vytváří v místech, kde se tepny rozvětvují. Tok krve není v těchto místech laminární, ale dochází k jejímu víření a proudění se stává turbulentní. Tepenná stěna je vystavena mnohem většímu zatížení, častěji dochází k mikroskopickým poraněním a následná zvýšená produkce vaziva vytváří podmínky pro vznik ateromu.
Jako aterom se také označuje tuková kožní cysta vznikající ucpáním kožní mazové žlázy se současnou nadprodukcí mazu. Takový aterom může dosáhnout průměru až několika centimetrů a velkou komplikací se může stát jeho hnisání.
Aterom se nachází v horních vrstvách kůže a jeho obsah je viditelný přes průsvitnou kůži, takže má určitou barvu, zatímco lipom, který se nachází v hlubších vrstvách kůže, má stejnou barvu jako tělo. Lipom je nezhoubný nádor skládající se z tukových buněk, díky tomu je někdy mylně označován jako tuková cysta. Lipom roste pomalu pod kůží v podkožní tkáni. Nejvíce se vyvíjí v dospělosti, nejčastěji se pak objevuje ve středním věku. U obou pohlaví je četnost výskytu stejná, přičemž u žen se více vyskytují osamělé lipomy a u mužů zase převažují shluky lipomů.
Aterom za uchem je kožní cysta, která vzniká díky ucpání žlázek s mazem. Zjednodušeně řečeno, jedná se o cystu, jejíž obsah tvoří bělavá hmota, často nepříjemně zapáchající. Cysta sama o sobě není nebezpečná, nebezpečné jsou komplikace, které při ní mohou vzniknout, a to špatně se hojící vředy, abscesy nebo flegmona. Ve velmi vzácných případech se mohou mazové cysty zvrhnout do zhoubného nádoru a způsobit bazální nebo spinocelulární karcinom kůže.
Většina lidí s výdutí na aortě nemá žádné příznaky. Pokud dojde k prasknutí, pocítí člověk obvykle okamžitě šokující bolest, která bývá lokalizována na hrudníku, často vystřeluje do krku, mezi lopatky eventuálně do břicha. Bývá projevem roztržení cévní stěny a je prakticky nerozeznatelná od akutního srdečního infarktu. K prasknutí jsou náchylná aneurysmata s průměrem větším než 6 cm. Z toho vyplývají i kritéria, kdy je již vhodné provést operaci. Operační výkon spočívá v odstranění výdutě a v náhradě aorty syntetickou protézou.
Velká část výdutí aorty se objeví při běžné preventivní prohlídce, kdy ji lékař nahmatá na břichu jako pulzující bouli, kterou nechá dál vyšetřit pomocí ultrazvuku či CT. Zdaleka ne všechny břišní výdutě však vyžadují operaci. Pokud je útvar malý, může lékař doporučit pouhé pozorování, zdravý životní styl či změnu léků na vysoký krevní tlak.
Výdutě mozkových cév jsou zrádné v tom, že většina pacientů o nich neví a do konce života se u nich onemocnění ani nemusí projevit. Vznik výdutí je podmíněn geneticky, podílí se na něm ale i ateroskleróza, vysoký krevní tlak nebo kouření. Výduť vzniká na zúženém místě cévy, a pokud praskne, krev se začne rozlévat kolem mozku. Aneurysma mozkových cév má přitom téměř každý dvacátý člověk, mnohdy aniž by o tom věděl a aniž by na tuto skutečnost upozorňovaly větší příznaky. Naštěstí se díky moderní diagnostice daří toto onemocnění včas odhalit a případně operativně zabránit prasknutí cévy.
Aneurysma
Pod slovem aneurysma rozumíme patologickou výduť na cévě. Její vznik je možný z několika příčin, mezi nimiž můžeme zmínit vrozené změny na cévní stěně, zejména její zeslabení, dále může být stěna narušena chorobným procesem ze svého okolí, například v důsledku tuberkulózy, zhoubného nádoru nebo velkého ložiska zánětu, nebo může být céva poškozena úrazem. Aneurysma se nejčastěji vyskytuje buď na největší tepně v těle, která přímo odstupuje ze srdce a jmenuje se aorta, nebo na mozkových tepnách.
Aneurysma mozkových tepen – v případě mozkových tepen aneurysmata nemají tak velké rozměry, jsou menší a často vícečetná. Jejich velikost je kolem 5–20 mm a najdeme jich obvykle větší počet. Vznikají na podkladě vrozené slabosti cévní stěny, ale pozor, nejsou vrozená! Vrozená je jen dispozice k jejich vzniku. Většinou se projeví, až když dojde k jejich prasknutí (ruptuře), a to náhle vzniklou a velmi prudkou bolestí hlavy, nebo krátkodobou ztrátou vědomí. Úmrtnost při první ruptuře aneurysmatu mozkové tepny je přibližně 50% a jedinci, kteří přežijí, jsou v nejbližších dnech ohroženi vznikem stažení mozkových cév a následným mozkovým infarktem.
Disekce
Disekce se jiným názvem dá pojmenovat jako disekující aneurysma aorty. Cévní stěna se skládá ze tří těsně k sobě přiléhajících vrstev. V případě, že vlivem patologického procesu dojde k porušení této celistvosti, může se stát, že se krev vlivem tlaku dostane mezi tyto vrstvy.
Vrstvy dále podélně rozštěpuje a šíří se na různou vzdálenost od místa prvního poškození. Tím mohou vzniknout vedle sebe dvě paralelní lumen cévy, jimiž proudí krev. Což je nebezpečné v tom, že stěna je velmi ztenčena a při změně tlaku opět může prasknout. Na rozdíl od pravého aneurysmatu ale nedochází k provalení a vypouknutí cévní stěny. Vyskytuje se nejčastěji v oblasti oblouku aorty.
Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.
Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.
Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
Funkce z pozice zubů
Každý zub je připojen svým kořenem do čelistní kosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně př
Díky laseru dochází jen k minimálnímu zásahu do okolní tkáně a také k minimalizaci krvácení při a po zákroku. Jedná se o prosté laserové odstranění celé cysty včetně pouzdra. V případě, že by nebyla cysta odstraněna celá, po čase by opět dorostla. Takto ošetřené místo se nemusí ani zašívat. Za několik dnů se na něm vytvoří stroupek, který samovolně odpadne. Výkon probíhá vesměs při místním znecitlivění a významně zvyšuje kvalitu života. Nicméně je třeba poznamenat, že léčba bez chirurgického zákroku je možná pouze u ateromů malých velikostí. Velké ateromy se musí odstranit chirurgicky, to je způsobeno tím, že už zasahují do okolních tkání a cév. Odstranění velkého ateromu v podpaží je možné pouze skalpelem.
Odstranění ateromu není náročný zákrok, provádí se chirurgicky, a to klasicky nebo laserem. Nedoporučuje se zkoušet si odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách není možno dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní (znají to například lidé, kterým se vytváří „bulka“ na stále stejném místě, třeba na zádech). Proto je zapotřebí odborný zásah, při kterém lékař vyjme celé pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikne zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.
Po vyšetření vám lékař bulku buď vyřízne hned, nebo vás objedná na jiný termín. Operace se provádí pouze při místním znecitlivění a během deseti až patnácti minut můžete z ordinace odejít domů nebo do práce. Štípnutí, to je ve většině případů jediný nepříjemný pocit, který si z návštěvy lékaře odnesete. Způsobí je injekce anestetika do okolí ateromu. Ještě před ní vám lékař místo kolem bulky řádně vydezinfikuje. Potom už přichází na řadu skalpel, kterým se prořízne kůže, a pomocí speciálních nástrojů se cysta vyjme. Jestliže lékař nahlas popisuje, co právě dělá, může říkat, že právě aterom pomocí peánu vypreparuje nebo takzvaně „porodí“. Po kontrole rány, aby měl jistotu, že byla bulka vyjmuta celá a nehrozí její opětovné objevení, ránu zašije a přetře roztokem Novikov. Dva dny po operačním výkonu se doporučuje nemýt si okolí operační rány. Jiné omezení pacient nemá, kromě náročnějších sportů a návštěvy bazénu nebo sauny. Stehy se odstraňují po týdnu. Vlasy nebo chloupky v místě odstranění ateromu, kromě tenké a krátké jizvičky, dál rostou. Vzhledem k tomu, že se zákroky nejčastěji provádějí ambulantně při místním znecitlivění a jejich délka nepřesahuje dvacet minut, není většinou nutné absolvovat žádná předoperační vyšetření. Vždy je však nutné informovat lékaře o všech lécích, které užíváte. Zvláště se to týká léků ovlivňujících krevní srážlivost.
