Autismus má široké spektrum různě se projevujících příznaků. Prakticky nelze najít dva jedince postižené autismem se stejně se projevujícími příznaky. Postižené děti často nerozumí tomu, co vidí nebo slyší, duševní vývoj dítěte je narušen především v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Postižení jedinci reagují na různé podněty atypicky ve srovnání se zdravými lidmi.
V sociálních dovednostech se nemocní autismem jeví při komunikaci s jinou osobou často neobratní, mohou mít pro ostatní lidi kolem podivné připomínky, reakce mohou působit až útočně. Komunikace se může také zdát naprosto nesynchronizovaná s ostatními účastníky diskuze. Autisté často působí jakoby bez zájmu o ostatní osoby kolem, neudrží oční kontakt s druhou osobou. Často také nechápou, že se s nimi druhá osoba pokouší navázat kontakt, nechápou určité narážky, vtipy a podobně. Někteří autisté naopak mohou mít zvýšený zájem komunikovat s určitou konkrétní osobou, ale s ostatními lidmi nemají dostatek sociálních schopností, aby se zapojili.
Co se týče empatie, autisté se neumí vcítit do pocitů ostatních osob. Zdravé osobě se může při komunikaci s autistou zdát, že komunikuje pouze jednosměrně, nedostává adekvátní odpověď. Pokud je autista zaujat nějakým konkrétním tématem, často je schopen velmi dlouze o tom hovořit, ale daná komunikace postrádá dostatek nápadů, myšlenek nebo pocitů ve srovnání s komunikací se zdravou osobou. Většina autistických dětí nemá ráda intimní kontakt, jako je mazlení, tulení se, hlazení a podobně. Vlastnosti autistů se neprojevují u všech nemocných jedinců, každý autista je velmi specifický. Někteří autisté naopak velmi rádi objímají, ale většinou pouze osoby jim nejbližší (rodiče, sourozence, prarodiče, učitele a podobně). Mnoho autistů špatně reaguje na hluk, nečekané zvuky nebo světlo. Nepříjemné pro ně může být i setkání s některými pachy nebo náhlé změny okolní teploty. Odborníci se většinou shodují, že problém nebývá v konkrétním hluku či pachu, ale v momentu překvapení, který autisté často velmi špatně snáší. Autisté většinou upřednostňují se na danou novou situaci předem připravit.
Děti s těžší formou autismu nemluví vůbec. Typické je časté opakování stejného slova nebo fráze. Stejně tak autisté rádi opakují stejné situace, mají rádi rutinní události a zvyky. Často opakují i stejné pohyby (příkladem je kreslení stále stejného obrázku znovu a znovu).
Vývoj autistického dítěte probíhá odlišně ve srovnání se zdravým jedincem. Kognitivní (pohybové) dovednosti nemusí být postiženy, ale sociální a jazykové jsou většinou opožděné nebo postižené. Slovní zásoba může být omezená. Některé děti trpí i motorickým postižením. Učení u autistických dětí bývá dost nepředvídatelné, některé dovednosti se naučí rychleji než zdravé děti, jiné se naopak nejsou schopné naučit vůbec. Častou vlastností autistů jsou tiky (nechtěné pravidelné pohyby). Postižený si je většinou vůbec neuvědomuje. Může jít o jednoduché záškuby až po složité, opakující se pohyby.
U autistů se vyskytuje řada vlastností nebo příznaků jako echolálie (opakování toho, co autista slyší), používání planých monologů, vytváření imaginárních přátel, sebepoškozování, záchvaty vzteku, sebelítost, stereotyp a další. Děti také velmi často neslyší na svoje jméno. Neumí si osobně spojit jméno s vlastní osobou. Typické také je, že autisté neumí používat úsměv, často si pozornost vynucují křikem a afektem.
Světová zdravotnická organizace WHO rozděluje autistické poruchy do tří základních kategorií:
klasický autismus;
atypickýautismus (některé oblasti vývoje nejsou tolik postiženy jako u klasického autismu);
Aspergerův syndrom (má mnoho společných znaků s autismem, jedinci ale kromě některých poruch chování působí zdravě).
Při jakémkoliv podezření je vhodné navštívit nejprve dětského praktického lékaře, který může doporučit neurologické nebo psychiatrické vyšetření. Vhodné je vždy dítě důkladně vyšetřit také interně, aby nedošlo k záměně s jiným závažným onemocněním. Dobré je vždy preventivně odebrat krevní vzorek a vzorek moči. V případě neurologického vyšetření neurolog může navrhnout vyšetření mozku, ke kterému řadíme CT vyšetření nebo MRI (magnetickou rezonanci), tato vyšetření by odhalila případný nádor nebo jiné strukturální změny v centrálním nervovém systému, které by mohly ovlivňovat chování dítěte.
Důležité je psychologické nebo psychiatrické vyšetření a vyšetřit stav vývoje dítěte a porovnat ho s průměrem dětské populace. Celkově se pak autismus diagnostikuje na základě projevů chování dítěte. K diagnostickým metodám se řadí také psychotesty. Naprosto nezbytná je zkušenost diagnostikujícího lékaře, přesto se názory několika oborníků na jednoho pacienta mohou diametrálně lišit. U diagnostiky dospělých nemocných se pak používají odlišné testové sady ve srovnání s dětskými. Někteří odborníci také používají další speciální vyšetřovací metody, jako je EEG, analýza motoriky nebo hladina metaloproteinů.
Autismus je nevyléčitelné onemocnění. Jde o psychomotorické poškození a poškození centrální nervové soustavy. V dnešní době stále probíhá řada testů a výzkumů, které by pomohly s léčbou autismu. Jednou z nich je dekompresní (přetlaková) komora, další pak son-rise program nebo motorické cvičení Vojtovy metody. Nutná je i profesionální pedagogická péče, kdy děti většinou navštěvují speciální třídy se správně specializovanými učiteli a asistenty. Jak už bylo řečeno, autismus je nevyléčitelné onemocnění, které provází postiženého jedince celý život, ale profesionální pomoc může život autistovi mnohonásobně zjednodušit. Základem je pokusit se autistu co nejvíce osamostatnit a zapojit do běžného života a aktivit s ním spojenými, případně do lidské společnosti.
Vyškolení pedagogové často používají metody strukturovaného učení, kdy je jejich cílem natrénovat funkční komunikaci. Vždy je důležitý individuální přístup. Nutné je také zapojit celou rodinu autisty, je nezbytné, aby členové rodiny pochopili, co to autismus je, a postiženého člena přijali a snažili se mu také co nejvíce pomoct. Autisté se tak poměrně rychle učí novým úkolům a mnoho z nich dokáže žít šťastný a plnohodnotný život. Speciální výchova tedy dokáže zmírnit problematické chování autisty, jako je agresivita, záchvaty vzteku nebo sebezraňování. Tvrdí se, že je možné také zvýšit o několik stupňů IQ autisty.
Ačkoliv se autisté někdy neumí přesně vyjádřit nebo prosadit, jsou to lidské bytosti stejně jako ostatní zdraví lidé. Autista cítí lásku, štěstí, smutek i bolest jako my všichni ostatní.
Ve svém příspěvku VNITŘNÍ PÁSOVÝ OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Ano, hrozné bolesti, záněty nervů, zimnice, zvýšená teplota,bolest hlavy,břicha...Bez výsevu nikdo nevěří...
Na zdravotnickém serveru zdraví.euro je uvedeno, cituji: Herpes zoster může mít i zcela atypický klinický obraz, kdy probíhá bez bolestí nebo bez výsevu puchýřků...
To by si měli lékaři přečíst...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Viera.
Existuje, jedná sa o herpes sine herpete, diagnostikuje sa na základe sledovania protilátok virusu varicella zoster v krvi. Spôsobuje ukrutné neuralgie, trpím tým už štvrtý rok. Zistila mi to skúsená infektologička. Niektorí í lekári sa tým nezaoberajú. Je to zriedkavé ochorenie, ale existuje. Trpím nezmieriteľmými bolesťami v oblasti krčnej a hrudnej chrbtice, niekedy mávam bolesti na hrudi, pichanie v ušiach, pískanie v ušiach, pálenie pravej polovice tela. Vždy cez leto sa mi prechodne stav zlepší a na jeseň sa mi to ochorenie znova rozbehne. Trvalo veľmi dlho, kým mi toto ochorenie diagnostikovali.
Děti s atypickým autismem mají některé oblasti vývoje méně narušeny než děti s klasickým autismem, může se jednat o lepší sociální či komunikační dovednosti nebo chybí stereotypní zájmy. U těchto dětí se dříve mluvilo o takzvaných autistických rysech. Vývoj dílčích dovedností je u těchto dětí značně nerovnoměrný. Z hlediska náročnosti péče a potřeby intervence se atypickýautismus neliší od dětského autismu. Ročně se v České republice narodí zhruba 100 až 150 dětí s atypickým autismem.
Autismus se může projevovat mnoha různými způsoby a existuje tak několik typů autismu. Obecně děti postižené autismem mají často problémy s vývojem řeči, špatně zpracovávají přijaté informace, nejsou schopné vytvářet mezilidské vztahy a často se projevují stereotypními vzorci chování.
Příčina vzniku autismu bohužel není dosud známá. Předpokládá se, že jde o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí, kdy porucha vzniká na neurobiologickém podkladě, a že určitou roli hrají genetické faktory. V úvahu přichází také některá infekční onemocnění nebo porucha chemických procesů v mozku.
Modernější teorie předpokládají, že k projevení autismu je nutná kombinace několika těchto faktorů. Autismus je pak v podstatě syndrom, kdy k jeho stanovení je potřeba diagnostikovat určité projevy chování nemocného jedince. Někteří odborníci se domnívají, že se děti s autismem rodí s předpokladem k této poruše. Autismus pak naplno vznikne, pokud je dítě narozeno předčasně, není kojeno, je velmi brzy léčeno antibiotiky, má poruchu imunitního systému, špatně toleruje mléčnou bílkovinu kasein a další. Tyto teorie však nebyly potvrzeny.
Ve svém příspěvku NÁROK NA LÁZNĚ PO ODSTRANĚNÍ DĚLOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela Chlumová.
Dobrý den,
chci se zeptat, zda moje mamka má nárok na lázně. Je po komplexním odstranění dělohy pro karcinom endometria. Je jí 50 let a je téměř 3 měsíce po operaci.
K této situaci má ještě postiženého syna - dětský mozková obrna a autismus, který momentálně je také nemocný a zároveň má velmi časté záchvaty agrese, které naštěstí zatím jsou pouze vůči jemu samotnému nebo vybavení domu.
Mamka je z toho již hodně psychicky vyčerpaná což nepřispívá k léčení po této náročné operaci.
Chtěli jsme aby si jela odpočinou do lázní, ale gynekolog jí řekl, že to asi na vzp neprojde jelikož není dle věku v tzv. produktivním ženském věku.
Neexistuje možnost jak jí do lázní dostat? Opravdu by jsme potřebovali aby si odpočinula. Na koho by jsme se měli případně obrátit?
Děkuji moc
Chlumová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Zaplaťte ji lázně sami. Zdravotní pojišťovna není cestovní kancelář, a když vám doktor řekl, že to neprojde, tak jinou možnost, než být samoplátce, stejně nemáte. Když si to sami zaplatíte, tak si můžete libovolně vybrat místo, dobu pobytu i procedury.
Diagnóza označená symbolem N804 znamená endometriózu rektovaginální přepážky a pochvy.
Endometrióza je stav, kdy se tkáň děložní sliznice (endometrium) začíná objevovat mimo dělohu. K tomuto výskytu nejčastěji dochází v myometriu, pánevních orgánech či v lymfatických uzlinách. Tato místa pak vlivem hormonů rovněž prodělávají menstruační cyklus, a to i s krvácením a bolestivými projevy. Endometrióza patří mezi nejčastější důvody neplodnosti ženy.
Podle místa rozlišujeme tyto druhy endometriózy:
endometrióza genitální – endometrium prorůstá děložní stěnou nebo dalšími pohlavními orgány;
endometrióza extragenitální – endometrium prorůstá břišní dutinou, a to střevem nebo močovým měchýřem; objevit se ale může i na vzdálených orgánech, jako jsou plíce, štítná žláza nebo mozek.
Rizikovými faktory ve vzniku tohoto onemocnění jsou především výskyt nemoci v rodině, kouření, obezita a požívání alkoholu a kofeinu. Menstruace je při endometrióze silná a především na konci periody velmi bolestivá. Přítomna je bolest v podbřišku a kříži. Tato bolest je znatelná hlavně před začátkem menstruace a znovu nastupuje po jejím skončení. Žena pociťuje nevolnost. Bolestivým pro ni může být také pohlavní styk. Je-li endometrióza lokalizována v dutině břišní, v moči a stolici bývá nalezena krev. Až jedna třetina případů postižených však nevykazuje navenek žádné vážnější symptomy. Samotné onemocnění je poté zjištěno až při laparoskopickém vyšetření.
Endometrióza se bohužel definitivně vyléčit nedá. Mírnit se dají pouze její projevy. Na silnou bolest při menstruaci mohou být tedy podávána analgetika či jiné doplňky stravy. Proti zánětu se užívají antibiotika. Pomocí hormonů se uměle navozuje menopauza, čímž se redukuje zduřování sliznice. V některých případech se přistupuje i k chirurgickému zákroku, při němž jsou endometriotická ložiska odstraněna laparoskopicky. Pokud žena už nechce otěhotnět, lékař může doporučit hysterektomii, tedy odstranění dělohy a dalších tkání poškozených endometriózou.
Diagnóza F
Pod označení F patří tato onemocnění:
F00 - Demence u Alzheimerovy nemoci
F000 - Demence u Alzheimerovy nemoci s časným začátkem
F001 - Demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem
F002 - Demence u Alzheimerovy nemoci‚ atypického nebo smíšeného typu
F009 - Demence u Alzheimerovy nemoci NS
F01 - Vaskulární demence
F010 - Vaskulární demence s akutním začátkem
F011 - Multiinfarktová demence
F012 - Subkortikální vaskulární demence
F013 - Smíšená kortikální a subkortikální vaskulární demence
F018 - Jiné vaskulární demence
F019 - Vaskulární demence NS
F02 - Demence u jiných nemocí zařazených jinde
F020 - Demence u Pickovy choroby
F021 - Demence u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci
F022 - Demence u Huntingtonovy nemoci
F023 - Demence u Parkinsonovy nemoci
F024 - Demence u onemocnění virem lidské imunodeficience [HIV]
F028 - Demence u jiných určených nemocí‚ zařazených jinde
F03 - Neurčená demence
F04 - Organický amnestický syndrom‚ který nebyl vyvolán alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami
F05 - Delirium‚ které není vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami
F050 - Delirium‚ které nenasedá na demenci‚ takto popsané
F051 - Delirium nasedající na demenci
F058 - Jiné delirium
F059 - Delirium NS
F06 - Jiné duševní poruchy‚ způsobené poškozením mozku‚ jeho dysfunkcí a somatickou nemocí
F060 - Organická halucinóza
F061 - Organická katatonní porucha
F062 - Organická porucha s bludy (podobná schizofrenii)
F063 - Organické poruchy nálady (afektivní)
F064 - Organická úzkostná porucha
F065 - Organická disociativní porucha
F066 - Organická emoční labilita (astenie)
F067 - Lehká porucha poznávání
F068 - Jiné určené duševní poruchy způsobené poškozením a dysfunkcí mozku a somatickou nemocí
F069 - Neurčená duševní porucha‚ způsobená poškozením a dysfunkcí mozku a somatickou nemocí
F07 - Poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
F070 - Organická porucha osobnosti
F071 - Postencefalitický syndrom
F072 - Postkomoční syndrom
F078 - Jiné organické poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
F079 - Organické poruchy osobnosti a chování nespecifikované‚ způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
F09 - Neurčená organická nebo symptomatická duševní porucha
F10 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním alkoholu
F100 - Akutní intoxikace
F101 - Škodlivé použití
F102 - Syndrom závislosti
F103 - Odvykací stav
F104 - Odvykací stav s deliriem
F105 - Psychotická porucha
F106 - Amnestický syndrom
F107 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F108 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F109 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F11 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním opioidů
F110 - Akutní intoxikace
F111 - Škodlivé použití
F112 - Syndrom závislosti
F113 - Odvykací stav
F114 - Odvykací stav s deliriem
F115 - Psychotická porucha
F116 - Amnestický syndrom
F117 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F118 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F119 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F12 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním kanabinoidů
F120 - Akutní intoxikace
F121 - Škodlivé použití
F122 - Syndrom závislosti
F123 - Odvykací stav
F124 - Odvykací stav s deliriem
F125 - Psychotická porucha
F126 - Amnestický syndrom
F127 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F128 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F129 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F13 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním sedativ nebo hypnotik
F130 - Akutní intoxikace
F131 - Škodlivé použití
F132 - Syndrom závislosti
F133 - Odvykací stav
F134 - Odvykací stav s deliriem
F135 - Psychotická porucha
F136 - Amnestický syndrom
F137 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F138 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F139 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F14 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním kokainu
F140 - Akutní intoxikace
F141 - Škodlivé použití
F142 - Syndrom závislosti
F143 - Odvykací stav
F144 - Odvykací stav s deliriem
F145 - Psychotická porucha
F146 - Amnestický syndrom
F147 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F148 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F149 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F15 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním jiných stimulancií‚ včetně kofeinu
F150 - Akutní intoxikace
F151 - Škodlivé použití
F152 - Syndrom závislosti
F153 - Odvykací stav
F154 - Odvykací stav s deliriem
F155 - Psychotická porucha
F156 - Amnestický syndrom
F157 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F158 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F159 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F16 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním halucinogenů
F160 - Akutní intoxikace
F161 - Škodlivé použití
F162 - Syndrom závislosti
F163 - Odvykací stav
F164 - Odvykací stav s deliriem
F165 - Psychotická porucha
F166 - Amnestický syndrom
F167 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F168 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F169 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F17 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním tabáku
F170 - Akutní intoxikace
F171 - Škodlivé použití
F172 - Syndrom závislosti
F173 - Odvykací stav
F174 - Odvykací stav s deliriem
F175 - Psychotická porucha
F176 - Amnestický syndrom
F177 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F178 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F179 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F18 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním prchavých rozpustidel
F180 - Akutní intoxikace
F181 - Škodlivé použití
F182 - Syndrom závislosti
F183 - Odvykací stav
F184 - Odvykací stav s deliriem
F185 - Psychotická porucha
F186 - Amnestický syndrom
F187 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F188 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F189 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F19 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním více drog a jiných psychoaktivních látek
F190 - Akutní intoxikace
F191 - Škodlivé použití
F192 - Syndrom závislosti
F193 - Odvykací stav
F194 - Odvykací stav s deliriem
F195 - Psychotická porucha
F196 - Amnestický syndrom
F197 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
Ve svém příspěvku POLYNEUROPATIE DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Milan Chloupek.
Jedná se o napadení periferních nervů parazity, v tomto případě filáriemi či jejich larvami (což jsou vlasovci, kde napadení je provedeno nejčastěji bodavým hmyzem). Pokud tyto filarie a mikrofilárie napadnou nervové výstupy z páteře do nohou, říká se tomu polyneuropatie dolních končetin. Napadení mozku a nervů či jejich výstupů z páteřního kanálu však může být i jinými parazity, nejčastěji tasemničkami, které mohou způsobovat kromě jiných i stejné problémy jako polyneuropatie, a podle jejich dislokace způsobují nemoci, kterým se pak říká například Tachykardie (srdce napadne vlasovec oční - loa loa), arytmie (srdce napadne vlasovec psí - dirofilaria repens), Roztroušená skleroza, amiotrofická laterální skleroza, autismus, epilepsie, .........- kdy se jedná o napadení mozku a míchy nejčastěji tasemničkami a motolicemi v různých oblastech.
Kdyby si doktoři uvědomili, že každá nemoc je způsobená nějakým parazitem a nečistotou a někdo je naučil jakými, když se to neučili a hledat se jim to nechce, a jak se dají v současné době elektronicky přesně detekovat, nemuseli by se vymlouvat, že je to dědičné, autoimunitní a neléčitelné. Polyneuropatie je poměrně jednoduše léčitelná. Pokud se opravdu jedná jen o neuropatii nohou (kde jsou filáriemi a mikrofiláriemi zasaženy i cévy, žíly a svaly na nohou), pak si realizujte následující protivlasovcovou kůru:
Protivlasovcová kůra (vlasovci patří mezi hlístnice, a to filárie (červi)
Určeno pro diagnózy: Lupénka, Akné, vřídky, Pupínky, ekzém včetně atopického, seborrhojická dermatitida, urticaria chronica, astma bronchiale, dušnost, chronický kašel, senná rýma, ucpané dutiny, alergie všeho druhu, záškuby svalů nebo bouličky pod kůží, zelený a šedý zákal, červené nebo suché oči, otoky končetin, polyneuropatie, tinitus syndrom neklidných nohou, „těžké“ nohy, otoky končetin, vitiligo, svědění kůže, tachykardie, arytmie, vysoký tlak, lymfomy, bércové vředy, migrény, karpální tunely
lék Iverfast 12 (účinná látka Ivermectin) – vhodná k ničení larev (mikrofilárií)
Hetrazan (účinná látka dietylkarbamazan) – vhodná na dospělce (filárií)
Poznámka: Kůra je poddimenzovaná (je možno až 3x silnější), proto je nutné ji časem (max po 3 měsících) opakovat. Poddimenzovaná je z důvodů zmírnění reakcí na tuto kůru, aby člověk nebyl neschopný normálně pracovat
Možné reakce při užívání: únava, těžké nohy, svědění a pálení očí, svědění kůže, otoky kotníků či lýtek, zvýšené smrkání, ospalost. Tyto pocity vymizí s dalšími dávkami léků
Jako podpůrné "léky" je vhodné/nutné nasadit i Informatika (venadren, vasodren, muscudren, lymfatex). Informtatika jsou jistá "homeopatika", do kterých jsou nahrány frekvence vytěsňující tyto různé patogeny.
Další problémy diskutované v příspěvcích jsou samozřejmě způsobovány zase jistými parazity a jsou léčitelné (ne však většinou našimi jednostranně vzdělávanými lékaři, kteří svýmy neodbornými chemickými zásahy nemoc jen prohlubují).
Přeji lepší a spokojenější život
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
pane inzenyre, byl byste tak hodny a napsal mi na mail, zda je mozne lecit se u Vas. dekuji, dana(dana1970@seznam.cz)
Autismus se u dospělých projevuje takzvanými verbálními automatismy. To znamená, že autista stále opakuje tytéž fráze nebo otázky, na které si sám odpovídá nebo na ně vyžaduje od okolí zcela konkrétní odpověď. Autisté také často opakují slova, která vysloví někdo jiný. Obvykle provádějí stereotypní pohyby (například kolébání se, mávání, přecházení po místnosti sem a tam). Mezi další charakteristické příznaky autismu patří omezení představivosti, stereotypnost zájmů. Autisté méně rozumí symbolům, abstrakci, schází jim schopnost empatie a spontánního chování. Jejich chování může být strojové. Častěji se vyskytuje tato porucha u chlapců, může přetrvávat až do dospělosti a inteligence nemusí být narušena.
Autismus má nekonečné množství variací a nelze paušalizovat jeho projevy v dospělosti, jde o výčet obecných charakteristik.
Ve svém příspěvku AUTISMUS V DOSPĚLOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubos Stetka.
Dobry den zjisti me autizmus na CTmozku mam priznaky ktere tomu nasvedcuji napriklad cely zivot jsem sam nikdy jsem se nedokazal seznamit je mi58let vsechno si musim zapisovat mluvim sam ze sebou kdyz nekam jdu apak prijdu domu tak si musim promitnout v hlave jak jsem vysel z domu jestli pravou nebo levou nohou jestli jsem neslapnul na praskly obrubnik jakou rukou jsem otevrel dvere pocitam kolik lidi by lo v kramu jak jsem daval rohliky do sacku lak jsem platil jestli pravou nebo levou rukou jakou rukou jsem otevrel dvere u kramu a v jake ruce jsem pri tom mel pitlik no a kdyz prijdu domu tak si to vsechno musim rict a promitnout v hlave jinak nejsem schopen zadne dalsi cinosti a tak to mam se vsim co delam je to normalni? Nejlepe se citim doma akdyz dlouho nikam nemusim porad se citim unaveny hodne spim doktorce se to stydim vysvetlovat poradite mi co mam delat dekuji Stetka lubos
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pro zdravé, správně se vyvíjející dítě je fyziologické, že si samo pro sebe začne broukat a žvatlat do 12. měsíce věku. Gestikulace a natahování ručiček se objevují taktéž do 12. měsíce, většinou ale mnohem dříve. Napodobování druhých osob se většinou objeví do 15. měsíce, užívání prvních slov do 16. měsíce a používání slovních spojení pak do 24. měsíce věku.
Příznaky autismu u kojenců:
2 měsíce: pláč dítěte je obtížné vysvětlit;
6 měsíců: dítě je méně aktivní a méně náročné než jiné děti; menšina dětí je extrémně podrážděná a nevyhledává oční kontakt, nevyžaduje sociální kontakt;
8 měsíců: dítě omezeně a neobvykle žvatlá (piští a kvičí), nenapodobuje zvuky, gesta a výrazy obličeje; těžko se zklidňuje, když je nešťastné; asi třetina dětí je velmi uzavřená a může odmítat aktivně vzájemnou komunikaci; asi jedna třetina přijímá vzájemnou komunikaci, ale podněcuje ji velmi nepatrně; v bdělém stavu mohou převažovat opakující se pohyby tělem;
12 měsíců: mohou se objevovat první slova, ale nebývají používána smysluplně; dítě často a hlasitě pláče, přičemž se dá pláč obtížně vysvětlit; družnost často poklesne, když dítě začne chodit a lézt; nemá problémy s odloučením.
Podezření na autismus je možné získat v případě, že dítě vůbec nereaguje na své jméno, vyjadřuje se především křikem, má opožděný vývoj řeči nebo je jeho řeč zvláštní. K dalším projevům řadíme nedostatečnou reakci na pokyny, dítě může působit dojmem, že neslyší, ale sluch má dobrý, autista nemá oční kontakt, neukazuje na věci, není schopen zamávat na rozloučenou.
Obvykle používá méně než 15 slov. Slova se objevují a zase mizí. Gesta se nerozvíjí, dítě jen výjimečně ukáže na předmět. Obvykle rozezná rodiče od ostatních, ale city projevuje jen omezeně. Je-li požádáno, může dát pusu nebo někoho poplácat, je to však automatické gesto. K ostatním dospělým se chová lhostejně. Může se objevit silný strach. Dává přednost samotě. Má malý zájem o okolí a jeho zkoumání. Neobvykle používá hračky (točení, řazení předmětů).
Když nehet vyrůstá z nehtového lůžka zbarvený nejčastěji do hněda, neznamená to ještě onemocnění plísní. V tomto případě došlo k poruše v místech vzniku nehtu, kde chybně dochází k přimíchávání hnědého barviva ke kolagenu. Normálně je tento efekt přítomen ve vlasovém kořínku, kde zbarvuje vlasy. Sloučení kolagenu s barvivem způsobí trvalé změny nehtu, který je neprůhledný a často deformovaný pruhy nebo vlnkami rovnoběžnými se směrem růstu. Někdy může mít takový nehet atypický růst a kroutit se dolů, což může znesnadňovat čištění a předcházení plísni. U takto postižených nehtů na nohou se doporučuje přenechat jejich údržbu pedikérce, protože ona může nehet prohlédnout a identifikovat nejrychleji nějaký problém. Samovyšetření nehtu je totiž velmi stíženo tím, že je nehet neprůhledný a není tak vidět na nehtovou ploténku. U otylých lidí pak omezená pohyblivost může znemožnit prohlédnutí nehtu zcela.
Při imunosupresivní léčbě často dochází ke ztrátě vlasů, které se po skončení chemoterapie znovu obnoví. Obnova je však pomalá a je třeba hýčkat každý vlásek. Proto i při jejich barvení je třeba dbát zvýšené opatrnosti a v domácích podmínkách zvolit raději tónování. Barvení vlasů po chemoterapii je možné, ale měl by ho provést profi kadeřník, neboť hrozí, že barva bude reagovat s novými vlasy a pokožkou atypicky. Může vlasy popálit nebo chytnout do špatného odstínu nebo vyvolat neočekávanou, alergickou reakci a proto je lepší mít odborníka při ruce.
Ve většině případů jsou děti s lehkým autismem často ve škole na posměch. Ignorování je známkou mírného autismu a může vést k rozvoji závažného autismu.
Bohužel neexistuje žádná léčba nebo lék na autismus. Podpora rodiny hraje velmi důležitou roli při zlepšování fyzické a psychické funkce dětí trpících tímto problémem. Děti potřebují obrovské množství psychologické podpory.
Poraďte se s psychiatrem nebo psychologem, který vám pomůže pochopit, jak se starat o dítě s autismem. Homeopatické léky mohou být v určitých případech mírného autismu prospěšné. Ústavní medicína připadá v úvahu až u těžkých případů autismu.
Glutamát sodný (sodná sůl kyseliny glutamové) je potravinářské aditivum pro zvýraznění chuti a v potravinách ho najdeme buď slovně anebo pod označením E620 – E625, nejčastěji pak E621.
Konkrétně se jedná o aminokyselinu, která se v organizmu zcela běžně vyskytuje, potíž je však forma, v jaké je přidávána do jídla. Většina aminokyselin se v těle vyskytuje v tzv. L-formě. Syntetické formy se však vyskytují v tzv. D-formě, která je, jak míní mnozí odborníci, pro organizmus velmi škodlivá.
Dr. Petr Fořt v uvedeném článku píše: „Uvažuje se o tom, že D-formy aminokyselin mohou být příčinou poruch metabolismu a s tím spojených vážných zdravotních potíží. Jak to v reálu dopadne, pochopitelně závisí na jejich množství.“ Po různých testech prohlásila instituce FDA, americký úřad pro bezpečnost potravin, že glutamát sodný není alergenem, není toxický a dokonce není rizikový ani pro těhotné a kojící ženy a děti předškolního věku. S tímto názorem nesouhlasí více odborníků a kupříkladu prof. RNDr. Anna Strunecká ve své knize Doba jedová (s. 28) píše, že „Glutamát je neurotoxický a neměl by se vyskytovat ve výživě těhotných a kojících žen ani ve výživě kojenců a batolat“ ... Obzvláště nebezpečný je glutamát u dětí a to ještě nenarozených, kdy glutamán prostupuje placentou do krve a do mozku plodu. Vyvíjející se mozek je mnohem citlivější na působení této soli než mozek dospělého člověka. Prof. Strunecká však píše, že „glutamát je nebezpečný v každém věku“... Na další straně je pak výčet onemocnění, které se mohou vyskytnout v důsledku konzumace glutamátu, příklad: autismus, neurodegenerace, epilepsie, různé poruchy metabolizmu, migrény, poruchy učení u dětí atd.
Rettův syndrom je označení onemocnění, které je provázeno těžkým neurologickým postižením. Poprvé bylo popsáno Andreasem Rettem, dle kterého je dnes i pojmenováno. Syndrom se vyskytuje u dívek, u nichž sice proběhl fyziologický porod a další zdravý vývoj, ovšem pak došlo k razantnímu ústupu a couvnutí ve vývoji. S věkem bohužel dochází ke zhoršování obtíží a tlumeny bývají spíše jen doprovodné příznaky.
Léčba
Rettův syndrom je nejčastěji chybně diagnostikován jako autismus, mozková obrna či nespecifikované zpoždění vývoje. Pro diagnózu Rettova syndromu musí být ztráta cílevědomého používání rukou kombinována se stereotypními pohyby. Příčinou syndromu je genová mutace, která může mít mnoho konkrétních podob, od toho se odvíjí i široká pestrost a závažnost projevů tohoto onemocnění.
Rizikové faktory nejsou zcela známy, ale za závažné riziko se považuje výskyt v rodině. Některé výzkumy ukazují, že dědičné rysy jsou nápadně podobné v prvním nebo druhém stupni příbuzných na obou stranách rodiny. Rodinná anamnéza pak zahrnuje výstřední chování jedinců, kteří mají mírné projevy syndromu, nebo byl v rodině přímo diagnostikován Aspergerův syndrom a klasický autismus. Neexistuje žádná formální identifikace přesného přenosu, ale pokud je příčina genetická, existují určité varianty, které mohou být způsobeny chromozomy. S prohlubováním znalosti genetiky se informace upřesňují, takže postupem času může být věda schopna předpovědět četnost opakování Aspergerova syndromu v jednotlivých rodinách. Aspergerovu syndromu ve své podstatě nelze nijak předcházet, jelikož jeho podstata není známa. Uvažuje se o spojitosti s mutacemi na chromozomech číslo 2 a 7, což lze do budoucna využít v prenatální diagnostice.
Soukromá klinika LOGO s.r.o. byla založena již v roce 1990 jako specializované zdravotnické zařízení na diagnostiku a terapii vad řeči, hlasu a sluchu. V současné době je zde poskytována komplexní péče v oblasti foniatrie, ORL, logopedie, psychologie, psychiatrie, neurologie, interního lékařství, fyzioterapie, provozuje dětský stacionář (day hospital) a lůžkové oddělení.
Cílem je během poměrně krátkého časového úseku klientovi pomoci v odstraňování, zmírňování jeho obtíží a ukázat cestu, kterou se dál vydat. Nyní má Soukromá klinika LOGO hlavní sídlo na ulici Vsetínská v Brně a v Praze. Její zakladatelka PaedDr. Ilona Kejklíčková, Ph.D., věnuje velikou pozornost léčbě a terapii koktavosti. Vytvořila metodu komplexního přístupu terapie koktavosti, s níž slaví velké úspěchy. Je vhodná pro děti, mladistvé i dospělé balbutiky. Již v počátku budování kliniky vznikl tým odborníků, jenž uceleně pracuje v pomoci zmírňování projevů koktavosti právě touto metodou. Na počátku léčení je po konzultaci s klientem sestaven léčebný plán. Klinika pořádá týdenní diagnostické pobyty, na nichž se plán uplatňuje. V prvních dnech začínají odborná vyšetření – foniatrie, neurologie, psychologické pohovory, logopedická.
Na klinice je využíváno komplexního přístupu, na jednom místě a v jednom čase na klienta účelně působí složky léčebné, reedukační a rehabilitační. Po absolvování diagnostického pobytu je klient dva až tři měsíce kontaktován v domácím prostředí, eventuálně dochází na individuální terapie k logopedovi. Po této době absolvuje terapeutický týdenní pobyt, kde procvičí to, co mu dělá potíže.
Soukromá klinika LOGO s.r.o. klade důraz na kvalitu poskytovaných služeb, vysokou odbornou připravenost, sledování nejnovějších poznatků v oblasti poruch komunikace. Klinika je nositelem certifikátu ISO 9001:2000v oblasti „Diagnostika a léčba poruch komunikace. Výzkum a vývoj v oblasti klinické logopedie“ zaručující kvalitu poskytovaných služeb. Klinika spolupracuje se zahraničními partnery v Německu, Anglii, Dánsku, Švédsku, Itálii a USA. Sídlo v Brně umožňuje přístup i handicapovaným pacientům. Dokonalost a moderní přístupy k diagnostice vad řeči a sluchu ukázaly, že logopedickou péči je možné provádět s vyspělou zdravotnickou technikou a moderními trendy. Klinika disponuje několika logopedickými ordinacemi. Vzhledem k vysoké specializaci jsou zde zřízeny odborné poradny (například pro poruchy plynulosti řeči – koktavost, breptavost, DMO, dysartrie, rozštěpové vady, opožděný vývoj řeči, autismus, alternativní a augmentativní komunikace, vývojová dysfázie a poruchy polykání). Specializovaní pracovníci nabízejí i aplikace specializovaných postupů – myofunkční terapie, masáže dle Castillo Morales, Bobath koncept. Poskytuje i soudně znalecké posudky v klinické logopedii a pořádá kurzy komunikace pro manažery, výuku rétoriky. Klinika nabízí množství různě zaměřených skupinových terapií pro děti i dospělé (afázie, balbuties, myofunkční terapie, arterapie, čtení psaní jako hraní, s úsměvem do školy a další).
Má-li vaše dítě potíže s písemným projevem, může se jednat o dysgrafii – specifickou vývojovou poruchu psaní. U dysgrafie dětí se můžeme setkat s různými dysgrafickými chybami. Její projevy se různí od dítěte k dítěti. Dysgrafie se odráží ve zrakovém vnímání, prostorové orientaci, paměti, představivosti, pozornosti nebo smyslu pro rytmus. Pro dysgrafiky je obtížné převádět sluchové a zrakové vjemy do grafické podoby. Narušuje například koncentraci dítěte na obsahovou a gramatickou stránku písemného projevu, protože už samotný proces psaní stojí dítě velké úsilí.
U dětí s dysgrafií se objevují následující chyby v psaní: obecně nečitelné písmo, a to i přes dostatečný čas a pozornost věnovaný danému úkolu, tendence směšovat psací a tiskací písmo, nepravidelná velikost písmen, nerovnost linií, nerovnoměrný sklon, mnohdy neschopnost držet se při psaní řádků, nedopsaná slova nebo písmena, vynechávání slov v souvislém textu, nepravidelná hustota mezi slovy a písmeny, atypický úchop psacího náčiní nebo křečovitý úchop prstů ve špetce s prolomeným ukazovákem, ačkoliv ruka se nám jeví celkově uvolněně, výrazně pomalé tempo práce, neskonalé úsilí pře veškerém písemném projevu, diktování si polohlasem sledu písmen, bedlivé pozorování vlastní píšící ruky, zvláštní držení těla při psaní.
Pokud se těhotná žena nakazí a onemocní zarděnkami v prvních měsících těhotenství, hrozí až 50% riziko poškození plodu. Dítě v těle matky infikované virem zarděnek může přijít na svět s těžkým postižením sluchu nebo zraku (šedý zákal, poškození sítnice), se srdeční vadou, špatně vyvinutým mozkem a psychomotorickými vadami. Někteří odborníci dávají do souvislosti dětský autismus a zarděnky prodělané těhotnou ženou.
Do 16. týdne těhotenství jsou zarděnky důvodem k umělému ukončení těhotenství (jestliže žena sama spontánně nepotratí, což se při zarděnkách často stává). S přibývajícími měsíci těhotenství riziko poškození plodu sice klesá, ale stále existuje.
