Téma: 

autismus

AUTISMUS – PŘÍČINY A PROJEVY

Atypický autismus

Děti s atypickým autismem mají některé oblasti vývoje méně narušeny než děti s klasickým autismem, může se jednat o lepší sociální či komunikační dovednosti nebo chybí stereotypní zájmy. U těchto dětí se dříve mluvilo o takzvaných autistických rysech. Vývoj dílčích dovedností je u těchto dětí značně nerovnoměrný. Z hlediska náročnosti péče a potřeby intervence se atypický autismus neliší od dětského autismu. Ročně se v České republice narodí zhruba 100 až 150 dětí s atypickým autismem.

Zdroj: Autismus – příčiny a projevy
Zveřejněno dne: 14.6.2017

Diskuze: nárok na lázně po odstranění dělohy

Dobrý den,

chci se zeptat, zda moje mamka má nárok na lázně. Je po komplexním odstranění dělohy pro karcinom endometria. Je jí 50 let a je téměř 3 měsíce po operaci.

K této situaci má ještě postiženého syna - dětský mozková obrna a autismus, který momentálně je také nemocný a zároveň má velmi časté záchvaty agrese, které naštěstí zatím jsou pouze vůči jemu samotnému nebo vybavení domu.

Mamka je z toho již hodně psychicky vyčerpaná což nepřispívá k léčení po této náročné operaci.

Chtěli jsme aby si jela odpočinou do lázní, ale gynekolog jí řekl, že to asi na vzp neprojde jelikož není dle věku v tzv. produktivním ženském věku.

Neexistuje možnost jak jí do lázní dostat? Opravdu by jsme potřebovali aby si odpočinula. Na koho by jsme se měli případně obrátit?

Děkuji moc

Chlumová

Zdroj: diskuze Nárok na lázně po odstranění dělohy
Odesláno dne: 11.9.2017 uživatelem Michaela Chlumová
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

AUTISMUS – PŘÍČINY A PROJEVY

Příznaky autismu u dospělých

Autismus se u dospělých projevuje takzvanými verbálními automatismy. To znamená, že autista stále opakuje tytéž fráze nebo otázky, na které si sám odpovídá nebo na ně vyžaduje od okolí zcela konkrétní odpověď. Autisté také často opakují slova, která vysloví někdo jiný. Obvykle provádějí stereotypní pohyby (například kolébání se, mávání, přecházení po místnosti sem a tam). Mezi další charakteristické příznaky autismu patří omezení představivosti, stereotypnost zájmů. Autisté méně rozumí symbolům, abstrakci, schází jim schopnost empatie a spontánního chování. Jejich chování může být strojové. Častěji se vyskytuje tato porucha u chlapců, může přetrvávat až do dospělosti a inteligence nemusí být narušena.

Autismus má nekonečné množství variací a nelze paušalizovat jeho projevy v dospělosti, jde o výčet obecných charakteristik.

Zdroj: Autismus – příčiny a projevy
Zveřejněno dne: 14.6.2017

AUTISMUS – PŘÍČINY A PROJEVY

Příčiny

Autismus se může projevovat mnoha různými způsoby a existuje tak několik typů autismu. Obecně děti postižené autismem mají často problémy s vývojem řeči, špatně zpracovávají přijaté informace, nejsou schopné vytvářet mezilidské vztahy a často se projevují stereotypními vzorci chování.

Příčina vzniku autismu bohužel není dosud známá. Předpokládá se, že jde o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí, kdy porucha vzniká na neurobiologickém podkladě, a že určitou roli hrají genetické faktory. V úvahu přichází také některá infekční onemocnění nebo porucha chemických procesů v mozku.

Modernější teorie předpokládají, že k projevení autismu je nutná kombinace několika těchto faktorů. Autismus je pak v podstatě syndrom, kdy k jeho stanovení je potřeba diagnostikovat určité projevy chování nemocného jedince. Někteří odborníci se domnívají, že se děti s autismem rodí s předpokladem k této poruše. Autismus pak naplno vznikne, pokud je dítě narozeno předčasně, není kojeno, je velmi brzy léčeno antibiotiky, má poruchu imunitního systému, špatně toleruje mléčnou bílkovinu kasein a další. Tyto teorie však nebyly potvrzeny.

Zdroj: Autismus – příčiny a projevy
Zveřejněno dne: 14.6.2017

AUTISMUS – PŘÍČINY A PROJEVY

Projevy autismu u dvouletého dítěte

Podezření na autismus je možné získat v případě, že dítě vůbec nereaguje na své jméno, vyjadřuje se především křikem, má opožděný vývoj řeči nebo je jeho řeč zvláštní. K dalším projevům řadíme nedostatečnou reakci na pokyny, dítě může působit dojmem, že neslyší, ale sluch má dobrý, autista nemá oční kontakt, neukazuje na věci, není schopen zamávat na rozloučenou.

Obvykle používá méně než 15 slov. Slova se objevují a zase mizí. Gesta se nerozvíjí, dítě jen výjimečně ukáže na předmět. Obvykle rozezná rodiče od ostatních, ale city projevuje jen omezeně. Je-li požádáno, může dát pusu nebo někoho poplácat, je to však automatické gesto. K ostatním dospělým se chová lhostejně. Může se objevit silný strach. Dává přednost samotě. Má malý zájem o okolí a jeho zkoumání. Neobvykle používá hračky (točení, řazení předmětů).

Zdroj: Autismus – příčiny a projevy
Zveřejněno dne: 14.6.2017

ZNÁMKY A PŘÍZNAKY MÍRNÉHO AUTISMU U DĚTÍ

Léčba mírného autismu

  • Ve většině případů jsou děti s lehkým autismem často ve škole na posměch. Ignorování je známkou mírného autismu a může vést k rozvoji závažného autismu.
  • Bohužel neexistuje žádná léčba nebo lék na autismus. Podpora rodiny hraje velmi důležitou roli při zlepšování fyzické a psychické funkce dětí trpících tímto problémem. Děti potřebují obrovské množství psychologické podpory.
  • Poraďte se s psychiatrem nebo psychologem, který vám pomůže pochopit, jak se starat o dítě s autismem. Homeopatické léky mohou být v určitých případech mírného autismu prospěšné. Ústavní medicína připadá v úvahu až u těžkých případů autismu.

Zdroj: Známky a příznaky mírného autismu u dětí
Zveřejněno dne: 1.5.2013

AUTISMUS – PŘÍČINY A PROJEVY

Jak poznat autismus u miminka

Pro zdravé, správně se vyvíjející dítě je fyziologické, že si samo pro sebe začne broukat a žvatlat do 12. měsíce věku. Gestikulace a natahování ručiček se objevují taktéž do 12. měsíce, většinou ale mnohem dříve. Napodobování druhých osob se většinou objeví do 15. měsíce, užívání prvních slov do 16. měsíce a používání slovních spojení pak do 24. měsíce věku.

Příznaky autismu u kojenců:

  • 2 měsíce: pláč dítěte je obtížné vysvětlit;
  • 6 měsíců: dítě je méně aktivní a méně náročné než jiné děti; menšina dětí je extrémně podrážděná a nevyhledává oční kontakt, nevyžaduje sociální kontakt;
  • 8 měsíců: dítě omezeně a neobvykle žvatlá (piští a kvičí), nenapodobuje zvuky, gesta a výrazy obličeje; těžko se zklidňuje, když je nešťastné; asi třetina dětí je velmi uzavřená a může odmítat aktivně vzájemnou komunikaci; asi jedna třetina přijímá vzájemnou komunikaci, ale podněcuje ji velmi nepatrně; v bdělém stavu mohou převažovat opakující se pohyby tělem;
  • 12 měsíců: mohou se objevovat první slova, ale nebývají používána smysluplně; dítě často a hlasitě pláče, přičemž se dá pláč obtížně vysvětlit; družnost často poklesne, když dítě začne chodit a lézt; nemá problémy s odloučením.

Zdroj: Autismus – příčiny a projevy
Zveřejněno dne: 14.6.2017

SPALNIČKY

Spalničky v těhotenství

Pokud se těhotná žena nakazí a onemocní zarděnkami v prvních měsících těhotenství, hrozí až 50% riziko poškození plodu. Dítě v těle matky infikované virem zarděnek může přijít na svět s těžkým postižením sluchu nebo zraku (šedý zákal, poškození sítnice), se srdeční vadou, špatně vyvinutým mozkem a psychomotorickými vadami. Někteří odborníci dávají do souvislosti dětský autismus a zarděnky prodělané těhotnou ženou.

Do 16. týdne těhotenství jsou zarděnky důvodem k umělému ukončení těhotenství (jestliže žena sama spontánně nepotratí, což se při zarděnkách často stává). S přibývajícími měsíci těhotenství riziko poškození plodu sice klesá, ale stále existuje.

Zdroj: Spalničky
Zveřejněno dne: 2.6.2014

NEMOCI MOZKU

Rettův syndrom

Rettův syndrom je označení onemocnění, které je provázeno těžkým neurologickým postižením. Poprvé bylo popsáno Andreasem Rettem, dle kterého je dnes i pojmenováno. Syndrom se vyskytuje u dívek, u nichž sice proběhl fyziologický porod a další zdravý vývoj, ovšem pak došlo k razantnímu ústupu a couvnutí ve vývoji. S věkem bohužel dochází ke zhoršování obtíží a tlumeny bývají spíše jen doprovodné příznaky.

Léčba

Rettův syndrom je nejčastěji chybně diagnostikován jako autismus, mozková obrna či nespecifikované zpoždění vývoje. Pro diagnózu Rettova syndromu musí být ztráta cílevědomého používání rukou kombinována se stereotypními pohyby. Příčinou syndromu je genová mutace, která může mít mnoho konkrétních podob, od toho se odvíjí i široká pestrost a závažnost projevů tohoto onemocnění.

Zdroj: Nemoci mozku
Zveřejněno dne: 8.1.2014

ASPERGERŮV SYNDROM

Aspergerův syndrom – dědičnost

Rizikové faktory nejsou zcela známy, ale za závažné riziko se považuje výskyt v rodině. Některé výzkumy ukazují, že dědičné rysy jsou nápadně podobné v prvním nebo druhém stupni příbuzných na obou stranách rodiny. Rodinná anamnéza pak zahrnuje výstřední chování jedinců, kteří mají mírné projevy syndromu, nebo byl v rodině přímo diagnostikován Aspergerův syndrom a klasický autismus. Neexistuje žádná formální identifikace přesného přenosu, ale pokud je příčina genetická, existují určité varianty, které mohou být způsobeny chromozomy. S prohlubováním znalosti genetiky se informace upřesňují, takže postupem času může být věda schopna předpovědět četnost opakování Aspergerova syndromu v jednotlivých rodinách. Aspergerovu syndromu ve své podstatě nelze nijak předcházet, jelikož jeho podstata není známa. Uvažuje se o spojitosti s mutacemi na chromozomech číslo 2 a 7, což lze do budoucna využít v prenatální diagnostice.

Zdroj: Aspergerův syndrom
Zveřejněno dne: 4.2.2014

AUTISMUS – PŘÍČINY A PROJEVY

Projevy autismu u tříletého dítěte

Spojení slov je velmi řídké. Může opakovat fráze, ale nepoužívá kreativní jazyk. Má zvláštní tón, přízvuk. Chybná výslovnost se objevuje asi u poloviny dětí, které používají řeč, a více než polovina nepoužívá jazyk smysluplně. Bere rodiče za ruku a vede je k předmětům. Chodí na známé místo a vyžaduje určitý předmět. Nedokáže přijmout jiné děti. Je přehnaně dráždivé. Neschopné pochopit význam trestu. Vytrvale žmoulá předměty. Neexistuje u něj symbolická hra. Pokračuje v repetetivních (opakovaných) pohybech tělem, kolébání, otáčení, chození po špičkách a podobně. Bývá vizuálně fascinováno předměty, zírá do světla. Mnohé děti jsou relativně šikovné v motoricko-vizuální činnosti, například ve skládání.

Čtyřleté dítě zřídka spojí dvě nebo tři slova. Přetrvává echolálie a je občas používána komunikativně. Dítě napodobuje televizní reklamy. Vyjadřuje přání. Je neschopné porozumět pravidlům hry s vrstevníky. Předmětů používá funkčně. Má malý zájem o panenky či jiné věci. Symbolická hra, pokud existuje, je jednoduchá a repetetivní. I když má schopnost pro složitější hru, dává přednost jednoduché. Většinou si nehraje s více hračkami.

Pětileté dítě nerozumí a nevyjádří abstraktní představy (čas). Nedokáže udržovat konverzaci. Nepoužívá správně osobní zájmena. Přetrvává echolálie. Otázky klade jen zřídka, a pokud je klade, často je opakuje. Abnormální výška a rytmus hlasu. Orientuje se spíše na dospělé než vrstevníky. Občas se projevuje společensky, ale interakce zůstávají zvláštní, jednostranné. Neschopné pantomimy. Neexistuje sociálně dramatická hra.

Děti s autismem je nutné zahrnovat láskou a trpělivostí, což je u takto nemocných dětí nejdůležitější.

Zdroj: Autismus – příčiny a projevy
Zveřejněno dne: 14.6.2017

KVALITA PRODUKTŮ JUST & NAHRIN

Co je to glutamát sodný

Glutamát sodný (sodná sůl kyseliny glutamové) je potravinářské aditivum pro zvýraznění chuti a v potravinách ho najdeme buď slovně anebo pod označením E620 – E625, nejčastěji pak E621. Konkrétně se jedná o aminokyselinu, která se v organizmu zcela běžně vyskytuje, potíž je však forma, v jaké je přidávána do jídla. Většina aminokyselin se v těle vyskytuje v tzv. L-formě. Syntetické formy se však vyskytují v tzv. D-formě, která je, jak míní mnozí odborníci, pro organizmus velmi škodlivá. Dr. Petr Fořt v uvedeném článku píše: „Uvažuje se o tom, že D-formy aminokyselin mohou být příčinou poruch metabolismu a s tím spojených vážných zdravotních potíží. Jak to v reálu dopadne, pochopitelně závisí na jejich množství.“ Po různých testech prohlásila instituce FDA, americký úřad pro bezpečnost potravin, že glutamát sodný není alergenem, není toxický a dokonce není rizikový ani pro těhotné a kojící ženy a děti předškolního věku. S tímto názorem nesouhlasí více odborníků a kupříkladu prof. RNDr. Anna Strunecká ve své knize Doba jedová (s. 28) píše, že „Glutamát je neurotoxický a neměl by se vyskytovat ve výživě těhotných a kojících žen ani ve výživě kojenců a batolat“ ... Obzvláště nebezpečný je glutamát u dětí a to ještě nenarozených, kdy glutamán prostupuje placentou do krve a do mozku plodu. Vyvíjející se mozek je mnohem citlivější na působení této soli než mozek dospělého člověka. Prof. Strunecká však píše, že „glutamát je nebezpečný v každém věku“... Na další straně je pak výčet onemocnění, které se mohou vyskytnout v důsledku konzumace glutamátu, příklad: autismus, neurodegenerace, epilepsie, různé poruchy metabolizmu, migrény, poruchy učení u dětí atd.

Zdroj: Kvalita produktů Just & Nahrin
Zveřejněno dne: 11.7.2013

AUTISMUS – PŘÍČINY A PROJEVY

Formy autismu

Autismus má široké spektrum různě se projevujících příznaků. Prakticky nelze najít dva jedince postižené autismem se stejně se projevujícími příznaky. Postižené děti často nerozumí tomu, co vidí nebo slyší, duševní vývoj dítěte je narušen především v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Postižení jedinci reagují na různé podněty atypicky ve srovnání se zdravými lidmi.

V sociálních dovednostech se nemocní autismem jeví při komunikaci s jinou osobou často neobratní, mohou mít pro ostatní lidi kolem podivné připomínky, reakce mohou působit až útočně. Komunikace se může také zdát naprosto nesynchronizovaná s ostatními účastníky diskuze. Autisté často působí jakoby bez zájmu o ostatní osoby kolem, neudrží oční kontakt s druhou osobou. Často také nechápou, že se s nimi druhá osoba pokouší navázat kontakt, nechápou určité narážky, vtipy a podobně. Někteří autisté naopak mohou mít zvýšený zájem komunikovat s určitou konkrétní osobou, ale s ostatními lidmi nemají dostatek sociálních schopností, aby se zapojili.

Co se týče empatie, autisté se neumí vcítit do pocitů ostatních osob. Zdravé osobě se může při komunikaci s autistou zdát, že komunikuje pouze jednosměrně, nedostává adekvátní odpověď. Pokud je autista zaujat nějakým konkrétním tématem, často je schopen velmi dlouze o tom hovořit, ale daná komunikace postrádá dostatek nápadů, myšlenek nebo pocitů ve srovnání s komunikací se zdravou osobou. Většina autistických dětí nemá ráda intimní kontakt, jako je mazlení, tulení se, hlazení a podobně. Vlastnosti autistů se neprojevují u všech nemocných jedinců, každý autista je velmi specifický. Někteří autisté naopak velmi rádi objímají, ale většinou pouze osoby jim nejbližší (rodiče, sourozence, prarodiče, učitele a podobně). Mnoho autistů špatně reaguje na hluk, nečekané zvuky nebo světlo. Nepříjemné pro ně může být i setkání s některými pachy nebo náhlé změny okolní teploty. Odborníci se většinou shodují, že problém nebývá v konkrétním hluku či pachu, ale v momentu překvapení, který autisté často velmi špatně snáší. Autisté většinou upřednostňují se na danou novou situaci předem připravit.

Děti s těžší formou autismu nemluví vůbec. Typické je časté opakování stejného slova nebo fráze. Stejně tak autisté rádi opakují stejné situace, mají rádi rutinní události a zvyky. Často opakují i stejné pohyby (příkladem je kreslení stále stejného obrázku znovu a znovu).

Vývoj autistického dítěte probíhá odlišně ve srovnání se zdravým jedincem. Kognitivní (pohybové) dovednosti nemusí být postiženy, ale sociální a jazykové jsou většinou opožděné nebo postižené. Slovní zásoba může být omezená. Některé děti trpí i motorickým postižením. Učení u autistických dětí bývá dost nepředvídatelné, některé dovednosti se naučí rychleji než zdravé děti, jiné se naopak nejsou schopné naučit vůbec. Častou vlastností autistů jsou tiky (nechtěné pravidelné pohyby). Postižený si je většinou vůbec neuvědomuje. Může jít o jednoduché záškuby až po složité, opakující se pohyby.

U autistů se vyskytuje řada vlastností nebo příznaků jako echolálie (opakování toho, co autista slyší), používání planých monologů, vytváření imaginárních přátel, sebepoškozování, záchvaty vzteku, sebelítost, stereotyp a další. Děti také velmi často neslyší na svoje jméno. Neumí si osobně spojit jméno s vlastní osobou. Typické také je, že autisté neumí používat úsměv, často si pozornost vynucují křikem a afektem.

Světová zdravotnická organizace WHO rozděluje autistické poruchy do tří základních kategorií:

  • klasický autismus;
  • atypický autismus (některé oblasti vývoje nejsou tolik postiženy jako u klasického autismu);
  • Aspergerův syndrom (má mnoho společných znaků s autismem, jedinci ale kromě některých poruch chování působí zdravě).

Při jakémkoliv podezření je vhodné navštívit nejprve dětského praktického lékaře, který může doporučit neurologické nebo psychiatrické vyšetření. Vhodné je vždy dítě důkladně vyšetřit také interně, aby nedošlo k záměně s jiným závažným onemocněním. Dobré je vždy preventivně odebrat krevní vzorek a vzorek moči. V případě neurologického vyšetření neurolog může navrhnout vyšetření mozku, ke kterému řadíme CT vyšetření nebo MRI (magnetickou rezonanci), tato vyšetření by odhalila případný nádor nebo jiné strukturální změny v centrálním nervovém systému, které by mohly ovlivňovat chování dítěte.

Důležité je psychologické nebo psychiatrické vyšetření a vyšetřit stav vývoje dítěte a porovnat ho s průměrem dětské populace. Celkově se pak autismus diagnostikuje na základě projevů chování dítěte. K diagnostickým metodám se řadí také psychotesty. Naprosto nezbytná je zkušenost diagnostikujícího lékaře, přesto se názory několika oborníků na jednoho pacienta mohou diametrálně lišit. U diagnostiky dospělých nemocných se pak používají odlišné testové sady ve srovnání s dětskými. Někteří odborníci také používají další speciální vyšetřovací metody, jako je EEG, analýza motoriky nebo hladina metaloproteinů.

Autismus je nevyléčitelné onemocnění. Jde o psychomotorické poškození a poškození centrální nervové soustavy. V dnešní době stále probíhá řada testů a výzkumů, které by pomohly s léčbou autismu. Jednou z nich je dekompresní (přetlaková) komora, další pak son-rise program nebo motorické cvičení Vojtovy metody. Nutná je i profesionální pedagogická péče, kdy děti většinou navštěvují speciální třídy se správně specializovanými učiteli a asistenty. Jak už bylo řečeno, autismus je nevyléčitelné onemocnění, které provází postiženého jedince celý život, ale profesionální pomoc může život autistovi mnohonásobně zjednodušit. Základem je pokusit se autistu co nejvíce osamostatnit a zapojit do běžného života a aktivit s ním spojenými, případně do lidské společnosti.

Vyškolení pedagogové často používají metody strukturovaného učení, kdy je jejich cílem natrénovat funkční komunikaci. Vždy je důležitý individuální přístup. Nutné je také zapojit celou rodinu autisty, je nezbytné, aby členové rodiny pochopili, co to autismus je, a postiženého člena přijali a snažili se mu také co nejvíce pomoct. Autisté se tak poměrně rychle učí novým úkolům a mnoho z nich dokáže žít šťastný a plnohodnotný život. Speciální výchova tedy dokáže zmírnit problematické chování autisty, jako je agresivita, záchvaty vzteku nebo sebezraňování. Tvrdí se, že je možné také zvýšit o několik stupňů IQ autisty.

Ačkoliv se autisté někdy neumí přesně vyjádřit nebo prosadit, jsou to lidské bytosti stejně jako ostatní zdraví lidé. Autista cítí lásku, štěstí, smutek i bolest jako my všichni ostatní.

Zdroj: Autismus – příčiny a projevy
Zveřejněno dne: 14.6.2017

CELOSTNÍ MEDICÍNA

Celostní medicína Brno

Soukromá klinika LOGO s.r.o. byla založena již v roce 1990 jako specializované zdravotnické zařízení na diagnostiku a terapii vad řeči, hlasu a sluchu. V současné době je zde poskytována komplexní péče v oblasti foniatrie, ORL, logopedie, psychologie, psychiatrie, neurologie, interního lékařství, fyzioterapie, provozuje dětský stacionář (day hospital) a lůžkové oddělení.

Cílem je během poměrně krátkého časového úseku klientovi pomoci v odstraňování, zmírňování jeho obtíží a ukázat cestu, kterou se dál vydat. Nyní má Soukromá klinika LOGO hlavní sídlo na ulici Vsetínská v Brně a v Praze. Její zakladatelka PaedDr. Ilona Kejklíčková, Ph.D., věnuje velikou pozornost léčbě a terapii koktavosti. Vytvořila metodu komplexního přístupu terapie koktavosti, s níž slaví velké úspěchy. Je vhodná pro děti, mladistvé i dospělé balbutiky. Již v počátku budování kliniky vznikl tým odborníků, jenž uceleně pracuje v pomoci zmírňování projevů koktavosti právě touto metodou. Na počátku léčení je po konzultaci s klientem sestaven léčebný plán. Klinika pořádá týdenní diagnostické pobyty, na nichž se plán uplatňuje. V prvních dnech začínají odborná vyšetření – foniatrie, neurologie, psychologické pohovory, logopedická.

Na klinice je využíváno komplexního přístupu, na jednom místě a v jednom čase na klienta účelně působí složky léčebné, reedukační a rehabilitační. Po absolvování diagnostického pobytu je klient dva až tři měsíce kontaktován v domácím prostředí, eventuálně dochází na individuální terapie k logopedovi. Po této době absolvuje terapeutický týdenní pobyt, kde procvičí to, co mu dělá potíže.

Soukromá klinika LOGO s.r.o. klade důraz na kvalitu poskytovaných služeb, vysokou odbornou připravenost, sledování nejnovějších poznatků v oblasti poruch komunikace. Klinika je nositelem certifikátu ISO 9001:2000v oblasti „Diagnostika a léčba poruch komunikace. Výzkum a vývoj v oblasti klinické logopedie“ zaručující kvalitu poskytovaných služeb. Klinika spolupracuje se zahraničními partnery v Německu, Anglii, Dánsku, Švédsku, Itálii a USA. Sídlo v Brně umožňuje přístup i handicapovaným pacientům. Dokonalost a moderní přístupy k diagnostice vad řeči a sluchu ukázaly, že logopedickou péči je možné provádět s vyspělou zdravotnickou technikou a moderními trendy. Klinika disponuje několika logopedickými ordinacemi. Vzhledem k vysoké specializaci jsou zde zřízeny odborné poradny (například pro poruchy plynulosti řeči – koktavost, breptavost, DMO, dysartrie, rozštěpové vady, opožděný vývoj řeči, autismus, alternativní a augmentativní komunikace, vývojová dysfázie a poruchy polykání). Specializovaní pracovníci nabízejí i aplikace specializovaných postupů – myofunkční terapie, masáže dle Castillo Morales, Bobath koncept. Poskytuje i soudně znalecké posudky v klinické logopedii a pořádá kurzy komunikace pro manažery, výuku rétoriky. Klinika nabízí množství různě zaměřených skupinových terapií pro děti i dospělé (afázie, balbuties, myofunkční terapie, arterapie, čtení psaní jako hraní, s úsměvem do školy a další).

Více informací o Celostní medicíně Brno naleznete zde.

Zdroj: Celostní medicína
Zveřejněno dne: 20.4.2014

MUDR. JAN ŠULA

Molekuly emocí

Hlavní složkou autoimunitních a chronických onemocnění jsou takzvané molekuly emocí. Jedná se o molekuly, které se nacházejí na povrchu buněk v těle a mozku a jsou hlavním spouštěčem mnoha nemocí.

Je známo, že imunitní systém je stejně jako centrální nervový systém opatřen pamětí a schopností se učit. Tudíž inteligence nesídlí pouze v mozku, ale v buňkách celého těla. Život buňky je tedy řízen receptory, které se nacházejí na jejím povrchu, a tím, jak moc je prostoupena ligandy. Na globální úrovni se tyto neskutečně malé fyziologické jevy, které se odehrávají na buněčné úrovni, viditelně odrážejí na chování, fyzické aktivitě, ale i na náladě. Obecně jsou ligandy mnohem menší molekuly než receptory a dělí se na tři chemické typy.

Typ zahrnuje klasické neurotransmitery (acetylcholin, norepinefrin, dopamin, histamin, glycin, serotonin a kyselina gama-aminomáselná). To jsou nejmenší a nejjednodušší molekuly produkované mozkem pro přenos informací přes synapse neuronu a další úkoly.

Kategorie je sestavená ze steroidů. Patří sem pohlavní hormony testosteron, progesteron a estrogen (všechny tyto hormony vycházejí z počátečního stadia cholesterolu a později jsou organismem upraveny).

Nejpočetnější skupina se skládá z peptidů. Patří sem 95 % ligandů a řídí prakticky všechny životní činnosti organismu. Bývají také nazývány jako „informační molekuly“.

První objevená molekula nesoucí informace o lidských emocích byla klasifikována jako hormon. Působila v tenkém střevě, přičemž podporovala sekreci slinivkové šťávy. Vědci ji tedy pojmenovali jako secretin. Jeho objevení bylo pro fyziology velkým překvapením, protože až do této chvíle byli přesvědčeni, že fyziologické funkce jsou ovládány elektrickými impulzy přenášenými nervy. O pár let později byl objeven další hormon působící ve střevech, pojmenovaný gastrin, který slouží k přenosu zpráv mezi slinivkou břišní a žlučníkem. Díky novým výzkumům již tedy nemůžeme dále tvrdit, že emoce se omezují jen na klasická centra mozku. Byla objevena další anatomická centra, v nichž se koncentruje velké množství téměř všech existujících receptorů molekul emocí. Jde například o páteř. Její zadní část je první bránou vnitřního nervového systému, kde se zpracovávají informace o pocitech těla. Například když jsme ve stresu, krk nebo bederní páteř se zablokují. Množství a kvalita těchto receptorů je dále ovlivněna mnoha faktory, mezi které patří prožitá zkušenost v minulosti a během dětství nebo i ta každodenní. Tyto nedávné objevy jsou velmi důležité pro určení, jak jsou vzpomínky uchovávány nejen v mozku, ale i v „psychosomatické síti“ po celém těle, hlavně ve všudypřítomných receptorech v nervech a svazcích buněk.

Emoce a tělesné počitky jsou tedy těsně spojeny obousměrnou sítí, ve které kterýkoli z těchto prvků může ovlivnit ty ostatní. Tyto procesy většinou probíhají nevědomě, ale za určitých podmínek mohou vstoupit i do našeho vědomí nebo tam být záměrně dopraveny. Mezi emocemi a pamětí existuje velmi úzký vztah. Pozitivní emocionální zkušenosti se pamatují mnohem lépe, pokud máme dobrou náladu, a naopak platí, že ty špatné emocionální zkušenosti se lépe pamatují, pokud máme špatnou náladu. Koncept sítí zdůrazňující vnitřní propojení všech systémů organismu má tak širokou škálu aspektů a důsledků, že prolamuje limity tradičního paradigmatu. Lidově je tento způsob spojení těla s mozkem už nějakou dobu pojmenováván jako „moc mysli nad tělem“, ale nejnovější zjištění v tomto oboru ukazují, že takováto definice nepopisuje přesně to, oč se jedná: mysl nedominuje nad tělem, ale stává se tělem, protože tělo a mysl jsou jedna jediná věc!

Tyto objevy vedou k formování teorie, že všechny emoce jsou zdraví prospěšné, protože jsou to právě emoce, které udržují spojení mezi myslí a tělem. Tím pádem je zdravý jak hněv, strach, smutek, tak veselost, radost a odvaha. Potlačovat tyto emoce a nedávat je volně najevo znamená způsobovat si „rozpad“ organismu. Stres způsobený touto situací se pak projevuje vznikáním bloků nebo špatným fungováním proudění signálů přenášených peptidy pro udržování funkčnosti na buněčné úrovni. Všechny upřímné a autentické emoce jsou emocemi pozitivními. Tajemství je ve vyjadřování emocí a pak v tom, že je necháme volně plynout tak, že nebudou moci pokračovat v „podebírání se“ a nabývání, dokud se nakonec nevymknou kontrole.

Z posledních výzkumů schválených Oxfordskou univerzitou a Národním ústavem zdraví v Marylandu (USA), za něž byla dr. Hughesovi a Kosterlitzovi udělena Nobelova cena za lékařské výzkumy, vyplývá, že mezi autoimunitní onemocnění patří i onemocnění kardiovaskulárního systému (infarkt myokardu, mozková mrtvice, různé druhy onemocnění srdce), neuropsychického systému (schizofrenie, maniodeprese, autismus, deprese, panický strach), zažívacího systému (diabetes, cirhóza jater různého původu, žaludeční vředy, chronický zánět tlustého střeva, nesnášenlivost lepku a další potravinové nesnášenlivosti). Mnoho ze starodávných a alternativních terapeutických metod obsahuje odkazy na jakousi záhadnou sílu, která oživuje organismus a je známa pod jménem „energia sottile“, „prana“ nebo čínsky „čchi“. Touto energií by ve skutečnosti mohl být proud informací přenášený biochemickými prvky emocí – neuropeptidy a jejich receptory. Když se uvolní utajené nebo zablokované emoce pomocí komplexu terapeutických metod, tak dojde i k uvolnění vnitřních cest, k osvobození vnitřní emoční energie, očistě a uzdravení!

Molekulární medicína se pohybuje na pomezí hmoty a ducha, přičemž zcela zásadní pro naši dobu je skutečnost, že mechanistická medicína, která zná pouze hmotu, došla na její konec a bojí se jít dál. Proto se jen velmi pracně a v opozici k hlavnímu proudu prosazuje poznání, že psychická složka hraje v medicíně svoji roli. My sice nemůžeme definovat ducha jako takového – jako nehmotnou působící entitu, jak si to představovalo 19. století – zato už dnes dokážeme definovat projevy lidské psýchy na hranici měřitelnosti, což reprezentují molekuly. Na základě těchto principů lze realizovat výzkum, který psychickou složku bere v potaz a pracuje s ní.

Všechny civilizační nemoci jsou spojeny se stresem. Na stres se dá nahlížet z více úhlů – bude-li jeden lékař vyrovnávat jím způsobenou dysbalanci po ose hypotalamus-hypofýza-nadledvinky, jiný přes T-lymfocyty, další přes makrofágy, půjde-li jeden na věc přes psychosomatiku a druhý přes molekulární medicínu nebo nějaké ezoterní přístupy, mají všichni pravdu. Ať se vezme kterýkoli ze zmíněných konceptů, vždy se jimi vrací k ájurvédě i čínské medicíně a léčí chronický zánět. Podstatné je, že nelze léčit jen tělo, protože to představuje pouze následek.

Lidé jsou uvězněni v systému. Pro zdraví je nejdůležitější být sám sebou a rozhodovat sám o sobě. Zdraví je o tom, že vím, co chci, a vím, co mám dělat. Nenechat se manipulovat systémem. Nezapomínejme také na to, že veselá mysl, půl zdraví. Víme to všichni, ale málokdo to praktikuje. Uzdravení je výsledek vašeho rozhodnutí!

Zdroj: MUDr. Jan Šula
Zveřejněno dne: 4.4.2017

DIAGNÓZY

Diagnóza N804

Diagnóza označená symbolem N804 znamená endometriózu rektovaginální přepážky a pochvy.

Endometrióza je stav, kdy se tkáň děložní sliznice (endometrium) začíná objevovat mimo dělohu. K tomuto výskytu nejčastěji dochází v myometriu, pánevních orgánech či v lymfatických uzlinách. Tato místa pak vlivem hormonů rovněž prodělávají menstruační cyklus, a to i s krvácením a bolestivými projevy. Endometrióza patří mezi nejčastější důvody neplodnosti ženy.

Podle místa rozlišujeme tyto druhy endometriózy:

  • endometrióza genitální – endometrium prorůstá děložní stěnou nebo dalšími pohlavními orgány;
  • endometrióza extragenitální – endometrium prorůstá břišní dutinou, a to střevem nebo močovým měchýřem; objevit se ale může i na vzdálených orgánech, jako jsou plíce, štítná žláza nebo mozek.

Rizikovými faktory ve vzniku tohoto onemocnění jsou především výskyt nemoci v rodině, kouření, obezita a požívání alkoholu a kofeinu. Menstruace je při endometrióze silná a především na konci periody velmi bolestivá. Přítomna je bolest v podbřišku a kříži. Tato bolest je znatelná hlavně před začátkem menstruace a znovu nastupuje po jejím skončení. Žena pociťuje nevolnost. Bolestivým pro ni může být také pohlavní styk. Je-li endometrióza lokalizována v dutině břišní, v moči a stolici bývá nalezena krev. Až jedna třetina případů postižených však nevykazuje navenek žádné vážnější symptomy. Samotné onemocnění je poté zjištěno až při laparoskopickém vyšetření.

Endometrióza se bohužel definitivně vyléčit nedá. Mírnit se dají pouze její projevy. Na silnou bolest při menstruaci mohou být tedy podávána analgetika či jiné doplňky stravy. Proti zánětu se užívají antibiotika. Pomocí hormonů se uměle navozuje menopauza, čímž se redukuje zduřování sliznice. V některých případech se přistupuje i k chirurgickému zákroku, při němž jsou endometriotická ložiska odstraněna laparoskopicky. Pokud žena už nechce otěhotnět, lékař může doporučit hysterektomii, tedy odstranění dělohy a dalších tkání poškozených endometriózou.

Diagnóza F

Pod označení F patří tato onemocnění:

  • F00 - Demence u Alzheimerovy nemoci
  • F000 - Demence u Alzheimerovy nemoci s časným začátkem
  • F001 - Demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem
  • F002 - Demence u Alzheimerovy nemoci‚ atypického nebo smíšeného typu
  • F009 - Demence u Alzheimerovy nemoci NS
  • F01 - Vaskulární demence
  • F010 - Vaskulární demence s akutním začátkem
  • F011 - Multiinfarktová demence
  • F012 - Subkortikální vaskulární demence
  • F013 - Smíšená kortikální a subkortikální vaskulární demence
  • F018 - Jiné vaskulární demence
  • F019 - Vaskulární demence NS
  • F02 - Demence u jiných nemocí zařazených jinde
  • F020 - Demence u Pickovy choroby
  • F021 - Demence u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci
  • F022 - Demence u Huntingtonovy nemoci
  • F023 - Demence u Parkinsonovy nemoci
  • F024 - Demence u onemocnění virem lidské imunodeficience [HIV]
  • F028 - Demence u jiných určených nemocí‚ zařazených jinde
  • F03 - Neurčená demence
  • F04 - Organický amnestický syndrom‚ který nebyl vyvolán alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami
  • F05 - Delirium‚ které není vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami
  • F050 - Delirium‚ které nenasedá na demenci‚ takto popsané
  • F051 - Delirium nasedající na demenci
  • F058 - Jiné delirium
  • F059 - Delirium NS
  • F06 - Jiné duševní poruchy‚ způsobené poškozením mozku‚ jeho dysfunkcí a somatickou nemocí
  • F060 - Organická halucinóza
  • F061 - Organická katatonní porucha
  • F062 - Organická porucha s bludy (podobná schizofrenii)
  • F063 - Organické poruchy nálady (afektivní)
  • F064 - Organická úzkostná porucha
  • F065 - Organická disociativní porucha
  • F066 - Organická emoční labilita (astenie)
  • F067 - Lehká porucha poznávání
  • F068 - Jiné určené duševní poruchy způsobené poškozením a dysfunkcí mozku a somatickou nemocí
  • F069 - Neurčená duševní porucha‚ způsobená poškozením a dysfunkcí mozku a somatickou nemocí
  • F07 - Poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
  • F070 - Organická porucha osobnosti
  • F071 - Postencefalitický syndrom
  • F072 - Postkomoční syndrom
  • F078 - Jiné organické poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
  • F079 - Organické poruchy osobnosti a chování nespecifikované‚ způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
  • F09 - Neurčená organická nebo symptomatická duševní porucha
  • F10 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním alkoholu
  • F100 - Akutní intoxikace
  • F101 - Škodlivé použití
  • F102 - Syndrom závislosti
  • F103 - Odvykací stav
  • F104 - Odvykací stav s deliriem
  • F105 - Psychotická porucha
  • F106 - Amnestický syndrom
  • F107 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F108 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F109 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F11 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním opioidů
  • F110 - Akutní intoxikace
  • F111 - Škodlivé použití
  • F112 - Syndrom závislosti
  • F113 - Odvykací stav
  • F114 - Odvykací stav s deliriem
  • F115 - Psychotická porucha
  • F116 - Amnestický syndrom
  • F117 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F118 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F119 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F12 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním kanabinoidů
  • F120 - Akutní intoxikace
  • F121 - Škodlivé použití
  • F122 - Syndrom závislosti
  • F123 - Odvykací stav
  • F124 - Odvykací stav s deliriem
  • F125 - Psychotická porucha
  • F126 - Amnestický syndrom
  • F127 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F128 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F129 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F13 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním sedativ nebo hypnotik
  • F130 - Akutní intoxikace
  • F131 - Škodlivé použití
  • F132 - Syndrom závislosti
  • F133 - Odvykací stav
  • F134 - Odvykací stav s deliriem
  • F135 - Psychotická porucha
  • F136 - Amnestický syndrom
  • F137 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F138 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F139 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F14 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním kokainu
  • F140 - Akutní intoxikace
  • F141 - Škodlivé použití
  • F142 - Syndrom závislosti
  • F143 - Odvykací stav
  • F144 - Odvykací stav s deliriem
  • F145 - Psychotická porucha
  • F146 - Amnestický syndrom
  • F147 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F148 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F149 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F15 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním jiných stimulancií‚ včetně kofeinu
  • F150 - Akutní intoxikace
  • F151 - Škodlivé použití
  • F152 - Syndrom závislosti
  • F153 - Odvykací stav
  • F154 - Odvykací stav s deliriem
  • F155 - Psychotická porucha
  • F156 - Amnestický syndrom
  • F157 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F158 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F159 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F16 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním halucinogenů
  • F160 - Akutní intoxikace
  • F161 - Škodlivé použití
  • F162 - Syndrom závislosti
  • F163 - Odvykací stav
  • F164 - Odvykací stav s deliriem
  • F165 - Psychotická porucha
  • F166 - Amnestický syndrom
  • F167 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F168 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F169 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F17 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním tabáku
  • F170 - Akutní intoxikace
  • F171 - Škodlivé použití
  • F172 - Syndrom závislosti
  • F173 - Odvykací stav
  • F174 - Odvykací stav s deliriem
  • F175 - Psychotická porucha
  • F176 - Amnestický syndrom
  • F177 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F178 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F179 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F18 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním prchavých rozpustidel
  • F180 - Akutní intoxikace
  • F181 - Škodlivé použití
  • F182 - Syndrom závislosti
  • F183 - Odvykací stav
  • F184 - Odvykací stav s deliriem
  • F185 - Psychotická porucha
  • F186 - Amnestický syndrom
  • F187 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F188 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F189 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F19 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním více drog a jiných psychoaktivních látek
  • F190 - Akutní intoxikace
  • F191 - Škodlivé použití
  • F192 - Syndrom závislosti
  • F193 - Odvykací stav
  • F194 - Odvykací stav s deliriem
  • F195 - Psychotická porucha
  • F196 - Amnestický syndrom
  • F197 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F198 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F199 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F20 - Schizofrenie
  • F200 - Paranoidní schizofrenie
  • F201 - Hebefrenní schizofrenie
  • F202 - Katatonní schizofrenie
  • F203 - Nediferencovaná schizofrenie
  • F204 - Postschizofrenní deprese
  • F205 - Reziduální schizofrenie
  • F206 - Schizophrenia simplex (prostá schizofrenie)
  • F208 - Jiná schizofrenie
  • F209 - Schizofrenie NS
  • F21 - Schizotypální porucha
  • F22 - Poruchy s trvalými bludy
  • F220 - Porucha s bludy
  • F228 - Ostatní poruchy s přetrvávajícími bludy
  • F229 - Perzistující porucha s bludy NS
  • F23 - Akutní a přechodné psychotické poruchy
  • F230 - Akutní polymorfní psychotická porucha bez schizofrenních symptomů
  • F231 - Akutní polymorfní psychotická porucha se symptomy schizofrenie
  • F232 - Akutní psychotická porucha podobná schizofrenii
  • F233 - Jiné akutní psychotické poruchy převážně s bludy
  • F238 - Jiné akutní a přechodné psychotické poruchy
  • F239 - Akutní a přechodné nespecifikované psychotické poruchy
  • F24 - Indukovaná porucha s bludy
  • F25 - Schizoafektivní poruchy
  • F250 - Schizoafektivní porucha‚ manický typ
  • F251 - Schizoafektivní porucha‚ depresivní typ
  • F252 - Schizoafektivní porucha‚ smíšený typ
  • F258 - Jiné schizoafektivní poruchy
  • F259 - Schizoafektivní porucha‚ nespecifikovaná
  • F28 - Jiné neorganické psychotické poruchy
  • F29 - Neurčené neorganické psychózy
  • F30 - Manická fáze
  • F300 - Hypománie
  • F301 - Mánie bez psychotických symptomů
  • F302 - Mánie s psychotickými symptomy
  • F308 - Jiné manické fáze
  • F309 - Manická fáze NS
  • F31 - Bipolární afektivní porucha
  • F310 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze je hypomanická
  • F311 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze manická bez psychotických symptomů
  • F312 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze manická s psychotickými symptomy
  • F313 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze lehká nebo střední deprese
  • F314 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze těžké deprese bez psychotických symptomů
  • F315 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze těžká deprese s psychotickými symptomy
  • F316 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze smíšená
  • F317 - Bipolární afektivní porucha‚ v současné době v remisi
  • F318 - Jiné bipolární afektivní poruchy
  • F319 - Bipolární afektivní porucha NS
  • F32 - Depresivní fáze
  • F320 - Lehká depresivní fáze
  • F321 - Středně těžká depresivní fáze
  • F322 - Těžká depresivní fáze bez psychotických příznaků
  • F323 - Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky
  • F328 - Jiné depresivní fáze
  • F329 - Depresivní fáze NS
  • F33 - Periodická depresivní porucha
  • F330 - Periodická depresivní porucha‚ současná fáze je lehká
  • F331 - Periodická depresivní porucha‚ současná fáze je středně těžká
  • F332 - Periodická depresivní porucha‚ současná fáze je těžká‚ ale bez psychotických symptomů
  • F333 - Periodická depresivní porucha‚ současná fáze je těžká s psychotickými příznaky
  • F334 - Periodická depresivní porucha‚ v současné době v remisi
  • F338 - Jiné periodické depresivní poruchy
  • F339 - Periodická depresivní porucha NS
  • F34 - Perzistentní afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F340 - Cyklotymie
  • F341 - Dystymie
  • F348 - Jiné perzistentní afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F349 - Perzistentní afektivní porucha (porucha nálady) NS
  • F38 - Jiné afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F380 - Jiné jednotlivé afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F381 - Jiné periodické afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F388 - Jiné určené afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F39 - Neurčená afektivní porucha (porucha nálady)
  • F40 - Fobické úzkostné poruchy
  • F400 - Agorafobie
  • F401 - Sociální fobie
  • F402 - Specifické (izolované) fobie
  • F408 - Jiné anxiózně fobické poruchy
  • F409 - Anxiózně fobická porucha NS
  • F41 - Jiné anxiózní poruchy
  • F410 - Panická porucha (epizodická záchvatovitá úzkost)
  • F411 - Generalizovaná úzkostná porucha
  • F412 - Smíšená úzkostná a depresivní porucha
  • F413 - Jiné smíšené úzkostné poruchy
  • F418 - Jiné určené úzkostné poruchy
  • F419 - Úzkostná porucha NS
  • F42 - Obsedantně-nutkavá porucha
  • F420 - Převážně vtíravé myšlenky nebo ruminace
  • F421 - Převážně nutkavé činy (nutkavé rituály)
  • F422 - Smíšené nutkavé myšlenky a činy
  • F428 - Jiné obsedantně-nutkavé poruchy
  • F429 - Obsedantně-nutkavá porucha NS
  • F43 - Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení
  • F430 - Akutní stresová reakce
  • F431 - Posttraumatická stresová porucha
  • F432 - Poruchy přizpůsobení
  • F438 - Jiné reakce na těžký stres
  • F439 - Reakce na těžký stres NS
  • F44 - Disociativní (konverzní) poruchy
  • F440 - Disociativní amnézie
  • F441 - Disociativní fuga (útěk)
  • F442 - Disociativní stupor
  • F443 - Trans a posedlost
  • F444 - Disociativní motorické poruchy
  • F445 - Disociativní záchvaty
  • F446 - Disociativní anestezie a ztráta citlivosti
  • F447 - Smíšené disociativní (konverzní) poruchy
  • F448 - Jiné disociativní (konverzní) poruchy
  • F449 - Disociativní (konverzní) porucha NS
  • F45 - Somatoformní poruchy
  • F450 - Somatizační porucha
  • F451 - Nediferencovaná somatoformní porucha
  • F452 - Hypochondrická porucha
  • F453 - Somatoformní vegetativní dysfunkce
  • F454 - Perzistující somatoformní bolestivá porucha
  • F458 - Jiné somatoformní poruchy
  • F459 - Somatoformní porucha NS
  • F48 - Jiné neurotické poruchy
  • F480 - Neurastenie
  • F481 - Depersonalizace a derealizace
  • F488 - Jiné určené neurotické poruchy
  • F489 - Neurotická porucha NS
  • F50 - Poruchy příjmu potravy
  • F500 - Mentální anorexie
  • F501 - Atypická mentální anorexie
  • F502 - Mentální bulimie
  • F503 - Atypická mentální bulimie
  • F504 - Přejídání spojené s psychologickými poruchami
  • F505 - Zvracení spojené s jinými psychologickými poruchami
  • F508 - Jiné poruchy příjmu potravy
  • F509 - Porucha příjmu potravy NS
  • F51 - Neorganické poruchy spánku
  • F510 - Neorganická nespavost
  • F511 - Neorganická hypersomnie
  • F512 - Neorganická porucha cyklu bdění a spánku
  • F513 - Náměsíčnictví [somnambulismus]
  • F514 - Spánkové děsy [noční děsy – pavor nocturnus]
  • F515 - Noční můry
  • F518 - Jiné neorganické poruchy spánku
  • F519 - Neorganická porucha spánku NS
  • F52 - Sexuální poruchy‚ které nejsou způsobeny organickou poruchou nebo nemocí
  • F520 - Nedostatek nebo ztráta sexuální žádostivosti
  • F521 - Odpor k sexualitě a nedostatek požitku ze sexuality
  • F522 - Selhání genitální odpovědi
  • F523 - Poruchy orgasmu
  • F524 - Předčasná ejakulace
  • F525 - Neorganický vaginismus
  • F526 - Neorganická dyspareunie
  • F527 - Nadměrné sexuální nutkání
  • F528 - Jiné sexuální poruchy‚ které nejsou způsobeny organickou poruchou nebo nemocí
  • F529 - Neurčená sexuální porucha‚ která není způsobena organickou poruchou nebo nemocí
  • F53 - Duševní poruchy a poruchy chování související se šestinedělím‚ nezařazené jinde
  • F530 - Lehké duševní poruchy a poruchy chování v souvislosti s puerperiem‚ nezařazené jinde
  • F531 - Těžké poruchy duševní a poruchy chování v souvislosti s puerperiem‚ nezařazené jinde
  • F538 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování v souvislosti s puerperiem‚ nezařazené jinde
  • F539 - Puerperální duševní poruchy NS
  • F54 - Psychologické a behaviorální faktory‚ spojené s chorobami nebo poruchami‚ zařazenými jinde
  • F55 - Abúzus – zneužívání – látek nezpůsobujících závislost
  • F59 - Neurčené poruchy chování v souvislosti s fyziologickými poruchami a somatickými faktory
  • F60 - Specifické poruchy osobnosti
  • F600 - Paranoidní porucha osobnosti
  • F601 - Schizoidní porucha osobnosti
  • F602 - Disociální porucha osobnosti
  • F603 - Emočně nestabilní porucha osobnosti
  • F604 - Histrionská porucha osobnosti
  • F605 - Anankastická porucha osobnosti
  • F606 - Anxiózní (vyhýbavá) osobnost
  • F607 - Závislá porucha osobnosti
  • F608 - Jiné specifické poruchy osobnosti
  • F609 - Porucha osobnosti NS
  • F61 - Smíšené a jiné poruchy osobnosti
  • F62 - Přetrvávající změny osobnosti‚ které nelze přisoudit poškození nebo nemoci mozku
  • F620 - Přetrvávající změny osobnosti po katastrofické zkušenosti
  • F621 - Přetrvávající změna osobnosti po psychiatrickém onemocnění
  • F628 - Jiné přetrvávající změny osobnosti
  • F629 - Přetrvávající změna osobnosti NS
  • F63 - Nutkavé a impulzivní poruchy
  • F630 - Patologické hráčství
  • F631 - Patologické zakládání požárů (pyromanie)
  • F632 - Patologické kradení (kleptomanie)
  • F633 - Trichotillomanie
  • F638 - Jiné nutkavé a impulzivní poruchy
  • F639 - Nutkavá a impulzivní porucha NS
  • F64 - Poruchy pohlavní identity
  • F640 - Transsexualismus
  • F641 - Transvestitismus dvojí role
  • F642 - Porucha pohlavní identity v dětství
  • F648 - Jiné poruchy pohlavní identity
  • F649 - Poruchy pohlavní identity NS
  • F65 - Poruchy sexuální preference
  • F650 - Fetišismus
  • F651 - Fetišistický transvestitismus
  • F652 - Exhibicionismus
  • F653 - Voyerismus
  • F654 - Pedofilie
  • F655 - Sadomasochismus
  • F656 - Mnohočetné poruchy sexuální preference
  • F658 - Jiné poruchy sexuální preference
  • F659 - Porucha sexuální preference NS
  • F66 - Poruchy psychické a chování související se sexuálním vývojem a orientací
  • F660 - Porucha sexuálního vyzrávání
  • F661 - Egodystonická sexuální orientace
  • F662 - Porucha sexuálních vztahů
  • F668 - Jiné poruchy psychosexuálního vývoje
  • F669 - Porucha psychosexuálního vývoje NS
  • F68 - Jiné poruchy osobnosti a chování u dospělých
  • F680 - Zpracování somatických symptomů psychologickými vlivy
  • F681 - Záměrná produkce nebo předstírání symptomů nebo neschopností somatických nebo psychických (padělaná porucha)
  • F688 - Jiné určené poruchy osobnosti a chování u dospělých
  • F69 - Neurčená porucha osobnosti a chování u dospělých
  • F70 - Lehká mentální retardace
  • F700 - Žádná nebo minimální porucha chování
  • F701 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
  • F708 - Jiné poruchy chování
  • F709 - Bez zmínky o poruchách chování
  • F71 - Střední mentální retardace
  • F710 - Žádná nebo minimální porucha chování
  • F711 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
  • F718 - Jiné poruchy chování
  • F719 - Bez zmínky o poruchách chování
  • F72 - Těžká mentální retardace
  • F720 - Žádná nebo minimální porucha chování
  • F721 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
  • F728 - Jiné poruchy chování
  • F729 - Bez zmínky o poruchách chování
  • F73 - Hluboká mentální retardace
  • F730 - Žádná nebo minimální porucha chování
  • F731 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
  • F738 - Jiné poruchy chování
  • F739 - Bez zmínky o poruchách chování
  • F78 - Jiná mentální retardace
  • F780 - Žádná nebo minimální porucha chování
  • F781 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
  • F788 - Jiné poruchy chování
  • F789 - Bez zmínky o poruchách chování
  • F79 - Neurčená mentální retardace
  • F790 - Žádná nebo minimální porucha chování
  • F791 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
  • F798 - Jiné poruchy chování
  • F799 - Bez zmínky o poruchách chování
  • F80 - Specifické vývojové poruchy řeči a jazyka
  • F800 - Specifická porucha artikulace řeči
  • F801 - Expresivní porucha řeči
  • F802 - Receptivní porucha řeči
  • F803 - Získaná afázie s epilepsií (Landau-Kleffner)
  • F808 - Jiné vývojové poruchy řeči nebo jazyka
  • F809 - Vývojová porucha řeči nebo jazyka NS
  • F81 - Specifické vývojové poruchy školních dovedností
  • F810 - Specifická porucha čtení
  • F811 - Specifická porucha psaní a výslovnosti
  • F812 - Specifická porucha počítání
  • F813 - Smíšená porucha školních dovedností
  • F818 - Jiná vývojová porucha školních dovedností
  • F819 - Vývojová porucha školních dovedností NS
  • F82 - Specifická vývojová porucha motorických funkcí
  • F83 - Smíšené specifické vývojové poruchy
  • F84 - Pervazivní vývojové poruchy
  • F840 - Dětský autismus
  • F841 - Atypický autismus
  • F842 - Rettův syndrom
  • F843 - Jiná dětská dezintegrační porucha
  • F844 - Hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby
  • F845 - Aspergerův syndrom
  • F848 - Jiné pervazivní vývojové poruchy
  • F849 - Pervazivní vývojová porucha NS
  • F88 - Jiné poruchy psychického vývoje
  • F89 - Neurčená porucha psychického vývoje
  • F90 - Hyperkinetické poruchy
  • F900 - Porucha aktivity a pozornosti
  • F901 - Hyperkinetická porucha chování
  • F908 - Jiné hyperkinetické poruchy
  • F909 - Hyperkinetická porucha NS
  • F91 - Poruchy chování
  • F910 - Porucha chování vázaná na vztahy k rodině
  • F911 - Nesocializovaná porucha chování
  • F912 - Socializovaná porucha chování
  • F913 - Opoziční vzdorovité chování
  • F918 - Jiné poruchy chování
  • F919 - Porucha chování NS
  • F92 - Smíšené poruchy chování a emocí
  • F920 - Depresivní porucha chování
  • F928 - Jiné smíšené poruchy chování a emocí
  • F929 - Smíšená porucha chování a emocí NS
  • F93 - Emoční poruchy se začátkem specifickým pro dětství
  • F930 - Separační úzkostná porucha v dětství
  • F931 - Fobická anxiózní porucha v dětství
  • F932 - Sociální anxiózní porucha v dětství
  • F933 - Porucha sourozenecké rivality
  • F938 - Jiné dětské emoční poruchy
  • F939 - Dětská emoční porucha NS
  • F94 - Poruchy sociálních funkcí se začátkem v dětství a dospívání
  • F940 - Elektivní mutismus
  • F941 - Reaktivní porucha příchylnosti dětí
  • F942 - Porucha desinhibovaných vztahů u dětí
  • F948 - Jiné dětské poruchy sociálních funkcí
  • F949 - Porucha dětských sociálních funkcí NS
  • F95 - Tiky
  • F950 - Přechodná tiková porucha
  • F951 - Chronické motorické nebo vokální tiky
  • F952 - Kombinovaná tiková porucha vokální a mnohočetná motorická (de la Tourette)
  • F958 - Jiné druhy tiků
  • F959 - Tiková porucha NS
  • F98 - Jiné poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a dospívání
  • F980 - Neorganická enuréza
  • F981 - Neorganická enkopréza
  • F982 - Poruchy příjmu potravy v kojeneckém a dětském věku
  • F983 - Pika kojenců a dětí
  • F984 - Stereotypní pohybové poruchy
  • F985 - Koktavost (zadrhávání v řeči)
  • F986 - Brebtavost
  • F988 - Jiné určené poruchy chování a emocí‚ se začátkem vyskytujícím se obvykle v dětství a v dospívání
  • F989 - Neurčené poruchy chování a emocí‚ se začátkem vyskytujícím se obvykle v dětství a v dospívání
  • F99 - Duševní porucha‚ jinak neurčená

Zdroj: Diagnózy
Zveřejněno dne: 28.6.2016