Zajímáte se o téma BABSKE RADY NA ISCHIAS? Tak právě pro vás je určen tento článek. Vyhřezlá ploténka je dnes již poměrně častým onemocněním a trápí čím dál tím více lidí od 35 let. Může ale postihovat i lidi mladší. Páteř je klíčová pro náš pohyb i zdraví. Říká se, že od stavu páteře se odvíjí náš věk. Páteř je složena z obratlů, mezi nimiž jsou uloženy takzvané meziobratlové ploténky. Ty jsou důležité pro pohyb celé páteře. S věkem se ovšem opotřebovávají a může dojít k prasknutí vazivového prstence ploténky a k vysunutí jádra ploténky ven. Takovýto výhřez ploténky, o kterém hovoříme, tedy kdy se jádro posune o cca 6 mm, je bolestivý, nepříjemný a komplikuje běžný pohyb.
Ischias
Zánět sedacího nervu (ischias) způsobují anatomické změny – například vyhřezlá meziobratlová ploténka, která tlačí na nerv, vadné rozložení meziobratlového skloubení nebo degenerace vazivového systému. Stačí potom jeden nešťastný pohyb – a na bolest je „zaděláno“. Páteřní svaly se snaží ochránit rozbolavělé místo před přetěžováním či dalším pohybem, a tak se stáhnou. Zároveň meziobratlové klouby ztuhnou v nesprávném postavení, zablokují se a námi vnímaná bolest se ještě zvýší. Bolest se začne šířit, „vystřelovat“, a my ji pak pociťujeme nikoli jako bolest v zádech, ale na úplně jiných místech. Bolet nás může například celá dolní končetina – bolest vyzařuje podél celého sedacího nervu, což jsou pro ischias typické příznaky. Příznaky jsou nepřehlédnutelné – prudká bolest ve spodní části zad se objeví nejčastěji při zvedání těžkého břemene v předklonu, při prudkém pohybu zad nebo po ofouknutí studeným průvanem, když máme rozehřáté svaly a zpocenou kůži zad. Při ataku ischiasu se člověk nemůže narovnat, prudká bolest vystřelující do nohy mu brání v jakémkoliv pohybu. Léčba je nezbytná, jednak tlumí příznaky, tedy bolest, ale rovněž pomáhá odstranit příčiny, protože ischias se opakovaně vrací.
Pokud se někdo rozhodne odkyselovat svůj organismus, měl by si uvědomit, že je to často běh na dlouho trať. Existují sice způsoby jak nejrychleji odkyselit organismus a čím toho dosáhnout. Ale pokud si člověk chce odkyselený organismus udržet, musí řadu zásad dodržovat dlouhodobě, anebo se k tomu stále znovu vracet. Nejčastěji se lidé uchylují k odkyselení organismu v okamžiku, kdy je trápí nějaký problém.
Pokud jedinec na sobě pozoruje některé projevy překyselení organismu, například svědění kůže hlavně na nohách, může se rozhodnout, že začne překyselení organismu řešit. V takovém případě je dobré si nejprve uvědomit, který zdravotní problém ho trápí a proč tedy s odkyselováním organismu začíná. Při procesu odkyselování může pak sledovat, jestli se jeho zdravotní stav zlepšuje. Pokud chce mít ale přesné výsledky, a nechce se tedy spoléhat jen na své pocity, je vhodné, aby denně prováděl měření pH.
Důležitý je také dostatek tekutin (ideálně čistá voda, žádná minerálka), dostatek vitamínů a minerálů. Naopak při tomto procesu odkyselení organismu je vhodné vynechat všechny sladkosti a živočišné výrobky.
Řada lidí se při procesu odkyselení organismu řídí více babskými radami, než radami odborníků, kteří překyselení organismu nepovažují za zas tak závažný problém. Většina babských rad vychází z toho, že právě pitný režim je důležitý. Není důležité ale jen to, že něco pijete, ale co pijete. Kromě čisté vody se v babských radách často objevují různé čaje. Když se budete zajímat o tuto problematiku, jistě najdete tato doporučení. Kromě čisté vody se doporučuje také voda z brambor!, běžný zelený čaj a čaje bylinkové. K dopolední konzumaci se doporučují bylinkové čaje z benediktu, fenyklu, pampelišky, puškvorce a řepíku. Na odpoledne se zase doporučují čaje z jitrocele, kopřivy, lopuchu, truskavce, tužebníku a vřesu. Pro odkyselení organismu se také doporučuje pít ráno nalačno teplou vodu s citrónem (na skleničku vody, tedy asi 200 – 300 ml zhruba polovinu velkého citrónu). Je důležité, aby voda nebyla horká, ale ani studená, ideální je vlažná. Tato voda by měla pomoci s odkyselením organismu, protože citróny patří k těm nejvíce zásadotvorným potravinám a pomáhají tedy dostat pH do přijatelných hodnot. Tato voda má prý také účinky na imunitu, stimulaci trávicího traktu, na urychlení procesu hubnutí, a na kvalitu pleti. Některé babské rady dokonce doporučují pít vodu s citrónem i před spaním. Některé babské rady také doporučují odkyselení organismu jedlou sodou, která by měla mít vliv i na chřipku a nachlazení a hlavně na detoxikaci. Babské rady doporučují smíchání lžičky jedlé sody s troch
Označení L5–S1 označuje meziobratlovou ploténku mezi pátým bederním obratlem (L5) a prvním křížovým obratlem (S1).
Jde o nejníže uložený disk v bederní páteři, který nese největší mechanickou zátěž.
Degenerace disku znamená, že se ploténka postupně opotřebovává a ztrácí svou pružnost a výšku. To může vést k bolestem zad, ztuhlosti a někdy i k útlaku nervů (např. „ischias“ – bolest do nohy).
Jak vzniká
Stárnutí – přirozený proces opotřebení disku.
Dlouhodobé přetěžování (těžká práce, špatné držení těla, vibrace).
Úraz, mikrotraumata nebo genetická predispozice.
Nedostatečné prokrvení disku – výživa se stářím zhoršuje.
Co se děje v disku
Ztrácí vodu → snižuje se výška a pružnost.
Dochází k trhlinám ve vazivovém prstenci (anulus fibrosus).
Může se vytvořit výhřez (hernia disku), který tlačí na nervové kořeny.
Objevují se bolesti zad nebo vystřelování do končetiny (nejčastěji do pravé nebo levé nohy).
Příznaky
Bolest v dolní části zad.
Bolest vystřelující do hýždě nebo nohy (ischias).
Mravenčení, necitlivost, slabost v noze.
Zhoršení při delším sezení, ohýbání nebo zvedání.
Diagnostika
MRI (magnetická rezonance) – ukáže stupeň degenerace, výšku disku a případný výhřez.
RTG – zobrazí snížení meziobratlového prostoru.
Neurologické vyšetření – test reflexů, citlivosti, síly svalů.
Staré babské rady o léčbě natrženého menisku často zmiňují klid, led, kompresi a nadzvednutí, spolu s volně prodejnými léky proti bolesti a někdy i bylinnými přípravky. I když některé z těchto metod mohou nabídnout dočasnou úlevu, nenahrazují odbornou lékařskou pomoc a léčbu.
Zde je rozpis běžných „starých babských historek“ a jejich role při léčbě natrženého menisku:
Klídek
Vyhýbání se činnostem, které dráždí koleno, a udržení váhy mimo poraněnou nohu pomáhá zmírnit bolest a otok.
Led
Přikládání ledových obkladů zabalených v ručníku po dobu 20 minut, několikrát denně, může pomoci zmírnit zánět a bolest.
Komprese
Použití kompresního obvazu nebo bandáže kolene může pomoci minimalizovat otok.
Nadzvednutí
Udržování poraněné nohy ve zvednuté poloze nad srdcem může také pomoci zmírnit otok.
Úleva od bolesti
Volně prodejné léky proti bolesti
Léky jako ibuprofen nebo naproxen mohou pomoci zvládat bolest a snižovat zánět.
Bylinné léky
Někteří lidé věří v užívání bylinných léků, jako je kurkuma nebo zázvor, pro jejich protizánětlivé vlastnosti, ale existují jen omezené vědecké důkazy, které by podporovaly jejich účinnost při natržení menisku.
Další „babské rady“
Teplo
Přikládání tepelných obkladů nebo namáčení kolena do teplé vody může být pro některé uklidňující, ale v některých případech může také zvýšit zánět. Je důležité naslouchat svému tělu a zjistit, co vám nejlépe vyhovuje.
Masáž
Jemná masáž kolem kolena může pomoci zlepšit krevní oběh a snížit svalové napětí, ale vyhněte se přímé masáži poraněné oblasti.
Opory kolen
Nošení kolenní ortézy může poskytnout oporu a stabilitu kolenního kloubu, ale je důležité vybrat ortézu, která správně padne a je vhodná pro vaše zranění.
Důležité informace
Konzultujte s lékařem
Pokud máte podezření na natržení menisku, je nezbytné navštívit lékaře, aby stanovil správnou diagnózu a stanovil léčbu.
Konzervativní léčba
Mnoho natržení menisku lze léčit konzervativně klidem, fyzioterapií a léčbou bolesti.
Chirurgický zákrok
V některých případech může být k vyléčení nebo odstranění natrženého menisku nutná operace.
Naslouchejte svému tělu
Věnujte pozornost signálům svého těla a vyhýbejte se činnostem, které způsobují bolest nebo další zranění.
I když některé babské historky mohou nabídnout dočasnou úlevu, je nezbytné vyhledat odbornou lékařskou pomoc pro správnou diagnózu a léčebný plán natržení menisku.
K odstranění pih poslouží také různé depigmentační krémy, které mají bělicí účinky. Jejich používání ale nemá moc smysl, pokud pleť vystavujete slunci. Proto pokud chcete pihy opravdu odstranit, měli byste začít u toho, že se začnete vyhýbat slunci. V létě stačí více vyhledávat stín nebo nosit pokrývku hlavy, která zastíní zároveň i obličej (klobouček, čepice se kšiltem).
Existují také různé babské rady, které pomohou pihy odstranit, či je alespoň trochu zesvětlit. Například je dobré vymačkat šťávu z většího nastrouhaného křenu a touto tekutinou pokožku potírat (je dobré si každý den připravit novou šťávu). Pokud nemůžeme z křenu získat dostatečné množství šťávy, je možné také dvě lžíce nastrouhaného kořene zalít sklenkou vinného octa a na tři dny odložit na slunečné místo – pak potíráme necezenou směsí.
Také lze několikrát denně potírat pokožku měsíčkovou tinkturou. Ta se dá buď koupit, nebo vyrobit z hrsti květů měsíčku, které jeden měsíc macerujeme v litru čtyřicetiprocentního alkoholu – před potíráním je dobré ještě zředit v poměru 2–3 : 1 s vodou.
Dále může pomoci potírání šťávou z citronu či přikládání obkladů z okurkových slupek.
V létě, když zrají lesní jahody nebo borůvky, doporučovaly naše babičky namazat obličej rozmačkanou kašičkou z těchto plodů (nemusí to být směs, použijeme, co máme), po hodině omýt a na noc si namazat tvář podmáslím – případně podmáslím rozmíchaným s několika kapkami citronu.
Dá se použít také zelená petrželka, a to tak, že plnou hrst zalijeme dvěma sklenicemi vody, necháme přejít varem a chvíli louhujeme – užívá se dvakrát denně.
Pihy můžete zesvětlit i potíráním hořkou pampeliškovou šťávou a odvarem z pampeliškových květů.
U všech těchto receptů je jen dobré si nejdříve vyzkoušet (například za uchem), jestli náhodou nejsme na něco mírně alergičtí, abychom za vyhánění pih nezaplatili nějakými nemilými problémy. A malá, nejjednodušší rada na konec, pokud jsou pro vás pihy opravdu velký problém, omezte v maximální možné míře opalování – zvláště pokud jde o pihatá místa.
Babské rady zaberou jen chvilkově a stejně skončíte na zubním křesle. Pro ty, kteří se přesto snaží hledat alternativní řešení, zde několik takových „babských rad“ na problémy se zuby máme:
Aloe vera: Aloe je prostě všelék, který vám může pomoci i se zánětem dásní. Vhodné je užívat sirup pravidelně každý den. Pokud aloe doma pěstujete, rozřízněte list a potírejte si dásně 3x denně.
Bylinkové ústní vody: Velmi efektivním a vyzkoušeným prostředkem jsou bylinkové extrakty, vývary anebo bylinkové ústní vody, které obsahují heřmánek, šalvěj, ženšen, řepík nebo hřebíček.
Hřebíček: Ano, hřebíček je hotový zázrak. Pomůže vám nejen od zánětu, ale i od bolesti. Nemusíte s ním ani moc dělat, zkuste jej jen cucat. Hřebíček působí jak analgeticky, tak antibakteriálně.
Přeslička: Vývar z přesličky působí i na zubní kámen, který umí změkčit, kromě toho je skvělým prostředkem proti krvácení. Ideální je, když ji užijete v kombinaci se šalvějí a mátou.
Mochna nátržník: Dalším skvělým prostředkem proti zánětu dásní je mochna nátržník, jejíž odvar užijte těsně po čištění zubů. Vývar můžete na vyplachování užívat i několikrát denně.
Herbadent: Na tento druh neduhů se doporučuje i tinktura zvaná Herbadent, kterou si u nás lidé ošetřují dásně již více než 100 let a uznávají ji i odborníci. Vedle tinktury existuje i ústní voda a zubní pasta Herbadent. Když se podíváte na jejich složení, zjistíte, že obsahují ingredience vyzkoušené a doporučované již našimi babičkami.
Smíchejte po 25 g listu vachty, listu máty peprné, oddenku puškvorce, kořene lékořice, natě řebříčku, natě komonice a natě tymiánu. Lžíci bylin zalijte sklenicí vroucí vody a pomalu vařte 2–3 minuty pod pokličkou. Na 10 minut odstavte, pak přeceďte do termosky. Pijte třikrát denně sklenici před jídlem.
Další babská rada se také týká možné neutralizace, a to pomocí mléčného nápoje. Ten dokáže nejenom zajistit, že se kyseliny rozředí, čímž se sníží jejich účinnost, ale i to, že díky své konzistenci pokryje jícen a vytvoří tak ochrannou vrstvu. Jde tedy o pomoc hned ve dvou fázích. Pijte tučné mléko, jogurtové nápoje, kefír. Vhodné je dané mléčné nápoje pít i co nejvíce vychlazené. To z důvodu, že vám od bolesti uleví okamžitě, jelikož samotný jícen nízkou teplotou jednoduše znecitliví. Bolest tak rychle odezní a díky zředění kyselin a ochranné vrstvě by se již neměla objevit.
Na žaludek pomáhá i aloe vera: nakapejte ji do sklenice s vodou a následně vypijte. Nebo je možné použít i alternativu v podobě různých nápojů z aloe, případně ve formě různých čajů. Babské rady se v tomto případě týkají spíše snahy zastavit aktuální problém, tedy ulevit vám. Aloe vera skutečně může pomoci s trávením, ale rozhodně se nejedná o pomoc, kterou lze označit jako pomoc trvalou.
Na trávení může pomoci bylinný čaj. Ne každá bylina je ale ta pravá. Určitě se doporučuje čaj z této pětice:
pampeliška
máta
meduňka
puškvorec
pelyněk
Je možné využít každou zvlášť, nic nezkazíte ani tím, že je použijete všechny najednou. A pokud žádný takový čaj nemáte, zkuste se poohlédnout i po bylinách, jako je třeba hořec nebo kopretina řimbaba. Obvykle jsou dostupné v kapkách, které přidáte do svého každodenního vlažného čaje.
Kromě tekutin pomůže vhodná strava. Dobrou prevencí mohou být mandle, které je vhodné dát si každý den (několik kousků). Paradoxně pomůže i kyselá okurka, která sice přináší do žaludku další kyseliny, ale změní v něm chemické reakce. Nic nezkazíte ani okurkou salátovou. Ideálně vyndanou z lednice. Tím, že obsahuje hodně vody, obsah vašeho žaludku naředí. Svým chladem zase dokáže zklidnit jícen. Skvělou pomocí může být třeba oblíbená okurka s mlékem, čímž zkombinujete hned dva pomocníky.
Vhodné je dát si také rýži. Ta vzhledem ke své povaze dokáže nasáknout tekutiny v žaludku a tím může minimalizovat problémy. Podobně efektivně mohou působit také brambory, nebo obecně jakákoliv jídla s vyšším obsahem škrobu.
Na překyselený žaludek s pálením žáhy pomůže jedlá soda. Použití je celkem snadné. Stačí trocha vody do sklenice, ve které lžičku jedné sody rozpustíte. Vzniklý roztok následně vypijte. Pokud by tato kombinace nezabrala, zkuste to ještě jednou. Jde o osvědčenou metodu, která dokáže žaludeční kyseliny velmi efektivně zneutralizovat. Použití jedlé sody má však i jednu nevýhodu. Jakmile se dostane do žaludku, začne s kyselinami reagovat. A to tak, že vznikne pěnivá reakce, během které se začne vaše břicho lehce nafukovat. Přebytečný vzduch bude třeba dostat ven, třeba klasickým říhnutím. Na toto pozor – proto doporučujeme začít s menší dávkou.
Na překyselený žaludek pomůže nouzově i vlažná voda. Jde o univerzální a zcela logickou pomoc. Babské rady jsou i v tomto případě spojeny s jasnou snahou rozředit kyselinu a získat tak méně agresivní koncentraci. Samozřejmě že čím více vlažné vody vypijete, tím více kyselinu naředíte. A důvodem, proč právě vlažnou vodu, je to, že vlažná voda bude s kyselým obsahem žaludku reagovat mnohem lépe a rychleji ho zředí.
Babské rady na odkyselení uvádějí, že je vhodná voda z brambor. Jednou z možností je také čaj. Ten je na odkyselení organismu velmi vhodný, a jak říkají babské rady, postačí i běžný zelený čaj, který má zásadité účinky. Pokud zelený čaj máte doma, můžete jej zkusit na odkyselení organismu. Babskými radami je také doporučován čaj, který by měl být dopoledne složený z listu a kořene pampelišky, fenyklu, benediktu, řepíku a puškvorce. Odpolední čaj by měl obsahovat kopřivu, vřes, truskavec, tužebník, lopuch a jitrocel.
V případě, že k zalehnutí ucha nedošlo následkem nějaké nemoci, není nutné vyhledat odbornou pomoc. Člověk si od zalehlého ucha může pomoci sám. Existují totiž různá doporučení co dělat, aby se tlak ve středním uchu zase vyrovnal.
Pomoci může například žvýkání žvýkačky, protože při této činnosti se může vytvořit v uchu přetlak, který zalehlé ucho uvolní. Je možné žvýkat i naprázdno, což ale některým lidem může činit problém, žvýkat je potřeba totiž i několik minut. Proto si spousta lidí nosí s sebou do letadla právě žvýkačky. Další možností, která je také často využívaná při cestování letadlem, je polykání ať už naprázdno, nebo polykání nějakého nápoje. Polykání funguje stejně jako žvýkání.
Od zalehlého ucha může také pomoci skákání na jedné noze s hlavou nakloněnou na stranu, kde se nachází zalehlé ucho.
Některé babské rady také doporučují kápnout trochu ohřátého oleje do ucha, olej by měl opět ucho pročistit.
V případě zalehlého ucha z rýmy, nebo ale i z jiných důvodů může pomoci i nahřátí ucha pomocí teplých obkladů nebo teplé páry z koupele. U rýmy by také mělo pomoci od zalehlého ucha inhalovat páru z horké vody. Je třeba se několik minut sklánět nad nádobou s horkou vodou a hlavu u toho mít přikrytou nějakým ručníkem. V tu chvíli by se měla rýma uvolnit a s ní i zalehlé ucho. Člověk si ale musí dát pozor, aby se neopařil. Nevýhodou je, že účinek ale nemá dlouhé trvání. Pro pocit úlevy je tedy často nutné proces několikrát opakovat.
Některé babské rady doporučují i použití plátku cibule nebo kousku česneku. Plátek cibule / kousek česneku se přiloží na noc k uchu a upevní se tam pomocí šátku. Do rána by mělo zalehnutí zmizet.
Jedlový olej se vyrábí z chvojí a mladých výhonků sibiřské jedle. Je to biologicky čistý produkt, neboť jedle roste jen v ideálních podmínkách čistého ovzduší. Tento velmi cenný výtažek, který je biologicky vysoce aktivní, je od pradávna používán k osvěžení vzduchu, dále jako přísada do koupele a jako kosmetický a masážní prostředek. Ničí choroboplodné zárodky a odstraňuje nepříjemné pachy, šíří aroma lesního chvojí.
Jedlový olej obsahuje více než 35 aktivních látek (fytoncidů, vitamínů a éterických olejů).
Jedlový olej pomáhá na:
Opary (herpes) – po každém jídle lehce potřeme postižené místo jedlovým olejem. Trpíte-li opary často, doporučuje se zahájit endogenní dýchání s pomocí Frolovova dýchacího trenažéru za účelem posílení imunity a radikální změny procesů látkové výměny.
Bronchitida, zápal plic (pneumonie) – kombinujeme potírání s inhalací. Lze aplikovat buď pomocí Frolovova dýchacího trenažéru nebo domácím způsobem, kdy do nádoby nalijete vařící vodu, přidáte 3–4 kapky oleje, přikryjete si hlavu plenou a vdechujte páry. Pak potřete hrudník olejem a lehnete si pod přikrývku.
Angína – 2x až 5x denně ve 4–6hodinových intervalech aplikujte na mandle čistý olej pomocí špejle obalené ve vatě.
Chřipka a další nemoci z nachlazení (zejména u dětí) – olejem potírejte horní část zad a hrudníku, provádějte masáž chodidel v reflexních zónách 4–5x denně, v intervalech 5–6 hodin. Po každé proceduře pevně zabalte nemocného do prostěradla, oblečte mu teplé ponožky, přikryjte ho teplou přikrývkou a podávejte bylinkový čaj podporující pocení.
Kopřivka (diatesa) – smíchejte 1 díl jedlového oleje se 3 díly dětského krému nebo olivového oleje obohaceného vitamínem C. Můžete si také připravit mast z 3 kapek jedlového oleje a malého množství (asi 1 čajová lžička) jakéhokoli krému, vazelíny nebo lanolinu. Postižená místa potírejte směsí, dokud kopřivka nezmizí.
Kosmetický prostředek – jedlový olej je ideálním kosmetickým prostředkem. Má regenerační vliv na buňky, a tím v krátké době vypíná ochablou pokožku a odstraňuje vrásky. Působí také jako přírodní deodorant, proto ho slabým potřením aplikujte na místa, kde se potíte.
Zlomeniny, pohmožděniny – jedlový olej aplikovaný na zlomeniny a pohmožděniny urychluje růst kostí a hojení. Postižené místo potírejte 2x denně.
Revmatická polyartritida, artritida z nachlazení – předem prohřáté klouby (obkladem namočeným v horkém roztoku mořské soli) potírejte čistým jedlovým olejem a aplikujte Priessnitzovy obklady. Po třech dnech nastane úleva a pak individuálně aplikujte na noc podle bolestivosti kloubů a otoků.
Ingredience: 1 000 ml olivového oleje, cca 250 ml pryskyřice, 250 ml smrkového jehličí, 150 g včelího vosku
Postup: Ve vodní lázni v hrnci rozehřejeme olivový olej. Pak do něj vložíme jehličí a pryskyřici, kterou necháme rozpustit a poté vmícháme i včelí vosk (použijte vosková víčka, která je vhodné macerovat v alkoholu). Po přidání do rozžhavené směsi oleje a pryskyřice nastane chemická reakce, kdy začne směs pěnit, pokud bude teplota vyšší než 80 °C. Takže opravdu dejte pozor a použijte raději teploměr pro přípravu pokrmů – teplota cca 70 až 80 °C maximálně.
Zahřívejte přibližně 30 minut. Pak nechte macerovat do druhého dne. Na druhý den opět rozehřejte. Tento proces lze opakovat ještě 2x.
Poté přeceďte přes kovový cedník, do kterého nejprve vložte plátno či kávový filtr. Cedník se špatně umývá, ale lze jej opět vyčistit olejem a následně saponátem. Naplněné nádobky uložte v suchu a temnu. Lze skladovat při pokojové teplotě. Směs nádherně voní.
Použití:
na poranění, rány,
na zhmožděniny,
preventivně chrání rány po poranění před bakteriálním osídlením – tvoří jakousi bariéru proti infekcím bakteriálním a plísňovým,
k terapii proleženin a špatně se hojících vředů,
na kožní záněty, abscesy, popáleniny, omrzliny, bodnutí hmyzem, otoky – podporuje rychlejší regeneraci pokožky,
na kožní vyrážky,
na bolesti svalů, kloubů, po námaze, úraze, při zánětech, na artritidu,
Thiocolchicosidum je léčivá látka, která zejména uvolňuje svaly, ale má i protizánětlivé účinky a dovede zmírnit bolest. Působí na kosterní svalstvo, nesnižuje výrazněji hybnost svalů ovládaných vůlí, nepůsobí na dýchací svalstvo, nehrozí tedy nebezpečí dechového útlumu. Účinek této látky nastupuje za 1–2 hodiny po užití přípravku a trvá nejméně 12 hodin. Při opakovaném podání přetrvává účinek preparátu i několik dnů po ukončení léčby.
Lék Muscoril cps. je určen k léčbě bolestivých křečových stahů svalstva při akutních a dlouhodobých revmatických nebo ortopedických onemocněních (ústřel, ischias, poškození šlach a podobně) nebo při poranění.
Užívání léku Muscoril cps. u dětí mladších 15 let se nedoporučuje.
Muscoril cps. obsahuje laktózu. Pokud vám váš lékař řekl, že nesnášíte některé cukry, poraďte se s ním, než začnete tento léčivý přípravek užívat.
Čeho se vyvarovat před užitím léku Muscoril cps.
Neužívejte lék Muscoril cps:
jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na léčivou látku nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku;
jestliže jste těhotná nebo kojíte.
Zvláštní opatrnosti při použití léku Muscoril cps. je zapotřebí v následujících případech:
jestliže trpíte epilepsií, nebo u vás existuje riziko epileptického záchvatu, může u vás přípravek vyvolat epileptický záchvat;
pokud se u vás během léčby vyskytne průjem, upozorněte na tuto skutečnost lékaře, může být nutné snížit dávku přípravku;
Když vyhřezlá ploténka tlačí na nerv nebo okolní části páteře, rozlišujeme různé symptomy podle toho, v jaké části páteře k vyhřeznutí ploténky došlo.
Pokud se jedná o vyhřeznutí ploténky v bederní páteři, pak se setkáváme s následujícími příznaky vyhřezlé ploténky:
bolest vystřelující do kostrče, nohou a chodidel; bolest zad může i nemusí být přítomna (jedná se o ischias);
necitlivost nebo mravenčení v nohách nebo chodidlech;
oslabení svalů.
Pokud se jedná o vyhřeznutí ploténky v krční páteři, pak nemocný pociťuje následující symptomy:
bolest v oblasti lopatek;
bolest, která vystřeluje do ramen, paží a někdy do rukou a prstů;
bolest krční páteře, obzvláště na zadní straně krku a po stranách; bolest se může stupňovat při otáčení hlavou;
křeče krčních svalů.
Symptomy vyhřezlé ploténky ve střední části zad bývají různé. Může docházet k bolesti v horní části zad, dolní části zad, břicha nebo nohou. Dále také slabost nebo znecitlivění jedné nebo obou nohou.
Bolest bederní páteře a břicha může vyvolávat dráždění sedacího nervu (n. ischiadicus) například po prudkém pohybu do otočení, při zvedání těžkých břemen, ale i při výhřezu ploténky. Nerv může být drážděn i probíhajícím zánětem. Tomuto onemocnění říkáme různými názvy jako ústřel, ischias či lumbago. Jedná se o prudkou bolest bederní krajiny spojenou s reflexním stažením svalů, znemožňující zpravidla jakýkoli další pohyb. Proto – přestože se časem tato bolest samovolně vytrácí – bývá lumbago velmi nepříjemnou a omezující záležitostí.
Pokud bolí bedra a břicho, může se jednat i o příznak onemocnění vnitřních orgánů. Bolesti beder nejčastěji souvisejí s nemocemi ledvin, případně u žen s gynekologickými infekcemi. Rozpoznat bolest beder způsobenou svalovým přetížením od té vyvolané ledvinami není jednoduché. Je však důležité i na tuto variantu myslet, protože se může jednat o zánět ledvin, který přejde-li do chronické fáze, může vést až k renální insuficienci a trvalému poškození ledvin. Bolest beder při onemocnění ledvin je lokalizována spíše mezi posledním žebrem a křížovou kostí, a navíc pokud v tomto místě na pár vteřin lehce přitlačíte, ucítíte prudkou tupou bolest vycházející „zevnitř“.
Arniky není nikdy dost. Arnika by neměla chybět v žádné domácnosti. Arnika je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých. Vyznačuje se přízemní růžicí listů, lodyhou s 1 nebo 2 páry vstřícných lodyžních listů a velkými úbory žlutooranžových květů. Arnika je rozšířena výhradně v Evropě. Vyskytuje se i v České republice, kde patří k ohroženým druhům a je chráněna zákonem. Arnika je ceněná léčivá rostlina používaná zejména zevně na poranění a záněty. Homeopatická tinktura se připravuje z usušeného práškovaného oddenku nebo z květů, které se sbírají před rozkvětem i se zákrovem. Tinktura se ředí lihem. Její použití je dosti široké a zahrnuje pohmožděniny, podlitiny, vyvrknuté klouby, neuralgie, ischias, pooperativní péči, šokové stavy, bolesti svalů a kloubů, srdce, žaludek a také některé negativní stavy mysli. Homeopatická arniková tinktura bývá podávána jako první pomocný prostředek k ošetření šoku například po úrazu, lékařských zákrocích, ztrátě blízkého člověka, návštěvě zubaře, při bolesti v krku a podobně.
