Pokud koleno nebolí a cysta je malá, léčení není nutné. Pokud je cysta větší a obtěžuje, provede se její odstranění nevelkou operací a pacient je potom bez potíží. Pokud se cysta po punkci obnoví, je namístě provést drobný chirurgický zákrok.
Bakerovy cysty v dětském věku často spontánně samy vymizí, tedy bez nutnosti jakékoliv léčby. Děti by se při výskytu cysty měly vyhýbat sportovním aktivitám, jako je běh, lezení a další podobné.
Po operaci Bakerovy cysty je mírný tah v oblasti kolene v pořádku. Dle délky nálezu může dojít ke zkrácení šlach a ty se potřebují zase rozhýbat. Cviky by měl poradit ošetřující lékař, který provádí rehabilitaci. Vždy jde o individuální přístup. Po prasknutí Bakerovy cysty se však obvykle doporučuje končetinu šetřit a zbytečně ji do odeznění otoku nezatěžovat.
Bakerovacysta se objevuje v podkolenní jamce, přičemž se nachází především na vnitřní straně této jamky. Cysta je naplněna tekutinou, tlačí, bolí a omezuje pohyblivost kolena a celé nohy. Cysta se nejčastěji objevuje okolo třicátého věku života. Druhou skupinou, která na tuto cystu trpí, jsou lidé nad padesát let, u nichž výskyt tohoto problému také narůstá – v tomto věku trápí cysta až 50 % nemocných. Bakerovacysta postihuje častěji muže než ženy a je doprovodným efektem nebo následkem jiných onemocnění. Jedná se například o artritidu (zánětlivé onemocnění kloubu), osteoartrózu (nezánětlivé onemocnění kloubu), dnu (nemoc, při níž jsou klouby zaneseny krystalky kyseliny močové, která není správně vylučována z organismu) nebo prasklinu menisku (většinou poúrazově). U sportovců se Bakerovacysta objevuje především jako následek prodělaného úrazu. Často je ovšem příčina vzniku cysty neznámá.
V naší poradně s názvem TUKOVÁ CYSTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Žaneta Šediva.
Dobry den dnes sem nasla synkovi tuto bulku je mu 22 mesicu muzete mi poeadit co by to mohlo byt? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Určitě se o svého synka pečlivě staráte. Na příští kontrole u dětského lékaře na bulku upozorněte a lékař vám poradí jak s tím dál.
Samotná cysta pacienta omezuje v pohybu, nemůže ohnout koleno, ani chůze není normální. Postižená končetina je bolestivá a chůze tak bývá znesnadněna. Nemocný popisuje tlak a bolestivost v lýtku. Pokud cysta praskne, bolest graduje, dochází k zánětu a otoku lýtka, což rozhodně není rovněž nic příjemného. Bulku si může postižený nahmatat i na zadní straně nohy. U některých však tato cysta může být objevena zcela náhodně při sonografickém vyšetření, kdy je řešen zcela jiný problém. U samotné cysty je největší riziko to, že se často objevuje znovu, přechází do chronicity, což vede ke snížení pohyblivosti.
V naší poradně s názvem CHEMICKÝ ROZBOR MOČE NORMY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Berta.
prosím o zaslání chemického rozboru moče,normy a jednotlivé hodnoty-tabulky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Posílám obrázek kde jsou vidět normální hodnoty v moči. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Cysta se dá obvykle nahmatat v podkolenní jamce. Pokud má lékař podezření na toto onemocnění, musí si pořádně prohlédnout pacienta. Diagnóza se potvrdí pomocí sonografického vyšetření. Pro přesné určení rozsahu cysty se provádí počítačová tomografie CT, při níž se přesně zobrazí velikost a přesné umístění cysty. Onemocnění je často zaměňováno za poranění menisků – při nejasné diagnóze se provede magnetická rezonance. Léčba je založena především na odsátí tekutiny z cysty. Nemocnému je naordinována ortéza, která koleno zpevní. Dále je doporučen klid, pacient by se měl vyhýbat fyzické aktivitě. Při bolestech se doporučují analgetika. Lékař rovněž může aplikovat kortikosteroidy na utlumení zánětu. Komplikacemi Bakerovy cysty jsou nejčastěji její chronické opakování a dlouhodobé snížení kvality pohybu nemocného. Ojediněle se tento stav řeší chirurgicky, ale to se týká jen malého množství případů. Závažnou komplikací je záměna Bakerovy cysty za hlubokou žilní trombózu, která má velmi podobné příznaky, ale může být až smrtelně nebezpečná. Je doprovázena vznikem krevních trombů (sraženin) v dolních končetinách. V případě, že není trombóza včasně léčena, může dojít k uvolnění sraženiny, která následně putuje cévním řečištěm až do plic. Dojde tak k vytvoření plicní embolie, což je stav akutně ohrožující lidský život.
Cysta na varleti tvoří tekutinu v infikovaných hrudkách. Odstranění tekutiny z cysty stlačením se nedoporučuje, protože může dojít ke zjizvení nebo infekci. Příznaky infekce mohou zahrnovat červené, oteklé a bolestivé cysty zapáchající žlutou tekutiny, která vytéká z cyst. Toto onemocnění patří do rukou urologa.
Pinguecula je definována jako nažloutlá skvrna na bělmu oka, vypadá jako „rosolovitý výrůstek na bělmu“. Je často umístěna na straně oka blíže k nosu a jeví se jako „cysta na očním bělmu“. Nejedná se o nádor, ale jde o hyperplastické ztluštění spojivky. Obvykle má trojúhelníkovitý tvar a žlutobělavou barvu. Vzniká hyalinní degenerací subepiteliálního kolagenu. Vznik pravděpodobně souvisí s působením fyzikálních faktorů, hlavně s UV zářením, a s věkem. Původně se lidé domnívali, že jde o hromadění tuku. Odtud také název odvozený od tučňáků. Většinou nepůsobí žádné obtíže.
Léčba
Není nutná specifická léčba. Při dráždění lze aplikovat lubrikantia, chirurgické řešení se nabízí v případě potíží s nošením kontaktních čoček či z kosmetických důvodů. Pokud se zvolí léčba chirurgická, odstraňuje se pinguecula vyříznutím v případě, že je tak nápadná, až se jedná o kosmetickou vadu.
Cysty obvykle nezpůsobují bolest, pokud se neprotrhnou a nejsou infikovány a zaníceny. Některé cysty zmizí samy od sebe bez jakékoliv léčby, jiné potřebují vysušit – zavést drenáž. Ta zahrnuje propíchnutí/naříznutí cysty něčím ostrým a následný odvod tekutiny ven. Pokud je cysta zanícená, může být zapotřebí ošetření kortisony. Toto ošetření se provádí injekčně a cysta poté zpravidla ustoupí. V některých případech cysty na léčbu nereagují a je zapotřebí odstranit je chirurgicky.
Díky laseru dochází jen k minimálnímu zásahu do okolní tkáně a také k minimalizaci krvácení při a po zákroku. Jedná se o prosté laserové odstranění celé cysty včetně pouzdra. V případě, že by nebyla cysta odstraněna celá, po čase by opět dorostla. Takto ošetřené místo se nemusí ani zašívat. Za několik dnů se na něm vytvoří stroupek, který samovolně odpadne. Výkon probíhá vesměs při místním znecitlivění a významně zvyšuje kvalitu života. Nicméně je třeba poznamenat, že léčba bez chirurgického zákroku je možná pouze u ateromů malých velikostí. Velké ateromy se musí odstranit chirurgicky, to je způsobeno tím, že už zasahují do okolních tkání a cév. Odstranění velkého ateromu v podpaží je možné pouze skalpelem.
Příčinou vzniku ateromu je ucpání a nadprodukce kožní mazové žlázy. Aterom může narůst až do několikacentimetrové velikosti. Cysta mazové žlázy obvykle není bolestivá a postiženému člověku vadí především z kosmetického a hygienického hlediska. Komplikace mohou nastat, jestliže se cysta mazové žlázy zanítí. Aterom za uchem má většinou kulovitý tvar v barvě kůže anebo je tmavší než okolní pokožka. Nejčastěji se aterom vytváří v místech vývodu mazové žlázy, tedy kolem uší.
Projevy ateromu za uchem jsou nebolestivé, ale lidem vadí z kosmetického hlediska nebo při hygieně. Sekret a šupiny epidermu se v cystě hromadí bez možnosti proniknout pokožkou ven. Kůže se s přibývajícím mazem ztenčuje a prosvítá jí obsah ateromu – od bělavé přes žlutou až k temné (v případě zanícení ateromu).
Léčba ateromu za uchem je převážně chirurgická a provádí se buď klasicky, nebo laserem. Nedoporučuje se zkoušet odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách není možné dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní. Proto je třeba odborného zásahu, při kterém lékař vyjme pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikl zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.
Aterom v podpaží je cysta vyplněná kožním mazem a epitelem, zbytky vlasů a podobně. Je to velmi častý kožní nález.
Příčiny ateromů v podpaží jsou dány ucpáváním mazových žláz, traumatickým poškozením mazových žláz, zánětem folikulů, hormonální nerovnováhou, metabolismem, nadměrnou olejnatostí kůže. Další příčinou vzniku ateromu v podpaží může být genetický předpoklad, jde o určitou vývojovou odchylku při tvorbě kůže, preventivně se nedá nic dělat.
Příznakem zánětu ateromu v podpaží je zarudnutí kůže v oblasti lokalizace, na povrchu ateromu může být zvýšená teplota a místo je bolestivé.
Aterom diagnostikovaný v podpaží je kosmetický problém a léčit se nemusí. Pokud se aterom neléčí, může se čas od času zanítit a případně zhnisat, jiné riziko nehrozí. Někteří lidé mají aterom řadu let a žádné komplikace nemají. Ateromy v podpaží se mohou léčit chirurgicky, nebezpečné nejsou.
Posílám vám obrázek s názorným řezem mladého semenáče. Na obrázku jsou dvě možnosti jak vést řez a to podle toho, jak vysoko chcete mít budoucí korunu.
Již delší dobu trpim bolestí lýtek od kolen dolů, hlavně po straně nohy a pod kolenem. Často jde bolest i po zadní straně stehna z podkolení směrem vzhůru. Když si nezmu kompresní punčochy, cítím se lepe. V noci mě bolest budí. Můj otec nosil celý život kompresní punčochy, pak se rodiče rozvedli. Dozvěděla jsem se, ze zemřel na hluboký zánět žil. Je mi 61 let a trpím nadváhou. Stydím se s tím jit k lékaři, protože mi řekne, ze mě nohy bolí z nadváhy.
http://www.ockovaciprukaz.cz Tam sice asi nenajdes primo co je a co neni nutny, ale jednotlivy moznosti jsou rozepsany, tak by si clovek o tom snad mel udelat obrazek.
milá Renato tenhle obrázek patří mé ordinaci opravdu se omlouvám a doufám že tenhle už otevřete:http://media3.picsearch.com/is?pFa5ErIyb3t47jhyp94yKGJwnIL8sJz-Upmawp4j6Xs