Yersinie enterocolitica je bakterie vyskytující se v přírodě zejména u hlodavců, s možným přenosem na člověka kontaminovanou vodou či primárně infikovaným masem, ve většině případů vepřovým. Infekce u člověka způsobuje gastroenteritidu s horečkami a průjmy. Má afinitu k lymfatické tkáni, proto infekce probíhá relativně často pod obrazem mezenteriální lymfadenitidy, která zejména u dětí může připomínat akutní apendicitidu. Vyvolává tvorbu granulomů. Inkubační doba je 3–7 dní, onemocnění pak trvá 7–10 dní. Infekce se projevuje horečkou, průjmy, bolestmi břicha, u dětí často připomíná zánět slepého střeva. Léčba je antibiotiky, především tetracyklinem, fluorochinolony, cotrimaxazolem.
Ve svém příspěvku ARTRITIDA ZPŮSOBENÁ YERSINIEMI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lidmila Rožboudová.
No to co tady čtu se vůbec neshoduje s mými příznaky. Mě začly brnět konečky prstů na všech končetinách, od kostí zima, bolest kloubů a svalů. Neudržela jsem ani telefon u ucha. Teprve po 2 měsících přišli na řadu odběry na yersinie a výsledky byly pozitivní. Po dobrání ATB se to zlepšilo, ale další 2 měsíce po jakékoliv zátěži je zhoršení bolestí kloubků. Tak chodím na infuze. Jsem objednaná na revmatologii, ale až koncem května. Jestli se prokáže reaktivní artritida - což všechno tomu nasvědčuje, bude zřejmě nasazena léčba kortikoidy.
Tak jsem zvědavá, já turistka, jestli budu ještě někdy zvládat 12km výlet a chodit do práce (jako uklizečka)
Prý mohou yersinie napadnout nejen klouby, ale i další vnitřní orgány,...
Jenže někomu ty potvory nespustí prý vůbec žádné další nemoci a fungují dál.
No dovedou každopádně změnit život. Známý turista se z toho lízal několik let a nakonec si pořídil elektrokolo, aby mohl vůbec nějak cestovat, protože kvůli bolestem turistiku nezvládá. A dcera jedné známé 38 let se naučila dávat si do nohy kortikoidové injekce, aby mohla vůbec nějak fungovat. To jsou vyhlídky!
Máte někdo zkušenosti?
S pozdravem Lidmila Rožboudová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Léčba Yersinie spočívá buď pouze v tlumení příznaků (horečky, bolestí a průjmu), nebo v případě těžšího průběhu rozhodne lékař o nasazení určitého typu antibiotik.
V naší poradně s názvem NEMOC RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobrý den
prosím o radu jak se řeší prostředí, ve kterém se vyskytne nemoc růže (hlavně postel a osobní věci
nemocného), jestli je nutná desinfekce a jakým způsobem.
Děkuji předem za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Erysipel alias růže je zánětlivé onemocnění, které způsobují bakterie. Bakterie je živý organizmus, který dokáže přežít i mimo člověka, na různých předmětech, tkaninách i v tělesných tekutinách. Zničit tyto bakterie lze desinfekcí. Desinfekci lze provést při praní, kdy se zvolí velmi vysoká teplota 100°C a nebo pak kontaktně přímo na předměty se použije desinfekce v podobě tekutého ethanolu, který lze koupit v lékárně, ale i v drogerii, jako desinfekční prostředek na ruce. Kontaktních desinfekcí je celá řada, v lékárně si vyberete přesně tu, která bude vyhovovat vašim potřebám - na vytírání, i na utírání.
Nakaženému člověku Yersinií se náhle prudce zvýší teplota, má silné bolesti ve spodní části břicha v podbřišku a záhy se dostaví silný průjem, který může být i s příměsí krve. Při onemocnění bakterií Yersinia enterocolitica může dojít rovněž ke zduření břišních uzlin, k zánětu kloubů v reakci na onemocnění (reaktivní artritida) nebo zánět podkoží (erythema nodosum) – akutní, alergické, zánětlivé onemocnění podkožní tkáně. Onemocnění je častější u žen než u mužů. Silné bolesti postiženého většinou zavedou k lékaři, anebo si lékařskou pomoc přivolá (či mu je jeho okolím přivolána). Po rozboru vzorku stolice je v případě yersiniózy objevena bakterie způsobující onemocnění.
V naší poradně s názvem LECBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
neexistuje nejaka nahrada za antibiotika? nesvedsi mi uz ani trochu, protoze jsem nemocna casto..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V současné době se vyvíjí stále nová antibiotika, ale jejich cesta k hromadnému používání je velmi zdlouhavá. Bakterie se rychle přizpůsobují těmto lékům a stávají se odolné, takže antibiotikum je účinné jen chvíli. Náhrada za antibiotika je problém budoucí medicíny a naše děti pravděpodobně zažijí dobu, kdy budou existovat bakterie, na které nebude účinkovat žádné antibiotikum a organismus se bude muset vypořádat s infekcí sám, často i smrtí. Z přírodní medicíny je možné používat některé byliny s antibiotickými účinky, ale i proti těm se bakterie stanou rezistentní a přestanou účinkovat. Situace s náhradou za antibiotika není vůbec růžová a jestli nepřijde někdo s novým nápadem, tak pak nás brzy čeká doba, kdy přežijí jen ti nejsilnější jedinci.
V naší poradně s názvem BOLESTI NOHOU A YERSINIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michala.
Dobrý den byla mi před časem zjištěna recivida yerinie a niní mám velké bolesti nohou a které jsou jako by stuhlé až to i jekoby pálí běžné analgetika nezabírají zkoušela jsem již i nimesil a revmatolog jen doporučil probiotika ale bolesti se stále zhoršují neměl by pro mě někdo nějakou radu co s tím v případě nějaký kontakt. Děkuji Michala
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Doporučuji zajít na neurologii a nechat si tam nohy vyšetřit.
Infekci močového měchýře ve většině případů způsobuje tyčinková bakterie tlustého střeva Escherichia coli, patřící do velké skupiny střevních bakterií. Bakterie E. coli žijí v tlustém střevě a na kůži v okolí konečníku. Pokud se dostanou přes pochvu do močové trubice, mohou vyvolat infekci močového měchýře. 80–90 % případů zánětu močových cest způsobí právě Escherichia coli. Na druhém místě jsou stafylokoky (5–20 %) a proteus, příležitostně lze prokázat i některé gramnegativní bakterie, jako je klebsiella. Uvedené údaje platí pro nekomplikované záněty u ambulantních pacientů.
Bakterie dráždí stěny měchýře a vyvolávají zánět sliznice. Ve většině případů by se to dalo přirovnat ke spálení kůže od slunce. Infekce přetrvává v organismu a vyvolává těžkosti, které komplikují život. Příznaky bakterií v moči: přítomnost krve v moči, bolest ve spodní části zad nebo v bederní oblasti, zvýšená teplota, nevolnost a zvracení.
Bakterie v moči a způsobené záněty jsou léčeny antibiotiky. Někdy je před jejich nasazením nutno provést takzvanou kultivaci, aby byl zjištěn přesný typ bakterie. Jako prevenci lékaři doporučují dodržování hygienických zásad, dostatečný přísun tekutin, vyhýbání se rizikovému chování. Jako prevence infekčních cest se doporučuje konzumace brusinek, respektive produktů obsahujících brusinky.
Pokud se domníváte, že se s chlamydiovými infekcemi setkáte pouze u gynekologa, tak se pletete. Máte bolesti v krku, pokašláváte a potíte se? Pak můžete trpět chlamydiemi, přesněji chlamydophilou pneumoniae, což je malá bakterie, která byla zpočátku považována za vir a byla objevena teprve roku 1989, název dostala o celých deset let později. Nakazíte se kapénkovou infekcí nebo při přímém kontaktu s nemocnou osobou. Je to velmi zákeřná bakterie, kterou není radno podceňovat.
S tímto typem bakterie se za svůj život setká až osmdesát procent populace, vážné potíže má pak asi dvacet procent lidí. Dosud není objasněno, proč u někoho onemocnění propukne a u někoho ne. Záleží na odolnosti imunitního systému daného jedince a určitou roli hrají i dědičné dispozice. Velmi často se objevuje u lidí, kteří trpí nějakým onemocněním imunitního systému. Přestože je nyní lékařská veřejnost s chlamydiovými infekcemi seznámena, stále se vyšetření na jejich přítomnost neprovádí standardně. Mnoho pacientů je tak označeno za hypochondry, popřípadě odesláno do ordinace psychiatra s diagnózou deprese. Pokud se léčíte neúspěšně už několik týdnů třeba pro bolesti krku, požádejte lékaře o provedení testu na chlamydie.
Příznaky
Bohužel nejsou příliš specifické, podobné příznaky se projevují i u jiných onemocnění. Mezi ty nejtypičtější patří zejména:
úporné bolesti v krku
opakované infekty horních a dolních cest dýchacích
chronická únava: několik týdnů a déle nejste schopni ani vstát z postele, nezvládáte pracovní tempo ani domácnost, usínáte častěji i během dne, kdykoli se posadíte
bolesti kloubů
dlouhodobě zvýšená teplota
chronický kašel a zadýchávání se
deprese – jako důsledek snížené životní výkonnosti
Chlamydiová infekce se v těle hostitele šíří tak, že mikroorganismy vniknou do buňky a přetvoří ji ke svému přežití a množení. To trvá tak dlouho, až buňka praskne, a tak se bakterie šíří dále do těla. Bakterie často v buňce přebývají a projeví se teprve, když je oslaben imunitní systém člověka. Zákeřnost infekce spočívá v zaměnitelnosti příznaků s méně závažnými onemocněními.
Chlamydiová infekce napadá ve většině případů pohlavní orgány a většinou se řadí mezi pohlavně přenosné choroby. Primárně se skutečně přenáší pohlavním stykem při nechráněném sexu. Ohroženi jsou tedy především promiskuitní lidé. U chlamydií trachomatis (CTR) může dojít k nákaze i sekundárním způsobem, tedy používáním společného prádla (ručníků, povlečení) nebo v místech společně užívaných prostor (sauna, bazén, sprchy, posilovna, toalety).
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři člověku mění často krev, aby neumřel, nebo mu implantují zdravou kostní dřeň, která však může být opět napadena a člověk umírá. Z helmintů napadajících krev je to například Ancylostoma duodenale, která se červenými krvinkami přímo živí, velmi často se jí zalíbí přímo v srdci, kde vyvolává další poruchy jeho činnosti. Člověk který je těmito parazity napaden je velmi unavený, brzy se prací unaví ještě více, potí se, chce se mu spát. Tělo se snaží s těmito parazity sice bojovat, ale nestačí to, potřebuje pomoc zvenčí. Imunitní systém ale při tomto boji věnuje již mnohem menší pozornost dalším parazitům (prostě nestíhá), včetně obrany proti vniku parazitů do těla a tělo je relativně rychle napadeno mnoha dalšími. Jejich exkrementy jsou navíc velmi toxické a to i neurotoxické a začínají silně ovlivňovat hormonální a nervové systémy člověka a z toho plynoucími poruchami zdraví. Není se schopno pak bránit banálním nákazám, člověk je často nemocný atd. V jeho těle je obsažná zoologická zahrada mnoha těchto parazitů.
Pokud již dojde k neuropatii či jiným vážným nervovým projevům, je tělo vždy již poměrně masivně zasaženo mnoha dalšími parazity a je nutné je zjistit včetně jejich dislokace a zlikvidovat vnějším zásahem. A tady už je potřeba znalostí z fyziky a umět logicky uvažovat. Neustále se přesvědčuji, že doktoři vystudovali jen kvůli tomu, že mají velice dobrou paměť, ve fyzice a logice se však projevují jako těmito obory nepolíbení (já jim říkám fyzikální eunuch). Kdyby trochu znali fyziku, měli by vědět, že každá entita (tedy včetně parazitů) se specificky projevuje, například jistými elektromagnetickými projevy, má svoje charakteristické frekvence, kterými jsme schopni ji detekovat, ovlivňovat, včetně jejich destrukce/zabití. Tyto frekvence jsou již tabelovány a existují přístroje, které jsou schopny podle jejich detekce zjistit, kterými parazity jste napadeni a některé z nich i tímto způsobem velmi rychle zabít. Je velmi smutné, když o tom doktor nic neví!!!.
Dále už jen k neuropatii. Pohybové orgány a čivy jsou systémy přímo řízené mozkem a proto nastal problém buď již v mozku (v oblasti řízení pohybu, včetně příčně pruhovaného svalstva) nebo na nervových cestách ke končetinám. Toto onemocnění je specifikované poruchami hybnosti končetin (brnění, slabost v pohybu, zpoždění pohybu, bolest nebo i silná bolest v rukou i nohou). Pokud jde o neuropatii v nohách, mohou být napadeny jen výstupy míchy z páteře v bederní oblasti (tasemničky, améby, plasmodia, shigelly,...) a nebo jen i nervy v nohách (filárie a mikrofilárie), ale mohou být napadeny již vstupy z mozku do míchy. Působení parazitů mohou být různá, tasemnice, jejich cystičky začnou utlačovat nervy (ty rostou desítky let, aniž bychom o nich věděli), filárie a mikrofilárie si rády pošmáknou na mielinových obalech nervů či je provrtávají (v nichž se elektrický nervový vzruch šíří nejrychleji), některé se živí kolagenem z kloubů, toxiny shigell a améb pak způsobují silnou až nesnesitelnou bolest v končetině, …. Problémy v rukou dělá obdobné napadení na nervových výstupech z krční páteře nebo také vstupů z mozku do páteře, přinejhorším zodpovědná centra mozku. Zajímavé je, že napadení bývá obvykle jen jednostranné (třeba jen levá ruka a levá noha).
Pro léčbu je proto nejdůležitější tyto patogeny nejdříve detekovat a teprve potom rozhodnout o způsobu jejich vytěsnění či likvidace (je třeba detekovat všechny, protože na postupu likvidace velmi záleží, neboť patogeny velmi často spolu spolupracují a různě se v sobě i ukrývají a musí se proto likvidovat ve správném pořadí). Chemická detekce je však neprůkazná a v mnoha případech nemožná, proto nemá smysl na takováto vyšetření k doktorovi vůbec chodit. Elektronická detekce je nejspolehlivější, nejrychlejší a nejlevnější, a právě proto se ji doktoři neučí, protože by kazila kšefty lékařskému loby. Přístroje na detekci jsou dvojího druhu. Buď jsou založené na snímání frekvencí vybuzených parazitů (tzv. F-scany), nebo na měření zvýšené vodivosti kůže při buzení parazita jeho rezonanční frekvencí na nějakém vhodném akupunkturním místě (přístroje EAV – elektro akupunktura podle Volyho). Nejdůležitější součástí obou přístrojů je co největší a nejspolehlivější databáze rezonančních frekvencí patogenů, podle nichž se výsledky měření srovnávají (abychom věděli co je to za druh parazita a tedy věděli jakým případným chemickým lékem či jiným způsobem je jej možno zničit – každá metoda léčby má svoje výhody, nevýhody a omezení). Výhodou přístrojů obecně spojitě buzených patogenů – f-scanů -je to, že jsme schopni v užité frekvenční oblasti změřit všechno, co v těle máme. U EAV si frekvenci nastavíme předem a pak ověřujeme máme-li ho. Nepostihneme proto patogen, který z nějakých důvodů zmutoval a má tedy i jinou frekvenci (ta není uložena v databázi parazitů), a patogeny jsou v tomto mistři (viz získaná odolnost proti různým lékům). U EAV musí mít poradce velké zkušenosti a dobře odhadovat možné patogeny pro ověřování.
Vlastní léčbu pak můžeme provádět chemickou formou pomocí léků, nebo vhodných bylin, to vše pro patogeny, kteří jsou v dosahu krve, která je nosičem léčiva – bohužel se musí užívat zahraniční léčiva, protože k nám se nedovážejí a nejsou tudíž schválené u nás, případně léky pro zvířata), nebo elektronicky, a to buď proudem potřebné frekvence (Zappery), nebo elektromagnetickým zářením modulovaným specifickou frekvencí (RPZ-14, Althon-7,...) a nebo modulovaným magnetickým polem. Řešením je i donutit patogeny, aby tělo opustily nebo povzbudit v příslušné oblasti imunitní systém (zejména fyzikální léčiva jako jsou homeopatika, či bylinné tinktury s nahranými frekvencemi patogenů, kterým se říká informatika). Každý způsob léčby má svoje výhody, omezení a nevýhody, je možné je různě kombinovat a způsob si pak spoluvybírá i pacient. Velmi důležitá je praxe člověka, který takovéto detekci rozumí a má dostatek zkušeností s užíváním přístrojů a léčiv a umí pacienta se vším seznámit.
Já se této problematice věnuji již řadu let, avšak převážně jen teoreticky (podnikám v jiných oblastech), a to z důvodů neschopnosti a nechuti doktorů něco vyléčit - léčit ale nevyléčit oni dovedou, draze, nejlépe až do konce života, protože se to podle nich vyléčit nedá, prakticky to realizuji jen u své rodiny a známých. Protože jsou přístroje na detekci patogenů velmi drahé, nemám je, ale chci si je v nejbližší době postavit a dám vám to potom na těchto mých stránkách vědět. Zatím mohu vaše problémy s vámi podrobněji rozebrat a poradit, kam se máte obrátit abyste se vyléčili.
Mohu vám však ze své zkušenosti poradit i nenáročný postup, který pokud problémy nevyřeší, alespoň je zmírní:
Mně neuropatie levé ruky a levé nohy zastihla paradoxně v lázních, kde jsem se léčil po dřívějším úrazu - utržené rotátorové manžetě levého ramene a kam už jsem již jel ne zcela zdráv. Po realizovaných různých masážích mě najednou začala brnět levá ruka a v levé noze jsem přestal mít sílu a nemohl jsem jít ani do schodů. Okořeněno to bylo urputnou bolestí ruky, kvůli které jsem nemohl ani spát a musel jsem jít na injekci. Protože jsem měl s sebou zapper (ten si může pořídit každý, protože jeho cena je cca 12.000,-Kč a pro zdraví se vyplatí), doobjednal jsem si nějaké součástky na výrobu elektromagnetického nástavce na tento zapper a do dvou dnů si ho zhotovil. Bolest mně způsobovaly Shigelly a elektrickou a elektromagnetickou cestou jsem je snad pozabíjel, takže bolesti ustaly. Začal jsem znovu užívat MMS (obvykle 3x denně až 6+6 kapek – prý stačí i míň 3x 4+4 kapky ale po dlouhou dobu – alespoň půl roku, ale jak jsem si spočítal, musí být při používání skleněného kapátka pro správný poměr míseny 4 kapky 24,5% chloritanu sodného se 6 kapkami 3,5% kyseliny chlorovodíkové, po asi 5 sekundách zalít malým až velkým prckem studené čisté/převařené vody a po chvilce vypít) a po návratu domů, jsem začal ještě chodit minimálně jednou za týden (asi 5 měsíců) do sauny, kde jsem realizoval 3x saunu, po každé oplach studenou vodou kromě zad a páteř jsem pak do další sauny prohříval na infralavici (tělo pro boj s parazity standardně zvyšuje teplotu), kde je patogen na páteři namáhán po dlouhou dobu radiačně výrazně vyšší teplotou (tělní buňky spolupracují a deponované teplo umí předávat okolním buňkám, patogen však tuto možnost nemá) a doufal jsem že uhyne. Pokud začala ruka či noha občas bolet, po zaperování na shigelly to vždy přešlo. Je vhodné rovněž cvičit, protože patogenům se nechce žít v místech, která jsou nějak neustále ovlivňovány pohybem – chtějí mít svůj klid. No a stalo se, do nohy se vrátila síla, ruka přestala brnět a bolesti již nemám. Dala by se asi použít i kryokomora, která by mohla mít stejný efekt, ale ta u nás není a muselo by to jít vše přes doktory. Protože jsem měl i jiné problémy (zejména únava), zašel jsem si letos v září na změření patogenů, abych své léčení neprováděl jen zkusmo. Mám v těle pěknou ZOO, únavu mi způsobovali dva malaričtí prvoci (ty jsem si asi dovezl od moře – ty vyžírají červené krvinky) a babesie k tomu (muchničky a hovada ze zahrady – rovněž napadají červené krvinky), vlastním krysí tasemnici a roupy (asi od psa), vodní chlor rezistentní prvoky z pitné vody z rozvodu a další prvoky, bakterie a viry. V současné době prodělávám doporučenou očistnou kůru a než si udělám čističku vody, musím veškerou vodu na pití i mytí převařovat, protože obsahuje chlor rezistentní prvoky. Užívám postupně léky proti prvokům a poté proti helmintům, současně beru bylinné tinktury s nahranými frekvencemi proti prvokům, bakteriím a virům. Když to půjde dobře, mohl bych být na konci prvního čtvrtletí příštího roku již zcela zdráv. Protože máme psa, budu zvědav, kdy se zase budu na něco reinfikovat.
Pro léčbu by se asi dala i využít i homeopatie (homeopatika jsou fyzikálním lékem, který ředěním zvýrazněnou typickou frekvencí jednak znepříjemňují pobyt jistých patogenů v těle, jednak frekvenčně posilují dotčené orgány v boji proti jistým patogenům a jednat stimulují zejména slinivku a játra pro to, aby z potravy začaly vychytávat substance vhodné pro boj s patogenem). Tady je vhodné navštívit dobrého homeopata, který by mohl poradit a tím i pomoci.
Stejně je na tom i bylinná léčba, kterou lze z těla postupně odstraňovat různé typy patogenů a v konečném důsledku vás vyléčit. Zase to chce nechat si poradit od dobrého bylinkáře, což není úloha lehká.
Dále je třeba doplnit do těla vitamíny (zejména všechny ze skupiny B, D3, Bór) – viz moje www stránky a protože nemoci způsobují jak patogeny, tak i jisté nečistoty, je třeba provést chelaci těchto nečistot, například kyselinou thioktovou a dalšími (odstranit hliník, nikl a další těžké kovy a další chemické nečistoty, doktoři o tom ale nic moc neví).
Pro další dotazy mě můžete oslovit na mailové adrese zdravymilan@seznam.cz, článek je pak rovněž k dispozici v sekci Přednášky na mých www stránkách http://www.zdraviafyzika.cz kde pak najdete i některé další informace.
Úplavice je onemocnění střev, žaludku a jater. Úplavice napadá v podstatě celou trávicí soustavu. Bacilární úplavice je přenosná pouze z člověka na člověka. Výjimečně mohou být příznakem i mouchy. Od nakaženého nebo přenašeče se šíří bakterie v potravě, pití nebo tělních tekutinách. Do těla se bakterie dostávají ústy, vylučovány jsou stolicí. Bacilární úplavice je jedním z nejnakažlivějších střevních onemocnění. Nejčastěji se infekce přenáší kontaminovanou vodou či potravou, při přímém kontaktu s nakaženým a špatnou nebo nedostatečnou hygienou. Inkubační doba onemocnění je 1–5 dní, charakteristické jsou svíravé bolesti břicha a křeče, vodnaté průjmy často s příměsí krve a hlenu. Bakterie napadají stěnu tlustého střeva a vytvářejí pro tělo nebezpečné toxiny. Při onemocnění je nejnebezpečnější velmi rychlá dehydratace. Ve vážných případech může docházet k protržení střevní stěny. Prevencí před úplavicí je karanténa nemocného a likvidace či dezinfekce předmětů a potravin, se kterými přišel do styku. Dodržování hygienických návyků – zvláště mytí rukou po toaletě a před přípravou jídla. Tepelné zpracovávání potravin a tekutin – bakterie jsou zničeny, pokud přejdou varem. Ochrana potravin před kontaktem s hmyzem.
Amébní úplavice – šiřitelem onemocnění je prvok měňavka, která se v potravě či tekutině dostane do těla a zde se začne množit. V malém množství je v podstatě neškodná a tělo si s ní poradí samo. Ve velkém množství a při přemnožení v těle se z tlustého střeva šíří do krevního oběhu a odtud do celého organismu. Průběh onemocnění je velmi podobný jako při bacilární úplavici, navíc se ale mohou tvořit jaterní abscesy, které je poté třeba odstranit chirurgicky. Při podezření na úplavici je nutné vyhledat lékaře, ten nejprve stanoví původce onemocnění a poté přikročí k léčbě. V lehčích případech bacilární úplavice se nasazuje Endiaron, v těžších případech je zahájena léčba antibiotiky, v některých případech je dokonce nutná hospitalizace. Amébní úplavice se téměř vždy léčí antibiotiky, a pokud vznikly důsledkem působení měňavky jaterní abscesy, je třeba je chirurgicky odstranit. Při obou typech onemocnění je třeba doplňovat dostatek tekutin – nemocnému hrozí dehydratace.
Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale), také někdy označovaný jako měchovec dvanácterníkový, je významný parazit člověka vyskytující se v subtropickém a tropickém pásu zejména východní části polokoule a v Jižní Americe. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě člověka a během svého vývoje migrují různými tkáněmi. Onemocnění způsobené měchovcem může být pro člověka smrtelné a projevuje se v několika fázích. Dospělí červi měří 10–18 mm, mají oblý tvar těla, hlavový konec je vybaven mohutnou ústní kapsulou s chitinovými zuby, jež slouží k přichycení parazita k sliznici střeva a sání krve. Kaudální konec samců je vybaven výraznou kopulační burzou.
Hlístice (Nematoda) – kmen mnohobuněčných protostomních organismů tvořící jednu z nejpočetnějších a nejrozšířenějších skupin živočichů. Je známo téměř 20 tisíc druhů parazitujících v obratlovcích, mnoho dalších druhů hlístic představuje parazity bezobratlých a rostlin nebo žijí volným způsobem života. Hlístice se vyznačují stavbou těla přizpůsobenou parazitování, zejména kutikulárními zuby, jež jsou schopny narušovat tkáně napadeného jedince – hostitele. Tělo hlístic je válcovité, ke koncům ztenčené, velmi pružné, přesto pevné. Příčinou je povrchová kutikula vylučovaná jednovrstevnou pokožkou (syncytium – soubuní), která je vypnuta mízními tekutinami pseudocoelu.
Roup dětský (Enterobius vermicularis) – parazituje v tenkém střevě dětí nebo dospělých (obzvlášť pokud je hlavní složkou potravy mléko) a způsobuje onemocnění zvané oxyurióza. Samec dosahuje délky 6 mm, samice 12 mm. Projevuje se podrážděností, vyčerpáním, úporným svěděním a kopřivkou. Samičky kladou oplozená vajíčka (až 12 000) zpravidla v noci, v okolí řitního otvoru. Častým jevem je autoinfekce nakaženého jedince. Důležité je přísné dodržování hygieny.
Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides) – parazituje v tenkém střevě člověka, převážně dětí, a způsobuje takzvanou ascaridózu. Je dlouhá 15–20 cm. Samice klade až 200 000 vajíček. Příznaky nemoci jsou nechutenství, zvracení, bolesti hlavy, v těžkých případech dokonce ochrnutí končetin. Napadený je oslabován fyziologicky (nedostatek živin, zplodiny metabolismu parazita) i mechanicky (ucpání střeva, případně jeho protržení). Nákaza ascaridiózou je způsobena, jak již bylo řečeno, od škrkavky dětské. Napadení začíná u živočicha, který má škrkavku, škrkavka s výkaly putuje na zeleninu, kde ji později pozře člověk. Hned po pozření se larva vylíhne, putuje do žaludku, potom do jater a z jater cévním řečištěm do plic. Postupně se dostává průdušnicí vzhůru. Buďto ji člověk vyplivne, nebo spolkne. Pokud ji spolkne, putuje až do střev, kde produkuje vajíčka až do své smrti.
Tasemnice (Cestoda) – třída bezobratlých živočichů patřících do kmene ploštěnci (Platyhelminthes), žijí parazitickým způsobem života. Je známo zhruba 5 000 druhů tasemnic, jež parazitují u všech skupin obratlovců, zejména pak ryb a paryb. Některé druhy se mohou usazovat v játrech nebo v mozku, většinou ale parazitují ve střevech.
Ve svém příspěvku BĚLENÍ ZUBŮ DOMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenny.
Souhlasim - citron ne! Raději jedlou sodu, bezvadně neutralizuje bakterie v ustech, krom jemně abrazivního efektu, který je ideální proti zubnímu kameni. Ovšem jako ve všech případech, všeho moc škodí, a proto není doporučeno drhnout zuby takto příliš dlouhodobě - http://www.belenizubu.info/…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Na infekci močových cest jsou náchylnější těhotné ženy. V průběhu těhotenství mají problémy s infekcí močových cest téměř 4 % žen. Zvětšující se děloha během těhotenství tlačí na močovody a tím v nich zpomaluje průtok moči. Děloha tlačí také na močový měchýř, což způsobuje jeho nedostatečné vyprázdnění. Bakterie, které by jinak byly odplaveny, se tak množí a způsobují infekci. Ta se může rozšířit v močové trubici, močovém měchýři, močovodech i ledvinách. Bakterie se do močových cest mohou dostat i z oblasti konečníku.
Infekce může zpočátku probíhat bez příznaků, v nejhorším případě může dojít k hnisání, které ohrožuje ledviny. Projevy infekce močového měchýře jsou časté nucení na močení doprovázené pálením a řezáním a bolesti břicha v jeho spodní části. Může se objevit i krev v moči. Infekce ledvin se projevuje horečkou (teplota nad 38 °C), třesavkou, bolestmi břicha a zad v oblasti žeber, pocitem na zvracení a zvracením. V těhotenství se infekce močových cest může podílet na předčasném porodu a nízké porodní hmotnosti plodu. Akutní zánět ledvin může ve spojitosti s vysokým krevním tlakem (hlavně před 28. týdnem těhotenství) způsobit až odumření plodu. Pokud v těhotenství infekce vystoupá až k ledvinám, jedná se o zánět ledvin, při kterém těhotné ženě hrozí zvýšené riziko poškození a oslabení postižené ledviny.
Vzhledem k léčbě pomocí léků je infekce nejnebezpečnější v 2. a 3. trimestru, nejvíce pak asi 3 až 4 týdny před porodem. Placenta v tuto dobu totiž může antibiotika propustit až k plodu. Infekce močových cest se u těhotných musí léčit vždy, aby se předešlo možným komplikacím, které jsou spojené s plodem. Infekci ledvin je nutné léčit v nemocnici.
Infekci v těhotenství lze zabránit zvýšeným příjmem tekutin. Zajistí se tak dostatečné odplavování bakterií. Důležité je močení každé 3 až 4 hodiny. Doporučuje se nosit spodní prádlo z přírodních materiálů. Důležitá je osobní hygiena a hygiena před a po pohlavním styku. Infekce může být přenosná při nechráněném pohlavním styku nebo análním sexu s více partnery.
Ve svém příspěvku JEDLÁ SODA PROTI ŠPATNÉMU DECHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenny.
Proti špatnému dechu je skvělá jedlá soda - ať už na kartáček a jemně si vyčistit zuby, nebo jí kloktat. Dobře neutralizuje bakterie - http://www.belenizubu.info/…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Přírodní antibiotika jsou běžné potraviny či bylinky a budete se po nich cítit fit. Většinu z nich máte většinou denně na dosah, ale možná ani netušíte, jak jsou pro váš organismus prospěšná a zdravá. Mezi nejznámější přírodní antibiotika patří například...
Manuka
Manuka má přírodní antiseptické, protizánětlivé a hojivé vlastnosti. Její olej je 10krát účinnější proti plísním a 30krát proti grampozitivním bakteriím ve srovnání s australským tea tree olejem. Manuka ničí celou řadu patogenních bakterií, virů, plísní a kvasinek. Hojí rány, podporuje regeneraci a léčí kožní vyrážky, ekzémy a záněty. Výborně léčí afty, opary a „koutky“. Tlumí záněty, je vhodná na spáleniny, používá se po bodnutí hmyzem, při bolestech kloubů, při zvýšené námaze. Tlumí migrénu, pomáhá při léčbě akné a lupénky. Nepoužívejte ji však v těhotenství, při kojení a při poškození jater. Tato bylina je známa také pod názvy balmín metlatý (Leptospermum coparium), novozélandský čajovník, manuka červená nebo kahikatoa.
Česnek
Česnek mimo jiné obsahuje látku alliin, která se mění na allicin. Allicin působí antibioticky, ničí viry a bakterie, snižuje krevní tlak, dezinfikuje, snižuje hladinu krevního cukru i cholesterolu, podporuje prokrvení, při nachlazení stimuluje pocení. Působí antiskleroticky (používá se k léčbě arteriosklerózy a hypertenzní nemoci), antibakteriálně, žlučopudně a protiplísňově. Ničí některé kmeny zlatého stafylokoka, plíseň Candida albicans. Likviduje mikroorganismy, které způsobují opary. Je vynikající při léčbě dýchacích cest, plicních a průduškových zánětů. Ozdravuje střevní mikroflóru, působí proti křečím, nadýmání, průjmům. Rozšiřuje cévy, zvyšuje vylučování cholesterolu a žluče. Lékařské studie prokázaly, že pravidelná konzumace česneku výrazně snižuje riziko některých typů rakoviny (prostaty, střev, žaludku). U jiných typů rakoviny funguje jako „blokátor“ dalšího rakovinného bujení. Česnek ředí krev, rozpouští krevní sraženiny, zlepšuje průtok krve. V těhotenství, při kojení a malý dětem se nedoporučuje podávání větších dávek česneku.
Třapatka
Třapatka neboli echinacea má pozitivní vliv na stimulaci imunitního systému, která je zapříčiněna komplexem vitaminů, ale také přítomností polysacharidů. Další možnosti nabízí silice a jejich antiseptické schopnosti. Co je podstatné, je dodržování denní dávky. Nesmíme ji překračovat, jinak by se mohla dostavit například nevolnost, vyrážka, alergická reakce a podobně. Bohužel neexistuje dostatek důkazů a studií, které by jednoznačně určovaly nezávadnost užívání během těhotenství nebo kojení. Je tedy vhodné konzultovat konzumaci s lékařem. U prášku z kořene se doporučují 0,5–2 gramy (1–4 0,5g odměrky). Dávka je individuální. Je třeba začít na nižší hodnotě a následně ji navyšovat. Tím nejlépe poznáme, jaké na nás má bylinka účinky. Kořen je plný aktivních látek, stejně tak prášek z něj. Je vhodné přelít jej cca 200 mililitry vařící vody, aby se dané látky uvolnily. Tím se vytvoří odvar, který následně pijeme.
Hřebíček
Květ hřebíčku má výrazné dezinfekční a místně znecitlivující účinky. Působí mírně dráždivě. Je využíván v zubním lékařství. Hřebíčková silice tlumí citlivost i bolestivost zubního nervu. Hřebíčkovým nálevem nebo lihovodným roztokem lze vymývat nehojící se zahnisané rány a bolestivé kožní léze. Při inhalaci dezinfikuje dýchací cesty, léčí průduškové záněty. V podobě prášku povzbudivě ovlivňuje činnost srdečního svalu. Hřebíček je součástí kari koření a perníkového koření.
Esenciální olej z hřebíčku lze použít jako ústní vodu. Tři kapky hřebíčku dáme do vody a 2–3krát denně používáme při zánětu dásní a sliznice nebo při parodontóze. Tato bylina je známa také pod názvy hřebíčkový strom, hřebíček krámský, hřebíčková matka, koření hřebíček, řebáček nebo zubní bylina.
Zázvor
Zázvor uvolňuje napětí, pomáhá při nachlazení a trávicích obtížích. Brání tvorbě jizev, podporuje pocení. Pomáhá při bolestech hlavy, zmírňuje bolesti v krku, snižuje horečku. Na počátku těhotenství užívejte zázvor obezřetně. Tato bylina je známa také pod názvy ďumbier, ďumbír, ďumbíř bílý nebo ginger.
Oregano
Oregano má protizánětlivé účinky, a proto se používá při zánětech a bolestech v krku. Pomáhá i při střevních potížích, podporuje trávení. Dezinfekčního účinku oregana se využívá také při léčbě ekzémů, vyrážek, podráždění a plísňových onemocnění. Čaje z oregana pomáhají při psychickém vyčerpání organismu a na zklidnění mysli. Pro výše uvedené účinky získalo oregano i krásný český název dobromysl. Oregano obsahuje dvě důležité silice: thymol a karvakrol. Thymol má velmi silné antiseptické vlastnosti a ničí houby a bakterie. Karvakrol ničí některé druhy nebezpečných bakterií, jako například Escherichia coli nebo Bacillus cereus, způsobující střevní potíže. Tyto silice se samozřejmě využívají při průmyslové výrobě léků i aditiv do potravin.
Koloidní stříbro
Jsou to vlastně jen rozptýlené mikročástice stříbra v destilované vodě. Tyto částice jsou ještě menší, než je velikost virů a bakterií, dokážou tedy do nich vniknout a zničit je. Nabízí se otázka, jak je možné, že když má stříbro takový likvidační účinek, nezničí i ty dobré bakterie, které v těle chceme mít. Koloidní stříbro ničí pouze takzvané bezkyslíkaté mikroorganismy, tedy ty, které ke svému životu nepotřebují kyslík, přátelské bakterie jsou tím „z obliga“. Mikročástice stříbra proniknou do nepřátelských patogenů (virů, bakterií, plísní) a začnou rozkládat jejich enzymy, bez kterých nemohou být. K likvidaci patogenů dochází během několika minut. Patogeny se pak nemohou stát vůči stříbru rezistentní, jako je tomu často například u běžných antibiotik. Aplikaci koloidního stříbra je možné při potížích opakovat. Koloidní stříbro se rovněž používá jako tonikum na tvář a dekolt. Dokonale čistí a regeneruje pleť. Je určeno pro všechny typy pleti. Bojuje proti akné a rozšířeným pórům, zklidňuje pokožku a pozitivně působí na citlivou pleť. Koloidní stříbro užívali již staří Římané jako antimikrobiální prostředek.
Koloidní stříbro se dle legislativy České republiky nemůže užívat vnitřně. Možností užití je přesto nespočet.
Aplikace na pokožku: Velké oblibě se koloidní stříbro těší v kosmetice, kde se používá jako pleťová voda. Vhodné je aplikovat jej pomocí tamponu i několikrát denně na vyčištěnou pleť. Koloidní stříbro působí na problematickou pleť se sklony k akné a svými antibakteriálními účinky pomáhá čistit pleť.
Podobný účinek můžeme pozorovat i při aplikaci na plísňové onemocnění nohou, které je stále častějším problémem mnoha lidí. Použijte koloidní stříbro ve spreji a aplikujte na poškozenou část a nechte zaschnout.
Pomocníkem může být u hojení ran, ať u běžného poranění nebo třeba pooperačních ran. Díky antibakteriálnímu účinku zabraňuje vzniku infekce. Dále je možné použít koloidní stříbro na pásový opar, bradavice, popáleniny nebo na bodnutí hmyzem.
V lékárnách dnes najdete řadu náplastí na rány a na popáleniny s obsahem stříbra, které odvedly významný kus práce v léčbě a hojení ran.
Sprej do nosu: Rýma, kašel, bolesti v krku, to jsou nepříjemné příznaky oslabeného těla, které každoročně neminou většinu z nás. I zde může být koloidní stříbro skvělým pomocníkem. Při rýmě a nachlazení jej aplikujte dle potřeby do nosu pomocí spreje.
Pozitivní ohlasy má koloidní stříbro nejen při běžné rýmě u nachlazení, ale také při alergické rýmě na jaře. Je možné tímto roztokem vyplachovat ústa, když vás bolí zub nebo se vám dokonce vyklube zánět.
Výplachy: Vaginální problémy jsou jedny z nejčastějších příčin návštěvy u gynekologa. Ve většině případů se jedná o kvasinkovou mykózu a léčba bývá mnohdy náročná a zdlouhavá. I v tomto případě je možné aplikovat koloidní stříbro jako podpůrnou terapii, a to pomocí výplachů, a tím zlikvidovat přemnožení poševních kvasinek. Oplach by měl být prováděn i zevně.
Nežádoucí účinky: Při zevní aplikaci koloidního stříbra bylo pozorováno minimum vedlejších účinků. Přesto je potřeba dávat pozor zejména u osob s dispozicí k různým alergiím. Je dobré první aplikaci vyzkoušet na malém kousku pokožky a počkat asi hodinu, zdali se neprojeví nějaká alergická reakce.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝPLACH POCHVY S TEA TREE OIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adam.
Zhruba před rokem se manželka doslechla o přípravku s Tea Tree olejem na výplach pochvy. Jelikož už zná účinky Tea Tree oleje velice dobře, vyzkoušela vaginální roztok Tea Tree oleje na léčbu své vygynální mykózy. Zjistila, že Tea Tree olej přírodní cestou velice účinně pomáhá při odstranění vaginální mykózy. Vaginální roztok s Tea Tree oil slouží rovněž k obnovení a udržení přirozené poševní mikroflóry a vlhkosti poševní sliznice. Je opravdu účinný, máme to vyzkoušeno, takže během několika aplikací dochází k úplnému odstranění nepříjemných příznaků.
Vaginální roztok se používá zředěný převařenou vodou, obvykle jedna lahvička vystačí na 10 použití. Do pochvy se Tea Tree olej zavádí pomocí speciálního vaginálního aplikátoru nebo postačí i kapátko s balónkem či injekční stříkačka. Roztok je nutné rovnoměrně rozprostřít po celém vnitřním povrchu pochvy. Vaginální roztok s Tea Tree Oil se doporučuje aplikovat obden, alespoň 3x dokud nezmizí příznaky vaginální mykózy.
Zároveň jde Tea Tree Oil doporučit k ošetření vnějších rodidel a k potření partnerova žaludu. K tomu slouží vaginální krém nebo mast s Tea Tree Oil, které je možno používat i preventivně před pohlavním stykem. Partner by měl potírat žalud slabou vrstvičkou krému každý den, alespoň po dobu jednoho týdne, i když nemá žádné vnější příznaky.
Co je to Tea Tree Oil?
Tea Tree oil ( Melaleuca Alternifolia) je nejsilnější přírodní antiseptikum (protimikrobiální látka) působící proti choroboplodným zárodkům jako jsou viry, bakterie, houby a plísně a zabraňuje vzniku a šíření infekcí na kůži a sliznicích těla. Jeho využítí je opravdu široké a hlavně účinné.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Endodontické ošetření má za cíl zachránit zub se zánětem zubního nervu nebo již mrtvý zub před extrakcí (vytržením). V případě, že je kaz již velmi hluboký a došlo k infekci kořenového systému zubu, je potřeba infikované kanálky opracovat, vydezinfikovat a pečlivě vyplnit. Kanálky se plní speciálními cementy a gutaperčou, což je druh gumy. Kvalitní výplň pak zamezí dalšímu pronikání infekčních bakterií kořenovým kanálkem.
Zubní kanálky jsou příčinou bolesti dokonce i v již mrtvém zubu. Infekci je třeba zlikvidovat, ale mechanické čištění kanálku na to obvykle nestačí. Kořenový kanálek je prostor uvnitř kořenu zubu. Tyto dutiny mohou být v závislosti na zubu a člověku různě dlouhé, nejčastěji měří od 14 do 31 milimetrů. I jejich množství je individuální. V některých zubech najdeme jeden až dva kanálky, jinde jsou tři nebo čtyři, stomatologové ale vídají i zuby pětikanálkové. Nejsou vyloučeny ani šestikanálkové, ale ty jsou již hodně vzácné.
A jak se kanálky čistí? Kanálek je třeba v celém rozsahu mechanicky rozšířit, čímž jsou zlikvidovány bakterie schované v jeho stěnách. Označení kanálek je ale skutečně zjednodušené. Jsou kanálky hlavní a ty se opracovávají. Z hlavních kanálků ale odstupují i další spojky, třeba mezi kanálky vzájemně nebo ven na povrch zubu. To je také důvodem, proč nestačí pouze mechanické ošetření. Kanálek je nutné rovněž důkladně chemicky vypláchnout, což zabíjí i bakterie ukryté tam, kam se zubař nedostane. V kanálcích žijí velmi nepříjemné bakterie, které produkují zapáchající plyny a špatně se likvidují. Při ošetření se používá i operační mikroskop, zejména na komplikované zuby nebo při opravě předchozích starších ošetření. Díky mikroskopu se vidí hluboko do kanálku, může se pracovat přesněji a cíleněji.
Pokud nedojde k ošetření infikovaných kanálků, může akutní infekce, která se z nich šíří do těla, v extrémním případě způsobit i smrt. Obvykle infekce není tak agresivní a u zubu vznikne chronický váček nebo píštěl. Váček je obranná bariéra těla, která se vytváří v okolí kořene nemocného zubu. Dochází k rozpuštění kosti a vzniku měkké tkáně, v níž se likvidují přítomné bakterie. Po dobrém vyčištění kanálků není tato bariéra už potřeba a váček za několik měsíců zmizí. Něco mezi je takzvaná periostitida čili akutní zánět kosti v okolí zubu, ta ale naštěstí neohrožuje život. Pacient pociťuje tlak v zubu, bolest zubu na skus a může se objevit otok.
Ošetření kořenových kanálků je časově náročné. U horní jedničky trvá od začátku do konce třeba hodinu, u pětikanálkové obtížné dolní šestky bez problému i přes tři hodiny. Za ošetření kanálků zaplatíte u každého lékaře jinou sumu. Záleží na tom, jak lékař pracuje, co používá za materiály a podobně. Obvykle se cena za ošetření jednoho kanálku pohybuje od 1 500 do 2 000 Kč, ale je třeba připočítat i další náklady jako dostavby zubu a po čase samozřejmě protetiku. Zdravotní pojišťovny sice ošetření kanálků hradí, ale zcela nedostatečně. Nedostatečně a podle dnes již téměř nepoužívané metody. Endodontické ošetření na pojišťovnu podle modernějších přístupů provést nelze. Mrtvý zub s kvalitním endodontickým ošetřením je ten nejlepší implantát.
V současnosti má dezinfekce čím dál tím větší význam, a to především ve zdravotnictví. Účinnost dezinfekčních látek může být ovlivňována mnoha faktory: délka expozice, koncentrace, způsob použití, teplota, druh mikrobů, pH, přítomnost interferujících látek a další.
Kvarterní amoniové soli (KAS) patří do skupiny povrchově aktivních látek (tenzidů), to znamená, že snižují povrchové napětí rozpouštědla. Tenzidy se rozdělují do dvou skupin. Tou první jsou anionaktivní tenzidy, které v rozpouštědle disociují na neaktivní kation a povrchově aktivní anion. Druhou skupinou jsou kationaktivní tenzidy, mezi něž patří i KAS. Jak již název napovídá, aktivní složkou je kation, který se snadno přitahuje k záporně nabitým povrchům (membránám). V KAS sloučeninách se kladný náboj nachází na dusíku. Tyto látky rychle přilnou k povrchu mikrobů a narušují jejich dýchací funkce tím, že proniknou skrze stěnu a poruší funkci enzymů. Mohou také koagulovat bílkoviny. Jejich účinek se zlepší díky vhodné kombinaci s jinými látkami. Nejčastěji se kombinují s alkoholy nebo aldehydy. Nejúčinněji KAS působí na grampozitivní bakterie. Ty se od gramnegativních odlišují složením bakteriální stěny. Grampozitivní bakterie mají silnější vrstvu peptidoglykanu, obsahují kyselinu teichoovou a méně lipidů. Grampozitivní bakterie nesou záporný náboj, a proto snadno reagují s kationtovými tenzidy. Spektrum účinku je poměrně malé. Kromě již zmíněných grampozitivních bakterií působí na mikroskopické houby. Na gramnegativní bakterie mají již menší účinek a na viry nepůsobí vůbec.[1]
Tato bakterie způsobuje pohlavní infekci, která ročně postihne 90 milionů mužů a žen, nejčastěji ve věku od 15 do 30 let. Přenáší se zejména nechráněným pohlavním stykem, může se ale šířit i dotykem nebo přes kontaminované předměty (například spodní prádlo). Vždy ale potřebuje k šíření vlhké prostředí (přenos je možný i v sauně či na plovárně). Chlamydie trachomatis napadá pohlavní a močové cesty, ale i konečník (zejména při análním sexu). Způsobuje zánět močové trubice, nadvarlat, prostaty, děložního hrdla nebo některých kloubů. Chlamydióza může vést až k neplodnosti, a to u obou pohlaví: u žen způsobují chlamydie srůsty, u mužů vnikají do spermií, kterým spotřebovávají energii. U těhotných žen může chlamydióza vést až k potratu nebo způsobit poškození plodu. Při náhodném kontaktu s okem, dokáže Chlamydie trachomatis napadnout i oční spojivku a vyvolat v ní zánět či vážnější problémy.
Chlamydia pneumonie
Je nejrozšířenější chlamydiovou nákazou. Bakterie nejčastěji napadá dýchací cesty kapénkovým přenosem (kýcháním, kašláním a podobně). Dokáže vyvolat nejrůznější potíže počínaje infekcemi horních cest dýchacích přes záněty plic, bronchitidy a katary až po astma. Vědci spekulují i o možném podílu této bakterie na rozvoji arterosklerózy, vzniku nebezpečných krevních sraženin a na spuštění nebo zhoršení roztroušené sklerózy či Alzheimerovy choroby.
Chlamydia psittaci
Primárně způsobuje infekční onemocnění zvířat, zvláště ptáků a savců, může se ale přenést i na člověka. Nejčastěji se tak děje přes kontaminovaný trus či peří, k nákaze dojde vdechnutím spor. Tato forma chlamydiózy je ale ještě málo prozkoumaná. Podle všeho působí nepříznivě na nervový systém a může zhoršovat bolestivé stavy.
Močové infekce a především záněty ledvin jsou u malých dětí co do četnosti na třetím místě za záněty dýchacích cest a průjmy. Svými nespecifickými příznaky mohou napodobovat jiná onemocnění, jako je střevní onemocnění či infekce dýchacích cest. Nezřídka může u nejmenších dětí zánět ledvin tyto nemoci provázet. Pro dětský věk je charakteristická větší frekvence zánětů horních močových cest (zánětů ledvin), než je tomu v dospělosti.
U zánětů dolních močových cest jsou podobně jako u dospělých průvodními příznaky pálení a řezání při močení, časté močení, změna barvy moči, způsobená přítomností krve, zvýšená teplota nebo horečka.
U zánětů horních močových cest je tomu jinak. V nejútlejším věku může být jediným příznakem nemoci horečka. Unavený mrzutý kojenec s horečkou, který nemá žádné jiné potíže, nekašle, nemá rýmu, může právě prodělávat zánět ledvin.
I u dětí, podobně jako u dospělých, často provázejí zánět ledvin bolesti zad a bolesti břicha. Malé dítě ale neumí vždy správně popsat své potíže a navíc ho břicho bolí tak často a při jakémkoli stonání, že tomu rodiče mnohdy nevěnují pozornost.
Základem pro odhalení močové infekce je tedy vyšetření moči. U dětského lékaře se vyšetření provádí většinou pomocí testovacích papírků na přítomnost bílých krvinek v moči. Pozitivní nález s horečkou nebo dalšími příznaky znamená s velkou pravděpodobností infekci močových cest. K přesnějšímu vyšetření, které však již není v ordinaci běžně dostupné, slouží přesné laboratorní vyšetření vzorku moči.
Vzorek moči by měl být získán takzvanou metodou středního proudu. Jde o zachycení moči až po začátku močení. Tomu by mělo předcházet omytí zevních rodidel. K vyšetření stačí malé množství moči, ale náběr vyžaduje šikovnost a určitou spolupráci dítěte. Do moči se při tomto odběru mohou dostat bakterie z ústí močové trubice a výsledek vyšetření tak může být zkreslen. Nejpřesnější odběr je pomocí močové cévky. K tomuto a dalším vyšetřením posílá obvykle praktický dětský lékař děti do nemocničního zařízení. Většinou až tam se také nabírá navíc další porce moči do sterilní zkumavky, která se posílá do mikrobiologické laboratoře k určení původce infekce. Zatímco kojenci a batolata jsou pro podezření na infekci močových cest většinou odesláni do lůžkového zařízení k dalšímu vyšetření a léčbě, větší děti se častěji vyšetřují a léčí ambulantně, podobně jako dospělí pacienti.
Základem léčby infekcí močových cest u dětí jsou správně zvolená citlivá antibiotika. U většiny novorozenců narozených v našich porodnicích se provádí vyhledávací ultrazvukové vyšetření ledvin pro včasné zjištění vrozené vady, která by se projevila až později závažnou močovou infekcí a někdy i těžkým poškozením ledviny. Opakované záněty močových cest u dětí v batolecím a předškolním věku nejsou výjimkou.
Základem prevence infekcí močových cest u batolat je správná hygiena. U dívek je třeba dbát na správný způsob otírání zadečku po stolici zpředu dozadu, jedním tahem. Spodní prádlo by mělo být nejlépe bavlněné, vyžehlené, každý den čisté. Svlékaní prádla přes botičky a jeho odložení na zem není správné. Většina infekcí ledvin u dětí, vyjma novorozenců, vzniká vzestupem infekce z ústí močové trubice přes močový měchýř a dále k ledvinám. Ve školním věku se bariéra bránící přechodu močové infekce z měchýře do ledvin zlepší. U starších dětí se většinou vyskytuje infekce dolních močových cest, které jsou sice provázené nepříjemným a bolestivým pálením a řezáním a častým nucením na močení, avšak většinou neohrožují vývoj a funkci ledvin.
Antibiotika mají nezastupitelnou pozici při léčbě bakteriálních infekcí, měla by však být nasazována jen skutečně tam, kde jsou potřeba. Největším rizikem opakovaného užití je schopnost postupné adaptace bakteriálních kmenů na antibiotika. Výsledkem je, že nepřátelské bakteriální kmeny se stávají vůči působení antibiotik rezistentní a antibiotika přestávají být účinná. Antibiotika v lidském těle likvidují bohužel nejen bakterie patogenní, ale i bakterie, které označujeme jako „přátelské“. Převážně pak ty, které osídlují trávicí trakt. Tyto přátelské bakterie, takzvaná probiotika, napomáhají při trávení, regulují pohyb a funkci střev a sehrávají velmi důležitou roli v imunitních pochodech organismu.
Všechny zdravotní problémy nám způsobují bakterie, viry, plísně a paraziti, a začíná to u potravin. Potraviny často obsahují spoustu látek, které naše tělo neumí zpracovat. Neustále s tím bojuje a následně se tím i oslabuje imunitní systém. Potom už není problém, aby se všechny mikroorganismy v nás množily. Je nutné tělo pravidelně "vyčistit", což nám pomůže od spousty problémů. Zdraví je to nejcennější, co máme, a proto se o něj starejme.
Ještě ve třicátých letech bylo zcela běžné, že se lidé každý půlrok odčervovali tinkturou z ořešáku, hřebíčkem a pelyňkem.
Zamoření parazity je mnohem větší problém, než si většina lidí uvědomuje. Kombinace sedavého životního stylu a špatné stravy způsobuje, že střeva stagnují a vzniká prostředí příhodné pro parazity. Parazité vysávají energii a mohou být i zdrojem mnoha zdravotních obtíží, jako jsou kožní vyrážky, chronické svědění a škrábání, trávicí potíže, kloubní problémy, páchnoucí dech; navíc si dělají hnízda v tumorech. Parazité jako první dostanou výživu z jídla a váš krevní oběh pak znečišťují svými odpadními materiály. Tito otravní živočichové prospívají v kyselém prostředí a mají tendenci se v těle aktivovat za úplňku, nebo když je nov.
Recepty z bylinných prostředků (hřebíček, pelyněk, slupka ořešáku černého a fenykl) jsou dostupné v obchodech a dají se použít k odstranění parazitů.
Běžně lze k jejich vymýcení využít také ricinový olej, fíky, semena tykve, čerstvý česnek nebo kajenský pepř. I zelená slupka vlašských ořechů je známá tím, že zabíjí parazity a červy. Po tisíce let platily vlašské ořechy za výjimečné jídlo, protože mají podobný tvar jako mozek i jako střeva.
Zařazujte tedy tyto potraviny pravidelně do svého jídelníčku, vaše tělo bude silné a paraziti v zásaditém prostředí nepřežijí. Při likvidaci parazitů se rovněž osvědčila některá elektronická zařízení (Zapper a podobně).
Jezte hodně čerstvého česneku. Česnek může zlikvidovat přes 60 druhů hub a dvacet typů bakterií, stejně jako spoustu různých virů. Česnek má pověst "zabijáka" parazitů, ovládá sekundární plísňové infekce, detoxikuje a jemně stimuluje eliminaci, má antioxidační vlastnosti (chrání před oxidací způsobenou toxiny cizopasníka). Účinnými složkami jsou allicin a ajoene. Tyto sloučeniny mohou zabíjet "améby", včetně jednobuněčných variant, stejně jako roupy a měchovce.
Allicin není přítomný v česneku v jeho přirozeném stavu. Když je česnek nakrájený nebo poškozený, enzym alliináza působí na alliin a přetransformuje ho na allicin, činnou složku zabíjející parazity. Proto česnek používejte rozmačkaný nebo z něj vytlačte šťávu.
Také jezte hodně okurek, ty obsahují enzymy, které zabíjejí tasemnice.
Rovněž semínka vodního melounu obsahují silné antiparazitické látky.
Hřebíček obsahuje karyofylen, který je silným antimikrobiálním činidlem. Projde krevním řečištěm a zabíjí parazity i jejich larvy a vajíčka. Hřebíček též účinně likviduje malárii, tuberkulózu, choleru, svrab a jiné parazity, viry, bakterie a houby, včetně kvasinek (candidy). Ničí rovněž všechny druhy tyčinkovitých mikroorganismů, stafylokoků a streptokoků.
Syrová dýňová semínka obsahují přírodní tuk, který je toxický pro vajíčka parazitů. Curcurbitin v semenech tykví prokázal svou schopnost ochromit červy a vypudit je střevní stěnou. Čínští vědci používali semena tykve proti akutní schistosomóze a zamoření tasemnicemi. Semena dýně obsahují mnoho látek působících proti parazitům, ale jen pár semínek nestačí. Je zapotřebí sníst aspoň půl hrnku a důkladně rozžvýkat. Rozemelte je například v kávomlýnku a přidávejte do salátů, smoothies, polévek a podobně.
Silného zabijáka larev a vajec parazitů obsahuje také muškátový oříšek, a to látku zvanou eugenol.
Rovněž kurkuma či kajenský pepř ničí houby a parazity.
Zázvor zrychluje metabolismus a pomáhá při zažívacích problémech, je také dobrý pro uvolnění plynů a při zvedání žaludku, což může být přidružený pocit při odstraňování parazitů.
Další potraviny a bylinky, které pomáhají zbavit se parazitů: ostré papriky, cibule, mnoho zelených jablek (ne kupovaná jablečná šťáva, kde je cukr). Divoká kořeněná zelenina jako zelená hořčice, fenyklové semínko, olej z oregana, extrakt z olivových listů, extrakt z grapefruitových semínek, aloe vera, koloidní stříbro, tymián, Kočičí dráp, myrha (čechřice vonná), hořký meloun (účinný proti roupům).
Půst, při kterém se jí jen syrový ananas, údajně po jednom týdnu pomůže s tasemnicí. Při odčervování pomocí výše popsaných bylin je důležité brát probiotika, jelikož byliny s parazity "vytlučou" všechno včetně dobrých bakterií. Také je dobré jíst více vlákniny, která pomůže vyčistit a odplavit mrtvé parazity. Myjte své ruce a za nehty každý den. Konzumujte hodně enzymů obsahujících velké množství proteázy, která stravuje proteiny a parazity (bakterie a viry jsou též proteiny). Neužívejte je však, pokud máte vředy a jiné krvácení v zažívacím traktu.
Jak sami vidíte, tak potravin a bylin na odčervení je mnoho. Jak se v tomto výčtu orientovat? Kdo na to nemá čas ani chuť, tomu lze doporučit 100% přírodní produkt Parazitex, který při pravidelném užívání odpomůže od všech parazitů. Dle popisu níže sami uvidíte, že tento produkt využívá antiparazitárních účinků v jedné zformované tabletě. Parazitex je volně prodejný. Není v něm žádná látka, která by nebyla normálně dostupná. A dle recenzí je ohlas na jeho účinky pozitivní.
Pro přenos salmonely je riziková konzumace syrových či nedostatečně vařených vajec (volské oko, vejce naměkko, na hniličku) či masa (salámy, sekaná, uzené). Dále se může bakterie uchytit například i na noži, kterým bylo maso krájeno, a je-li později tímto nožem krájena potravina, která neprojde tepelnou úpravou (například zelenina na salát), může se salmonela dostat do těla i touto cestou. Stejně tak může posloužit jiné nádobí (prkénko, obracečka).
Rizikovým obdobím pro onemocnění salmonelózou jsou letní měsíce. Jednak kvůli zvýšené kazivosti potravin v teplém počasí, jednak kvůli grilování, kterému lidé holdují především v teplých obdobích, a v neposlední řadě kvůli turistice, která souvisí s ochutnáváním jiných (často právě rizikových) pokrmů a také s nižší hygienou při přípravě stravy (tábory, kempování). Uchycení bakterie v těle nahrávají také stavy, při nichž na přijímanou potravu působí málo kyselých žaludečních šťáv – chronický zánět žaludku (gastritida), stav po odstranění žaludku (gastrektomii) nebo při užívání antacid (prostředků pro neutralizaci kyselých žaludečních šťáv).
K přenosu někdy mohou posloužit mouchy či hlodavci. Jelikož se salmonely vyskytují ve stolici nemocného, stačí, aby moucha usedla na takovýto exkrement a pak na jídlo, které již nebude tepelně upravováno. Bakterie se mohou ukrývat ve žlučníku jedince, který se tak stává trvalým přenašečem choroby.
