Erytrocyty se do moči mohou dostat nejen porušenou filtrační membránou, ale i krvácením do ledvinných kanálků za membránou. To znamená kdekoliv od ledvin až po zevní ústí močové trubice. Toto krvácení musí být přísně odlišeno od poruchy filtrace. Červená krvinka má rozměr zhruba 7 µm. To je sice velmi málo, ale aby červená krvinka prošla štěrbinou, musí se doslova protáhnout. V naprosté většině se tímto protažením erytrocyt deformuje a mění tvar. U erytrocytů z krvácení je jejich stavba normální. Navíc při poruše filtrace jsou do moči často uvolňovány i bílkoviny, které se do moči nemohou při krvácení dostat. Krvácení do moči až za filtrační membránou může být způsobeno růstem nádoru, toxickým poškozením buněk kanálků nebo rozsáhlou infekcí.
Norma erytrocytů v moči je do 5 erytrocytů v mikrolitru.
Erytrocyty v moči mohou být zjištěny „barevným“ testem. Do vzorku moči se vloží reakční látka, která při přítomnosti erytrocytů změní barvu. Erytrocyty se hledají také mikroskopem v močovém sedimentu. V tom případě by počet erytrocytů neměl přesáhnout 5 v 1 mikrolitru moči. Z pohledu pacienta se jedná o velmi jednoduchá a nezatěžující vyšetření, která ale mají velkou diagnostickou váhu. Jestliže se v moči nalézá krev, je třeba vždy určit příčinu a vyloučit nebo potvrdit a následně řešit závažné stavy, kterými jsou glomerulonefritida nebo nádor. Je-li podezření na možnou příměs krve v moči u menstruujících žen či u žen po porodu, je vhodné zopakovat vyšetření po ukončení krvácení.
Pokud je vaše moč nezvykle zbarvená, vždy navštivte lékaře. Erytrocyty v moči jsou téměř vždy patologické a pacient nemusí mít žádné varovné příznaky. Při pátrání po příčině je třeba si uvědomit, že spektrum příčin červeného zbarvení moči je poměrně široké a nemusí vždy souviset právě s přítomností krve v moči. Obdobné zabarvení způsobí i některé potraviny (například červená řepa, ostružiny), potravinářská barviva, intoxikace (například olovo, rtuť) nebo léky, které neovlivňují srážlivost krve (například Pyrvinium – léčba infekce roupem dětským). V drtivé většině případů má přímý vliv na přítomnost červených krvinek v moči právě užívání antikoagulancií (například Warfarin, Anopyrin).
Červené krvinky v moči se mohou vyskytnout rovněž u různých onemocnění glomerulů (ledvinných klubíček, která filtrují dusíkaté či toxické látky do moče).
Pozitivní rodinná historie ledvinného onemocnění může přispět k diagnostice dědičného poškození ledvin či polycystické nemoci ledvin.
U starších pacientů se vyskytuje hematurie v souvislosti s nezhoubným či zhoubným onemocněním prostaty, bývá i pr
V naší poradně s názvem LEUKOCYTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav Němeček.
Při kontrole krevného obrazu mi byly zjištěny tyto hodnoty: Leukocyt 5,6, Erytrocyty 4,8,trombocyty 129.Prosím,jaký je poměr těchto hodnot?Děkuji.. Stanislav Němeček.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnoty vyšetření vaší krve ukazují na mírný nedostatek krevních destiček - trombocytů. Spodní mez pro trombocyty v krvi je stanovena na 150 109/l. Vy máte 129. Není to nijak dramatické a mělo by to spravit posílení příjmu vitamínu B9, B12 a vitamínu C. Také se vyvarujte pití alkoholu a užívání aspirinu. Zůstaňte v kontaktu s lékařem, protože je nutné kontrolovat vývoj počtu krevních destiček častějším pravidelným sledováním.
Ostatní hodnoty leukocytů a erytrocytů máte v normě.
Jsou stavy, při nichž se mění množství erytrocytů oproti normálnímu stavu. Počet erytrocytů v krvi se buď zvyšuje, což se nazývá polyglobulie, nebo může počet erytrocytů v krvi klesat, pak mluvíme o anémii, česky chudokrevnosti.
Vyšší počet erytrocytů se objeví jako reakce na nedostatek kyslíku v krvi. Hladinu kyslíku monitorují ledviny, které při poklesu začnou tvořit více hormonu erytropoetinu, který stimuluje tvorbu červených krvinek v kostní dřeni. Do oběhu se tak vyplaví větší množství erytrocytů. Z toho vyplývá, že ke zvýšené produkci erytrocytů může dojít i fyziologicky, například ve vyšších nadmořských výškách, kde je menší obsah kyslíku ve vzduchu. V takovém případě se tedy jedná o prostou adaptační reakci organismu. Příčina zvýšení počtu červených krvinek může však spočívat také v krevním onemocnění, takzvané primární polycytemii, kdy se v kostní dřeni nadměrně množí krevní buňky.
Z patologických (chorobných) situací jsou to například chronická plicní onemocnění, stavy s poruchou transportu kyslíku (kuřáci), srdeční vada typu pravolevý zkrat. Příčinou výše uvedeného nadbytku erytropoetinu může být i nádor ledvin, hematom ledvin, polycystóza (větší množství cyst). Polyglobulií mohou být postiženi také pacienti s chronickým ledvinovým selháním.
V naší poradně s názvem HNĚDÉ SKVRNY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa.
Dobrý den, dnes ráno jsem na svém chodidle objevila několik hnědých skvrn, jsou nepravidelného tvaru, na dotek jemně hebké, je jich asi 5. Někdy si zajdu do solárka, ale poslední dobou jsem dlouho nebyla, myslím si, že tohle nemá žádnou spojitos. Možná spíše fakt, že zrovna v toto období se necítím zrovna nejlépe, mám rýmu, kašel bolí mě záda a asi na mě něco leze. Vůbev nevím co by to mohlo být, mám mít důvody k obavám? Předem děkuji za informaci :))
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Deniso, Váš problém s hnedými skvrnami na chodidle může souviset se špatným žilním oběhem krve a s možnou zvýšenou propustností žilní stěny. Jde o to, že krev z Vašich dolních končetin se hůře vrací zpět k srdci. Tím se v nohách vytváří zvýšený tlak na žilní stěnu, kde dochází k průsakům krve do okolní tkáně. Při takových krevních výronech se červené barvivo - hemoglobin přeměňuje na železitý pigment - hemosiderin, který zbarvuje zevní povrch tkáně na hnědo a vytváří tak nepravidelné hnědé flíčky, podobné těm, o kterých píšete. Z této situace se může časem vyvinout takzvaný bércový vřed, který Vám může nepříjemně snížit kvalitu Vašeho života. Z tohoto důvodu doporučuji zajít za dermatologem - kožním lékařem a tento Váš stav s ním co nejrychleji prodiskutovat. Dnes již existuje efektivní léčba žilního systému, například prostřednictvím léku Detralex. Je ale důležité začít s léčbou včas!
Erytrocyty jsou červené krvinky. Význam řeckého slova je erythros – červený a kytos – buňka. Červená krvinka je nejběžnější krevní buňka. Její funkcí je zejména přenášení kyslíku z plic do ostatních tělních tkání. Erytrocyty obsahují červené krevní barvivo hemoglobin, které váže kyslík. Erytrocyty zanikají cca za 120 dní.
Lidské červené krvinky jsou menší než většina ostatních lidských buněk, jejich rozměr je přibližně 7,4 x 2,1 µm. Typická červená krvinka obsahuje zhruba 265 milionů molekul hemoglobinu, z nichž každá obsahuje čtyři hemové skupiny. Ženy mají kolem 4,8 milionu červených krvinek v 1 mm³ krve, muži ve stejném objemu asi 5,4 milionu. Lidé trvale žijící ve vyšších polohách s nižším obsahem atmosférického kyslíku mají větší množství erytrocytů než lidé z nížin. Červené krvinky jsou nejpočetnější buněčnou složkou krve. 1 mm³ obsahuje zhruba 4 až 11 tisíc bílých krvinek a 150 až 400 tisíc krevních destiček. V červených krvinkách zdravého člověka je vázáno cca 3,5 g železa, což je více než ve všech zbývajících tkáních dohromady.
Červené krvinky nemají jádra, tudíž se nedovedou samy dělit a množit, a proto se neustále tvoří v kostní dřeni velkých kostí během procesu zvaného erytropoéza. Erytropoéza je stimulována hormonem erytropoetinem, který je tvořen v ledvinách. Tvorba erytrocytů trvá zhruba sedm dní a jejich životnost je 100–120 dnů. V této době je z erytroblastů v kostní dřeni vypuzeno jádro, to na své membráně vystavuje fosfatidylserin a láká makrofágy, které pomocí DNáz buněčné jádro stráví. Staré či poškozené krvinky jsou pak obklopeny fagocyty, odbourány a jejich stavební materiál je uvolněn zpět do krve. Červené krvinky jsou odstraňovány především ve slezině. Hem z molekul hemoglobinu je vyloučen jako bilirubin.
Funkce erytrocytů spočívá v jejich cirkulaci krví mezi plícemi a buňkami všech tkání těla. Buňkám přinášejí erytrocyty kyslík a místo něj si berou oxid uhličitý, který buňky produkují jako odpad, a transportují ho do plic, kde se vydýchá z těla ven. Zralé erytrocyty jsou bezjaderné buňky a obsahují velice důležité červené krevní barvivo, takzvaný hemoglobin, který dává krvi červenou barvu. Právě na hemoglobin se váže kyslík nebo oxid uhličitý. Erytrocyt je pružný, a proto se může různě deformovat, aby se dostal i do nejužších cév. Postupně však svou pružnost ztrácí a je náchylnější k poškození v oběhu, až se nakonec rozpadne ve slezině. Proto je slezina je nazývána „pohřebištěm erytrocytů“. Části krvinek se recyklují a vytvoří základ pro další krevní buňky. Lidské tělo si takto šetří svůj stavební materiál.
V naší poradně s názvem CIPRALEX se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Babka.
Prosím jaký je rozdíl, byl mi napsán citralon 20. JInak užívám lexaurin ale jen tak 3x za týden, většinou na noc, když cítím pálení poo těle. Jsem stará, mám dost nemocí, užívám dost prášků na tlak a srdce. Mám vyoperovanou ŠŽ, tedy autoimunitní onemocnění. Doufám, že mi příležitostné použití lexaurinu /2x,1,5/ neublíží. V té trojce mi vadí to růžové barvivo. Během života jsem si pomáhala ke zklidnění meprobamat apod. nyní mi vyhovuje ten lexaurin, když cítím každý nervík v těle. Beru apoibuprofen na artritidu a půlku stilnoxu na noc, takže někdy vše najednou. Většinou mi vše přepadá před spaním po desáté večer. Snad nějaký drastický návyk nevzbnikne. Ten citralon zatím neberu,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék Citalon patří do skupiny antidepresiva a je vhodnou alternativou k léku Lexaurin. Není vhodné brát tyto léky současně! Ve Vašem případě bych dával velký pozor při současném užívání léku Citalon a Apoibuprofen, mohou zde nastat nepříjemné nežádoucí účinky v podobě nevolnosti a nebo zhoršení depresívních stavů. Raději společně Citalon a Apoibuprofen nebrat! Tolik k Vaší otázce.
Nyní bych se ještě rád zaměřil na příčiny Vašich večerních depresí. Pro zmírnění depresí je možné užívat léky - antidepresiva, ale ve Vašem případě tím navyšujete podíl chemie ve svém lékovém koktejlu, který každý den užíváte a to není moc dobré. Navíc u antidepresiv vzniká návyk od prvního dne jejich užívání bez ohledu na výši a četnost dávek. Existují i jiné metody, jak se zbavit depresí. Především je to cílevědomost. Když si ve svém životě určíte nějaký splnitelný a přijemný cíl, tak pak cesta, která k němu povede, Vás dokáže natolik zabavit a unavit, že zapomenete na deprese. Například nový přítel nebo přítelkyně bývají dobrým začátkem v boji proti depresím. Nebo vzdělávání na univerzitách třetího věku a v neposlední řadě i aktivní pohyb, například na nějakém pěkném elektrokole. Něco, co by vás tak zvaně "vytáhlo z domečku". Čím méně budete užívat antidepresiva, a čím více budete aktivně žít, tím se stane Váš život hodnotnější a plnější a to platí v každém věku. Nesmírně důležité je spát v dobře zatemněné místnosti, při ÚPLNÉ tmě. Do postele byste měla ulehat unavená po celodenní cestě za svými cíly a pak nebudete potřebovat ani žádný Stilnox na spaní. Žijte, smějte se, mějte někoho ráda (i sebe), ať má Váš život smysl.
Lidově sedlivost krve označuje sedimentaci červených krvinek či Fahraeusova-Westergreenova metoda (FW). Vyšetření je podroben vzorek krve odebraný ze žíly na paži (vyšetření nesrážlivé, plné krve). Tato metoda byla do praxe zavedena až ve 20. letech 20. století. U dospělých se normální hodnoty sedimentace pohybují přibližně do 15–20 mm/hod. Číslo závisí na věku, neboť s věkem dochází k jejímu urychlování. U žen je rychlejší než u mužů kvůli obvykle menšímu množství červených krvinek.
Krev člověka se skládá ze dvou složek – krevní plazmy, což je slámově zbarvená tekutina obsahující velké procento vody a množství organických a anorganických látek, a krevních buněk – erytrocytů (červené krvinky), leukocytů (bílé krvinky) a trombocytů (krevní destičky). Při krevní sedimentaci se hodnotí rychlost klesání erytrocytů ke dnu zkumavky, naopak krevní plazma se hromadí nad nimi. Toto rozložení je dáno rozdílnou velikostí a hmotností jednotlivých složek. Sedimentace erytrocytů se měří po jedné a dvou hodinách, kdy je vzorek ponechán v klidu v odběrové soustavě (od umístění krve do takzvané Westergrenovy pipety). Výsledek se proto uvádí ve formě zlomku obsahujícího dvě čísla. Rychlost klesání erytrocytů se měří v milimetrech za hodinu a liší se v závislosti na pohlaví – u žen jsou hodnoty normální sedimentace 5–12 mm/hod, u mužů 3–8 mm/hod. Značně ji urychluje přítomnost imunoglobulinů v krvi (protilátky, které se tvoří při imunitní reakci) a další plazmatické proteiny (fibrinogen, C-reaktivní protein). Rovněž je ovlivňována zvýšenou hladinou lipidů v krvi (proto se „na krev“ chodí na lačno) a v neposlední řadě počtem a velikostí erytrocytů. Při snížení jejich počtu se sedimentace urychluje. Zvýšená sedimentace bývá nejčastěji známkou zánětu, ovšem může se objevit i při bakteriálních infekcích, nižší naopak ohlašuje například srdeční nedostatečnost. Všechny zmíněné faktory mohou poukazovat na různé chorobné stavy organismu a jejich průběh, avšak nevýhodou tohoto vyšetření je, že nelze přesně určit, o jaké potíže se jedná.
V naší poradně s názvem HNĚDY FLEK NA DASNICH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivanka Kučerová.
nejprve malý černý flíček //myslela jsem,že je to modřina/ na dásni pod zubem se přestěhoval do místa zpředu mezi 2 zuby. Velikost asi 3 mm. Nebolí,nereaguje na chlad a teplo, je to jako pigmentová skvrna.Pravdepodobně se to udělalo po silném čištění mezi zuby párátkem.Lékař vyčistil zubní kámen,ošetřil peroxidem-Myslí.že se do dásně dostalo barvivo zubního kamene.Má někdo jiný názor?Děkuje Ivča ,která toto sleduje 2 měsíce
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je nesmysl, aby barvivo ze zubního kamene obarvilo natrvalo dáseň kolem zubu. To spíše vypadá na zanedbaný váček na dásni, který se zapouzdřil a takto se zbarvil. Pro vyčištění je potřeba obarvenou tkáň naříznout a vyčistit. Zkuste absolvovat ještě jednu návštěvu u jiného zubaře. Pokud tyto stavy zanedbáte, tak riskujete odchlípnutí dásní od zubů a následnou parodontózu. Fotka, na které jsou vidět tmavé dásně kolem zubů, je vidět zde: https://www.tomasvanek.cz/i…
Pletorický vzhled (zarudnutí v obličeji), cyanóza (namodralé zabarvení okrajových části těla), bolesti hlavy, dna, trávicí problémy, závratě, poruchy zraku, v laboratorním krevním obraze hematokrit nad 0,48, saturace arteriální krve kyslíkem pod 92 %, hladina erytropoetinu je v biochemickém obraze zvýšená. K častému příznaku patří svědění kůže, které způsobují látky uvolňované z patologických krvinek (histamin). K vážným příznakům choroby patří trombotické příhody – srážení krve v žilním systému (velmi často v dutině břišní, játra, slezina).
Nejjednodušším a také nejšetrnějším postupem, jak snížit hodnoty červených krvinek, je venepunkce. Alternativou tohoto postupu je takzvaná erytrocytaferéza, při níž krvinky odebírá speciální přístroj. Venepunkcí lze odebrat 300–500 ml krve a lze ji opakovat podle hodnot červených krvinek v různých časových intervalech. Všichni nemocní by měli dále užívat Anopyrin nebo podobné léky, které snižují riziko nadměrného srážení krve, a tedy riziko trombózy. Nemocným, který ale přece jen tyto postupy dostatečně nepomáhají, lze podat léky interferon alfa (injekce), hydroxyureu (tablety) nebo anagelid (tablety). Transplantace kostní dřeně se u nemocných s pravou polycytémií provádí jen velmi zřídka, a to jen u těch nemocných, u nichž dochází k rychlému zhoršování nemoci s náhradou funkční kostní dřeně vazivem – takzvaná postpolycytemická fibróza. Těchto nemocných je ale jen zlomek ze všech pacientů s pravou polycytémií. Průměrné přežití je 15 let, příčinou úmrtí může být trombóza, akutní leukémie, jiné nádorové onemocnění, krvácení a další.
Po smíchání do tekuté formy léčí manganistan draselný kožní onemocnění, plísňové infekce a vředy. Byl také použit na léčbu alergických reakcí na chemické barvy na vlasy. Manganistan draselný léčí mnoho kožních infekcí, včetně ekzému, vředů, dermatitidy, akné, vaginální afty a vulvovaginitidy.
Alergie na barvení vlasů
Většina komerčně dostupných permanentních barev na vlasy obsahuje neoxidované barvivo, které je smícháno s oxidantem nebo vývojkou. Oxidační činidlo rozkládá přirozené vlasové barvivo melanin, poté barvivo tento melanin nahradí. Částečné reakce tohoto barviva s oxidantem mohou způsobit alergickou reakci. Když dojde k alergické reakci, zředěné roztoky manganistanu draselného aplikované jako obklad na postiženou oblast zmírňují příznaky tím, že barvivo plně oxidují.
Žluté bělmo u novorozenců a s ním spojená novorozenecká žloutenka jsou považovány za normální stav. Krev dospělého jedince obsahuje okolo 5 milionů červených krvinek na mm3 krve. Krev plodu jich obsahuje až 8 milionů na mm3 krve. Ihned po porodu začne dítě dýchat a jeho tělo je zásobováno kyslíkem z plic. Krev najednou začne být více okysličená a fetální hemoglobin i nadbytek červených krvinek, které ho obsahují, se stávají zbytečnými. Proto se začnou ve velkém množství rozpadat a až do 2.–3. měsíce věku se jejich množství snižuje. V této době dokonce mohou dosáhnout až tak malého množství, že by to u dospělého člověka bylo považováno za chudokrevnost. Rozpadem erytrocytů se do krve uvolňuje hemoglobin, který je dále metabolizován na žluté krevní barvivo bilirubin. Bilirubin je dále zpracováván játry a vylučován do žluče. Ta odchází do stolice, kterou barví tmavě. Játra novorozence totiž nejsou ještě natolik zralá, aby zvládla metabolizovat bilirubin, který je v určitých mezích i v krvi zdravého člověka.
Hemolytická nemoc novorozenců (fetální erytroblastóza), což je závažnější typ novorozenecké žloutenky, vzniká v případě, že dojde k neshodě krevní skupiny matky a dítěte a hladina bilirubinu může dosáhnout velmi vysokých hodnot. Nejčastější a nejzávažnější je neshoda takzvaného Rh-faktoru, kdy matka je Rh negativní a plod Rh pozitivní. V tomto případě se v těhotenství, zvláště pak při porodu, mohou do krve dítěte dostat matčiny protilátky proti krvinkám plodu (hrozí především v případě, že v předchozím těhotenství již byla matka imunizována Rh pozitivním plodem), dojde k jejich masivnímu rozpadu a uvolnění velkého množství bilirubinu. Hrozí ukládání bilirubinu do mozkové tkáně, což může způsobit nevratné poškození mozku a ohrozit dítě i na životě. Naštěstí je takto dramatický průběh dnes již velmi vzácný a lékaři si s ním umějí poradit.
Novorozenecká žloutenka má úplně jinou příčinu než infekční žloutenky typu A, B nebo C, které jsou způsobeny virovým zánětem jater. Ačkoliv se na první pohled projevuje podobně jako infekční typy (žlutým zbarvením), neměla by se za ně zaměňovat, protože se jedná o zcela rozdílné onemocnění.
Matka by měla co nejdříve po porodu začít pravidelně a řádně kojit. Dostatečné množství přijímané potravy v podobě mateřského mléka nebo náhražek zvýší u dítěte množství vyprazdňované stolice a spolu s ní odchází i více bilirubinu, který se do ní dostává žlučí z jater. To může přispět k jeho rychlejšímu vylučování z těla a zabránit tak rozvoji žloutenky. Také prevence infekcí a předčasného porodu hraje důležitou roli
Efekt tmavých kloubů vytváří větší hustota kožních buněk v okolí kloubů. Kožní buňky obsahují hnědé barvivo melanin, který, když je nahromaděn více než na jiných místech, vytváří tmavší odstín pokožky. Proto jsou tmavé klouby vidět především v létě. Podobného opalovacího efektu jde dosáhnout i při použití samo-opalovacího krému. V tomto případě samo-opalovací krém obarví svrchní část pokožky, nejčastěji pomocí betakarotenu - mrkvového nebo ořechového barviva. Po několika dnech se vlivem regeneračního cyklu pokožky svrchní část přirozeně oddělí, včetně tmavšího odstínu. Toto následné zesvětlení může podpořit i mechanické namáhání kůže – tření (o oblečení, při masáži, při mytí, a podobně). V místech, s větší koncentrací kožních buněk, tedy v oblasti kloubů, jsou buňky více chráněny samy sebou. Povrch takové pokožky je, jako když si představíte plisovanou sukni, která je ve složeném stavu. Právě tato vlastnost dává pokožce možnost lépe vstřebat barvivo ze samo-opalovacího krému a i déle ho udržet. Ale i v oblasti kloubů se projeví regenerační proces pokožky a i zde dojde k výměně všech kožních buněk. Nahradí je buňky nové, se svou původní barvou, a tím tedy i efekt tmavých kloubů časem zmizí.
Také některá přírodní mýdla mohou mít exfoliační účinky, například ta, která obsahují byliny (Citrus Woods, Scarborough Fair), dále mýdla s obsahem ovesných vloček (Avokádo Oves & Sheay) nebo jílu (Rhassoul, Mrtvé moře), který také pomáhá v odlupování odumřelé kožní pokožky. Přírodní mýdla obsahující cukr nebo mléčné výrobky (Bananas & Cream, kozí mléko Ovesné, mrkev & Honey) mají vysoký obsah přírodních kyselin, které pomáhají uvolnit látky držící kožní buňky a zároveň umožňují snadněji uvolnit mrtvé kožní buňky.
Cukrové mýdlo se dá vytvořit i doma. Potřebujete bambucké máslo, olej s vitamínem E, mandlový olej, kakaové máslo, emulgátor, bílý cukr, barvivo, éterický olej. Všechny přísady kromě barviva a cukru smíchejte v nádobě a dejte rozehřát do mikrovlnné trouby po dobu 2 minut. Pak každých 30 minut míchejte, dokud se ze směsi nestane kapalina. Nyní přidejte cukr a barvivo, rozmíchejte v tekuté směsi a ihned vlijte do formy. Naplněnou formu dejte do lednice. Po zatuhnutí můžete mýdlo použít. Jednodušší je zakoupit mýdlový základ a pak stejným postupem přidat cukr. Na trhu je již dostatek nabídek mýdlových základů.
Senzycol je přípravek obsahující unikátní patentovaný komplex přírodních látek SilkUP se silným extraktem kurkumy 20 : 1 a velmi účinným proteolytickým enzymem serapeptáza s enzymatickou aktivitou 180.000 IU v jedné terapeutické dávce (3 tablety za den). Hlavní složkou Senzycolu je tedy komplexně působící proteolytický enzym serapeptáza. Kurkuma pak podporuje chuť k jídlu a je známá především jako pikantní koření obsahující žluté barvivo. Hlavní účinnou složkou kurkumy je kurkumin. Inulin je látka sacharidové povahy. Inulin najdeme přirozeně hlavně v kořenu čekanky. Náš organismus jej však nedokáže svými enzymy rozštěpit. Piperin 95% je látka, kterou obsahuje černý pepř. Měď je stopový prvek. Senzycol byl na trh uveden jako doplněk stravy. Nemá tedy schválené léčivé účinky a nejedná se o lék. Není určen jako náhrada pestré stravy.
Serapeptáza: Proteolytický enzym, který byl nalezen v bourci morušovém. Aktivita tohoto enzymu je opravdu unikátní. Jedním z největších přínosů serapeptázy je kromě zmírnění zánětu také zmírnění bolesti. Klinické studie ukázaly, že její protizánětlivé účinky jsou lepší než účinky jiných proteolytických enzymů.
Inulin: Tělo jej nedokáže svými enzymy rozštěpit, dostane se tak až do tlustého střeva, kde začne plnit svoji funkci prebiotika. Prebiotika jsou potravou pro naše střevní bakterie, které díky nim zachovávají správnou funkci střev.
Měď: Je stopový prvek obsažený nejméně v 15 různých bílkovinách lidského těla, je součástí metabolických procesů a přispívá ke správnému fungování celého organismu. Ovlivňuje pevnost kostí, pojivových tkání a kůže, je nezbytný k činnosti svalstva a vývoji mozku a správné činnosti nervové soustavy.
Kurkuma: Je známá především jako pikantní koření obsahující žluté barvivo. Hlavní účinnou složkou kurkumy je kurkumin. Významné preventivní účinky kurkumy byly zjištěny u modelů experimentálních zvířat u množství nemocí, například u aterosklerózy, rakoviny, diabetu, respiratorní, jaterní, pankreatické, střevní a žaludeční nemoci, onemocnění nervového systému a oční nemoci.
Piperin: Je látka obsažená v černém pepři. U piperinu bylo klinickými studiemi prokázáno, že zvyšuje využitelnost rostlinných extraktů, minerálů a stopových prvků o neuvěřitelných 30 až 60 %!
Příprvek Senzycol se doporučuje u stavů, jako jsou: křečové žíly, vředy na nohou, zánět, cysty, jakékoliv bolesti, sportovní zranění, traumatické otoky, pooperační otoky, Crohnova choroba, kolitida, fibromyalgie, zbytnění mléčných žláz, rozedma plic, bronchitida, bronchitické astma, revmatická artritida, lupus, chronické záněty ucha, rýma, určité typy migrén vyvolaných zánětem.
100 g fazolí obsahuje 44 mg purinů. Pro zajímavost: fazole obsahují antokyany, což jsou intenzivní přírodní barviva, která se nacházejí v ovoci, zelenině, v rostlinné míze květin a dodávají jim modrou, červenou nebo fialovou barvu. Patří ke flavonoidům, v rostlinách se vyskytují ve formě glykosidů, jejich aglykonová (necukerná) část se označuje jako antokyanidin. Barva je silně ovlivněna kyselostí či zásaditostí prostředí, ve kterém se vyskytuje. Při nízkém pH je barvivo červené, při vysokém je modré. V přírodě existuje okolo sta druhů, respektive sloučenin antokyanů, vyskytujících se například v grepu, brusinkách, třešních, malinách, hroznovém vínu či švestkách a fazolích. Jsou poměrně nestabilní, proto se nepoužívají často. V kyselém prostředí je jejich stabilita přijatelná. Barvivo se používá k barvení kyselých nápojů, například vína, brusinkového džusu, dále v nápojích s obsahem oxidu uhličitého, částečně v dezertech, jogurtech, mléčných výrobcích, zmrzlinách, müsli tyčinkách, a podobně. Nejsou známy žádné nežádoucí účinky tohoto barviva, které tvoří přirozenou součást lidské potravy. Zajímavý důkaz nestability tohoto barviva je například v červeném zelí, to má po sklizni modrou barvu, po uvaření a dochucení octem získává červenou až fialovou barvu. V ČR a celé EU je použití barviva povoleno s výjimkou dětské potravy. V USA je jeho použití povoleno. V potravinách se označuje jako E163 – antokyany.
Základ stravy u onemocnění dnou by měly tvořit potraviny s obsahem purinů nižším než 50 mg, úplně vyloučit ze stravy bychom měli potraviny s obsahem nad 150 mg purinových látek. Potraviny s obsahem purinů 50–150 mg bychom měli omezit.
Mezi nevhodné potraviny patří:
vnitřnosti, maso (především z mladých zvířat), masné výrobky a masové extrakty
drobné ryby a výrobky z nich
kakao, čokoláda
luštěniny (hrách, čočka, fazole)
alkohol
Více purinů také obsahují luštěniny jako čočka, hrách a fazole, ale podle odborníků jsou vhodnou náhradou masa a jejich občasná konzumace tak ani při dně neškodí.
Světlice barvířská neboli saflor (Carthamus tinctorius), také označovaná jako náhrada šafránu, je rostlina z čeledi hvězdnicovitých. Používá se jako žluté přírodní barvivo například v bonbonech českého původu – v Bonparech.
Rostlina je 50–110 cm vysoká. Vegetační doba je 100–130 dnů. Doba kvetení trvá 3–4 týdny. Místem jejího původního výskytu jsou stepní a polostepní oblasti. V současné době se pěstuje především v suchých a teplých oblastech, jako je severozápadní pobřeží Indie, několik míst v Mexiku, v USA v Kalifornii a Severní Montaně, dále také v Kazachstánu, Etiopii či Austrálii. Nemá vysoké nároky na půdu a je vhodnou plodinou pro suché a vápenité půdy. Dozrává koncem srpna až začátkem září.
Světlice barvířská se pěstuje pro semeno obsahující 45–55 % oleje použitelného zastudena stejně jako slunečnicový olej pro lidskou výživu. Oproti slunečnicovému oleji obsahuje světlicový olej více kyseliny linolové, až 80 %. Používá se také jako kvalitní meziplodina k získání zelené píce, kdy se seje buď hned na jaře, nebo nejpozději do 10. srpna po sklizni hlavní plodiny. Pro svoji pichlavost není vhodná na sušení. Světlice barvířská je také vhodná pro včelaře jako medonosná rostlina, neboť má v pozdním létě vysoký obsah nektaru. V době kvetení lze sbírat z květů korunní plátky, které slouží jako přírodní barvivo (nepravý šafrán).
Purpurová barva má několik synonym, nejčastěji se označuje jako purpurová. Jedná se o červenofialovou barvu. Červenofialová byla barvou plášťů římských císařů a šatů bohatých (nach či purpur) a získávala se z výměšků mořského plže ostranky. Bylo to velice drahé barvivo, a proto se purpurové pláště staly symbolem urozeného stavu. Ve starověku a středověku se toto barvivo získávalo také z lišejníku Rocella tinctoria, který se sklízel především na pobřeží Kanárských ostrovů.
Nachová barva je symbolem elegance, důležitosti a citlivosti. Ve své nejčistší formě je vyhrazena vladařským a duchovním účelům.
Barvivo červené řepy rozšiřuje věnčité tepny a zpevňuje stěnu vlásečnic. Z jejích léčivých účinků jmenujme též efekt močopudný, dále povzbuzuje činnost žaludku a tvorbu žluči, pomáhá po rekonvalescenci při borelióze nebo klíšťové encefalitidě a má pozitivní vliv na zrak.
Pití šťávy z červené řepy může vést ke snížení krevního tlaku v řádu hodin. Jedna studie prokázala, že pití jedné sklenice řepné šťávy sníží systolický krevní tlak v průměru o 4–5 bodů. Přínos v tomto směru pravděpodobně pochází z přirozeně se vyskytujících dusičnanů v červené řepě, které jsou převedeny do oxidu dusnatého v těle. Oxid dusnatý na oplátku pomáhá uvolnit a rozšiřovat cévy, zlepšuje průtok krve a snižuje krevní tlak.
Ti, kteří pili řepnou šťávu před cvičením, byli schopni cvičit až o 16 procent déle. Přínos může být spojen s přeměnou dusičnanů na oxid dusnatý, který může snížit spotřebu kyslíku u cvičení s nízkou intenzitou, stejně tak může zvýšit odolnost při vysokozátěžovém cvičení.
Řepa je jedinečným zdrojem betaninu, živiny, která pomáhá ochraňovat buňky, bílkoviny a enzymy z environmentálního stresu. Je také známo, že pomáhá v boji proti zánětu, chrání vnitřní orgány, zlepšuje cévní rizikové faktory, zvyšuje výkon a pravděpodobně brání mnohým chronickým onemocněním. Protizánětlivé molekuly nalezené v řepě prokázaly přínos při kardiovaskulárních obtížích, stejně jako protizánětlivý přínos pro ostatní systémy těla.
Výkonné fytonutrienty, které dodávají řepě její temnou rudou barvu, mohou pomoci odvrátit rakovinu. Výzkum ukázal, že extrakt z červené řepy snižuje multiorgánové nádorové formace na různých zvířecích modelech, pokud je podáván v pitné vodě. Zároveň byl extrakt z červené řepy také zkoumán na použití v léčbě lidské rakoviny slinivky, prsu a prostaty.
Betanin, barvivo červené řepy, podporuje druhou detoxikační fázi těla, při níž se rozložené toxiny vážou na jiné molekuly, aby mohly být vyloučeny z těla. Tradičně je řepa ceněna pro svou podporu při detoxikaci a pro pomoc při čistění krve a jater.
Červená řepa působí na naše tělo nejen zevnitř, ale i zvenčí. Je významným prostředkem k udržení zdraví i krásy. Látky obsažné v řepě nám pomohou uchovat si pružnou pleť a mladistvý vzhled pokožky. Nehty budou pevné, vlasy lesklé a silné.
Vědci se ve svých studiích zaměřili konkrétně na červené barvivo získávané z červené řepy, které je schváleno Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv a Evropskou unií jako červené potravinářské barvivo E162. Na zvířecích modelech zjistili, že při podávání v pitné vodě tento extrakt z červené řepy snižuje tvorbu multiorgánových nádorů. Dále se v laboratorních podmínkách (in vitro) zjistilo, že široká škála cytotoxických rostlinných extraktů a fytochemikálií působí synergicky s protirakovinným léčivem doxorubicinem [1], ovšem jejich klinické aplikaci na lidech brání obavy o bezpečnost takové kombinované terapie. Nejlepších výsledků v boji proti rakovinovým buňkám bylo dosaženo při poměru jeden díl barviva E162 ku 5 pěti dílům léčiva doxorubicin. Tato zjištění by mohla být cestou k vytvoření účinné léčivé terapie u nádorů, kterými bývá napadena slinivka břišní.
Stařecká žloutenka může vzniknout z mnoha příčin: onemocnění jater, alkoholismus, rakovina, ucpání žlučovodu, hemolytická anémie, hepatitida, žloutenka jakékoliv druhu. Žloutenka je obvykle známkou toho, že se játrům nedaří řádně vyčistit tělo. Pokud si všimnete zežloutnutí na kůži nebo zežloutnutí očí, měli byste navštívit svého lékaře s podezřením na žloutenku.
Existuje několik typů žloutenky: žloutenka jakéhokoliv druhu, hemolytická žloutenka, obstrukční žloutenka, hepatocelulární žloutenka.
Žloutenka
Nejčastějším onemocněním jater je žloutenka. Kůže a sliznice se zbarví do nažloutlého odstínu. Tato žlutá barva je dána důsledkem přítomnosti přebytku žlučového barviva zvaného bilirubin v krvi. Játra produkují žluč, která je nezbytná pro správné trávení a zajišťuje dobrou výživu.
Hemolytická žloutenka vzniká v důsledku nadměrné destrukce červených krvinek, což způsobuje zvýšení tvorby bilirubinu. Hemolytická žloutenka může být také příznakem geneticky podmíněných chorob, jako je srpkovitá a hemolytická anémie. Obě nemoci způsobují rozpad červených krvinek. Při srpkovité anémii se tvoří abnormální hemoglobin, který deformuje krvinky. Hemolytická anémie je způsobena nedostatečnou nebo žádnou aktivitou glukosa-6-fosfát dehydrogenázy, jednoho z enzymů pentózového cyklu, na kterém z velké části závisí metabolismus erytrocytu. Nekompatibilní, neshodná transfuze krve vede k hemolýze krve příjemce, což se také může projevit jako hemolytická žloutenka.
K obstrukční žloutence dochází, když je cesta mezi místem vzniku bilirubinu v jaterních buňkách a přesunem žluči do dvanáctníku blokována překážkou. Obvykle staří lidé mají tendenci trpět více na obstrukční žloutenku, která je nejčastějším problémem spojeným s hepatobiliárním onemocněním.
Hepatocelulární žloutenka vzniká z poškození jaterních buněk toxickými látkami. Žluté zabarvení kůže a bělma očí je výrazným příznakem tohoto onemocnění. Hepatocelulární žloutenka bývá důsledkem poškození jater, tedy toxické hyperbilirubinémie, a to látkami jako je chloroform, arzfenamín, tetrachlormethan, acetaminofen, alkohol, toxiny hub rodu Amanita (alfa-amanitín a jinými). Tento typ žloutenky představuje jeden z příznaků cirhózy jater.
