Téma: 

batole


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

BATOLECÍ VĚK

Batole 14 měsíců

V tomto období umí batole chodit, udělá samo několik kroků, ale ještě padá. Pokud vaše dítě ještě nechodí, netrapte se tím – pořád má dost času na to, aby to zvládlo. Snaží se lézt po schodech. Při krmení je stále zručnější a často se mu podaří trefit lžičkou do pusy. Rozvíjí se u něj schopnost projevovat pocity – šťastně a nahlas se směje, dělá hlavou „ne, ne, ne“ a zlobí se, když „ne“ slyší od vás. Rádo přijímá projevy citu – líbí se mu, když ho pusinkujete a mazlíte se s ním. Když má radost, objímá vás. Umí říct několik slov, která mají význam, zná části těla či obrázky ve známé knížce a ukazuje na ně.

Zde můžete vidět, jak vypadá batole v tomto věku.

Zdroj: Batolecí věk
Zveřejněno: 11.5.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: Koupele v hypermanganu

Právě, že jsem to užil zatím dvakrát, takže výsledek nemohu potvrdit, ale doporučila mi to mamka s tím, že když jsem byl batole, tak mě v tom koupala. Divný ale je, že to v tříslech necítím, že by se tam něco desinfikovalo.
A co takový Sudocrem, jaký na něj máte názor, doporučila mi jej obvoďačka a s tím se léčím 2 měsíce a jen to mění strukturu, nic víc.

Zdroj: diskuze Koupele v hypermanganu
Odesláno: 21.9.2015 uživatelem David
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BATOLECÍ VĚK

Batole 18 měsíců

V tomto období se dítě zcela spřátelilo se slovem „ne“. Dítě v tomto období dosahuje výrazného skoku ve fyzickém vývoji. Je již mnohem jistější na vlastních nohách a miluje, když může lézt po nábytku. Dokonce ve chvíli, kdy se opravdu soustředí, dokáže kopnout do míče. Dítě si také umí udržet v paměti určitý objekt dlouho poté, co mu ho odstraníte z dohledu. V 18 měsících projevuje většina dětí širokou škálu emocí a chování, včetně radosti, zlosti, srdečnosti, průbojnosti a zvědavosti. Dítě používá 50 a více jednotlivých slov.

Zde můžete vidět, jak vypadá batole v tomto věku.

Zdroj: Batolecí věk
Zveřejněno: 11.5.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: batole 4 měsíce zanícené nehty na nohách

Dobrý den . Mám 5měsíčního chlapečka kterému zarůstají nehty na nohách, a má palečky zanícené . Byla bych ráda kdyby jste mi poradil co s tím mám dělat . Brožíková

Zdroj: diskuze Batole 4 měsíce zanícené nehty na nohách
Odesláno: 28.7.2013 uživatelem Simona
Počet odpovědí: 0

BATOLECÍ VĚK

Batole 20 měsíců

Dítě na konci 20. měsíce by mělo umět používat lžíci nebo vidličku (i když se zatím úplně samo nenají), běhat, spojovat slova, postavit věž ze čtyř kostek, pojmenovat jeden obrázek, pojmenovat šest částí svého těla, ukázat prstem na obrázku dva předměty, poslechnout složitější pokyn nedoprovázený gestem (něco vezmi a zanes to někam), kopnout vám balón zpátky, umýt a osušit si ruce, stát na špičkách, svléknout si některou část oblečení, hodit balón vrchem, mluvit srozumitelně v polovině případů, s pomocí si vyčistit zuby.

Zde můžete vidět, jak vypadá batole tohoto věku.

Zdroj: Batolecí věk
Zveřejněno: 11.5.2015

BATOLECÍ VĚK

Batole 16 měsíců

Toto období je charakteristické intenzivním rozvojem v oblasti motoriky, myšlení i řeči. Dítě umí nejenže dobře chodit, ale také běhat tam a zpátky, chodí po schodech oběma směry a udrží dobře rovnováhu. Věcem, které již dítě považuje za stabilní, dává jméno, ale ještě neumí předměty kategorizovat. Dítě používá 6–20 slov, některé děti umějí 20–70 slov. Dítě si prozatím pamatuje jen to, co ho zaujme a co mu připadá zajímavé. Děti si v tomto období rády hrají různé hry, například na schovávanou, a milují hračky, na kterých se dá jezdit. Umí se najíst lžičkou a napít z hrnečku.

Zde můžete vidět, jak vypadá batole tohoto věku.

Zdroj: Batolecí věk
Zveřejněno: 11.5.2015

BATOLECÍ VĚK

Batole 8 měsíců

Osmý měsíc je ve vývoji miminka zlomový. Vleže na zádech nebo na bříšku již totiž mnoho času nestráví. Vyzkouší si, že se může opírat o jednu ruku, zároveň o jeden bok, respektive o jednu stranu pánve a o nožičku. Ručičky dítěte jsou teď už natolik šikovné, že dovedou uchopit i drobný předmět tak, že jej prakticky drží jen palec a ukazováček, popřípadě ještě prostředníček. Snadno si pak může vkládat například drobné lupínky do pusinky. Tím, že dítě dospívá k jednotlivým dovednostem samo, dochází i ke zpevnění trámčin v kostech, zesílení svalů a vazů. Pokud dítě již dokáže samo nějaké dovednosti dosáhnout, je to také známka toho, že jeho svalově-kostěný aparát je natolik silný, aby váhu dítěte unesl.

Zde můžete vidět, jak vypadá batole tohoto věku.

Zdroj: Batolecí věk
Zveřejněno: 11.5.2015

BATOLECÍ VĚK

Charakteristika batolete

Batoletem označujeme dítě od jednoho roku do tří let. V tomto období dochází k zajímavému rozvoji. Dítě začíná lézt, chodit, mluvit, začíná rozeznávat blízké osoby. Odliší od sebe tvary, obrázky i hračky. Jeho myšlení se posune od senzoricko-motorického k symbolickému. Nastává prudký rozvoj řeči – zatímco po prvních narozeninách batole používá obrazných slov jako haf-haf či bum-bum, ve třech letech se dítě naučí mluvit natolik, že zvládá skloňování, časování a dokáže sestavit jednoduchou větu.

Zdroj: Batolecí věk
Zveřejněno: 11.5.2015

BATOLECÍ VĚK

Batole nechce pít

Potřeba vody u dítěte je ve srovnání s dospělým člověkem na jednotku hmotnosti několikrát vyšší. Proto se právě u dětí rychleji objeví nedostatek příjmu nebo přílišná ztráta tekutin. Takový stav označujeme jako odvodnění (dehydratace). Pokud batole nechce pít, musíte zjistit důvod. Může se jednat o chuť, která dítěti nevyhovuje, můžete také změnit způsob podávání, zkusit podávat pití po lžičkách. Vyzkoušej jiné způsoby pití, různé lahvičky, hrnečky, lžičky. Ve většině případů zabírá nový hezký hrneček nebo hra na restauraci s hračkami či další dítě, u kterého vidí, že pije. Pokud není dítě jinak nemocné a stále odmítá přijímat tekutiny, je nutné tuto situaci posuzovat rozumně a individuálně. V případě, že dítě přiměřeně chodí na záchod a potí se, většinou nejde o chronický nedostatek tekutin. Pokud máme pocit, že přece jen je celkový příjem tekutin velmi malý, je vhodné obrátit se na dětského lékaře se žádostí o posouzení situace.

Zdroj: Batolecí věk
Zveřejněno: 11.5.2015

BATOLECÍ VĚK

Prací prášek pro batolata

Pokud je batole zdravé, je dobré dodržovat obecnější rady. Místo pracího prášku je vhodnější používat prací gel nebo kapsle. Nastavte prací program se dvojím mácháním, aby se prádlo zbavilo všech zbytků pracího gelu, místo aviváže je možné použít dvě lžíce jablečného octa, ten nepáchne jako obyčejný ocet a prádlo je po něm příjemně měkké, to se týká hlavně nových bavlněných plen. Ty jsou totiž bez aviváže nebo octa i po vyprání na dotek dost nepříjemné.

Zdroj: Batolecí věk
Zveřejněno: 11.5.2015

BATOLECÍ VĚK

Péče o batolata

Základem péče o batolátko je správné stravování a pohyb na čerstvém vzduchu. Nevynechávejte proto venkovní aktivity s dětmi i za špatného počasí a v zimě. Organismus je každý den zkoušen a bojuje s viry, bakteriemi, parazity a plísněmi. Měli bychom se snažit podporovat přirozenou obranyschopnost organismu.

Batolecí období je také časem, kdy učíme děti hygieně a chodit na nočník. Práci nám mohou usnadnit například hrací nočníky, které při vykonání potřeby zahrají písničku. Jak děti rostou, je dobré také přizpůsobovat velikost nočníku.

Batole chvíli nepostojí, neposedí, a proto si potřebuje v noci řádně odpočinout. Zdravý spánek je pro jeho vývoj stejně důležitý jako zdravá strava a pohyb.

Zdroj: Batolecí věk
Zveřejněno: 11.5.2015

BATOLECÍ VĚK

Batole se vzteká

Být rodičem není vždycky jednoduché. Obzvlášť, když se „dvouleťáček“ začne vztekat a bořit všechny naše dosavadní představy o výchově. A tak někdy hledáme radu, kde se dá, a marně se snažíme v tom nějak vyznat. Když vaše dítě zrovna dělá tu nejšílenější věc, třeba se vzteká, řve nebo vás kousne, vždycky k tomu má svůj důvod. Jasně, dělá něco, co se vám nelíbí, a potřebujete se s tím nějak vypořádat. Vůbec tím nechci říct – nechte ho být. Ale dítě se v tu chvíli snaží něco vyjádřit. Když ho plácnete nebo mu řeknete, že tohle se nedělá, vlastně mu říkáte: „Nerozumím ti, ale mlč.“ A pak se porozumění nikdy nedoberete. Potřebujete spolu přijít na to, co chce sdělit. A pak stačí jenom změnit styl komunikace. Jakmile si pak dítě na nový styl komunikace zvykne, máme vyhráno. Přestane se vztekat, protože mu nikdo nerozumí, a začne spolupracovat.

Zdroj: Batolecí věk
Zveřejněno: 11.5.2015

PORUCHY SPÁNKU

Spánek dítěte, jeho správná doba podle věku dítěte.

  • Novorozenci: ti prospí většinu dne. V prvních týdnech života novorozenci spí zhruba 17 až 18 hodin denně. Ve třech měsících prospí kojenec obvykle za den okolo 15 hodin. Uvedená doba spánku novorozenců není souvislá. Obvyklá nejdelší doba souvislého spánku novorozence je nejdéle 4 až 6 hodin.
  • Miminko v 6 měsících spí již celou noc. Obvyklá délka spánku u  šesti měsíčního dítěte je 14 hodin, z čehož 11 hodin prospí v noci.
  • Kolik spánku potřebuje devítiměsíční dítě? Malé děti ve věku kolem devíti měsíců spí denně zhruba 14 hodin a souvislý noční spánek u nich vydrží až 8 hodin.
  • Batole v 18 měsících spí obvykle 13 až 14 hodin denně, z toho zhruba 11 hodin prospí v  noci.
  • Ve dvou letech spí děti obvykle 13 hodin denně, z toho v noci zhruba 11 hodin. Dvouleté dítě již potřebuje pouze jedno denní prospání, nejlépe po obědě.
  • Tříleté děti spí obvykle 12 až 13 hodin denně, z toho 10  až 11 hodin v noci a potřebují už jen jedno prospání po obědě.
  • Větší děti ve věku 3 až 6 let potřebují spát 10 až 12 hodin denně, přičemž obvykle chodí spát mezi sedmou a devátou hodinou a vstávají ráno, mezi šestou a osmou hodinou ranní.
  • Dítě ve věku 7 až 12 let normálně prospí 10 až 11 hodin denně.

Zdroj: Poruchy spánku
Zveřejněno: 8.3.2015

VITAMÍN B

Vitamín B pro děti

Dětská výživa má svá specifika, každý rodič by si měl uvědomit, že dítě není malý dospělý, tudíž by nemělo mít naprosto stejný jídelníček jako dospělý. Je důležité, aby dítě přijímalo stravou dostatek energie, vitamínů a minerálních látek a aby byl zachován správný poměr hlavních složek potravy. Optimální příjem živin závisí na věku, pohlaví, výšce, hmotnosti, fyzické aktivitě a zdravotním stavu jedince.

Vitamíny nedodávají energii, ale jsou nezbytné pro normální chod organismu. V lidském těle mají funkci katalyzátorů biochemických reakcí a podílejí se také na metabolismu proteinů, tuků a sacharidů. Z chemického hlediska patří k různým druhům sloučenin, mezi nimiž není žádná chemická příbuznost. Tím zaniká možnost jejich klasifikace podle struktury, a tak se začalo používat třídění podle některých fyzikálních vlastností rozpustnosti - vitamíny rozpustné ve vodě (hydrofilní): vitamín C, vitamíny skupiny B; a vitamíny rozpustné v tucích (lipofilní): A, D, E, K.

Hydrofilní: Ve vodě rozpustné vitamíny se nemohou v organismu skladovat, a proto při příjmu v přebytku dochází k jejich vylučování močí.

Lipofilní: V tucích rozpustné vitamíny mohou být v organismech skladovány a jejich nadbytek může vést k hypervitaminózám (zejména u vitamínu A a D) a vyvolat vážné poruchy organismu.

Dětí do 6 měsíců: Zde je potřebné množství vitamínů a minerálních látek zajišťováno kojením nebo náhradní mléčnou stravou, postupně se přidávají zeleninové, ovocné a posléze i masové příkrmy. Kojencům se přibližně od 5. týdne do 1 roku podává vitamín D. Předchází se tak výskytu křivice (takzvaná profylaxe křivice), vitamín C a A je většinou podáván v podobě ovocných a zeleninových šťáv (vitamín A je také podáván v podobě AD kapek), které současně zajišťují přívod železa.

Batolata: V tomto věku je zvýšená potřeba všech vitamínů, zejména však vitamínu B2, jehož potřeba je většinou pokryta dostatečným objemem mléčné stravy, vitamínu C, který je obsažen v ovoci a zelenině, stejně jako vitamín A, a pak vitamíny B1 a D nacházející se v mase a rybách. Batole by tedy již mělo mít pestrou stravu a k pokrytí nezbytných vitamínů a minerálních látek by měla postačit minimálně jedna porce mléčných výrobků a tři až čtyři porce ovoce a zeleniny denně (jedna porce listové zeleniny, jedna porce zeleniny nebo ovoce s vysokým obsahem vitamínu C a jedna porce žluté nebo oranžové zeleniny nebo ovoce). Pravidelnou součástí stravy by již měly být maso a ryby.

Předškolní a školní věk: Výživové nároky dítěte se postupně snižují a již se začínají blížit nárokům dospělého organismu. U této věkové skupiny je zvýšená potřeba vitamínů C a B-komplexu. Vitamín C je důležitý pro podporu imunitního systému (zejména pobývá-li dítě v dětském kolektivu, například ve školce) a vitamíny skupiny B pro zvýšení reaktivity při učení.

Adolescence: Jde o období intenzivního růstu a zrání organismu, jsou tedy fyziologicky zvýšené nároky na vitamín C, vitamíny B i vitamíny A a D. Spotřeba jednotlivých vitamínů vždy závisí na aktuální potřebě (například růstová křivka, sportovní aktivity, studium). Vyšší intenzita fyzické zátěže stupňuje nároky na příjem vitamínů uplatňujících se v metabolismu sacharidů, bílkovin a nukleových kyselin (vitamíny B1, B2, B6, B12, kyselina listová a vitamín C). V období dospívání častěji dochází k různým poruchám příjmu potravy (anorexie, bulimie, obezita) nebo alternativním způsobům stravování (vegetariánství, veganství), při nichž je nezbytné zajistit suplementaci potenciálně chybějících vitamínů, ideálně po konzultaci s lékařem a odborníkem na výživu.

Vitamíny skupiny B až na B12 a B9 (kyselina listová) jsou zastoupeny poměrně dobře v obilovinách, proto je dobré v jídelníčku dětí zachovat kvalitní pekařské výrobky.

Zdroj: Vitamín B
Zveřejněno: 15.2.2018

NEDOSTATEK ŽELEZA V KRVI

Nedostatek železa u dětí

Nedostatek železa u dětí může ovlivnit fyzický i psychický vývoj. Nedostatku železa se přitom dá zabránit, důležité je dodržovat jisté dietní zásady. Děti přicházejí na svět s určitou zásobou železa v těle přibližně pro první 4 měsíce. Další železo však potřebují pravidelně dodávat, aby dokázaly dobře růst a správně se vyvíjet.

Nedostatek železa hrozí určitým skupinám dětí, patří mezi ně:

  • předčasně narozené děti (o více než tři týdny) nebo děti s nízkou porodní váhou;
  • děti, které pijí kravské mléko před dosažením 1 roku života;
  • kojené děti, které nedostávají po dovršení 6. měsíce dostatek jídla obsahujícího železo;
  • děti na umělém mléku, které není obohacené železem;
  • děti ve věku 1 až 5 let, které vypijí více než 710 ml kravského, kozího nebo sójového mléka denně;
  • děti s určitými zdravotními problémy, které trpí například chronickými infekcemi, nebo musí dodržovat přísnou dietu;
  • dospívajícím dívkám hrozí nedostatek, protože jejich tělo ztrácí železo během menstruace.

Příznaky

Nedostatek železa může mít na dítě velký dopad. Většina příznaků a symptomů se však projeví až v souvislosti s anémií způsobenou nedostatkem tohoto minerálu. Mezi symptomy anémie patří:

  • únava nebo slabost;
  • bledá pokožka;
  • nechutenství;
  • dušnost, dítě se lehce zadýchá;
  • podrážděnost;
  • zanícený jazyk (jazyk zčervená, bolestivě pálí);
  • dítě má problém udržet tělesnou teplotu;
  • zvýšená náchylnost k infekcím;
  • nepravidelný srdeční rytmus;
  • problémy s chováním;
  • neobvyklé chutě, dítě pojídá například hlínu, led, čistý škrob a podobně.

Následky

Maso je důležitým zdrojem plnohodnotných bílkovin, vitamínu B (zejména B12) a železa, které má vliv na správnou krvetvorbu. Všechny tyto látky potřebují nejmenší děti pro tvorbu červených krvinek, dobré trávení a činnost dalších vitamínů. Naopak jejich nedostatek může vést k poruchám růstu, chudokrevnosti, a dokonce až k poruchám vývoje celého nervového systému.

Maso by mělo být zařazeno do dětského jídelníčku brzy po podání zeleninového příkrmu, nejpozději v 7. měsíci života. Samozřejmě pozvolna, postupně zhruba od 20g porce jeho množství zvyšujeme až ke 40 gramům. Maso zpočátku meleme najemno, postupně, asi okolo 8. měsíce věku, nahrubo a ke konci prvního roku už stačí nakrájet na malé kousky. Mezi nejvhodnější úpravy patří vaření a dušení, můžeme i péct či grilovat (v alobalu, opatrně na přímý oheň). Odborníci doporučují dítěti nabídnout ryby už kolem půl roku. Měly by být součástí jídelníčku zejména díky prospěšným omega-3 nenasyceným mastným kyselinám. Tyto tuky příznivě ovlivňují vývoj mozku dítěte, podporují učení i koncentraci. Rybí maso je také zdrojem bílkovin a mořské ryby obsahují tolik důležitý jód, jehož přítomnost v potravě je nezbytná pro správný vývoj organismu. Ryby můžete zařadit mezi první příkrmy. Pokud si netroufáte na přípravu čerstvé ryby, vyzkoušejte i hotové příkrmy, například s tuňákem.

Nevhodné jsou pro děti uzeniny. Alarmujícím faktem je, že u dětí ve věkové skupině 24 až 36 měsíců tvoří uzeniny celou pětinu hmotnosti potravin ve skupině „maso“. Párky, salámy a paštiky do dětského jídelníčku rozhodně nepatří. Jednak obsahují mnoho tuku, jednak jsou přesolené a ve většině případů i příliš kořeněné. Pokud si dítě navykne na výraznou chuť v raném věku, velice těžko se jí bude zbavovat a hrozí u něj odmítání chuťově fádní stravy. Pro děti jsou nevhodné i masové konzervy, nakládaná masa, ba dokonce i kupované mleté maso. Jedinou přípustnou uzeninou je šunka, ale pouze dušená nebo vařená. Mějte na paměti, že 100 g dětské šunky obsahuje asi 2,2 g soli, což je o 0,5 g více než denní doporučené množství pro batole.

Výživové směry, jako je třeba vegetariánství, veganství, makrobiotika a další, mají na výživu dětí spíše negativní dopad. Takto krmeným dětem mohou chybět plnohodnotné bílkoviny, respektive esenciální aminokyseliny, které jsou obsaženy v živočišných bílkovinách a které si organismus sám neumí vytvářet. Dále mohou chybět omega-3 mastné kyseliny z rybího tuku. Častý je také nedostatek vitamínů D, B1, B2, B12, vápníku a hlavně železa.

Zdroj: Nedostatek železa v krvi
Zveřejněno: 12.5.2017