Nutrie pochází původně z jižní poloviny Jižní Ameriky, kvůli kožešině a masu je chována téměř na všech kontinentech, v mnoha zemích však nutrie z kožešinových chovů unikly a založily divoké populace. V současné době divoce žijící nutrie obývají kromě Antarktidy a Austrálie všechny kontinenty. Přesné údaje o aktuálním rozšíření snad ani neexistují. Téměř všude je nutrie považována za nežádoucí invazivní druh (ačkoli se ji podařilo někde vymýtit). Jediné, co její stavy jakž takž redukuje, jsou kruté zimy.
Nutrie, zvaná též vodní krysa, řekomyš nebo z angličtiny koypu, je velký hlodavec, který vypadá jako kříženec obří krysy a bobra. Je to výborný plavec – má na nohou plovací blány a nozdry posunuty nahoru a dopředu. Má nápadně oranžové hlodáky a dlouhý, téměř lysý ocas. Původní přírodní barva je tmavě hnědá, ale vyšlechtěno bylo mnoho dalších variant (bílá, zlatá, moravská stříbrná, černá, greenland, safírová, pastelová, perlová nebo vícebarevná přeštická nutrie). Nutrie se dožívají až 6 let, obvykle však jen 3 roky.
Délka těla je 40–70 cm + 30–45 cm ocas, váha obvykle 4–6 kg, ale dobře živený samec může mít i 10 kg (v zajetí i 12 kg). Zajímavostí je, že ocas nutrie se po úmrtí po několika hodinách samovolně oddělí od těla.
Invazivní populace nutrií se zvětšuje nebo zmenšuje podle počasí – je-li příliš krutá zima, nutrie trpí omrzlinami a hynou, je-li však zima mírná, nutrie se množí a zvětšují svůj areál rozšíření směrem k severu.
V přírodě nutrie žijí v sociálních polygamních skupinách, jimž vládne alfa samice, jen v době říje se vedení dočasně ujímá alfa samec. Mladé samice ve skupině zůstávají, zatímco samci jsou vyhnáni. Vyhrabávají v břehu až 15 m dlouhé chodby. Nejaktivnější jsou za šera, přičemž se obvykle nevzdalují od své nory dále než 150–200 m, podstatnou část dne tráví ve vodě.
Jako typičtí hlodavci jsou nutrie velmi plodné. Pohlavní dospělosti mohou dosáhnout samci již ve 4 měsících, samice dokonce ve třech, většinou je to déle (někdy až v 9 měsících). Mláďata se rodí v průběhu celého roku. Samice je březí asi 130 dní a znovu zabřeznout může ihned po porodu. Jedna samice může mít do roka třeba 15 mláďat, ovšem ty se ještě týž rok množí a množit se můžou i jejich potomci a potomci potomků. Je to taková pyramida, že z jedné samice mohou být stovky mláďat ročně. Teoreticky se mohou množit až 4 generace nutrií v tomtéž roce, ve skutečnosti však mnohem více, jelikož tento příklad je počítaný od matky, přičemž se ale stále množí i její rodiče a několik generací prarodičů.
Beta-blokátory se používají v terapii vysokého tlaku, onemocnění srdce a poruch rytmu (beta-blokátory patří mezi takzvaná antiarytmika). V dnešní době existuje řada generací beta-blokátorů, které se poněkud liší svými účinky. Co mají ale společné, je to, že dokážou blokovat beta-receptory v srdci. Na beta-receptory se za normálních okolností vážou stresové hormony, jako je například adrenalin a noradrenalin. Beta-blokátory ovšem tyto receptory zablokují. Tím zpomalují srdeční akci, snižují namáhání srdeční svaloviny a spotřebu kyslíku srdečním svalem. Dále svým účinkem snižují krevní tlak a u pacientů s onemocněním srdce významně snižují riziko vzniku nebezpečných poruch rytmu.
Beta-blokátory se dělí na kardioselektivní a neselektivní:
kardioselektivní svými účinky působí nejvíce na receptory v srdci;
neselektivní mají zvýšený účinek na ostatní orgány.
Beta-blokátory se využívají v léčbě řady chorob srdce – srdeční selhávání, kardiomyopatie, ischemická choroba srdeční (angina pectoris, stavy po infarktu myokardu) a u vysokého tlaku. Svými účinky na zpomalení srdečního rytmu se beta-blokátory podávají i pacientům s některými poruchami rytmu, kde se chce zabránit vzniku příliš rychlé tepové frekvence (například fibrilace síní). Některé neselektivní beta-blokátory se uplatňují i v léčbě portální hypertenze, protože snižují tlak krve v portální žíle.
Patří sem:
acebutolol, například léky Acecor a Sectral;
betaxolol, například léky Lokren, Betaxa, Betaxolol a další;
bisoprolol, například léky Concor, Bisocard, Bisoprolol, Rivocor a další;
carvedilol, například léky Atram, Coryol, Carvedilol, Dilatrend a další;
celiprolol, například léky Tenoloc a Celiprolol;
metoprolol, například léky Betaloc, Egilok, Vasocardin a další;
nebivolol, například léky Nebilet a Nebivolol.
Beta-blokátory mohou způsobit přílišné snížení krevního tlaku a z toho plynoucí slabost a kolapsy. Zpomalení srdeční frekvence může vyvolat bradykardii s kolapsem nebo se zhoršením příznaků srdečního selhání. To se stává zejména při současném užívání beta-blokátorů s účinnými látkami verapamil (například léky Isoptin a Verapamil) a diltiazem (například lék Diacordin), proto se tato kombinace důrazně nedoporučuje. Z dalších významnějších vedlejších efektů bylo u beta-blokátorů popisováno zhoršení nemocí průdušek (astma, chronická bronchitida a CHOPN), snížení libida a různé trávicí obtíže.
V naší poradně s názvem IVOMEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Horak Milan.
mohu ockovat vakcinou ivomec pripustene a kojici samice?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ivomec je injekční roztok určený k léčbě a prevenci parazitóz u skotu, ovcí a prasat. Neoficiálně se používá i u králíků a to v množství 0,1 ml na kilogram živé váhy králíka. Předávkování má za následek otok mozku a smrt. Pro nezkušené chovatele je lepší použít podání na kůži v množství 3 kapky mezi lopatky. Ivomec se vstřebává kůží a účinkuje stejně jako při injekční aplikaci.
Ivomec může být aplikovaný samicím i v době březosti a laktace.
Ochranná lhůta pro konzumaci masa je 28 dní od okamžiku ošetření. Ochranná lhůta se týká i králíků sajících mléko od ošetřené samice.
Roztoč způsobující svrab u lidí Sarcoptes scabiei var. hominis prochází ve svém životním cyklu čtyřmi fázemi: vajíčko, larva, nymfa a dospělec.
Po napadení lidského hostitele se dospělá samice zavrtá do stratum corneum (nejvzdálenější zrohovatělá vrstva kůže), kde klade dvě až tři vajíčka denně. Tato oválná vajíčka jsou 0,1–0,15 mm dlouhá a líhnou se jako larvy za tři až čtyři dny. Samice může za celý svůj život naklást až 30 vajíček, poté na konci nory uhyne a vzniká posvrabová dermatitida. Šestinohé larvy po vylíhnutí migrují na povrch kůže a pak se zavrtávají do inkubačních váčků, umístěných obvykle u kořínků chlupů. Tam si vytvoří váčky (ty jsou kratší a menší než nory dospělých). Po třech až čtyřech dnech se larvy mění v osminohé nymfy - protonymfa. Tato forma se podruhé přemění do o něco větších nymf - tritonymfa, před konečnou přeměnou do dospělých roztočů. Dospělí roztoči se pak páří, když samec pronikne do inkubačního vaku samice. K páření dochází pouze jednou, protože tato jedna událost zanechá samici oplodněnou po zbytek jejího života (jeden až dva měsíce). Oplodněná samice pak opustí inkubační váček a hledá vhodné místo pro trvalou noru. Jakmile je naleziště nalezeno, samice si vytvoří svou charakteristickou noru ve tvaru písmene S a během toho naklade vajíčka. Samice bude pokračovat v prodlužování nory a kladení vajíček po celou dobu svého života.
Lidská pokožka reaguje na přítomnost roztoče zčervenáním a výrazným svěděním. Hlavní příčinou této reakce je přítomnost výkalů a mrtvých těl zemřelých samic.
Příčinou oranžové stolice je obvykle oranžově zbarvená strava. Konkrétně je to beta karoten, který dává jídlu oranžové zbarvení a dělá totéž i vaší stolici. Beta karoten je typ sloučeniny nazývané karotenoid. Karotenoidy mohou být červené, oranžové nebo žluté a nacházejí se v mnoha typech zeleniny, ovoce, zrna a oleje. Potraviny bohaté na beta karoten zahrnují mrkev, sladké brambory a zimní dýně.
Beta karoten je také známý jako "provitamin". To proto, že může být přeměněn na aktivní formu vitaminu A. Syntetické formy beta karotenu se také prodávají jako doplňky stravy. Užívání doplňků s beta karotenem může vést k oranžové stolici. Také potravinářská barviva - například ta, která se používají k přípravě oranžové limonády nebo k výrobě oranžově přibarvených potravin, mohou udělat stejný barevný efekt i ve stolici.
Ve svém příspěvku INFECTOSCAB BEZ RECEPTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlína.
Dobrý den, musím se tu též optat. Už několik dní mmě svědí celé tělo, nejdřív jsem myslela, že se ně mě opět vyřádily komáři. Jsem hrozná a mohu se udrbat. Koupila jsem Raid a pupínky pořád naskakovaly další, Za pár dní jsem si pupínků všimla i na 7měs dceři a to už mě děsilo. Včéra při koupání vidím u syna stejné pupínky a též se mohl udrbat. Už mě to vážně vyděsilo a sedla jsem k netu. Lekla jsem se že máme svram... Mohla jse se zbláznit. Ráno jsem zase usedla k pc a tam právě byly zmínky o zvířátkách a v tom mě to trklo. Před necelým týdnem nám umřel 1 křeček.. hned jsem vlítla na toho druhého a ejhle. Našla jsem v podestýlce při čistění malé černé broučky a v křečkovi takové jakoby zrzavé. Dostala jsem šok a v še vydesinfikovala. Křečka jsem odvezli na zahradu, aby se mi to tu nerozlézalo...druhý den už myl křeček mrtví :( Celý den od rána obracím byt vzhůru nohama. Zjistila jsem v pokojíčku že ty mrchy lezou i mezi hračkama i na zdi jsem zahlédla. Poradte co s tím. Musím k dr a nahlásit to?? JSem zoufalá... myslíte že se jedná nějaký zvířecí svrab? vystříkala jsem vše Arpaliten neo. Já se otírám octem a koupem ve s tom a sobě leju i savo do vody. Stále mě to ale svědí. Ty rozdrbané pupínky se vůbec nehojí jsou to takové otevřené ranky. Jinak ty nové co od včéra opravdku neškrábu vypadají jako malonké puchýřky, Mám to v podbřišku, pod prsama v podpaží zepsod nohou v podkolení a dole jakoby u kotníků. Přečetla jsem už několik příspěvků a je to svrab že? Bojím se ostudy :( existuje něco diskrétního aby jsme nemuseli na kožní(je tam i dlouhá čekací doba) peru žehlím mrazím v mrazáku. Do pokojíčku už ted nechodíme zavřu ho na 5 dní, ale co já a mé upínky?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucoe.
Dobry den pani Hanko, chtela bych se vas zeptat, jak se vam podarilo tech breber zbavit. Bohuzel jsem pred cca 10dny zjistila stejny problem a prestoze jsem vse vycistila a krecky prestehovala, tak deti jsou stejne trochu postipane. Peru nekolikrat tydne povleceni, denne nova pyzamka, ale je to hruza, nekde jsem se docetla ze samice toho cmelikovce zije az 9 mesicu!!! Jsem zoufala a nevim, jak se tech potvor zbavit, jsou nekde zalezli protoze na nabytku, v posteli ani na zemi zadne pri prohlidce pokojicku nevidim, ale stipance pak rano deti maji :-( a presne, spatne se to hoji a svedi to neslutecne. Budu moc rada za kazde doporuceni a radu v boji. Krecky mame 3 tydny, museli jsme si to prinest uz ze verimexu :-( to me na tom snad stve nejvic, ze si z obchodi prineseme takovy hnus!. Predem dekuji za odpoved, Lucka
Diabetes mellitus I. typu vzniká v důsledku selektivní destrukce beta buněk vlastním imunitním systémem, což vede k absolutnímu nedostatku inzulinu a doživotní závislosti na jeho exogenní aplikaci. Ke zničení beta buněk dochází autoimunitním procesem, který je zakódován v genetické informaci diabetika. Autoimunitní proces je porucha imunitního systému vzhledem k toleranci vlastních buněk, proti nimž vlastní tělo vytváří autoprotilátky. Imunita zjednodušeně funguje tak, že cizorodá látka (= antigen) je rozpoznána B-lymfocyty, které produkují protilátky. Antigen je „označen“ touto protilátkou, která se na něj naváže. Takto označená cizorodá látka je zničena T-lymfocyty a makrofágy. Konkrétně u diabetu: B-lymfocyty označí svými protilátkami beta buňky slinivky břišní jako cizorodou část těla (= autoantigen), čímž je nastartována imunitní reakce. T-lymfocyty a makrofágy takto označené buňky bezhlavě ničí, aniž by se při tom dotkly A-, D- nebo PP-buněk. Zůstává však dosud nezodpovězena otázka, proč dojde k poruše tolerance imunitního systému vůči buňkám vlastního těla. Tvorba protilátek vůči beta buňkám je zakódována v genetické informaci diabetika ještě před vlastní manifestací diabetu. Spouštěcím mechanismem k rozvoji autoimunitní reakce může být imunitní odpověď na mírnou virózu (nachlazení) nebo jakékoliv jiné podráždění (například štípnutí komárem, angína a podobně), které nastartuje nezvratnou tvorbu protilátek proti vlastním buňkám. Vzhledem k autoimunitní podstatě diabetu byl též dokázán i sklon diabetiků k jiným autoimunitním nemocem (hypotyreóza, diabetická neuropatie a další). Diabetes mellitus I. typu je také někdy označován jako juvenilní diabetes, protože je nejčastěji diagnostikován kolem 15. roku života. Onemocnět jím však mohou jak novorozenci, tak starší lidé.
Jednou z teorií původu autoimunitních onemocnění je teorie o vlivu střevní mikroflóry na vznik autoimunitních onemocnění. Podle této teorie, která však zatím nebyla plně experimentálně ověřena, je jedním z faktorů, který může mít vliv na rozvoj diabetu I. typu, i složení střevní mikroflóry. Z genetického hlediska je diabetes I. typu velmi příbuzný hypertenzi.
Příčiny
Diabetes mellitus I. typu postihuje především mladší jedince, nejčastěji mezi 10. a 20. rokem života. Může však vzniknout i u mladých dospělých či zcela malých dětí. Příčinou vzniku tohoto onemocnění je porucha v imunitním systému jedince, který se obrátí proti buňkám vlastního těla, mluvíme tak o autoimunitním onemocnění. V případě diabetu mellitu I. typu působí imunitní buňky proti takzvaným beta buňkám slinivky, které jsou důležité produkcí inzulinu. Inzulin je hormon, který má zcela zásadní úlohu ve zpracovávání cukrů přijímaných potravou. Ve formě glukózy je z krve dopravuje do buněk a tím jim zajišťuje dostatečný přívod energie nezbytné pro jejich správné fungování. V případě, že je v těle inzulinu nedostatek, hladina glukózy v krvi narůstá a vzniká stav zvaný hyperglykemie. Ten pak nepříznivě ovlivňuje procesy v organismu a onemocnění se začne projevovat i navenek.
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ PO LÉČBĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sáčková.
D.den,jsem jsem měsíc po léčbě infektoscabem(2xnamazaná celá rodina v rozmezí 9dnů) a občas se objeví 1-2 pupínky svědivé,ale každý na jiném místě.Hned mažu teatreeoli a zmizí do 2 dnů.Může jít ještě o svrab?Chodbičky nejsou žádné.Děkuji
Manžel má ted 1 pupínek na noze a já 2 na břiše vzdálené 15 cm od sebe.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Sama nejlépe víte, jak vypadalo onemocnění svrabem, takže již můžete rozeznat, co je svrab a co ne. Je možné, že v kůži přežila nějaká oplodněná samice nebo jiná stádia svrabu, která mohou započít novou generaci a svrab znovu vyvolat. Když je člověk napaden roztočem svrabem poprvé, příznaky se mohou objevit až za dva měsíce po napadení. Pokud ale měl člověk svrab již dříve, stane se citlivým na roztoče a příznaky se obecně objevují mnohem dříve, během 1 až 4 dnů. Svrabem je možné se nakazit opakovaně. Je-li příznak podobný vyrážce, kterou znáte z první epizody svrabu, tak budete muset znovu k lékaři, aby potvrdil nákazu svrabem a předepsal mast Infectoscab.
Vědci identifikovali více než 38 000 druhů pavouků a předpokládá se, že ještě mnoho druhů čeká na své objevení.
Pavouci se vyskytují na všech kontinentech, kromě Antarktidy. Odhaduje se, že v jednom akru půdy žije až 1 milion pavouků. V tropech se toto číslo může přiblížit ke 3 milionům. Vědci předpokládají, že člověk není od pavouka nikdy vzdálen více než 3 metry.
Většina pavouků žije v průměru rok.
Většina pavouků, která se nachází v domovech, se přizpůsobila k životu v interiéru a mají jen malou šanci přežít ve venkovním prostředí.
Brazilský pavouk palovčík brazilský může u mužů způsobit dlouhou a bolestivou erekci.
Pavouci jsou životně důležití pro zdravý ekosystém. Jedí škodlivý hmyz, opylují rostliny a recyklují mrtvá zvířata a rostliny. Jsou také cenným zdrojem potravy pro mnoho malých savců, ptáků a ryb.
Pavouci jedí více hmyzu než ptáci a netopýři dohromady.
Pavouci se rozmnožují pohlavně a oplodnění probíhá vnitřně, ale nepřímo, což znamená, že samec nevnáší sperma do samičího těla svým pohlavním ústrojím. Vytvářejí malé pavučiny, do kterých ejakulují, a poté sperma přenesou do objektů podobných injekční stříkačce na konci makadel.
Pavouci, kteří vytvářejí pavučiny, mají dva nebo tři drápky na špičce každé nohy, které používají k přehoupnutí z jednoho vlákna na druhé, aby neuvízli v lepkavých částech své sítě. Kromě toho tělo pavouka obsahuje speciální olejovitou látku, která rovněž brání uvíznutí ve vlastní síti.
Když pavouk chodí, tak se v daný okamžik čtyři z jeho noh vždy dotýkají země, zatímco zbylé čtyři jsou ve vzduchu.
Baghíra Kiplingův je jediný druh pavouka na světě, který je vegetarián.
Ve vzácných případech mohou kousnutí některých pavouků způsobit krevní poruchy. Například jed koutníka jedovatého může způsobit prasknutí červených krvinek. To může vyvolat další symptomy, jako například akutní poškození ledvin nebo žloutenku.
Pavouci mají modrou krev. U lidí je kyslík vázán na hemoglobin, molekulu, která obsahuje železo a dává krvi její červenou barvu. U pavouků je ale kyslík vázán na hemocyanin, molekulu, která obsahuje spíše měď než železo.
Svaly pavouka dokážou stáhnout jeho nohy do klubíčka, ale neumí je opět roztáhnout. Namísto toho musí pavouk do nohou načerpat vodnatou tekutinu, která je vytlačí ven. Nohy mrtvého pavouka se vždy stáhnou do klubíčka, protože pavouk už nemá žádnou tekutinu, která by nohy opět roztáhla.
Jed pavouka zvaného černá vdova útočí na nervy tím, že blokuje jejich signály do svalů, což způsobuje jejich bolestivé a opakované smrštění. Kousnutí černé vdovy může způsobit také probl
Řada výrobků v tobolkách slibuje díky obsahu beta karotenu snadnější opálení a ochranu pokožky před UV zářením. Na tomto tvrzení je pouze část pravdy. I kdybychom souhlasili s krásnějším opálením, pak totéž nemůžeme udělat s ochranou pokožky před UV zářením. Proč?
Pomáhají karotenoidy zabarvení pokožky?
Je to pravda, karotenoidy napomáhají zhnědnutí pokožky. Díky užívání beta karotenu a jiných karotenoidů se pokožka skutečně zabarví - zpigmentuje, avšak změna barvy nastane i bez působení slunečního záření. Zhnědnutí pokožky tedy není způsobeno aktivnějším pigmentem, ale díky nadměrnému ukládání beta karotenu v organizmu. Je tedy mylné se domnívat, že je tím pokožka lépe chráněna.
Samice roupu dětského je větší než sameček, zatímco samec dosahuje délky 6 mm, samice až 12 mm. Samice dokáže kolem řitního otvoru člověka, zejména dětí, naklást až 12 000 oplozených vajíček, schopných dalšího života. Vajíčka kolem řitního otvoru způsobují nepříjemný pocit svědění, pálení uvnitř a kolem konečníku. Dítě se pak vlivem tohoto svědění na těchto místech škrábe a na jeho konečcích prstů mohou ulpět oplozená vajíčka. Neumyté ruce pak mohou být zdrojem opětné nákazy, protože se vajíčka přenesou zpět do zažívacího traktu ústy, například při okusování nehtů. Vajíčka roupu dětského jsou velmi lehká a mohou být roznášena i pouhým prouděním vzduchu a také mouchami! Onemocnění je označováno jako roup dětský, ale může být přítomno i u dospělého člověka.
