Zajímá vás téma BILIRUBIN? Tak právě pro vás je určen tento článek. Bilirubin je laboratorní ukazatel, který hraje důležitou roli při hodnocení funkce jater, žlučových cest i rozpadu červených krvinek. Přestože se s pojmem bilirubin setkává mnoho lidí při běžných krevních testech, jeho význam a správná interpretace hodnot bývají často nejasné. V tomto článku přehledně vysvětlíme, jaké jsou normální hodnoty bilirubinu, co znamená jeho zvýšení, jak se liší hodnoty u novorozenců a jak lze hladinu bilirubinu ovlivnit životním stylem i stravou.
Zvýšený bilirubin
Zvýšený bilirubin je častým důvodem, proč se pacienti zajímají o výsledky krevních testů. Může mít různé příčiny, od neškodných až po závažnější onemocnění.
Co znamená zvýšený bilirubin
Zvýšený bilirubin v krvi může ukazovat na poruchu jater, žlučových cest nebo zvýšený rozpad červených krvinek. Často se objevuje u zánětů jater, žlučových kamenů nebo genetických poruch.
Pojmy jako vysoký bilirubin nebo co znamená zvýšený bilirubin patří mezi časté dotazy pacientů.
Pro správné posouzení je nutné znát i další laboratorní výsledky.
Bilirubin v krvi – hodnoty v praxi
Bilirubin v krvi hodnoty se sledují dlouhodobě, zejména při známých onemocněních jater.
Jednorázové zvýšení nemusí znamenat chronický problém.
V naší poradně s názvem NIZKA HLADINA BILIRUBINU V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel DANIELA.
mám nizku hladinu bilirubinu t.j. 3,48 ked som bola na krvnom obraze čo to znamená.Začala som pit štavu z cvikle jablka a mrkvy každy den cca nepretržite 3 mesiace
neni to s tým spojené. Som anemicka mám malo železa. Ďakujem za odpoveď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nárazově nízká hladina bilirubinu v krvi není nic vážného a u většiny lidí není třeba žádných lékařských zásahů k jejímu zvýšení. Hladinu bilirubinu v krvi snižuje vitamín C podávaný ve vysokých dávkách. Váš pokles bilirubinu tedy může způsobit nepřetržité pití šťávy z červené řepy, jablka a mrkve, o kterém píšete. Z lékařského hlediska by bylo vhodné hladinu sledovat jednou za půl roku a pak teprve učinit nějaká opatření k jejímu zvýšení, jako například: snížení příjmu kofeinu a udržování příjmu vitaminu C na doporučených denních dávkách 60 mg za den. Dlouhodobě nízký bilirubin může signalizovat selhání ledvin a nebo přispět k rozvoji ischemické choroby srdeční.
Při anémii je vhodné doplňovat železo pomocí doplňků stravy. Je to efektivnější a lépe se odhadne potřebné množství.
Bilirubin je odpadní produkt z rozpadu červených krvinek. Játra zpracovávají bilirubin, takže může být vyloučen ve stolici. Bilirubin proudí přes játra do žlučovodů, kde je rozpuštěn ve žluči. Hladina bilirubinu může být zvýšena u lidí s poruchou toku žluči. Tato situace může nastat během těžkého onemocnění jater, žlučníku nebo jiných poruch žlučového systému. Velmi vysoké hladiny bilirubinu způsobují žloutenku, během které žloutne kůže a bělmo očí. Bilirubin může být užitečný při jaterních testech u lidí se známým problémem žluči. Zvýšený bilirubin může být také přítomný u lidí s anémií, typu hemolytické anémie.
Ve svém příspěvku BILIRUBIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý deň. Na krvných testoch mi zistili nedostatok bilirubínu a nedostatok železa.Mám problémy začali mi rednúť vlasy,svrbenie okolia konečníka a pošvy,návaly tepla,únava,svrbenie tela, niekedy bolesť pod pravým rebrom vystreľujúca do alebo z chrbtice,nechuť.
Vyšetrenia: sono,fibro,citologia v poriadku,chrbtica skolioza.
Poraďte mi čo to môže byť?
Ďakujem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Fifi.
Dobrý den
Mala som podobne príznaky ako vy a konecne mi zistili celiakiu, dajte si urobiť testy aj na štítnu žľazu, spoločne lebo to spolu úzko súvisí , želám pekný den Petra
Ve svém příspěvku JATERNÍ TESTY - NORMÁLNÍ HODNOTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Krejčí.
dobrý den,
nechal jsem si stanovit jaterní testy, Bilirubin, ALT, AST, ALP v normě (dokonce víceméně uprostřed rozmezí normy). U GGT nalezena hodnota pod 0,14 ukat/l, norma je 0,14 až 0,84 ukat/l. Je to v pořádku, případně jak mám upravit stravu? Pohybu mám dost, cvičím 4-5x týdně s činkami doma po dobu cca 80 min. na jednu tréninkovou jednotku.
děkuji za odpověš Ing. Miroslav Krejčí v.r.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Konjugovaný bilirubin je forma bilirubinu, kterou játra upravila tak, aby mohla být vyloučena žlučí. Jeho hladina poskytuje důležité informace o průchodnosti žlučových cest.
Zvýšený konjugovaný bilirubin
Zvýšený konjugovaný bilirubin často signalizuje poruchu odtoku žluči nebo poškození jaterních buněk.
Může se objevit při zánětech žlučových cest nebo nádorových onemocněních.
Ve svém příspěvku SVĚTLÁ NEBOLI ACHOLICKÁ STOLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Dobrý den již od ledna mám světlou žlutou kasovitou stolici, někdy s žlutým hlenem, často mě bolí břicho kolem pupku, po ránu mívám pocit na zvracení, teď mi začali před týdnem bolet záda pod lopatky a v kříži, v dubnu jsem byla na kolonoskopii negativní, ultrazvuk břicha v březnu negativní, teď v květnu také negativní jen meteorismus, všechny odběry krevní mám v pořádku, alergie laktózy, lepku také negativní, jaterní testy, rakovinotvorne markery, bilirubin, cukr, lipaza i amyláza vše negativní. Zhubla jsem od února už 11 kilo, byla jsem minulý týden na gastroenterologii a pan doktor mi řekl že není potřeba další vyšetření, už si nevím rady co dál a co by to mohlo být. Děkuji moc za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pro Lucii.
Bohužel až teď jsem si přečetla váš dotaz ohledně acholic. stolice a dalších obtíží. Musí to být dost frustrující, když klasická vyšetření nenašla příčinu a stav trvá tak dlouho. Myslím že půjde o funkční poruchu po nějaké předešlé, i nenápadné infekci, ev. o osídlení nějakým patogenem, který jen tak nevyjde v běžných testech. Právě tuhle problematiku řeším s jedním svým pacientem - jsem homeopatka. Takže pokud váš stav trvá a chtěla byste nezávaznou konzultaci, jsem k dispozici na výše uvedeném mailu. S pozdravem JV
Žluté bělmo u novorozenců a s ním spojená novorozenecká žloutenka jsou považovány za normální stav. Krev dospělého jedince obsahuje okolo 5 milionů červených krvinek na mm3 krve. Krev plodu jich obsahuje až 8 milionů na mm3 krve. Ihned po porodu začne dítě dýchat a jeho tělo je zásobováno kyslíkem z plic. Krev najednou začne být více okysličená a fetální hemoglobin i nadbytek červených krvinek, které ho obsahují, se stávají zbytečnými. Proto se začnou ve velkém množství rozpadat a až do 2.–3. měsíce věku se jejich množství snižuje. V této době dokonce mohou dosáhnout až tak malého množství, že by to u dospělého člověka bylo považováno za chudokrevnost. Rozpadem erytrocytů se do krve uvolňuje hemoglobin, který je dále metabolizován na žluté krevní barvivo bilirubin. Bilirubin je dále zpracováván játry a vylučován do žluče. Ta odchází do stolice, kterou barví tmavě. Játra novorozence totiž nejsou ještě natolik zralá, aby zvládla metabolizovat bilirubin, který je v určitých mezích i v krvi zdravého člověka.
Hemolytická nemoc novorozenců (fetální erytroblastóza), což je závažnější typ novorozenecké žloutenky, vzniká v případě, že dojde k neshodě krevní skupiny matky a dítěte a hladina bilirubinu může dosáhnout velmi vysokých hodnot. Nejčastější a nejzávažnější je neshoda takzvaného Rh-faktoru, kdy matka je Rh negativní a plod Rh pozitivní. V tomto případě se v těhotenství, zvláště pak při porodu, mohou do krve dítěte dostat matčiny protilátky proti krvinkám plodu (hrozí především v případě, že v předchozím těhotenství již byla matka imunizována Rh pozitivním plodem), dojde k jejich masivnímu rozpadu a uvolnění velkého množství bilirubinu. Hrozí ukládání bilirubinu do mozkové tkáně, což může způsobit nevratné poškození mozku a ohrozit dítě i na životě. Naštěstí je takto dramatický průběh dnes již velmi vzácný a lékaři si s ním umějí poradit.
Novorozenecká žloutenka má úplně jinou příčinu než infekční žloutenky typu A, B nebo C, které jsou způsobeny virovým zánětem jater. Ačkoliv se na první pohled projevuje podobně jako infekční typy (žlutým zbarvením), neměla by se za ně zaměňovat, protože se jedná o zcela rozdílné onemocnění.
Matka by měla co nejdříve po porodu začít pravidelně a řádně kojit. Dostatečné množství přijímané potravy v podobě mateřského mléka nebo náhražek zvýší u dítěte množství vyprazdňované stolice a spolu s ní odchází i více bilirubinu, který se do ní dostává žlučí z jater. To může přispět k jeho rychlejšímu vylučování z těla a zabránit tak rozvoji žloutenky. Také prevence infekcí a předčasného porodu hraje důležitou roli
Normální rozmezí bilirubinu patří mezi základní orientační ukazatele funkce jater a žlučových cest. Hodnoty se posuzují především v krvi, ale v některých případech se sleduje také přítomnost bilirubinu v moči. Správná interpretace vychází vždy z laboratorních referenčních mezí a celkového zdravotního stavu.
Bilirubin normální hodnoty
Bilirubin normální hodnota se u dospělých obvykle pohybuje přibližně do 20 µmol/l. Tyto hodnoty bilirubinu v krvi jsou považovány za fyziologické a označují se také jako bilirubin celkový – hodnoty v referenčním rozmezí.
Je důležité si uvědomit, že drobné odchylky nemusí znamenat onemocnění. Výsledek se vždy hodnotí společně s dalšími jaterními testy.
Laboratoře mohou používat mírně odlišné jednotky a meze.
Nízká hladina bilirubinu v krvi
Nízká hladina bilirubinu v krvi bývá většinou klinicky nevýznamná. Obvykle nepoukazuje na zdravotní problém a nevyžaduje další vyšetření.
Často se objevuje u osob s dobrou funkcí jater a efektivním metabolismem.
Lékaři se této hodnotě věnují méně než hodnotám zvýšeným.
Bilirubin hodnoty jsou důležitým ukazatelem funkce jater a metabolismu. Normální hodnoty se liší podle věku, u novorozenců jsou přirozeně vyšší. Zvýšený bilirubin je třeba vždy posuzovat v souvislostech a při nejasnostech konzultovat lékaře. Správná interpretace a vhodná opatření mohou předejít komplikacím.
Bilirubin je tekutina, která vzniká při rozpadu červených krvinek v těle. Pokud má člověk poškozená játra, bilirubin se může dostat do krevního oběhu a způsobit žloutenku. Bilirubin může také dát moči velmi tmavý vzhled.
Vzhledem k tomu, že játra vykonávají různé funkce, mohou vytvářet chemické látky, které se dostanou do krevního řečiště a do žluče. Různé poruchy jater mohou změnit krevní hladinu těchto látek. Některé z těchto látek mohou být měřeny ze vzorku krve. Některé testy, které se běžně provádí ze vzorku krve se nazývají jaterními testy. Jaterní testy obvykle měří následující:
Alaninaminotransferázu (ALT), jedná se o enzym, který pomáhá zpracovávat bílkoviny. Enzym je protein, který pomáhá urychlit chemické reakce. Různé enzymy se vyskytují v buňkách těla. Velké množství ALT se vyskytuje v jaterních buňkách. Když jsou játra poraněna nebo zanícena, jako je hepatitida, hladina ALT obvykle vzroste.
Aspartátaminotransferázu (AST), což je hladina enzymu, která se obvykle nachází uvnitř jaterních buněk. Když krevní testy zjistí vysokou hladinu tohoto enzymu v krvi, tak to obvykle znamená, že jsou játra nějakým způsobem poškozena. Nicméně AST může být také uvolněno, pokud srdeční nebo kosterní svalstvo je poškozeno. Z tohoto důvodu je ALT obvykle považováno za konkrétnější test vztahující se na játra.
Alkalická fosfatáza (ALP) je enzym, který se vyskytuje převážně v jaterních buňkách vedle žlučových cest a v kostech. Její koncentrace v krvi se zvyšuje u některých typů jaterních a kosterních onemocnění.
Albumin je hlavní protein, který je vytvářen v játrech a cirkuluje do krevního řečiště. Schopnost vytvoření albuminu a dalších proteinů je ovlivněna některými typy onemocnění jater. Nízký počet albuminu v krvi se vyskytuje při některých jaterních poruchách.
Celková bílkovina vzniká vlivem albuminu a všech dalších proteinů v krvi.
Bilirubin je chemická látka, která dává žluči její žluto zelenou barvu. Vysoká hladina bilirubinu v krvi může způsobit žloutenku. Bilirubin je vyroben z hemoglobinu. Hemoglobin je chemická látka v červených krvinkách, která je uvolňována, když dochází k rozkladu červených krvinek. Jaterní buňky si hlídají hladinu bilirubinu a připojují na něj molekuly cukru. Toto je pak nazýváno konjugování bilirubinu, který je předán do žlučovodů.
Zvýšená krevní kladina konjugovaného bilirubinu se vyskytuje v různých jaterních podmínkách a žlučových cestách. Mohou být zvláště vysoké, pokud je tok žluči blokován. Například tím, že žlučový kámen uvízl ve společném žlučovodu, nebo se vytvořil nádor na slinivce břišní. Tyto problémy mohou být také zvýšeny hepatitidou, poškozením jater nebo dlouhodobým užíváním alkoholu.
Ke zvýšení úrovně nekonjugovaného bilirubinu dochází, když je nadměrný rozpad červených krvinek, zejména v případě hemolytické anémie.
Rakovina jater je tichý zabiják. Může se vyskytnout náhlý úbytek tělesné hmotnosti, ztráta chuti k jídlu, pocit plnosti po pozření malého množství potravy, nevolnost, zvracení, bolest a otékání břicha.
Varovným příznakem může být také žloutnutí pokožky. Zdravá játra totiž bilirubin, který vzniká rozpadem červených krvinek, dokážou rozložit. Jenže pokud je orgán zasažen nemocí, bilirubin se hromadí ve tkáních a v kůži a způsobuje zažloutnutí. S tím souvisí i svědění kůže. Nutkání se stále škrábat je způsobeno tím, že odpadní látky, které tělo normálně odbourává právě játry, se místo toho hromadí v kůži.
Pokud se dlouhodobě cítíte slabí, omámení a máte pocit, že jste stále unavení, zastavte se raději u doktora. Možná si tím zachráníte život, většinu nádorů jater totiž lékaři objeví až v momentě, kdy je rakovina v pokročilém stadiu, a často je těžké, ne-li nemožné nemoc porazit.
Mononukleóza je virové onemocnění způsobené viry Epsteina a Barrové (Epstein Barr; EBV) nebo cytomegalovirem (CMV infekce). Postihuje vnitřní žlázy, zejména slezinu a játra a uzliny, hrtanové a týlní. Nemoc zpočátku vypadá jako angína či chřipka a je tak i často diagnostikována, až poté, co neúčinkují antibiotika, je pacient testován na přítomnost virů. U dospělých jedinců není onemocnění vyloučeno, mívá však těžší průběh.
Příznaky mononukleózy jsou specifické a onemocnění se může projevovat vysokými teplotami až horečkou, úpornou bolestí v krku, objevuje se obtížné polykání, oteklé lymfatické uzliny (především v oblasti hlavy a krku), zesláblost, únava, nechutenství, bílé povlaky na krčních mandlích, huhňavý hlas, obtížné dýchání, bolest (tlak v pravém podžebří vlivem zvětšujících se jater) a jiné, méně časté příznaky, jako například bolesti hlavy a svalů, zimnice oteklá oční víčka.
Často je mononukleóza zpočátku zaměňována s angínou či chřipkou, ale při neustupujících potížích a následné návštěvě lékaře se po odebrání krve a jejím laboratorním vyšetření přijde na to, že se jedná o infekční mononukleózu – testy na specifické protilátky (Ericssonův a Paul-Bunnel test).
Testy lékař nechává udělat až po prohlídce pacienta a zpozorování výše popsaných příznaků, obvykle se totiž nedělají. Již pouhým běžným vyšetřením krve se ale dá zjistit, zda jsou zvýšené hodnoty jaterních enzymů, takzvané jaterní testy (ALT – alaninaminotransferáza, AST – aspartátaminotransferáza, GMT – gamaglutamiltransferáza a barvivo bilirubin), což může ukazovat na onemocnění mononukleózou, ale nejedná se o přímý důkaz, protože jaterní enzymy a bilirubin se mohou v krvi zvýšit i při jiných onemocněních jater.
Jaterní testy jsou součástí laboratorního rozboru krve a slouží k posouzení funkce jater a žlučových cest. Správné hodnoty jaterních testů se mohou mírně lišit podle laboratoře, ale obecně platí následující referenční rozmezí pro dospělé:
ALT (alaninaminotransferáza): 0,1–0,78 µkat/l
AST (aspartátaminotransferáza): 0,05–0,72 µkat/l
GMT (GGT – gama-glutamyltransferáza): muži 0,1–1,2 µkat/l, ženy 0,1–0,8 µkat/l
ALP (alkalická fosfatáza): 0,6–2,5 µkat/l
Bilirubin celkový: 2–21 µmol/l
Pokud jsou správné hodnoty jaterních testů dlouhodobě překročeny, může to ukazovat na zánět jater, poškození alkoholem, tukovou játra, lékové zatížení nebo poruchu odtoku žluči.
