Rakovina dásně je velmi vzácné onemocnění. Pod pojmem rakovina dutiny ústní se skrývá několik různých onemocnění, která postihují častěji muže než ženy, přičemž ohrožení zásadně vzrůstá u silných kuřáků. Rizikovým faktorem je však i nadměrná konzumace tvrdého alkoholu. Příčinou onemocnění mohou být také dědičné faktory, takže při dřívějším výskytu nemoci v rodině byste měli být obezřetní.
Jak vypadá rakovina dásní
Rakovina dásní může souviset s nevhodnými protetickými pomůckami. Pokud nosíte zubní protézu, která způsobuje otlaky, určitě navštivte zubního lékaře. Ten náhradu vhodně upraví. Ostré hrany zubů, které dlouhodobě poškozují přilehlé tkáně, se rovněž řadí mezi rizikové faktory. Při některých ortodontických vadách dochází k tomu, že se zuby zakusují do okolních měkkých tkání místo toho, aby měly kontakt se zubem protější čelisti. Toto mechanické dráždění může následně vést k rakovinnému bujení. Také každodenní používání ústních vod s obsahem alkoholu není úplně bez rizika, proto jej nelze doporučit. Lepší je vyplachovat si ústa pouze ústní vodou bez alkoholu.
Zhoubné nádory dásně a oblasti za stoličkami tvoří maximálně 10 % všech zhoubných nádorů dutiny ústní. Rakovina dásní se nejčastěji vyskytuje ve věkové kategorii nad 60 let. Muži bývají touto chorobou postiženi více než ženy, ale poslední dobou je u žen zaznamenán nárůst, co se výskytu karcinomu dásní týče. V dutině ústní existují místa na dásni, kde se rakovina objevuje častěji než jinde. Jsou to oblasti kolem dolních třenových zubů a stoliček. Na horní čelist připadá jen 30 % těchto karcinomů.
Změny v buňkách může vyvolat například kouření, alkohol (především tvrdý), různé chemikálie, nevhodné stravovací návyky, nezdravý životní styl, infekce, mechanické dráždění a jiné.
Příznaky onemocnění jsou různé. Objevuje se například vřed na dásni nebo tvrdá boule na dásni, bílá tečka na dásni či červené fleky na dásních. Rakovina dásní se obvykle projevuje jako vřed nebo dlouhodobé narušení povrchu dásní bez přídavných symptomů. Může mít také podobu zarudlé plochy nebo vystouplého útvaru s hladkým, rozbrázděným nebo bradavičnatým povrchem. Časem se může tento útvar začít vředovitě rozpadat, což je doprovázeno silným zápachem z úst. Projevům maligního tumoru dásní může předcházet vytržení zubu, po kterém se nehojí zubní lůžko. Jako taková rakovina zubu neexistuje. Pokud již nějakou dobu nosíte snímatelnou nebo celkovou zubní náhradu, která najednou začíná padat, na vině může být rovněž karcinom dásně. Tím, jak zvětšuje svůj objem, zvedá část náhrady přiléhající na sliznici. Zde je nebezpečí penetrace do kosti a může se vyskytnout rakovina zubní kosti. Nemoc se však může projevit i příznaky, které na první pohled nejsou s ústy nijak spojeny. Mezi takové patří pocení, zvýšená tělesná teplota a nenadálý zásadní úbytek váhy. Alarmující jsou i bolesti ucha nebo padání víček.
Rakovina dásní při delším průběhu postihuje okolní tkáně. V horní čelisti zasahuje čelistní dutiny, tvrdé patro a sliznici tváří a rtu. V oblasti dolní čelisti se nádory dásně rozšiřují na jazyk, ret, ústní
V naší poradně s názvem BÍLÝ POVLAK NA JAZYKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristýna.
Dobrý den mám strach z rakoviny jazyka. Mám zvětšené listové papily a bílý povlak na jazyku. Povlak jde vyčistit. Děkuji že mi poradíte a řekněte jestli můžu být v klidu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bílý povlak na jazyku je obvykle neškodný stav zvaný bílý jazyk, který je způsoben oteklými papilami na jazyku, které zachycují nečistoty, bakterie a odumřelé buňky. Někdy však může být příznakem závažnějších problémů, jako je infekce nebo prekancerózní stavy. V případě obav se poraďte s praktickým lékařem nebo zubním lékařem, zejména pokud je bílý povlak bolestivý, trvá déle než několik týdnů nebo je doprovázen dalšími příznaky.
Zubní kaz se nejčastěji vyskytuje mezi zuby. Mezizubní prostory patří mezi nejohroženější místa a samotné každodenní čištění nestačí k jejich ochraně před zubním kazem. V tomto případě jsou nezbytnými pomůckami, doporučovanými i zubními lékaři, například mezizubní kartáčky. Ty odstraňují nebezpečný plak z mezizubních prostor a značně snižují riziko vzniku zubního kazu.
Chceme-li mít zdravé zuby i dásně, musíme dodržovat hygienické návyky. Ty spočívají především ve správném používání zubního a mezizubního kartáčku. Při nesprávném používání nebo nepoužívání zubního kartáčku vzniká zubní plak, jemuž se chrup není schopen bránit. Zubní plak je mazlavá hmota ulpívající na povrchu zubů, složená ze zbytků jídla a bakterií. A právě bakterie mohou produkcí kyselin, které naleptají zub a mohou ho poškodit. Výsledkem jejich dlouhodobého působení je zubní kaz či úplná ztráta zubu. Abychom jeho tvorbě zabránili, nestačí používat pouze zubní pastu, ústní vodu či vodní sprchu. Nejdůležitější je mechanické odstranění plaku pomocí zubního kartáčku.
Máte ten problém, že když si čistíte zuby, objeví se spolu se zbytky pasty v umyvadle i krev? Krvácení dásní je následkem zánětu. Zánět probíhá v dásni a v prostoru mezi ní a zubem. Tato rána je pak masivním zdrojem infekce. Až 98 % dospělého obyvatelstva trpí zánětem dásní. Ten se projevuje zápachem z úst, otokem, zčervenáním a bolestí. Zánět má za následek zvýšené množství a aktivitu buněk, které ničí kost tak dlouho, až dojde k uvolnění zubu a následnému vytržení. Pokud se neodstraní zubní kámen a povlak okolo a mezi zuby budete mít kazy, parodontitidu (paradontózu), dopracujete se brzy k zubům ve skleničce. Pamatujte, zdravé dásně nekrvácí.
Existuje řada různých technik čištění zubů, od těch úplně nesmyslných až po ty skutečně funkční. Správná technika čištění zubů vychází z předpokladu dokonalého odstranění zubního plaku i z hůře přístupných míst, jakými jsou dásňový žlábek či mezizubní prostory. Pokud pomineme mezizubní prostory, na jejichž vyčištění používáme mezizubní kartáček či zubní nit, je zubní kartáček pomůcka číslo jedna. Při jeho používání se však musíme držet několika zásad. Nahromadění zubního plaku v dásňovém žlábku vede ke vzniku zánětu dásní a jejich krvácení. Při dlouhodobém hromadění zubního plaku může dojít ke vzniku parodontitidy (parodontózy).
Zubní kartáček bychom měli držet volně, nejlépe mezi prsty jako propisovací tužku. Takovýto úchop nám zabezpečí přesný a jemný pohyb v dutině ústní. Zubní kartáček poté přiložíme čisticími vlákny na přechod zubu a dásně, tudíž by se část vláken měla nacházet na dásni a část na zubu. Nyní skloníme hlav
V naší poradně s názvem RESEKCE HORNÍCH 5 ZUBŮ A NÁSLEDNĚ VYTVOŘENÍ CELKOVĚ SNÍMATELNÉ ZUBNÍ PROTÉZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Budíková.
Dobrý den, mám k vám dotaz. 21.3.19 mi bude provedena resekce 5 zubů v horní čelisti a následně mu bude dána provizorní protéza, za vytržení zubů a za náhradní protézu mám zaplatit 5.OOO,--Kč , jsem u VZP, stálá protéza, je hrazena zdrav.pojišťovnou, náhradní mi zůstává. Také beru roky Warfarin 5- l tabl.denně, mám Leydenskou mutaci.Můj dotaz:
1. kolik dní před resekcí musím vysadit Warfarin- bylo mi řečeno,že týden? Zdá se mi to dlouhá doba, podle INR po 4 dnech vysazení mi budou dány injekce-tj.3 dny před resekcí- je to správně?
2.cena 5.OOO,--je v pořádku, nikde jsem nenašla ceník, záleží na stomatologovi, ten určuje cenu? Náhradní zubní proteza je nutná? proč nedostanu hned protezu hrazenou zdrav.pojišťovnou?
3. kolik by byla cena inplantátů těch 5 zubů na čepy do dásní, je mi 7O let, kolik let by mi to vydrželo, moje rozhodnutí na celkovou protézu je správné?
Děkuji vám za odpověď a jsem s pozdravem Budíková D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při vysazení Warfarinu důvěřujte svému lékaři a postupujte přesně podle toho, jak určí. Co se týče náhradní protézy, tak ta je nezbytná proto, aby se vaše dásně zatáhly a vytvořily stabilní podklad pro novou zubní náhradu. Po vytrhání zubů se bude chvíli (půl roku) měnit profil vaší čelisti a investovat hned do trvalé náhrady není rozumné, protože by vám dlouhodobě neseděla. Cena za implantáty je vysoká, deset tisíc i víc za jeden zub. Implantáty pak vydrží celý život.
Zubním plakem způsobený zánět dásní je jedním z nejčastějších lidských onemocnění. Touto formou gingivitidy trpí přes 80 % lidí, a když není včas adekvátně léčena, může přejít v obávanou parodontitidu. Obecně platí, že ne každá gingivitida se vyvine v parodontitidu, ale každé parodontitidě předcházela gingivitida.
Zánět dásní se dělí na následující potíže
Zubním plakem způsobený zánět dásní, tzv. plakem indukovaná gingivitida
Touto formou trpí přes 80 % lidí, pokud není včas adekvátně léčena, může přejít postižení hlubších tkání parodontu v obávanou parodontitidu se všemi jejími následky, včetně ztráty vlastních zubů, či dokonce celého chrupu.
Gingivitidy vyvolané jinou příčinou, než je zubní plak
K těmto příčinám mohou patřit bakteriální infekce (například syfilis, kapavka), virové (herpes, HIV) a kvasinkové infekce, alergie na rtuť, kovy, plasty, chemikálie obsažené v ústních vodách, zubních pastách, žvýkačkách, potravě, poranění a podobně. V těchto případech je mnohdy postižena nejen dáseň, ale i další části sliznice v dutině ústní a léčba často vyžaduje spolupráci s dalšími odborníky.
Chronická plakem indukovaná gingivitida
Chronická gingivitida (latinsky gingivitis chronica) neboli chronický zánět dásní se vyskytuje téměř u 90 % Středoevropanů. Považujeme ji za nejčastější zánět lidského těla. Je považována za předstupeň parodontitidy. Většinou probíhá jen s níže uvedenými příznaky bez výraznějších subjektivních potíží. Pouze při čištění zubů nebo při zakousnutí do jablka dásně lehce krvácejí. Jednoznačnou příčinou nemoci je nedostatečná ústní hygiena a následné hromadění zubního plaku ve spojení s konstitučním sklonem k tomuto onemocnění. Plakem způsobený zánět dásní mohou dále zhoršovat místní vlivy, jako je zubní kámen, kouření, stres, hormonální změny (puberta, těhotenství, menstruace), celková onemocnění (cukrovka, krevní onemocnění), užívání některých léků (starší typy perorální antikoncepce) nebo nedostatek vitamínů (vitamín C).
Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi obsaženými v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie uvolňují jedovaté látky, takzvané toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Vyvolávají obrannou odpověď organismu a dochází ke vzniku zánětu. Zánět dásní může být v okolí jednoho nebo více zubů či v celém chrupu.
Při plakem způsobené gingivitidě je zanícena pouze dáseň bez postižení hlouběji uložené tkáně závěsného aparátu zubu neboli parodontu. Jedná se o onemocnění, které lze úspěšně vyléčit bez trvalých následků pro dásně a zuby. Probíhá-li však neléčený zánět dásní příliš dlouho (měsíce, léta), může napadnout hlouběji dalš
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA BĚLENÍ ZUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Efektivní domácí recept na bělení zubů je založen na směsi tvořené z těchto surovin:
- půl čajové lžičky prášku zvaného jedlá soda,
- půl čajové lžičky kyselé tekutiny - ocet
- a ještě na bělení zubů nesmí chybět sůl, stačí jí jen špetka.
Směs by měla vypadat jako pasta, kterou si potřete své žluté a ošklivé zuby a po chvíli z nich směs smyjte. Procedura ze zubů odstraní hnědý povlak na zubech, dále pak ze zubů smyje bakterie a ochrání chrup před kazem. Vtipné levné a jednoduché a navíc jde o velmi efektivní nápad na domácí bělení zubů.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
U každého chirurgického výkonu, tedy i u chirurgické extrakce zubu, mohou nastat komplikace jak v jeho průběhu, tak po něm. Spektrum komplikací je velmi pestré. Patří mezi ně i níže uvedené potíže.
Bílý povlak po vytržení zubu
Bílý povlak po vytržení zubu může signalizovat kolemčelistní zánět. Následná léčba se volí podle rozsahu zánětu (antibiotika, zajištění odtoku hnisu).
Zánět po vytržení zubu
Zánět po vytržení zubu patří mezi komplikace hojení rány, objevuje se častěji v dolní čelisti, projevuje se obvykle od 3. pooperačního dne otevřením rány a bolestmi, zápachem z úst (například alveolitis sicca). K ústupu obtíží je pak nutné ránu opakovaně vyplachovat a drénovat.
Suché lůžko po extrakci
Alveolitida (suché lůžko) se objevuje asi u každého pátého jedince, který si nechal trhat dolní osmičky. Jde totiž o místo, které se hůře hojí a v němž se drží zbytky jídla. Nahoře je riziko této komplikace mnohem menší.
Suché lůžko vyžaduje profesionální ošetření. Jedná se o stav, kdy v extrakční ráně chybí koagulum jako následek sníženého krvácení rány, jedná se buď přímo o takzvané suché lůžko (alveolitis sicca), nebo o rozpad již vytvořeného koagula vlivem zvýšené fibrinolýzy, případně účinku bakteriálních enzymů při sekundární infekci. Tento stav se nazývá hnisavý zánět zubního lůžka (alveolitis purulenta). Poté dochází k zánětu v přilehlé kosti a měkkých tkáních. Alveolitida je provázena silnými bolestmi. Zánět lůžka po extrakci zubu na sebe zpravidla upozorní intenzivní bolestí extrakční rány, která nastupuje za 48–72 hodin po výkonu a vyzařuje do okolí. Bolesti, jejichž příčinou je dráždění volných nervových zakončení vyčnívajících na odhalené kosti, bývají kruté a neutlumitelné analgetiky. Zřídka se během alveolitidy vyskytuje vysoká teplota nebo schvácenost. Cílem léčby je likvidovat infekci, tlumit bolest a podpořit tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně. Ošetření spočívá v masivním, ale šetrném výplachu rány vlažným antiseptikem, kterým se odstraní rozpadlé zbytky koagula nebo zbytky potravy. Následné lehké vtlačení mulového drénu smočeného v roztoku do rány tlumí vedle protizánětlivých účinků bolest, stimuluje tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně a epitelizaci jejích stěn a brání ulpívání zbytků potravy v prázdném lůžku. Drén je třeba denně vyměňovat po dobu cca 5–7 dní. Ránu lze ošetřit řadami postupů a záleží jen na zvážení ošetřujícího lékaře, který zvolí.
Více než tři čtvrtiny dospělých ve věku nad 35 let trpí parodontózou. Většina lidí s onemocněním dásní trpí méně závažnou formou – zánětem dásní. Pokud lidé nedbají na řádnou ústní hygienu, dochází k množení bakterií v ústech a k tvorbě plaku na zubech. Tyto bakterie následně způsobují zánět dásní, což vede k podrážděným, oteklým nebo krvácivým dásním. Mnoho lidí se zánětem dásní nemá bolesti. Pokud jste zjistili zánět dásní včas, můžete ho sami vyléčit správnou ústní hygienou. Ale jestliže se zánět neléčí, může dojít až k vypadnutí zubu. Pokud máte následující příznaky, ihned vyhledejte lékařskou pomoc (i když nezažíváte nepříjemné pocity).
Změny způsobu, jakým do sebe zapadají zuby při kousání, nebo problémy se snímatelnou zubní náhradou.
Tvorba hlubokých kapes mezi zuby a dásněmi.
Dochází ke krvácení dásní během a po čištění zubů.
Volné nebo posunuté zuby.
Přetrvávání zápachu z úst nebo nepříjemná chuť v ústech.
Ustupování dásní.
Červené, oteklé nebo podrážděné dásně.
Při zánětu dásní může dojít k rozvoji parodontózy, což je stav, ve kterém mohou být dásně a kosti držící zuby ohroženy. Bakterie na zubech uvolňují toxické látky, které škodí dásním a přispívají k nákaze. Infekce a zánět jsou výsledkem napadení bakterií, která snižuje funkci dásně a kosti v čelisti. Můžete zaznamenat oteklé, bolestivé dásně, které krvácejí. Pokud se neléčí, dochází ke zmiňované parodontóze a ke ztrátě zubů. Video, na kterém jsou vidět onemocnění dásní, je vidět tady onemocnění dásní video.
Ve svém příspěvku NEMOCI DÁSNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marek Beneš.
Dobrý den, prosím Vás o radu.
Minulý měsíc jsem byl na preventivní prohlídce u svého zubaře a jako vždy po jeho dentální hygieně se mi na dásni něco objevilo. Minule to byl malý bílý bolák, který se objevil až k večeru na přední straně dásně, ale po užívání vlažné vody se sodu a solí-to my doporučil sám zubař užívat, kvůli neustálým rankám na vnitřních stranách sliznice tváře z přikusování, ale zmizel a asi se zahojil už ho nepozoruji, ale tentokrát se ten malý bílý bolák objevil na pravé vnitřní straně dásně a bolel-všiml jsem si ho, když jsem se večer před čištěním zubů koukal do zrcadla. Po užívání vlažné vody se sodou a solí se z něho stala bílá táhlá skvrna, která se ani doteď po užívání vlažné vody se solí nezahojila a nemění se. Měl bych jít už k zubaři a nebo mám počkat do konce měsíce a sledovat jí pravidelně a jít až od Července k němu, je to tedy důvod k obavám?
Barva zdravého jazyka je jasně živě růžová – bledý, nafialovělý či jasně rudý jazyk už signalizují, že je něco špatně. Co se týče povlaku, měl by být bílý, jemný, v tenké vrstvě a měl by jít velmi snadno odstranit při čištění zubů. Takto vypadající povlak jazyka je zcela přirozený, neboť i buňky v dutině ústní odumírají, olupují se a poté, co se smísí se slinami a potravou, usazují se na sliznici a jazyku. Je však důležité tento plak pravidelně odstraňovat při hygieně ústní dutiny, a to nejen očištěním zubů, ale i tváří a jazyka. Na jazyku by dále neměly být žádné rýhy, zářezy, pupínky či flíčky a jeho okraje by měly být hladké, bez otisků zubů.
Povlak na jazyku je zcela přirozený a měl by mít světlou, spíše bílou barvu. Pokud je však jeho vrstva příliš silná, případně nabírá žluté odstíny, máte možná co do činění s vážnou bakteriální infekcí. Je třeba, abyste si při čištění zubů alespoň dvakrát za den přeběhli kartáčkem i jazyk a odstranili odumřelé buňky spolu s nečistotami. Nezapomínejte na ústní vodu a jazyk pravidelně kontrolujte. Pokud nezdravý povlak nechce zmizet, navštivte lékaře. Je docela možné, že budete potřebovat antibiotickou léčbu.
Než však začnete panikařit, ujistěte se, že jste nespáchali nějakou dietní chybu. Možná jste snědli něco „barvícího“ nebo jste udělali něco jiného, co běžně neděláte. Možná budete mít chřipku či angínu. Nebo používáte novou ústní vodu. Případně jste snědli něco, co se úplně nelíbilo vašim střevům. Určitě to za pár dní přejde. Pokud nechcete čekat a máte podezření na něco vážnějšího, kontaktujte svého lékaře.
Nebo zkuste nejprve použít Psyllium, což jsou slupky z indického jitrocele, lidově řečeno vláknina, která dokáže pročistit střeva. Silný žlutý povlak může být totiž známkou zažívacích problémů, jako je zácpa. Pokud je povlak suchý, bývá obvykle problém v žaludku a střevech, pokud je mokrý, jde o přebytek hlenu. Žlutý povlak může znamenat i plicní infekci. Zadní část jazylka je spojena s ledvinami, střední část se žaludkem a slinivkou, pravá a levá strana jazyka se propojuje se stavem jater. Špička jazyka patří žlučníku, srdci a tenkému střevu.
Diagnóza podle vzhledu jazyka však není absolutně spolehlivou a samostatně diagnostickou metodou.
V naší poradně s názvem MÍRNĚ BÍLÝ POVLAK NA JAZYKU KOJENCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
nevím tedy
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Každý povlak na jazyku kojence byste měla konzultovat s dětským lékařem. Dnes je povlak mírný, ale za týden se může rozvinout a léčba bude náročnější. Proto neodkládat a jít za doktorem co nejdříve.
Rakovina dásní se nejčastěji vyskytuje ve věkové kategorii nad 60 let. Muži bývají touto chorobou postiženi více než ženy, ale poslední dobou se zvyšuje výskyt i u žen. V dutině ústní existují místa na dásni, kde se rakovina objevuje častěji než jinde. Jsou to oblasti kolem dolních třenových zubů a stoliček. Na horní čelist připadá jen 30 % těchto karcinomů.
Příznaky
Rakovina dásní se projevuje jako vřed nebo dlouhodobé narušení povrchu dásní bez přídavných symptomů. Může mít také podobu zarudlé plochy nebo vystouplého útvaru s hladkým, rozbrázděným nebo bradavičnatým povrchem. Časem se může tento útvar začít vředovitě rozpadat, což je doprovázeno silným zápachem z úst. Pokud již nějakou dobu nosíte snímatelnou nebo celkovou zubní náhradu, která najednou začíná padat, na vině může být rovněž karcinom dásně. Tím, jak zvětšuje svůj objem, zvedá část náhrady přiléhající na sliznici. Rakovina dásní při delším průběhu postihuje okolní tkáně. V horní čelisti zasahuje čelistní dutiny, tvrdé patro a sliznici tváří a rtu. V oblasti dolní čelisti se nádory dásně rozšiřují na jazyk, ret, ústní spodinu a na kostní trámčinu. Zhoubné nádory v oblasti za posledními stoličkami se na okolní tkáně šíří snadněji než karcinomy dásní. Navíc unikají pozornosti delší dobu, protože jsou vinou polohy hůře viditelné. Bývají doprovázeny potížemi s polykáním, což bývá často mylně připisováno onemocnění zubů nebo hltanu. Metastáze se šíří do podčelistních a hlubokých krčních uzlin.
Léčba rakoviny dásní je převážně chirurgická. Vzhledem k často pozdní diagnostice onemocnění bývá nutno operovat i přilehlé tkáně, na které se již onemocnění rozšířilo, a pacient navíc absolvuje ozařování. Pozdní stadia rakoviny dásní bývají obtížně léčitelná.
Prognóza
Zhruba polovina pacientů s rakovinou dásní se dožívá více než pěti let od léčby této choroby. U karcinomu v oblasti za stoličkami je pětileté přežití obvyklé jen u čtvrtiny nemocných.
V naší poradně s názvem HNĚDY FLEK NA DASNICH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivanka Kučerová.
nejprve malý černý flíček //myslela jsem,že je to modřina/ na dásni pod zubem se přestěhoval do místa zpředu mezi 2 zuby. Velikost asi 3 mm. Nebolí,nereaguje na chlad a teplo, je to jako pigmentová skvrna.Pravdepodobně se to udělalo po silném čištění mezi zuby párátkem.Lékař vyčistil zubní kámen,ošetřil peroxidem-Myslí.že se do dásně dostalo barvivo zubního kamene.Má někdo jiný názor?Děkuje Ivča ,která toto sleduje 2 měsíce
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je nesmysl, aby barvivo ze zubního kamene obarvilo natrvalo dáseň kolem zubu. To spíše vypadá na zanedbaný váček na dásni, který se zapouzdřil a takto se zbarvil. Pro vyčištění je potřeba obarvenou tkáň naříznout a vyčistit. Zkuste absolvovat ještě jednu návštěvu u jiného zubaře. Pokud tyto stavy zanedbáte, tak riskujete odchlípnutí dásní od zubů a následnou parodontózu. Fotka, na které jsou vidět tmavé dásně kolem zubů, je vidět zde: https://www.tomasvanek.cz/i…
Kolem roku 1600 se Jacques Guelleman pokusil o malou revoluci v oblasti zubních náhrad, místo zvířecích či lidských zubů, které v ústech podléhaly zkáze, bakteriím a podobně, navrhl minerální pastu k výrobě zubů umělých. Ta obsahovala mimo jiné bílý vosk, mastix, drcené korály a perly. Tím natolik předběhl svou dobu a vlastně i technické možnosti, že tento návrh zůstal spíše hudbou budoucnosti. V 19. století v Anglii byly zuby běžně nabízeny na tržištích, neboť zubní lékaři si zvykli vyrábět zubní náhrady z lidských zubů. A této možnosti, jak přijít k penězům, využívalo nemálo chudých lidí. Největšími dodavateli však zůstávala bitevní pole stejně jako vykradači hrobů. Nejcennější byl kompletní chrup či sada zubů sobě podobných. Tolik k historii.
Lidově řečeno: porcelánové zuby jsou vyrobeny z tvrdé dentální keramiky, která vydrží velký žvýkací tlak. Jsou velmi kvalitní, vysoce estetické, splynou s okolím a vypadají jako vlastní zub. Používají se také jako možné řešení pro celý nový chrup.
Celokeramické materiály umožňují jak náhradu ztracených zubů, tak ošetření různých defektů zubů. Celokeramické materiály jsou pevné, přesné, mají dlouhou životnost a především jsou estetické. Čím lépe se bude pacient o celokeramické materiály starat, tím déle mu budou dobře sloužit. Zuby nesoucí korunku jsou i nadále náchylné ke vzniku zubního kazu v oblasti krčku, kde je umístěn okraj korunky. Zároveň se v případě zanedbávání ústní hygieny může rozvinout zánět dásní.
Korunka je protetický výrobek, který tvoří umělý plášť ošetřovaného zubu. Svým tvarem a barvou by měl zcela věrně napodobit původní zub. Zhotovení korunek se doporučuje ve všech případech, kdy zub nelze kvalitně rekonstruovat jiným konzervativnějším způsobem (například výplní). Korunka umožňuje nejen rekonstrukci tvaru zubu, ale také významně zvýší mechanickou odolnost ošetřeného zubu a ochrání zub před možným podélným prasknutím. Korunkami se dají rovněž řešit větší korekce tvaru, postavení a barvy zubů.
Můstek je protetický výrobek, který nahrazuje ztracený zub anebo zuby spojuje. K jeho zhotovení je nutné obrousit nejméně 2 zuby sousedící s mezerou po ztraceném zubu. Na obroušené zuby se zhotoví korunky, které jsou spojené pomocí takzvaného mezičlenu (tedy daného nahrazovaného zubu). Můstky byly v minulosti hojně užívány, dnes jsou ztracené zuby většinou nahrazovány pomocí zubních implantátů. Jsou ale situace, kdy můstek představuje efektivnější variantu ošetření (například zuby jsou již nabroušené nebo v místě nahrazovaného zubu není dostatek kosti pro implantát). Můstek na implantátech má delší prognózu, protože na rozdíl od zubu je implantát v čelistní kosti zcela pevně ukotven. Platí samozřejmě
V naší poradně s názvem KOLIK ZAPLATÍM ZA VYTRŽENÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Franz.
Jsem pojištěný u VZP . Musím zaplatit za vytržení zubu ? Děkuji Franz .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Pokud je vytržení zubu nezbytné pro udržení nebo zlepšení vašeho zdravotního stavu, tak pak celý zákrok uhradí vaše zdravotní pojišťovna včetně anestezie (injekce proti bolesti).
Nejčastějším důvodem pro zhotovení korunky je s velkým náskokem indikace, že působením zubního kazu došlo k rozsáhlému zničení tvrdých zubních tkání a chybějící část zubu již nelze nahradit zhotovením výplně.
Chybí-li sousední zub a mezera se řeší zhotovením můstku, je zapotřebí zhotovit korunky na zuby sousedící s mezerou, která se můstkem překlenuje. Alternativou, která ušetří mnohdy jinak zdravé zuby před nutností preparace na korunku, je nahrazení chybějícího zubu implantátem. To ovšem vždy z různých důvodů nelze (nedostatek kvalitní kosti, vyšší cena a podobně).
Endodonticky ošetřený (lidově „mrtvý“) zub, to znamená zub, u kterého byly zaplněny kořenové kanálky, už není tak elastický jako zub živý. Po určité době od ošetření kanálků se zub stane křehkým a hrozí, že i při běžném zatížení praskne. Často se bohužel ulomí až u dásně, nebo dokonce lomná linie zasahuje pod úroveň dásně a kořen je pak nutno vytáhnout. Proto je vhodné a správné na endodonticky ošetřený zub zhotovit korunku. Zub je tak na řadu let chráněn před případnou frakturou. Dalším důvodem, proč zhotovit korunku na mrtvý zub, je estetika. Mrtvý zub po čase změní svou barvu a stane se našedlým, což vadí zejména u zubů ve viditelném úseku chrupu.
Při zhotovení snímatelné zubní náhrady je nutno náhradu připevnit ke zbylým zubům, aby držela v ústech. Zub, ke kterému je náhrada po nasazení uchycena, se opatří korunkou, na které mohou být zhotoveny různé typy takzvaných retenčních prvků – sponová korunka. Od jednoduchých, mezi lidmi neoblíbených háčků u levnějších náhrad přes „konusové“ korunky nebo na první pohled neviditelné systémy takzvaných attachmentů fungujících na principu patentky, zásuvky a podobně.
Korunka musí být použita i v případě, kdy následkem úrazu došlo k odlomení tak velké části zubu, že nahrazení chybějící části zubu výplní neslibuje dlouhodobou úspěšnost, podobně jako v případě hlubokého zubního kazu.
Dalším důvodem pro zhotovení korunky bývá korekce anomálního tvaru či postavení zubu, které je na pohled neestetické a zhoršuje možnost provádění ústní hygieny. Zejména v případech, kdy z nejrůznějších důvodů není možná korekce postavení zubu ortodontistou.
Korunku lze použít i tehdy, kdy je nutné vyměnit rozsáhlé výplně a z důvodu zajištění stability zubu a estetických důvodů by výměna výplní neměla smysl.
Používá se i tam, kde jsou vrozené defekty skloviny povrchu takového rozsahu, že je nelze korigovat výplněmi.
Dále je vhodná u zubů, u kterých došlo k takzvané vertikální nebo horizontální abrazi, tedy obroušení části tvrdé zubní tkáně v důsledku skřípání zubů (bruxismus), špatnou technikou
Zuby jsou uloženy v zubním lůžku a s kostí jsou spojeny drobnými závěsnými vlákny. Závěsný aparát zubu bývá nazýván jako parodontium nebo také ozubice. Periodontium je tvořeno zubním cementem, periodontálními vazy, kostí lemující zubní lůžko a dásní. Vyplňuje úzký štěrbinovitý prostor mezi zubním lůžkem a cementem pokrývajícím kořen zubu. Hlavní součástí jsou periodontální vazy, které jsou tvořeny kolagenními vlákny. Prostor mezi vlákny je vyplněn amorfní hmotou obsahující ojedinělé buňky. Jedná se o nediferenciované buňky, které se mohou v případě potřeby přeměnit na buňky, které tvoří kost (blasty), nebo naopak na buňky, které kostní tkáň odbourávají (klasty).
Funkce
Vlákna periodontálních vazů probíhají různými směry. Na základě jejich průběhu a uspořádání je dělíme do několika skupin. Některá vlákna upevňují dáseň k zubu v krčkové oblasti (gingivální vlákna), další vlákna spojují krčky sousedních zubů (transseptální vlákna), ale většina jich spojuje kořen zubu s kostním lůžkem. Uspořádání vláken má velký význam pro pružné zavěšení zubu v zubním lůžku, což umožňuje především vyrovnávání tlakových sil, které na zub působí při kousání.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Nejčastějším problémem je tvorba plaku. Jedná se o pevně lpící, strukturovaný, vysoce organizovaný nažloutlý zubní povlak, složený z mikroorganismů zakotvených v proteinové a polysacharidové hmotě na povrchu zubu. Na tvorbě a vývoji zubního plaku se podílejí nejrůznější mikroorganismy, které žijí v dutině ústní. Dále je jeho vznik ovlivněn vlastnostmi zubních tkání, slinami a tekutinou, kterou vylučují dásně. Zubní plak je obecně označován jako vysoce organizovaná ekologická jednotka, tvořená velkým množstvím bakterií, které jsou usazeny v makromolekulární hmotě bakteriálního a slinného původu. Složení i struktura plaku se liší dle lokalizace. Neustále se mění a vyvíjí. Mineralizovaný zubní plak je označován jako zubní kámen. Na čisté zubní plošce se začíná nejdříve formovat pelikula, což je vrstva glykoproteinů pocházejících ze slin, která je umístěna na povrchu zubu. Tato vrstva umožňuje přichycení bakterií k povrchu zubu. Tím se začíná vytvářet zubní plak, který je postupně osídlován dalšími mikroorganismy. Bakterie se na tvorbě pelikuly nepodílejí. Růst zubního plaku podporují látky a mechanismy, které usnadňují přichycení bakterií k povrchu zubu. Jedná se například o fyzikálně chemické adhezivní síly (například van der Waalsovy), specifické adheziny, složení slin (sacharóza, vápník) a produkty metabolismu bakterií (teichoová kyselina, glykosiltransferáza). Naopak tvorbu zubního plaku znesnadňuje žvýkání, povrchové jevy (smáčivost a hydrofobie), antimikrobiální látky obsažené ve slině
V naší poradně s názvem BOLEST ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Linhard.
Dobry den.Nemam zdravotni pojisteni pouze zdravotni kartu Evropske Unie z Nemecka AOK:Chci se zeptat kolik stoji vytrzeniZubu.Jsem tady v Cechach na prechodne adrese.Dekuji za odpoved.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jednoduché vytržení zubu stojí 1000 Kč. Komplikované vytržení stojí 2 až 8 tisíc. Pokud očekáváte komplikace, tak doporučuji před zákrokem uzavřít krátkodobé zdravotní pojištění pro cizince. Podrobnosti jsou zde https://www.vzp.cz/pojisten…
Bílý povlak na jazyku je poměrně častým příznakem a neznamená nic neobvyklého. Obecně řečeno, povlak na jazyku se může vytvořit u každého z nás, jde v podstatě o zcela normální proces hromadění odumřelých buněk sliznic. Přesto může být bílý povlak i projevem některých závažnějších stavů.
Co tedy může být příčinou bílého povlaku:
Horší ústní hygiena s nedostatečným čistěním zubů může být kromě zápachu z úst spojena právě i s bíle potaženým jazykem.
Nedostatečný přísun tekutin způsobuje vysychání sliznic včetně sliznic dutiny ústní a jazyka. Tím se zhorší čisticí schopnosti a vzniká povlak na jazyku.
Kvasinková infekce vytváří bělavé povláčky, které pokrývají povrch sliznice dutiny ústní včetně jazyka. Nejčastější plísní, která toto způsobuje, je Candida albicans. Povláčky se dají setřít, spodina pod nimi může být rudá a podrážděná. Léčit tyto plísňové infekce sice umíme, jejich časté opakování může nicméně znamenat narušenou imunitu (obvykle u cukrovky 1. či 2. typu).
Streptokokové infekce v dutině ústní jsou často spojeny s bolestmi v krku a mimo jiné i s bíle potaženým jazykem. Typickým zástupcem je klasická angína.
Leukoplakie znamená bílé zabarvení sliznice, které může znamenat přednádorový stav (odborně prekancerózu). Jde vlastně o to, že se sliznice určitými škodlivými vlivy začne měnit a tyto změny se projeví bílou barvou. Bělavý „povlak“ se v tomto případě nedá setřít. Příčinou vzniku leukoplakie může být kouření či pití tvrdého alkoholu. Některé formy jsou spojené s virovými infekcemi, leukoplakie na okrajích jazyka (takzvná vlasatá leukoplakie) může být známkou HIV infekce.
Léčba je individuální, a je vždy závislá na příčině onemocnění.
V naší poradně s názvem CO DNES DOSTANEME U ZUBAŘE ZDARMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Bernatíková.
Dobrý večer.
Prosím,byly jsme s moji zubařkou domluveny,až začne dotyčný zub,na kterém mám korunku bolet,musí už jít ven,je tam dlouhodobý váček,který nedělal problémy,až nyní začal pobolívat.Najednou mně volala,že mně ho trhat nebude ona,ale pošle mě k chirurgovi,který si účtuje 2500kč.Jsem důchodkyně a nedávno jsem za zbytečný úkon zaplatila 7500kč.Mohu si částku za vytržení zubu nechat proplatit pojišťovnou?
Děkuji za info.Bernatíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Extrakce zubu (vytržení) je úkon plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění včetně anestezie. To znamená, že pacient za to nic neplatí. Vytržení zubu na účet pojišťovny provádějí všechny zubní chirurgické ambulance ve všech státních nebo krajských nemocnicích. Zavolejte si do nejbližší nemocnice a objednejte se na tento úkon tam.
Zánět dásní obvykle předchází parodontóze (onemocnění dásní). Ne všechny záněty dásní však vedou k parodontóze. V rané fázi zánětu se bakterie přemění v plak, který prohlubuje zánět a způsobuje časté krvácení během čištění zubů. Dásně jsou podrážděné, ale zuby prozatím stále drží pevně v důlku. V této fázi nedochází k žádnému poškození dásně ani k nevratnému poškození zubů. Pokud však zánět není léčen, přejde do další fáze, a to do parodontózy. U jedinců s parodontózou dochází ke stažení dásně ze zubu. Tyto malé mezery mezi zuby a dásní se pak plní nečistotami a mohou dáseň dále poškozovat. Imunitní systém bojuje s bakteriemi, které se přeměnily na plak a šíří se a rostou i pod dásní. Toxiny nebo jedy produkované bakteriemi plaku začnou poškozovat kosti a pojivové tkáně, které drží zuby na jejich místě. S postupem nemoci dochází k prohloubení kapes, dásně a kosti jsou poničeny. V tomto případě dochází k uvolňování zubů až k jejich ztrátě. Onemocnění dásní je nejčastější příčinou ztráty zubů u dospělých.
V naší poradně s názvem OTOK PO VYTRZENI ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana lukešová.
Dobrý večer,jsem 14 dní po vytržení 6 zubu a následně hned vložení zubního inplantátu.
Stále mám na vnitřní straně tváře tvrdý nebolestivý otok. je to v pořádku? Mám ještě počkat, nebo navštívit zubního lékaře?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tvrdý nebolestivý otok bude zřejmě souviset s přirozenou reakcí vašeho těla na cizí těleso v tkáni. Nepřítomnost bolesti svědčí o nízkém riziku komplikací, ale vzhledem k tomu, že se jedná o zákrok s vysokou cenou, tak bude nejlepší, když do průběhu své rekonvalescence více zapojíte ošetřujícího stomatologa, který od vás inkasoval penízky. Kontaktujte ho a objednejte si akutní prohlídku.
Kdy byste měli zavolat svého zubního lékaře, nebo vyhledat zubní pohotovost:
bolest neustupuje i přes nasazenou léčbu.
trpíte extrémní bolestí po vytržení zubu, mohl se totiž u vás projevit „suchý zásuvkový syndrom“ (prázdné místo po zubu bylo zasaženo působením vzduchu).
bolest je spojena s otoky dásní nebo obličeje. Důležitým příznakem infekce zubních onemocnění je horečka, ale zubní kaz nezpůsobuje horečku. Příznaky tedy signalizují infekci dásně nebo čelistní kosti. Tyto záněty vyžadují léčbu pomocí antibiotik, případně chirurgický zákrok (odvodnění). Je-li tento postup doporučen, provádí se uvnitř zubu (endodontická) drenáž kořenového kanálku.
vyskytují-li se po úrazu rozdrcené nebo poškozené zuby. Není-li to spojeno se závažnějším zraněním, stačí navštívit jen zubaře, ale co nejdříve.
čelist bolí pokaždé, když otevřete ústa, což může signalizovat poranění nebo zanícení čelistního kloubu. Tato situace obvykle nastává při úrazu, ale i při jedení něčeho, co je příliš velké.
bolí „zuby moudrosti“ (zadní stoličky) a objeví se zánět dásní kolem korunky zubu. Bolest často zasahuje čelist a ucho.
Trauma, bolest na hrudi, srdeční onemocnění nebo vyrážka se mohou projevit bolestí zubů. Níže uvedené symptomy by vás měly přimět k vyhledání pohotovosti.
Vysoká horečka nebo zimnice.
Zranění hlavy nebo obličeje způsobující bolesti hlavy, závratě, nevolnost, zvracení nebo jiné příznaky, které se týkají zranění úst či obličeje.
Vyrážka na obličeji.
Bolesti čelisti spojené s bolestí na hrudi. U lidí s onemocněním srdce nebo diabetem se může infarkt nebo angina pectoris projevit bolestí čelisti. Pokud je bolest čelisti nebo zubů navíc spojena se závratí, pocením nebo dušností, měli byste lékaře kontaktovat okamžitě.
Potíže s polykáním, nadměrná bolest nebo krvácení z dásní. Může to být způsobeno oslabeným imunitním systémem, cukrovkou nebo steroidy. Infekce zubů a dásní u lidí s těmito příznaky vyžaduje účinnější léčbu.
Ve svém příspěvku BÍLÝ POVLAK NA JAZYKU,ČERVENÉ TEČKY A HRBOLKY V ZADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcián.
Dobrý den, vím,že to není moc dobře poznat,ale takhle to vypadá na špičce jazyka je to jako aft,který je prasklý,ale už ne celý a má červené tečky a vedle něj jsou další červené tečky,ale nekrvácí. A bílý povlak během dne ustupuje a v noci jeho víc opět.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcián.
Dobrý den, včera jsem byl u nového praktického doktora a registroval jsem se u něho. Proběhla vstupní prohlídka a po mých slovech mi prohlédl jazyk i hrdlo,ale nic dle něj znepokojujícího nenašel.Pak si prohlédl mé zdravotní zprávy a řekl mi že v jednom minulém odběru krve se našel marker na to mi nechal mi udělat odběr krve z prstu během pár minut měl výsledky v počítači a vše bylo v pořádku infekce v těle tedy není. Znovu si prohlédl jazyk po mých dalších slovech a na boláky vzadu po straně jazyka řekl,že by to mohli způsobovat bakterie ze zubů.Na bílé malé fleky v krku řekl,že by se mohlo jednat o zaschlou rýmu.Dohodli jsme se,že v březnu uděláme stěr jazyka,výtěr z krku a polikací akt. Po celkovém vyšetřením na zubním to budeme dále řešit. Cítím z toho nějáký posun vpřed,jelikož se to musí zjistit co nejdřív.
Neléčené infekce v ústech mohou být i příčinou velmi vážných zdravotních komplikací, jako je infarkt nebo mozková mrtvice. Péčí o zuby můžeme ovlivnit zdraví celého našeho těla do větší míry, než jsme si možná dosud mysleli. Pokud není ošetřen zubní kaz, bakterie se z něj šíří dále do kořenového systému zubu a následně do okolí kořenového hrotu. Tak vzniká zubní váček. Nějakou dobu může imunitní systém zánět zvládat a pacient o zánětu nemusí vědět. To ale neznamená, že se bakterie a jejich produkty nešíří do organismu. Při jakémkoliv oslabení imunitního systému se zánět aktivuje, začne bolet a může se začít šířit do okolí. Váček je zánět, se kterým organismus musí bojovat, nehledě na možné komplikace se zánětem spojené. Proto je nutné jej léčit a nepřehlížet ho. Pokud je stav zánětu tak velký, že jej nelze léčit, nastupuje extrakce zubu, tedy jeho vytržení. A to je nevratný úkon, takže se každý zubní lékař snaží takto postižený zub zachránit.
Mnoho pacientů se domnívá, že váček na dásni vzniká v důsledku špatných zubů kvůli horší imunitě, nebo dokonce z dědičných, tedy genetických důvodů. Příčina je přitom úplně někde jinde. Tak jako u mnoha dalších problémů v dutině ústní, tak i v tomto případě je původcem vzniku váčku na dásni infekce. Tato infekce se většinou šíří ze zubu. Nejlepší prevencí je dodržování pravidelné a kvalitní ústní hygieny. Je proto důležité odstraňovat zubní plak, který umožňuje růst bakterií. Proto si čistěte zuby dvakrát denně a používejte mezizubní kartáčky. Je zcela nevhodné, aby vám zůstávaly kousky potravy v mezizubních prostorách. Důležitá je i kvalitní a pestrá strava, abyste netrpěli nedostatkem vitamínů. Všechny tyto faktory mohou vést nejenom k oslabení samotných zubů, ale i dásní. Oslabené dásně je pak snadné poranit tvrdšími částmi potravy. Od poraněné dásně není daleko ke vzniku váčku na dásni. Eliminovat byste měli i konzumaci sladkostí a různých slazených nápojů. Kouření a přemíra alkoholu také patří mezi negativní vlivy.
V naší poradně s názvem RAKOVINA ÚST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristýna.
Dobrý den často se mi dělá takovýto povlak na jazyku. Jazyk neboli. Jen mi občas přijde že mám sucho v ústech. Před 14 dny jsem dobrala antibiotika na zánět hltanu. Po kontrole na ORL krk prý jako nový. Mám strach z rakoviny. Mám zvětšené i listové papily. Bojím se . Můžete mi prosím poradit jestli šílet a nebo být v klidu. Děkuji za odpověď jste zlati
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Antibiotika mohou přispívat jak k bílému jazyku, tak k suchu v ústech. Antibiotika mohou narušit přirozenou rovnováhu bakterií v ústech, což může vést k nadměrnému množení kvasinek (candida), které se může projevit jako bílý povlak na jazyku. Některá antibiotika mohou navíc způsobovat sucho v ústech jako vedlejší účinek. Rakovinu jazyka určitě nemáte, v tomto ohledu můžete být v klidu. Bílý povlak na jazyku můžete řešit se svým praktickým lékařem. Existují léky a postupy, které vás této nepříjemnosti rychle zbaví.
Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.
Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.
Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
Funkce z pozice zubů
Každý zub je připojen svým kořenem do čelistní kosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně připojuje k zubu a slouží k ochraně pod ní ležících tkání před infekcí a jinými škodlivými vlivy.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Zubní extrakce
Zuby se odstraňují z důvodu nenapravitelného poškození nás
Tmavý povlak na jazyku vzniká nejčastěji nahromaděním bakterií, zbytků potravy a odumřelých buněk na povrchu jazyka. Tyto látky se zachytávají mezi chuťovými papilami, které se mohou prodlužovat a zadržovat nečistoty. Výsledkem je změna barvy jazyka, která může být hnědá, tmavě žlutá až černá. Samotný povlak není nemoc, ale viditelný příznak určitého procesu. Jeho vzhled a intenzita se mohou měnit v průběhu dne. Důležitá je také struktura povlaku a případný zápach z úst.
Rozdíl mezi běžným a patologickým povlakem
Lehký bělavý nebo nažloutlý povlak na jazyku je běžný, zejména ráno. Černý nebo hnědý povlak na jazyku už ale vzbuzuje větší pozornost. Pokud přetrvává delší dobu nebo je doprovázen dalšími příznaky, může signalizovat problém. Rozlišit neškodný stav od vážnějšího pomáhá délka trvání, barva a celkový zdravotní stav člověka. Právě tyto faktory lékaři při vyšetření hodnotí.
