Karcinom štítnéžlázy je zhoubný nádor. Vzniká tak, že se některé buňky ve štítné žláze začnou nekontrolovaně množit a vytvoří uzel, který roste. Ve velké většině případů se nádor zachytí dříve, než začne metastazovat. Ve srovnání s jinými zhoubnými nádory rostou karcinomy štítnéžlázy velmi pomalu a dají se dobře léčit, čímž se na základě úspěšnosti léčby snižuje úmrtnost. I když jde o relativně vzácné onemocnění (představuje pouhé 1 % všech malignit), je nejčastějším zhoubným nádorem v endokrinologii (90 % endokrinologických malignit). V České republice je popisováno až 600 nově zachycených případů karcinomu štítnéžlázy ročně a jeho výskyt stoupá, dílem také díky zlepšené diagnostice.
Rozdělení:
karcinomy,
méně často lymfomy,
velmi vzácné sarkomy.
Karcinomy se dále dělí na:
papilární (44–81 %),
folikulární (18–40 %),
anaplastický (3–15 %),
medulární (3–12 %).
Ve štítné žláze lze diagnostikovat i metastáze karcinomu plic, prsu, ledvin.
Příznaky
Onemocnění se projeví jako náhodný nález hmatného, většinou nebolestivého uzlu na krku nebo náhodný nález uzlu na ultrazvuku. Uzly ve štítné žláze jsou však časté (vyskytují se u 19–76 % obyvatelstva, především u žen a ve vyšším věku) a zdaleka ne každý uzel představuje karcinom. Naopak, naprostá většina uzlů (90–95 %) je nezhoubných (jde o takzvané pseudocysty, koloidní hyperplastické uzly nebo nezhoubné nádory – adenomy).
Vyšetřovací metody
Palpační vyšetření: Je základní vyšetřovací metodou při podezření na karcinom štítnéžlázy a krku.
Ultrazvuk: Je další metodou vyšetření této oblasti, včetně vyšetření krčních lymfatických uzlin. Ultrazvuk je metoda široce dostupná, a proto by každý hmatný uzel ve štítné žláze měl být ultrazvukem vyšetřen.
FNAB: Ultrazvuk také rozhodne, zda stačí uzel zkontrolovat s časovým odstupem, nebo zda je nutné provést punkci uzlu pod ultrazvukovou kontrolou (FNAB – fine needle aspiration biopsy). FNAB je jednoduché vyšetření, jehož bolestivost je srovnatelná s běžným odběrem krve. Provádí se po lokální dezinfekci krku dvěma vpichy tenkou jehlou do uzlu pod ultrazvukovou kontrolou.
Cytologie: Tím je získán materiál na cytologické vyšetření (vyšetření shluků buněk pod mikroskopem). Je-li výsledek FNAB pozitivní nebo podezřelý, je nutná operace (odstranění jednoho nebo obou laloků štítnéžlázy). V případě negativního nálezu lze s velmi vysokou pravděpodobností (více než 95 %) zhoubný nádor vyloučit. I v těchto případech však má být velikost uzlu pravidelně kontrolována ultrazvukem a při zvětšování či jiném podezření z malignity je indikována kontrolní FNAB či o
V naší poradně s názvem BABSKÉ RADY NA ŠTÍTNOU ŽLÁZU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA.
Zdravím chtela jsem se zeptát lečim se se štitnou žlazou -ZNIŽENÁ /HYPOTHYREOZA/
Kontrolu mám 1x za rok beru na to euthyrox 50mg. A na sono mi zistili že mám uzliny asi 10 ruzných velikosti co to znamená .DEKUJI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Uzlíky na štítné žláze jsou pevné nebo tekutinou naplněné hrudky, které se tvoří ve vaší štítné žláze, malé žláze umístěné na spodní části krku, těsně nad vaší hrudní kostí.
Většina uzlíků na štítné žláze není vážná a nezpůsobuje žádné příznaky. Pouze malé procento uzlíků štítnéžlázy je rakovinných.
Ačkoli většina uzlíků štítnéžlázy není rakovinná a nezpůsobuje problémy, požádejte svého lékaře, aby vyšetřil jakýkoli neobvyklý otok na krku, zvláště pokud máte potíže s dýcháním nebo polykáním. Je důležité vždy vyloučit možnost rakoviny.
Uzly ve štítné žláze jsou častým nálezem a vyskytují se až u 30–40 % žen nad 50 let. Naprostá většina z nich (90–95 %) je nezhoubné povahy. Důvod jejich vzniku může být různý. V minulosti byl nejčastější příčinou nedostatečný přísun jódu v potravě – jódový deficit. Po zavedení plošné jodizace jedlé soli u nás a na Slovensku v 50. letech minulého století vstupují do popředí další příčiny vzniku uzlů, jako jsou především genetické vlivy (například mutace některých genů ovlivňujících růst a funkci buněk štítnéžlázy), vliv určitých látek v potravě, změny v životním prostředí a jiné.
Uzel ve štítné žláze je ložisko, které má jinou strukturu než okolní tkáň štítnéžlázy. Menší uzly lze poznat jen podle ultrazvuku, větší bývají někdy i hmatné. U malých uzlů se doporučuje FNAB, což je biopsieštítnéžlázy, kdy se tenkou jehlou z uzlu odeberou buňky k mikroskopickému vyšetření. Vyšetření se provádí většinou bez umrtvení, je to malé píchnutí, jen trochu nepříjemné. Podle vyhodnocení buněk v mikroskopu lze stanovit riziko, které daný uzel představuje. Dále bude uzel buď pravidelně sledován ultrazvukem, jestli neroste (tento postup je častější), nebo by se (při podezřelém mikroskopickém nálezu) provedla operace štítnéžlázy.
Uzly většinou činnost štítnéžlázy nijak neovlivňují. Avšak v některých případech dojde ke zvýšené tvorbě hormonů štítnéžlázy právě v jednom či více uzlech a ostatní tkáň naopak svou činnost utlumí. Proto lze tyto takzvané horké uzly dobře diagnostikovat pomocí radioizotopového vyšetření – scintigrafie štítnéžlázy, na kterém horké uzly vystupují do popředí. Naopak uzly zcela nefunkční by se na tomto vyšetření jevily jako takzvané studené.
Vyšetřovací metody
Ultrazvuk: Je základní vyšetřovací metodou v diagnostice uzlů ve štítné žláze. Ultrazvukové vyšetření by se u prvního nálezu uzlu mělo opakovat v půlročních intervalech. V případě, že je uzel menší než 10 mm v průměru, neroste a nejeví se sonograficky podezřelý, je možné četnost vyšetření ultrazvukem prodloužit.
FNAB: Jedná se o biopsii štítnéžlázy. Pokud uzel štítnéžlázy přesáhne 10 mm v nejdelším průměru nebo pokud se vyšetřujícímu lékaři jeví jako podezřelý velký uzel na štítné žláze (například rostoucí uzel, zvýšené prokrvení a podobně), doporučí vám lékař takzvanou punkci tenkou jehlou (angl. fine needle aspiration biopsy – FNAB) s následným cytologickým vyšetřením stěru na sklíčku (vyšetření pod mikroskopem). Jde o metodu s úspěchem používanou již 50 let, která se dnes provádí převážně pod kontrolou ultrazvukem. Cílem punkce je vyloučit zhoubnou povahu uzlu. Jde o rychlé a bezpečné vyšetření, jehož bolestivost je srovnatelná s krevním odběrem.
V naší poradně s názvem ZVĚTŠENÁ PROSTATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
karel: dobrý den ,měl bych na Vás DOTAZ ,...Trpím ,problém zvětšené prostaty ,ted bych Vám Napsal moje onemocnění ,mám bolesti v podbříšku ,bolesti nejsou tvalé ,ale narazové ,časté močení ve dne i v noci ,chodím již několok let na vyšetření na urologické vyšetření ,problémy přetrvavaji již 5 let ,posledí dobou se onemocnění zhoršilo ,podrobil jsem se vyšetřeni systematické biopsie prostaty vysledky budou známi ve čtvrtek ,chtěl bych vědet ,jak se takové onemocnění léčí ,v připadě ,čeho je nutno se vyvarovat ,aby nedocházelo ,k těmto problémum ,můj věk je 56 Let,v připadě doporučení k provedení operace ,jako by měla tato operace být provedena metodou ,děkuji za informaci ,pacient Karel.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejprve je potřeba počkat na výsledky vyšetření z biopsie. Podle nich se prokáže důvod zbytnění prostaty. Pokud bude nutné provést odstranění prostaty, tak nejšetrnější provedení je laparoskopicky nejlépe pomocí robota. Někdy je ale odstranění komplikované a je třeba ho provést klasickým řezem v podbřišku, což ovšem neznamená významně horší podmínky. Lepší provedení této operace můžete dostat ve velkých - krajských městech.
Pokud by biopsie nepřinesla jasné příčiny Vašich komplikací, tak je vhodné provést levnější sono močového měchýře, ale lépe magnetickou rezonanci, která přesně ukáže tvar vyústění močového a dokáže odhalit důvody bolestí.
Výskyt uzlíků štítnéžlázy v populaci je enormní, po 50. roce věku se vyskytují nejméně u jedné třetiny žen. S vysokou pravděpodobností (okolo 95 %) se jedná o biologicky bezvýznamnou strukturální odchylku, jejíž příčina je neznámá. V případě záchytu uzlíků ve štítné žláze je nutné vyšetření hormonů štítnéžlázy a v případě zvýšeného TSH je zapotřebí nasadit substituční léčbu. Jen vzácně se vyskytuje takzvaný toxický uzel štítnéžlázy, který se vymyká regulaci a který sám produkuje nadměrné množství hormonů (na tuto možnost je třeba pomýšlet v případě hypertyreózy). Definitivní odhalení biologické povahy uzlu přináší až histologické vyšetření po chirurgickém odstranění štítnéžlázy nebo její postižené části. Při obrovské frekvenci výskytu uzlů v populaci a při celkem nízké pravděpodobnosti záchytu zhoubného nádoru není možné ihned odesílat všechny pacienty na operaci, jen někdy je k tomu vážný důvod. Odhadnout dopředu, zda je ten který uzel ve štítné žláze zhoubným nádorem, je velmi složité. Vyloučit to dopředu na sto procent v podstatě nikdy nelze. V případě dostatečně velkého uzlu (okolo 1 cm), zejména pokud jeví podezřelé sonografické známky (které jsou jen orientační), je možné provést punkční biopsii tenkou jehlou (stejnou jehlou, která se používá při odběru krve). Tak je možné odebrat malý vzoreček buněk z uzlu k mikroskopickému vyšetření. Toto takzvané cytologické vyšetření pak pomůže určit, zda se jedná o uzel maligní, částečně podezřelý, či nepodezřelý. Ani toto vyšetření však nemusí přinést jednoznačný výsledek, velmi záleží na místě odběru vzorku a na zkušenostech hodnotícího cytologa. Doporučení, kdy je vhodná punkce uzlu a případně operace štítnéžlázy, je ryze individuální a je pouze v kompetenci vyšetřujícího endokrinologa. V posledních letech se rozvíjí nová metoda ultrazvuku – elastografie, která měří tuhost uzlu a může tak pomoci při rozhodování o následné punkci (pořízení speciálního programu do sonografického přístroje je však velmi nákladné, v České republice je jen málo pracovišť, která mohou elastografii použít).
V naší poradně s názvem RAKOVINA KŮŽE POD NEHTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka.
Dobrý den, prosím o radu. Po návratu z letní dovolené jsem si odlakovala nahty a objevil se tmavý pruh na palci u nohy. Čekala jsem jestli během dvou měsíců kousek odroste a nic. Může se jednat o melanom? Predem dekuji za odpověď. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tato tmavá linka je nejspíše způsobena poškozením struktury nehtového lůžka. Pod nehtovou ploténkou jsou poškozeny malé krevní cévy. Klasickým znakem jsou právě tenké proužky, které jsou černé nebo tmavě hnědé barvy a po stisknutí nezmizí. Jak nehtová ploténka roste dopředu, rostou s ní. Protože tato anomálie stále pokračuje, vypadá to jako by se linka nepohybovala.
Existuje však i možnost, že linka je způsobena zvýšenou aktivací melanocytů. To má za následek zvýšení a ukládání melaninu v nově se vyvíjejících nehtových buňkách a jak nehet postupně roste, vytváří to linku. Ta postupně odrustá s nehtem. Může to mít mnoho různých příčin. Onemocnění ledvin, infekce HIV, lupus, endokrinní poruchy. Také léky na ředění krve, např. Warfarin a chemoterapeutika mohou způsobit tyto linky.
V ojedinělých případech může být taková linka předzvěstí melanomu - rakoviny kůže. To neznamená, že je to nutně váš případ.
Nyní je dobré stav sledovat v ordinaci kožního lékaře. Ten pořídí snímky z dermatoscopu a může při každé kontrole porovnat vývoj. Lékař má také k dispozici vyšetření pomocí biopsie, kdy odebere kousíček nehtu a nehtového lůžka a nechá vzorky laboratorně vyšetřit. Biopsie nehtu je nejpřesnějším nástrojem pro potvrzení nebo vyloučení rakoviny kůže.
O chirurgické léčbě štítnéžlázy rozhoduje endokrinolog společně s chirurgem. K tomu, aby mohla být operace pacientovi doporučena, je nutná řada vyšetření. Je nutné vyšetření hladin hormonů štítnéžlázy z krve, dále je nutné stanovit strukturu, velikost a přesné umístění štítnéžlázy pomocí ultrazvuku, počítačové tomografie nebo magnetické rezonance. Pro posouzení metabolické aktivity štítnéžlázy se používá scintigrafie. Pokud je ve štítné žláze zjištěno nějaké ložisko, je doporučována biopsie, kdy je tenkou jehlou odebrána část žlázy a laboratorně vyšetřena. Chirurgická léčba štítnéžlázy je indikována v případě, že už selhala jakákoliv předchozí léčba. Je vhodná také pro léčbu zhoubných nádorů, při toxické strumě neboli nodulární strumě, nebo při takzvaném mechanickém syndromu, kdy se štítná žláza zvětší natolik, že utlačuje okolní struktury.
Chirurgická léčba nemocí štítnéžlázy spočívá v tom, že chirurg odstraní celou štítnou žlázu nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí. Odstranění celé štítnéžlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku má název lobektomie a odstranění převážné části štítnéžlázy se označuje subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítnéžlázy, mluvíme o reoperaci. Samotná chirurgická operace štítnéžlázy není pro pacienta příliš velkou zátěží. Provádí se v celkové anestezii, doba hospitalizace je průměrně 5 dní. Operace probíhá tak, že na krku je proveden řez dlouhý asi 10 cm a žláza je vyjmuta. Poté je rána zašita. V prvních dvou dnech po operaci je z rány vyveden drén, který je poté odstraněn. Tato operace nemívá časté komplikace. Některé z komplikací jsou způsobeny poraněním jednoho zvratného nervu, který žlázou prochází. Komplikace se projevují chrapotem po operaci, který se po několika měsících sám napraví. V horším případě může dojít k poškození obou nervů, které se projevuje dechovými potížemi, takže je potom někdy nutná tracheostomie (otvor do průdušnice) k obnově dýchání. Někdy se dostaví i zhoršené polykání, které také odezní. Komplikace se mohou dostavit i v oblasti rány. Rána může svrbět, bolet, špatně se hojit, zřídka se vytváří keloidní jizva (nápadná vystouplá jizva).
Po vyjmutí štítnéžlázy je někdy nutné, zvláště u zhoubných nádorů, přistoupit k terapii radiojódem, který má za úkol zlikvidovat zbytky štítnéžlázy, které nebylo možné vyjmout. Například u zhoubného nádoru zvaného medulární karcinom se po operaci provádí ozáření zvenčí. Po totální tyreoidektomii je naprosto nezbytné po zbytek života dodávat hormony štítnéžlázy do těla ve formě tablet. Jako každá operace je i chirurgická operace nemocí štítnéžlázy invazivním zásahem do vašeho těla, který s sebou nese zdravotní rizika a také nemalou dávku strachu a nejistoty. Avšak chirurgická léčba štítnéžlázy je poměrně malý a časově nenáročný zákrok, který má jen opravdu velmi malé procento možných komplikací. Pokud budete plně spolupracovat se svým lékařem a uposlechnete jeho rady, představuje chirurgická operace nemocí štítnéžlázy vysoce účinnou léčebnou metodu, která vás vrátí zpět do normálního života.
V naší poradně s názvem UZLÍKY NA ŠTÍTNÉ ŽLÁZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Toroková.
Dobrý den,prosím, můžete mi zodpovědět,jaký vliv má jód na uzlík na štítné žláze. V lékárně mi bylo řečeno že i jen použití jodisolu může být nebezpečné při poruše funkce štítnéžlázy. Přitom jód je k funkci štítnéžlázy potřebný.
Děkuji Toroková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jód je základní živinou při tvorbě hormonů štítnéžlázy. Nedostatek jódu ve stravě vede právě k tvorbě k uzlíkům štítnéžlázy, strumě a hypotyreóze. Jód se proto v mnoha zemích přidává do kuchyňské soli k léčbě stavů s nedostatkem jódu, a v důsledku toho má mnoho zemí programy jodace kuchyňské soli, aby se zabránilo nedostatku jódu v jejich populacích. Když země zahájí takový program, míra hypotyreózy výrazně klesá. Méně známé je, zda po zahájení programu jodace soli dochází k nějaké změně v počtu uzlů štítnéžlázy. Existuje vědecká studie, jejíž hlavním cílem bylo posoudit změny ve struktuře štítnéžlázy po zavedení programu jodace kuchyňské soli v Dánsku. Výsledky studie ukazují, že v oblastech s nedostatkem jódu mohou uzlíky štítnéžlázy časem po zahájení programu jodace soli zmizet, pravděpodobně v důsledku zvýšeného příjmu jódu nezávisle na poklesu hypotyreózy (snížené funkci štítnéžlázy). Zde je adresa s plným zněním této studie: https://www.thyroid.org/pat…
Na druhé straně je však nadměrný příjem jódu, který může spustit autoimunitní onemocnění štítnéžlázy a její dysfunkci. Je zaznamenán případ, kdy při opakované lokální aplikaci jódu v podobě desinfekce na kůži došlo k hypertyreóze (zvýšená funkce štítnéžlázy). Obsah studie je k dispozici zde: https://www.elsevier.es/en-…
Co teď s tím, když máte uzlíky na štítné žláze a chcete používat jód v přípravku jodisol? Dohodnout se se svým praktickým lékařem, aby vám v pravidelných intervalech odebral krev a nechal ji laboratorně vyšetřit na funkci štítnéžlázy a na obsah jódu v plazmě. Bez těchto laboratorních výsledků je zvýšené používání jódu rizikové, jak je uvedeno ve zmíněných studiích.
Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které cirkulují v krvi a usměrňují (regulují) metabolické děje. Regulují například rychlost, kterou tělo spotřebovává tuky a sacharidy, teplotu těla, srdeční tep a tvorbu bílkovin. Kromě těchto dvou hormonů se ve štítné žláze produkuje i třetí hormon – kalcitonin, který pomáhá udržovat stálou hladinu vápníku v krvi.
Štítná žláza však nepracuje samostatně, ale je součástí složité kaskády dějů, která podléhá neustálé kontrole ze strany hypofýzy a hypotalamu, což jsou části mozku odpovědné za řízení hormonálního systému. Ty určují, jak rychle má štítná žláza hormony produkovat.
Funguje to takto...
Hypotalamus vydá signál v podobě hormonu tyreoliberinu (TRH), který nařídí hypofýze, aby produkovala zvýšené množství tyreotropního hormonu hypofýzy (TSH – tyreoidální stimulační hormon), tedy hormonu, který stimuluje tvorbu hormonů štítnéžlázy. Tato produkce TSH je závislá i na množství tyroxinu a trijodtyroninu (tedy hormonů štítnéžlázy) v krvi. Říká se tomu regulace zpětnou vazbou. Štítná žláza pak odpovídá na tyreotropní hormon hypofýzy tím, že vyrobí potřebné množství svých hormonů.
Struma nemusí nutně znamenat, že štítná žláza nefunguje správně. I zvětšená štítná žláza může v některých případech produkovat přiměřené množství hormonů.
Mezi nejčastější příčiny zvětšení štítnéžlázy (strumy) patří:
Nedostatek jódu a jiné dietní příčiny – jód je nezbytný pro správné fungování štítnéžlázy a při jeho nedostatečném příjmu potravou může vzniknout struma. Naštěstí se kuchyňská sůl běžně obohacuje jódem, takže struma z nedostatku jódu postihuje hlavně jedince v rozvojových zemích. K nedostatku jódu může přispívat i konzumace potravin jako brokolice, květák a zelí, které snižují produkci hormonů jiným způsobem.
Graves-Basedowova nemoc – tato nemoc vzniká na podkladě autoimunitní reakce, když protilátky produkované imunitním systémem nesprávně vyhodnotí štítnou žlázu jako cizí element. Receptory štítnéžlázy se pak nechají zmást protilátkami, které se je snaží zničit, a přinutí štítnou žlázu produkovat nadměrné množství hormonů tyroxinu a trijodtyroninu. Tento stav se nazývá hypertyreóza. Štítná žláza se neustále požadavku receptorů snaží vyhovět, a tak se zvětší, aby mohla produkovat ještě více hormonů.
Hashimotova nemoc neboli Hashimotova tyroiditida – také jde o autoimunitní onemocnění, ale v tomto případě protilátky produkci hormonů štítnéžlázy zcela zablokují. Při poklesu hladin hormonů v krvi nastává hypotyreóza. Na tento stav odpoví hypofýza, která vytvoří více hormonu TSH. Ten sice štítnou žlázu stimuluje, ale protože jsou buňky, které hormony tyroxin a trijodtyronin produkují, poškozené, způs
Ve svém příspěvku ŽIVOT BEZ ŠTÍTNÉ ŽLÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Nademlejnská.
dobrý den
chci se zeptat jestli je otěhotnět bez štítnéžlázy a proč mi během 2 měsíců vylezlo TSH Z 1,469 NA 15,870 Paní doktorka mi jen zvedla dávku eutiroxu z 125 na 175 neni mi stále nak dobře v lednu mi vyoperovali zhoubný nádor odstraněním celé štítné žlazy a objednala si mě až za půl roku děkuji za odpověd
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Na poruchy štítnéžlázy velmi často upozorní člověka otok nebo bolest v krku a zhoršené polykání. Nemoci štítnéžlázy jsou častější u žen. Nejčastější je její snížená činnost (hypotyreóza) a zvýšená činnost (hypertyreóza), které mají protikladné příznaky. Někdy může být otok v krku důsledkem rakoviny štítnéžlázy nebo uzlin. Tyto potíže nemusí souviset se štítnou žlázou.
Kromě faktu, že štítnice skrze produkci hormonů ovlivňuje využívání živin v těle, platí i to, že kvalita stravy v určitém rozsahu zasahuje do fungování tohoto orgánu. Největší vliv mají následující faktory.
Příjem jódu: Jód je součástí struktury thyroxinu a trijodthyroninu, dostatek tohoto prvku ve stravě tak největší měrou ovlivňuje fungování celého orgánu. Uvádí se, že nedostatkem jódu trpí na celém světě přibližně ¼ populace, je proto potřeba koncepci stravy upravovat i ve smyslu zajištění jeho dostatečného množství. Doporučená denní dávka pro dospělou populaci je 150 mikrogramů, bohatými zdroji jsou mořské produkty (ryby, plody, řasy, sůl) nebo černý jeřáb.
Množství selenu: Selen je součástí enzymu, který zajištuje přeměnu thyroxinu na trijodthyronin. Množství selenu ve stravě tudíž ovlivňuje funkci štítnéžlázy a s ní i celý metabolismus. Obsah selenu v potravinách závisí na jeho množství v půdě, což je silně kolísavý faktor. Zajistit proto dostatek selenu v běžné stravě je v některých částech světa problematické, platí to především pro Evropu, kde populace trpí jeho nedostatkem. Na rozdíl od jódu, u kterého štítná žláza vykazuje schopnost dobře snášet vyšší dávky, je možné se selenem snadno předávkovat. Je proto vhodné dodržovat jeho příjem na úrovních výrazně nepřevyšujících hodnoty doporučené denní dávky (55 mikrogramů).
Množství antioxidantů: Příjem antioxidantů má nepřímý dopad na fungování štítnéžlázy. Jejich hlavní funkce spočívá v potlačování oxidačního stresu, který má v přebytku vliv na acidobazickou rovnováhu a produkci stresových hormonů. Taková situace vyvolává zánětlivé reakce v těle, a to ovlivní i hormonální regulaci štítnéžlázy.
Množství a kvalita bílkovin: Obsah bílkovin včetně jejich kvality ovlivňuje fungování celého metabolismu ve smyslu rovnováhy mezi katabolickými a anabolickými pochody. Týká se to i štítnéžlázy, je tedy důležité zajistit v celodenním stravovacím režimu takový příjem bílkovin, který odpovídá individuálním potřebám každého člověka.
Poměry makroživin: Podíl hlavních zdrojů energie pro buňky, tedy sacharidů a tuků ve stravě, rozhoduje o tom, jak rychle se bude vytvářet energie. Tento fakt ovlivní i rychlost metabolických pochodů. Vyšší podíl tuků tedy obecně zpomaluje energetické pochody, vysoké zastoupení sacharidů
V naší poradně s názvem ŠTÍTNÁ ŽLÁZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Bylo mi naměřeno 14.10. 2019 : FT4- 12,1 a TSH 4,82. Beru letrox 75. Od pondělí do pátku. Mám sníženou funkci štítnéžlázy ?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, máte tak zvanou hypothyreózu, což je snížená funkce štítnéžlázy. To, zda-li jsou naměřené hodnoty ve vašem případě v pořádku, se musíte dotázat svého endokrinologa. Protože jen on ví jaký je vývoj funkce vaší štítnéžlázy a reakce na léčbu. Níže jsou uvedeny stavy, které přicházejí v souvislosti se sníženou funkcí štítnéžlázy. Ty byste měla sledovat a v případě jejich zhoršení ihned informovat svého lékaře.
Únava, spavost, zimomřivost, sklon k depresím, zpomalené myšlení, suchá kůže na předloktí, otoky bérce, obličej bez výrazu, změna hlasu na hluboký hlas, nadváha (ale nikoli obezita), zácpa, anémie, poruchy menstruačního cyklu.
Onemocnění štítnéžlázy se projevuje buď poruchou tvorby hormonů (zvýšená nebo snížená činnost žlázy), nebo postupným zvětšováním celé žlázy, velmi často i s tvorbou uzlu (uzlů). Takto zvětšená žláza se často nazývá struma. Mnohdy je spolu se strumou přítomna i porucha tvorby hormonů. Důvodem k operaci jsou většinou rostoucí uzly (uzel) nereagující na léčbu medikamenty a podezření na nádor. Odstranění žlázy se doporučuje i v některých případech nadměrné tvorby hormonů. Pokud lékař již operaci doporučil, pak riziko jejího odkládání spočívá v případě nádoru nebo uzlů v dalším růstu s tlakem na okolní orgány (průdušnice, zvratný nerv, jícen) a růsty strumy do hrudní dutiny. Při zvýšení činnosti žlázy je nebezpečí poškození srdce a zhoršení očních potíží, u zhoubných nádorů v možnosti metastází včetně vrůstání do okolních orgánů.
Cílem operace je odstranění poloviny nebo celé žlázy při ochraně a zachování zvratných nervů i příštítných tělísek. Operace se provádí v celkové narkóze. Řez se vede na přední straně krku v jeho dolní části. Po obnažení přední plochy žlázy se podvážou jednotlivé cévy vedoucí k operovanému laloku, který se uvolní tak, že zůstane fixován již jen k průdušnici. Poté se většinou ve standardním místě ozřejmí zvratný nerv a vypreparuje se jeho průběh podél průdušnice až k místu vstupu do hrtanu. Současně se izolují všechny tkáně v okolí laloku, kde by mohlo být příštítné tělísko. Po bezpečné izolaci nervu a tělísek je přerušen úpon žlázy k průdušnici a poté lalok odstraněn. Při oboustranném výkonu je postup stejný i na druhé straně. Do rány je zavedena umělohmotná hadička k zajištění odtoku tekutin z rány do podtlakové láhve. Tato hadička se odstraňuje zpravidla 2. den po operaci. Rána se zašívá jemným vláknem uvnitř kůže.
Výhodou operace je odstranění tkáně štítnéžlázy na jedné nebo obou stranách při ochraně zvratného nervu a zachování příštítných tělísek. Při dodržení tohoto postupu není nutné již nikdy v této oblasti operovat a tím ohrožovat uvedené struktury. Následkem operace je jizva a nutnost užívání hormonů štítnéžlázy ve formě tablet po celý život.
V naší poradně s názvem ŠTÍTNÁ ŽLÁZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Plíšková.
Dobrý den mamTSH 5.35.mam přijít na kontrolu za 3 měsíce. Můžu si sama nějak pomoci. Nevím co to pro mě znamená. Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnota TSH 5,35 vypovídá o tom, že máte mírně sníženou funkci štítnéžlázy a díky tomu vaše tělo nedokáže v potřebném množství nakládat s jódem.
Sama si můžete pomoci tak, že co nejdříve navštívíte lékaře imunologa a požádáte ho o vyšetření kvůli své štítné žláze. V mnoha případech je příčinou snížené funkce štítnéžlázy právě nějaké autoimunitní onemocnění.
Štítná žláza a její správná funkce má důležitou roli během těhotenství také při růstu plodu a jeho správném vývoji, hlavně jeho nervové soustavy. Nejdůležitější úlohu hraje během prvního trimestru, kdy dochází ke vzniku samotných orgánů a následně k jejich změnám.
Během těhotenství se žena může setkat s řadou nepříjemností spojených se špatnou funkcí štítnéžlázy: potrat, předčasný porod, předčasné odloučení placenty, krvácení v těhotenství, větší pravděpodobnost porodu císařským řezem.
Rizikovou skupinou pro vznik onemocnění způsobeného nesprávnou funkcí štítnéžlázy jsou těhotné ženy a ženy, které mají rok po porodu. Hormony spojené s funkcí štítnéžlázy procházejí skrz placentu a dostávají se k plodu, kde jsou až do 18. či 20. týdne těhotenství dodávány výhradně z matčina těla. Po 20. týdnu si dítě začíná vytvářet své vlastní hormony, ale až do porodu jsou zčásti doplňovány matčinými. Aby těhotenství probíhalo v pořádku a bez komplikací, je zapotřebí, aby funkce štítnéžlázy byla v pořádku a fungovala v normálu.
Hlavní příčinou je nedostatek jodu v jídelníčku nemocného nebo poškození štítnéžlázy vlivem zánětu. Rizikovou skupinou jsou ženy diabetičky, těhotné ženy a kojící ženy. U těhotných diabetiček a žen s těhotenskou cukrovkou je potřeba sledovat dostatečný příjem jodu a sledovat funkci štítnéžlázy. Pokud má plod vrozenou nefunkční nebo scházející štítnou žlázu a tento stav není odhalen ihned po porodu, může dojít k těžké formě růstové a mentální retardace. Dochází k poškozování mozku, (takzvaný kretenismus) nebo ke zpomalení růstu kostí. V civilizovaných zemích se tomuto předchází screeningovým vyšetřením po porodu. Pokud sníženou funkcí štítnéžlázy trpí matka, může toto onemocnění způsobit zhoršení inteligence a zhoršené prospívání dítěte. Může dojít ke snížení IQ (třeba i malému) nebo může u dítěte dojít k poruchám soustředění během vyučování ve škole. Pokud žena sníženou funkci štítnéžlázy v těhotenství neléčí, může dojít k špatnému psychomotorickému vývoji plodu.
V těhotenství se může objevit Graves-Basedowova choroba, která vytváří protilátky proti tkáním štítnéžlázy a nutí tak štítnou žlázu ke zvýšené funkci, takzvané strumě. Zvýšená funkce postihuje také oči, které mohou až vystupovat z očních jamek. Následkem této nemoci je špatný růst plodu, v těžkých případech může dojít k potratu nebo ke komplikacím během porodu.
Dalším onemocnění štítnéžlázy v těhotenství je autoimunitní tyreoditida, což je zánětlivé onemocnění štítnéžlázy, která napadá pomocí buněk vlastní tkáň. Buňky při normálním stavu pacientky (mimo těhotenství a době 1 roku po porodu) vytvářejí ochranu před možnou infekcí štítnéžlázy a způsobují sníženou funkci štítnéžlázy. Zánět postupuje pomalu a „v utajení“ po dobu i delší než 10 let, dokud zcela nezničí funkční tkáň štítnéžlázy. Toto onemocnění se objevuje zhruba u 11 % těhotných žen.
Ve svém příspěvku JANČA BYLINY NA ZANĚT ŠTITNÉ ŽLAZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Prosim o radu.Dcera má zanět štítnéžlázy.Jsou nějaké byliny na tento problém?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vanátová Helena.
Dobrý den,
Chtěla jsem se zeptat,mám problémy se štítnou žlázou a tloustnutím,dva roky beru každý den eutyrox 100,zkoušela jsem i různé diety ale bohužel nic nezabralo,existují nějaké bylinky které by mi pomohly zredukovat váhu,v současné době při výšce 170 cm vážím 90 kilo.
Děkuji s pozdravem
Vanátová Helena
Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu, nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí.
Odstranění celé štítnéžlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku se nazývá lobektomie a odstranění převážné části štítnéžlázy se nazývá subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítnéžlázy, mluví se o reoperaci. Jestliže se lékaři přikloní k úplnému odstranění štítnéžlázy, je třeba dodávat pacientovi hormony prostřednictvím medikamentů. Pacient pak musí tyto léky užívat doživotně.
Strategie samotného zákroku bude mít vliv na prognózu pacienta a rovněž také na případné komplikace, které mohou nastat.
Před samotnou operací štítnéžlázy je nutné pacienta velmi pečlivě vyšetřit a stanovit správnou diagnózu. Lékaři se budou zajímat rovněž o rodinnou anamnézu a možném provázání rodových nemocí. Následně budou provedeny další testy – klinické, laboratorní, zobrazovací, cytologie a imunohistochemické.
Sonografie krku je velmi důležitým vyšetřením, které bývá prováděno u všech nemocných. Ultrazvuk umožňuje lékařům získat informace o struktuře a uspořádání parenchymu štítnéžlázy a rovněž odhalí stav lymfatických uzlin. V některých případech je nutné provádět také CT vyšetření a biopsii.
Struma si velmi často žádá operativní zákrok. Lidově se strumě říká vole. Jestliže struma nezpůsobuje pacientovi žádné zdravotní potíže, pak operace není nutná. Operace je však nutná vždy, když dojde k takzvanému útlakovému syndromu, kdy štítná žláza naroste do takové velikosti, že začíná utlačovat okolí, především tracheu. Pacient pak má pocity dušení a tlaku.
U nadbytečné produkce hormonu štítnéžlázy je nutné tento stav srovnat za pomocí medikamentů. Léčba je poměrně úspěšná a může operativní řešení odložit na dlouhá léta. V případě, že taková léčba neprokazuje žádné zlepšení zdravotního stavu a štítná žláza i nadále produkuje nadbytek hormonu, je třeba přemýšlet nad dalším postupem. V takovém případě se lékaři rozmýšlí mezi samotnou operací nebo takzvaným vypálením štítnéžlázy pomocí radiojodu. Radiojod však nelze aplikovat u všech pacientů. U pacientů je třeba zvážit zdravotní stav. U pacientů – žen je třeba přihlédnout k tomu, zda si žena nepřeje mít v blízké budoucnosti dítě. Podle dávky radiojodu by žena neměla až dva roky otěhotnět. Aby toho nebylo málo, tak by ženy po aplikaci radiojodu přibližně 5 týdnů po radioterapii neměly pobývat v blízkosti malých dětí. Tato opatření se týkají především vůči dětem, u dospělých jedinců je vše v pořádku, tam k žádnému omezení nedochází.
Další onemocnění štítnéžlázy jsou její nádory. Ty mohou být benigní (nezhoubné) či maligní (z
Ve svém příspěvku HYPOTYREÓZA ŠTÍTNÉ ŽLÁZY POSTAVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman.
Dobrý den, chci se zeptat mam Hypotyreózu štítnéžlázy a zajímá mě jestli když naopak hubnu po tomto onemocnění můžu nabírat normálně svalovou hmotu, či mam nějáké nevýhody.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Struma neboli zvětšení štítnéžlázy postihuje zhruba 5 % populace. Na vzniku strumy se podílí řada faktorů, mezi nimiž převládá nedostatek jódu a porucha tvorby hormonů. Dále ke vzniku strumy přispívá kouření a příjem takzvaných strumigenů v potravě, což jsou látky zhoršující vychytávání jódu. Léčba strumy může probíhat v několik úrovních – od prostého pozorování vývoje přes léčbu radiojódem až po chirurgické odstranění.
Hlavním příznakem je viditelné zvětšení štítnéžlázy. Protože zvětšení může způsobit útlak dýchacích cest a jícnu, mohou se objevit problémy při polykání nebo při dýchání. Dále se někdy objevuje chrapot způsobený útlakem nervů ovládajících hlasivky. K lékaři mohou pacienta dovést rovněž poruchy funkce štítnéžlázy.
Struma se dělí dle funkce štítnéžlázy na tři skupiny:
struma s normální funkcí, zvýšenou funkcí a sníženou funkcí štítnéžlázy;
struma ložisková – je zvětšena jen jedna nebo více ložisek žlázy;
struma difúzní – je zvětšená celkově.
Mezi hlavní příčiny zvětšení patří nedostatek jódu, působení strumigenů, autoimunitní záněty, poruchy enzymů nutných k tvorbě hormonů štítnéžlázy a nádory štítnéžlázy. Autoimunitní záněty způsobují reakce našich vlastních protilátek vůči štítné žláze. Jedním z nich je Graves-Basedowova nemoc, kde protilátky donutí štítnou žlázu vytvářet více hormonů. Hashimotova choroba má pak opačný problém – protilátky sníží funkci štítnéžlázy. Léčbou obou chorob je podávání léků. Může docházet k poruchám enzymů nutných pro tvorbu hormonů štítnéžlázy. Pokud je porucha vrozená, začne mozek štítnou žlázu stimulovat ke zvýšení produkce, čímž způsobí sice zvětšení žlázy, ale nikoliv produkci hormonů. To se poté řeší podáváním léků. Za zvětšení žlázy někdy mohou i strumigeny, což jsou látky obsažené například v kapustě nebo zelí. Jejich nadměrný přísun může štítnou žlázu sice zvětšit, ale nedochází k poruchám funkce. Řešením je snížit příjem strumigenů nebo žlázu případně chirurgicky odstranit. Nádory štítnéžlázy většinou nezvětší celou žlázu, ale jen její část jako uzel. Nezhoubné nádory způsobují zvýšenou funkci a dají se odstranit chirurgickým zákrokem. Zhoubné nádory většinou zachovávají normální funkci štítnéžlázy. Při odstranění zhoubného nádoru se podá radiojód proti metastázím. Protože metastazované buňky si ponechávají schopnost vychytávání jódu z krve, vychytají i radiojód a ten je zničí.
Ve svém příspěvku LÁZNĚ PO OPERACI ŠTÍTNÉ ŽLÁZY+ALERGICKÝ EKZÉM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena machutková.
dobrý den.zajmá mě zda bychom mohli s manželem do lázně jeseník-priessnitz.
já budu po operaci štítnéžlázy a manžel má atyp.ekzém.konec srpna-září.
mob.777366729.díky za zprávu.popř.navrhněte jiné lázně kde bychom mohli být spolu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ledviny jsou párový orgán uložený po stranách páteře v břišní dutině. Slouží k odstranění nečistot z krve. Tyto nečistoty následně odcházejí z těla v podobě moči. Ledviny mají oválný, fazolovitý tvar, červenohnědou barvu, na povrchu jsou hladké a kryté tenkým vazivovým pouzdrem, které se dá z ledviny lehce sloupnout. Na mediálním okraji ledviny se nachází ledvinová branka (hilus renalis), kudy vstupuje do ledviny tepna a žíla a odkud vystupuje močovod. Branka prohloubí do ledviny hlubokou ledvinovou jamku (sinus renalis), kde je uložena ledvinová pánvička (pelvis renalis). Na povrchu tvoří souvislou vrstvu (4–8 mm) světlejší kůra. Směrem k sinus renalis z ní odstupují sloupce, které od sebe oddělují sousední ledvinové pyramidy tvořené dření. Jednotlivé pyramidy vytvářejí ledvinné lalůčky. Ledvinu tak tvoří spousta malých ledvinných lalůčků ústících do jednoho společného vývodu, které srostly během vývoje. U skotu, mořských savců (kytovci, lední medvěd) nedošlo ke srůstu jednotlivých lalůčků vůbec, ledvina je proto laločnatá neboli renkulizovaná.
Člověk má multipapilární ledvinu, to znamená, že do ledvinné pánvičky ústí vývody každý svým vlastním ledvinovým kalíškem, což je pozůstatek původní laločnaté ledviny, která ale v průběhu vývoje srůstá. Ledvina je krytá vazivovým pouzdrem, na které naléhá řídké pojivo prorostlé tukem, který chrání ledvinu před mechanickým poškozením. K ledvině se přikládá nadledvina, endokrinní žláza. Parenchym ledviny je zřetelně rozdělen na hnědočervenou zrnitou kůru a světlejší dřeň.
Základní funkční jednotkou ledviny je nefron. Je hlavní součástí kůry. Ledvina člověka má asi milion nefronů, ledvina skotu asi 8 milionů. Nefrony přes membránu filtrují krevní plazmu, takto vzniklou primární moč zpětnou resorpcí zahustí a vzniklá hypertonická definitivní moč je pak soustavou vývodných kanálků (tubuli coligentes) odváděna do ledvinné pánvičky, odkud odtéká do močovodu. Dřeň ledviny je tedy tvořena především vývodnými kanálky a takzvanou Henleyovou kličkou nefronu. Krev protéká dvěma za sebou uspořádanými kapilárními řečišti:
1) v glomerulu, kde je relativně vysoký tlak krve řízený odporem průsvitu přicházející arterioly;
2) peritubulární kapilární sítí, která slouží k výživě buněk kanálků a výměně látek mezi tubuly a krví.
Nefrony se dělí na dva základní typy:
1) korové – jsou v kůře ledviny, mají krátké Henleovy kličky;
2) juxtamedulární – arterioly z nich odcházející jdou ve formě přímých cév (vasa recta) do hloubky dřeně a tu zásobují krví. Její zvýšené prokrvení způsobí pokles osmolality dřeně (vymývací efekt) a tím poklesne i koncentrační schopnost ledvin (tlaková diuréza).
Ve svém příspěvku CO ZPŮSOBUJE ŠPATNÁ FUNKCE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Janusová.
Dodrý den. Chci se zeptat jestli může mít podíl špatná funkce štítnéžlázy na depresých. Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Irena.
Moje vysledky FT4 12,09 pmol hTSH 7,019 mU/l.Dg.autoim .Dg.autoim thyreoltida shypolhyreososu steatoheaptilida. Mam nedočinnost štitné žlazy. A jak je možno lečit alternativní medicinou. Jsem alergik na léky, penicilin, dumox,ketazon Faktu Proctoglivenol,Biseptol,Corsin eutrylox cordaron Sotahexal Walfarin Tetanus. Béru letrox rano 100.Děkuji za odpověd spozdravem Irena . Je mi 77 let.
Endokrinní žlázy jsou ty žlázy, které mají vnitřní sekreci (= vylučování). Jejich opakem jsou exokrinní žlázy, které naopak vylučují sekreci mimo lidské tělo, patří sem například slinné žlázy a potní žlázy. Tyto endokrinní žlázy do těla vylučují hormony prostřednictvím krevního oběhu, a tím ovlivňují činnost dalších orgánů. Studiem a léčbou tohoto endokrinního systému se zabývá endokrinologie. Význam tohoto systému nelze podceňovat, protože se podílí na udržování stabilního vnitřního prostředí uvnitř lidského těla, zároveň také reguluje metabolismus, pomáhá se správným vývojem a růstem, ale podílí se také na systému reprodukce. Nevýhodou tohoto systému je, že na rozdíl od nervového systému, nereaguje na různé změny okamžitě, ale naopak se projeví až za nějakou dobu. I přesto má ale tento endokrinní systém mnoho společného právě s nervovým systémem, protože společně v podstatě řídí lidský organismus.
Mezi endokrinní žlázy patří:
HYPOTALAMUS - Vylučuje hormon uvolňující gonadotropin (gonadotropin stimuluje vývoj pohlavní orgánů) + hormon uvolňující kortikotropin (kortikotropin stimuluje růst kůry nadledvin, produkci kortizolu, ale podílí se také na odbourávání tuků) + hormon uvolňující růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + hormon uvolňující tyrotropin (tyrotropin stimuluje uvolňování hormonů štítnéžlázy, zvyšuje prokrvení a látkovou výměnu štítnéžlázy)+ dopamin (funguje jako neuropřenašeč) + somatostatin (tlumí uvolňování růstového hormonu, tlumí uvolňování hormonu štítnéžlázy, inhibuje uvolňování žaludečních a střevních hormonů, prodlužuje žaludeční vyměšování a střevní pohyblivost).
PODVĚSEK MOZKOVÝ také zvaný hypofýza – Přední lalok vylučuje adrenokortikotropní hormon (stimuluje růst nadledvin, vytváření kortizolu, zvyšuje produkci melaninu, stimuluje odbourávaní tuků) + folikuly stimulující hormon (u žen podporuje růst vaječníkových váčků ve vaječnících a stimuluje tvorbu estrogenu a u mužů vyvolá tvorbu pohlavních buněk) + luteinizační hormon (podporuje tvorbu pohlavních hormonů = u žen tvorbu estrogenů a progesteronu ve vaječnících a u mužů tvorbu testosteronu ve varlatech) + luteotropní hormon (neboli prolaktin u žen v době gravidity stimuluje rozvoj mléčné žlázy a laktaci po porodu a zároveň tlumí vyzrávání vajíčka ve vaječníků a menstruační cyklus, u mužů ovlivňuje růst předstojné žlázy a druhotných pohlavních orgánů) + růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + thyreotropní hormon (stimuluje syntézu a uvolňování hormonů štítnéžlázy). Zadní lalok podvěsku mozkového vylučuje antidiuretický hormon (působí proti tvorbě moči v ledvinách) a oxytocin (u žen se uvolňuje po stimulaci prsu, dělohy a vagíny, má vliv na
V naší poradně s názvem HODNOTY ŠT. ŽL. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga drasnarová.
znamená hodnota TSH 8,854 hypertyreozu nebo hypotyreozu?
děkujki za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
TSH je hormon předního laloku podvězku mozkového a jeho koncentrace v krvi se zvyšuje tehdy, když přestává štítná žláza tvořit hormony v dostatečném množství. TSH zvýšené nad 3,8-4,1 mIU/l svědčí v naprosté většině případů pro subklinickou či plně rozvinutou hypotyreózu (sníženou funkci štítnéžlázy). Hodnota 8,854 mlU/l je hypotyreóza - nedostatečná funkce štítnéžlázy.
Onemocnění – Jedná se o situaci, kdy štítná žláza má zvýšenou funkci, což znamená, že produkce jejich hormonů je vyšší, než je běžné. Právě tato zvýšená produkce způsobuje i to, že okolní tkáň štítnéžlázy na tuto produkci zvýšeně reaguje. Toto onemocnění postihuje častěji ženy než muže.
Příčiny – Může být řada příčin, které vyvolají tuto poruchu. Jednou z nich je i onemocnění imunitního systému, kdy se náhle začnou vytvářet v těle protilátky, které nutí štítnou žlázu tvořit vlastní hormony (toto onemocnění se nazývá Gravesova-Basedowova choroba). Příčinou může být také to, že se štítná žláza zvětší a objeví se v ní uzly, a právě tyto uzly způsobují zvýšenou činnost štítnéžlázy. Další příčinou může být předávkování hormony štítnéžlázy. Hypertyreóza nemusí být vždy trvalá, někdy může být jen následkem nějakého zánětu, v takovém případě pak po vyléčení zánětu hypertyreóza sama zmizí.
Projevy – Tato porucha se může projevit výrazným zvětšením štítnéžlázy, které se také nazývá jako sturma, v některých případech se dokonce objevuje i vytlačení očních koulí zvané protruze (to je typické v případě, že příčinou hypertyreózy je právě Gravesova-Basedowova choroba). Zvýšená funkce štítnéžlázy se ale odráží i na funkcích jiných orgánů. Lidé s hypertyreózou bývají často zpocení a jejich kůže je teplá, mají problémy s vlasy, které jim vypadávají a zhoršuje se i jejich kvalita, stejně tak je to i s nehty, které se častěji lámou a štěpí a může se u nich objevit i rýhování, naopak pro toto onemocnění je také typický rychlejší růst ochlupení a naopak vypadávání chloupků z obočí. U žen může hypertyreóza vyvolat poruchy menstruačních cyklu a v případě těhotenství jsou častější potraty. Celkově je člověk trpící hypertyreózou více unavený, trpí nespavostí, bývá podrážděný a neklidný. Tyto stavy může navíc i provázet třes rukou a prstů. Může se u něj objevit náhle snížení hmotnosti, doprovázené průjmy a zvýšenou chutí k jídlu.
Diagnóza – Lékař hypertyreózu stanoví z vyšetření krve, kde nechá testovat hladinu hormonů a i protilátek proti štítnéžlázy. Obvykle pak následuje i rentgenové vyšetřeníštítnéžlázy (bezbolestné) a následná biopsieštítnéžlázy.
Léčba – Hypertyreózu lékař obvykle řeší prostřednictvím léků, v dalších případech je ale možná i operace. Zároveň se pacientům při léčbě doporučuje klidový režim, vyhýbat se stresovým situacím, nepít alkohol, kávu a vyhýbat se i opalování. V případě, že hypertyreózu způsobila Gravesova-Basedowova choroba, tak se k léčbě využívají tyreostatické léky a případně i betablokátory. Léčba trvá zhruba dva roky. Ale i v ostatních případech se nejprve léčí prostřednictvím předepsaných léků. Pokud ale léky nezabírají, obvykle se lékaři uchýlí k úplnému chirurgickému odstranění štítnéžlázy. Samozřejmě po odstranění štítnéžlázy v těle chybí potřebné hormony, které jsou pak doplňovány prostřednictvím léků.
Ve svém příspěvku NADMĚRNÉ POCENÍ PO OPERACI ŠTÍTNÉ ŽLÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petras josef.
manželka trpí po operaci štítnéžlázy a odstrněním příštítných tělísek nadměrným pocením
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Thomas.
Jeden z častých důvodů nadměrného pocení bývá hormonální nerovnováha, co předpokládám souvisí s operací štítnéžlázy. Ve vašem případě bych ale nehledal příčiny a pocení rovnou zastavil Electro Antiperspirantem. Dá se to aplikovat i na obličej, s tímto adaptérem http://www.iontoforeza.cz/adapter-na-oblicej-electro-antiperspirant - kdyžtak se na to podívejte.
Jeden z nejzávažnějších, ale vzácných nežádoucích účinků Ozempicu zahrnuje riziko nádorů štítnéžlázy nebo rakoviny štítnéžlázy, které bylo pozorováno ve studiích na zvířatech (krysách). Zatím není známo, zda Ozempic způsobí nádory štítnéžlázy nebo rakovinu štítnéžlázy i u lidí.
Neužívejte přípravek Ozempic, pokud jste vy nebo někdo z vaší rodiny někdy měli typ rakoviny štítnéžlázy nazývaný medulární karcinom štítnéžlázy nebo pokud máte stav endokrinního systému nazývaný syndrom mnohočetné endokrinní neoplazie typu 2.
Štítná žláza je malá žláza nacházející se v přední části krku. Pomáhá kontrolovat mnoho funkcí ve vašem těle tvorbou a uvolňováním určitých hormonů štítnéžlázy.
Váš lékař zkontroluje vaši štítnou žlázu (nacházející se v oblasti krku), zda neobsahuje uzliny. Ke sledování onemocnění štítnéžlázy lze použít krevní test na sérový kalcitonin nebo ultrazvuk štítnéžlázy, ale to se běžně neprovádí, protože testy nejsou příliš průkazné. Pokud má však váš lékař podezření na onemocnění štítnéžlázy, může si tyto testy objednat a provést další hodnocení.
Tipy pro zvládání nebo identifikaci onemocnění štítnéžlázy nebo rakoviny
Pokud zaznamenáte některý z následujících příznaků nebo příznaků, kontaktujte ihned svého lékaře:
V naší poradně s názvem CHIA SEMÍNKA A JEJICH VEDLEJŠÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Vejrostová.
zajímalo by mě jestli chia semínko škodí štítné žláze u žen,beru eutyrox
děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Chia semínka jsou prospěšná při snížené funkci štítnéžlázy. Určitě by měla být konzumována několikrát do týdne. Další podobné potraviny prospěšné při snížené funkci štítnéžlázy jsou rýže, pohanka, quinoa a lněná semena.
V řadě případů není žádná léčba nutná a postačí sledování velikosti uzlíku ultrazvukem. V některých případech je vhodná supresní léčba hormonem štítnéžlázy, jejímž cílem je zpomalit eventuální růst uzlu. Pokud je výsledek punkce tenkou jehlou nepříznivý nebo uzel na štítné žláze stále roste, přikračuje se k operaci. Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu, pak jde o totální tyreoidektomii (v případě mnohočetných uzlů), nebo pouze jeden lalok, což se označuje jako lobektomie (v takových případech, kdy je nález příznivý a druhý lalok je zcela zdravý). Pokud jde o nekomplikovaný uzel tvořící hormony štítnéžlázy v nadbytku (takzvaný autonomní adenom) a výsledek je příznivý, je možné místo operace přistoupit k lokálnímu ozáření radioaktivním jodem, tedy k aplikaci terapeutické dávky radiojodu.
O chirurgické léčbě štítnéžlázy rozhoduje endokrinolog společně s chirurgem. K tomu, aby mohla být operace pacientovi doporučena, je nutná řada vyšetření. Je zapotřebí vyšetření hladin hormonů štítnéžlázy z krve, dále je nutné stanovit strukturu, velikost a přesné umístění štítnéžlázy pomocí ultrazvuku, počítačové tomografie nebo magnetické rezonance. Pro posouzení metabolické aktivity štítnéžlázy se používá scintigrafie. Pokud je ve štítné žláze nějaké ložisko, je doporučována biopsie, kdy je tenkou jehlou odebrána část žlázy a laboratorně vyšetřena. Chirurgická léčba štítnéžlázy je indikována v případě, že už selhala jakákoliv předchozí léčba, a je vhodná v případě zhoubných nádorů, při toxické strumě neboli nodulární strumě, nebo při takzvaném mechanickém syndromu, kdy se štítná žláza zvětší natolik, že utlačuje okolní struktury.
Sami pacienti přiznávají, že po operaci štítnéžlázy se jejich stav opravdu zlepšil. Pokud je operace prováděna z důvodu, že štítná žláza funguje pomalu nebo vůbec, je zde naděje, že při normální stravě a pohybu se dá něco shodit. Takže při hyperfunkci po operaci s dobrotami opatrně. Teď už krmíte jen sami sebe a při hypofunkci je možné i na váze ubrat. V obou případech je nutné dodržovat léčbu, jinak nastane velký zdravotní problém. Lidé s vyoperovanou štítnou žlázou musí chybějící hormony užívat v tabletách, bez nichž by jejich život neměl dlouhého trvání.
