Dehty jsou produktem karbonizace (méně správně suché destilace) například uhlí, dřev a jiných organických látek. Obsahují asi 10 000 různých chemických substancí, zvláště polycyklických aromatických uhlovodíků. Kamenouhelný dehet byl zaveden do dermatologické praxe již v 19. století, ale léčba "asfaltem" byla známá již před 2000 lety. Jeho fotosenzibilizační účinky ve spojení s ultrafialovým zářením využil Goeckerman k léčbě lupénky ve 20. letech minulého století.
Jak se tímto prostředkem léčilo v době renesance si můžete přečíst v ukázce z románu Jáchyma Topola - Kloktat dehet, který vyšel v srpnu 2006 v nakladatelství Torst.
"...V Siřemi, v Domově pro chlapce, jak říkávaly sestra Leontýna, Albrechta, Eulálie, Zdislava, Dolores i Emiliána, nebo v kolonii sígrů, jak říkával velitel Vyžlata, jsme žili pohromadě a pospolu, chlapci z nejrůznějších národů i Češi jako třeba Dýha nebo Karel. Proti svrabu a proti vším nás sestry drhly dehtovým mýdlem. Dehtová voda, šedivá špínou nás chlapců, stříkala na černá roucha a bílé čepečky sester. Mytím čeřená, pohybující se bublinková pěna vypadala jak drobné krajky na prádle sestry Dolores. Právě sestra Dolores se nad námi často nahýbala s kartáčem. Dřela nás tak usilovně, že se její roucho promáčelo. V okolí necek bylo z páry vedro. Na čele sestry Dolores vyvstávaly drobné krůpěje potu a padaly k nám do necek. Vedro někdy tísnilo sestru Dolores tak, že poodhalila ramena v rouše. V neckách jsme sedávali po dvou, po třech. Sestra Dolores nevěděla, že vidíme její krajky. Nevěděla, že v krajkách vidíme její prsa. Krajky měly sestry zakázané jako my cigára. Dehtového mýdla měly sestry spoustu. V komoře sestry Albrechty bylo naskládané v bednách. Dehtové mydliny zabíjely vši v našich vlasech. "
Dá se říci, že dehet je bio produkt, neboť je získáván z přírodních látek jako je dřevo, uhlí nebo surový petrolej, který ovšem nemá terapeutické využití.
V naší poradně s názvem HOLTOVA MAST (UNGUENTUM HOLT) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Holtova mast a její použití. Jejím základem je draselné mýdlo obohacené o dehtovou tinkturu. Vše je smícháno do podoby krému, odborně do takzvané emulze. Obsah dehtů ovlivňuje její vzhled pach i barvu. Holtova mast se používá k hojení menších vyrážek. Typicky kopřivky u kojenců a úspěšná bývá i léčba různých druhů dermatitid s menším lokálním výskytem. Vzhledem k obsahu dehtu v holtově masti není vhodné používat tuto mast dlouhodobě nebo na větších plochách, protože dehty se vztřebávají kůží, tím jednak léčí, ale také zatěžují močové cesty svým usazováním při vylučování z těla.
Zdraví vás Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Obsahují především fenoly, krezoly, terpeny, naftalen, kyseliny fenolkarbonové a homology kyseliny octové. Jsou tekuté a mají slabě kyselé Ph. Častěji jsou užívané ve skandinávských zemích pro své účinky antipruriginózní (protisvědivé), antimykotické (protiplísňové) a antimikrobiální (působící proti mikrobům). V Česku jsou dřevěné dehty odbornou veřejností považovány spíše za zastaralý a z překonaný lék. Po vstřebání pokožkou se z těla dostávají ven prostřednictvím moče a při této cestě často poškozují ledviny, proto je nezbytné při jejich podávání jednou týdně kontrolovat moč. Pro všechny dřevné dehty platí, že jsou velmi špatně rozpustné ve vodě. Dřevěné dehty se dále dělí podle druhů dřevin, ze kterých se získávají.
březový dehet
jalovcový dehet
bukový dehet
tekutý dehet
Březový dehet
Latinský název pix betulae. Vzniká suchou destilací dřeva různých druhů bříz. Je to hustá, červenohnědá tekutina, špatně rozpustná ve vodě, ale dobře v chloroformu a v 95 % lihu. Někdy se užívá v 10 % koncentraci do mastí na seboroický ekzém. Vyšší koncentrace březového dehtu je pak vhodná na chronickou psoriázu.
Jalovcový dehet
Latinský název pix juniperi. Jalovcový dehet je hustá hnědočervená až černá tekutina typického zápachu. Dobře se rozpouští v 95 % lihu, v éteru, v chloroformu a v benzenu. Při použití v 5% koncentraci léčí atopický a seboroický ekzém, a pomáhá proti lupénce ve vlasech. při Například nejlepších účinků při léčbě psoriázy a seboroické dermatitidy ve vlasech dosáhnete, když jalovcový dehet smícháte s kamenouhelným dehtem. Takový dehtový koktejl je dnes dostupný v přípravku Polytar liquid a Polytar AF od výrobce Steifel.
Bukový dehet
Latinský název pix fagi. Získává se suchou destilací bukového dřeva. Je to hnědočerná tekutina charakteristického zápachu, dobře rozpustná v etanolu, v éteru, v chloroformu. Bukový dehet se dříve užíval k léčbě lupénky.
Tekutý dehet
Latinský název pix liquida. Získává se z různých druhů dřev jehličnatých stromů pomocí suché destilace. Je to viskózní, tmavě hnědá látka s vysokým obsahem pryskyřic.
V naší poradně s názvem ICHTAMOL MAST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alen.
Dobrý deň
Prosím Vás môže sa táto masť používať aj na ochorenie erysipel (ruža) mama to má na nohe na lýtku a už sa jej otvorili aj rany ,ale okoloie je veľmi červené lek. dal odstán .masť mama je diabetik s inzulínom . Prosím poraďte mi,ako je účinné jej to skludniť. Koža je červená a šupinová, bolestivá. Ďakujem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Na erysipel jsou nejúčinnější antibiotika, jako například V-penicilin nebo Pencid. Ale, ano, na erysipel jsou také účinné i dehty a proto i ichtoxyl by mohl dobře účinkovat. Octanové obklady jsou taky velmi dobré na erysipel, ale spíše v jeho ranné fázi, dříve než se místo zanítí. Další možností je použití Višněvského balzámu, který se používá na noc, nanese se na gázu, přiloží se na problematickou část a lehce se obváže obinadlem. Višněvského balzám je možné koupit v každé lékárně nebo také tady na internetu: https://www.zbozi.cz/?q=vi%… Napište pak jak se vám to povedlo vyléčit.
Kamenouhelné dehty byly ve 20. století, zvláště před érou kortikosteroidů, pro své mnohostranné účinky hlavním lékem v zevní terapii, i když se někdy opomíjely jejich nežádoucí efekty. Tyto dehty jsou značně variabilní směsi látek, z nichž asi jen polovina byla identifikována. Přesné složení a chemická povaha kamenouhelných dehtů závisí na charakteru výchozí suroviny a na typu a teplotě destilačního procesu, takže je obtížné standardizovat jednotlivé dehtové preparáty. Uhlovodíky tvoří asi polovinu obsahu dehtů, zejména deriváty benzolu, naftalen a antracen. Kamenouhelné dehty jsou silně viskózní, charakteristického zápachu s alkalickou (kyselou) reakcí. Ve vodě se téměř nerozpouštějí, naopak nejlépe se rozpustí v 95 % lihu, v acetonu a v éteru. Špiní prádlo i kůži, mohou působit kontaktně iritačně a senzibilizačně a mají výrazný fotosenzibilizační potenciál.
Mezi nežádoucí účinky kamenouhelných dehtů patří zejména poškození ledvin. Proto je při zevní aplikaci s koncetrací dehtu větší než 3% nutná biochemická kontrola 2x týdně. Velikost ošetřené plochy nemá překročit 1/5 konžního povrchu. V některých případech může použití těchto dehtů kožní nemoc naopak ještě zhoršit. Další podstatné nežádoucí účinky jsou také karcinogenní efekty, za které mohou především benzypyreny. Díky tomu, že se terapeutický účinek těchto dehtů významně posiluje použitím ultrafialového záření po nanesení dehtu na postižené místo, tak právě toto ultrafialové záření také neblaze podporuje vznik karcinomu - nádoru. Například v Německu a v řadě dalších zemí dochází k úplnému vyřazení dehtů z léčby. V České republice zatím dále přetrvává užívání preparátů s obsahem 3 – 20% dehtu a dokonce se běžně užívá i aplikace čistého surového dehtu na lidskou pokošku.
Přesný mechanizmus účinku kamenouhelného dehtu není zcela objasněn, ale velká část terapeutických efektů, zvláště potlačení parakeratózy a akantózy u psoriázy, je připisována fenolickým substancím. Dehet je oblíbený pro své účinky antipruriginózní, antiseptické a keratoplastické. Fenoly a síra se podílí na jeho efektech znecitlivujících a antimikrobiálních, čehož je využíváno u subakutních a chronických ekzémů. Působení benzolu, naftalenu a jiných cyklických uhlovodíků se připisují antiproliferační účinky na lidskou pokožku.
V naší poradně s názvem DEHTY V PÉČI O TĚLO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den,
chtěla bych bych se zeptat zda je možné sehnat šampon Polytar AF
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Šampon Polytar AF se už nevyrábí, protože již není podporováno užívání dehtů bez lékařského předpisu. Šampon Polytar vám připraví v kterékoliv lékárně na základě recepisu, který sestaví váš kožní a nebo praktický lékař.
Obsah recepisu na výrobu šampónu je:
_______________
Liquor carb. deterg.
Aetheris Petrol aa 50,0
Spir. saponato kalinii ad 200,0
M.F.sol.
D.S šampon
_______________
Když máte tento recepis od lékaře, tak vám v lékárně vydají tento šampon bez doplatku - zdarma. Používá se 2 až 3 krát týdně a nechá se působit 10-15 minut.
Přesněji sulfonované živičné oleje, které jsou získávané z důlních sedimentů v hnědouhelných dolech, ze zemních olejů a živic. Jejich hlavním představitelem je ichtamol (ammonium bituminosulfát), což je směs amonamonných solí sulfonových kyselin, obsahující zhruba 10% organicky vázané síry. Synonymum ichtyol je odvozen od zbytků zkamenělin ryb přítomných ve výchozí břidlicové surovině. Z ostatních bituminózních dehtů se dostává do popředí kosmeticky přijatelnější odbarvený leukichtol, který je získáván opatrnější sulfonací výchozí suroviny. Hlavní předností těchto dehtů je minimální iritační, senzibilizační a fotosenzibilizační potenciál. Nejsou karcinogenní, a nejsou jedovaté, což umožnňuje i jejich bezrizikové podávání.
Ichtamol
Ichtamol je viskózní hnědočerná tekutina charakteristického rybího zápachu, dobře rozpustná ve vodě a v glycerolu. Patří k povrchově aktivním látkám, rozpouští i mnohé lokální léky nerozpustné ve vodě. Na vzduchu rychle vysychá a tuhne, poněvadž obsahuje téměř 50 % vody. Jeho hlavní účinky jsou antipruriginózní (například proti svědění hlavy ), antiflogistické a antiseptické, čehož je využíváno u řady akutních a subakutních dermatóz. Ichtamol se léčí hlavně lupénka ve vlasech, atopický a mikrobiální ekzém, seboroická dermatitida a rozácey. Efekty antimikrobiální a antimykotické byly v řadě studií srovnatelné s kamenouhelným dehtem! Běžná terapeutická koncentrace je 2–10 % nejčastěji ve formě mastí, past, roztoků, dále jako součást vlasových šamponů a tekutých mýdel. Vysoká koncentrace 20–50 %, což je tak zvaná derivační koncetrace, je užívaná například na omrzliny a na některé pyodermie, často je k tomu kombinována i kyselina salicylová. V péči o dětskou a problematickou kůži je nově doporučována například ucelená řada preparátů fy Herbacos-bofarma. Tato dehtová kosmetika se dobře uplatňuje tam, kde se vyskytne dráždivá dermatóza v obličeji a kde jiné nasazení ošetřující kosmetiky vyvolává nepříznivé reakce.
I když účinky ichtamolu díky jinému chemickému složení nejsou zcela shodné s kamenouhelným dehtem, znamenají přípravky s bituminózními dehty obohacení palety hromadně vyráběných léčivých přípravků v oblasti dermatologické a kosmetologické terapie.
Dehty pro své mnohostranné účinky zůstávají významným pomocníkem i v současné dermatologické léčbě. Vzhledem k harmonizaci terapeutických postupů se zeměmi EU, kde došlo v posledních letech k výrazné redukci používání kamenouhelných dehtů pro jejich nežádoucí efekty, je vhodné zvážit jejich omezení také v České republice. I když se objevuje řada nových léků zasahujících do patogeneze lupénky, aplikace kamenouhelného dehtu zůstává u některých forem psoriázy určitým přínosem. Vždy je ale nutno individuálně zhodnotit míru rizika. Nezanedbatelná není ani relativně nízká cena dehtových preparátů. Rozhodně by ale v přípravcích neměla být překračovaná 5% koncentrace dehtu a jeho aplikace by neměla přesáhnout 20% kožního povrchu za průběžných biochemických kontrol. V ostatních indikacích lze kamenouhelné dehty nahradit ichtamolem a leukichtolem, které nemají karcinogenní, fotosenzibilizační a ledviny poškozující účinky černouhelného dehtu.
Doporučení webu zdravi-lecba.cz:
V minulosti se používaly mýdla s 10% koncentrací dehtu. V současné době jsou k dispozici mýdla s 5% až 10% koncentrací například MERCO Sano mýdlo s ichtyolem. Vhodnou variantou jsou i mýdla s obsahem síry. Jejich nabídka je k dispozici na webu Zbozi-kosmetika.cz.
Zdroj informací: Doc. MUDr. Dagmar Ditrichová CSc.,
Ichtamol a dehty v současné dermatologické terapii
Při společném působení dehtů a ultrafialového záření mohou vznikat hnědé i šedohnědé, přesně ohraničené, asymetrické pigmentové skvrny, lokalizované na obličeji, krku a jinde na těle, nazývané Melanodermitis toxica. Vznikají typicky tam, kde se použily na pokožku nějaké dehty, nebo také složky parfému a zároveň došlo ke slunění. To se může projevit především tam, kde jsou použity dehty na léčbu psoriázy nebo lupénky. Z tohoto důvodu taktéž černé dehtové mýdlo může způsobovat nové pigmentové skvrny, po slunění.
Pod tímto názvem se skrývají dvě masti. Buď se jako černá mast prodává ichtoxyl mast anebo druhá je pod názvem mast s peruvianským balsámem. Ichtoxyl mast je hotový výrobek v tubě a jeho léčivou látkou je ichthammolum, což je dehet podobný ichtyolu.
Mast s peruvianským balsámem je lepší na zanícená místa a používají ji i lékaři na chirurgických ambulancích. Obě masti jsou volně prodejné, bez receptu. Jen mast s peruvianským balsámem se v lékárně míchá na objednávku, takže je třeba nejdříve s lekárníkem domluvit její přípravu. Proto je lepší nechat si ji udělat ve velké lékárně někde u polikliniky nebo nemocnice, protože v běžné lékárně nebudou mít suroviny na přípravu. V některých lékarnách mají již mast s peruvianským balsámem do zásoby namíchanou. Černá mast se používá na kožní záněty. Černá mast také působí na akné, zmírňuje červené skvrny po akné.
V současnosti se od původních preparátů s obsahem dehtu ustupuje pro jejich možné negativní účinky. Nicméně i dnes hrají poměrně důležitou roli v dermatologii, proto bylo potřeba upravit množství účinné látky v přípravcích. V současnosti jsou dehtová mýdla nahrazována přípravky s účinnou složkou ichtamol. Ichtamol (ammonium bituminosulfát) je směs amonamonných solí sulfonových kyselin, obsahující zhruba 10% organicky vázané síry. Dalším podobným dehtem je leukichtol, který je získáván opatrnější sulfonací výchozí suroviny. Hlavní předností těchto dehtů je minimální možnost podráždění, nejsou karcinogenní či jedovaté, a to umožňuje jejich bezpečné používání. Dehtová mýdla zakoupíte na http://www.zbozi-kosmetika.cz/MERCO-Sano-mydlo-s-ichtyolem-100g-8-g6016.html.
V současnosti jsou původní dehtová mýdla nahrazována moderními přípravky s účinnou složkou ichtamol. Mýdlo Sano od firmy Merco je nositelem této moderní látky Ichtamol (ammonium bituminosulfát). Ichtamol, nebo také Ichtyol je směs amonamonných solí sulfonových kyselin, obsahující zhruba 10% organicky vázané síry. Synonymum ichtyol je odvozen od zbytků zkamenělin ryb přítomných ve výchozí břidlicové surovině. Z ostatních bituminózních dehtů se dostává do popředí kosmeticky přijatelnější odbarvený leukichtol, který je získáván opatrnější sulfonací výchozí suroviny. Hlavní předností těchto dehtů je minimální iritační, senzibilizační a fotosenzibilizační potenciál. Tento dehet také není karcinogenní, a není ani jedovatý, což umožňuje i jeho bezrizikové používání. I když účinky ichtamolu díky jinému chemickému složení nejsou zcela shodné s kamenouhelným dehtem, znamenají přípravky s bituminózními dehty obohacení palety hromadně vyráběných léčivých přípravků v oblasti dermatologické a kosmetologické terapie.
Použije se na k tomu roztok boraxu, mýdlo se sírou - například Sano a zinková mast. Nejdříve se nanese zinkový krém po celé léčené ploše a hned na něj mýdlo Sano, které se rozmydlí v roztoku boraxu. Tímto postupem se vytvoří vrstva, která tak po zaschnutí není viditelná, protože se vsákne do pokožky. Při této léčbě je třeba mít na paměti, že dehty reagují na UV záření, které přichází ze slunce a mohou při tom vyvolat alergickou reakci na pokožce. Takže je třeba léčbu použít na noc, ráno pak smýt a ošetřit pleť oblíbeným BB krémem, který má dostatečný ochranný faktor.
Obecně patří plísňová onemocnění kůže, povrchových sliznic i vnitřních orgánů k velmi častým nákazám, které postihují populaci. Plísňovými onemocněními může být postižena i kůže v oblasti vlasů. Onemocnění způsobují mikroskopické houby (v přírodě se nachází asi 100 000 druhů). Proces nákazy je v oblasti vlasů většinou kontaktní, což znamená, že se děje kontaktem s nemocným člověkem, ale i zvířetem nebo nakaženým materiálem – půda, nástroje, oblečení.
Významnou roli v rozvoji těchto onemocnění mají i některé nemoci, které oslabují imunitu organismu (ať již celkovou, nebo místní), respektive narušují rovnováhu osídlení organismu přirozenou mikroflórou. Týká se to například dlouhodobé celkové léčby antibiotiky, chemoterapeutiky, celkovými kortikosteroidy, cukrovky, transplantace orgánů nebo AIDS. Po kontaktu se přenášejí mikroskopické houby v podobě spor a vláken a přežívají v keratinu (tedy v rohovině), který je obsažen jak v kůži, tak i ve vlasech. Infekce kůže kštice a vlasů je nejčastěji způsobena druhy Trichophyton (Trichophyton rubrum, tonsurans, mentagrophytes), Microsporum (Microsporum canis), jak už jsme si řekli, jedná se o onemocnění, která se mohou přenášet na člověka z nakažené osoby nebo často z nakaženého zvířete. Proto je třeba zkontrolovat i domácí zvířata, jestli netrpí kožním plísňovým onemocněním.
Plísně kůže hlavy a vlasů se většinou projevují jako povrchové plísňové onemocnění. Ložisko je okrouhlé, mírně vyvýšené, ostře ohraničené, jsou výrazné šupiny a většinou je výrazný i lem. Podle druhu plísně je různé i zbarvení ložiska od bílého přes růžovolososové až po červenohnědé. Lem je většinou barvy sytější než centrum. Vlasy v tomto místě ztrácejí lesk a lámou se v úrovni kůže nebo několik milimetrů nad povrchem kožním. Často svědí, jako komplikace se může přidat i zánět bakteriální. Hluboké plísně v oblasti kštice jsou závažnější a v dnešní době jsou již velmi vzácné. Většinou se projevují jako drobné skvrnky v ústí vlasů do kůže a později se rozšiřují a splývají v útvar z vláken houby. Ve finále nacházíme tuhý miskovitý útvar nad úrovní kůže (favus). I zde dochází k zánětlivým komplikacím. Vlasy se lámou, vypadávají a kůže atrofuje. Dlouhodobě může dojít i k místní ztrátě vlasů (alopecii – plešatosti v místě hluboké plísně).
Některé houby ze skupiny kvasinek se mohou podílet i na vzniku prosté lupovitosti vlasů – jedná se například o Pityrosporon. Zde je pak vhodné užívat speciální šampony s obsahem látek specificky (pirocton olamine, ketokonazol) či nespecificky (dehty, kyselina salicylová) antimykotických.
Dehty se běžně používají pro léčbu psoriázy, přičemž uhelný dehet patří mezi ty nejúčinnější. Ropný dehet se používal ve starověkém Egyptě při mumifikaci zhruba v období 1 000 př. n. l. Podobně jako dehet z borovice lze i uhelný dehet použít v léčebných šamponech, mýdlech a mastích pro léčbu lupů a psoriázy. V USA jsou tyto přípravky dostupné bez předpisu a podléhají regulacím FDA. Pro improvizované použití je v americkém lékopisu k dispozici dehtový roztok k povrchovému použití, který obsahuje 20 % dehtu v etanolu s přídavkem 5% polysorbátu 80. Tento roztok musí být rozředěn do masťového základu, například do vazelíny. Uhelný dehet se používá také k syntéze paracetamolu (acetaminofenu).
Základ terapie spočívá v zevní léčbě. Ta se soustřeďuje na potlačení výskytu patogenních mikroorganismů, omezení svědění a na regulaci tvorby mazu. Recidivám se čelí vysokou, ale šetrnou osobní hygienou, nošením netěsnícího oděvu z přírodních vláken a předchází se většímu zapocení. Pacientům se doporučuje pestrá vyvážená strava s dostatečným přísunem vitamínů a vlákniny, s omezením cukrářských výrobků a živočišných tuků na minimum a náhrada živočišných tuků rostlinnými. Jídla se nekonzumují horká.
Co se týče kosmetických přípravků, je zcela vyloučena parfemovaná kosmetika, protože pokožka je zvýšeně citlivá. K mytí pokožky se doporučují neutrální nebo slabě kyselé mycí prostředky a kvalitní dětská mýdla bez nadměrné parfemace. Doplňkově lze doporučit i koupele s protizánětlivým účinkem (olejové přísady, extrakty z ovsa).
Při postižení vlasové oblasti se předepisuje starším kojencům (od 6 měsíců výše) salicylový olej, jímž by se měla napouštět ložiska se šupinami vždy alespoň 3 hodiny před mytím vlásků, poté se změkčené šupiny vyčesávají nenásilně jemným dětským kartáčkem a nakonec vymývají dětským šamponem. Tato procedura se provádí pouze 2krát týdně, protože salicylová kyselina prochází snadno i neporušenou pokožkou a riziko kožní resorpce toxického množství je u kojenců a malých dětí značné. Bezpečnější je u mladších kojenců (i při každodenním ošetřování) použití krémů a mlék s ureou (například Excipial U lipolotio). Při mírných formách seborey ve vlasech, i jako doplněk další léčby u závažnějších forem, je u dětí a mladistvých účinné a pro snadnou aplikaci oblíbené dlouhodobé používání šamponů s antiseboroickými přísadami (dehty, kyselina salicylová, organické sloučeniny síry, antimykotika, antimikrobiální látky, zinkpyrithion, oktopirox a další).
Je třeba si uvědomit, že efekt lze očekávat až po 6–8 týdnech pravidelné léčby. Při opakovaném zhoršení onemocnění je vhodné typy šamponů měnit. Při závažnějším ložiskovém postižení vlasové oblasti se doplňuje léčba šampony intervalovým ošetřováním lokálními kortikoidními preparáty ve formě roztoků, gelů a mlék, které jsou často kombinované s kyselinou salicylovou.
Bohužel v některých případech přírodní léčba nepomůže a musí se přistoupit ke klasické léčbě medikamenty.
Na zapářkové lokality u kojenců se osvědčuje dlouhodobá aplikace antimykotik v pastách (Imazol krém/pasta, Pevaryl). Na ostatní oblasti na těle se předepisují lokální kortikoidy v kombinaci s antibakteriálními látkami (Kloroxin, Endiaron), dehtovými přísadami (Tinctura carbonis detergens, Ichtamol) ve formě měkkých p
Salicylový olej se používá při onemocnění seboreickou dermatitidou. Olejem se doporučuje napouštět ložiska se šupinami vždy alespoň 3 hodiny před mytím vlasů. Poté změkčené šupiny nenásilně vyčesáváme jemným dětským kartáčkem a vymýváme dětskými šampony.
U kojenců a malých dětí se tato léčba provádí pouze 2krát týdně, protože salicylová kyselina snadno proniká i do neporušené pokožky a riziko kožní resorpce toxických látek je u takto malých dětí značné. U mladších kojenců (i při každodenním ošetřování) je vhodné následné používání krémů a lotií (mléka) s ureou (například Excipial U Lipolotio). Při mírných formách seboreické dermatitidy ve vlasech i jako doplněk léčby závažnějších forem je u dětí a mladistvých účinné a pro snadnou aplikaci oblíbené dlouhodobé používání šamponů s antiseboreickými přísadami (dehty, kyselina salicylová, organické sloučeniny síry, antimykotika, antimikrobiální látky, zinkpyrithion, oktopirox a další).
Výsledek této léčby lze očekávat až po 6−8 týdnech pravidelné aplikace zmíněných přípravků. Při opakovaném zhoršení onemocnění je vhodné typy šamponů měnit. Při závažnějším ložiskovém postižení vlasové oblasti doplňujeme léčbu šampony intervalovým ošetřováním lokálními kortikoidními preparáty ve formě roztoků, gelů a lotií, které často obsahují kyselinu salicylovou. Tyto šampony vám předepíše ošetřující lékař.
Na intertriginózní zapářkové lokality se u kojenců i dospělých nejlépe osvědčuje dlouhodobá aplikace antimykotik v pastách. Na ostatní oblasti těla se předepisují lokální kortikoidy v kombinaci s antibakteriálními látkami, dehtovými přísadami ve formě měkkých past nebo krémů − většinou magistraliter připravovaných v lékárně.
U zánětlivějších lézí a při úpornějším svědění se používají hromadně vyráběné lokální kortikoidy. Výběr třídy účinnosti a galenické formy záleží na tíži, rozsahu a lokalizaci projevů. Terapie bývá účinná, nevýhodou jsou však možné nežádoucí účinky dlouhodobé kortikoidní léčby a vyšší procento recidiv brzy po jejím ukončení. Tuto léčbu musí vždy indikovat zkušený dermatolog.
Neexistuje žádná 100% náhrada Cytealu. Je ale možné tři hlavní komponenty Cytealu koupit zvlášť a smíchat si je doma.
Chlorhexidin
Chlorhexidin najdete například ve výrobku Lifo-Scrub s obsahem 4 % chlorhexidinu. Lifo-Scrub je volně prodejný mycí přípravek s dezinfekčním účinkem pro mytí a dezinfekci rukou a těla, účinný proti grampozitivním a gramnegativním bakteriím, mykobakteriím, kvasinkám a některým virům. Mycí přípravek využívá mega síly 4 % chlorhexidin diglukonátu. (Cytéal obsahuje jen 0,1%.) Aktuální cenu této kožní desinfekce najdete zde: chlorhexidin cena.
Hexamidin
Hexamidin samostatně nelze volně koupit. Ale například volně prodejný Ichtamol šampon DrKonrad je neparfémovaný medicinální šampon s obsahem ichtamolu a s antimikrobiální složkou hexamidin. Je určen k mytí vlasové pokožky se sklonem k šupinatění, lupénce, seboroické dermatitidě či atopickému ekzému. Dodává se v balení o obsahu 200 ml, což je přesně pro naše potřeby ideální velikost. Aktuální cenu šamponu s hexamidinem můžete vidět zde: Ichtamol šampon DrKonrad cena.
Chlorkresol
Chlorkresol jde koupit jako sprej proti roztočům pod názvem Schopf Hygiene Kokzi Des. Jde o koncentrát určený k hubení virů, plísní, bakterií, kokcidií a červích vajíček. Není tedy určen primárně na lidskou kůži! Neobsahuje ale nic jiného, než účinnou látku chlorkresol, kterou obsahuje i Cyteal. Ale jde o vysoce koncentrovaný přípravek a pro stejnou koncentraci, jako obsahuje Cyteal, je třeba tento přípravek rozředit v poměru 3 ml přípravku na 1 litr vody nebo šamponu. Aktuální cenu tohoto přípravku můžete vidět zde: Schopf Hygiene Kokzi Des cena.
Jak to smíchat?
Abyste získali stejný mix účinných látek, jako má Cyteal, tak do 200 ml šamponu s hexamidinem přidáte 5 ml přípravku Lifo-Scrub a 0,63 ml přípravku s chlorkresolem a důkladně protřepete. Tím získáte mycí šampon se stejným obsahem látek, který je i v přípravku Cyteal, navíc obohacený o ichtamol, což je léčivý bitumózní dehet, o kterém se můžete více dozvědět v našem článku: Dehty v péči o tělo.
Komponenty, které nevypotřebujete, můžete uložit k pozdější další přípravě domácího Cytealu a nebo je jednoduše využijete k jejich primárnímu účelu, podle návodu na jejich obalu. Pro další výrobu pak už dokoupíte jen šampon.
Toxická dermatitida je způsobena látkami s fototoxickým (fotodynamickým) účinkem, kdy k rozvoji dermatitidy dochází za nezbytné spoluúčasti dlouhovlnného UV záření a viditelné části spektra. Fotodynamicky aktivní vlastnosti (tedy prosté, imunologicky nepodmíněné zvýšení citlivosti kůže na UV světlo) má řada látek působících lokálně nebo celkově (hematogenně). K lokálně působícím látkám patří dehty a smoly, přírodní živice, deriváty ropy, chlorované naftaleny, éterické oleje, parfémy nebo jejich složky a látky obsažené v rostlinách, nazývané furokumariny. Jsou obsažené například v bolševníku, pastináku, karotce, petrželi, kopru, pakmínu, fenyklu, citrusech a v dalších rostlinách. Hematogenně působí porfyriny, léky (sulfonamidy, fenothiazinové deriváty, tetracyklinová antibiotika, diuretika, chlorpromazin, deriváty sulfonylurei, halogenované salicylanilidy, eosin, rivanol a další). Kromě projevů dermatitidy se může objevit kontaktní urtikárie (například thioglykolát v trvalé ondulaci), folikulitidy, akneiformní erupce (minerálních oleje, řezné emulze, chladicí kapaliny), granulomatózní léze, poruchy pigmentace nebo ulcerace.
Mezi látky často vyvolávající iritační reakce patří voda (včetně obsažených minerálů), mýdla a detergenty, průmyslové čisticí prostředky („bezvodé“ čisticí prostředky, abrazivní pasty, povrchově aktivní látky, oleje, emulgátory, enzymy a další), alkálie (mýdla, soda, amoniak, hydroxidy sodný a draselný, cement, vápno, silikáty a různé aminy), kyseliny (silná iritancia – kyseliny sírová, solná, dusičná, chromová a další, slabá iritancia – kyseliny octová, šťavelová, salicylová a jiné), oleje (řezné oleje s různými aditivy – emulgátory, antioxidanty, antikorozivy, barvivy, konzervačními látkami, lubrikační a hřídelové oleje), organická rozpouštědla (líh, alkohol, metanol, propylenglykol, benzen, toluen, trichloretylen, aceton, ředidla a látky chemicky příbuzné), látky s oxidačními a redukčními vlastnostmi (peroxid vodíku, benzoylperoxid, fenoly, aldehydy, thioglykoláty a další), části rostlin (kůra a šťáva citrusů, cibuloviny a cibule květin, listy muškátů, kosatce, chřest, hořčice a rostliny z čeledí pryskyřníkovité, ostny, trny a podobně), živočišné produkty (enzymy a tělesné sekrety), jiné chemikálie (složky výroby plastických hmot, akrolein, soli rtuti, dezinfekční přípravky, zevní léčiva a další). Ke komplikacím všech druhů iritačních dermatitid patří riziko kontaktní senzibilizace. Diferenciálně diagnosticky je nutné odlišit ostatní typy dermatitid, dále psoriázu, mykózy včetně kandidóz. Pozornost zasluhuje atopie, kdy IKD vzniká rychleji a probíhá úporněji. Podobně i alergická kontaktní dermatitida může vzniknout v terénu chronické iritační dermatitidy.
