BLOKÁTORY H2 RECEPTORŮ a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Ucpané cévy neboli ateroskleróza je degenerativní onemocnění cévní stěny. Při tomto dlouhodobém procesu dochází k tuhnutí cévní stěny a zužování jejího průsvitu. Ucpávání cévního řečiště je nutné včas řešit, jinak dochází k velkému riziku mozkové mrtvice nebo infarktu.
Blokátory kalciového kanálu
Blokátory kalciového kanálu patří mezi oblíbené léky na vysoký tlak. Jsou často předepisovány samotné i v kombinaci s jinými léčivy. Účinné látky působí na buněčné kanály pro vápník ve svalových buňkách srdce a krevních cév. Dochází k uvolnění svalstva cév, což vyvolá pokles krevního tlaku. Srdeční svalovina se o něco méně stahuje a tím se sníží srdeční výdej.
Patří sem:
nedihydropyridinové blokátory – jedná se o blokátory kalciového kanálu 1. generace, kromě snížení tlaku mohou zpomalovat srdeční rytmus, řadí se proto mezi antiarytmika; patří sem zejména tyto látky:
verapamil, například léky Isoptin, Verapamil a Tarka (kombinovaný preparát);
diltiazem, například lék Diacordin;
dihydropyridinové blokátory – sem patří novější blokátory kalciového kanálu 2. generace, které užívá většina lidí; patří sem například tyto účinné látky:
amlodipin, například léky Agen, Zorem, Hipres, Amloratio, Orcal Neo a další;
nitrendipin, například léky Unipres, Lusopress, Baypress a jiné;
felodipin, například léky Felocor, Felodipin, Plendil ER, Presid a jiné;
isradipin, například lék Lomir;
lacidipin, například lék Lacipil;
lercanidipin, například léky Kapidin a Lerpin.
Blokátory kalciového kanálu se používají k léčbě vysokého tlaku, velmi dobře se kombinují s léky ze skupiny ACE inhibitorů a s některými diuretiky.
Blokátory kalciového kanálu by se neměly podávat těhotným a kojícím ženám, dále pak pacientům s akutním srdečním selháním a u některých významných chlopenních vad. Léky mohou způsobovat bolesti hlavy. Typickým nežádoucím účinkem těchto léků jsou otoky dolních končetin. Při jejich objevení se musí dávka preparátu snížit nebo zcela vysadit. Větší riziko komplikací je u nedihydropyridinových preparátů, které mohou způsobit bradykardii, obzvláště pokud by se zkombinovaly s beta-blokátory.
V naší poradně s názvem ZÁZVOR PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den, zajímalo by mě, jestli čerstvý zázvor vadí při dně.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zázvor při dně nevadí, naopak zázvor léčí její následky. Dna je typ artritidy, která způsobuje záněty a ty jsou obvykle léčeny protizánětlivými léky, čímž se sníží symptomy. Zázvor totiž obsahuje několik různých protizánětlivých látek, včetně gingerols a shogaol. U některých pacientů může ale zázvor znamenat riziko. Jde o lidi se srdečními onemocněními a s poruchou srážlivosti krve. Zároveň zázvor není vhodný během těhotenství a kojení. Zázvor může také interagovat s některými léky, včetně léků proti chudokrevnosti, s léky na diabetes a blokátory kalciových kanálů na vysoký krevní tlak. Bezpečné množství zázvoru pro dospělého jsou 4 gramy kořene zázvoru denně.
Blokátory receptorů pro angiotenzin II patří společně s inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEI) mezi inhibitory systému renin-angiotensin-aldosteron (RAAS). Blokátory AT1 receptorů patří mezi antihypertenziva první volby, jsou indikována v terapii srdečního selhání. Jejich nechráněné názvy (INN) jsou zakončeny příponou -sartan, z toho důvodu bývají označovány jako „sartany“. Sartany působí jako kompetitivní (případně nekompetitivní) antagonisté na AT1 receptorech pro angiotenzin II, jejich účinek je širší než ACEI, neboť inhibují účinky angiotenzinu II vzniklého i jinou cestou než přeměnou z angiotenzinu I prostřednictvím ACE. Snižují celkovou periferní rezistenci – snižují afterload i preload; vedou k poklesu systolického i diastolického krevního tlaku, a to bez vzniku reflexní tachykardie. Nástup účinku je pomalý a většinou nedochází ke vzniku hypotenze po 1. dávce.
Indikace:
arteriální hypertenze;
chronické srdeční selhání;
sekundární prevence infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody;
prevence a zpomalení progrese nefropatií.
Blokátory receptorů pro angiotenzin II jsou považovány za alternativu při nesnášenlivosti ACEI. Používají se jak v monoterapii, tak v kombinacích s dalšími antihypertenzivy. Často jsou používány ve fixní kombinaci s hydrochlorothiazidem. Kombinace s ACEI je naopak nevhodná.
Léky ze skupiny blokátorů receptorů pro angiotenzin II mají velmi nízký výskyt nežádoucích účinků. Může se vyskytnout hypotenze (při vysoké aktivitě reninu), akutní renální selhání, hyperkalemie. Nesmí se podávat v těhotenství a u žen ve fertilním věku je nutné zajištění antikoncepcí.
Patří sem:
losartan – dobře se vstřebává z GITu, v játrech dochází k jeho přeměně na účinný metabolit;
valsartan – vyšší afinita, lepší biologická dostupnost a delší účinek než losartan;
irbesartan;
telmisartan – nejdéle působící zástupce této skupiny antihypertenziv;
V naší poradně s názvem MŮŽE SE POUŽÍVAT ZÁZVOR PŘI VYSOKÉM KREVNÍM TLAKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
může se používat zázvor při vysokém krevním tlaku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud máte vysoký krevní tlak a jste léčena léky, jako jsou antikoagulancia (warfarin) a blokátory kalciových kanálů, neberte zázvor bez porady s lékařem. Existují jiné a bezpečnější doplňkové terapie na vysoký krevní tlak, které si můžete vyzkoušet. Jde o diety na vysoký krevní tlak zde: https://www.ceskaordinace.c… nebo DASH dieta, která má nízký obsah soli, tuku a rafinovaných sacharidů a upřednostňuje ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky, ryby, libové maso a nízko-mléčné potraviny. Zde je návod na dietu DASH https://www.ceskenemoci.cz/…
Také byste měla pravidelně cvičit po většinu dní v týdnu poté, co jste k tomu dostala svolení od svého lékaře.
Léčba je založena na dodržování režimových a dietních zásad, které spočívají v zákazu kouření, redukci hmotnosti, vyloučení určitých potravin a nápojů.
Režimová opatření se zaměřují především na:
Dietní omezení – spočívá v dodržování antirefluxní diety a vyloučení následujících potravin z jídelníčku: kofein, pivo, čokoláda, jídla obsahující mátu a mentol, sycené nápoje, příjem jídel se sníženým obsahem tuků. Dále v omezení potravin a nápojů snižujících tonus dolního jícnového svěrače, prodlužujících evakuaci žaludku a zvyšujících žaludeční sekreci (například čerstvé pečivo, tuky, čokoláda, cibule, česnek, máta, mák, alkohol, coca-cola, čaj, džusy, káva). A v neposlední řadě je důležité vyloučit potraviny vyvolávajících subjektivní potíže.
Změny ve stravovacích zvyklostech – poslední jídlo konzumovat 3 hodiny před spaním, omezit cvičení bezprostředně po jídle (především zvedání, břišní cviky, běhání a jóga).
Změny životního stylu – nekouřit, pravidelně užívat předepsané léky (například inhibitory protonové pumpy – omeprazol, lansoprazol, pantoprazol a podobně, blokátoryH2 receptorů – ranitidin, famotidin, antacida), vyhýbat se stresu, velké námaze, nošení těsného oblečení (například korzet, těsné kalhoty, pásek), nelehat si bezprostředně po jídle, zvýšit si záhlaví lůžka o 15–20 cm (platí pro pacienty s příznaky chrapotu, bolesti v krku a ranního kašle).
Dosažení optimální tělesné hmotnosti – udržovat normální tělesnou hmotnost, v případě nadváhy zařadit redukční dietu.
Počet jídel a jeho množství může mít vliv na spánek pacienta a jeho kvalitu. Když je pacient v noci vzbuzen kašlem, jedná se nejčastěji o dvě příčiny: reflux nebo syndrom spánkového apnoe. Syndrom spánkového apnoe bývá spojený s chrápáním, ale chrápání může být způsobeno refluxem a také jinými příčinami (nadváha, chronické ucpání nosového průchodu). Spánek ovlivňuje soustředěnost pacienta, náladu, pracovní návyky a celkovou kvalitu života, a tak je pro pacienty velmi důležité dodržovat zásady správné spánkové hygieny. Před spaním je dobré si dopřát teplou koupel, uklidňující hudbu, heřmánkový čaj (ne mátový!).
Reflux mohou zhoršovat i některé léky, například aspirin a další nesteroidní antirevmatika, anestetika, anticholinergika, betablokátory, benzodiazepiny, blokátory kalciového kanálu, dopamin, fentolamin, isoprenalin, meperidin, nitráty, opiáty, progesteron, prostaglandiny, teofylin, blokátory alfa adrenergních receptorů, alendronát, sildenafil, amoxicillin/klavulanát, clindamycin, pseudoefedrin, guaifenezin. Jejich užívání je proto potřeba pečlivě přehodnotit ve spolupráci s lékařem.
V naší poradně s názvem NEVHODNÉ POTRAVINY PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Pikusova.
Dobrý deň prajem,chcem sa spýtať či môžem užívať hlohovy olej pri warfarine ďakujem za odpoveď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hloh a Warfarin? Možné by to bylo, protože je známo, že hloh interaguje jen s těmito léky:
- Betablokátory, jako je atenolol, nadolol nebo propranolol.
- Blokátory kalciových kanálků, jako je diltiazem, nifedipin a verapamil.
- Dusičnany, jako je nitroglycerin a isosorbid.
- Digoxin
U Warfarinu nebyla doposud prokázána interakce. Ovšem je důležité vědět, že Warfarin je pro vás lékem na prodloužení života a je tedy velmi důležité, aby fungoval správně. Kvůli tomu chodíte na pravidelná měření srážlivosti krve. Informuje proto svého lékaře, aby u vás provedl častější sledování srážlivosti krve v prvních týdnech užívání hlohu.
Blokátory vápníkového kanálu, nebo také antagonisté vápníkového kanálu (angl. calcium channel blocker) jsou širokou skupinou léčiv, jejichž účinek je podmíněn omezením vstupu vápníkových iontů (Ca2+) skrze buněčný vápníkový kanál, čímž následně dojde k terapeuticky využitelným fyziologickým změnám. Blokátory vápníkového kanálu jsou využívány především za účelem snížení krevního tlaku (hypertenze), protože zlepšují "pružnost" krevních cév, resp. zvyšují tzv. průsvit cév, a tak dochází ke snížení cévního odporu, který patologicky zúžené cévy kladou toku krve. Tento cévní odpor je nutné překonávat pomocí zvýšené srdeční práce (vyšší síla stahu -kontrakce- srdeční svaloviny tj. myokardu), čímž se tlak krve zvýší. Blokátory vápníkového kanálu jsou tedy schopny vazodilatace. Blokátory vápníkového kanálu jsou dále využívány za účelem snížení bolesti na hrudi způsobenou anginou pectoris. Speciálnější indikací je zabránění tzv. cerebrálním vazospasmům, což je stav, kdy dojde ke křečovitému stažení (kontrakci) delších komunikačních cév, které procházejí v oblastech pod mozkovou plenou. Toto stažení je fyziologickou odpovědí na krvácení, způsobené prasknutím tepenné výdutě v mozku, tj. ruptury aneurysmatu.
Kromě působení blokátorů vápníkového kanálu na cévní stěnu, mohou tyto léčiva ovlivňovat tlak krve i jinými fyziologickými mechanismy. Vápníkové kanály jsou totiž obsažené rovněž v tzv. zona glomerulosa, tedy nejvrchnější části kůry nadledvin, která je umístěna těsně pod pouzdrem nadledviny. Blokování vápníkových kanálů v těchto místech může pozitivně působit na snížení sekrece aldosteronu, a tak ovlivnit zvýšený krevní tlak, který je spojen s tzv. hyperaldosteronismem (patologicky zvýšená míra produkce aldosteronu, vedoucí mj. k nižší hladině draslíku v krvi, tj. hypokalémii a vyššímu tlaku krve).
Navzdory vysoké účinnosti blokátorů vápníkového kanálu, je důležité při jejich podávání zvážit farmakokinetické účinky vybrané látky, a to z důvodu zjištění, že dlouhodobé užívání krátkodobě působících blokátorů vápníkového kanálu je spojeno se statistickým zvýšením míry úmrtnosti oproti kontrolním skupinám, které krátkodobě působící blokátory vápníkového kanálu neužívaly.
U onemocnění srdce a cév vysoké dávky zázvoru mohou tyto zhoršovat. Pokud takovými chorobami trpíte, užívejte zázvor pouze se souhlasem vašeho lékaře. Zázvor může snižovat krevní tlak stejným způsobem jako některé léky na vysoký krevní tlak a srdeční onemocnění. Užívání zázvoru s těmito léky může vést k bradykardii (zpomalení srdečního rytmu) a arytmiím (nepravidelný srdeční rytmus). Pokud užíváte některý z níže uvedených léků, nekonzumujte zázvor bez předchozího souhlasu vašeho lékaře: nifedipin (Adalat, Procardia), verapamil (Karvediol, Calan, Verelan, Isoptin), diltiazem (Cardizem), isradipin (DynaCirc), felodipin (Plendil), amlodipin (Norvasc), apod. Obecně platí, že pokud užíváte jakýkoli lék, nikdy zázvor nejezte bez předchozího souhlasu vašeho lékaře!
V naší poradně s názvem TERFIMED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Dobry den. Mohu uzivat Terfimed a Atraven na cholesterol .Dekuji za odpoved . B
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Terfimed i Atraven jsou léky na lékařský předpis, takže jste určitě předepisujícího lékaře informovala o všech lécích, které užíváte. Odpověď na otázku, jestli je bezpečné užívat tyto dva léky společně vám může dát jen ošetřující lékař. Aby jeho odpověď byla přesná, tak mu musíte říci o všem, co užíváte, ať už to jsou léky nebo potravinové doplňky, či bylinky. Oba léky mají širokou nesnášenlivost s jinými léky, ale kombinace Terfimedu a Atravenu není označena jako škodlivá ani u jednoho z nich.
Předpokládám, že Atraven užíváte dlouhodobě a nyní jste dostala Terfimed od kožního lékaře. Během léčby Terfimedem si dejte pozor, abyste neužila tyto léky:
- antidepresiva – včetně tricyklických antidepresiv, jako je desipramin, SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu), nebo IMAO (inhibitory monoaminooxidázy)
- perorální antikoncepce (z důvodu možného výskytu nepravidelností cyklu nebo krvácení z průniku u některých žen)
- antifungicida – používají se k léčbě plísňových infekcí, např. flukonazol nebo ketokonazol
- beta-blokátory nebo antiarytmika – používané k léčbě srdečních problémů, např. metoprolol, propafenon nebo amiodaron
- dextromethorfan – v některých lécích proti kašli
- kofein – v některých lécích proti bolesti nebo nachlazení, v kávě.
Fialové fleky jsou charakteristické pro onemocnění nazvané sklerodermie. Sklerodermie patří mezi autoimunitní onemocnění.
Příčiny
Příčina onemocnění je neznámá, ale předpokládá se podíl hormonálních vlivů, okolního prostředí a genetické predispozice. Na vzniku se podílejí i změny vaskulární, poruchy imunoregulace a poruchy metabolismu kolagenu. Pro cévní poškození svědčí časný výskyt Raynaudova fenoménu a vznik teleangiektazií. Odběry na protilátky se u sklerodermie neprovádějí, protože jsou neprůkazné, jediná možná diagnostika je klinický obraz a v případě nejasností histologické vyšetření, tedy odběr kousku kůže. Ložisko se povětšinou nikdy nedá vyhojit a jediný efekt léčby je zástava rozrůstání ložiska.
Co s tím dělat
Při výskytu onemocnění je zakázáno kouřit, pobývat v teplém prostředí. Doporučují se masáže, cvičení, ochrana před traumaty a chladem, zdravá výživa. Celkově se podávají rheologické látky (pentoxifylin), vazodilatační (blokátory kalciových kanálků, prostaglandiny), antihypertensiva (inhibitory angiotensin konvertázy). A protizánětlivé přípravky: nesteroidní antirevmatika, glukokortikosteroidy, imunosupresiva (cyclofosfamid, azamun, methotrexat). Určitý vliv může mít penicillamin, interferony, penicilin, extrakorporální fotoferéza. Při gastrointestinálním postižení jsou zapotřebí: umělé sliny, blokátoryH2 receptorů, antacida, slizniční protektiva, blokátory protonové pumpy, prokinetika (metoclopramid, cisparid, octreotid), pankreatické enzymy, antibiotika (například tetracyklin, erytromycin). Lokálně se provádí promazávání.
V naší poradně s názvem WARFARIN S JINÝMI LÉKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MARTIN CERNOTA.
DOBRY DEN,TATINEK BERE WARFARIN A CHTEL JSEM SE ZEPTAT,MUZE S POLECNE S WARFARINEM UZIVAT I LEK CARVESAN??DEKUJI ZA ODPOVED,CERNOTA M.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle dostupných informací není prokázána společná interakce mezi Warfarinem a Carvesanem.
Carvesan patří mezi beta-blokátory a je k dostání jen na lékařský předpis. Předepisující lékař musí vědět o tom, že jeho pacient užívá i lék Warfarin. Vždy informujte jakéhokoliv lékaře o léčbě Warfarinem.
Pokud máte prehypertenzi a jinak jste zdraví, s největší pravděpodobností nebudete muset brát léky na vysoký krevní tlak. Ale jestli máte prehypertenzi a diabetes, nebo onemocnění ledvin či srdce, lékař vám může předepsat léky na snížení krevního tlaku.
Léčba 1. etapy vysokého krevního tlaku (140/90 až 159/99)
1. fázi nebo etapu vysokého krevního talku máte tehdy, když máte systolický tlak v rozmezí 140-159, nebo diastolický tlak v rozmezí 90-99. Zda se obě čísla nacházejí v tomto rozsahu, tak je jisté, že máte 1. fázi vysokého krevního talku. Jako první změnu, kterou můžete udělat, je ta, že přijmete zdravý životní styl, který sníží riziko dalšího zhoršování. S největší pravděpodobností vám budou předepisovány tyto léky na vysoký krevní tlak:
Diuretika (močopudné léky)
Jako první a nejčastější možnost vám může lékař předepsat diuretika, což jsou tak zvané vodní pilulky. Diuretika odvádějí přebytečnou vodu a sodík z těla ven, což snižuje krevní tlak. Také vám lékař může stanovit dietu, popřípadě kompletní změnu životního stylu, čímž také může snížit zvýšený krevní tlak. K dispozici jsou 3 druhy diuretik, mezi první volbu patří thiazidová diuretika, která mají méně nežádoucích účinků, nežli zbylé typy diuretik. Thiazidová diuretika, nebo také nazývána jako saluretika mají silnou ochranu před vznikem mrtvice a srdečního selhání, které může způsobit vysoký krevní tlak.
Další léky na vysoký krevní tlak
Diuretika nejsou jediné léky, které mohou být použity na vysoký krevní tlak. Lékař vám může předepsat i další jinou léčbu nebo jiné léky, ale jen za určitých okolností.
Angiotensin-konvertující enzym (ACE) inhibitory, které umožňují rozšíření cév, což pak vede k zabránění vniku angiotensinového hormonu do krve. Mezi často předepisované ACE inhibitory patří kaptopril (Capoten), lisinoprel (Prinivil, Zestril) a ramipril (Altace).
Angiotensin II receptor blokátorů (ARB), umožňuje krevním cestám odpočinek, když pozastavuje účinky angiotensinu. Často jsou předepisovány tyto léky, losartanem (Cozaar), olmesartan (Benicar).
Beta blokátory, pracují tak, že blokují určité nervy a hormonální signály do srdce a cév, a tím snižují krevní tlak. Předepsané beta blokátory jsou metoprolol (Lopressor, Toprol XL), nadrol (Corgard) a penbutolol (Levatol).
Blokátory kalciových kanálků zabraňují přístupu vápníku do srdce a svalových krvinek, což způsobuje odpočinek buněk a má za následek také snížení krevního tlaku. Mezi často předepsané blokátory kalciového kanálku patří amlodipin (Norvasc), diltiazem (Xardizem, Dilacor XR) a nifedipin (Adalat, Procardia).
Reninové inhibitory, kde renin je enzym produkovaný ledvinami, který má řetězovou reakci spojenou se zvyšováním krev
Rabeprazol (Zulbex) je kontraindikován u následujících populací a situací:
lidé se známou přecitlivělostí na rabeprazol, substituované benzimidazoly (které jsou chemicky podobné rabeprazolu, jako je omeprazol ) nebo na kteroukoli jinou složku tobolky (např. některá barviva);
lidé užívající rilpivirin, lék používaný k léčbě infekce HIV;
Přecitlivělost na rabeprazol
Alergie na blokátory protonové pumpy, jako je rabeprazol, může mít formu hypersenzitivity typu I nebo opožděné hypersenzitivní reakce. Byla hlášena selektivní reakce přecitlivělosti typu I na rabeprazol vedoucí k anafylaxi, stejně jako několik celoskupinových hypersenzitivit.
Křížová reaktivita
Přecitlivělost na blokátory protonové pumpy může mít podobu celoskupinové přecitlivělosti, vzor A, B nebo C. K celoskupinové přecitlivělosti dochází, když osoba zkříženě reaguje na všechny blokátory protonové pumpy; to znamená, že všechny tyto léky vyvolají alergii.
Ve schématu A může být osoba alergická na omeprazol , esomeprazol a pantoprazol , ale ne na lansoprazol a rabeprazol. Předpokládá se, že je to způsobeno strukturální podobností mezi omeprazolem, esomeprazolem a pantoprazolem, na rozdíl od lansoprazolu a rabeprazolu.
Vzor B je opačný a odráží lidi, kteří jsou alergičtí na lansoprazol a rabeprazol, ale ne na omeprazol, esomeprazol a pantoprazol.
Vzor C v kontextu rabeprazolu by odrážel osobu, která je alergická pouze na rabeprazol, ale ne na jiné blokátory protonové pumpy (omeprazol, esomeprazol, pantoprazol a lansoprazol).
Rilpivirin
Rilpivirin, nenukleosidový inhibitor reverzní transkriptázy používaný při léčbě HIV, je kontraindikován se všemi blokátory protonové pumpy kvůli jejich účinku na potlačení kyselosti. Tyto léky potlačují kyselinu, čímž zvyšují pH (alkalizují) žaludeční obsah. Rilpivirin se nejlépe vstřebává za kyselých podmínek. Proto by se dalo očekávat, že rabeprazol sníží absorpci rilpivirinu, sníží koncentraci rilpivirinu v krvi a pravděpodobně povede k terapeutickému selhání a rezistenci vůči léčivu/třídě.
Beta-blokátory se používají v terapii vysokého tlaku, onemocnění srdce a poruch rytmu (beta-blokátory patří mezi takzvaná antiarytmika). V dnešní době existuje řada generací beta-blokátorů, které se poněkud liší svými účinky. Co mají ale společné, je to, že dokážou blokovat beta-receptory v srdci. Na beta-receptory se za normálních okolností vážou stresové hormony, jako je například adrenalin a noradrenalin. Beta-blokátory ovšem tyto receptory zablokují. Tím zpomalují srdeční akci, snižují namáhání srdeční svaloviny a spotřebu kyslíku srdečním svalem. Dále svým účinkem snižují krevní tlak a u pacientů s onemocněním srdce významně snižují riziko vzniku nebezpečných poruch rytmu.
Beta-blokátory se dělí na kardioselektivní a neselektivní:
kardioselektivní svými účinky působí nejvíce na receptory v srdci;
neselektivní mají zvýšený účinek na ostatní orgány.
Beta-blokátory se využívají v léčbě řady chorob srdce – srdeční selhávání, kardiomyopatie, ischemická choroba srdeční (angina pectoris, stavy po infarktu myokardu) a u vysokého tlaku. Svými účinky na zpomalení srdečního rytmu se beta-blokátory podávají i pacientům s některými poruchami rytmu, kde se chce zabránit vzniku příliš rychlé tepové frekvence (například fibrilace síní). Některé neselektivní beta-blokátory se uplatňují i v léčbě portální hypertenze, protože snižují tlak krve v portální žíle.
Patří sem:
acebutolol, například léky Acecor a Sectral;
betaxolol, například léky Lokren, Betaxa, Betaxolol a další;
bisoprolol, například léky Concor, Bisocard, Bisoprolol, Rivocor a další;
carvedilol, například léky Atram, Coryol, Carvedilol, Dilatrend a další;
celiprolol, například léky Tenoloc a Celiprolol;
metoprolol, například léky Betaloc, Egilok, Vasocardin a další;
nebivolol, například léky Nebilet a Nebivolol.
Beta-blokátory mohou způsobit přílišné snížení krevního tlaku a z toho plynoucí slabost a kolapsy. Zpomalení srdeční frekvence může vyvolat bradykardii s kolapsem nebo se zhoršením příznaků srdečního selhání. To se stává zejména při současném užívání beta-blokátorů s účinnými látkami verapamil (například léky Isoptin a Verapamil) a diltiazem (například lék Diacordin), proto se tato kombinace důrazně nedoporučuje. Z dalších významnějších vedlejších efektů bylo u beta-blokátorů popisováno zhoršení nemocí průdušek (astma, chronická bronchitida a CHOPN), snížení libida a různé trávicí obtíže.
Tyto léky také uvolňují krevní cévy. Jsou etablovanými antihypertenzivy s prokázaným 24hodinovým účinkem. Blokátory receptoru pro angiotenzin II (ARB) zahrnují léčivé látky jako candesartan (plně hrazený z pojištění CARZAP), losartan (plně hrazený z pojištění LOZAP) a další.
Blokátory kalciových kanálů – Amlodipin – snižují tok kalcia přes membránu do buňky a způsobují tím dlouhodobé uvolnění hladkého svalstva
Patří sem tyto produkty: Amlozek, Amlodipin Actavis, Amlodipin HBF, Amlodipin Mylan, Amloratio, Apo Amlo, Cardilopin, Hipres, Normodipin, Orcal, Orcal Neo, Recotens, Tensigal, Torella, Zorem, Amlodipin, Bluefish, Amlodipin Orion, Afiten, Vitabala
ACE inhibitory – Ramipril – tyto přípravky rozšiřují cévy, čímž usnadňují srdci pumpovat krev cévami
Patří sem tyto produkty: Acesial, Tritace, Apo Ramipril, Hartil, Medoram, Miril, Piramil, Ramicard, Ramigamma, Ramil, Ramipril Pol
Beta-blokátory –Bisoprol – zabraňují negativním účinkům, které vytváří stresové hormony na srdce; dále snižují tepovou frekvenci, zpomalují srdeční rytmus, mohou však vyvolávat pocit únavy
Patří sem tyto produkty: Tyrez, Bisogamma, Bisoprolol Mylan, Bisoprolol Orion, Bisoprolol Rat, Vitabal, Concor, Concor Cor, Rivocor
Sartany – Telmisartan – jsou blokátory receptorů AT1 pro angiotenzin II; mají excelentní snášenlivost a bezpečnost podávání, významně se osvědčují v kombinační léčbě, zejména ve spojení s malými dávkami thiazidových diuretik
Patří sem tyto produkty: Telmizek, Micardis, Telmark, Telmisartan Apotex, Telmisartan Egis, Telmisartan Mylan, Telmisartan Rat, Telmisartan Sandoz, Tezeo, Tolura, Zanacodar
Nejčastěji se však volí kombinace léků z výše uvedených skupin s diuretiky. Tyto produkty jsou ve většině případů plně hrazeny. Je třeba si uvědomit, že farmakologická léčba bývá doživotní. V případě vysokého krevního tlaku způsobeného jiným onemocněním je základní metodou léčba právě tohoto onemocnění.
Trazodon je anxiolytikum. V České republice je registrovaný jediný přípravek obsahující trazodon hydrochlorid, a to Trittico s indikací: léčba depresí různé etiologie včetně typů provázených úzkostí, poruchami spánku a sexuální dysfunkcí neorganického původu.
Antidepresiva jsou léky užívané k léčbě deprese a úzkostných poruch. Je jich mnoho druhů a liší se podle toho, jakým způsobem v mozku fungují. Deprese je na biochemické úrovni v mozku vyjádřena nízkými hladinami serotoninu, noradrenalinu a dopaminu, což jsou neurotransmitery, chemické látky, které se mimo jiné podílejí na utváření nálady člověka. Antidepresiva se snaží jejich hladiny na nervových spojích zvýšit.
Nejvýraznějšími farmakodynamickými vlastnostmi trazodonu je blokáda serotoninových 5-HT2 receptorů a selektivní inhibice zpětného vychytávání serotoninu, ale tato schopnost je menší než u klasických SSRI. Trazodon má vedle toho ještě další psychofarmakologické účinky, jako je afinita k serotoninovým receptorům 5-HT1A a 5-HT1C. Právě blokáda 5-HT2 receptorů, pozorovaná také u tricyklických antidepresiv, jej odlišuje od skupiny SSRI. Stimulací těchto receptorů jsou vysvětlovány některé nežádoucí účinky SSRI (nespavost, úzkost, agitovanost, sexuální dysfunkce) především v úvodu terapie. Tyto nežádoucí účinky trazodon nemá. Antidepresivní účinek trazodonu je tedy dán především zvýšením serotoninergní transmise, k čemuž přispívá i jeho aktivní metabolit m-chlorfenylpiperazin (m-CPP) s podobným vazebným farmakologickým profilem.
Trazodon je také poměrně silným blokátorem a1-receptorů, s čímž je spojeno riziko ortostatické hypotenze a priapismu, ale také zlepšení erektilní dysfunkce. Dále má slabý antihistaminový účinek a neovlivňuje cholinergní, glutamátergní, glycinergní, dopaminergní a GABAergní systém.
Výhodou trazodonu je rychlý nástup účinku (srovnatelný s amitriptylinem) a nepřítomnost anticholinergních a kardiovaskulárních nežádoucích účinků. Rovněž nezpůsobuje poruchy sexuálních funkcí a nespavost. Trazodon má také určité anxiolytické a mírně sedativní účinky. Léková forma s řízeným uvolňováním snižuje riziko ortostatické hypotenze. Potenciálně novou indikací je léčba agitovanosti u pacientů s demencí. Dle dostupných informací je možné trazodon použít jako anxyolitikum.
Alfa-beta blokátory blokují nervové signály do krevních cév a zpomalují srdeční tep. Snižují množství krve, které musí být pumpováno přes cévy. Mezi alfa-beta blokátory patří karvedilol (pouze částečně hrazené léky ATRAM, CARVESAN, CORYOL a DILATREND).
Vždy informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době užívali nebo které možná budete užívat.
Přípravek Verspiron je třeba podávat s opatrností, pokud užíváte:
léky k léčbě vysokého krevního tlaku (např. inhibitory ACE, antagonisty receptoru pro angiotenzin II, diuretika (léky zvyšující vylučování moči), blokátory kalciových kanálů a beta- blokátory);
léky obsahující draselné soli;
heparin nebo nízkomolekulární heparin (léky používané k zabránění tvorby krevních sraženin);
antipsychotika, tricyklická antidepresiva (léky na dušení poruchy) nebo barbituráty;
léky na spaní nebo alkohol;
nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) jako např. indometacin, kyselina acetylsalicylová, kyselina mefenamová;
fenazon;
trimethoprim a trimethoprim-sulfamethoxazol (antibiotika užívaná k léčbě bakteriálních infekcí);
digoxin, který se používá k léčbě onemocnění srdce;
antihistaminika nebo imunosupresiva (léky používané k prevenci odmítnutí transplantovaného orgánu, k léčbě revmatioidní artritidy, ekzému, lupénky anebo alergických reakcí);
karbenoxolon, který se používá k léčbě žaludečních vředů;
karbamazepin, který se používá k léčbě epilepsie;
nitráty (používají se k léčbě onemocnění srdce);
lithium, které se používá k léčbě duševních chorob, jako jsou mánie a bipolární porucha;
deriváty kumarinu, které se používají na ředění krve;
agonisté hormonu uvolňujícího luteinizační hormon (LHRH - nazývaný také gonadotropiny uvolňující hormon – GnRH);
kolestyramin, který se používá k léčbě vysoké hladiny cholesterolu v krvi;
Calcium nadroparin - účinná látka přípravku Fraxiparine, by neměl být podáván současně s kyselinou acetylsalicylovou (Aspirin, Acylpyrin), s jinými salicyláty, s jinými nesteroidními protizánětlivými léky (volně prodejné léky proti bolesti) nebo s tiklopidinem (protidestičkové léčivo v rodině thienopyridinů, které je inhibitorem receptoru adenosindifosfátu). Současné podávání s perorálními antikoagulancii, glukokortikoidy nebo s dextranem by mělo být prováděno s odpovídající kontrolou.
Úplný výčet interakcí mezi nadroparinem a následujících léků:
Léčivý přípravek Tezeo 40 obsahuje v každé dávce 40 mg účinné látky s názvem telmisartan, což je antagonista receptoru angiotenzinu II (ARB) používaný při léčbě hypertenze.
Obecně se blokátory receptorů pro angiotenzin II (ARB), jako je telmisartan, vážou na receptory angiotenzinu II typu 1 (AT1) s vysokou afinitou, což způsobuje inhibici účinku angiotenzinu II na hladké svalstvo cév, což nakonec vede ke snížení arteriálního krevního tlaku. Nedávné studie naznačují, že telmisartan může mít také PPAR-gama agonistické vlastnosti, které by mohly potenciálně poskytovat příznivé metabolické účinky.
Používá se samostatně nebo v kombinaci s jinými léky na vysoký tlak k léčbě hypertenze. Používá se také při léčbě diabetické nefropatie u hypertoniků s diabetes mellitus 2. typu, stejně jako při léčbě městnavého srdečního selhání, ale pouze u pacientů, kteří netolerují ACE inhibitory.
Tezeo patří mezi nejlepší léky na tlak, protože jednak představuje rozumnou počáteční léčbu vysokého krevního tlaku a také proto, že za jeho výdej v lékárně se nic nedoplácí.
Pamatujte, že tento lék vysoký krevní tlak nevyléčí, ale pomáhá jej kontrolovat. Pokud potřebujete dlouhodobé snížení krevního tlaku a jeho udržení, musíte pokračovat v užívání podle pokynů. Možná budete muset užívat léky na vysoký krevní tlak po zbytek svého života. Pokud se vysoký krevní tlak neléčí, může způsobit vážné problémy, jako je srdeční selhání, onemocnění krevních cév, mrtvice nebo onemocnění ledvin.
Zkušenosti s užíváním
Tento lék funguje nejlépe, když je ho v krvi stále konstantní množství. Abyste udrželi konstantní množství, nevynechávejte žádné dávky. Také je nejlepší užívat dávku každý den ve stejnou dobu.
Vstřebávání léku je závislé na tom, jestli je podáván s jídlem nebo na lačno. Absolutní biologická dostupnost závisí především na dávkování. Jídlo mírně snižuje biologickou dostupnost (pokles asi o 6 % je pozorován, když je dávka Tezeo 40 mg podávána s jídlem).
Lék Tezeo je metabolizovaný v játrech cestou konjugace za vzniku farmakologicky neaktivního acylglukuronidu. Glukuronid původní sloučeniny je jediným metabolitem, který byl identifikován v lidské plazmě a moči. Izoenzymy cytochromu P450 se neúčastní metabolismu telmisartanu.
Vyloučení z těla se děje především prostřednictvím stolice. Po intravenózním nebo perorálním podání telmisartanu je většina podané dávky (>97 %) eliminována v nezměněné podobě stolicí prostřednictvím biliární exkrece a v moči je přítomno pouze nepatrné množství (0,91 % a 0,49 % celkové dávky).
Lékem Tezeo se dá předávkovat, pokud se nedodržují předepsaná dávkování. Nejpravděpodobnějšími projevy předávkování telmisartanem jsou hypotenze, závratě a tachykardie. Bradykardie může nastat z parasympatické (vagální) stimulace.
Současná léčba plicní fibrózy je zaměřena především na potlačení probíhajícího akutního zánětu a pak na prevenci před další ztrátou funkce. Léčba plicní fibrózy se provádí hlavně vysokými dávkami steroidů. V některých případech plicní fibrózy byla popsána stabilizace stavu za použití cytotoxických léků. Také umělý přívod kyslíku k nosu, zejména při zátěži, umožňuje pacientům vést aktivnější způsob života i při těžší plicní fibróze. U pacientů s nepokročilým onemocněním plicní fibrózou bývá podáván interferon gamma. Z nových antifibroticky působících léků je zkoušen pirfenidon, ale jeho užívání je sporné pro jeho vysoký výskyt nežádoucích účinků. Dále také probíhá výzkum účinnosti bosentanu, antagonisty endotelinových receptorů. Nově je zkoušen etanercept, neboli antagonista receptorů pro TNF-alfa, který je znám hlavně z oblasti biologické léčby revmatických onemocnění. Další možnou léčbou plicní fibrózy je blokáda účinku PDGF prostřednictvím antagonisty receptoru pro PDGF, přes blokádu c-Abl tyrosin kinázy látkou, která se jmenuje imatinib.
Jako alternativní léčba plicní fibrózy je používána pro ovlivnění tvorby profibrotických cytokinů (TGF-beta) a chemokinů, blokáda integrinů cestou monoklonálních protilátek. Obdobným mechanismem by měl působit i SD-208 inhibující receptorovou kinázu-1 TGF beta. V neposlední řadě je u IPF zkoušen analog rapamycinu - SDZ RAD, který inhibuje proliferaci mesenchymálních buněk cestou ovlivnění syntézy růstových faktorů. Z antileukotrienů je u IPF zkoušen přímý inhibitor 5-lipooxygenázy - zileuton.
