Už od narození miminka se rodiče vždy těší na jeho první krůčky, které budou předzvěstí jeho objevování světa. Dolní končetiny jsou ale velmi složitým systémem skládajícími se z mnoha částí, a i proto jejich „ovládnutí“ některým dětem trvá déle.
Anatomie nohy (chodidla a jeho hřbetu)
Popis
I nohu tvoří několik kostí, celkově se kostra nohy nazývá skeleton pedis. Noha je vlastně podkladem celé kostry člověka, a tak nese celou váhu lidského těla, proto je třeba, aby kosti byly odolné.
Části nohy
a) kosti
Nohu tvoří kotníky, kosti holenní a lýtkové, současně také několik kostí zánártních (= ossa tarsi), kostí nártních (= ossa metatarsi) a prstů (= phalanges). Kostí zánártních je v chodidlu 7 a počítají se od paty směrem dopředu. Největší z nich je kost patní (= calcaneus) a kost hlezenní (= talus), před nimi se nachází menší kost loďková (= os naviculare) a tři kosti klínové: vnitřní (= os cuneiforme mediale) střední (= os cuneiforme intermedium) a zevní (= os cuneiforme laterále), na stejné úrovni se také nachází kost krychlová (= os cuboideum). Před kostmi zánártními se nachází pět kostí nártních (= ossa metatarsi), každá z nich vede k jednomu prstu nohy. Samotné prsty jsou tvořeny několika články. Palec u nohy tvoří dva větší články, ostatní prsty jsou ale tvořeny již třemi kostními články.
b) klouby a vazy
Stejně jako ruka i noha obsahuje klouby, které ale nejsou v noze tak pohyblivé jako v ruce. Kosti chodidla vytvářejí nožní klenbu, která umožňuje pružné našlapování. Klouby pojí různé části kostí, například kloub spojuje kost patní s hlezenní a člunkovou, nebo kost patní s kostí krychlovou, kost krychlovou s kostí člunkovou, kost člunkovou s kostí klínovou, kost krychlovou s kostmi klínovými a kosti nártní s prstovými články.
c) svaly
U chodidla se rozlišují svaly podle toho, jestli se nachází na hřbetu nebo na chodidlové části. Na hřbetu se nachází krátký natahovač prstů (= musculus extensor digitorum brevis) a krátký natahovač palce (= musculus extensor brevis). V chodidlové části se vyskytuje odtahovač palce (= musculus abductor hallucis), přitahovač palce (= musculus adductor hallucis), krátký ohybač palce (= musculus digitorum brevis), odtahovač malíku (= musculus abductor digiti minimi V), krátký ohybač malíku (= musculus flexor digiti minimi brevis V), krátký ohybač prstů (= musculus flexor digitorum brevis), čtyřhranný sval chodidlový (= musculus quadratus plantae) a další mezikostní svaly.
Svaly jsou zde velmi důležité, protože udržují nožní klenby ve správném postavení. U svalů je důležité, aby byly pevné a současně i pružné. Pokud by byly ale dlouhodobě přetěžovány, může se stát, že způsobí i pokles nožní klenby, a tím i způsobí ploché nohy.
d) klenby
U nohy se rozlišuje vnitřní klenba, zevní klenba příčná přední klenba. Vnitřní klenba vede od spodního hrbolu patní kosti přes kost člunkovou, první kost klínovou k první kosti nártní. Zevní klenba také začíná
V naší poradně s názvem NÁDOR ZA UCHEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markéta.
Dobrý večer. Syn 12let má asi 2mesice bouli za uchem. Neboli ho. Jsme objednání na ultrazvukové vyšetření, ale mam strach co to je, aby to nebylo něco vážného. Zjistili jsme to náhodou. Nemocný nebyl. Mívá problémy s usinanim. Děkuji za odpověď. M
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ultrazvuk je na začátku dobrá volba. Pokud ultrazvuk nic neukáže, tak je zde několik dalších pokročilých vyšetřovacích metod: počítačová tomografie (CéTéčko) a magnetická rezonance. Tyto metody mají velkou vypovídající hodnotu a většinou zcela ozřejmí zdravotní stav.
Příčinou vzniku ateromu je ucpání a nadprodukce kožní mazové žlázy. Aterom může narůst až do několikacentimetrové velikosti. Cysta mazové žlázy obvykle není bolestivá a postiženému člověku vadí především z kosmetického a hygienického hlediska. Komplikace mohou nastat, jestliže se cysta mazové žlázy zanítí. Aterom za uchem má většinou kulovitý tvar v barvě kůže anebo je tmavší než okolní pokožka. Nejčastěji se aterom vytváří v místech vývodu mazové žlázy, tedy kolem uší.
Projevy ateromu za uchem jsou nebolestivé, ale lidem vadí z kosmetického hlediska nebo při hygieně. Sekret a šupiny epidermu se v cystě hromadí bez možnosti proniknout pokožkou ven. Kůže se s přibývajícím mazem ztenčuje a prosvítá jí obsah ateromu – od bělavé přes žlutou až k temné (v případě zanícení ateromu).
Léčba ateromu za uchem je převážně chirurgická a provádí se buď klasicky, nebo laserem. Nedoporučuje se zkoušet odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách není možné dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní. Proto je třeba odborného zásahu, při kterém lékař vyjme pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikl zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.
Ve svém příspěvku BOULIČKA NA CHRUPAVCE NA TRAGUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den,před 3 dny jsem si sáhla na levé ucho a cítila jsem že mě bolí,myslela jsem si že se mi dělá bedar.Druhý den jsem už jsem měla na chrupavce před vstupem do ucha (tragus) bouličku a místo nateklé a na dotek bolestivé.V uchu mě nic nebolí.Nedalo mi to a zkoušela jsem to mačkat.Nic z toho neteklo.Jenže jsem si na té chrupavce od toho mačkání udělala bolák.Dnes to mám už nateklé pouze na té chrupavce v okolí už nikoliv.Chci se zeptat,co to mohlo způsobit a za jak dlouho se taková chrupavka s bolákem zahojí.Děkuji Petra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Udělala se mi boulicka za uchem hned za boltcem na chrupavce.Setkal se s tím někdo?Trochu bolí
Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.
Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.
Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
Funkce z pozice zubů
Každý zub je připojen svým kořenem do čelistní kosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně připojuje k zubu a slouží k ochraně pod ní ležících tkání před infekcí a jinými škodlivými vlivy.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Zubní extrakce
Zuby se odstraňují z důvodu nenapravitelného poškození nás
V naší poradně s názvem BOLAVA ZDURENINA POD UCHEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobry den,prosimvas v posledni dobe se mi casto dela zdurenina pod levym uchem,vzdy po jidle a vzdy to brzy prejde.Boli to pri skousnuti.A pri jidle se to objevi.Kdyz nekousu,do druheho dne to vzdy zmizi po ibuprofenu.Mirne to citim i na prave strane.Nemuze to byt neco vaznejsiho?Pred tydnem jsem zrovna mela u doktora krevni nabery prventivni,vse tam bylo v poradku.Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bude potřeba zjistit přesný důvod vašeho zduření. S tím vám pomůže stomatolog. Vezměte si k zubaři jídlo, při kterém se vám to stává a snězte ho před ním, aby se vytvořilo to zduření. Pak nechte stomatologa, aby našel příčinu. Když se to nepovede nalézt, tak to samé zopakujte v ordinaci lékaře ORL.
Tuková bulka se může vyskytnout nejen kdekoliv pod kůží, ale i ve vnitřních orgánech.
Na hlavě
Tuková boule na hlavě je nejen kosmetickým problémem, může také vadit při česání a mohlo by dojít k zanesení infekce do rány po hřebeni. Je proto vhodné navštívit kožního lékaře a domluvit se s ním na postupu odstranění.
Nejčastějšími místy, kde se tuková bulka objevuje, jsou hlava, krk a záda. Tuková bulka se většinou na těle objevuje postupně a zpozorujeme ji obvykle až ve chvíli, kdy je větší. Dorůstá do určité velikosti a pak se již dále nerozšiřuje. Velikost tukové bulky se pohybuje většinou od 1,5 cm do 3,5 cm. U některých lidí se takových tukových boulí na těle objeví i více. Nezřídka i desítky.
Vznik tukové bulky není ničím podmíněn, a tak se může objevit téměř kdykoliv a na jakémkoliv místě i na ruce. Lipom na ruce nebolí, místo kolem není nijak zarudlé ani podrážděné. Bulka se odstraňuje zpravidla chirurgicky.
Pokud se vám objeví tuková bulka na hýždích, ale není bolestivá a nijak vás neomezuje, tak zaleží jen na vás, zda si ji po konzultaci s lékařem necháte odstranit. Vždy záleží na velikosti a lokalizaci bulky.
Ve svém příspěvku MLÉKO JAKO ZDROJ VÁPNÍKU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Vápenaté látky sice nutně potřebujeme pro naše kosti a zuby - ne ovšem vápník z mléka, který náš organismus neumí zpracovat a zužitkovat (navíc při svém vylučování spotřebává vápník náš tzn čím víc mléka vypijeme a víc nevyužitého vápníku vyloučíme tím víc se naše tělo odvápní). Mimoto je dnes každý mléčný produkt několikrát tepelně zpracován, čímž se organické minerální látky z mléka stávají anorganickými.
Kromě toho schází v kravském mléce velký protihráč vápníku - hořčík. Nehodící se vápník z mléčných produktů se usazuje na tepenných stěnách a místo aby přispíval k vytvrzení kosti, vyvolává tvrdnutí tepen. Proto je mléko bohaté na vápník škodlivé, jelikož nám způsobuje předčasné zkostnatění a zestárnutí! Nemělo by se také zapomínat, že i vysoký obsah cholesterolu v mléčných výrobcích přispívá k nebezpečnému kornatění tepen. Ve spojení s vysokým obsahem bílkovin jsou naše játra soustavně přetížena a onemocní. Cholesterol je však pouze jednou z látek, která je v našich usazeninách obsažena. Hlavní látkou anorganický vápník, který náš organismus není schopen zhodnotit. Intenzivní výzkumy, které před několika lety probíhaly na klinice Mayo v Rochesteru v Minnesotě (USA), daly několik odpovědí, které mléčnou výrobnou produkcí vápníkových tablet otřásly do základů. Paní Dr. Lawrence Riggsová, která tyto výzkumy vedla, zjistila, že ženy, které pijí mléko, nebo berou vápníkové tablety, či oboje, nemají větší příjem vápníku než ženy, které mléko, výrobky z něj nebo tablety vůbec nekonzumovaly. Naopak: ještě více se měknutí kosti vyvíjelo u těch, které samy užívaly 2000mg vápníku ve formě mléka, mléčných produktů či tablet.
Nesčetné výzkumy v různých částech světa potvrdily, že chemické prostředky - anorganické tablety vápníku, jsou nejen naprosto zbytečné, ale navíc zatěžují organismus. Lidský organismus totiž anorganické minerálie nedokáže přizpůsobovat a zužitkovat!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kostra nohy je uspořádána do dvou klenebních oblouků – podélného a příčného. Podélná klenba je dána vyšším vnitřním obloukem, který tvoří tři vnitřní paprsky s vrcholem v kosti loďkovité. Zevní klenba je nižší, méně rigidní, a je tvořena dvěma zevními paprsky a kostí krychlovou. Příčná klenba je podmíněna tvarem a uspořádáním klínovitých kostí, dopředu klenutí ubývá a za normálních okolností leží hlavičky všech nártních kostí ve stejné rovině, takže v zatížení je hmotnost těla rozložena na všechny paprsky.
Příčná klenba je nejnápadnější v úrovni kostí klínových a kosti krychlové. Na jejím tvaru se podílejí dva hlavní paprsky nohy. Vnitřní pruh jde od kosti hlezenní, zahrnuje kost loďkovitou, kosti klínovité a první 3 kosti záprstní. Vnější pruh tvoří kost patní, krychlová a 4. a 5. kost záprstní.
Udržení podélné a příčné klenby je závislé na třech činitelích:
na kostní architektonice;
na ligamentózním (vazovém) systému nohy;
na svalech nohy.
Oba oblouky klenby jsou primárně tvořeny uspořádáním kostěných elementů kostry nohy a jejich zajištěním vazy. Svaly mají druhotnou úlohu, i když důležitou, při udržování klenby během dynamického zatížení.
Ve svém příspěvku NEVIM O TOM ŽE BYCH MĚLA NĚKDY PASOVY OPAR, PŘESTO MÁM V TĚLE UŽ MIN.8 LET PROTILÁTKY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den, jak je možné že nevím o tom že bych proděla pasový opar-který se popisuje jako velmi bolestivý? a přitom mám v krvi protilátky.. min od roku 2008 ? S EBV VCA IgG 18,0+, CMV IgG 128,4, HSV 1 IgG 7,21 a Var.zoster IgG 3,76 Může to mít souvislost se slabým zápalem plic který jsem měla v roce 2006 který ale asi nebyl až tak slabý nebo jednoduchý...léčba trvala 3 měsíce ,X antibiotik, 12 rentgenu.. jediné co Mi tehdy našli byly okrajově Borrelie..které poté zmizely. Nebo to může mít spojitost s tím, že Mé 3 děti krátce před mým onemocněním, všechny prodělaly spálu? Od toho zápalu plic mám střídavé bolesti po celém těle, lícní kosti, klouby, otoky, zpočátku i křeče-nyní ne, únava, ztuhlost, bolesti nohou...Krevní hodnoty leukocytu, trombocytu a alp, hematokrit.. mám stále mírně sníženy-. už 10 let.. podle lékařu to asi není důležité... nesnáším sebemenší chlad. Občas hlavně přes zimu mi naskakuji ojedinělé pupínky na jedné lopatce nebo občas nějaký na tváři ale nebolí mě to.. Nyní mám hodnoty VZV IgG 2,356 , EBV IgG 3,4 , CMV IgG 4,4 . Jdou hezky dolu jen Mi není lépe.. bohužel mám pozitivní HLA B 27,na co mi jeden doktor říka že jsem nemocná a druhý že ne... máte jen antigen-ne nemoc, CRP je v pořádku, revmatický faktor taky, kosti taky ok.. Děkuji za odpověď. Petra
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Většina ušních infekcí, u kterých bývá i pocit pálení uší, se dá buď řešit domácí léčbou anebo léčbou s antibiotiky. Ovšem některé stavy, při kterých také dochází k pálení uší, tak vyžadují okamžitou lékařskou péči, protože mohou ukazovat na závažnou infekci kostí za uchem nebo třeba na prasklý ušní bubínek, což již není žádná banalita, kterou vyléčíme nastrouhaným bramborem. Ušní pálení může být také příznakem anafylaxe, život ohrožující alergická reakce (anafylaktický šok). Proto, máte-li pálení uší s těmito závažnými příznaky, nebo pokud máte společně s pálením uší i nějaké další závažné příznaky včetně otoku hrdla nebo obtížného dýchání, či vysokou horečku (vyšší než 38,3 stupňů Celsia), nebo když se s pálením uší objevuje také silná bolest celé hlavy, otok a zarudnutí kůže kolem ucha, nebo je-li bolest pulzující nebo se objevuje bolestivost kostiza uchem, tak neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc zavoláním na telefonní číslo 112. Lékařskou pomoc vyhledejte také, pokud máte nějaké další pálení uší, které vám působí obavy.
Ve svém příspěvku BOLESTI SVALŮ KLOUBŮ KOSTI , ZAD 5 MĚSÍCŮ PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Bartoníková.
Jsem po léčbě rakoviny prsu, 5 měsíců po chemoterapii a 2 měsíce po ozařování. Mám stále bolesti kostí, kloubů, zad a to hlavně v noci.Prodělala jsem při chemoterapii herpes zofer v zádové oblasti.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dalibor.
Ano jsem také pět měsíců po chemoterapii a začaly mě bolet kosti ,záda ,a hlava i zlomenina . Co s tím ? Děkuji Dalibor
Dlouhodobý nedostatek vápníku se u dětí může projevit velmi nápadně – vápník je nezbytný pro růst kostí a zubů, a tak bude poškozena jejich tvorba a růst. Děti jsou pak celkově drobnější než jejich vrstevníci, hůře jim rostou zuby a častěji se kazí. U dětí se také může projevit nedostatek vápníku jako rachitis (křivice). Křivice je onemocnění vznikající v důsledku poruchy ukládání vápníku, fosforu a jiných prvků či jejich sloučenin do kostí. Kosti jsou typicky měkké a je porušena jejich přirozená přestavba, probíhající za normálních okolností celý život. Nemoc se projeví zpravidla u dětí ve věku od 6 měsíců do 3 let, kdy se kostra vyvíjí a potřebuje správný přísun potřebných látek. V podstatě rozlišujeme 2 typy křivice:
Kalcipenická rachitida – křivice z nedostatku vápníku. Vzniká z malého příjmu samotného vápníku v potravě, což je ale u nás vzácnější. Častějším důvodem je nedostatek vitamínu D. Vápník, který přijímáme s potravou (například mléko a mléčné výrobky – sýry, jogurty), se dostává do střeva, kde je pomocí speciálních přenašečů přenesen do krve, díky které se dostává tam, kde je ho potřeba (například právě do kostí). Tyto přenašeče vznikají jen díky vitamínu D. Takže když je málo vitamínu D, přenašeče nevznikají, vápník se nedostává do krve a do kostí a ty nemohou být správně vytvářeny a plnit svou funkci jako za normálních okolností.
Vitamin D-rezistentní rachitida – křivice vznikající při normálním příjmu vitamínu D. Je jich několik typů a jsou často geneticky podmíněné (zděděné, vrozené). Obraz nemocného dítěte je podobný, ale vzhledem k tomu, že je to onemocnění vrozené, a tím dlouhodobé, je postižení většinou těžší. Vzniklá křivice je charakteristická kostmi s malým množstvím vápníku, které jsou měkčí, což způsobuje jejich prohýbání, když dítě začíná chodit (nohy do O). S vývojem kostí blízce souvisí i vývoj zubů (také je důležitý vápník), takže zuby vyrůstají opožděně a mají poškozenou sklovinu. Hroutí se i obratle a dochází k různým zakřivením páteře.
U větších dětí je známé měknutí kostí – osteomalácie, nebo řídnutí kostí – osteoporóza. V dospělosti tento stav vede k uvolňování zubů. Dalšími projevy jsou bušení srdce, záchvaty úzkosti, dýchací potíže, svalové záškuby, křeče a svalové bolesti v rukou a nohou, potíže při chůzi, opary a puchýře v ústech, příčná lomivost nehtů, zvýšené padání vlasů, nadměrné menstruační krvácení a skřípání zubů.
V naší poradně s názvem CO SE NESMÍ JÍST A PÍT NA ELIQUIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Sirotková.
Prosím o sdělení, která analgetika lze používat při léčbě přípravkem Eliquis 2,5 mg? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Výčet volně prodejných analgetik, která můžete bezpečně užívat s lékem Eliquis je krátký. S Eliquisem můžete proti bolesti užívat pouze paracetamol (Paralen). Všechny ostatní volně prodejné léky proti bolesti zesilují účinky Eliquisu a může pak docházet k nebezpečnému krvácení například do zažìvacího traktu, o kterém nemusíte vědět, protože není zpočátku vidět.
Paracetamol je na tlumení bolesti velice účiný a není tedy žádný handicap, že je společně s Eliquisem jediným volně prodejným lékem proti bolesti.
Paracetamol nijak neovlivňuje Eliquis při jakýchkoliv dávkách. Přesto je třeba dávat pozor na jeho bezpečné dávkování. Při velmi vysokých dávkách může zcela a nevratně poškodit játra.
Bezpečné dávkování paracetamolu je 325 mg až 1000 mg každé 4 až 6 hodin, podle míry bolesti. Minimální dávkovací interval, při silné bolesti, jsou každé 4 hodiny s maximální jednotlivou dávkou 1000 mg, ale ne více, než 4000 mg za 24 hodin.
Z léků proti bolesti na předpis je možné společně s Eliquisem užívat tramadol, jenž patří mezi velmi silné opiáty. Tramadol je návykový, postupně ztrácí účinky a pro dosažení stejného terapeutického výskedku se musí zvyšovat jeho dávky.
Normální lymfatické uzliny jsou drobné a nejsou ani hmatné, ani bolestivé, ani viditelné. Mění se v případě výskytu nějakého problému ve spádové oblasti (oblast, odkud přitéká lymfa). Uzliny se mohou zvětšit do velikosti hrachu až fazole, mohou být hmatné, bolestivé, viditelné.
Důvodem zvětšení uzlin bývá zánět, pohmoždění nebo nádor oblasti, odkud lymfa přitéká. Podle stadia zánětu jsou uzliny bolestivé, nebo nebolestivé:
Čerstvě vzniklý zánět vede k bolestivému zvětšení uzliny – akutní zánět.
Dlouhodobý zánět působí dlouhodobé nebolestivé zvětšení uzlin – chronický zánět.
U některých onemocnění jsou uzliny zduřelé v typických oblastech na těle. Například u zarděnek jsou zduřelé bolestivé uzliny za ušním boltcem a v týlní krajině. Proti zarděnkám se u nás děti očkují, proto se vyskytuje průměrně 8 případů ročně. Zarděnky jsou typické především svou červenou vyrážkou po celém těle.
U zánětu hrdla, angíny, jsou typicky zduřelé a bolestivé uzliny za čelistním úhlem. Uzliny v oblasti ucha se zvětšují při zánětech zvukovodu, například při zánětech středního ucha u dětí.
Podčelistní uzliny a uzliny na krku nalézáme zduřelé u záškrtu – difterie. Ke zduření mízních uzlin se zde přidává silný otok okolních měkkých tkání až do toho stupně, že krk má obvod stejný jako hlava. Proti záškrtu se v ČR také povinně očkuje, proto se onemocnění téměř nevyskytuje.
V oblasti klíční kosti můžeme nalézt zvětšené a bolestivé uzliny při zánětech v hrudníku a mezihrudí.
Dobře hmatatelné jsou ještě uzliny v podpaží, které mohou být bolestivě zvětšené při zánětech prsní žlázy. Při nádoru prsní žlázy jsou v podpaží zvětšené, ale nemusí být bolestivé.
Dobře hmatatelné jsou uzliny v tříslech, do kterých míří míza z dolních končetin a také některých pánevních oblastí, tudíž záněty z těchto míst mohou způsobit zvětšení i zánět tříselných mízních uzlin (například pohlavně přenosné choroby a podobně).
Naproti tomu existují i onemocnění, u kterých jsou uzliny zvětšené povšechně. Je tomu tak například u infekční mononukleózy, HIV infekce, u toxoplazmózy a dalších.
Nebolestivé zvětšení více uzlin budí podezření z rakoviny imunitních buněk – leukémie a lymfomy.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Při objevení se podezření na rakovinu kostí je nezbytné co nejdříve navštívit lékaře – čím časnější je diagnostika, tím větší jsou vyhlídky na vyléčení nádoru. Kostní nádory se nejčastěji diagnostikují zhotovením rentgenového snímku postižené kosti, kde zkušený lékař-radiolog dovede poznat jeho přítomnost. Dále se odeberou vzorky krve, ve které se sledují hladiny takzvaných nádorových markerů (což jsou specifické látky, jejichž hladiny bývají zvýšené při některých nádorech).
Nejjistějším postupem při získání diagnózy je odebrání vzorku kosti (biopsie) a jeho následné odeslání na oddělení patologie, kde si ho lékař-patolog speciálně obarví a vloží pod mikroskop. Podle stupně a charakteru odlišnosti buněk nacházejících se ve vzorku od normálních kostních buněk může pak zjistit, o jaký typ nádoru se jedná. Na dalším postupu pak spolupracuje celý tým lékařů, specialistů v různých oborech medicíny (onkologie, ortopedie, chirurgie), kteří podle výsledků z patologie zhodnotí, jaký typ terapie bude v daném případě nejvhodnější. Ve většině případů se musí nádor operovat, přičemž je důležité během operace vybrat ven celý nádor. Vzniklý defekt kosti se pak nahrazuje titanovou vnitřní protézou nebo kostním štěpem. Někdy je ale bohužel nutné (hlavně z důvodu rozsáhlosti nádoru) postiženou část končetiny amputovat.
Nejčastěji však léčba rakoviny kostí spočívá v kombinaci více léčebných postupů, tedy operace, ozařování a chemoterapie. Protože vysoké dávky záření i chemoterapie mají mnoho nežádoucích účinků (nejčastěji jde o únavu, nevolnost, zvracení, zánět kůže a sliznic), je možné při užití kombinace těchto způsobů použít nižší dávky každé z nich, a tak snížit výskyt vedlejších příznaků léčby na minimum. V některých případech jako terapie postačí pouze ozařování. Bývá tak většinou u Ewingova sarkomu, který je na tento způsob léčby velmi citlivý a většinou zareaguje velmi příznivě (může dojít až k jeho vyhojení). Po vyléčení nádoru je nutné pravidelně docházet na kontroly k onkologovi, kde se zhotovuje rentgenový snímek operované kosti i plic (možné objevení se metastázy, kterou při léčbě nebylo ještě poznat). Při objevení se jakýchkoliv dalších potíží (bolesti, hubnutí, slabost, problémy s dýcháním, dlouhotrvající kašel, zápal plic nereagující na léčbu) je nutné kontaktovat lékaře okamžitě.
V naší poradně s názvem OTOKY A ZARUDNUTI PAZE ,BOLESTI KLICNICH KOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dita.
Dobry den, uz nekolik mesicu mi poboliva obcas pod klicni kosti na obouch str.soucasne.Nabery krve negativni.Jiz 5 dnu me trapi otekla paze a na ni pricne ruzovy otok.Rekli ze Flegmona, dali mi antibiotika.Vypadalo to po 3 dnech, ze to mizi.Dnes rano se to objevilo jeste vice zarudle
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Budete muset na kožní, protože to bude vyžadovat mast, která je na předpis. Vezměte sebou název antibiotik, které jste užívala, jakožto i názvy všech ostatních léků a doplňků stravy, které užíváte.
Tento druh rakoviny je velmi nebezpečný, protože se velmi často neprojevuje žádnými příznaky až do pozdních fází onemocnění. V pozdních stadiích se objevuje bolest kostí a zlomeniny, které vznikají už při malém tlaku na kost. V konečné fázi nastupují klasické příznaky nádorového onemocnění, to je v době, kdy se metastáze rozšiřují po celém těle. Objevují se příznaky celkového onemocnění jako zvýšená horečka, pocení, hubnutí, slabost.
Příčina vzniku této rakoviny není dodnes známá. Má se za to, že silný vliv mají genetické predispozice. Velmi často tyto nádory napadají mladé lidi, u starších jsou spíše vzácností. Nádor vzniká mutací v genetické informaci buněk.
Nádorové bujení v kostech může být benigní, tedy nezhoubné, které svým růstem pouze utlačuje zdravou část kosti, nebo může být nádorové bujení maligní, tedy zhoubné, které agresivně poškozuje své okolí a může se i šířit krví a zakládat nová nádorová ložiska kdekoliv v těle.
Primární nádory jsou takové, které vznikly z buněk přirozeně se vyskytujících v dané tkáni, tedy v tomto případě buněk kostních a buněk chrupavky. Tyto nádory nazýváme kostní sarkomy: osteosarkom (z buněk kostí), chondrosarkom (z buněk chrupavky kostní) a vzácný Ewingův sarkom, což je nádor kostní dřeně. Sarkomy jsou velmi vzácné, tvoří přibližně 1 % všech nádorů u dospělých lidí, relativně častější jsou bohužel u malých dětí, kde tvoří až 15 % všech zhoubných nádorů. Primární kostní rakovina se vyskytuje hlavně ve dlouhých kostech končetin a v pánvi.
Sekundární rakovina kostí (metastáza) je nádor, který se vytvořil původně v jiném orgánu a přímým přestupem, krevní nebo lymfatickou cestou, se dostal do kosti. Metastázy tvoří výraznou většinu všech nádorů nacházejících se v kostech a buňky, které se tvoří, jsou podobné buňkám orgánů, ze kterých vycházejí. Nejčastěji do kostí metastazují nádory prostaty, prsu, plic, tlustého střeva a konečníku, žaludku, ledvin, ženských pohlavních orgánů a další.
Bolest bederní páteře a kyčlí po radioterapii pánve je běžným jevem v důsledku změn tkání a možného poškození nervů. Tato bolest může pramenit z radiačně indukované fibrózy, poškození nervů (radiačně indukovaná bederní plexopatie) nebo z kostních problémů, jako jsou zlomeniny z insuficience.
Radiační fibróza
Přirozená hojivá reakce těla na záření může vést k fibróze (tvorbě jizevnaté tkáně) v ošetřované oblasti, což způsobuje ztuhlost a bolest v kyčlích a dolní části zad.
Radiačně indukovaná bederní plexopatie RILP
Záření může poškodit nervy v lumbosakrálním plexu (síť nervů v dolní části zad a pánvi), což vede k bolesti, necitlivosti nebo slabosti nohou.
Poškození kostí
Záření může oslabit kosti, takže jsou náchylnější k zlomeninám z insuficience (malé praskliny) nebo jiným zraněním, zejména v pánvi a páteři.
Další faktory
Změny ve střevech nebo jiných tkáních v důsledku radiace mohou také přispívat k bolesti v pánevní a bederní oblasti.
Příznaky
Ztuhlost a bolest v kyčlích a dolní části zad.
Obtíže s pohybem a flexibilitou v kyčlích a dolní části zad.
Bolest, která může být popsána jako bolestivá, ostrá nebo střílející.
Necitlivost, brnění nebo slabost v nohou (v případech poškození nervů).
Léčba
Lékařské vyšetření
Je nezbytné konzultovat se zdravotníkem, aby se určila konkrétní příčina bolesti a vyloučily další potenciální problémy.
Léčba bolesti
Mohou být předepsány léky, jako jsou léky proti bolesti nebo léky na nervovou bolest.
Fyzioterapie
Cvičení ke zlepšení flexibility, síly a rozsahu pohybu mohou být velmi užitečná.
Další terapie
K léčbě bolesti a zlepšení funkce lze použít povrchové teplo, elektrickou stimulaci a další metody.
Zdraví kostí
Doplňky stravy, jako je vápník a vitamín D, spolu s cvičením s činkami mohou pomoci udržet hustotu kostí.
Řešení poškození nervů
Pokud je diagnostikována RILP, lze zvážit léčbu, jako je léčba bolesti, nervové blokády nebo jiné terapie.
Trpělivost a vytrvalost
Zvládnutí bolesti a zlepšení funkce po radioterapii může vyžadovat čas a důsledné úsilí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na prstu u nohy vám zřejmě roste nezhoubný chrupavčitý nádor – enchondrom. Tyto nádory obvykle rostou pomalu a často nezpůsobují žádné příznaky, ale někdy mohou vést k bolesti, otoku nebo dokonce zlomeninám. Možnosti léčby sahají od pozorování až po chirurgické odstranění.
Co je enchondrom?
Enchondromy jsou typem chrupavčitého nádoru, který se vyvíjí v kosti. Obvykle jsou benigní, což znamená, že nejsou rakovinné a nešíří se. Nejčastěji se vyskytují v kostech rukou a nohou. V prstech na nohou se mohou vyskytovat v kostech pod nehtem nebo v falangách (kostech prstů).
Jak bude probíhat diagnóza?
Rentgenové snímky jsou často prvním krokem v diagnostice enchondromu a ukazují charakteristický vzhled nádoru v kosti.
Pro posouzení rozsahu nádoru a jeho vztahu k okolním strukturám může být nutné další zobrazovací vyšetření, jako je MRI nebo CT.
V některých případech může být k potvrzení diagnózy a vyloučení jiných onemocnění nutná biopsie.
Jak probíhá léčba?
Pokud je enchondrom malý, asymptomatický a nezpůsobuje žádné problémy, může být monitorován pravidelnými rentgenovými snímky, aby se zkontrolovaly případné změny.
Pokud nádor způsobuje bolest nebo hrozí zlomenina, může být odstraněn seškrábnutím (kyretáží) a následným vyplněním prostoru kostním štěpem.
V některých případech může být chirurgicky odstraněn celý nádor.
Pro správnou diagnózu a léčbu je nezbytné poradit se s praktickým lékařem a nebo s ortopedem. Včasná diagnóza a léčba mohou pomoci předejít komplikacím, jako jsou zlomeniny nebo potřeba rozsáhlejšího chirurgického zákroku. Enchondromy mají nízké riziko, že se z nich stane rakovina, ale i tak je důležité je nechat vyšetřit a sledovat.
Lidskou nohu tedy tvoří pánevní kost (tvořená kostí kyčelní, stydkou a sedací), stehenní kost (= femur), čéška (jablíčko = patela), lýtková kost (= fibula), kolenní kost (= tibia).
Stehenní kost je nejdelší kostí v lidském těle a nachází se v horní části dolní končetiny a je spojena s pánví a s čéškou, holenní a lýtkovou kostí. S pánví stehenní kost pojí kyčelní kloub, s čéškou a současně i s holenní a lýtkovou kostí ji zas pojí kolenní kloub. Pod kolenním kloubem se nachází dvě kosti, které společně tvoří kostru bérce. Jedná se o holenní kost a lýtkovou kost. Holenní kost se při pohledu na člověka nachází v přední části. Holenní kost se postupně rozšiřuje a ve své spodní části vybíhá ve vnitřní kotník směrem k palci. Naopak lýtková kost se při pohledu na člověka nachází v zadní části nohy a v dolní části vybíhá v zevní kotník směrem k malíčku.
b) svaly
Na dolní končetině se nachází velké množství svalů, a proto je vhodné je rozdělit do několika oblastí podle místa jejich výskytu na svaly u kyčelního kloubu, svaly stehna, svaly bérce a svaly nohy/chodidla.
Na stehně se svaly dělí na přední a zadní. Přední svaly tvoří čtyřhlavý sval stehenní (= musculus quadriceps femoris) a sval krejčovský (= musculus sartorius). Zadní svaly stehna tvoří dvojhlavý sval stehenní (= musculus biceps femoris), sval pološlašitý (= musculus semitendinosus), sval poloblanitý (= musculus semimembranosus) a sval zákolenní (= musculus popliteus).
I svaly bérce se dělí na přední, zadní a zevní. Mezi přední svaly patří sval holenní (= musculus tikalis anterior), dlouhý natahovač prstů (= musculus extensor digitorum Lotus) a dlouhý natahovač palce (= musculus extensor hallucis longus). Mezi zadní bércové svaly patří trojhlavý sval lýtkový (= musculus triceps surae) tvořený z dvojhlavého svalu lýtkového (= musculus gastrocnemius) a z šikmého svalu lýtkového (= musculus soleus), a sval chodidlový (= musculus plantaris), zadní sval holenní (= musculus tikalis posterior), dlouhý ohybač prstů (= musculus flexor digitorum), dlouhý ohybač palce (= musculus flexor hallucis longus). Mezi zevní svaly patří dlouhý sval lýtkový (= musculus peroneus longus) a krátký sval lýtkový (= musculus peroneus brevis).
c) klouby a vazy
Dolní končetinu tvoří dva velké klouby, a to kyčelní kloub (= articulatio coxae) a kolenní kloub (articulatio genus). Kyčelní kloub je současně největším kloubem v lidském těle a připojuje dolní končetinu k pánevním kostem. Kyčelní kloub umožňuje pohyby: ohnutí, natažení, otočení, odtažení i přitažení dolní končetiny. Kolenní kloub pak ke stehenní kosti připojuje holenní kost a kost lýtkovou. Kolenní kloub je silný
V naší poradně s názvem STOMATOLOGIE VÝZKUM PREVENCE BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Zubní lékař se ve své klinické praxi setkává s bolestí akutní, nebo s problematikou chronické bolesti zubů, hlavy, krku, obličeje, či ucha. Chronická bolest je komplexní problém. Pacient se často do zubní ordinace vrací, často obtížně s lékařem spolupracuje i komunikuje, nedodržuje léčbu, vyžaduje více času, léků, další vyšetření či operaci a nutně tedy spolupráci s odborníky z ostatních lékařských oborů, včetně odborníků na duševní zdraví. Jaká je úloha psychologie v léčbě chronické bolesti ve stomatologii ukazuje článek, který nejdříve definuje bolest, pak popisuje biopsychosociální model chronické bolesti a rozdílné reakce na bolest. Uvádí nejčastější psychologické faktory ovlivňující celkový zážitek chronické bolesti jako je strach, deprese a zvládací strategie. Proto je jedna z možností multidisciplinární léčby chronické bolesti i psychoterapie, zejména kognitivně-behaviorální terapie. Celý článek je možné přečíst tady: https://www.stomateam.cz/in…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Tento lék obsahuje dvě léčivé látky – vápník a vitamín D3. Vápník je důležitá složka kostí a vitamín D3 napomáhá vstřebávání vápníku ve střevech a jeho ukládání v kostech.
Používá se tedy při úpravě nedostatku vápníku a vitamínu D u starších osob, v kombinaci s léčbou osteoporózy v případech, kdy jsou hladiny vápníku a vitamínu D příliš nízké nebo kdy existuje vysoké riziko, že budou příliš nízké.
Neužívejte Caltrate 600 mg / 400 IU D3:
jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na vápník, vitamín D nebo na kteroukoli další složku přípravku Caltrate 600 mg / 400 IU D3 (především na olej ze sójových bobů nebo na arašídy);
jestliže máte abnormálně vysokou hladinu vápníku v krvi (hyperkalcémie) anebo nadměrně ztrácíte vápník močí (hyperkalciurie);
jestliže trpíte stavem, který by mohl vést k hyperkalcémii anebo hyperkalciurii (například nadměrnou činností příštítné žlázy, onemocněním kostní dřeně (myelomem), zhoubným nádorem kostí (kostními metastázami);
pokud trpíte selháním ledvin;
pokud trpíte ledvinovými kameny (kalciová litiáza) nebo se vám ukládá vápník v ledvinách (nefrokalcinóza);
jestliže trpíte nadměrným přísunem vitamínu D (hypervitaminóza D).
Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Caltrate 600 mg / 400 IU D3 je zapotřebí v případě dlouhotrvající léčby tímto přípravkem – je nutno pravidelně sledovat množství vápníku v krvi (kalcémii). Toto sledování je zvláště důležité u starších osob a v případech, kdy se léčba užívá ve stejnou dobu jako léčba kardioglykosidy (například Digoxinem) nebo diuretiky. Lékař může na základě výsledků rozhodnout o snížení, či dokonce zastavení vaší léčby.
Tablety byste měli zapíjet velkou sklenicí vody (200 ml). Pokud je vám více než 65 let nebo máte potíže s polykáním, měli byste si rozlamovací tabletu rozdělit na dvě části a zapít je velkou sklenicí vody (200 ml).
Než začnete přípravek Caltrate 600 mg / 400 IU D3 užívat, upozorněte svého lékaře nebo lékárníka:
jestliže máte ledvinové kameny;
pokud trpíte poruchou imunity (sarkoidózou) – neboť množství vápníku v krvi a moči u vás bude nutno kontrolovat;
jestliže nejste pohyblivý(á) a současně trpíte řídnutím kostní hmoty (osteoporózou) – může se nadměrně zvyšovat hladina vápníku v krvi, což může způsobovat nežádoucí účinky;
jestliže užíváte jiné léky obsahující vitamín D 3 nebo vápník – tímto se může nadměrně zvyšovat hladina vápníku v krvi, což může způsobovat nežádoucí účinky.
Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky:
thiazidová diuretika (léky používané pro léčbu vysokého krevního tlaku) mohou zvyšovat množství vápníku v&nb
Ve svém příspěvku BOLESTI KLOUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iv.
Dobrý den ,
můžete mi prosím poradit . Je mi 41 let a pracuji s tezkými břemeny až do 50 kg a teď jsem již delší dobu v pracovní neschopnosti z důvodu bolesti loktů (tenisový loket ) , zad , kyčelního kloubu a ještě se k tomu přidala bolest kolenou . Byla jsem na klinice nemoci z povolání kde mě odeslali na třífazovou gamagrafii skeletu která nepotvrdila ze se jedna o epikondylitidu . Bohužel jsou pro mě náročné i domací práce , odnést nákup apod.Podle všeho mi neuznají ani nemoc z povolání , můžete mi prosím poradit co ještě mohu udělat nebo na koho se ještě obrátit ? Opravdu si myslím , že tato práce mi zdraví zničila , ještě mohu uvést , že mé bmi je podle ortopeda 16,85 .
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vladimír.
Bez vyřešení skutečné příčiny bolestí kloubů nepřináší aplikace kortikoidů nebo léků a mastí na bolest trvalé výsledky. Ve skutečnosti jsme nemocní a otrávení z jídla, které jíme, a jen užíváme léky na potlačení příznaků takovéto otravy. Pro trvalé vyléčení je nezbytné odstranit příčinu této bolesti. Příčinou vzniku bolesti kloubů jsou určité potraviny v naší stravě, způsobující chronické zánětlivé autoimunitní reakce těla, které poškozují naše vlastní tkáně, což se projevuje právě bolestí. Používám testy a měření, které určí, jaké konkrétní potraviny Vám tyto záněty v těle vyvolávají. Poradím, jak si upravit stravu, abyste se bolestí kloubů sami trvale zbavili. Kontakt 608 155 338.
Aterom za uchem je kožní cysta, která vzniká díky ucpání žlázek s mazem. Zjednodušeně řečeno, jedná se o cystu, jejíž obsah tvoří bělavá hmota, často nepříjemně zapáchající. Cysta sama o sobě není nebezpečná, nebezpečné jsou komplikace, které při ní mohou vzniknout, a to špatně se hojící vředy, abscesy nebo flegmona. Ve velmi vzácných případech se mohou mazové cysty zvrhnout do zhoubného nádoru a způsobit bazální nebo spinocelulární karcinom kůže.
V naší poradně s názvem NATRŽENÝ STEHENNÍ SVAL - LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat na účinnou léčbu natrženého stehenního svalu. Děkuji. Petr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Existuje řada věcí, které můžete udělat, abyste si pomohl s natrženým stehenním svalem. Nejdůležitější a nezbytnou součástí vaší léčby a zotavení je udržování stehna v pohybu.
Jak se dostat do pohybu?
Během prvních 24 až 48 hodin po problému se stehenním svalem byste se měl pokusit omezit své aktivity, ale nepřestávejte se pohybovat. Pohyb vykonávejte jen tak, jak vám to příznaky dovolí. Jemně pohybujte nohou po dobu 10 až 20 sekund každou hodinu, když jste vzhůru, vyhněte se dlouhému stání na nohou.
Při použití schodů může pomoci, když při výstupu do schodů stoupáte jen svou zdravou nohu, abyste snížili namáhání stehna. Když scházíte dolů, sestupujte první svou problémovou nohu, abyste snížil zatížení stehna. Při chůzi nahoru a dolů používejte zábradlí (pokud je k dispozici).
Po 48 hodinách zkuste více používat nohu – cvičení vašemu stehnu opravdu pomáhá a může zmírnit bolest. Dělejte, co byste normálně dělal, a zůstaňte u toho, nebo se vraťte do práce – to je důležité a je to nejlepší způsob, jak se zlepšit.
Je užitečné dělat specifická cvičení, která vám mohou pomoci při zotavení. Na začátku mohou být náročná, takže udělejte, co můžete, a snažte se to časem vylepšovat.
Výhody udržení aktivity
Být aktivní je to nejlepší, co můžete pro své celkové zdraví udělat.
Když budete nadále aktivní, udržujte si tím aktuální úroveň kondice – i když musíte změnit to, co běžně děláte, jakákoliv aktivita je lepší než žádná.
Udržujte ostatní svaly a klouby silné a pružné a udržujte si zdravou tělesnou hmotnost.
Vyhněte se sportu nebo těžkému zvedání, dokud nebudete mít méně bolestí při pohybu. Před zahájením sportovních aktivit se nezapomeňte předně plně zahřát.
Léčba bolesti
- léky proti bolesti – to vám může pomoci pohodlněji se pohybovat, což může pomoci vašemu zotavení.
- ledové obklady.
Led může být prospěšný právě při léčbě muskuloskeletálních bolestí. Led je nejvýhodnější, pokud váš problém se stehny souvisí se zraněním. Nikdy nepokládejte led přímo na pokožku. K ochraně pokožky před spálením použijte bariéru, jako je igelit s ručníkem. Jak dlouho máte používat led jako léčbu, se může lišit. Obecně byste však měl led aplikovat po dobu až 15 minut. Mezi ošetřeními byste také měl nechat několik hodin. Pokud máte nějaké problémy s krevním oběhem, neměl byste používat led jako léčbu bolesti stehen.
Práce
Během rekonvalescence se doporučuje zůstat v práci nebo se do práce co nejrychleji vrátit. Abyste se mohl vrátit do práce, nemusíte být zcela bez bolesti a bez příznaků.
Endometrióza: Endometrióza se může projevovat bolestí a křečemi, jež mohou vystřelovat až do oblasti lopatek, a také nevolností. Endometrióza je stav, kdy endometrium (částečka výstelky dutiny děložní) roste mimo dělohu. Endometrióza má negativní vliv na plodnost ženy − snižuje ji. Endometrióza je velmi častá, 40−60 % žen, které trpí bolestivou menstruací, může být tímto onemocněním ohroženo. Pokud pacientka souhlasí, může jí lékař předepsat antikoncepci, s jejíž pomocí by se bolest měla zmírnit či úplně ztratit. Přetrvává-li však bolest, lze tkáň chirurgicky odstranit.
Infekce ledvin: Infekce ledvin se projevuje bolestí ve středu zad vystřelující pod lopatky, vysokými teplotami a nevolností. Bolest se objevuje ve chvíli, kdy se infiltrované bakterie v močovém ústrojí dostávají do ledvin. Bolesti a dalším nepříjemnostem se lze vyhnout, pokud postižený řeší již první příznak infekce močových cest, což bývá bolestivé močení. Mnoho lidí tomu však nevěnuje pozornost a příznaky ignoruje, dokud už není příliš pozdě. Lékař vám pravděpodobně předepíše antibiotika, proto s jeho návštěvou neotálejte.
Ischemická choroba srdeční a infarkt myokardu: Bolesti vycházející ze srdečního svalu v důsledku těchto forem ischemické choroby mohou vystřelovat do zad a projevovat se jako bolest pod lopatkami nebo bolesti hrudní páteře, obzvláště je-li postižena jeho zadní stěna. Pro oba stavy je nicméně typičtější obecně známá bolest na hrudi.
Nervosvalové bolesti: Jedná se o nejčastější příčinu bolesti mezi lopatkami. Příčinou jsou degenerativní změny na páteři, zúžení meziobratlových plotének nebo nemoci svalového aparátu páteře. Bolest se zhoršuje při změně polohy, nezávisí na námaze a nebývá spojena s dušností. Někteří pacienti líčí své obtíže tak sugestivně, že mohou být takto popsané příznaky lehce zaměněny s plicní embolií nebo ischemickou chorobou srdeční.
Onemocnění jícnu: Bolest mezi lopatkami může být způsobena uvíznutím sousta v jícnu nebo záněty jícnu, z vážných příčin lze jmenovat pokročilou rakovinu jícnu. V každém případě si kromě vlastní bolesti v oblasti hrudní páteře bude nemocný stěžovat i na obtíže s polykáním.
Onemocnění páteře: Hlavním původcem bolestí zad jsou onemocnění páteře, v lékařské terminologii označovaná jako vertebrogenní onemocnění (latinské slovo vertebra znamená obratel). Při neopatrném pohybu může dojít k narušení rovnováhy páteře. Akutní bolest nás pak informuje o vzniklém problému. Během ní dochází ke stažení páteřních svalů kolem postiženého místa, ztuhnutí meziobratlových kloubů v nesprávném postavení či k jejich zablokování. Pacient zůstane v poloze, která neodpovídá normálnímu držení těla a která bývá obvykle
Pálení v uchu je často přičítáno zánětu středního ucha (otitis media) s výpotkem, při němž se Eustachova trubice středního ucha zablokuje s tekutinou z výpotku. Eustachova trubice propojuje ucho ke krku a umožňuje odtok tekutiny ze středního ucha. Pokud tato tekutina neodtéká a hromadí se, tak může nastat právě zánět středního ucha způsobený infekcí bakteriemi nebo viry, a to způsobuje velice silnou bolest a otok ucha a pocit pálení uší. Nejčastějšími původci infekce zánětu středního ucha jsou Steptococcus pneumoniae, Moraxela catarhalis, Haemophilus influenzae, Staphylococcus aureus a Staphylococcus pyogenes.
Zánět zvukovodu
Dalším zdrojem pálení je zánět zvukovodu (otitis externa), běžně známý jako ucho plavce. Tato přezdívka zánětu zvukovodu, vyplývá právě z častých zánětů z vody, která se při plavání dostane do vnějšího zvukovodu. Zánět zevního zvukovodu je obvykle doprovázen právě pálením uší, jejich otoky a také svěděním ucha. Zbytek vody v uchu vytváří teplé a vlhké prostředí, které podporuje růst bakterií Pseudomonas. Další příčiny, které mohou způsobit zánět zevního zvukovodu, jsou infekce kosti na spodině lebeční, také cizí objekty v uchu, podráždění povrchu ucha od svědění nebo podráždění od čištění ucha. Zánět zevního zvukovodu můžou dále také způsobit různé alergie na kov v náušnicích nebo různé kožní choroby, jako je ekzém kolem ucha.
Další příčiny pálení uší
Pálící zarudnutí kolem vnějšího ucha a kůže kolem ucha mohou být náznaky vážné infekce, a v této situaci by se měl tento stav konzultovat s praktickým lékařem nebo lékařem ORL. Taktéž pokud narazíte na bolestivost kostiza uchem, spolu s bolestí a otokem ucha, tak by mohlo jít o infekci výběžku bradavkového (procesus mastoideus), (infekce bradavkového kosti) nebo to může být i infekce uzliny.
