Téma

BOLESTI PAT U DĚTÍ


Nohy, ty by nás měly nést po celý život, proto bychom o ně měli patřičně pečovat. V této souvislosti bychom měli věnovat dostatečnou pozornost i chodidlům, a to nejen z hlediska zdravotního (aby nás tato místa nebolela…), ale i z hlediska estetického, protože pouze plosky zdravé, bez zbytečných krust, bradavic a dalších defektů budou stále hezké a nebolavé.


Praskající paty

Kůže na patách bývá dlouhodobě namáhána, a je-li navíc suchá a nadměrně tlustá, v místě ohybu snadněji praskne. Přispívá k tomu i nevhodná obuv s otevřenými patami. Kůže na patách většinou nepraskne ze dne na den. Nejdříve se kůže na chodidlech začne olupovat, což je zatím spíše estetická vada. Pokračuje to ztvrdlou kůží na patách, která může trhat punčochy a tlačit při stání či chůzi. A končí bolestivě rozpraskanými patami, jež se těžko hojí. Popraskané paty do krve se pak často objevují v důsledku zvýšené mechanické námahy, například u lidí s povoláním, při kterém se dlouho stojí, případně u osob s nadváhou či obezitou.

Kůže na patách může praskat z řady důvodů. Nejčastější příčinou je příliš suchá a ztvrdlá horní vrstva kůže. Jedná se vlastně o odumřelou tkán, která není dostatečně hydratována. Proto vysychá, tvrdne a nakonec bolestivě praskne. Do prasklin se poté dostávají nečistoty, jež se časem obvykle zanítí, což bývá bolestivé. Častou komplikací u popraskaných pat bývá infekce. Infekční agens (tedy bakterie, kvasinky, plísně) proniká do prasklin kůže, kde nalézá ideální prostředí k životu, a sice teplo, vlhko a živiny. Infekce se do rány dostane poměrně snadno, avšak velmi obtížně se z těchto míst odstraňuje, neboť zde působí zánětlivé procesy, které brání zahojení prasklin. Je tudíž vhodné, aby přípravky k ošetření popraskaných pat obsahovaly i látky působící proti bakteriím a plísním.

Zde můžete vidět, jak vypadají popraskané paty.

Co dělat, abychom popraskání pat zabránili? Pro elasticitu kůže je důležitá mimo jiné dostatečná hydratace, proto bychom měli kůži na chodidlech udržovat dostatečně hydratovanou, vláčnou, bránit přílišnému hromadění kůže a vyhnout se nadměrnému zatížení pat. Využít můžeme přípravky s obsahem emolientů (změkčujících prostředků: přírodní oleje a vosky) a hydratačních látek (glycerin, panthenol, urea...).

Již popraskané paty se pak léčí pomocí krémů, které se používají denně. Krém se jemně se vmasíruje do dobře umyté a osušené kůže a nechá se působit, nejlépe přes noc. K úlevě by mělo dojít do 1–3 týdnů.

Látky používané při léčbě popraskané kůže na patách:

  • kyselina glykolová: změkčení ztvrdlé kůže a odstranění staré rozpraskané kůže;
  • climbazol a pirocton-olamin: potlačení množení nežádoucích kvasinek a šíření plísní;
  • šalvějová silice: antibakteriální a deodorační působení;
  • panthenol, glycerin, urea, bambucké máslo a makadamový olej: hydratace a změkčení kůže.

Zdroj: článek Dírky na patách

Poradna

V naší poradně s názvem BOLESTI PAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jája.

Dobrý den, chtěla bych poradit co s bolavýma patama. Začnu od začátku, před asi 3 lety jsem dostala pásový opar na lýtku a stehně ze zadní strany. Od té doby mě začaly jakoby úplně řezavé bolesti od achylovky do paty, nevím jestli by to mohlo mít nějakou souvislost, patní ostruhy tam nejsou ( potvrzeno rentgenem ). Dodnes mám bolesti ( řezavé už nejsou ) pat, někdy až nesnesitelné než se rozejdu, po chvíly to trochu poleví, ale stejně ty bolesti jsou, takže chodím jako důchodce, přesto ještě nejsem.
Děkuji za radu

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zastavte se na neurologii a nechte si vyšetřit nervy na noze. Tyto komplikace může způsobovat uskřinutý nerv, který byl vyprovokován pásovým oparem. Jednoduchá operace pak zajistí úlevu.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Bolest chodidla

Prevence popraskaných pat

Nejlepším řešením je samozřejmě pravidelná a důkladná péče o pokožku nohou. Návštěva pedikúry je příjemným a praktickým relaxačním rituálem, který si jednou měsíčně může dopřát každý. Pedikérka odstraní zhrublou kůži pat, upraví nehty a na závěr nohy uvolní masáží. Zastánci domácí péče se pak neobejdou bez nástroje na odstraňování suché kůže pat.

Zdroj: článek Popraskané paty

Poradna

V naší poradně s názvem VYHŘEZLÁ PLOTÉNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora Bauerová.

Dobrý den, již jsem jednou psala, děkuji Vám za překlad, je naprosto neskutečné, jak jste vystihl otcové problémy. Ještě bych, Vás chtěla poprosit o přeložení závěru lék. zprávy mého otce, z magnetické rezonance .
Závěr:
Drobná ventrolistéza L5 při oboustranné spondylolýze.
Kombinované degenerativní změny bederní páteře.
V et. L3/L4 asymetrická prominence disku vpravo s descendentní hernií, mírné sekundární omezení páteřního kanálu (Schizas A4), imprese odstupu kořene L4 dx.
Omezení pravostr. neuroforamina L3/L4 s mírnou impresi vystup. kořene L3 dx.
Jinak v rozsahu vyš. bez známek útlaku nervových struktur.

Zapomněla jsem poznamenat, že již léčbu absolvoval: obstřiky-Dolmina, B12 inj., Mesocain 1% inj, poté: Diclofenac duo, zaldiar, mydocalm. Bohužel bez úspěchu, jako doplněk ještě bere Milgamu N.Bere tolik léků (celkem 14denně), na hypertenzi, Diabetes mel. II. na PADpo úspěšné KRP (20min) kvůli srdeční zástavě - pro fibrilaci síní, impl. ICD-def.(2020). Ale nejvíce ho tíží, momentálně ukrutná bolest PDK, žádné prášky na bolest nezabírají, snad jen aulin na malou chvíli, na rovnici ,je bolest 10/10. Každou noc, ho bolest budí, je prostě stále přítomna. Není schopen vůbec ničeho. Je objednán na neurochirurgii 12/2024, ale nevím jestli to, takovout dobu vydrží, bolesti má od září. Myslíte, že to může dojít tak daleko, že mu nohu mohou amputovat?. Nebo bude nutná operace páteře?. U diabetiků je rekonvalescence (říkali..) dost špatná. Popřípadě, co..? mohu udělat, respektive on, aby tu ještě mohl nějaký rok zůstat?.
Omlouvám se za zdlouhavý příběh, Děkuji za případnou odpověď.
Přeji krásný zbytek večera.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Váš otec má bolesti v noze, které vznikají drážděním nervů vycházejících z páteře. Na jeho páteři sesedají obratle, které se dotýkají nervů, což je v mozku vyhodnoceno jako bolest v pravé dolní končetině. Návštěva u neurologa bude velmi dobrým posunem v řešení této nepříjemnosti. Do té doby buďte v kontaktu s praktickým lékařem, který má možnost použít léky na tlumení bolesti vzniklé drážděním nervů. Ke zmírnění bolesti nervů lze ke konvenčním lékům proti bolesti přidat různé další léky. Přidáním některého z těchto léků proti bolesti nervů zcela nezmizí bolest, ale může to pomoci lépe zvládnout tento stav.
Antikonvulziva: Jde o léčivé látky karbamazepin, gabapentin, lamotrigin a pregabalin. Tyto léky byly vyvinuty pro kontrolu záchvatů, ale také pomáhají otupit signály bolesti v nervech. Některé z nich jsou široce používány pro chronickou bolest. Trvá asi tři až čtyři týdny, než se nastartuje plný účinek. Lékař obvykle nasadí nízkou dávku a postupně ji bude zvyšovat. To snižuje vedlejší účinky, kterými jsou hlavně ospalost, závratě a nevolnost.
Antidepresiva: Některé typy antidepresiv také pomáhají tlumit bolest nervů. Mohou mít synergický účinek u lidí, kteří trpí depresí spolu s chronickou bolestí. Chronická bolest často způsobuje depresi a deprese může zesílit citlivost člověka na bolest některá antidepresiva řeší obojí. Existují tři možnosti:
- Tricyklická antidepresiva, jako je amitriptylin, doxepin a nortriptylin. Tyto léky se předepisují proti bolesti v dávkách nižších, než jsou účinné při depresi.
- Inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a norepinefrinu (SNRI), jako je duloxetin a venlafaxin. SNRI mají méně vedlejších účinků než tricyklické, i když některé výzkumy naznačují, že mohou být méně účinné.
- Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), jako je fluoxetin, jsou nejčastěji předepisovanými léky na depresi. Někteří lékaři je mohou vyzkoušet i pro léčbu bolesti nervů, ale důkazy o účinné úlevě od bolesti jsou smíšené.
Lékař obvykle vyzkouší jeden nebo druhý typ (antidepresiva nebo antikonvulziva), i když je lze kombinovat. Mohou být užívány denně kromě běžných léků proti bolesti podle potřeby. Proberte to s praktickým lékařem, aby použil některé antikonvulzivum v kombinaci s tricyklickým antidepresivem, než se otec dostane k neurologovi.
Co můžete udělat doma a hned, je vyzkoušet různé polohy ležení při spánku, které uvolní tlak mezi obratli. Například leh na břiše bez polštáře pod hlavou s různě vysoko podloženým břichem. Totéž opatrně zkoušet i v leže na boku, kdy se podložka umísťuje pod kyčle. Z volně prodejných přípravků můžete okamžitě použít kyselinu alfa lipoovou ALA v dávce 500 mg denně. Kyselina alfa lipoová je přirozeně se vyskytující antioxidant s prokázaným analgetickým potenciálem při léčbě bolesti nervů.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Zánět sedacího nervu

Acylpyrin příbalový leták

Acylpyrin tablety (Acidum acetylsalicylicum)

Přečtěte si pozorně tento příbalový leták, protože obsahuje pro vás důležité údaje.

Tento přípravek je dostupný bez lékařského předpisu. Přesto však ACYLPYRIN musíte užívat pečlivě podle návodu, aby vám co nejvíce prospěl.

  • Ponechte si příbalový leták pro případ, že si jej budete potřebovat přečíst znovu.
  • Požádejte svého lékárníka, pokud potřebujete další informace nebo radu.
  • Pokud se vaše příznaky zhorší nebo se nezlepší do 3 dnů (při horečce) nebo do 5 dnů (při bolesti), musíte se poradit s lékařem.
  • Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalovém letáku naleznete:

  1. Co je ACYLPYRIN a k čemu se používá
  2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete ACYLPYRIN užívat
  3. Jak se ACYLPYRIN užívá
  4. Možné nežádoucí účinky
  5. Jak ACYLPYRIN uchovávat
  6. Další informace

CO JE ACYLPYRIN A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Přípravek s obsahem kyseliny acetylsalicylové tlumí bolesti a snižuje horečku, ve vyšších dávkách má protizánětlivé účinky.

ACYLPYRIN lze bez porady s lékařem užívat ke snížení horečky a k úlevě od bolesti při chřipce a nachlazení, k potlačení mírné až střední bolesti (například hlavy, zubů, bolesti v zádech a bolesti při menstruaci). U kloubních a svalových bolestí (vyjma těch, které doprovází chřipková onemocnění nebo bolesti zad) a při bolesti nervového původu je nutná porada s lékařem.

Přípravek mohou užívat bez doporučení lékaře dospělí a mladiství od 16 let. Děti a mladiství do 16 let smějí užívat kyselinu acetylsalicylovou vždy pouze po doporučení lékařem.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE ACYLPYRIN UŽÍVAT

Neužívejte ACYLPYRIN:

  • jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na kyselinu acetylsalicylovou nebo na některou pomocnou látku obsaženou v přípravku;
  • při chorobné krvácivosti;
  • při vředové chorobě žaludku a střev;
  • před plánovaným chirurgickým zákrokem spojeným s větším krvácením;
  • při průduškovém astmatu;
  • v posledních třech měsících těhotenství;
  • při věku do 16 let a současně probíhajícím horečnatém onemocnění.

Zvláštní opatrnosti při použití ACYLPYRINU je zapotřebí:

  • pokud jste těhotná nebo kojíte (přípravek se může podávat v první a druhé třetině těhotenství a během kojení pouze na doporučení lékaře);
  • pokud máte chronické onemocnění dýchacího ústrojí, průduškové astma, sennou rýmu nebo nosní polypy;
  • pokud trpíte chronickými nebo opakujícími se žaludeční

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek K čemu je dobrý acylpyrin

Poradna

V naší poradně s názvem BOLEST PAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .

Váš problém se jmenuje syndrom tarsálního tunelu. Jde o kompresi tibiálního nervu v místě, kde prochází tarzálním tunelem na vnitřní straně kotníku. Příčinou může být cokoliv co zužuje prostor v tarzálním tunelu, tedy například otoky, cysty, uzliny, artritida, růst nezhoubných nádorů nebo ploché nohy. Projevuje se to především bolestí paty, která se může dále šířit. Pak také je to pocit píchání jehliček uvnitř paty necitlivost a mravenčení na vnitřní straně chodidla a paty, teplými a studenými pocity v nohou. Horší to bývá v noci. Obvykle nemoc postihuje jen jednu nohu. Léčba býva odpočinek, protizánětlivé léky, cvičení, speciální bota a další protetika, steroidní injekce, chirurgie. Přesné určení léčby závisí na příčině útisku v tunelu. Budete muset navštívit neurologa, který vyšetří celou oblast a zvolí další postup. Poté ve spolupráci s ortopedem budete pracovat na vyléčení.

Zdraví Cempírek!

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Artemis.

Dobrý den nejsem žádná lékařka ale můžu říct že moje mamka měla podobné problémy.Bolesti obou pat jako kdyby jí tam bodali něčím či píchali jehličky.Doktor jí řekl že to má ostruhy a nedá se to léčit.Takže mamka bohužel trpí bolestma do teď už si ale na to nestěžuje protože se s tím musela naučit žít.

Zdroj: příběh Bolest pat

Otrava paracetamolem

Paracetamol patří k nejpoužívanějším lékům proti bolesti. Známý je pod komerčními názvy Paralen, Panadol, Coldrex. Předávkování Paralenem či Panadolem může mít za následek akutní selhání jater a někdy i ledvin. Je jednou z nejčastějších příčin akutního jaterního selhání v předávkování léky.

POZOR! K akutnímu selhání může postačit dávka 7,5 mg u dospělých, což je 15 tablet Paralenu (1 tableta obsahuje 500 mg paracetamolu), u disponovaných jedinců (alkoholici či lidé s cirhózou jater) postačí i nižší dávky!

Denní dávka paracetamolu by neměla překročit 4 g (to je 8 tablet Paralenu).

Určité nebezpečí mohou představovat volně prodejné léky. Často dochází k situaci, kdy pacient užije několik podobných přípravků najednou (Paralen s Panadolem), aniž by si uvědomil riziko předávkování léky a neplánovanou sebevraždu. Obzvláště hrozí nebezpečí u dětí. V odborné veřejnosti je rozšířen názor o bezpečnosti a efektivnosti podávání paracetamolu u dětí, zejména ve srovnání s kyselinou acetylsalicylovou. Uvádí se také nižší riziko vedlejších účinků při léčbě paracetamolem u dětí ve srovnání s dospělými. Jeho podávání je však natolik rozšířené, že se poměrně často popisují u dětí po jeho podání toxické reakce.

Příznaky předávkování paracetamolem u dospělých

První fáze:

  • nechutenství
  • pocení
  • ospalost
  • nauzea (nevolnost) a zvracení
Druhá fáze:
  • typicky dochází k přechodnému subjektivnímu zlepšení
  • v biochemických hodnotách vzestup aminotransferáz a prodloužení protrombinového času
  • tato fáze obvykle končí 24–48 hodin od požití
Třetí fáze:
  • pět zhoršení celkového klinického stavu
  • nechutenství
  • nauzea (nevolnost) a zvracení
  • bolesti břicha v pravém podžebří
  • někdy i bolesti v bedrech a snížení produkce moči (oligurie)
Čtvrtá fáze:
  • nastává 5–10 dní po požití
  • stupňují se projevy selhání jater, eventuálně i selhání ledvin
  • ikterus (žluté zabarvení kůže)
  • encefalopatie – kvantitativní a kvalitativní poruchy vědomí – zmatenost, spavost, letargie, kóma
  • krvácivé projevy – především krvácení do zažívacího traktu
  • ke smrti dochází asi 7.–10. den po předávkování

Příznaky otravy paracetamolem u dětí

První fáze:

U dětí je zvracení častější, někdy jsou bolesti břicha, pocení většinou chybí. Jen někdy je přítomna ospalost, špatný pulz, bradypnoe. U extrémních dávek, 75–100 g, může výjimečně dojít ke kómatu a metabolické acidóze již za 3 až 4 hodiny po požití léků.

Druhá fáze:

Následuje období latence klinických příznaků, které obvykle končí po 24–48 hodinách od p

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nemoci jater a jejich příznaky

Příběh

Ve svém příspěvku SOOLANTRA KORONAVIRUS DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.

ivermectin dokáže zneškodnit koronavirus (zpevňuje buněčné stěny a virus se tak nedokáže obalit buněčnou membránou, tzn, že se nedokáže množit). Jak je to s obsahem v této masti nevím, v každém případě jsem si ji objednal přes E-buy a už ji mám jako prevenci doma. Normálně se koupit nedá, je jen na předpis (stejně jako všechno, co nějak efektivně pomáhá).

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.

Tady je jak se má davkovat ivermektin.

Forma: perorální tableta
Síla: 3 mg

Dávkování při infekci parazity ve střevním traktu

Dávkování pro dospělé (ve věku 18–64 let)

Typické dávkování: 200 mcg / kg tělesné hmotnosti užívané jako jedna dávka. Většina lidí nebude potřebovat více než jednu dávku.

Dávkování pro děti (ve věku 0–17 let)

Pro děti, které váží 33 kg (15 kg) nebo více

Typické dávkování: 200 mcg / kg tělesné hmotnosti užívané jako jedna dávka. Většina dětí nebude potřebovat více než jednu dávku.

Pro děti s hmotností menší než 15 kg

Nebylo potvrzeno, že tento lék je bezpečný a účinný pro použití u těchto dětí.

Dávkování pro seniory (ve věku 65 let a starší)

Játra seniorů nemusí fungovat tak dobře, jako dříve. To může způsobit, že tělo zpracuje léky pomaleji. Výsledkem je, že více tohoto léku může zůstat v těle déle. To zvyšuje riziko nežádoucích účinků.

Opakování dávky je možné nejdříve za 3 měsíce.

Zdroj: příběh Soolantra koronavirus diskuze

Vitamín D3 5000 IU

Vigantol

Kvalitativní a kvantitativní složení: 1ml roztoku (40 kapek) obsahuje 0,5 mg colecalciferolum, což odpovídá 20 000 IU vitamínu D (1 kapka obsahuje 500 IU vitamínu D3).

Léková forma: Perorální kapky, roztok, (čirý, bezbarvý až slabě nažloutlý viskózní roztok).

Klinické údaje: Terapeutické indikace – prevence křivice u dětí – prevence rizika onemocnění z nedostatku vitamínu D, prevence příznaků nedostatku vitamínu D při malabsorpci, například při chronickém střevním onemocnění, biliární cirhóze, rozsáhlých střevních resekcích, léčbě křivice a osteomalácie vyvolané nedostatkem vitamínu D, podpůrná léčba osteoporózy, léčba hypoparathyreózy a pseudohypoparathyreózy

Dávkování a způsob podání: Při denních dávkách nad 1 000 IU nebo v případě dlouhodobého užívání vitamínu D by měly být monitorovány sérové hladiny kalcia.

Preventivní podávání

Děti: Prevence křivice u dětí a zdravých novorozenců – u zdravých novorozenců se podává 1 kapka denně (500 IU vitamínu D3), u předčasně narozených dětí 2 kapky denně (1 000 IU vitamínu D3). Děti mohou užívat Vigantol (olej) od druhého týdne do konce prvního roku života. Ve druhém roce je další preventivní léčba Vigantolem doporučována obzvláště během zimních měsíců. Kojencům a malým dětem se kapky podávají na lžíci s mlékem nebo kaší. Nedoporučuje se přidávat kapky do dětské lahve nebo do většího množství kaše, neboť tak není zaručeno podání plné dávky. Starší děti a dospělí užívají Vigantol (olej) pomocí polévkové lžíce s tekutinou. Při kapání je nutno držet lahvičku ve svislé poloze.

Dospělí: Jako prevence při předpokládané malabsorpci je doporučována dávka 6–10 kapek denně (3 000–5 000 IU vitamínu D3).

Léčebné podávání

Děti: Léčba hypoparathyreózy a pseudohypoparathyreózy. Dětem se podává maximálně 2 000 IU/kg/den. U dětí by měly být na začátku léčby každých 4–6 týdnů kontrolovány hladiny kalcia v moči a séru, později každých 3–6 měsíců a podle zjištěných hodnot by mělo být dávkování přizpůsobeno. Dospělí: Léčba křivice a osteomalácie vyvolané nedostatkem vitamínu D. Denně 2–10 kapek (1 000–5 000 IU vitaminu D3). Léčba by měla trvat alespoň rok. Při podpůrné léčbě osteoporózy podávejte 2–6 kapek denně (1 000–3 000 IU). Jako prevence rizika onemocnění z nedostatku vitamínu D1 užívejte 2 kapky denně (500–1 000 IU). Při léčbě hypoparathyreózy a pseudohypoparathyreózy je doporučená denní dávka v rozmezí 10 000–200 000 IU vitamínu D. V závislosti na sérových hladinách kalcia se podává 20–40 kapek denně (10 000 – 20 00

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Vitamín D3

Poradna

V naší poradně s názvem ZAZVOR PRO DETI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.

Ahoj potrebuju poradit muze rok a pul stare dite zazvorovy sirup nebo caj ze zazvoru

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .

Zázvor není bezpečný u malých dětí, protože je příliš agresivní na jejich rozvíjející se zažívací systém. V alternativní medicíně se zázvor používá k léčbě koliky a žaludečních problémů u dětí, ale v této věkové skupině to není považováno za bezpečné. Kromě toho byste neměla užívat zázvor, pokud kojíte. Zázvor může být bezpečný u dětí ve věku od dvou let. Zde už může být použit k léčbě mírných zažívací potíží a při bolestech hlavy. Nicméně, věk nemusí nutně znamenat, že zázvor bude bezpečný prostředek pro vaše dítě. Vždy se o bylinných lécích poraďte se svým dětským lékařem, protože byliny mohou způsobit nežádoucí účinky a představují riziko lékových interakcí.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Zazvor pro deti

Léčba popraskaných pat

Rozšířeným pomocníkem jsou výrobky z pemzy a kovové seřezávače kůže. Pemza je pórovitá lehká hornina, která díky své struktuře umožňuje odřít ztvrdlou kůži chodidel. Je to nejběžnější a široce dostupný produkt, jeho nevýhodu ale je, že pokožku chodidel ponechává roztřepenou, takže se může stát, že se roztřepená kůže zatrhává a způsobuje záděry podobné těm okolo nehtů nebo v extrémních případech i záněty chodidel. Pemzu navíc není možné dokonale vyčistit, a tak se kousky odrolené kůže usazují v jejích pórech a vytvářejí ideální prostředí pro množení bakterií.

Další variantou je seřezávač kůže, který pomocí žiletky odřezává celé plošky ztvrdlé kůže. Odstraňování seřezávačem kůže je metoda velmi efektivní, zamezuje třepení kůže, nicméně má i svá rizika. Podle odborníků kovový nástroj kůži vždy naruší a poraní, i když to nemusí být na první pohled patrné. Přesto se v řadě salonů s jeho použitím můžete stále setkat. Pro domácí použití je seřezávač naprosto nevhodný, v nezkušených rukou totiž může způsobit bolestivá poranění.

Nedostatky pemzy a kovu řeší pomocníci ze skla. Novinkou na poli péče o pokožku nohou jsou skleněné pilníky. Jejich speciální povrch je chráněn užitným vzorem a umožňuje odstranit ztvrdlou kůži pohodlně, bezbolestně a hygienicky. Sklo je navíc snadno omyvatelné, a tak je lehké pilník udržovat v dokonalé čistotě. Hrubší strana pilníku obrousí zatvrdlou pokožku po odmočení v teplé vodě, hladká strana pak uhladí povrch pat již suchých nohou a lze ji použít i jako pilník pro úpravu nehtů.

Po odstranění přebytečné kůže je třeba pokožku vyživit, hydratovat a zjemnit. To dokážou speciální krémy, kterých je v obchodech i lékárnách na výběr celá řada. Pro znásobení účinku je vhodné obléct si po namazání nohou teplé ponožky a nechat krém působit celou noc.

Zdroj: článek Popraskané paty

Poradna

V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Kotlář.

Dobrý den, otče,

rád bych se prosím zeptal, zda jsou nějaké bylinky na léčbu mastocytózy u miminek (4 měsíce). Jde o autoimunní reakci - kožní projevy po celém těle. Pupínky se rozšiřují. Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Mastocytóza znamená abnormální hromadění žírných buněk (mastocytů) v kůži. Žírné buňky mají významnou úlohu při alergické reakci - způsobují ono typické zčervenání pokožky. Nejčastější projev
mastocytárního onemocnění u dětí je urticaria pigmentosa. Ve většině případů je omezená pouze na kůži. Tvoří až 75 % všech mastocytóz. Začíná mezi 3.–9. měsícem věku dítěte. Klinický obraz je charakterizován světle hnědými plošnými papulami až makulami v průměru 1–5 mm. Jak vypadá urticaria pigmentosa je možné vidět tady: https://www.google.cz/image…
Obvykle toto onemocnění samo vymizí, než dítě dospěje do puberty. Zatím nemáme konkrétní lék na mastocytózu - neumíme ji doposud léčit. Ani pradávné báby bylinkářky nenašly vhodnou bylinky k léčbě. Z tohoto důvodu se léčí pouze projevy, které se tlumí pomocí antihistaminik a lokální léčby kortikoidy. Ovšem nejlepší léčba je žádná léčba a proto je nejvíce užitečné omezit iritující faktory, podněcující žírné buňky k aktivitě. Mezi iritující faktory u malých dětí patří především stres, náhlé rychlé změny v teplotě okolí a určité potraviny.

Stres se u takto malých dětí jednou za čas objeví, ať děláme, co děláme. Když už k tomu dojde a následkem bude vzplanutí mastocytózy, tak je zde připravena pomoc ve formě antihistaminik a kortikoidů, které rychle zahladí následky a dítě pak zase může rychle fungovat jako dříve.

Změna teploty okolního prostředí nastává například při plavání dětí ve studené vodě. Nebo při saunování a následném ochlazení. Nebo při vypití velkého množství ledového nápoje naráz.

Potraviny, které dráždí žírné buňky jsou: arašídy, vlašské ořechy, lískové ořechy, čokoláda, jahody,
maliny, banány, ananas, exotické ovoce, korýši, alkohol, rajčata, ostrá koření a vaječný bílek. Dále sem také patří ryby v konzervách, plody moře, víno, fermentované sýry, uzeniny a nakládané kysané zelí.

Omezením těchto spouštěčů se uklidní i mastocytóza a nebude vidět. Nakonec pak úplně vymizí nástupem dospělosti.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Otec pleskač kontakt

Příčiny popraskaných pat

  • chození naboso nebo v obuvi s řemínky způsobuje popraskání pat;
  • dlouhé stání;
  • zvýšená tělesná hmotnost;
  • nevhodné hygienické okolnosti;
  • nezdravá, suchá, šupinatá kůže;
  • nedostatek vitamínů.

Zdroj: článek Péče o popraskané paty

Poradna

V naší poradně s názvem NEMOCNÁ SLINIVKA U DĚTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.

chci se zeptat z čeho muže mit pětilety ditě podražděnou slinivku. vyšlo nam to z vysledku krve bolesti břiška každy druhy den po dobu 14dni.nepřejida se ani mastny neji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Příčin pankreatitidy u dětí je mnoho, ale nejčastěji to jsou tupá zranění břicha (abdominální trauma), například při srážce motorových vozidel, zneužití dítěte a domácí násilí, nehoda na kole, kde je břicho stlačeno řídítky a podobně. Mezi další příčiny pak patří různé systémové infekce, vrozené anomálie a pankreatobiliární onemocnění. Ve čtvrtině případů se na příčinu vzniku zánětu slinivky vůbec nepříjde.
Pankreatitida vzniká zablokováním nebo narušením sběrných kanálků a poškozením pankreatických acinárních buněk, což vede k aktivaci a uvolnění trávicích enzymů. Aktivované enzymy pak způsobují zvracení, zánět a potenciálně i nekrózu.
Akutní pankreatitida by se měla vyléčit za dva až sedm dní, přičemž léčba by měla být převážně založena na použití intravenózní hydratace, zmírnění bolesti a zklidnění střev.
I když se většina dětí spontánně vyléčí, mohou zde vzniknout akutní pseudocysty pankreatu. Ty menší s průměrem méně než 5 cm jsou léčeny pozorováním po dobu 4-6 týdnů. Pseudocysty pankreatu větší než 5 cm v průměru mohou vyžadovat chirurgické řešení.
Určitě zůstaňte v kontaktu s ošetřujícím lékařem a pravidelně sledujte slinivkové ukazatele v krvi.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Nemocná slinivka u dětí

Nedostatek železa u dětí

Nedostatek železa u dětí může ovlivnit fyzický i psychický vývoj. Nedostatku železa se přitom dá zabránit, důležité je dodržovat jisté dietní zásady. Děti přicházejí na svět s určitou zásobou železa v těle přibližně pro první 4 měsíce. Další železo však potřebují pravidelně dodávat, aby dokázaly dobře růst a správně se vyvíjet.

Nedostatek železa hrozí určitým skupinám dětí, patří mezi ně:

  • předčasně narozené děti (o více než tři týdny) nebo děti s nízkou porodní váhou;
  • děti, které pijí kravské mléko před dosažením 1 roku života;
  • kojené děti, které nedostávají po dovršení 6. měsíce dostatek jídla obsahujícího železo;
  • děti na umělém mléku, které není obohacené železem;
  • děti ve věku 1 až 5 let, které vypijí více než 710 ml kravského, kozího nebo sójového mléka denně;
  • děti s určitými zdravotními problémy, které trpí například chronickými infekcemi, nebo musí dodržovat přísnou dietu;
  • dospívajícím dívkám hrozí nedostatek, protože jejich tělo ztrácí železo během menstruace.

Příznaky

Nedostatek železa může mít na dítě velký dopad. Většina příznaků a symptomů se však projeví až v souvislosti s anémií způsobenou nedostatkem tohoto minerálu. Mezi symptomy anémie patří:

  • únava nebo slabost;
  • bledá pokožka;
  • nechutenství;
  • dušnost, dítě se lehce zadýchá;
  • podrážděnost;
  • zanícený jazyk (jazyk zčervená, bolestivě pálí);
  • dítě má problém udržet tělesnou teplotu;
  • zvýšená náchylnost k infekcím;
  • nepravidelný srdeční rytmus;
  • problémy s chováním;
  • neobvyklé chutě, dítě pojídá například hlínu, led, čistý škrob a podobně.

Následky

Maso je důležitým zdrojem plnohodnotných bílkovin, vitamínu B (zejména B12) a železa, které má vliv na správnou krvetvorbu. Všechny tyto látky potřebují nejmenší děti pro tvorbu červených krvinek, dobré trávení a činnost dalších vitamínů. Naopak jejich nedostatek může vést k poruchám růstu, chudokrevnosti, a dokonce až k poruchám vývoje celého nervového systému.

Maso by mělo být zařazeno do dětského jídelníčku brzy po podání zeleninového příkrmu, nejpozději v 7. měsíci života. Samozřejmě pozvolna, postupně zhruba od 20g porce jeho množství zvyšujeme až ke 40 gramům. Maso zpočátku meleme najemno, postupně, asi okolo 8. měsíce věku, nahrubo a ke konci prvního roku už stačí nakrájet na malé kousky. Mezi nejvhodnější úpravy patří vaření a dušení, můžeme i péct či grilovat (v alobalu, opatrně na přímý oheň). Odborníci doporučují dítěti nabídnout ryby už kolem půl roku. Měly by být součástí jídelníčku zejména díky prospěšným omega-3 nenasyceným mastným kyselinám. Tyto tuky příznivě ovlivňují vývoj mozku dítěte, podporují učení i koncentrac

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nedostatek železa v krvi

Příběh

Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.

Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.

Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č

Zdroj: příběh Specialista na polyneuropatii

Ortopedické vady nohou

Vady nohou jsou běžné u všech věkových skupin. Existuje jich velká řádka a velkou část z nich způsobuje nevhodná obuv. Příklady vady nohou u člověka:

pedes transversoplanus = příčně plochá noha

Příčně plochá noha vzniká poklesem přední příčně klenby, zároveň s tím se i celá přední část nohy rozšíří. K tomuto problému může dojít z vrozených příčin (klidně to může být i dědičné), ale člověk (hlavně tedy ženy) si příčně plochou nohu může způsobit sám hlavně nošením bot s vysokými podpatky, nebo se zúženou částí pro prsty. Plochou nohu může také způsobit nadváha a u dětí i předčasné a časté nošení bot. Není tedy vhodné, aby děti celý den pobíhaly v botách, doma by měly chodit i na boso, nejen v přezůvkách. Kromě toho, že poklesne klenba, dochází současně také i k otlakům a často také k deformaci prstů, případně i k útlaku nervu, který může způsobovat pocity bolesti při chůzi (obzvláště na podpatcích). Plochá noha může ale způsobovat také bolesti kolen, kyčlí, páteře, nebo i křeče v lýtkách. Každý člověk si sám může ozkoušet, jestli nemá plochou nohu. Stačí si prohlédnout otisk chodidla (samozřejmě bez bot!), plochá noha je širší než běžná fyziologická noha. Zároveň se dají ploché nohy cvičit, aby se jejich zdravotní stav nezhoršoval, případně se i zlepšil.

pes valgus = vybočená noha

Jedná se o to, že je noha vbočená směrem dovnitř. Tuto vadu způsobilo špatné postavení hlezenní a patní kosti, protože hlezenní kost vybočuje směrem k vnitřnímu okraji chodidla. Tento typ vady se objevuje ve většině případů u dětí, u dospělých je to málokdy, protože s přibývajícím věkem by se zesilováním svalstva a vazů měla napravit. Pokud by ale tato vada trvala do puberty, jedná se o předzvěst podélně ploché nohy.

pes planovalgus = podélně plochá noha

Jedná se o vadu typickou pro děti. Dochází při ní k zploštění vnitřní podélné klenby a zároveň je pata postavena výše a vybočuje. Vznik této vady ovlivňuje genetika, ale i to, jestli dítě nosilo v dětství kvalitní obuv správné velikosti. Tato vada se kromě vzhledové deformity může projevit i pocity únavy nohou, ale i bolestí v bérci, nebo v holeni. V horších případech ji může dokonce doprovázet i pocení a otékání nohou a vznik křečových žil. U podélně ploché nohy se rozlišují tři stupně vady podle závažnosti.

pes excavatus = lukovitá noha = vysoká noha

Jedná se obvykle o vrozenou vadu, kterou je ale nemožné odhalit u malých dětí. Vada je způsobená vrozenými poruchami míchy (v některých případech ale i získaných). Obvykle bývá znatelná až v době, kdy děti chodí do školy, protože v té době z nohy vymizí tukový polštář. Jed

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Lidská noha

Poradna

V naší poradně s názvem CO SE NESMÍ JÍST A PÍT NA ELIQUIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Sirotková.

Prosím o sdělení, která analgetika lze používat při léčbě přípravkem Eliquis 2,5 mg? Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Výčet volně prodejných analgetik, která můžete bezpečně užívat s lékem Eliquis je krátký. S Eliquisem můžete proti bolesti užívat pouze paracetamol (Paralen). Všechny ostatní volně prodejné léky proti bolesti zesilují účinky Eliquisu a může pak docházet k nebezpečnému krvácení například do zažìvacího traktu, o kterém nemusíte vědět, protože není zpočátku vidět.
Paracetamol je na tlumení bolesti velice účiný a není tedy žádný handicap, že je společně s Eliquisem jediným volně prodejným lékem proti bolesti.
Paracetamol nijak neovlivňuje Eliquis při jakýchkoliv dávkách. Přesto je třeba dávat pozor na jeho bezpečné dávkování. Při velmi vysokých dávkách může zcela a nevratně poškodit játra.
Bezpečné dávkování paracetamolu je 325 mg až 1000 mg každé 4 až 6 hodin, podle míry bolesti. Minimální dávkovací interval, při silné bolesti, jsou každé 4 hodiny s maximální jednotlivou dávkou 1000 mg, ale ne více, než 4000 mg za 24 hodin.
Z léků proti bolesti na předpis je možné společně s Eliquisem užívat tramadol, jenž patří mezi velmi silné opiáty. Tramadol je návykový, postupně ztrácí účinky a pro dosažení stejného terapeutického výskedku se musí zvyšovat jeho dávky.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Co se nesmí jíst a pít na eliquis

Obecné rozdělení komerční antikoncepce

Tablety/pilulky

Tableta obsahuje hormony. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu. V naší republice jde o nejrozšířenější typ antikoncepce. Výhodou je vysoká účinnost, pravidelný menstruační cyklus, menší menstruační bolesti. Má i pozitivní vliv na pleť, vlasy a nehty.

Po celou dobu užívání dodává tělu estrogen i gestagen. Podle množství hormonů se dělí na:

  • jednofázové – obsahují stejnou dávku hormonů (21 dnů estrogen i gestagen, 7 dní menstruace)
  • dvoufázové – tabletky dvojího druhu s různými dávkami hormonů (11 dní estrogen, 10 dní gestagen, 7 dní menstruace)
  • třífázové – v průběhu cyklu se mění hladiny gestagenů i estrogenů; snaží se co nejvíce zachovat pravidelnost menstruace

Dávkování: Jednou denně. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu.

Spolehlivost: 90 žen z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.

Hormonální působení: Hormony z tablety se uvolňují do celého těla. Mohou obsahovat estrogen.

Ovlivnění cyklu: Pravidelné krvácení každý měsíc, může snížit krvácení a bolest.

Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.

Riziko trombózy: Mírně zvýšené riziko.

Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.

Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Použití: Lékař vám ji předepíše, zakoupíte ji v lékárně a každý den ve stejnou dobu spolknete jednu pilulku. Hormony se pak neustále uvolňují do krve a chrání vás před nechtěným otěhotněním.

Nežádoucí účinky

Časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 100 uživatelek): změny nálady, bolest hlavy, nevolnost, bolest prsou, problémy s menstruací, například nepravidelná menstruace, vynechání menstruace.

Málo časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 1 000 uživatelek): deprese, nervozita, ospalost, závratě, mravenčení, migréna, křečové žíly, zvýšený krevní tlak, bolest žaludku, zvracení, trávicí potíže, plynatost, zánět žaludku, průjem, akné, svědění, vyrážka, bolesti, například bolest zad, končetin, svalové křeče, kvasinkové poševní infekce, pánevní bolesti, zvětšení prsou, nezhoubné bulky v prsou, děložní/poševní krvácení (které obvykle ustoupí při dalším užívání přípravku), výtok, návaly horka, zánět pochvy (vaginitida), problémy s menstruací, bolestivá menstruace, snížená menstruace, velmi silná menstruace, poševní suchost, neobvyklé výsledky výtěru z děložního hrdla, snížený zájem o sex, nedostatek energie, zvýšené pocení, zadržování tekutin, zvýšení hmotnosti.

Vzácné nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 10 000 uživatelek): kvasinkové infekce, an

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Druhy antikoncepce

Příběh

Ve svém příspěvku TOXOPLAZMOZA U DĚTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluška.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli je možné, že moje děti mohou mít ode mne toxoplazmozu, kterou jsem měla v dětství. Rodiče mi řekli, že jsem vyléčená, ale teď ve čtyřiceti letech mi zjistili, že ji stále mám společně s boreliozou.
Už cca 6 let mám hrozné bolesti - kloubů, hlavy, k tomu častá únava, pokaždé jsem dostala jen prášky na bolesti a vitamíny. Nikdo se tím nezabýval, až teď.
Můj mladší syn /11 let/ , když byl malý, míval nevysvětlitelné horečky /39/ většinou 1-2 dny pravidelně každý měsíc asi půl roku, dělali jsme test na boreliozu, ten byl negativní, mohl to být příznak toxoplazmozy? Mám trvat na krevních testech?
Mimochodem nyní bývá často unavený a bolí ho hlava, má hodně nízký krevní tlak, je bledý, mívá tmavé kruhy pod očima a od ranného dětství hodně špatně spal /měl noční můry/, teď už to moc nebývá, se vším tím jsem byla u lékaře, vždy měl nějaké vysvětlení. Co vy si myslíte?
Děkuji M.V.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Toxoplazmoza u dětí

Možné příčiny bolesti mezi lopatkami

Endometrióza: Endometrióza se může projevovat bolestí a křečemi, jež mohou vystřelovat až do oblasti lopatek, a také nevolností. Endometrióza je stav, kdy endometrium (částečka výstelky dutiny děložní) roste mimo dělohu. Endometrióza má negativní vliv na plodnost ženy − snižuje ji. Endometrióza je velmi častá, 40−60 % žen, které trpí bolestivou menstruací, může být tímto onemocněním ohroženo. Pokud pacientka souhlasí, může jí lékař předepsat antikoncepci, s jejíž pomocí by se bolest měla zmírnit či úplně ztratit. Přetrvává-li však bolest, lze tkáň chirurgicky odstranit.

Infekce ledvin: Infekce ledvin se projevuje bolestí ve středu zad vystřelující pod lopatky, vysokými teplotami a nevolností. Bolest se objevuje ve chvíli, kdy se infiltrované bakterie v močovém ústrojí dostávají do ledvin. Bolesti a dalším nepříjemnostem se lze vyhnout, pokud postižený řeší již první příznak infekce močových cest, což bývá bolestivé močení. Mnoho lidí tomu však nevěnuje pozornost a příznaky ignoruje, dokud už není příliš pozdě. Lékař vám pravděpodobně předepíše antibiotika, proto s jeho návštěvou neotálejte.

Ischemická choroba srdeční a infarkt myokardu: Bolesti vycházející ze srdečního svalu v důsledku těchto forem ischemické choroby mohou vystřelovat do zad a projevovat se jako bolest pod lopatkami nebo bolesti hrudní páteře, obzvláště je-li postižena jeho zadní stěna. Pro oba stavy je nicméně typičtější obecně známá bolest na hrudi.

Nervosvalové bolesti: Jedná se o nejčastější příčinu bolesti mezi lopatkami. Příčinou jsou degenerativní změny na páteři, zúžení meziobratlových plotének nebo nemoci svalového aparátu páteře. Bolest se zhoršuje při změně polohy, nezávisí na námaze a nebývá spojena s dušností. Někteří pacienti líčí své obtíže tak sugestivně, že mohou být takto popsané příznaky lehce zaměněny s plicní embolií nebo ischemickou chorobou srdeční.

Onemocnění jícnu: Bolest mezi lopatkami může být způsobena uvíznutím sousta v jícnu nebo záněty jícnu, z vážných příčin lze jmenovat pokročilou rakovinu jícnu. V každém případě si kromě vlastní bolesti v oblasti hrudní páteře bude nemocný stěžovat i na obtíže s polykáním.

Onemocnění páteře: Hlavním původcem bolestí zad jsou onemocnění páteře, v lékařské terminologii označovaná jako vertebrogenní onemocnění (latinské slovo vertebra znamená obratel). Při neopatrném pohybu může dojít k narušení rovnováhy páteře. Akutní bolest nás pak informuje o vzniklém problému. Během ní dochází ke stažení páteřních svalů kolem postiženého místa, ztuhnutí meziobratlových kloubů v nesprávném postavení či k jejich zablokování. Pacient zůstane v poloze, která neodpovídá normálnímu držení těla a která bývá obvykle

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Bolest mezi lopatkami a nevolnost

Poradna

V naší poradně s názvem NATRŽENÝ STEHENNÍ SVAL - LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.

Dobrý den, chtěl bych se zeptat na účinnou léčbu natrženého stehenního svalu. Děkuji. Petr

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Existuje řada věcí, které můžete udělat, abyste si pomohl s natrženým stehenním svalem. Nejdůležitější a nezbytnou součástí vaší léčby a zotavení je udržování stehna v pohybu.

Jak se dostat do pohybu?
Během prvních 24 až 48 hodin po problému se stehenním svalem byste se měl pokusit omezit své aktivity, ale nepřestávejte se pohybovat. Pohyb vykonávejte jen tak, jak vám to příznaky dovolí. Jemně pohybujte nohou po dobu 10 až 20 sekund každou hodinu, když jste vzhůru, vyhněte se dlouhému stání na nohou.

Při použití schodů může pomoci, když při výstupu do schodů stoupáte jen svou zdravou nohu, abyste snížili namáhání stehna. Když scházíte dolů, sestupujte první svou problémovou nohu, abyste snížil zatížení stehna. Při chůzi nahoru a dolů používejte zábradlí (pokud je k dispozici).

Po 48 hodinách zkuste více používat nohu – cvičení vašemu stehnu opravdu pomáhá a může zmírnit bolest. Dělejte, co byste normálně dělal, a zůstaňte u toho, nebo se vraťte do práce – to je důležité a je to nejlepší způsob, jak se zlepšit.
Je užitečné dělat specifická cvičení, která vám mohou pomoci při zotavení. Na začátku mohou být náročná, takže udělejte, co můžete, a snažte se to časem vylepšovat.

Cvičení na pomoc při natrženém stehenním svalu nejdete zde: https://www.youtube.com/res…

Výhody udržení aktivity
Být aktivní je to nejlepší, co můžete pro své celkové zdraví udělat.
Když budete nadále aktivní, udržujte si tím aktuální úroveň kondice – i když musíte změnit to, co běžně děláte, jakákoliv aktivita je lepší než žádná.
Udržujte ostatní svaly a klouby silné a pružné a udržujte si zdravou tělesnou hmotnost.
Vyhněte se sportu nebo těžkému zvedání, dokud nebudete mít méně bolestí při pohybu. Před zahájením sportovních aktivit se nezapomeňte předně plně zahřát.

Léčba bolesti
- léky proti bolesti – to vám může pomoci pohodlněji se pohybovat, což může pomoci vašemu zotavení.
- ledové obklady.
Led může být prospěšný právě při léčbě muskuloskeletálních bolestí. Led je nejvýhodnější, pokud váš problém se stehny souvisí se zraněním. Nikdy nepokládejte led přímo na pokožku. K ochraně pokožky před spálením použijte bariéru, jako je igelit s ručníkem. Jak dlouho máte používat led jako léčbu, se může lišit. Obecně byste však měl led aplikovat po dobu až 15 minut. Mezi ošetřeními byste také měl nechat několik hodin. Pokud máte nějaké problémy s krevním oběhem, neměl byste používat led jako léčbu bolesti stehen.

Práce
Během rekonvalescence se doporučuje zůstat v práci nebo se do práce co nejrychleji vrátit. Abyste se mohl vrátit do práce, nemusíte být zcela bez bolesti a bez příznaků.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Natržený stehenní sval - léčba

Bakterie v moči u dětí

Močové infekce a především záněty ledvin jsou u malých dětí co do četnosti na třetím místě za záněty dýchacích cest a průjmy. Svými nespecifickými příznaky mohou napodobovat jiná onemocnění, jako je střevní onemocnění či infekce dýchacích cest. Nezřídka může u nejmenších dětí zánět ledvin tyto nemoci provázet. Pro dětský věk je charakteristická větší frekvence zánětů horních močových cest (zánětů ledvin), než je tomu v dospělosti.

U zánětů dolních močových cest jsou podobně jako u dospělých průvodními příznaky pálení a řezání při močení, časté močení, změna barvy moči, způsobená přítomností krve, zvýšená teplota nebo horečka.

U zánětů horních močových cest je tomu jinak. V nejútlejším věku může být jediným příznakem nemoci horečka. Unavený mrzutý kojenec s horečkou, který nemá žádné jiné potíže, nekašle, nemá rýmu, může právě prodělávat zánět ledvin.

I u dětí, podobně jako u dospělých, často provázejí zánět ledvin bolesti zad a bolesti břicha. Malé dítě ale neumí vždy správně popsat své potíže a navíc ho břicho bolí tak často a při jakémkoli stonání, že tomu rodiče mnohdy nevěnují pozornost.

Základem pro odhalení močové infekce je tedy vyšetření moči. U dětského lékaře se vyšetření provádí většinou pomocí testovacích papírků na přítomnost bílých krvinek v moči. Pozitivní nález s horečkou nebo dalšími příznaky znamená s velkou pravděpodobností infekci močových cest. K přesnějšímu vyšetření, které však již není v ordinaci běžně dostupné, slouží přesné laboratorní vyšetření vzorku moči.

Vzorek moči by měl být získán takzvanou metodou středního proudu. Jde o zachycení moči až po začátku močení. Tomu by mělo předcházet omytí zevních rodidel. K vyšetření stačí malé množství moči, ale náběr vyžaduje šikovnost a určitou spolupráci dítěte. Do moči se při tomto odběru mohou dostat bakterie z ústí močové trubice a výsledek vyšetření tak může být zkreslen. Nejpřesnější odběr je pomocí močové cévky. K tomuto a dalším vyšetřením posílá obvykle praktický dětský lékař děti do nemocničního zařízení. Většinou až tam se také nabírá navíc další porce moči do sterilní zkumavky, která se posílá do mikrobiologické laboratoře k určení původce infekce. Zatímco kojenci a batolata jsou pro podezření na infekci močových cest většinou odesláni do lůžkového zařízení k dalšímu vyšetření a léčbě, větší děti se častěji vyšetřují a léčí ambulantně, podobně jako dospělí pacienti.

Základem léčby infekcí močových cest u dětí jsou správně zvolená citlivá antibiotika. U většiny novorozenců narozených v našich porodnicích se provádí vyhledávací ultrazvukové vyšetření ledvin pro včasné zjištění vrozené vady, která by se projevila až později závažnou mo

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Bakterie v moči

Aulin příbalový leták

AULIN100 mg tablety granule pro přípravu perorálního roztoku

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje nimesulidum 100 mg. Jeden sáček obsahuje nimesulidum 100 mg. Tablety obsahují laktosu. Granule pro přípravu perorálního roztoku obsahují sacharosu, glukosu. Úplný seznam pomocných látek viz bod níže.

LÉKOVÁ FORMA

Tablety: světle žluté, kulaté, bikonvexní tablety. Granule pro přípravu perorálního roztoku: světle žlutý granulát s pomerančovou vůní.

KLINICKÉ ÚDAJE

Terapeutické indikace – Léčba akutní bolesti – Primární dysmenorea – Nimesulid by se měl předepisovat pouze jako lék druhé volby. Rozhodnutí předepsat nimesulid by mělo být založeno na zhodnocení celkových rizik jednotlivého pacienta.

Dávkování a způsob podání

Minimální účinná dávka má být použita po co nejkratší dobu, aby se snížil výskyt nežádoucích účinků. Maximální délka léčebného cyklu nimesulidem je 15 dní. AULIN by se měl užívat podle klinického stavu co nejkratší možnou dobu. Dospělí: 100 mg 2x denně po jídle. Starší pacienti: u starších pacientů není třeba redukovat denní dávku. Děti (< 12 let): AULIN je u těchto pacientů kontraindikován (viz kontraindikace). Mladiství (12–18 let): vzhledem k farmakokinetice u dospělých a farmakodynamickým vlastnostem nimesulidu nejsou u těchto pacientů nutné žádné úpravy dávkování.

Porucha renálních funkcí: u pacientů s mírným až středně těžkým postižením renálních funkcí (clearance kreatininu 30–80 ml/min) nejsou, vzhledem k farmakokinetice, nutné žádné úpravy dávkování, avšak v případě těžké poruchy renálních funkcí (clearance kreatininu < 30ml/min) je AULIN kontraindikován. Porucha jaterních funkcí: u pacientů s poruchou jaterních funkcí je AULIN kontraindikován.

Kontraindikace

Známá hypersensitivita na nimesulid nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku.

Projevy hypersensitivity (například bronchospasmus, rinitida, kopřivka) v anamnéze, jako reakce na podání acetylsalicylové kyseliny nebo jiných nesteroidních antiflogistik.

Hepatotoxické reakce na podání nimesulidu v anamnéze.

Současné užívání jiných potenciálně hepatotoxických látek.

Alkoholismus, toxikomanie.

Aktivní žaludeční či duodenální vředy, rekurentní ulcerace či krvácení do gastrointestinálního traktu v anamnéze, cerebrovaskulární krvácení nebo jiné aktivní krvácení či poruchy krvácivosti.

Těžké poruchy krevní srážlivosti.

Těžké srdeční selhání.

Těžká porucha renálních funkcí.

Porucha jaterních funkcí.

Pacienti s horečkou a/nebo s příznaky podobnými chřipce.

Děti do 12 let.

Třetí trimestr těhotenství a kojení (viz body 4.6 a 5.3).

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Přípravek AULIN by neměl

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Aulin

Reflux u dětí

Když si děti opakovaně stěžují na příznaky překyselení žaludku (běžně označované jako „pálení žáhy“), může se jednat o potíže trávicího ústrojí. Tyto zažívací potíže mohou být způsobeny zpětným tokem obsahu žaludku zpět do jícnu. Tomuto jevu se říká gastroezofageální reflux. Pokud se domníváte, že vy nebo vaše dítě trpíte takovými dlouhodobými zdravotními problémy nebo potížemi, měli byste vyhledat lékaře. Lékař vám může navrhnout způsob léčby a poskytnout léky k odstranění daného zdravotního problému.

Jícen (ezofagus) je trubice ze svaloviny, která spojuje ústa se žaludkem. Rozžvýkaná potrava, tekutiny a sliny stékají jícnem z úst do žaludku. Ke gastroezofageálnímu refluxu dochází, když obsah žaludku (včetně kyselin a dalších trávicích šťáv) stoupá zpět do jícnu. Tento reflux (neboli zpětný tok) tekutin může být způsoben zeslabením nebo nedostatečnou funkcí dolního svěrače jícnu; tento svěrač je sval, který působí jako ventil, který se otvírá, aby se potrava mohla dostat do žaludku. Při správné funkci nedovolí, aby nějaká tekutina pronikla zpět do jícnu.

Symptomy refluxu u dětí

Pokud brzy po jídle dochází:

  • k bolesti nebo pocitům pálení za hrudní kostí, přičemž se tyto pocity šíří směrem ke krku (překyselení žaludku neboli „pálení žáhy“);
  • ke kyselé nebo hořké pachuti v ústech (obsah žaludku stoupá jícnem do ústní dutiny);
  • ke zvracení;
  • k záchvatům kašle;
  • k opakovanému říhání;
  • k pocitům bolesti při polykání.

Domácí léčba refluxu u dětí

  • Antacida – mechanismus jejich účinku spočívá v neutralizaci žaludeční kyseliny chlorovodíkové. Antacida působí okamžitě, ale jejich účinek je krátkodobý, jsou proto vhodná k aplikaci bezprostředně při obtížích, jako je pyróza nebo epigastrická bolest, nebo lze-li tyto obtíže očekávat. Podávají se ve 3–4 dávkách denně mezi jídly a na noc. Pro děti je nejvhodnější formou suspenze v celkové dávce 1 ml/kg/24 h.
  • Prokinetika – za nejúčinnější prokinetikum je i v pediatrii považován cisaprid. Cisaprid je kontraindikován u dětí s nízkou porodní hmotností pod 36. týden gestačního věku až do 3 měsíců po narození a u stavů, kde lze očekávat prodloužení intervalu QT. Vzhledem k popisovaným vedlejším účinkům cisapridu bychom se měli v indikacích a dávkování tohoto léku u dětí vždy přísně řídit oficiálními a aktuálními doporučeními výrobce. U starších dětí lze jako prokinetikum použít metoklopramid.
  • Léky tlumící žaludeční sekreci HCl – dominantními lékovými skupinami jsou v této indikaci i u dětí H2-blokátory a inhibitory protonové pumpy. Výrobci těchto léků obvykle nedoporučují jejich podávání dětem, užití se ale v léčbě GER u dětí nevyhneme.

Konzervativní léčba GER je dlouhodobá a obvykle vyžaduje využití všech výše uvedených kroků, většinou ve vzájemné kombinaci.

Zdroj: článek Reflux u dětí

Poradna

V naší poradně s názvem OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.

Dobry den, chtěla bych se zeptat mám jít v listopadu na operaci vybočeného palce a příčně ploché nohy ,nevím pro jakou nazkozu se spravně rozhodnout ,bylo mi řečeno že by byla vhodnæ anestezie do pateře jelikož to bude pak pomalu přichàzet k sobě ale já se hodně bojím źe ten opich pàteře bude bolet ,co mám dělat ,bylo mi rečeno ze mě mužou trochu i uspat když nic nechci slyšet ale zatím nevím jak se rozhodnout ,mužete mi nějak pomoci a poradit ?děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .

Celková anestezie (narkóza)
Při ní se anestetika podávají do žíly a po celou dobu zákroku se nacházíte ve stavu hlubokého spánku. Dýchací cesty jsou po usnutí bezpečně zajištěny různými pomůckami a jsou sledovány všechny životně důležité funkce. Již krátce po probuzení pociťujete bolest v ráně a v prvních 24 hodinách se mohou objevit různé lehké obtíže (ospalost, škrábání v krku, nevolnost, zvracení, bolesti svalů, závratě, slabost).

Svodná anestezie
Jedná se o vyřazení bolesti v určitém větším rozsahu v oblasti místa operace. U této anestezie jste při vědomí nebo pouze v lehkém spánku, ale necítí žádnou bolest. Tento způsob je vhodný především při operaci na končetinách nebo na dolní polovině těla. Umrtvení a většinou i porucha hybnosti dané oblasti přetrvávají ještě určitou dobu po zákroku (několik hodin). U tohoto typu narkózy je minimum nežádoucích účinků typu nevolnosti (vyjmenovaných výše). Ale mohou se vyskytnout jiné komplikace jako jsou bolesti hlavy, bolesti v zádech, potíže s prvním vymočením atd. Po spinální anestezii (kdy se anestetikum zavádí do páteře) se doporučuje po operaci 12 hodin vodorovná poloha jako prevence bolestí hlavy.

Při volbě anestezie je nutno brát v úvahu, že žádný způsob není bez rizika, a každý má své klady a zápory. Jediná bolestivost je u obou variant stejná. Bezpečnost velice záleží také na samotném anesteziologovi, který po zvážení Vašeho zdravotního stavu doporučí pro Vás nejvhodnější postup, zodpoví Vaše otázky a vyžádá si písemný souhlas. Nikdy nelze zcela vyloučit ani závažné - život ohrožující stavy jako je silná alergická reakce na cokoliv (anafylaxe), poruchy srdečního rytmu včetně zástavy srdeční, případně poškození zubů při eventuální obtížné intubaci (zajištění dýchacích cest) nebo trombozu hlubokých žil a embolii. Při Vaší dobré spolupráci a dodržení všech doporučení můžete lékařům pomoci tato rizika maximálně snížit.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Operace

Zkušenosti

Ambrobene sirup se užívá při akutních a chronických onemocněních dýchacích cest, které jsou spojeny s obtížným vykašláváním, doporučuje se také u infekčních onemocnění dýchacích cest nebo při akutních a chronických zánětech vedlejších nosních dutin. Ambrobene sirup je roztok a podává se dětem i dospělým. Léčivou látkou je ambroxoli hydrochloridum (15 mg v 5 ml sirupu). Pomocnými látkami v sirupu jsou 70% krystalizující sorbitol, propylenglykol, malinové aroma, dihydrát sodné soli sacharinu, čištěná voda. Sirup Ambrobene 15 mg/5 ml obsahuje 42 g sorbitolu. Při užití léku podle doporučeného dávkování tak obsahuje každá dávka do 4,2 g sorbitolu. Přípravek je nevhodný pro pacienty s vrozenou nesnášenlivostí fruktózy. Může způsobit žaludeční nevolnost a průjem.

Ambrobene 7,5 mg/ml je roztok obsahující 25% kyselinu chlorovodíkovou, a to v množství 0,6 mg. Při inhalaci může u pacientů s hyperreaktivitou dýchacích cest dojít k vyvolání bronchokonstrikce (zúžení bronchů).

Vždy užívejte Ambrobene přesně podle pokynů svého lékaře. Obvyklé dávkování je následující:

1) Ambrobene 15 mg/5 ml, sirup (odměrka je součástí balení)

  • děti 0–2 roky: 2x denně 2,5 ml
  • děti 2–5 let: 3x denně 2,5 ml
  • děti 5–12 let: 2–3x denně 5 ml
  • děti nad 12 let a dospělí: první 2 až 3 dny 3x denně 10 ml, dále 2x 10 ml nebo 3x 5 ml

2) Ambrobene 7,5 mg/ml, roztok (odměrka je součástí balení)

  • děti 0–2 roky: 2x denně 1 ml
  • děti 2–5 let: 3x denně 1 ml
  • děti 5–12 let: 2–3x denně 2 ml
  • děti nad 12 let a dospělí: první 2 až 3 dny 3x denně 4 ml, dále 2x 4 ml nebo 3x 2 ml

3) Inhalace

  • děti do 5 let: 1–2x denně 2 ml
  • děti nad 5 let a dospělí: 1–2x denně 2 až 3 ml

Inhalace, zejména u dětí, má vždy probíhat pod lékařským dohledem. Pro inhalaci je vhodné roztok naředit v poměru 1 : 1 například fyziologickým roztokem. Pacient má během inhalace dýchat normálně, hluboké vdechování může dráždit ke kašli. Roztok se před inhalací doporučuje ohřát na tělesnou teplotu. Pacienti s astmatem by před inhalací měli užít bronchodilatans (lék rozšiřující průdušky), a to v inhalační formě 30 minut a v perorální formě nejméně 60 minut před vlastní inhalací. Vhodným inhalačním přístrojem je například ultrazvukový nebo kompresorový inhalátor (s výjimkou inhalátoru s rozprašováním parou).

Ambrobene tablety se užívají při akutních a chronických onemocněních dýchacích cest spojených s obtížným vykašláváním, u infekčních onemocnění dýchacích cest, při&

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Ambrobene

Nejčastější typy bolestí v menopauze

Bolesti kloubů v menopauze

Bolesti kloubů v menopauze patří mezi nejčastější obtíže. Ženy si často stěžují na ztuhlost prstů, kolen, kyčlí nebo ramen, zejména po ránu. Klouby mohou být citlivé na změny počasí a zátěž. Pokles estrogenu ovlivňuje tvorbu kloubní tekutiny i stav chrupavky. To vede ke zvýšenému tření a nepříjemným pocitům při pohybu. Nejde nutně o artrózu, ale o funkční změny spojené s hormonální nerovnováhou. Pravidelný, ale šetrný pohyb bývá klíčem k úlevě. Dlouhé sezení potíže naopak zhoršuje.

Svalové bolesti a pocit ztuhlosti

Svalové bolesti v menopauze se mohou objevovat bez zjevné příčiny. Typický je pocit „rozlámaného těla“, napětí v šíji, zádech nebo lýtkách. Svaly se hůře uvolňují a rychleji unaví. Důvodem je změna metabolismu svalové tkáně a horší regenerace. Nedostatek kvalitního spánku tento stav ještě prohlubuje. Mnoho žen popisuje, že bolesti kolísají v průběhu dne. Ranní ztuhlost se může postupně zlepšovat. Pravidelné protahování má výrazný pozitivní efekt.

Bolesti zad v menopauze

Bolesti zad v menopauze jsou často kombinací svalových dysbalancí, hormonálních změn a zátěže páteře. Pokles estrogenu ovlivňuje i kvalitu kostní hmoty, což může vést ke zvýšené citlivosti páteře. Nejčastěji se objevují bolesti v bederní a krční oblasti. Sedavý způsob života tyto obtíže výrazně zhoršuje. Ženy si často všimnou, že záda bolí více při stresu. Správné držení těla a posílení hlubokého stabilizačního systému jsou zásadní. Bolesti zad nejsou v menopauze výjimkou, ale rozhodně nejsou neřešitelné.

  • bolesti prstů a zápěstí
  • bolesti kolen a kyčlí
  • ztuhlost šíje a ramen
  • bolesti bederní páteře

Zdroj: článek Bolesti v menopauze

Autoři uvedeného obsahu


bolesti pat u děti
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
bolesti pat ze strany
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo jedenáct.