Už od narození miminka se rodiče vždy těší na jeho první krůčky, které budou předzvěstí jeho objevování světa. Dolní končetiny jsou ale velmi složitým systémem skládajícími se z mnoha částí, a i proto jejich „ovládnutí“ některým dětem trvá déle.
Anatomie nohy (chodidla a jeho hřbetu)
Popis
I nohu tvoří několik kostí, celkově se kostra nohy nazývá skeleton pedis. Noha je vlastně podkladem celé kostry člověka, a tak nese celou váhu lidského těla, proto je třeba, aby kosti byly odolné.
Části nohy
a) kosti
Nohu tvoří kotníky, kosti holenní a lýtkové, současně také několik kostí zánártních (= ossa tarsi), kostí nártních (= ossa metatarsi) a prstů (= phalanges). Kostí zánártních je v chodidlu 7 a počítají se od paty směrem dopředu. Největší z nich je kost patní (= calcaneus) a kost hlezenní (= talus), před nimi se nachází menší kost loďková (= os naviculare) a tři kosti klínové: vnitřní (= os cuneiforme mediale) střední (= os cuneiforme intermedium) a zevní (= os cuneiforme laterále), na stejné úrovni se také nachází kost krychlová (= os cuboideum). Před kostmi zánártními se nachází pět kostí nártních (= ossa metatarsi), každá z nich vede k jednomu prstu nohy. Samotné prsty jsou tvořeny několika články. Palec u nohy tvoří dva větší články, ostatní prsty jsou ale tvořeny již třemi kostními články.
b) klouby a vazy
Stejně jako ruka i noha obsahuje klouby, které ale nejsou v noze tak pohyblivé jako v ruce. Kosti chodidla vytvářejí nožní klenbu, která umožňuje pružné našlapování. Klouby pojí různé části kostí, například kloub spojuje kost patní s hlezenní a člunkovou, nebo kost patní s kostí krychlovou, kost krychlovou s kostí člunkovou, kost člunkovou s kostí klínovou, kost krychlovou s kostmi klínovými a kosti nártní s prstovými články.
c) svaly
U chodidla se rozlišují svaly podle toho, jestli se nachází na hřbetu nebo na chodidlové části. Na hřbetu se nachází krátký natahovač prstů (= musculus extensor digitorum brevis) a krátký natahovač palce (= musculus extensor brevis). V chodidlové části se vyskytuje odtahovač palce (= musculus abductor hallucis), přitahovač palce (= musculus adductor hallucis), krátký ohybač palce (= musculus digitorum brevis), odtahovač malíku (= musculus abductor digiti minimi V), krátký ohybač malíku (= musculus flexor digiti minimi brevis V), krátký ohybač prstů (= musculus flexor digitorum brevis), čtyřhranný sval chodidlový (= musculus quadratus plantae) a další mezikostní svaly.
Svaly jsou zde velmi důležité, protože udržují nožní klenby ve správném postavení. U svalů je důležité, aby byly pevné a současně i pružné. Pokud by byly ale dlouhodobě přetěžovány, může se stát, že způsobí i pokles nožní klenby, a tím i způsobí ploché nohy.
d) klenby
U nohy se rozlišuje vnitřní klenba, zevní klenba příčná přední klenba. Vnitřní klenba vede od spodního hrbolu patní kosti přes kost člunkovou, první kost klínovou k první kosti nártní. Zevní klenba také začíná
Ve svém příspěvku MLÉKO JAKO ZDROJ VÁPNÍKU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Vápenaté látky sice nutně potřebujeme pro naše kosti a zuby - ne ovšem vápník z mléka, který náš organismus neumí zpracovat a zužitkovat (navíc při svém vylučování spotřebává vápník náš tzn čím víc mléka vypijeme a víc nevyužitého vápníku vyloučíme tím víc se naše tělo odvápní). Mimoto je dnes každý mléčný produkt několikrát tepelně zpracován, čímž se organické minerální látky z mléka stávají anorganickými.
Kromě toho schází v kravském mléce velký protihráč vápníku - hořčík. Nehodící se vápník z mléčných produktů se usazuje na tepenných stěnách a místo aby přispíval k vytvrzení kosti, vyvolává tvrdnutí tepen. Proto je mléko bohaté na vápník škodlivé, jelikož nám způsobuje předčasné zkostnatění a zestárnutí! Nemělo by se také zapomínat, že i vysoký obsah cholesterolu v mléčných výrobcích přispívá k nebezpečnému kornatění tepen. Ve spojení s vysokým obsahem bílkovin jsou naše játra soustavně přetížena a onemocní. Cholesterol je však pouze jednou z látek, která je v našich usazeninách obsažena. Hlavní látkou anorganický vápník, který náš organismus není schopen zhodnotit. Intenzivní výzkumy, které před několika lety probíhaly na klinice Mayo v Rochesteru v Minnesotě (USA), daly několik odpovědí, které mléčnou výrobnou produkcí vápníkových tablet otřásly do základů. Paní Dr. Lawrence Riggsová, která tyto výzkumy vedla, zjistila, že ženy, které pijí mléko, nebo berou vápníkové tablety, či oboje, nemají větší příjem vápníku než ženy, které mléko, výrobky z něj nebo tablety vůbec nekonzumovaly. Naopak: ještě více se měknutí kosti vyvíjelo u těch, které samy užívaly 2000mg vápníku ve formě mléka, mléčných produktů či tablet.
Nesčetné výzkumy v různých částech světa potvrdily, že chemické prostředky - anorganické tablety vápníku, jsou nejen naprosto zbytečné, ale navíc zatěžují organismus. Lidský organismus totiž anorganické minerálie nedokáže přizpůsobovat a zužitkovat!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.
Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.
Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
Funkce z pozice zubů
Každý zub je připojen svým kořenem do čelistní kosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně připojuje k zubu a slouží k ochraně pod ní ležících tkání před infekcí a jinými škodlivými vlivy.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Zubní extrakce
Zuby se odstraňují z důvodu nenapravitelného poškození nás
Ve svém příspěvku BOLESTI SVALŮ KLOUBŮ KOSTI , ZAD 5 MĚSÍCŮ PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Bartoníková.
Jsem po léčbě rakoviny prsu, 5 měsíců po chemoterapii a 2 měsíce po ozařování. Mám stále bolestikostí, kloubů, zad a to hlavně v noci.Prodělala jsem při chemoterapii herpes zofer v zádové oblasti.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dalibor.
Ano jsem také pět měsíců po chemoterapii a začaly mě bolet kosti ,záda ,a hlava i zlomenina . Co s tím ? Děkuji Dalibor
Kostra nohy je uspořádána do dvou klenebních oblouků – podélného a příčného. Podélná klenba je dána vyšším vnitřním obloukem, který tvoří tři vnitřní paprsky s vrcholem v kosti loďkovité. Zevní klenba je nižší, méně rigidní, a je tvořena dvěma zevními paprsky a kostí krychlovou. Příčná klenba je podmíněna tvarem a uspořádáním klínovitých kostí, dopředu klenutí ubývá a za normálních okolností leží hlavičky všech nártních kostí ve stejné rovině, takže v zatížení je hmotnost těla rozložena na všechny paprsky.
Příčná klenba je nejnápadnější v úrovni kostí klínových a kosti krychlové. Na jejím tvaru se podílejí dva hlavní paprsky nohy. Vnitřní pruh jde od kosti hlezenní, zahrnuje kost loďkovitou, kosti klínovité a první 3 kosti záprstní. Vnější pruh tvoří kost patní, krychlová a 4. a 5. kost záprstní.
Udržení podélné a příčné klenby je závislé na třech činitelích:
na kostní architektonice;
na ligamentózním (vazovém) systému nohy;
na svalech nohy.
Oba oblouky klenby jsou primárně tvořeny uspořádáním kostěných elementů kostry nohy a jejich zajištěním vazy. Svaly mají druhotnou úlohu, i když důležitou, při udržování klenby během dynamického zatížení.
Ve svém příspěvku NEVIM O TOM ŽE BYCH MĚLA NĚKDY PASOVY OPAR, PŘESTO MÁM V TĚLE UŽ MIN.8 LET PROTILÁTKY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den, jak je možné že nevím o tom že bych proděla pasový opar-který se popisuje jako velmi bolestivý? a přitom mám v krvi protilátky.. min od roku 2008 ? S EBV VCA IgG 18,0+, CMV IgG 128,4, HSV 1 IgG 7,21 a Var.zoster IgG 3,76 Může to mít souvislost se slabým zápalem plic který jsem měla v roce 2006 který ale asi nebyl až tak slabý nebo jednoduchý...léčba trvala 3 měsíce ,X antibiotik, 12 rentgenu.. jediné co Mi tehdy našli byly okrajově Borrelie..které poté zmizely. Nebo to může mít spojitost s tím, že Mé 3 děti krátce před mým onemocněním, všechny prodělaly spálu? Od toho zápalu plic mám střídavé bolesti po celém těle, lícní kosti, klouby, otoky, zpočátku i křeče-nyní ne, únava, ztuhlost, bolesti nohou...Krevní hodnoty leukocytu, trombocytu a alp, hematokrit.. mám stále mírně sníženy-. už 10 let.. podle lékařu to asi není důležité... nesnáším sebemenší chlad. Občas hlavně přes zimu mi naskakuji ojedinělé pupínky na jedné lopatce nebo občas nějaký na tváři ale nebolí mě to.. Nyní mám hodnoty VZV IgG 2,356 , EBV IgG 3,4 , CMV IgG 4,4 . Jdou hezky dolu jen Mi není lépe.. bohužel mám pozitivní HLA B 27,na co mi jeden doktor říka že jsem nemocná a druhý že ne... máte jen antigen-ne nemoc, CRP je v pořádku, revmatický faktor taky, kosti taky ok.. Děkuji za odpověď. Petra
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při objevení se podezření na rakovinu kostí je nezbytné co nejdříve navštívit lékaře – čím časnější je diagnostika, tím větší jsou vyhlídky na vyléčení nádoru. Kostní nádory se nejčastěji diagnostikují zhotovením rentgenového snímku postižené kosti, kde zkušený lékař-radiolog dovede poznat jeho přítomnost. Dále se odeberou vzorky krve, ve které se sledují hladiny takzvaných nádorových markerů (což jsou specifické látky, jejichž hladiny bývají zvýšené při některých nádorech).
Nejjistějším postupem při získání diagnózy je odebrání vzorku kosti (biopsie) a jeho následné odeslání na oddělení patologie, kde si ho lékař-patolog speciálně obarví a vloží pod mikroskop. Podle stupně a charakteru odlišnosti buněk nacházejících se ve vzorku od normálních kostních buněk může pak zjistit, o jaký typ nádoru se jedná. Na dalším postupu pak spolupracuje celý tým lékařů, specialistů v různých oborech medicíny (onkologie, ortopedie, chirurgie), kteří podle výsledků z patologie zhodnotí, jaký typ terapie bude v daném případě nejvhodnější. Ve většině případů se musí nádor operovat, přičemž je důležité během operace vybrat ven celý nádor. Vzniklý defekt kosti se pak nahrazuje titanovou vnitřní protézou nebo kostním štěpem. Někdy je ale bohužel nutné (hlavně z důvodu rozsáhlosti nádoru) postiženou část končetiny amputovat.
Nejčastěji však léčba rakoviny kostí spočívá v kombinaci více léčebných postupů, tedy operace, ozařování a chemoterapie. Protože vysoké dávky záření i chemoterapie mají mnoho nežádoucích účinků (nejčastěji jde o únavu, nevolnost, zvracení, zánět kůže a sliznic), je možné při užití kombinace těchto způsobů použít nižší dávky každé z nich, a tak snížit výskyt vedlejších příznaků léčby na minimum. V některých případech jako terapie postačí pouze ozařování. Bývá tak většinou u Ewingova sarkomu, který je na tento způsob léčby velmi citlivý a většinou zareaguje velmi příznivě (může dojít až k jeho vyhojení). Po vyléčení nádoru je nutné pravidelně docházet na kontroly k onkologovi, kde se zhotovuje rentgenový snímek operované kosti i plic (možné objevení se metastázy, kterou při léčbě nebylo ještě poznat). Při objevení se jakýchkoliv dalších potíží (bolesti, hubnutí, slabost, problémy s dýcháním, dlouhotrvající kašel, zápal plic nereagující na léčbu) je nutné kontaktovat lékaře okamžitě.
V naší poradně s názvem CO SE NESMÍ JÍST A PÍT NA ELIQUIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Sirotková.
Prosím o sdělení, která analgetika lze používat při léčbě přípravkem Eliquis 2,5 mg? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Výčet volně prodejných analgetik, která můžete bezpečně užívat s lékem Eliquis je krátký. S Eliquisem můžete proti bolesti užívat pouze paracetamol (Paralen). Všechny ostatní volně prodejné léky proti bolesti zesilují účinky Eliquisu a může pak docházet k nebezpečnému krvácení například do zažìvacího traktu, o kterém nemusíte vědět, protože není zpočátku vidět.
Paracetamol je na tlumení bolesti velice účiný a není tedy žádný handicap, že je společně s Eliquisem jediným volně prodejným lékem proti bolesti.
Paracetamol nijak neovlivňuje Eliquis při jakýchkoliv dávkách. Přesto je třeba dávat pozor na jeho bezpečné dávkování. Při velmi vysokých dávkách může zcela a nevratně poškodit játra.
Bezpečné dávkování paracetamolu je 325 mg až 1000 mg každé 4 až 6 hodin, podle míry bolesti. Minimální dávkovací interval, při silné bolesti, jsou každé 4 hodiny s maximální jednotlivou dávkou 1000 mg, ale ne více, než 4000 mg za 24 hodin.
Z léků proti bolesti na předpis je možné společně s Eliquisem užívat tramadol, jenž patří mezi velmi silné opiáty. Tramadol je návykový, postupně ztrácí účinky a pro dosažení stejného terapeutického výskedku se musí zvyšovat jeho dávky.
Dlouhodobý nedostatek vápníku se u dětí může projevit velmi nápadně – vápník je nezbytný pro růst kostí a zubů, a tak bude poškozena jejich tvorba a růst. Děti jsou pak celkově drobnější než jejich vrstevníci, hůře jim rostou zuby a častěji se kazí. U dětí se také může projevit nedostatek vápníku jako rachitis (křivice). Křivice je onemocnění vznikající v důsledku poruchy ukládání vápníku, fosforu a jiných prvků či jejich sloučenin do kostí. Kosti jsou typicky měkké a je porušena jejich přirozená přestavba, probíhající za normálních okolností celý život. Nemoc se projeví zpravidla u dětí ve věku od 6 měsíců do 3 let, kdy se kostra vyvíjí a potřebuje správný přísun potřebných látek. V podstatě rozlišujeme 2 typy křivice:
Kalcipenická rachitida – křivice z nedostatku vápníku. Vzniká z malého příjmu samotného vápníku v potravě, což je ale u nás vzácnější. Častějším důvodem je nedostatek vitamínu D. Vápník, který přijímáme s potravou (například mléko a mléčné výrobky – sýry, jogurty), se dostává do střeva, kde je pomocí speciálních přenašečů přenesen do krve, díky které se dostává tam, kde je ho potřeba (například právě do kostí). Tyto přenašeče vznikají jen díky vitamínu D. Takže když je málo vitamínu D, přenašeče nevznikají, vápník se nedostává do krve a do kostí a ty nemohou být správně vytvářeny a plnit svou funkci jako za normálních okolností.
Vitamin D-rezistentní rachitida – křivice vznikající při normálním příjmu vitamínu D. Je jich několik typů a jsou často geneticky podmíněné (zděděné, vrozené). Obraz nemocného dítěte je podobný, ale vzhledem k tomu, že je to onemocnění vrozené, a tím dlouhodobé, je postižení většinou těžší. Vzniklá křivice je charakteristická kostmi s malým množstvím vápníku, které jsou měkčí, což způsobuje jejich prohýbání, když dítě začíná chodit (nohy do O). S vývojem kostí blízce souvisí i vývoj zubů (také je důležitý vápník), takže zuby vyrůstají opožděně a mají poškozenou sklovinu. Hroutí se i obratle a dochází k různým zakřivením páteře.
U větších dětí je známé měknutí kostí – osteomalácie, nebo řídnutí kostí – osteoporóza. V dospělosti tento stav vede k uvolňování zubů. Dalšími projevy jsou bušení srdce, záchvaty úzkosti, dýchací potíže, svalové záškuby, křeče a svalové bolesti v rukou a nohou, potíže při chůzi, opary a puchýře v ústech, příčná lomivost nehtů, zvýšené padání vlasů, nadměrné menstruační krvácení a skřípání zubů.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Tento druh rakoviny je velmi nebezpečný, protože se velmi často neprojevuje žádnými příznaky až do pozdních fází onemocnění. V pozdních stadiích se objevuje bolest kostí a zlomeniny, které vznikají už při malém tlaku na kost. V konečné fázi nastupují klasické příznaky nádorového onemocnění, to je v době, kdy se metastáze rozšiřují po celém těle. Objevují se příznaky celkového onemocnění jako zvýšená horečka, pocení, hubnutí, slabost.
Příčina vzniku této rakoviny není dodnes známá. Má se za to, že silný vliv mají genetické predispozice. Velmi často tyto nádory napadají mladé lidi, u starších jsou spíše vzácností. Nádor vzniká mutací v genetické informaci buněk.
Nádorové bujení v kostech může být benigní, tedy nezhoubné, které svým růstem pouze utlačuje zdravou část kosti, nebo může být nádorové bujení maligní, tedy zhoubné, které agresivně poškozuje své okolí a může se i šířit krví a zakládat nová nádorová ložiska kdekoliv v těle.
Primární nádory jsou takové, které vznikly z buněk přirozeně se vyskytujících v dané tkáni, tedy v tomto případě buněk kostních a buněk chrupavky. Tyto nádory nazýváme kostní sarkomy: osteosarkom (z buněk kostí), chondrosarkom (z buněk chrupavky kostní) a vzácný Ewingův sarkom, což je nádor kostní dřeně. Sarkomy jsou velmi vzácné, tvoří přibližně 1 % všech nádorů u dospělých lidí, relativně častější jsou bohužel u malých dětí, kde tvoří až 15 % všech zhoubných nádorů. Primární kostní rakovina se vyskytuje hlavně ve dlouhých kostech končetin a v pánvi.
Sekundární rakovina kostí (metastáza) je nádor, který se vytvořil původně v jiném orgánu a přímým přestupem, krevní nebo lymfatickou cestou, se dostal do kosti. Metastázy tvoří výraznou většinu všech nádorů nacházejících se v kostech a buňky, které se tvoří, jsou podobné buňkám orgánů, ze kterých vycházejí. Nejčastěji do kostí metastazují nádory prostaty, prsu, plic, tlustého střeva a konečníku, žaludku, ledvin, ženských pohlavních orgánů a další.
V naší poradně s názvem OTOKY A ZARUDNUTI PAZE ,BOLESTI KLICNICH KOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dita.
Dobry den, uz nekolik mesicu mi poboliva obcas pod klicni kosti na obouch str.soucasne.Nabery krve negativni.Jiz 5 dnu me trapi otekla paze a na ni pricne ruzovy otok.Rekli ze Flegmona, dali mi antibiotika.Vypadalo to po 3 dnech, ze to mizi.Dnes rano se to objevilo jeste vice zarudle
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Budete muset na kožní, protože to bude vyžadovat mast, která je na předpis. Vezměte sebou název antibiotik, které jste užívala, jakožto i názvy všech ostatních léků a doplňků stravy, které užíváte.
Bolest bederní páteře a kyčlí po radioterapii pánve je běžným jevem v důsledku změn tkání a možného poškození nervů. Tato bolest může pramenit z radiačně indukované fibrózy, poškození nervů (radiačně indukovaná bederní plexopatie) nebo z kostních problémů, jako jsou zlomeniny z insuficience.
Radiační fibróza
Přirozená hojivá reakce těla na záření může vést k fibróze (tvorbě jizevnaté tkáně) v ošetřované oblasti, což způsobuje ztuhlost a bolest v kyčlích a dolní části zad.
Radiačně indukovaná bederní plexopatie RILP
Záření může poškodit nervy v lumbosakrálním plexu (síť nervů v dolní části zad a pánvi), což vede k bolesti, necitlivosti nebo slabosti nohou.
Poškození kostí
Záření může oslabit kosti, takže jsou náchylnější k zlomeninám z insuficience (malé praskliny) nebo jiným zraněním, zejména v pánvi a páteři.
Další faktory
Změny ve střevech nebo jiných tkáních v důsledku radiace mohou také přispívat k bolesti v pánevní a bederní oblasti.
Příznaky
Ztuhlost a bolest v kyčlích a dolní části zad.
Obtíže s pohybem a flexibilitou v kyčlích a dolní části zad.
Bolest, která může být popsána jako bolestivá, ostrá nebo střílející.
Necitlivost, brnění nebo slabost v nohou (v případech poškození nervů).
Léčba
Lékařské vyšetření
Je nezbytné konzultovat se zdravotníkem, aby se určila konkrétní příčina bolesti a vyloučily další potenciální problémy.
Léčba bolesti
Mohou být předepsány léky, jako jsou léky proti bolesti nebo léky na nervovou bolest.
Fyzioterapie
Cvičení ke zlepšení flexibility, síly a rozsahu pohybu mohou být velmi užitečná.
Další terapie
K léčbě bolesti a zlepšení funkce lze použít povrchové teplo, elektrickou stimulaci a další metody.
Zdraví kostí
Doplňky stravy, jako je vápník a vitamín D, spolu s cvičením s činkami mohou pomoci udržet hustotu kostí.
Řešení poškození nervů
Pokud je diagnostikována RILP, lze zvážit léčbu, jako je léčba bolesti, nervové blokády nebo jiné terapie.
Trpělivost a vytrvalost
Zvládnutí bolesti a zlepšení funkce po radioterapii může vyžadovat čas a důsledné úsilí.
Endometrióza: Endometrióza se může projevovat bolestí a křečemi, jež mohou vystřelovat až do oblasti lopatek, a také nevolností. Endometrióza je stav, kdy endometrium (částečka výstelky dutiny děložní) roste mimo dělohu. Endometrióza má negativní vliv na plodnost ženy − snižuje ji. Endometrióza je velmi častá, 40−60 % žen, které trpí bolestivou menstruací, může být tímto onemocněním ohroženo. Pokud pacientka souhlasí, může jí lékař předepsat antikoncepci, s jejíž pomocí by se bolest měla zmírnit či úplně ztratit. Přetrvává-li však bolest, lze tkáň chirurgicky odstranit.
Infekce ledvin: Infekce ledvin se projevuje bolestí ve středu zad vystřelující pod lopatky, vysokými teplotami a nevolností. Bolest se objevuje ve chvíli, kdy se infiltrované bakterie v močovém ústrojí dostávají do ledvin. Bolesti a dalším nepříjemnostem se lze vyhnout, pokud postižený řeší již první příznak infekce močových cest, což bývá bolestivé močení. Mnoho lidí tomu však nevěnuje pozornost a příznaky ignoruje, dokud už není příliš pozdě. Lékař vám pravděpodobně předepíše antibiotika, proto s jeho návštěvou neotálejte.
Ischemická choroba srdeční a infarkt myokardu: Bolesti vycházející ze srdečního svalu v důsledku těchto forem ischemické choroby mohou vystřelovat do zad a projevovat se jako bolest pod lopatkami nebo bolesti hrudní páteře, obzvláště je-li postižena jeho zadní stěna. Pro oba stavy je nicméně typičtější obecně známá bolest na hrudi.
Nervosvalové bolesti: Jedná se o nejčastější příčinu bolesti mezi lopatkami. Příčinou jsou degenerativní změny na páteři, zúžení meziobratlových plotének nebo nemoci svalového aparátu páteře. Bolest se zhoršuje při změně polohy, nezávisí na námaze a nebývá spojena s dušností. Někteří pacienti líčí své obtíže tak sugestivně, že mohou být takto popsané příznaky lehce zaměněny s plicní embolií nebo ischemickou chorobou srdeční.
Onemocnění jícnu: Bolest mezi lopatkami může být způsobena uvíznutím sousta v jícnu nebo záněty jícnu, z vážných příčin lze jmenovat pokročilou rakovinu jícnu. V každém případě si kromě vlastní bolesti v oblasti hrudní páteře bude nemocný stěžovat i na obtíže s polykáním.
Onemocnění páteře: Hlavním původcem bolestí zad jsou onemocnění páteře, v lékařské terminologii označovaná jako vertebrogenní onemocnění (latinské slovo vertebra znamená obratel). Při neopatrném pohybu může dojít k narušení rovnováhy páteře. Akutní bolest nás pak informuje o vzniklém problému. Během ní dochází ke stažení páteřních svalů kolem postiženého místa, ztuhnutí meziobratlových kloubů v nesprávném postavení či k jejich zablokování. Pacient zůstane v poloze, která neodpovídá normálnímu držení těla a která bývá obvykle
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na prstu u nohy vám zřejmě roste nezhoubný chrupavčitý nádor – enchondrom. Tyto nádory obvykle rostou pomalu a často nezpůsobují žádné příznaky, ale někdy mohou vést k bolesti, otoku nebo dokonce zlomeninám. Možnosti léčby sahají od pozorování až po chirurgické odstranění.
Co je enchondrom?
Enchondromy jsou typem chrupavčitého nádoru, který se vyvíjí v kosti. Obvykle jsou benigní, což znamená, že nejsou rakovinné a nešíří se. Nejčastěji se vyskytují v kostech rukou a nohou. V prstech na nohou se mohou vyskytovat v kostech pod nehtem nebo v falangách (kostech prstů).
Jak bude probíhat diagnóza?
Rentgenové snímky jsou často prvním krokem v diagnostice enchondromu a ukazují charakteristický vzhled nádoru v kosti.
Pro posouzení rozsahu nádoru a jeho vztahu k okolním strukturám může být nutné další zobrazovací vyšetření, jako je MRI nebo CT.
V některých případech může být k potvrzení diagnózy a vyloučení jiných onemocnění nutná biopsie.
Jak probíhá léčba?
Pokud je enchondrom malý, asymptomatický a nezpůsobuje žádné problémy, může být monitorován pravidelnými rentgenovými snímky, aby se zkontrolovaly případné změny.
Pokud nádor způsobuje bolest nebo hrozí zlomenina, může být odstraněn seškrábnutím (kyretáží) a následným vyplněním prostoru kostním štěpem.
V některých případech může být chirurgicky odstraněn celý nádor.
Pro správnou diagnózu a léčbu je nezbytné poradit se s praktickým lékařem a nebo s ortopedem. Včasná diagnóza a léčba mohou pomoci předejít komplikacím, jako jsou zlomeniny nebo potřeba rozsáhlejšího chirurgického zákroku. Enchondromy mají nízké riziko, že se z nich stane rakovina, ale i tak je důležité je nechat vyšetřit a sledovat.
Boule vzniklé pohmožděním mají různou povahu; může jít o vylitou krev nebo jinou tekutinu. Podle místa vzniku se liší závažností, bolestivostí, léčbou a průběhem hojení.
Boule nad kostí na bérci (oblast mezi kolenem a kotníkem) způsobená pohmožděním je krevní výron (hematom) vzniklý mezi přední plochou holenní kosti a kůží. Jako první pomoc je vhodné použít ledový obklad. V případě pokračujícího narůstání hematomu je nutná bandáž (nejlépe elastickým obinadlem) k zastavení jeho dalšího narůstání a dále uložení postižené končetiny do výšky. Větší hematom na bérci se hojí špatně a zdlouhavě, neboť bérec je mnohem méně prokrvený než hlava. Časté bývají zánětlivé komplikace; vylitá krev je totiž vhodným místem k množení mikroorganismů. Dalším faktorem zvyšujícím pravděpodobnost vzniku zánětu (někdy až vzniku bércového vředu) je onemocnění žilního systému dolních končetin. Hrubším pohmožděním přední strany holenní kosti může dojít k drobnému odlomení hrany kosti. Toto odlomení nemá žádný vliv na funkci kosti, často však zůstává trvalá deformita přední hrany holenní kosti.
Boule nad svalem způsobená pohmožděním svalu je rovněž krevním výronem. První pomocí je ledování a klid. Důležité je nesnažit se sval rozcvičit; podstatně by tím byla prodloužena doba přetrvávajících potíží. V případě závažnějšího poranění je vhodné vyšetření chirurgem, který vyloučí či potvrdí poškození svalu.
Boule nad kolenem (jablkem) způsobená pohmožděním nebo otlačením se označuje jako burzitida – nadměrné nahromadění tekutiny burzy (zvláštní polštářek mezi plochou jablka a kůží umožňující volný pohyb kůže proti kosti). Burzitida je svou podstatou podobná gangliomu, liší se jen místem a způsobem vzniku. Při tomto úrazu nepomáhá žádné domácí ošetření, místo musí být ošetřeno lékařem (chirurgem). Nejčastěji bývá nutné odborné odsátí tekutiny (punkce), mnohdy i opakovaně. Někdy je nutné zklidnění zánětu dlahou. Často musí následovat operační odstranění celé změněné burzy pro vracející se (recidivující) potíže.
V naší poradně s názvem STOMATOLOGIE VÝZKUM PREVENCE BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Zubní lékař se ve své klinické praxi setkává s bolestí akutní, nebo s problematikou chronické bolesti zubů, hlavy, krku, obličeje, či ucha. Chronická bolest je komplexní problém. Pacient se často do zubní ordinace vrací, často obtížně s lékařem spolupracuje i komunikuje, nedodržuje léčbu, vyžaduje více času, léků, další vyšetření či operaci a nutně tedy spolupráci s odborníky z ostatních lékařských oborů, včetně odborníků na duševní zdraví. Jaká je úloha psychologie v léčbě chronické bolesti ve stomatologii ukazuje článek, který nejdříve definuje bolest, pak popisuje biopsychosociální model chronické bolesti a rozdílné reakce na bolest. Uvádí nejčastější psychologické faktory ovlivňující celkový zážitek chronické bolesti jako je strach, deprese a zvládací strategie. Proto je jedna z možností multidisciplinární léčby chronické bolesti i psychoterapie, zejména kognitivně-behaviorální terapie. Celý článek je možné přečíst tady: https://www.stomateam.cz/in…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Tento lék obsahuje dvě léčivé látky – vápník a vitamín D3. Vápník je důležitá složka kostí a vitamín D3 napomáhá vstřebávání vápníku ve střevech a jeho ukládání v kostech.
Používá se tedy při úpravě nedostatku vápníku a vitamínu D u starších osob, v kombinaci s léčbou osteoporózy v případech, kdy jsou hladiny vápníku a vitamínu D příliš nízké nebo kdy existuje vysoké riziko, že budou příliš nízké.
Neužívejte Caltrate 600 mg / 400 IU D3:
jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na vápník, vitamín D nebo na kteroukoli další složku přípravku Caltrate 600 mg / 400 IU D3 (především na olej ze sójových bobů nebo na arašídy);
jestliže máte abnormálně vysokou hladinu vápníku v krvi (hyperkalcémie) anebo nadměrně ztrácíte vápník močí (hyperkalciurie);
jestliže trpíte stavem, který by mohl vést k hyperkalcémii anebo hyperkalciurii (například nadměrnou činností příštítné žlázy, onemocněním kostní dřeně (myelomem), zhoubným nádorem kostí (kostními metastázami);
pokud trpíte selháním ledvin;
pokud trpíte ledvinovými kameny (kalciová litiáza) nebo se vám ukládá vápník v ledvinách (nefrokalcinóza);
jestliže trpíte nadměrným přísunem vitamínu D (hypervitaminóza D).
Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Caltrate 600 mg / 400 IU D3 je zapotřebí v případě dlouhotrvající léčby tímto přípravkem – je nutno pravidelně sledovat množství vápníku v krvi (kalcémii). Toto sledování je zvláště důležité u starších osob a v případech, kdy se léčba užívá ve stejnou dobu jako léčba kardioglykosidy (například Digoxinem) nebo diuretiky. Lékař může na základě výsledků rozhodnout o snížení, či dokonce zastavení vaší léčby.
Tablety byste měli zapíjet velkou sklenicí vody (200 ml). Pokud je vám více než 65 let nebo máte potíže s polykáním, měli byste si rozlamovací tabletu rozdělit na dvě části a zapít je velkou sklenicí vody (200 ml).
Než začnete přípravek Caltrate 600 mg / 400 IU D3 užívat, upozorněte svého lékaře nebo lékárníka:
jestliže máte ledvinové kameny;
pokud trpíte poruchou imunity (sarkoidózou) – neboť množství vápníku v krvi a moči u vás bude nutno kontrolovat;
jestliže nejste pohyblivý(á) a současně trpíte řídnutím kostní hmoty (osteoporózou) – může se nadměrně zvyšovat hladina vápníku v krvi, což může způsobovat nežádoucí účinky;
jestliže užíváte jiné léky obsahující vitamín D 3 nebo vápník – tímto se může nadměrně zvyšovat hladina vápníku v krvi, což může způsobovat nežádoucí účinky.
Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky:
thiazidová diuretika (léky používané pro léčbu vysokého krevního tlaku) mohou zvyšovat množství vápníku v&nb
Ve svém příspěvku BOLESTI KLOUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iv.
Dobrý den ,
můžete mi prosím poradit . Je mi 41 let a pracuji s tezkými břemeny až do 50 kg a teď jsem již delší dobu v pracovní neschopnosti z důvodu bolesti loktů (tenisový loket ) , zad , kyčelního kloubu a ještě se k tomu přidala bolest kolenou . Byla jsem na klinice nemoci z povolání kde mě odeslali na třífazovou gamagrafii skeletu která nepotvrdila ze se jedna o epikondylitidu . Bohužel jsou pro mě náročné i domací práce , odnést nákup apod.Podle všeho mi neuznají ani nemoc z povolání , můžete mi prosím poradit co ještě mohu udělat nebo na koho se ještě obrátit ? Opravdu si myslím , že tato práce mi zdraví zničila , ještě mohu uvést , že mé bmi je podle ortopeda 16,85 .
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vladimír.
Bez vyřešení skutečné příčiny bolestí kloubů nepřináší aplikace kortikoidů nebo léků a mastí na bolest trvalé výsledky. Ve skutečnosti jsme nemocní a otrávení z jídla, které jíme, a jen užíváme léky na potlačení příznaků takovéto otravy. Pro trvalé vyléčení je nezbytné odstranit příčinu této bolesti. Příčinou vzniku bolesti kloubů jsou určité potraviny v naší stravě, způsobující chronické zánětlivé autoimunitní reakce těla, které poškozují naše vlastní tkáně, což se projevuje právě bolestí. Používám testy a měření, které určí, jaké konkrétní potraviny Vám tyto záněty v těle vyvolávají. Poradím, jak si upravit stravu, abyste se bolestí kloubů sami trvale zbavili. Kontakt 608 155 338.
Lidskou nohu tedy tvoří pánevní kost (tvořená kostí kyčelní, stydkou a sedací), stehenní kost (= femur), čéška (jablíčko = patela), lýtková kost (= fibula), kolenní kost (= tibia).
Stehenní kost je nejdelší kostí v lidském těle a nachází se v horní části dolní končetiny a je spojena s pánví a s čéškou, holenní a lýtkovou kostí. S pánví stehenní kost pojí kyčelní kloub, s čéškou a současně i s holenní a lýtkovou kostí ji zas pojí kolenní kloub. Pod kolenním kloubem se nachází dvě kosti, které společně tvoří kostru bérce. Jedná se o holenní kost a lýtkovou kost. Holenní kost se při pohledu na člověka nachází v přední části. Holenní kost se postupně rozšiřuje a ve své spodní části vybíhá ve vnitřní kotník směrem k palci. Naopak lýtková kost se při pohledu na člověka nachází v zadní části nohy a v dolní části vybíhá v zevní kotník směrem k malíčku.
b) svaly
Na dolní končetině se nachází velké množství svalů, a proto je vhodné je rozdělit do několika oblastí podle místa jejich výskytu na svaly u kyčelního kloubu, svaly stehna, svaly bérce a svaly nohy/chodidla.
Na stehně se svaly dělí na přední a zadní. Přední svaly tvoří čtyřhlavý sval stehenní (= musculus quadriceps femoris) a sval krejčovský (= musculus sartorius). Zadní svaly stehna tvoří dvojhlavý sval stehenní (= musculus biceps femoris), sval pološlašitý (= musculus semitendinosus), sval poloblanitý (= musculus semimembranosus) a sval zákolenní (= musculus popliteus).
I svaly bérce se dělí na přední, zadní a zevní. Mezi přední svaly patří sval holenní (= musculus tikalis anterior), dlouhý natahovač prstů (= musculus extensor digitorum Lotus) a dlouhý natahovač palce (= musculus extensor hallucis longus). Mezi zadní bércové svaly patří trojhlavý sval lýtkový (= musculus triceps surae) tvořený z dvojhlavého svalu lýtkového (= musculus gastrocnemius) a z šikmého svalu lýtkového (= musculus soleus), a sval chodidlový (= musculus plantaris), zadní sval holenní (= musculus tikalis posterior), dlouhý ohybač prstů (= musculus flexor digitorum), dlouhý ohybač palce (= musculus flexor hallucis longus). Mezi zevní svaly patří dlouhý sval lýtkový (= musculus peroneus longus) a krátký sval lýtkový (= musculus peroneus brevis).
c) klouby a vazy
Dolní končetinu tvoří dva velké klouby, a to kyčelní kloub (= articulatio coxae) a kolenní kloub (articulatio genus). Kyčelní kloub je současně největším kloubem v lidském těle a připojuje dolní končetinu k pánevním kostem. Kyčelní kloub umožňuje pohyby: ohnutí, natažení, otočení, odtažení i přitažení dolní končetiny. Kolenní kloub pak ke stehenní kosti připojuje holenní kost a kost lýtkovou. Kolenní kloub je silný
V naší poradně s názvem NATRŽENÝ STEHENNÍ SVAL - LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat na účinnou léčbu natrženého stehenního svalu. Děkuji. Petr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Existuje řada věcí, které můžete udělat, abyste si pomohl s natrženým stehenním svalem. Nejdůležitější a nezbytnou součástí vaší léčby a zotavení je udržování stehna v pohybu.
Jak se dostat do pohybu?
Během prvních 24 až 48 hodin po problému se stehenním svalem byste se měl pokusit omezit své aktivity, ale nepřestávejte se pohybovat. Pohyb vykonávejte jen tak, jak vám to příznaky dovolí. Jemně pohybujte nohou po dobu 10 až 20 sekund každou hodinu, když jste vzhůru, vyhněte se dlouhému stání na nohou.
Při použití schodů může pomoci, když při výstupu do schodů stoupáte jen svou zdravou nohu, abyste snížili namáhání stehna. Když scházíte dolů, sestupujte první svou problémovou nohu, abyste snížil zatížení stehna. Při chůzi nahoru a dolů používejte zábradlí (pokud je k dispozici).
Po 48 hodinách zkuste více používat nohu – cvičení vašemu stehnu opravdu pomáhá a může zmírnit bolest. Dělejte, co byste normálně dělal, a zůstaňte u toho, nebo se vraťte do práce – to je důležité a je to nejlepší způsob, jak se zlepšit.
Je užitečné dělat specifická cvičení, která vám mohou pomoci při zotavení. Na začátku mohou být náročná, takže udělejte, co můžete, a snažte se to časem vylepšovat.
Výhody udržení aktivity
Být aktivní je to nejlepší, co můžete pro své celkové zdraví udělat.
Když budete nadále aktivní, udržujte si tím aktuální úroveň kondice – i když musíte změnit to, co běžně děláte, jakákoliv aktivita je lepší než žádná.
Udržujte ostatní svaly a klouby silné a pružné a udržujte si zdravou tělesnou hmotnost.
Vyhněte se sportu nebo těžkému zvedání, dokud nebudete mít méně bolestí při pohybu. Před zahájením sportovních aktivit se nezapomeňte předně plně zahřát.
Léčba bolesti
- léky proti bolesti – to vám může pomoci pohodlněji se pohybovat, což může pomoci vašemu zotavení.
- ledové obklady.
Led může být prospěšný právě při léčbě muskuloskeletálních bolestí. Led je nejvýhodnější, pokud váš problém se stehny souvisí se zraněním. Nikdy nepokládejte led přímo na pokožku. K ochraně pokožky před spálením použijte bariéru, jako je igelit s ručníkem. Jak dlouho máte používat led jako léčbu, se může lišit. Obecně byste však měl led aplikovat po dobu až 15 minut. Mezi ošetřeními byste také měl nechat několik hodin. Pokud máte nějaké problémy s krevním oběhem, neměl byste používat led jako léčbu bolesti stehen.
Práce
Během rekonvalescence se doporučuje zůstat v práci nebo se do práce co nejrychleji vrátit. Abyste se mohl vrátit do práce, nemusíte být zcela bez bolesti a bez příznaků.
Bolesti kloubů v menopauze patří mezi nejčastější obtíže. Ženy si často stěžují na ztuhlost prstů, kolen, kyčlí nebo ramen, zejména po ránu. Klouby mohou být citlivé na změny počasí a zátěž. Pokles estrogenu ovlivňuje tvorbu kloubní tekutiny i stav chrupavky. To vede ke zvýšenému tření a nepříjemným pocitům při pohybu. Nejde nutně o artrózu, ale o funkční změny spojené s hormonální nerovnováhou. Pravidelný, ale šetrný pohyb bývá klíčem k úlevě. Dlouhé sezení potíže naopak zhoršuje.
Svalové bolesti a pocit ztuhlosti
Svalové bolesti v menopauze se mohou objevovat bez zjevné příčiny. Typický je pocit „rozlámaného těla“, napětí v šíji, zádech nebo lýtkách. Svaly se hůře uvolňují a rychleji unaví. Důvodem je změna metabolismu svalové tkáně a horší regenerace. Nedostatek kvalitního spánku tento stav ještě prohlubuje. Mnoho žen popisuje, že bolesti kolísají v průběhu dne. Ranní ztuhlost se může postupně zlepšovat. Pravidelné protahování má výrazný pozitivní efekt.
Bolesti zad v menopauze
Bolesti zad v menopauze jsou často kombinací svalových dysbalancí, hormonálních změn a zátěže páteře. Pokles estrogenu ovlivňuje i kvalitu kostní hmoty, což může vést ke zvýšené citlivosti páteře. Nejčastěji se objevují bolesti v bederní a krční oblasti. Sedavý způsob života tyto obtíže výrazně zhoršuje. Ženy si často všimnou, že záda bolí více při stresu. Správné držení těla a posílení hlubokého stabilizačního systému jsou zásadní. Bolesti zad nejsou v menopauze výjimkou, ale rozhodně nejsou neřešitelné.
Ve svém příspěvku KOUŘENÍ PŘED KOLONOSKOPIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Dobrý den, jakou dobu před vyšetřením kolonoskopie se nesmí kouřit?
Mám jít na ni v 9.20h.Můžu si ještě ráno zakouřit? Děkuji za odpověď Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana Rechova.
Mám absolvovat kolonoskopii kvůli velkým vnitřním hemoroidům, které mi po stolici krvácí (čerstvá červená krev),ale po stolici mám bolesti kostrce, stydké kosti a konečníku. Ale ne vždy. Moje MuDr.Loveckova mě posílá na kolonoskopii,ale endoskop musela použít dětský, i tak mi střídaly slzy. Nedovedu si ani ve snu představit, že by do mně za živa něco strkali. Je možné nějak docílit kolonos.v CA?? A jak?? Klidně bych si CA zaplatila . Už 25 let mám vyhrez plotýnek, denně bolesti, už nemůžu bez neurolu spát, všechny minuty, pokud neusnu prožívám v bolesti. Nedám další bolest navíc...poraďte
.
Nádory kostí se poznávají pozdě. Jsou často bez jakýchkoliv příznaků a nejsou většinou ani známá laboratorní vyšetření. Proto u každé nově vzniklé bolesti trvající déle než 6 týdnů je správné udělat rentgenový snímek, protože nádor kosti se většinou projevuje odbouráním kostní hmoty, a tak je na rentgenovém snímku vidět její nedostatek či nepravidelnosti. Nádorům kostí nelze předejít, protože neznáme jejich příčinu. Velmi často zůstávají dlouho nerozpoznány, protože nemusí způsobovat žádné obtíže a projeví se až zlomeninou kosti při nepatrném úrazu či běžné činnosti (například chůzi, vstávání ze židle, kopnutí do míče a podobně). V posledním stadiu se objevuje bolest kostí a zlomeniny, které vznikají už při malém tlaku na kost, nastupují klasické příznaky nádorového onemocnění jako zvýšená horečka, pocení, hubnutí, slabost.
Ve svém příspěvku TROJKLANÝ NERV PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Bastl.
Léčim se s trojklanym nervem a znecitlivel mi spodni ret,brada a dasno.Nevim si rady a každý doktor to okomentoval že se to zase vrati k normalu.Ale už to trvá dva měsíce a pořád je to stejné.Nemá někdo nejakou radu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Němcová.
Dobrý den...také mám prodělaný zánět troj.nervu.....bolesti lokalizované do vrchní i spodní čelisti a ucha....ve chvílích bolesti...jsem se nemohla dotknout ani 1 zubu...jako kdyby byly všechny v zánětu ..zajímavější bylo....že intervaly bolesti..byly přesně jak ty porodní..každých 5 min....po 2 dnech jsem se předávkovala analgetikama....prášky nezabrali ani trošku....a po 3 a pul dne mi nasadil neurolog Biston. Kterej mi zkrátil bolesti s každých 5 min...na 7 hodin......behem 1 dne jsem zjistila....ze mi pomaha při střele do tváře..zubů a ucha honem rychle voda....ale ledová...né odstátá....pořád sem měla vodu z mrazáku ve všech místnostech...aby byla každých 5 min po ruce....vodu jsem musela nacpat v puse az někam k uchu....a ve vteřině bolest zmizela....nebýt vody....asi bych skočila z balkónu......do dneška uběhlo od léčby cca 10 let....ale pořád mě hučí v uchu......v životě jsem nic horšího nepoznala......vyvolal mě to zánět dutin pod okem....takže ještě v 5 min.pauzách mi dělali punkci.....ale stejně mi pomohl až Biston.....celková léčba cca 3 měsíce..každý má jiný příznaky.....jiné intervaly bolestí.......a dnes už se to dokonce i operuje.....přeju brzké uzdravení všem....každý z vás si sáhne na nejhlubší práh bolesti
Osteochondróza je vývojová porucha kostí a chrupavek, která postihuje zejména oblasti, kde dochází k růstu kostí. Předpona poly znamená, že se tato porucha objevuje vícekrát na více místech. Zahrnuje narušení endochondrální osifikace, procesu, při kterém se chrupavka mění v kost, což vede k potenciálním problémům, jako jsou chrupavčité laloky, uvolněné kostní fragmenty nebo cysty v kosti. Osteochondróza se často vyskytuje u dětí, dospívajících.
Narušení endochondrální osifikace
Hlavním problémem je, že je přerušen normální proces přeměny chrupavky v kost, což se může stát v různých oblastech kostry.
Fokální nekróza
V kloubu může dojít k odumření (nekróze) určité oblasti kostní tkáně.
Regenerace a opětovný růst
Tělo se může pokusit opravit poškozenou oblast, což vede k opětovnému růstu kosti.
Poškození chrupavky
Tento proces může vést k poškození nebo oddělení chrupavky, což může způsobit bolest, otok a omezený pohyb kloubu.
Projevy onemocnění
Mezi časté projevy patří Osteochondritis dissecans (OCD), což je závažná forma, kdy se kus kosti a chrupavky oddělí a může se potenciálně uvolnit v kloubu. Osteochondróza se může také projevit jako chrupavčité laloky, subchondrální kostní cysty a další problémy ovlivňující růstové ploténky kostí.
Často postihuje děti a dospívající, přičemž častým místem je právě koleno.
Možné příčiny
Neexistuje jediná příčina, ale roli mohou hrát faktory jako genetika, rychlý růst, výživa, trauma a biomechanika.
Příznaky
Bolest: Bolest kloubů je častým příznakem, který může být přerušovaný nebo přetrvávající.
Otok: Zánět a otok v postižené oblasti kloubu.
Omezený rozsah pohybu: Obtíže s plynulým pohybem kloubu.
Kulhání: U zvířat se často pozoruje kulhání.
Léčba
Záleží na závažnosti: Léčebné přístupy se liší v závislosti na závažnosti onemocnění a postižené oblasti.
Modifikace odpočinku a aktivity: Může být doporučena ke snížení zátěže kloubu.
Fyzioterapie: Může pomoci posílit svaly a zlepšit stabilitu kloubu.
Chirurgický zákrok: V některých případech může být nutný chirurgický zákrok k odstranění uvolněných fragmentů, opravě chrupavky nebo řešení jiných problémů.
Ve svém příspěvku BOULE NAD KLICNI KOSTI. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobry vecer, tak pred tydnem jsem si vsimla boule nad pravou klicni kosti. Nijak se nepohybuje. Na zatlaceni bolestiva a bolestive i smerem za krk. Nez pujdu k lekari,rada bych vedela jake jsou moznosti puvodu boule. Dekuji za odpoved. Petra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.
Mé sestře se objevila bulka pod kliční kostí na levé straně.Bolestivá.Cítila bolest i pod levým žebrem,vystřelující.A ted se k tomu přidal dvě zvětšené uzliny na krku, sucho v ústech.Byla na různých vyšetřeních,neví co to je,jedni to chtěj řezat,druzí zase ne.Je sama s dětmi/jedno vážně nemocné/,takže to chce řešit a ne čekat.Má někdo zkušenost nebo stejný problém!?Předem díky
Podrážděná slinivka se projevuje bolestí v nadbřišku, tlakem po jídle a poruchami trávení, přičemž příznaky bývají kolísavé a nenápadné.
Často se objevuje nadýmání, pocit plnosti, únava po jídle a zhoršení potíží po tučné stravě nebo alkoholu. Nejde o akutní zánět, ale o funkční přetížení slinivky, které se může zhoršovat stresem. Pro čtenáře z toho plyne nutnost sledovat reakce na jídlo, upravit dietu, omezit alkohol a při přetrvávání obtíží vyhledat odborné vyšetření včas ideálně u gastroenterologa, aby se předešlo zhoršení stavu, komplikacím a opakovaným bolestem v budoucnu při zanedbání režimových opatření a dietních doporučení lékaře dlouhodobě dodržovaných v běžném životě pacienta.
Kde je slinivka v těle umístěna?
Slinivka je v těle umístěna za žaludkem v horní části břicha, což ovlivňuje lokalizaci bolesti i dalších obtíží.
Leží hluboko v dutině břišní mezi dvanáctníkem a slezinou a běžně není hmatná. Právě toto umístění vysvětluje, proč bolest často vystřeluje do zad nebo je vnímána jako tlak pod hrudní kostí. Pro čtenáře z toho plyne lepší schopnost rozpoznat, kdy obtíže mohou souviset se slinivkou, a nepodceňovat opakované bolesti v nadbřišku, které se zhoršují po jídle, alkoholu nebo dlouhodobém stresu a vyžadují cílené lékařské vyšetření k vyloučení závažnějších onemocnění trávicího systému.
Kde bolí slinivka nejčastěji?
Slinivka nejčastěji bolí v horní části břicha pod hrudní kostí, někdy s vyzařováním bolesti do zad.
Bolest bývá tupá, svíravá a často se zhoršuje po jídle nebo v poloze na zádech. Někteří lidé pociťují úlevu v předklonu. Tyto projevy mohou být zaměněny za žaludeční potíže nebo bolesti páteře. Pro čtenáře z toho plyne důležitost sledování souvislosti bolesti s jídlem, alkoholem a stresem a včasné konzultace s lékařem, pokud se bolest opakuje, zesiluje nebo je doprovázena dalšími trávicími obtížemi.
Jaká dieta je vhodná při podrážděné slinivce?
Dieta při podrážděné slinivce spočívá v omezení tučných, smažených a dráždivých jídel, která zatěžují trávení.
Základem je lehce stravitelná strava rozdělená do menších porcí během dne. Doporučuje se vaření, dušení a pečení bez tuku, omezení alkoholu a sledování individuální tolerance potravin. Dietní režim snižuje tvorbu trávicích enzymů a podporuje zklidnění slinivky. Praktickým dopadem pro čtenáře je nutnost plánovat jídelníček dopředu, vyhýbat se dietním chybám a vnímat dietu jako dlouhodobé opatření, nikoli krátkodobé omezení.
Oslabení kostí z důvodu klesajících hladin hormonů v době přechodu (klimakteria) a skutečnost, že 3 ze 4 žen nedostává doporučovaný denní příjem vápníku ve stravě, je příčinou toho, že zejména ženy v tomto období života jsou náchylné k osteoporóze. Čím vyšší jsou zásoby vápníku v kostech před přechodem, tím snadněji se kosti udržují zdravé během přechodu a v letech po něm následujících. Zvýšený příjem vápníku má velký význam i pro ženy po přechodu. Kost je živá, rostoucí tkáň, která potřebuje vápník k udržení potřebné hustoty a pružnosti kostí. Předpokládá se, že nedostatečný přísun vápníku během života významně přispívá k rozvoji osteoporózy. Proto je během dospělosti důležitý příjem vápníku v dávce 1000–1200 mg denně. Jedině silné kosti účinně pomáhají předcházet osteoporóze, která postihuje především osoby středního a vyššího věku. Je nejčastější příčinou snadného vzniku typických úrazů tohoto věku, především zlomenin obratlových těl, horního konce (krčku) kosti stehenní a dolního konce předloktí. Osteoporóze se často říká „tichá nemoc“, neboť ke ztrátě kostní hmoty dochází bez příznaků. Lidé mnohdy neví o tom, že mají osteoporózu, dokud jejich kosti nezeslábnou natolik, že náhlé zvrtnutí, úder či pád způsobí zlomeninu kyčle nebo obratle.
