Boule vznikají nejčastěji na hlavě, kde je nad plochými lebečními kostmi tenká kůže. Boule na hlavě trápí především malé děti, které se ještě neumí dobře orientovat v prostoru, nedokážou odhadnout vzdálenosti a nemají dobrou rovnováhu. Věk batolete tak bývá provázen častými boulemi na hlavě. Jestliže je některé dítě skutečně velmi náchylné k častým střetům své hlavy s tvrdými předměty (narážení do stěn, pády a podobně), měly by jim jejich maminky chránit hlavy turbánkem z pleny nebo měkkého šátku.
V dřívějších dobách bývalo zvykem boule na hlavě vzniklé úrazem zatlačovat. Mnozí lidé vzpomínají na oboustranné utrpení, když je milovaná maminka (babička) pevně sevřela mezi koleny a lžicí nebo plochou jídelního nože se pokoušela bouli na hlavě nacpat dovnitř lebky. Kromě křiku, slz a ještě větší bolesti nemělo zatlačování žádný efekt. Mnohem účinnější a příjemnější je přiložit na bouli na hlavě studený mokrý obklad.
Úraz hlavy nemusí končit jen boulí na hlavě. Třeba i po několika hodinách se mohou objevit příznaky otřesu mozku nebo poškození lebečních kostí. V takových případech je nezbytné odborné lékařské vyšetření.
V podkoží (škáře) na hlavě je poměrně bohatá síť krevních vlásečnic neboli kapilár, které přivádějí z tepének živiny i kyslík a ústí do odvodných žilek. Žilami se pak odvádějí odpadní látky a oxid uhličitý. Bohaté prokrvení kůže hlavy pak způsobuje, že i drobná otevřená poranění značně krvácejí, například po nepodařeném skoku do mělké vody nebo po škrábnutí větví v lese. Když zůstane kůže neporušená, může náraz poranit nebo poškodit krevní a mízní kapiláry pod pokožkou.
Krevní kapiláry jsou po odstupu z tepének pod slabým tlakem nutným pro filtraci krevní plazmy s živinami a kyslíkem do tkání. Proto může z narušených kapilár pod tlakem vytékat buď přímo krev, nebo jen světlá krevní plazma, jestliže jsou cévy zasaženy mírněji a krvinky neunikají. Skoro vždy jsou však poškozeny křehčí mízní kapiláry, které nepozorovaně protkávají celé naše tělo. Mají za úkol průběžně odvádět z mezibuněčného prostoru přebytečnou tekutinu a nakonec ji dopravit do krevního řečiště.
Pod místem úderu se proto hromadí směs mezibuněčné tekutiny, kožního vaziva (vláken složených z bílkoviny kolagenu) a krevních bílkovin, které se začínají srážet. Tvoří se nerozpustná, postupně tvrdnoucí hmota. Boule se pak po několika dnech bez následků vstřebá. Někdy i trochu cestuje a může měnit barvu. Pokud je její náplň bez krvinek, je boule téměř bílá (u černochů černá). Sraženina obsahující červené krvinky ovšem mění barvu jako v případě modřiny. Červené krevní barvivo hemoglobin se nejprve rozpadá na zelený biliverdin a z něj pak vzniká žlutý bilirubin.
Když jako první pomoc na poraněné místo hned přiložíme ledový obklad (stačí sáček zmražené zeleniny), stáhnou se drobné kruhové svaly kolem tepének (takzvané prekapilární sfinktery), díky tomu se téměř okamžitě zastaví přítok krve do poškozené oblasti a boule se „nenalije“, nebo je alespoň menší. Bouli rozhodně nezatlačujeme – mohli bychom situaci spíš zhoršit, protože by se zvětšila plocha pod boulí, nebo bychom vyvolali zánětlivou reakci.
V naší poradně s názvem MŮŽOU ENTEROL DĚTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka.
Dobrý den.. chtěla bych se zeptat jestli můžou enterol i děti ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Enterol mohou užívat i děti. Enterol se u dětí používá k podpůrné léčbě akutního infekčního průjmu. Rovněž i k léčbě a prevenci kolitidy a průjmů způsobených antibiotiky. Současně s vankomycinem a metronidazolem se používá k léčbě kolitidy způsobené bakterií Clostridium difficile. Enterol se u dětí také používá k prevenci kojeneckých průjmů a k podpůrné léčbě syndromu dráždivého tračníku.
Malé děti do 4 let užívají 1 až 2 tobolky denně. Větší děti od 4 let obvykle užívají 1 nebo 2 tobolky jednou nebo dvakrát denně (ráno a večer). Tobolky se polykají celé a zapíjejí se dostatečným množstvím tekutiny. Při podání kojencům a dětem do 3 let je třeba tobolky otevřít a jejich obsah smíchat s vodou, oblíbeným nápojem, potravou nebo s potravou v kojenecké lahvi. Enterol vysypaný z tobolky má charakteristický zápach a některé děti ho pak nechtějí polknout. Pro ně je určena náhradní forma léku - prášek pro přípravu suspenze. Enterol se nesmí zapíjet ani smíchat s velmi studeným nebo velmi teplým (nad 50°C) nápojem nebo potravou!
Pokud příznaky stále přetrvávají po více než 2 dnech léčby Enterolem, tak by tato léčba měla být přehodnocena lékařem.
Nežádoucí účinky - během léčby může dojít k žaludečním a střevním obtížím (bolesti žaludku, plynatost, zácpa) nebo se mohou vyskytnout kožní alergické reakce (svědění, zarudnutí, kopřivka), které ale nevyžadují přerušení léčby.
Poranění hlavy jsou zvláště u dětí poměrně častá. Pro novorozenecký a kojenecký věk jsou typická taková poranění hlavy, která vznikají v souvislosti s pádem z přebalovacího stolu, nezajištěné postýlky či nezajištěného kočárku. Nebezpečné jsou u starších kojenců pády spojené s používáním chodítek nebo s procházkami po schodech. Batolatům hrozí kromě pádů ze schodů také pády z prolézaček, kol, tříkolek a podobně. Všechna poranění hlavy v souvislosti s pády vznikají účinkem hrubého násilí na tuto oblast.
Při poranění hlavy rozlišujeme poranění povrchní a vnitřní, případně kombinaci obou.
Typickým představitelem povrchního poranění je boule vzniklá uhozením se do hlavy. Také různé oděrky, tržné či řezné rány patří k častým zástupcům povrchních poranění. Zde je nutné připomenout, že rány na čele, v obličeji nebo ve vlasaté části hlavy mohou silně krvácet, i když jsou jen malé. Důvodem je velké prokrvení těchto oblastí (viz výše v článku).
Mluvíme-li o poranění vnitřním, máme nejčastěji na mysli otřes mozku. Charakteristickými příznaky tohoto stavu jsou bolest hlavy, pocit na zvracení, či přímo zvracení. Může být přítomna i krátkodobá porucha vědomí nebo stav, kdy si dítě nepamatuje dobu těsně před úrazem.
Nikdy poranění hlavy, i sebemenší, nepodceňujte! Pokuste se zhodnotit situaci a jednejte! U malého povrchního poranění (odřenina, lehká boulena čele a podobně) postačí ve většině případů domácí ošetření. V případě podezření na otřes mozku, většího povrchního či hrozícího nitrolebního krvácení neváhejte a buď sami dopravte dítě do nemocnice, nebo (v případě pochybností či závažnějších příznaků, jako je například výtok tekutiny z ucha, zlomeniny lebky a jiných) volejte neprodleně rychlou záchrannou službu.
Pokud se nerozhodnete dítě po úrazu hlavy nechat vyšetřit lékařem, je bezpodmínečně nutné minimálně 24 hodin sledovat stav vědomí zraněného. V noci si nastavte budík a vzbuďte dítě každé 2 až 3 hodiny, aby bylo jasné, že nemá známky mozkového postižení a neupadá do bezvědomí. V případě nevolnosti, výrazné spavosti i přes den, pocitu na zvracení, zvracení nebo poruše vidění ihned vyhledejte lékaře.
Boule na hlavě u dětí mohou vzniknout i jako nádorové onemocnění.
Ve svém příspěvku NAŠI ODBORNÍCI JSOU PŘIPRAVENI VÁM POMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Odpv.
Dobry den, bolest je nasledkem padu a odreni v dane oblasti. Pokud mate pocit, ze je to bezna bolest po padu, nic se nedeje, ale pokud Vas to opravdu hodne boli, navstivte lekare. Jedine ten muze opravdu posoudit Vas stav nebo miru pripadneho poskozeni. Poradna DZ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie/ Mary.
Dobry den, jsem opravdfu jiz babicka Mary, je mi 86 a jsem samej nahradni dil. Kariostimulator, endoprptezu kycle atd. Ale nejvetsi problem je uporne paleni sliznice ustni, ktere trva nejmene 2 roky. veskere jidlo je nechutne a vubec uz se to neda vydrzet. Navstivila jsem radu odbornych pracovist v Praze, ale bez vysledku Vyzkousela jsem kde co, ale nic nepomohlo. Dcera prisla s tim, ze byse mohlo jednat o onemocneni strev, ktere se zrcadli v e sliznici ust. Chci vas pozadat o radu, opravdu uz ani nemam chut zit. Dekuji predem za pomoc :´o( -(
Jde o boule, které se na hlavě objeví bez zjevné příčiny. Protože si na pokožku hlavy člověk sám nevidí, je dobré navštívit lékaře, který původ boule na hlavě rozpozná a rozhodne o následné léčbě.
Jako boulička se například jeví vznikající vřídek, který může být velmi bolestivý. Drobné boule (spíše bouličky) na hlavě může způsobit nevhodně zvolený šampon, a to zejména u přípravků typu „dva v jednom“. Bouličky na hlavě se později změní ve stroupky. Pokožku je vhodné opláchnout vlažným heřmánkovým odvarem a pak změnit šampon.
Tuková bulka pod kůží hlavy se může rovněž jevit jako boule na hlavě. Protože bude vadit při česání a mohlo by dojít k zanesení infekce do rány po hřebeni, je vhodné navštívit kožního lékaře.
Jako malé boule mohou vypadat i jiné kožní změny na pokožce hlavy – bradavice, ateromy, lipomy, fibromy, mateřská znaménka. Některé lze odstranit, s jinými je třeba se celoživotně smířit.
Aterom je cysta naplněná sekretem mazové žlázy a šupinami epidermu. Aterom má většinou kulovitý tvar v barvě kůže anebo je tmavší než okolní pokožka. Nejčastěji se aterom vytváří v místech vývodu mazové žlázy – kolem uší, na tvářích, na zádech, na zevních genitáliích, kolem konečníku. Ale cysta mazové žlázy se může vytvořit i na jiných místech těla, jestliže dojde k uzavření vývodu mazové žlázy kolem vlasu nebo chloupku. Aterom se jen zcela výjimečně objeví na neochlupených částech těla. Sekret a šupiny epidermu se v cystě hromadí bez možnosti proniknout pokožkou ven. Kůže se s přibývajícím mazem ztenčuje a prosvítá jí obsah ateromu – od bělavé přes žlutou až k temné – v případě zanícení ateromu. Odstranění ateromu není náročný zákrok, provádí se chirurgicky (klasicky nebo laserem). Nedoporučuje se pokoušet odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách totiž není možné dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní (znají to například lidé, kterým se vytváří bulka na stále stejném místě – třeba na zádech). Proto je třeba odborný zásah, při němž lékař vyjme celé pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikl zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.
Lipom vzniká lokalizovaným zmnožením tukových buněk v podkoží, takže se vytvářejí charakteristické měkké, až několik centimetrů velké bulky. Nevznikají většinou na žádném podkladě, například po dráždění daného místa. Jedná se o nezhoubný nádor, u nějž je přechod do zhoubného stadia extrémně vzácný. Lipom se vytvoří během několika měsíců, často si ho pacienti nahmatá, až když je větší. Po vytvoření se již nezvětšuje, nebolí, je měkký, pružný až tuhý. Kůže v okolí je normální. Lipom má velikost do dvou až tří centimetrů. Lipomů člověk může mít na těle i více. Pokud je lipom větší, obtěžující nebo působí jiné problémy, je možné ho odstranit vyříznutím. U některých osob se ale lipomy tvoří dále.
Fibrom vzniká v souvislosti s nedostatkem organicky vázaného selenu a zinku. Podle této teorie je rovněž důležitá kombinace provitaminu A, vitaminu C a E. Zastánci celostní medicíny uvádějí, že fibrom je odrazem nerovnováhy v lidském organismu. Kožní lékaři někdy poukazují na rodové dispozice k jejich tvorbě. Fibrom svému nositeli působí obtíže převážně kosmetického charakteru. Některé kožní útvary vystavené chronickému dráždění mohou změnit svůj charakter, a proto je preventivní odstranění jediným správným řešením. Podle typu nádoru a jeho velikosti připadá v úvahu vyříznutí (excize) většinou s nutností sešití rány. U plošných a povrchních typů lze provést takzvanou excochleaci, což je vlastně seškrábnutí výrůstku ostrou chirurgickou lžičkou. Dále připadá v úvahu laser, který je pacienty často vyžadován, ale v žádném případě není vhodný k odstranění všech nezhoubných kožných útvarů. Použití elektrokauteru (elektrické kličky nebo jehličky) je vyhrazeno pro zcela specifické případy. Kryoterapie, což je odstranění nádoru vystavením nízké teplotě (nejčastěji kapalný dusík), se nejčastěji užívá při léčbě virových bradavic, vzhledem k tomu, že se zákrok nejčastěji provádí ambulantně v místním znecitlivění a jeho délka nepřesahuje 20 minut.
Ve svém příspěvku SOOLANTRA KORONAVIRUS DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
ivermectin dokáže zneškodnit koronavirus (zpevňuje buněčné stěny a virus se tak nedokáže obalit buněčnou membránou, tzn, že se nedokáže množit). Jak je to s obsahem v této masti nevím, v každém případě jsem si ji objednal přes E-buy a už ji mám jako prevenci doma. Normálně se koupit nedá, je jen na předpis (stejně jako všechno, co nějak efektivně pomáhá).
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Tady je jak se má davkovat ivermektin.
Forma: perorální tableta
Síla: 3 mg
Dávkování při infekci parazity ve střevním traktu
Dávkování pro dospělé (ve věku 18–64 let)
Typické dávkování: 200 mcg / kg tělesné hmotnosti užívané jako jedna dávka. Většina lidí nebude potřebovat více než jednu dávku.
Dávkování pro děti (ve věku 0–17 let)
Pro děti, které váží 33 kg (15 kg) nebo více
Typické dávkování: 200 mcg / kg tělesné hmotnosti užívané jako jedna dávka. Většina dětí nebude potřebovat více než jednu dávku.
Pro děti s hmotností menší než 15 kg
Nebylo potvrzeno, že tento lék je bezpečný a účinný pro použití u těchto dětí.
Dávkování pro seniory (ve věku 65 let a starší)
Játra seniorů nemusí fungovat tak dobře, jako dříve. To může způsobit, že tělo zpracuje léky pomaleji. Výsledkem je, že více tohoto léku může zůstat v těle déle. To zvyšuje riziko nežádoucích účinků.
Boule vzniklé pohmožděním mají různou povahu; může jít o vylitou krev nebo jinou tekutinu. Podle místa vzniku se liší závažností, bolestivostí, léčbou a průběhem hojení.
Boule nad kostí na bérci (oblast mezi kolenem a kotníkem) způsobená pohmožděním je krevní výron (hematom) vzniklý mezi přední plochou holenní kosti a kůží. Jako první pomoc je vhodné použít ledový obklad. V případě pokračujícího narůstání hematomu je nutná bandáž (nejlépe elastickým obinadlem) k zastavení jeho dalšího narůstání a dále uložení postižené končetiny do výšky. Větší hematom na bérci se hojí špatně a zdlouhavě, neboť bérec je mnohem méně prokrvený než hlava. Časté bývají zánětlivé komplikace; vylitá krev je totiž vhodným místem k množení mikroorganismů. Dalším faktorem zvyšujícím pravděpodobnost vzniku zánětu (někdy až vzniku bércového vředu) je onemocnění žilního systému dolních končetin. Hrubším pohmožděním přední strany holenní kosti může dojít k drobnému odlomení hrany kosti. Toto odlomení nemá žádný vliv na funkci kosti, často však zůstává trvalá deformita přední hrany holenní kosti.
Boule nad svalem způsobená pohmožděním svalu je rovněž krevním výronem. První pomocí je ledování a klid. Důležité je nesnažit se sval rozcvičit; podstatně by tím byla prodloužena doba přetrvávajících potíží. V případě závažnějšího poranění je vhodné vyšetření chirurgem, který vyloučí či potvrdí poškození svalu.
Boule nad kolenem (jablkem) způsobená pohmožděním nebo otlačením se označuje jako burzitida – nadměrné nahromadění tekutiny burzy (zvláštní polštářek mezi plochou jablka a kůží umožňující volný pohyb kůže proti kosti). Burzitida je svou podstatou podobná gangliomu, liší se jen místem a způsobem vzniku. Při tomto úrazu nepomáhá žádné domácí ošetření, místo musí být ošetřeno lékařem (chirurgem). Nejčastěji bývá nutné odborné odsátí tekutiny (punkce), mnohdy i opakovaně. Někdy je nutné zklidnění zánětu dlahou. Často musí následovat operační odstranění celé změněné burzy pro vracející se (recidivující) potíže.
V naší poradně s názvem ZAZVOR PRO DETI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Ahoj potrebuju poradit muze rok a pul stare dite zazvorovy sirup nebo caj ze zazvoru
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Zázvor není bezpečný u malých dětí, protože je příliš agresivní na jejich rozvíjející se zažívací systém. V alternativní medicíně se zázvor používá k léčbě koliky a žaludečních problémů u dětí, ale v této věkové skupině to není považováno za bezpečné. Kromě toho byste neměla užívat zázvor, pokud kojíte. Zázvor může být bezpečný u dětí ve věku od dvou let. Zde už může být použit k léčbě mírných zažívací potíží a při bolestech hlavy. Nicméně, věk nemusí nutně znamenat, že zázvor bude bezpečný prostředek pro vaše dítě. Vždy se o bylinných lécích poraďte se svým dětským lékařem, protože byliny mohou způsobit nežádoucí účinky a představují riziko lékových interakcí.
Nově vzniklá boule pod kůží by měla být vyšetřena lékařem. Kromě fyzikálního vyšetření (bolestivost, pohyblivost vůči okolním tkáním) se vás lékař zeptá na známky infekce (hlavně zvýšená teplota). Ze zobrazovacích metod je doporučován ultrazvuk a při pochybnostech je možné odebrat z neznámého ložiska vzorek (biopsie) a nechat ho histologicky vyšetřit. Při zvětšení podkožní uzliny nejasné příčiny je vhodné ji celou chirurgicky odstranit a taktéž zajistit histologické vyšetření.
Boule na nohou mohou být zapříčiněny zvětšenými mízními uzlinami, nezhoubnými nádory, abscesy, zhoubnými nádory, revmatickými uzlíky, ganglionem, keloidem a mukokélou.
Zvětšené mízní uzliny jsou podkožně uložené uzliny, které se mohou zvětšit při řadě onemocnění, jedná se zejména o infekce, méně často pak o nádorové choroby. Infekční uzliny bývají většinou zároveň bolestivé. Zvětšení podkožních uzlin lze nejčastěji nahmatat v tříslech.
Nezhoubné nádory bývají poměrně běžnou příčinou vzniku podkožních bulek. Z nejběžnějších jsou to například lipomy, leiomyomy, fibromy a neurofibromy. Existují i některé vzácné geneticky podmíněné choroby s mnohočetným výskytem těchto podkožních nádorů, jako je například neurofibromatóza.
Podkožně uložené abscesy (ložiska hnisu) se projevují jako podkožní boule. Dost často je nad nimi zarudlá kůže a pohmatově jsou bolestivé. Vzhledem k tomu, že je absces známkou infekčního procesu, trpí nemocný často horečkami.
Zhoubné nádory v podkoží lze většinou najít jako lokální metastázy zhoubných nádorů.
Revmatické uzlíky se vyskytují při postižení kloubů při revmatoidní artritidě. Uzlíky vznikají v místě postižených kloubů, jsou tuhé a obsahují velké množství vaziva.
Ganglion je cystický útvar vyplněný rosolovitou polotekutou hmotou, který vzniká v blízkosti kloubů a svalových šlach. Může být nepříjemný a bolestivý při pohybu, řeší se vypuštěním tekutiny nebo úplným chirurgickým odstraněním.
Keloid je zbytnělá jizva vzniklá poruchou hojení.
Mukokéla znamená nahromadění tekutého hlenu v místě, kde došlo k narušení vývodu některé ze žlázek. Poměrně častá je mukokéla v dutině ústní a na vnitřní straně rtu, může se však vyskytovat i jinde na těle včetně podkoží.
V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Kotlář.
Dobrý den, otče,
rád bych se prosím zeptal, zda jsou nějaké bylinky na léčbu mastocytózy u miminek (4 měsíce). Jde o autoimunní reakci - kožní projevy po celém těle. Pupínky se rozšiřují. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mastocytóza znamená abnormální hromadění žírných buněk (mastocytů) v kůži. Žírné buňky mají významnou úlohu při alergické reakci - způsobují ono typické zčervenání pokožky. Nejčastější projev
mastocytárního onemocnění u dětí je urticaria pigmentosa. Ve většině případů je omezená pouze na kůži. Tvoří až 75 % všech mastocytóz. Začíná mezi 3.–9. měsícem věku dítěte. Klinický obraz je charakterizován světle hnědými plošnými papulami až makulami v průměru 1–5 mm. Jak vypadá urticaria pigmentosa je možné vidět tady: https://www.google.cz/image…
Obvykle toto onemocnění samo vymizí, než dítě dospěje do puberty. Zatím nemáme konkrétní lék na mastocytózu - neumíme ji doposud léčit. Ani pradávné báby bylinkářky nenašly vhodnou bylinky k léčbě. Z tohoto důvodu se léčí pouze projevy, které se tlumí pomocí antihistaminik a lokální léčby kortikoidy. Ovšem nejlepší léčba je žádná léčba a proto je nejvíce užitečné omezit iritující faktory, podněcující žírné buňky k aktivitě. Mezi iritující faktory u malých dětí patří především stres, náhlé rychlé změny v teplotě okolí a určité potraviny.
Stres se u takto malých dětí jednou za čas objeví, ať děláme, co děláme. Když už k tomu dojde a následkem bude vzplanutí mastocytózy, tak je zde připravena pomoc ve formě antihistaminik a kortikoidů, které rychle zahladí následky a dítě pak zase může rychle fungovat jako dříve.
Změna teploty okolního prostředí nastává například při plavání dětí ve studené vodě. Nebo při saunování a následném ochlazení. Nebo při vypití velkého množství ledového nápoje naráz.
Potraviny, které dráždí žírné buňky jsou: arašídy, vlašské ořechy, lískové ořechy, čokoláda, jahody,
maliny, banány, ananas, exotické ovoce, korýši, alkohol, rajčata, ostrá koření a vaječný bílek. Dále sem také patří ryby v konzervách, plody moře, víno, fermentované sýry, uzeniny a nakládané kysané zelí.
Omezením těchto spouštěčů se uklidní i mastocytóza a nebude vidět. Nakonec pak úplně vymizí nástupem dospělosti.
Boule na stehně pod kůží jsou tvořeny nahromaděným tukem, mohou být různé velikosti, mohou být patrné dotykem nebo v některých případech i opticky. Zpravidla tyto boule nebolí. Toto onemocnění není zpravidla závažné, ale je dobré navštívit lékaře a poradit se s ním. Lékař by měl boule prohmatat a následně zajistit i mikroskopické vyšetření. Může se totiž jednat o tukový novotvar, ale také o fibrom, hmatný myom, ale také o nevelkou svalovou kýlu. Správné je na chirurgické ambulanci provést odstranění novotvaru a zajistit jeho mikroskopické vyšetření na histologii.
Ve svém příspěvku SVEDIVA VYRAZKA NA HLAVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nada (Morava).
Dobry den,prosim vas o radu.Kolem krcni patere,v oblasti zacinajicich rustu vlasu se mi casto,nekdy kazdy mesic,nekdy co ctvrt roku,utvori mala vyrazka,ktera me dost svedi.Kdyz si ji poskrabu,nebo nekdy zavadim hrebenem,zacne svedit jeste vic a udela se mi tvrdsi boule,asi dvoucentimetrova a postupne se mi udelaji dalsi boule,ktere postupuji vys do hlavy a dost svedi.V dobe,kdy se mi utvori mne boli hlava,mam zpomalene mysleni,nekdy je mi spatne a jsem malatna,bez horecky.Za necely mesic mi pak boule zmizi.Jsem celorocni alergickou upornou rymu,jsem alerg.na peri,kocku,roztoce,prach.Kocku nemame,z peri taky nic.Mam prelecenou toxoplazmozu,jiz 15 let a teno problem s vyrazkou mam asi pet let.Uz jsem zkusila ruznou vnitrni cistici lecbu bylinkama,kdyz jsem brala antib.take nezabraly,ani je nemuzu brat casto kvuli imunity,mam ji dost oslabenou. Dekuji Vam za radu,krasny den preji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika.
asi bych na vasem miste volila alternativni celostni medicinu,nebo konstitucni homeopatii,jestli neverite na zazraky,tak po homeopaticke lecbe se budete divit,co vsechno se vam v tele i v dusi optimalizuje.Hledejte lekare homeopata,hodne zdarua pryc s problemy a starostmi....
Ve svém příspěvku VYRÁŽKY NA SPÁNKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Udělala se mi nevysvětlitelná vyrážka na spánku, na pravé straně čela. Nikdo si s tím neví rady. Měl jste někdo něco takového, co to může být.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Když je něco nevysvětlitelného, tak je dobré sáhnout po východních medicínách a zkusit najít řešení v nich. Ekzematózní projevy na čele signalizují problémy se střevama. Pokud se vyrážka vyskytne na spodní části čela, tak to signalizuje problémy s tenkým střevem. Když se naopak vyrážka na čele objeví nahoře, tak to souvisí s tlustým střevem. Problémy s močovým měchýřem se na čele projevují po celé linii rozhranní vlasů. Na stranách, nebo chcete-li na spáncích, se pak vyrážka objevuje, když je nomocný žlučník. Zkusila bych ve vašem případě pečlivé vyšetření žlučníku a nebo nějaká nízkotučná dieta by také mohla pomoci. Žlučník bývá také značně namáhán, když do těla přicházejí různé chemické látky, například léky, alkohol, kouření a podobně.
Pokud ganglion nevyvolává jiná onemocnění nebo problémy, tak je nejlepší ho nechat být. Ale většina lidí se ho raději zbaví, protože je většinou příčinou bolesti a nepohodlí. Existuje zde babská rada na odstranění tukové boule ganglionu, která říká, rozbijete ganglion těžkou knihou. Mohlo by to fungovat, protože tímto nárazem cysta ganglionu pod kůží praskne a tekutina z ní se pak vstřebá do krevního řečiště. U lidí, kteří na to mají odvahu, to funguje velmi dobře, ale je zde velká pravděpodobnost opakovaného návratu. Tuto babskou radu by měli použít jen někteří odvážlivci, protože při silném nárazu by mohlo dojít k různým zlomeninám. V konvenční medicíně provádějí odstranění tukové boule odsátím synoviální tekutiny jehlou a injekční stříkačkou. Někdy ale bývá rosolovitá tekutina v ganglionu velmi tuhá a nemusí tento způsob léčby vždy fungovat. Jenže i když funguje, tak může i u této metody léčby dojít k následnému opětovnému výskytu ganglionu. Pro většinu lidí je ale odsátí ganglionu ideální řešení tohoto problému a zároveň je to velmi snadné i pro lékaře. Nejúspěšnější metodou léčby ganglionu je jeho chirurgické odstranění. Jedná se o menší operaci, která trvale a zcela ganglion odstraní. Ale i zde existuje jeden člověk z pěti, u kterého dojde opět k návratu a ganglion se u něho opakuje znovu na stejném místě.
Ve svém příspěvku BOULE NAD KLICNI KOSTI. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobry vecer, tak pred tydnem jsem si vsimla boule nad pravou klicni kosti. Nijak se nepohybuje. Na zatlaceni bolestiva a bolestive i smerem za krk. Nez pujdu k lekari,rada bych vedela jake jsou moznosti puvodu boule. Dekuji za odpoved. Petra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.
Mé sestře se objevila bulka pod kliční kostí na levé straně.Bolestivá.Cítila bolest i pod levým žebrem,vystřelující.A ted se k tomu přidal dvě zvětšené uzliny na krku, sucho v ústech.Byla na různých vyšetřeních,neví co to je,jedni to chtěj řezat,druzí zase ne.Je sama s dětmi/jedno vážně nemocné/,takže to chce řešit a ne čekat.Má někdo zkušenost nebo stejný problém!?Předem díky
Entezopatie je označení pro skupinu onemocnění úponových šlach. Slovo enthesis vychází z řečtiny a označuje úpon. Pro toto onemocnění se používá také označení syndrom úponových bolestí a řadí se mezi syndromy z přetížení měkkých tkání pohybového aparátu. Jde vlastně o patomorfologické změny v místě úponu šlach, vazů a kloubních pouzder. Entezopatie vznikají na základě zánětlivých změn v kloubním pouzdře a v oblasti úponů šlach.
Entezopatie se mohou vyskytovat samostatně pouze na jedné části těla nebo mohou být součástí revmatických onemocnění. Většina entezopatií vzniká jako následek přetížení s následnou poruchou prokrvení a látkové výměny. Entezopatie se vyskytují u obou pohlaví bez výjimky, nejčastěji pak v produktivním věku nebo u mladých a středně starých sportovců.
Entezopatie vznikají nejčastěji opakovaným přetěžováním šlachových úponů. Přetěžování může být běžně prováděná denní činnost, ale nejčastěji se týká sportovních aktivit nebo pracovní zátěže. U některých případů entezopatií jsou příčiny multifaktoriální. Přetížení může být akutní nebo chronické. Následkem je porucha mikrocirkulace v oblasti přechodu šlachy v kost. Jakmile dochází k opakované nadměrné námaze v oblasti úponu, chrupavčitá zóna v oblasti přechodu se ničí a dochází k její přestavbě. Při námaze dochází k mikrotraumatizaci úponů, jejich špatnému prokrvení, nekróze a zánětu.
Prvotním příznakem akutních entezopatií je jednoznačně bolest při pohybu. Většinou jde o bolest velmi dobře lokalizovanou, kdy nemocný může přesně ukázat na bolestivé místo úponu šlachy a jeho okolí. Typický je také otok. Hybnost je omezená a k úlevě dochází při znehybnění končetiny. Bolest se však objevuje také při palpaci postižené oblasti s vyzařováním bolesti do okolí. Akutní entezopatie typicky vymizí do šesti týdnů od prvních příznaků, a to bez ohledu na spontánní odeznění nebo jako reakce na léčbu. Pokud se bolesti a další obtíže spojené s entezopatií vyskytují déle než 6 týdnů, jde o entezopatii chronickou. Při přechodu do chronicity může být bolest také klidová a v oblasti nad úponem se mohou objevit změny jako zarudnutí kůže a neustupující otok.
Onemocnění entezopatiemi se velmi často diagnostikuje pouze na základě anamnézy. Pokud pacient zmíní úponové bolesti při sportu nebo pracovní činnosti, je možné rychle stanovit podezření na entezopatie. Klinická vyšetření jsou ale nezbytná, jelikož lékař pod kůži nevidí a nemůže bez dalších vyšetření prohlásit, že jde o entezopatie bez toho, aby vyloučil jiné, mnohdy mnohem závažnější příčiny (revmatoidní artritida, lupus apod.). Důležité je zkontrolovat všechny ostatní velké klouby, zda není postižení rozšířeno jinde, pak by mohlo jít o jiné onemocnění. Pro entezopatie je typické, že na první pohled většina z nich nenasvědčuje žádnému poškození (otok a zarudnutí nejsou tak časté).
Pro léčbu entezopatií je velmi důležité zjistit příčinu vzniku a této činnosti se vyvarovat. Další přetěžování příslušného úponu by vedlo ke zhoršování příznaků. Pokud nemocný není schopný končetině ulevit, je možné doporučit sádrovou imobilizaci nebo dlahu. Velmi účinná se zdá lokální aplikace léků a fyzikální terapie.
V naší poradně s názvem NEMOCNÁ SLINIVKA U DĚTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
chci se zeptat z čeho muže mit pětilety ditě podražděnou slinivku. vyšlo nam to z vysledku krve bolesti břiška každy druhy den po dobu 14dni.nepřejida se ani mastny neji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Příčin pankreatitidy u dětí je mnoho, ale nejčastěji to jsou tupá zranění břicha (abdominální trauma), například při srážce motorových vozidel, zneužití dítěte a domácí násilí, nehoda na kole, kde je břicho stlačeno řídítky a podobně. Mezi další příčiny pak patří různé systémové infekce, vrozené anomálie a pankreatobiliární onemocnění. Ve čtvrtině případů se na příčinu vzniku zánětu slinivky vůbec nepříjde.
Pankreatitida vzniká zablokováním nebo narušením sběrných kanálků a poškozením pankreatických acinárních buněk, což vede k aktivaci a uvolnění trávicích enzymů. Aktivované enzymy pak způsobují zvracení, zánět a potenciálně i nekrózu.
Akutní pankreatitida by se měla vyléčit za dva až sedm dní, přičemž léčba by měla být převážně založena na použití intravenózní hydratace, zmírnění bolesti a zklidnění střev.
I když se většina dětí spontánně vyléčí, mohou zde vzniknout akutní pseudocysty pankreatu. Ty menší s průměrem méně než 5 cm jsou léčeny pozorováním po dobu 4-6 týdnů. Pseudocysty pankreatu větší než 5 cm v průměru mohou vyžadovat chirurgické řešení.
Určitě zůstaňte v kontaktu s ošetřujícím lékařem a pravidelně sledujte slinivkové ukazatele v krvi.
Zácpa může postihnout děti v jakémkoli věku. Jakmile se dítěti ucpe tlusté střevo tuhou stolicí, která dále nepostupuje, přestává dítě vnímat pocit nutného vyprázdnění a chůze na toaletu. Toto ucpání způsobí roztažení střeva, kdy se vytvoří tuhý špunt, který po určité době začne obtékat řidší stolice. Svaly svěrače, které jsou napnuté a stažené, musí být uvolněny, aby mohl celý vyprazdňovací systém v pořádku pracovat. V určitém stadiu lze po konzultaci s lékařem zácpu řešit pomocí projímadla, například laktulózou. Dojde-li ale stav se zácpou velmi daleko, řeší ji gastroenterolog nebo dětský chirurg, a sice uvolněním dětského zadečku klystýrem anebo odstraněním stolice v celkové narkóze.
Výskyt zácpy se udává cca u 16 % dvouletých dětí se stejným poměrem chlapci–dívky. V předškolním a školním věku je zácpa 3x častější u chlapců, zatímco v adolescentním věku se vyskytuje častěji u dívek. Výskyt je vyšší v rodinách, kde i rodiče mají problémy s vyprazdňováním.
U zdravých dětí závisí vyprazdňování na věku a kvalitě stravy. Novorozenci a kojenci mohou mít velmi časté stolice (až 12 x za den), což se může náhle změnit na jednu stolici jednou za 2–4 dny. U batolat je stolice obvykle 2–5x denně. V adolescentním věku se frekvence snižuje na 1–2x denně. U velkých dětí a dospělých mohou být fyziologické i 3 stolice za týden.
Příčiny zácpy u novorozenců a mladších kojenců: vrozené střevní malformace, získané střevní striktury, hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy), alergie na bílkovinu kravského mléka, nedostatečná výživa, medikamentózní léčba u matky (magnesium, opiáty), Hirsprungova nemoc (vrozená choroba postihující tlusté střevo), mekoniový ileus (nemožnost odchodu smolky).
Příčiny zácpy u batolat a starších dětí: strava – kravské mléko, nedostatek tekutin (horečka, přehřátí), psychické příčiny, dobrovolné zadržování stolice (dermatitida v oblasti konečníku, bolestivá defekace), neurologické onemocnění (mozková obrna, Hirsprungova nemoc), svalové onemocnění, endokrinní a metabolické onemocnění (hypotyreóza, diabetes mellitus), jiné stavy jako cystická fibróza, celiakie, otrava olovem, hepatitida, léky (opiáty, antidepresiva), preparáty obsahující železo.
Vznik převážné většiny nádorů hlavy souvisí s kouřením. Nejčastěji se tyto nádory totiž vyskytují u kuřáků a alkoholiků s nedostatečnou hygienou dutiny ústní a s celou řadou přidružených chorob. Všechny zmíněné faktory přispívají ke špatné prognóze onemocnění. Přestože je většina těchto nádorů poměrně dobře klinicky vyšetřitelná, velká část nemocných přichází k lékaři až v pokročilých stadiích onemocnění. Při hledání optimálního standardního způsobu léčby je nutná úzká spolupráce otolaryngologa-chirurga s odborníkem na záření a chemoterapii.
Pojem nádory hlavy se používá zejména pro nádory kožní, nádory v oblasti ucha a očnice. Vzhledem ke značné rozdílnosti místa vzniku jsou typy lokálního nádorového růstu, vzdálené šíření a tím i příznaky značně odlišné. Pro optimální hodnocení, diagnózu i léčbu je tedy velmi důležité zjistit místo vzniku nádoru.
Vznik karcinomů v oblasti hlavy může být vyprovokován nejrůznějšími příčinami, nejvíce zde působí vlivy zevního prostředí. Převážná většina se vyskytuje u kuřáků cigaret (v tabákovém kouři je uváděno více než 40 karcinogenů). Časnější výskyt je prokázán při současném nadužívání tabáku a alkoholu. Alkoholu se zde přisuzuje role kokarcinogenu, to jest látky, která sama o sobě nemá schopnost vyvolat nádorový růst, avšak v přítomnosti látky, která je schopna nádorový růst vyvolat, tedy v přítomnosti karcinogenu, dokonce i velmi slabého, vyvolává a podporuje vznik zhoubného novotvaru. Konzumace alkoholických nápojů navíc snižuje obranyschopnost organismu před karcinogenními látkami. Relativní riziko pro vznik karcinomu je u těžkých alkoholiků 2–6x vyšší, při abusu tabáku je vyšší 5–25x. Karcinogenní účinek byl prokázán také u marihuany.
Při vzniku nádorů hlavy hrají roli i některé typy virů, zvláště HPV (lidský papilomavirus) ve vztahu k nádorům orofaryngu, který je v poslední době v centru pozornosti, dále genetická predispozice, karcinogenní látky v zaměstnání (nikl, chrom, olovo, azbest, fluor, arzén, uhlovodíky v sazích, dehtu a průmyslových olejích) a vystavení se radiačnímu záření. Dále zde může sehrát roli i nízká hygiena dutiny ústní a špatná výživa. Výskyt se zvyšuje se stoupajícím věkem, nádory v této oblasti jsou typické pro osoby starší 50 let.
Klinické příznaky onemocnění jsou různé. Klinické rozdíly mezi jednotlivými nádory nelze vysvětlit pouze jejich anatomickou lokalizací, ale i biologickými rozdíly. Na nádorové onemocnění dále nespecificky ukazují i některé celkové příznaky, jako je například úbytek tělesné váhy anebo zvýšená teplota.
Základem stanovení diagnózy je historie onemocnění zaměřená na místní a celkové příznaky a rizikové faktory. Poté následuje klinické vyšetření. Řada nádorů je dobře přístupná vyšetření zrakem a pohmatem. Ze všech zjištěných novotvarů je doporučeno vzít vzorek na histologické vyšetření. Jakmile byla diagnóza ověřena histologicky a určen rozsah nádoru, výběr správné léčby pro daný nádor závisí na mnoha dalších faktorech, včetně umístění nádoru, tělesného stavu nemocného, jeho současných zdravotních problémů, zvážení možných vedlejších projevů plánované léčby a konečně i na přání nemocného.
Chirurgické odstranění nádoru má u většiny nádorů v oblasti hlavy prvořadý význam. Asi u 40 % nemocných postačí samotná operace nebo radioterapie s léčebným záměrem. U zbylých 60 % nemocných je třeba použít léčbu kombinovanou, přičemž se vzájemně kombinují chirurgie, radioterapie a chemoterapie, v některých případech i takzvaná biologické terapie. Podání pomocné léčby (radioterapie, chemoterapie nebo chemoradioterapie) může být ve vztahu k hlavní léčebné modalitě neoadjuvantní (tedy předcházející), konkomitantní (současné) či adjuvantní (následné). Oblast hlavy je většinou dobře přístupná pro radioterapii, která se může pro zvýšení účinku kombinovat s chemoterapií.
Nejčastěji se mononukleózou nakazí děti a mladiství, u starších lidí se vyskytuje poměrně ojediněle. Z hlediska nejrizikovější skupiny jedinců, kteří mohou chorobu přenášet, jsou to lidé často střídající partnery. U většiny dětí probíhá bez typických příznaků nebo jako běžné onemocnění horních cest dýchacích. Ve většině případů odezní onemocnění samo, a to i bez léčby. Je možné, že se klinicky neprojeví vůbec. Proběhlé onemocnění lze potvrdit na základě zjištění hladiny protilátek, která se v těle vytvoří po setkání s infekcí či po jejím prodělání. Hladina protilátek zůstává u 90 % naší populace prokazatelná.
Mononukleóza je infekční onemocnění, které vyvolává EBV (virus Epstein-Barrové). Tento virus se vyskytuje v lidských slinách a patří mezi nejčastější lidské viry. U většiny dětí probíhá infekce bez typických příznaků nebo jako běžné onemocnění horních cest dýchacích. Příznaky u dětí jsou často zastřené.
Virus mononukleózy se mimo jiné přenáší i infikovanými předměty, jako je zubní kartáček nebo špatně umyté nádobí, či kolující skleničky a lahve mezi více lidmi, kolující cigareta, ale i „krajíc chleba“. Nemoc lze tedy dostat i na veřejně přístupných místech (bary, restaurace, diskotéky, společenské akce). Mononukleóza postihuje hlavně žlázy s vnitřní sekrecí. Samotný průběh onemocnění není ani tak nebezpečný jako případné možné komplikace. V případě onemocnění u starších jedinců hrozí mnohem vyšší riziko případných komplikací než u mladší populace.
Příznaky při nástupu onemocnění:
únava
nechutenství
zimnice
zvýšená teplota
pocení
bolesti hlavy
bolesti ve svalech
Prvním příznakem bývá nejčastěji únava. Nejedná se však o únavu, jakou známe například po namáhavé práci či po sportu. Tento typ únavy lze přirovnat k takzvanému únavovému syndromu a může jedince zcela vyřadit na dlouhou dobu z normálního života.
Další příznaky jsou velmi často zpočátku přisuzovány méně nebezpečným chorobám, které mají podobné projevy (angína, těžší průběh chřipky).
Příznaky při rozvinuté nemoci:
vysoká horečka (38–40 °C) – rychlý vzestup až ke 40 °C, často bývá i dlouhotrvající
zarudnutí a bolest v krku, povlak na mandlích (jako u angíny – knedlík v krku, špatné polykání); někdy se na horním patře mohou objevit zarudlé mapy, které jsou vodítkem k odhalení nemoci
zduření lymfatických uzlin – postižená může být kterákoliv oblast lymfatických uzlin, pravidlem jsou ale přední a zadní uzliny na krku; velmi důležité je, že zvětšení je zjevné a symetrické na obou stranách těla
tlak v pravém podžebří způsobený zvětšujícími se játry
tlak v levém podžebří způsobený zvětšující se slezinou
naběhlá oční víčka, případně i nažloutlé oční bělmo
tvorba zarudlých pupínků
Při nástupu výše uvedených příznaků, hlavně pak v případě, že přetrvávají delší dobu a jsou provázeny vysokou teplotou, je nutné vyhledat co nejdříve lékaře!
Přítomnost EBV se dá potvrdit krevními testy. Při onemocnění mononukleózou je v krvi zjištěn zvýšený počet bílých krvinek, které se objevují v netypických tvarech (hlavně monocytů, od nichž nemoc získala svůj název), případně mohou být zjištěny i vyšší jaterní testy (ALT, AST, barvivo bilirubin). Při zvýšených jaterních testech mohou nastat druhotné jaterní potíže nebo se může objevit žluté zabarvení kůže. Definitivně nemoc vyvrátí či potvrdí test na specifické protilátky.
Lipom vzniká lokalizovaným zmnožením tukových buněk v podkoží, takže vznikají charakteristické měkké až několik centimetrů velké bulky. Nevytvářejí se většinou na žádném podkladě, například po dráždění daného místa. Jedná se o nezhoubný nádor, u nějž je přechod do zhoubného stadia extrémně vzácný.
Lipomy se vytvoří během několika měsíců, často si je pacienti nahmatají, až když jsou větší. Po vytvoření se již nezvětšují, nebolí, jsou měkké, pružné až tuhé. Kůže v okolí je normální. Lipom má velikost do dvou až tří centimetrů. Lipomů člověk může mít na těle i více, obvykle jsou lokalizovány na končetinách nebo na krku.
Pro diagnostiku lipomu stačí vyšetření pohledem a pohmatem lékařem.
Pokud je lipom větší, obtěžující nebo působí jiné problémy, je možné ho odstranit vyříznutím. U některých osob se ale lipomy tvoří opakovaně.
U dětí v předškolním věku vede k zácpě nedostatek času pro zaujatost hrou. Děti ve školním věku o zácpě často nemluví, proto rodiče mnohdy o jejich problému nic netuší.
Co pomáhá: Vypít každé ráno, ještě nalačno, před snídaní, trochu vlažné vody (bez ničeho), aby se nastartovala střeva. Pak do čaje přidat půl sáčku léku Forlax, což je práškové projímadlo s pomerančovou příchutí i vůní, takže dětem chutná. Teprve poté podat dítěti snídani.
Babské rady: Pohyb, masáže a tlačení pomáhají při vyprazdňování. Nevhodné jsou banány, které „zatvrzují“. Také borůvky nejsou ideální, takže žádné jogurty s lesními plody. Pro tyto děti je vhodné konzumovat sušené švestky nebo meruňky.
Čípky na zácpu: Klystýry a čípky se u dětí aplikují jen krátkodobě kvůli nežádoucím účinkům – mechanické, chemické a psychické trauma. Chirurgická léčba je indikována v případě mechanické obstrukce.
Dle recenzí opravdu funguje tento recept: Rozpustíte a smícháte 1 lžičku másla s 1 lžičkou povidel a ještě teplou směs podáte dítěti. Dávkování při obtížích 1x ráno a 1x večer. Po úpravě obtíží omezte na dávkování 1x ráno, a to obden.
Pokud i vám tento recept zabere, přidejte své komentáře a zkušenosti. Pomůžete mnoha zoufalým maminkám.
Rakovina dásní může souviset s nevhodnými protetickými pomůckami. Pokud nosíte zubní protézu, která způsobuje otlaky, určitě navštivte zubního lékaře. Ten náhradu vhodně upraví. Ostré hrany zubů, které dlouhodobě poškozují přilehlé tkáně, se rovněž řadí mezi rizikové faktory. Při některých ortodontických vadách dochází k tomu, že se zuby zakusují do okolních měkkých tkání místo toho, aby měly kontakt se zubem protější čelisti. Toto mechanické dráždění může následně vést k rakovinnému bujení. Také každodenní používání ústních vod s obsahem alkoholu není úplně bez rizika, proto jej nelze doporučit. Lepší je vyplachovat si ústa pouze ústní vodou bez alkoholu.
Zhoubné nádory dásně a oblasti za stoličkami tvoří maximálně 10 % všech zhoubných nádorů dutiny ústní. Rakovina dásní se nejčastěji vyskytuje ve věkové kategorii nad 60 let. Muži bývají touto chorobou postiženi více než ženy, ale poslední dobou je u žen zaznamenán nárůst, co se výskytu karcinomu dásní týče. V dutině ústní existují místa na dásni, kde se rakovina objevuje častěji než jinde. Jsou to oblasti kolem dolních třenových zubů a stoliček. Na horní čelist připadá jen 30 % těchto karcinomů.
Změny v buňkách může vyvolat například kouření, alkohol (především tvrdý), různé chemikálie, nevhodné stravovací návyky, nezdravý životní styl, infekce, mechanické dráždění a jiné.
Příznaky onemocnění jsou různé. Objevuje se například vřed na dásni nebo tvrdá boule na dásni, bílá tečka na dásni či červené fleky na dásních. Rakovina dásní se obvykle projevuje jako vřed nebo dlouhodobé narušení povrchu dásní bez přídavných symptomů. Může mít také podobu zarudlé plochy nebo vystouplého útvaru s hladkým, rozbrázděným nebo bradavičnatým povrchem. Časem se může tento útvar začít vředovitě rozpadat, což je doprovázeno silným zápachem z úst. Projevům maligního tumoru dásní může předcházet vytržení zubu, po kterém se nehojí zubní lůžko. Jako taková rakovina zubu neexistuje. Pokud již nějakou dobu nosíte snímatelnou nebo celkovou zubní náhradu, která najednou začíná padat, na vině může být rovněž karcinom dásně. Tím, jak zvětšuje svůj objem, zvedá část náhrady přiléhající na sliznici. Zde je nebezpečí penetrace do kosti a může se vyskytnout rakovina zubní kosti. Nemoc se však může projevit i příznaky, které na první pohled nejsou s ústy nijak spojeny. Mezi takové patří pocení, zvýšená tělesná teplota a nenadálý zásadní úbytek váhy. Alarmující jsou i bolesti ucha nebo padání víček.
Rakovina dásní při delším průběhu postihuje okolní tkáně. V horní čelisti zasahuje čelistní dutiny, tvrdé patro a sliznici tváří a rtu. V oblasti dolní čelisti se nádory dásně rozšiřují na jazyk, ret, ústní spodinu a na kostní trámčinu. Zhoubné nádory v oblasti za posledními stoličkami se na okolní tkáně šíří snadněji než karcinomy dásní. Navíc unikají pozornosti delší dobu, protože jsou vinou polohy hůře viditelné. Bývají doprovázeny potížemi s polykáním, což bývá často mylně připisováno onemocnění zubů nebo hltanu. Metastázy se šíří do podčelistních a hlubokých krčních uzlin.
Důležitá je jako v případě všech vážných onemocnění prevence. Zásadní význam mají pravidelná stomatologická vyšetření včetně likvidace všech infekcí – kazů, váčků a dalších.
Nezhoubné nádory se označují podle tkání, ze kterých vycházejí. Preventivní odstranění některých nádorů se stalo rutinou, u ostatních většinou postačí pravidelné kontroly.
Obecné vlastnosti nezhoubných nádorů jsou velmi podobné. Nezhoubné nádory se mohou za určitých podmínek přeměnit (zvrhnout) v nádory zhoubné. Vždy je proto vhodné konzultovat i nezhoubný nádor s odborným lékařem.
Mezi nezhoubné nádory patří:
Lipom – je nezhoubný nádor vycházející z tukové tkáně. Jeho buňky jsou uzavřeny ve zvláštním pouzdru uloženém nejčastěji v podkoží. Bývá hmatný jako nebolestivá boulička kdekoli na těle. Mívá velikost od několika milimetrů až do mnoha centimetrů v průměru. Může se vyskytovat i v mnohočetné formě (lipomatóza), což jsou desítky i stovky lipomů. Na rozdíl od metastáz zhoubného nádoru se nejedná o život ohrožující onemocnění. Odstranit lipom chirurgicky je jednoduché. Je vhodné odstranit lipom, který překáží v nějaké činnosti, který bolí, hyzdí, který se zvětšuje nebo ze kterého má pacient strach.
Fibrom – je nezhoubný nádor vycházející z vaziva (nejčastěji kožního). Obvykle se vyskytuje jako přívěsek na kůži obličeje, krku, podpaží nebo třísel. Je měkký, nebolestivý, barvy okolní kůže nebo tmavší. Bývá viditelný od nejmenších velikostí do několika centimetrů. Mívá tvar válečku nebo kuličky, často visí na tenké stopce. Stopka se může pootočením zaškrtit, pak do fibromu nemůže přitékat krev a fibrom se zanítí, zarudne a bolí. Zánět může přejít do okolí nebo může fibrom odpadnout a dojde k samovolnému zhojení. Fibrom na viditelném místě hyzdí stejně jako bradavice. Jeho chirurgické odstranění je jednoduché. Odstraňuje se ze stejných důvodů jako lipom.
Histiocytom – je nezhoubný tužší kožní nádor z vaziva (fibrom) a zvláštních obranných buněk (histiocytů). Často je načervenalý, může svědit. Bývá též nazýván dermatofibrom, fibroma durum nebo histiocyt.
Hemangiom – je nezhoubný nádor vycházející z cévní stěny. Vyskytuje se kdekoli v dobře prokrvených částech těla i v kůži, podobně jako kožní fibrom, ale je nejčastěji červený. Jeho odstranění je snadné. Odstraňuje se z kosmetických důvodů, nebo když se zvětšuje.
Chondrom – je nezhoubný nádor vycházející z chrupavky. Vyskytuje se zřídkakdy. Může se objevit všude, kde je chrupavka, nejčastěji pak v okolí nártu, hlezna (kotníky) nebo v koleni. Nebývá viditelný ani hmatný, ale může se stát překážkou v kloubu. Chirurgické odstranění bývá jednoduché.
Osteom – je nezhoubný nádor vycházející z kosti. Kost je živá tkáň, která je neustále kostními buňkami odbourávána a zároveň znovu tvořena. Proto se nádor může vyskytnout i v dospělé kosti. Osteom může vystupovat z kosti ve formě hmatné tvrdé nebolestivé bouličky, podobně jako uzlina. Nádor vyskytující se uvnitř kosti se většinou zjistí náhodně při rentgenovém vyšetření, které se provádí po nějakém úrazu, nebo když zlomenina neodpovídá mechanismu úrazu a kost praská v místě oslabeném nádorem. Chirurgické odstranění bývá složitější. Jakmile je osteom zjištěn a odlišen od cysty, odstraňuje se.
