Boule vznikají nejčastěji na hlavě, kde je nad plochými lebečními kostmi tenká kůže. Boule na hlavě trápí především malé děti, které se ještě neumí dobře orientovat v prostoru, nedokážou odhadnout vzdálenosti a nemají dobrou rovnováhu. Věk batolete tak bývá provázen častými boulemi na hlavě. Jestliže je některé dítě skutečně velmi náchylné k častým střetům své hlavy s tvrdými předměty (narážení do stěn, pády a podobně), měly by jim jejich maminky chránit hlavy turbánkem z pleny nebo měkkého šátku.
V dřívějších dobách bývalo zvykem boule na hlavě vzniklé úrazem zatlačovat. Mnozí lidé vzpomínají na oboustranné utrpení, když je milovaná maminka (babička) pevně sevřela mezi koleny a lžicí nebo plochou jídelního nože se pokoušela bouli na hlavě nacpat dovnitř lebky. Kromě křiku, slz a ještě větší bolesti nemělo zatlačování žádný efekt. Mnohem účinnější a příjemnější je přiložit na bouli na hlavě studený mokrý obklad.
Úraz hlavy nemusí končit jen boulí na hlavě. Třeba i po několika hodinách se mohou objevit příznaky otřesu mozku nebo poškození lebečních kostí. V takových případech je nezbytné odborné lékařské vyšetření.
V podkoží (škáře) na hlavě je poměrně bohatá síť krevních vlásečnic neboli kapilár, které přivádějí z tepének živiny i kyslík a ústí do odvodných žilek. Žilami se pak odvádějí odpadní látky a oxid uhličitý. Bohaté prokrvení kůže hlavy pak způsobuje, že i drobná otevřená poranění značně krvácejí, například po nepodařeném skoku do mělké vody nebo po škrábnutí větví v lese. Když zůstane kůže neporušená, může náraz poranit nebo poškodit krevní a mízní kapiláry pod pokožkou.
Krevní kapiláry jsou po odstupu z tepének pod slabým tlakem nutným pro filtraci krevní plazmy s živinami a kyslíkem do tkání. Proto může z narušených kapilár pod tlakem vytékat buď přímo krev, nebo jen světlá krevní plazma, jestliže jsou cévy zasaženy mírněji a krvinky neunikají. Skoro vždy jsou však poškozeny křehčí mízní kapiláry, které nepozorovaně protkávají celé naše tělo. Mají za úkol průběžně odvádět z mezibuněčného prostoru přebytečnou tekutinu a nakonec ji dopravit do krevního řečiště.
Pod místem úderu se proto hromadí směs mezibuněčné tekutiny, kožního vaziva (vláken složených z bílkoviny kolagenu) a krevních bílkovin, které se začínají srážet. Tvoří se nerozpustná, postupně tvrdnoucí hmota. Boule se pak po několika dnech bez následků vstřebá. Někdy i trochu cestuje a může měnit barvu. Pokud je její náplň bez krvinek, je boule téměř bílá (u černochů černá). Sraženina obsahující červené krvinky ovšem mění barvu jako v případě modřiny. Červené krevní barvivo hemoglobin se
Ve svém příspěvku SVEDIVA VYRAZKA NA HLAVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nada (Morava).
Dobry den,prosim vas o radu.Kolem krcni patere,v oblasti zacinajicich rustu vlasu se mi casto,nekdy kazdy mesic,nekdy co ctvrt roku,utvori mala vyrazka,ktera me dost svedi.Kdyz si ji poskrabu,nebo nekdy zavadim hrebenem,zacne svedit jeste vic a udela se mi tvrdsi boule,asi dvoucentimetrova a postupne se mi udelaji dalsi boule,ktere postupuji vys do hlavy a dost svedi.V dobe,kdy se mi utvori mne boli hlava,mam zpomalene mysleni,nekdy je mi spatne a jsem malatna,bez horecky.Za necely mesic mi pak boule zmizi.Jsem celorocni alergickou upornou rymu,jsem alerg.na peri,kocku,roztoce,prach.Kocku nemame,z peri taky nic.Mam prelecenou toxoplazmozu,jiz 15 let a teno problem s vyrazkou mam asi pet let.Uz jsem zkusila ruznou vnitrni cistici lecbu bylinkama,kdyz jsem brala antib.take nezabraly,ani je nemuzu brat casto kvuli imunity,mam ji dost oslabenou. Dekuji Vam za radu,krasny den preji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika.
asi bych na vasem miste volila alternativni celostni medicinu,nebo konstitucni homeopatii,jestli neverite na zazraky,tak po homeopaticke lecbe se budete divit,co vsechno se vam v tele i v dusi optimalizuje.Hledejte lekare homeopata,hodne zdarua pryc s problemy a starostmi....
Jde o boule, které se na hlavě objeví bez zjevné příčiny. Protože si na pokožku hlavy člověk sám nevidí, je dobré navštívit lékaře, který původ boule na hlavě rozpozná a rozhodne o následné léčbě.
Jako boulička se například jeví vznikající vřídek, který může být velmi bolestivý. Drobné boule (spíše bouličky) na hlavě může způsobit nevhodně zvolený šampon, a to zejména u přípravků typu „dva v jednom“. Bouličky na hlavě se později změní ve stroupky. Pokožku je vhodné opláchnout vlažným heřmánkovým odvarem a pak změnit šampon.
Tuková bulka pod kůží hlavy se může rovněž jevit jako boule na hlavě. Protože bude vadit při česání a mohlo by dojít k zanesení infekce do rány po hřebeni, je vhodné navštívit kožního lékaře.
Jako malé boule mohou vypadat i jiné kožní změny na pokožce hlavy – bradavice, ateromy, lipomy, fibromy, mateřská znaménka. Některé lze odstranit, s jinými je třeba se celoživotně smířit.
Aterom je cysta naplněná sekretem mazové žlázy a šupinami epidermu. Aterom má většinou kulovitý tvar v barvě kůže anebo je tmavší než okolní pokožka. Nejčastěji se aterom vytváří v místech vývodu mazové žlázy – kolem uší, na tvářích, na zádech, na zevních genitáliích, kolem konečníku. Ale cysta mazové žlázy se může vytvořit i na jiných místech těla, jestliže dojde k uzavření vývodu mazové žlázy kolem vlasu nebo chloupku. Aterom se jen zcela výjimečně objeví na neochlupených částech těla. Sekret a šupiny epidermu se v cystě hromadí bez možnosti proniknout pokožkou ven. Kůže se s přibývajícím mazem ztenčuje a prosvítá jí obsah ateromu – od bělavé přes žlutou až k temné – v případě zanícení ateromu. Odstranění ateromu není náročný zákrok, provádí se chirurgicky (klasicky nebo laserem). Nedoporučuje se pokoušet odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách totiž není možné dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní (znají to například lidé, kterým se vytváří bulka na stále stejném místě – třeba na zádech). Proto je třeba odborný zásah, při němž lékař vyjme celé pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikl zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.
Lipom vzniká lokalizovaným zmnožením tukových buněk v podkoží, takže se vytvářejí charakteristické měkké, až několik centimetrů velké bulky. Nevznikají většinou na žádném podkladě, například po dráždění daného místa. Jedná se o nezhoubný nádor, u nějž je přechod do zhoubného stadia extrémně vzácný. Lipom se vytvoří během několika měsíců, často si ho pacienti nahmatá, až když je větší. Po vytvoření se již nezvětšuje, nebolí, je měkký, pružný až tuhý. Kůže v okol
Ve svém příspěvku VIŠNĚVSKÉHO BALZÁM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Příhodová.
Veterinářka mi předepsala balzám pro psa. Udělala se mu na přední noze tuhá boule velikosti asi slepičího vejce, nad kolenem naplněná nějakou tekutinou, zřejmě se mu tam něco zapíchlo a nezjistili jsme co to bylo.máme mu to 14 dní mazat a pak ho přijít ukázat, aby rozhodla , zda bude nutný chirurgický zákrok. Po týdnu mazání a masírování boule změkla na konzistenci želé.Můžeme tuto procedůru považovat za všelék, nebo počítat s operací? POdle informací, které jsem si přečetla o balzámu se domnívám, že by psovi pomoci i bez zákroku
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Boule vzniklé pohmožděním mají různou povahu; může jít o vylitou krev nebo jinou tekutinu. Podle místa vzniku se liší závažností, bolestivostí, léčbou a průběhem hojení.
Boule nad kostí na bérci (oblast mezi kolenem a kotníkem) způsobená pohmožděním je krevní výron (hematom) vzniklý mezi přední plochou holenní kosti a kůží. Jako první pomoc je vhodné použít ledový obklad. V případě pokračujícího narůstání hematomu je nutná bandáž (nejlépe elastickým obinadlem) k zastavení jeho dalšího narůstání a dále uložení postižené končetiny do výšky. Větší hematom na bérci se hojí špatně a zdlouhavě, neboť bérec je mnohem méně prokrvený než hlava. Časté bývají zánětlivé komplikace; vylitá krev je totiž vhodným místem k množení mikroorganismů. Dalším faktorem zvyšujícím pravděpodobnost vzniku zánětu (někdy až vzniku bércového vředu) je onemocnění žilního systému dolních končetin. Hrubším pohmožděním přední strany holenní kosti může dojít k drobnému odlomení hrany kosti. Toto odlomení nemá žádný vliv na funkci kosti, často však zůstává trvalá deformita přední hrany holenní kosti.
Boule nad svalem způsobená pohmožděním svalu je rovněž krevním výronem. První pomocí je ledování a klid. Důležité je nesnažit se sval rozcvičit; podstatně by tím byla prodloužena doba přetrvávajících potíží. V případě závažnějšího poranění je vhodné vyšetření chirurgem, který vyloučí či potvrdí poškození svalu.
Boule nad kolenem (jablkem) způsobená pohmožděním nebo otlačením se označuje jako burzitida – nadměrné nahromadění tekutiny burzy (zvláštní polštářek mezi plochou jablka a kůží umožňující volný pohyb kůže proti kosti). Burzitida je svou podstatou podobná gangliomu, liší se jen místem a způsobem vzniku. Při tomto úrazu nepomáhá žádné domácí ošetření, místo musí být ošetřeno lékařem (chirurgem). Nejčastěji bývá nutné odborné odsátí tekutiny (punkce), mnohdy i opakovaně. Někdy je nutné zklidnění zánětu dlahou. Často musí následovat operační odstranění celé změněné burzy pro vracející se (recidivující) potíže.
V naší poradně s názvem NA HŘBETU LEVE RUKY MODRA PODLITINA,NEBOLI CCA5 CM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vera Zapletalova.
Na levé ruce hřbetu, se bez bolesti utvořila modrá podlitina.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vznik modřin bez předchozího úrazu a bez bolesti může souviset se srážlivostí krve. Pokud se krev sráží pomalu, tak se dělají modřiny i bez výrazného zranění nebo úrazu.
Pomalá srážlivost krve se diagnostikuje při laboratorním vyšetření krve, který může zadat i váš praktický lékař.
Podle výsledků pak určí další postup. Nejčastější příčinou je nedostatek vitamínu K, který si tělo nedokáže samo vyrobit a je závislé na dodávkách ze stravy. Nejvíce vitamínu K má zelenina a vnitřnosti jatečných zvířat.
Obraťte se proto na svého praktického lékaře, aby vám pomohl najít příčinu i řešení tohoto problému.
Poranění hlavy jsou zvláště u dětí poměrně častá. Pro novorozenecký a kojenecký věk jsou typická taková poranění hlavy, která vznikají v souvislosti s pádem z přebalovacího stolu, nezajištěné postýlky či nezajištěného kočárku. Nebezpečné jsou u starších kojenců pády spojené s používáním chodítek nebo s procházkami po schodech. Batolatům hrozí kromě pádů ze schodů také pády z prolézaček, kol, tříkolek a podobně. Všechna poranění hlavy v souvislosti s pády vznikají účinkem hrubého násilí na tuto oblast.
Při poranění hlavy rozlišujeme poranění povrchní a vnitřní, případně kombinaci obou.
Typickým představitelem povrchního poranění je boule vzniklá uhozením se do hlavy. Také různé oděrky, tržné či řezné rány patří k častým zástupcům povrchních poranění. Zde je nutné připomenout, že rány na čele, v obličeji nebo ve vlasaté části hlavy mohou silně krvácet, i když jsou jen malé. Důvodem je velké prokrvení těchto oblastí (viz výše v článku).
Mluvíme-li o poranění vnitřním, máme nejčastěji na mysli otřes mozku. Charakteristickými příznaky tohoto stavu jsou bolest hlavy, pocit na zvracení, či přímo zvracení. Může být přítomna i krátkodobá porucha vědomí nebo stav, kdy si dítě nepamatuje dobu těsně před úrazem.
Nikdy poranění hlavy, i sebemenší, nepodceňujte! Pokuste se zhodnotit situaci a jednejte! U malého povrchního poranění (odřenina, lehká boule na čele a podobně) postačí ve většině případů domácí ošetření. V případě podezření na otřes mozku, většího povrchního či hrozícího nitrolebního krvácení neváhejte a buď sami dopravte dítě do nemocnice, nebo (v případě pochybností či závažnějších příznaků, jako je například výtok tekutiny z ucha, zlomeniny lebky a jiných) volejte neprodleně rychlou záchrannou službu.
Pokud se nerozhodnete dítě po úrazu hlavy nechat vyšetřit lékařem, je bezpodmínečně nutné minimálně 24 hodin sledovat stav vědomí zraněného. V noci si nastavte budík a vzbuďte dítě každé 2 až 3 hodiny, aby bylo jasné, že nemá známky mozkového postižení a neupadá do bezvědomí. V případě nevolnosti, výrazné spavosti i přes den, pocitu na zvracení, zvracení nebo poruše vidění ihned vyhledejte lékaře.
Boule na hlavě u dětí mohou vzniknout i jako nádorové onemocnění.
V naší poradně s názvem TUKOVÁ BOULE NA NOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka.
Dobry den mam tukovou bulku na noze uz my ji asi desetkrat rezali a stale my to roste prvne rozrizli a zasili a tet jen rezaji a stale to roste a uz se tam dostala velka infekce ktera muze znamenat i amputaci koncetiny co na tohle opravdu pomuze aby se to uz nevytvarelo?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Zkuste změnu lékaře. Najděte si ještě jiného kožního lékaře a nechte se jím léčit. Tím si ověříte správnost či nesprávnost současné léčby. Zapojením více na sobě nezávislých lékařů můžete získat lepší vysledky ve své léčbě.
Nově vzniklá boule pod kůží by měla být vyšetřena lékařem. Kromě fyzikálního vyšetření (bolestivost, pohyblivost vůči okolním tkáním) se vás lékař zeptá na známky infekce (hlavně zvýšená teplota). Ze zobrazovacích metod je doporučován ultrazvuk a při pochybnostech je možné odebrat z neznámého ložiska vzorek (biopsie) a nechat ho histologicky vyšetřit. Při zvětšení podkožní uzliny nejasné příčiny je vhodné ji celou chirurgicky odstranit a taktéž zajistit histologické vyšetření.
Boule na nohou mohou být zapříčiněny zvětšenými mízními uzlinami, nezhoubnými nádory, abscesy, zhoubnými nádory, revmatickými uzlíky, ganglionem, keloidem a mukokélou.
Zvětšené mízní uzliny jsou podkožně uložené uzliny, které se mohou zvětšit při řadě onemocnění, jedná se zejména o infekce, méně často pak o nádorové choroby. Infekční uzliny bývají většinou zároveň bolestivé. Zvětšení podkožních uzlin lze nejčastěji nahmatat v tříslech.
Nezhoubné nádory bývají poměrně běžnou příčinou vzniku podkožních bulek. Z nejběžnějších jsou to například lipomy, leiomyomy, fibromy a neurofibromy. Existují i některé vzácné geneticky podmíněné choroby s mnohočetným výskytem těchto podkožních nádorů, jako je například neurofibromatóza.
Podkožně uložené abscesy (ložiska hnisu) se projevují jako podkožní boule. Dost často je nad nimi zarudlá kůže a pohmatově jsou bolestivé. Vzhledem k tomu, že je absces známkou infekčního procesu, trpí nemocný často horečkami.
Zhoubné nádory v podkoží lze většinou najít jako lokální metastázy zhoubných nádorů.
Revmatické uzlíky se vyskytují při postižení kloubů při revmatoidní artritidě. Uzlíky vznikají v místě postižených kloubů, jsou tuhé a obsahují velké množství vaziva.
Ganglion je cystický útvar vyplněný rosolovitou polotekutou hmotou, který vzniká v blízkosti kloubů a svalových šlach. Může být nepříjemný a bolestivý při pohybu, řeší se vypuštěním tekutiny nebo úplným chirurgickým odstraněním.
Keloid je zbytnělá jizva vzniklá poruchou hojení.
Mukokéla znamená nahromadění tekutého hlenu v místě, kde došlo k narušení vývodu některé ze žlázek. Poměrně častá je mukokéla v dutině ústní a na vnitřní straně rtu, může se však vyskytovat i jinde na těle včetně podkoží.
Ve svém příspěvku BOULE NAD KLICNI KOSTI. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobry vecer, tak pred tydnem jsem si vsimla boule nad pravou klicni kosti. Nijak se nepohybuje. Na zatlaceni bolestiva a bolestive i smerem za krk. Nez pujdu k lekari,rada bych vedela jake jsou moznosti puvodu boule. Dekuji za odpoved. Petra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.
Mé sestře se objevila bulka pod kliční kostí na levé straně.Bolestivá.Cítila bolest i pod levým žebrem,vystřelující.A ted se k tomu přidal dvě zvětšené uzliny na krku, sucho v ústech.Byla na různých vyšetřeních,neví co to je,jedni to chtěj řezat,druzí zase ne.Je sama s dětmi/jedno vážně nemocné/,takže to chce řešit a ne čekat.Má někdo zkušenost nebo stejný problém!?Předem díky
Boule na stehně pod kůží jsou tvořeny nahromaděným tukem, mohou být různé velikosti, mohou být patrné dotykem nebo v některých případech i opticky. Zpravidla tyto boule nebolí. Toto onemocnění není zpravidla závažné, ale je dobré navštívit lékaře a poradit se s ním. Lékař by měl boule prohmatat a následně zajistit i mikroskopické vyšetření. Může se totiž jednat o tukový novotvar, ale také o fibrom, hmatný myom, ale také o nevelkou svalovou kýlu. Správné je na chirurgické ambulanci provést odstranění novotvaru a zajistit jeho mikroskopické vyšetření na histologii.
V naší poradně s názvem MRTVÝ NEHET se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola Nováková.
Dobrý den,
před 14 dny mi na palec na pravé noze spalo kladivo a měla jsem palec naražený.
Teď,když se podívám na palec a zmáčknu nehet,tak vidím jak už se nehet odděluje od palce. Je to pro mě děsivé a ráda bych nehet přilepila zpátky:D.
Ale vím že musí jít ven,mám ho odtrhnout? nebo pomalu jej sundat? Sundat ve vaně? Nebo prostě jak na něj?
A co potom až tam nehet nebude a bude jen palec? Stačí jen nalepit náplast a ničemu se vyhýbat? Nebo si na to něco mazat?
Děkuji za odpověď.
Nikola 18let.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nehet po takovém úrazu se dříve nebo pozdeji sám uvolní z nehtového lůžka. Vytlačí ho nový nehet, který roste pod ním. Je vhodné zachovat nehet na svém místě co nejdéle, aby bylo ochráněno nehtové lůžko. Až dojde k odpadnutí starého nehtu, tak obsažené lůžko ničím nepřelepujte nebo se vám tam vytvoří plíseň, která pak nedovolí novému nehtu dorůst. Mazat můžete jen kvůli hydrataci běžnými tělovými mléky. Nehet na noze roste asi tak půl milimetru za týden, podle toho můžete odhadnout, za jak dlouho vám nový nehet pokryje celé lůžko. Do té doby udržujte nehtové lůžko v dokonalé čistotě.
V naší poradně s názvem OTEKLY KOTNIK BEZ URAZU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Niku.
Dobry den, prosim o pomoc.. Pred mesicem jsme byli s rodinou na horach a ja vytahla po roce pohorky, druhy den rano me bolel nart na prave noze na dotek, nemohla jsem byt v zadnych botech ani v pantoflich vse me ze zhora tlacilo a desne bolelo.. Po par dnech se mi udelal otok nartu i prsty byli natekle..Omezen pohyb.. Vzdy po chvili chuze se to trosku zlapsilo ta bolest.. Asi po 14 dnech to bolet postupne prestalo.. Ale ted mam stale otok uz nemam natekly nart ale kotnik+cca 2cm na lytko..Noha neni tepla, nijak zbarvena jen citim jakoby slabe tuhnuti lytka.. Videli me 4doktori a nikdo nepomohl.. Brala jsem ketonal retard, chladila jsem, stazene jsem to mela, octovy zabaly jsem zkousela.. A delali mi jen RTG i presto ze jsem rekla ze jsem uraz nemela.. Ale jine vysetreni zadne BOHUZEL.. Podotykam ze mi je 24let a jsem mama a servirka, kourim rok nejslabsi ktere vyrabeji a jeste pred dvemi mesici jsem chodila pravidelne 2x tydne na zumbu a zatim se s nicim nelecim. Poradite mi nekdo prosim, uz jsem z toho vazne zoufala. Mockrat dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zřejmě došlo k namožení svalů klenby a na to vám pomůže opakovaná reflexní masáž chodidel a lýtek. V Čechách tuto terapii bezvadně provádí thajky. Hledejte thajské masáže ve svém okolí a dopřejte si masáž nohou dvakrát až třikrát týdně. Do měsíce by se mělo vše spravit.
Tříska pod nehtem: Cizí tělísko (nejčastěji tříska nebo částečka olupujícího se laku) se může dostat pod nehet, kde pevně uvízne. Takové poranění je v okamžiku úrazu velmi bolestivé, bolest však po chvíli ustoupí. Rána většinou nekrvácí, proto bývá léčení zanedbáváno. S třískou se však pod nehet dostávají mikroorganismy.
Možnosti dalšího vývoje neošetřeného úrazu podle reakce organismu na cizí tělísko:
Tříska odrůstá spolu s nehtem a postupně se jí organismus zbaví. Infekce nemusí vůbec vzniknout.
Tříska zůstává (pevně lpí) v nehtovém lůžku, nad ní odrůstá nehet. Teprve po delší době dochází k postupnému uvolňování třísky a rozvoji zánětlivé reakce (s odstupem týdnů).
Nehtové lůžko se bezprostředně (do 3 dnů) zanítí a hnis vytéká původní rankou zpod nehtu.
Nehtové lůžko se bezprostředně (do 3 dnů) zanítí a hnis se pod nehtem hromadí. Nehet je hnisem odtlačován a postupně se celý odloučí. V tomto případě nastává největší bolest druhý den po úrazu. Je velká pravděpodobnost, že se prst zhojí, ale nově narůstající nehet bude zdeformovaný nebo jinak neplnohodnotný.
Pacient je ohrožen rozvojem tetanu a v souvislosti s vývojem zánětu trpí bolestí. Vyhledání lékařského ošetření je nejvhodnější následující pracovní den dopoledne. V případě trvající bolesti ihned.
Léčba
Lékař prst znecitliví (místním umrtvením) a tělísko odstraní – většinou je třeba snést nehet (laicky strhnout nehet). Snesení nehtu po znecitlivění prstu nebolí. Pak je nehtové lůžko ošetřeno a pacient je přeočkován (nebo je mu zkontrolováno očkování) proti tetanu. Po odborném odstranění nehtu vyroste nový plnohodnotný (nezdeformovaný) nehet. Snesení nehtu po znecitlivění prstu je skutečně nebolestivý zákrok. Pacient, který se o zákroku dozví až dodatečně (po zakrytí prstu obvazem), nechce této informaci ani uvěřit, protože stržení nehtu vůbec nevnímal.
Odchlípnutí nehtu: K odchlípnutí (odtržení) části nehtu může dojít působením přímého násilí na nehet ve směru od nehtového lůžka. Nedojde-li ke znečištění (kontaminaci) nehtového lůžka, bolest po zklidnění pomine. V takovém případě je možné nechat nehtové lůžko samovolně zhojit a odrůstající nehet pouze odstřihovat.
Lékařské ošetření je dobré vyhledat jen v případě trvající bolesti a zarudnutí prstu (které jsou známkami zánětu).
Uhození do nehtu bez poranění nehtového lůžka: Běžné uhození do nehtu (nejčastěji kladivem) je prosté odloučení nehtu od (jinak nepoškozeného) lůžka. To může vést ke vzniku krevního výronu pod nehtem (modřina). Krev je pod nehtem viditelná a působí přetlak – celý poslední článek prstu bolí a škube v něm. Rána navenek
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Zánět žil na noze je náhle vzniklý zarudlý, tuhý a bolestivý proužek na končetině v průběhu povrchové žíly. Často se jedná o křečovou žílu, někdy také toto onemocnění vzniká po aplikaci injekce do žíly nebo po úrazu, například po tupém úderu. Zarudnutí bývá někdy provázeno celkovou teplotou. Po pár dnech většinou zarudnutí zbledne a bolestivost se zmírní, ale tuhý proužek přetrvává delší dobu, i několik měsíců. Může se různě šířit v rámci končetiny, například v jednom místě již odeznívá a v dalším se nově objeví. Zánět žil dolních končetin se podle lokalizace postižené žíly rozlišuje na zánět povrchových žil a zánět hlubokých žil, neboť i systém žil dolních končetin se člení na hluboký a povrchový.
U nekomplikovaného žilního zánětu spočívá léčba v používání zdravotních punčoch nebo bandáží a v lokální aplikaci takzvaných heparinoidů (masti jako Heparoid, Lioton, Hirudoid, Viatromb). Vhodné je léčbu doplnit o venotonika, léky posilující žilní stěnu a zlepšující žilní návrat. V případě teplot je vhodné přeléčení antibiotiky. Mimo stahování končetiny bandážemi nebo punčochami, a to v akutní fázi trvale, není později přes den zapotřebí žádných zvláštních omezení. Pohybový režim je vhodný přiměřený, bez přetěžování, ale rovněž bez trvalého klidu na lůžku. Lze doporučit vyvýšenou polohu končetiny při odpočinku, dále dostatečný přísun tekutin a sprchování postiženého místa chladnou vodou.
U žilního onemocnění na noze je důležité rozlišit, zda se jedná o flembotrombózu nebo o tromboflebitidu. Každý typ onemocnění totiž vyžaduje různou terapii. Tato onemocnění patří vždy do rukou lékaře.
V naší poradně s názvem FLÍČKY POD NEHTEM BEZ ÚRAZU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, bez jakéhokoli úrazu, nebo zhmoždění prstů na ruce se objevili tyto fleky - viz. foto. Předcházel tomu nepříjemný, bolestivý pocit v nehtových lůžkách, na dotek jsou taky bolestivé. Jedná se o tři prsty - na levé i pravé ruce. Tyto nehty jsou i teplejší. Pokud nedošlo k úrazu, co by to mohlo být? Děkuji. Jana Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tato komplikace nastává tehdy, když jdete stylem chůze, který vyžaduje zvedání palce a dalších prstů na noze. Pohyb prstů je instinktivní, takže si ho neuvědomujete. Palec při každém zvednutí narazí nehtem na vršek špičky vaší obuvi a když je těchto nárazů hodně v krátké době, tak se vytvoří normální hematom, který vypadá jako ten váš. Typický doprovodný jev je právě bolest nehtu při stlačení.
Jak tomu zabránit? Není to jednoduché, zvláště pokud musíte nosit uzavřené boty. Jednoduché řešení je vyměnit uzavřené boty za sandály. Pokud to nejde, můžete experimentovat s větším číslem bot a nebo se zaměřit na boty s měkkou textilní špičkou. Také se zde nabízí použití speciální bandáže, která ale dokáže fixovat jen palec. Tady se můžete podívat na to, jak vypadá a kolik stojí: https://www.zbozi.cz/vyrobe…
Mezi onemocnění lymfatického systému patří lymfedém.
Lymfedém je vleklé onemocnění projevující se otokem. Vzniká jako následek špatné funkce lymfatického (neboli mízního) systému, kdy dochází ke hromadění tekutiny (lymfy, mízy) ve tkáních. Princip lymfedému je tedy ten, že nefunguje-li správně odvod vznikajícího nadbytku tekutiny ve tkáni lymfatickým systémem, lymfa se ve tkáni hromadí a dané místo otéká. Rozlišujeme primární a sekundární lymfedém.
Primární lymfedém (neboli vrozený)
Tento lymfedém se dále dělí na dědičný a nedědičný, příčina jeho vzniku není známa, je spojován s hormonálními anomáliemi. Obvykle se rozvíjí v období puberty (může však nastat i pozdější projev – po 35. roce).
Dědičný lymfedém – zde je důležitá rodinná anamnéza, poněvadž tento druh lymfedému se většinou dědí z matky na dceru. Objeví se hned při narození a nejčastěji se projeví otokem dolní končetiny, otoky jsou patrné kolem prstů, kotníků a šíří se směrem nahoru, což je charakteristické právě pro primární lymfedém.
Může se také projevit kolem 9. roku života – otok se zpravidla objeví na jedné noze, začíná kolem prstů, kotníku a postupně se šíří směrem nahoru. Posléze se objeví i na druhé noze. Z dlouhodobých výzkumů vyplývá, že z 10 lymfedematiků je 8 děvčat a 2 chlapci.
Pozdní lymfedém – objevuje se po 35. roce života. Může se objevit i po narození, může však být vyvolán virovým onemocněním či hormonálními změnami v pubertě, těhotenství, menopauze. Včasná diagnóza je velmi důležitá pro úspěšnost léčby.
Porušená funkce lymfatického systému je u primárního lymfedému zapříčiněná špatně vyvinutým lymfatickým systémem. Spouštěcím mechanismem může být úraz, infekce, přílišná zátěž, dlouhé sezení či stání. Často se manifestuje spontánně. Otok se vyskytuje na končetinách, především na noze – na periferii (oblast prstů, kotníků). Někdy bývá otok asymetrický, tedy na druhé končetině zcela chybí (odtud alternativní název sloní noha – elefantismus). Šíření primárního lymfedému probíhá proximálně (to znamená ke středu těla – na noze směrem ke kyčli, na ruce k rameni), označuje se jako ascendentní forma.
Sekundární lymfedém (v průběhu života se vyskytující)
V dnešní době přibývá pacientů s diagnózou tohoto lymfedému. Sekundární lymfedém může být způsoben ucpáním lymfatických uzlin a špatným tokem lymfy, čímž dochází k lymfostázi, což je hromadění tekutiny, a ke vzniku otoku. Příčinou bývá například chirurgický zákrok, kdy dojde k odstranění většího množství lymfatických uzlin s následným ozařováním, například při nádorovém onemocnění. Další příčinou mohou být úrazy se silným zhmožděním (pod
V naší poradně s názvem FLÍČKY POD NEHTEM BEZ ÚRAZU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Tato komplikace nastává tehdy, když jdete stylem chůze, který vyžaduje zvedání palce a dalších prstů na noze. Pohyb prstů je instinktivní, takže si ho neuvědomujete. Palec při každém zvednutí narazí nehtem na vršek špičky vaší obuvi a když je těchto nárazů hodně v krátké době, tak se vytvoří normální hematom, který vypadá jako ten váš. Typický doprovodný jev je právě bolest nehtu při stlačení.
Jak tomu zabránit? Není to jednoduché, zvláště pokud musíte nosit uzavřené boty. Jednoduché řešení je vyměnit uzavřené boty za sandály. Pokud to nejde, můžete experimentovat s větším číslem bot a nebo se zaměřit na boty s měkkou textilní špičkou. Také se zde nabízí použití speciální bandáže, která ale dokáže fixovat jen palec. Tady se můžete podívat na to, jak vypadá a kolik stojí: https://www.zbozi.cz/vyrobe…
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den, děkuji za odpověď, ale to jsou prsty na ruce - jak uvádím v popisu, né na noze. Na fotce je palec na levé ruce - přikládám ještě fotku palce na pravé ruce - kde je stejný flek, jen trochu bledší. Jana Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Nezhoubné nádory se označují podle tkání, ze kterých vycházejí. Preventivní odstranění některých nádorů se stalo rutinou, u ostatních většinou postačí pravidelné kontroly.
Obecné vlastnosti nezhoubných nádorů jsou velmi podobné. Nezhoubné nádory se mohou za určitých podmínek přeměnit (zvrhnout) v nádory zhoubné. Vždy je proto vhodné konzultovat i nezhoubný nádor s odborným lékařem.
Mezi nezhoubné nádory patří:
Lipom – je nezhoubný nádor vycházející z tukové tkáně. Jeho buňky jsou uzavřeny ve zvláštním pouzdru uloženém nejčastěji v podkoží. Bývá hmatný jako nebolestivá boulička kdekoli na těle. Mívá velikost od několika milimetrů až do mnoha centimetrů v průměru. Může se vyskytovat i v mnohočetné formě (lipomatóza), což jsou desítky i stovky lipomů. Na rozdíl od metastáz zhoubného nádoru se nejedná o život ohrožující onemocnění. Odstranit lipom chirurgicky je jednoduché. Je vhodné odstranit lipom, který překáží v nějaké činnosti, který bolí, hyzdí, který se zvětšuje nebo ze kterého má pacient strach.
Fibrom – je nezhoubný nádor vycházející z vaziva (nejčastěji kožního). Obvykle se vyskytuje jako přívěsek na kůži obličeje, krku, podpaží nebo třísel. Je měkký, nebolestivý, barvy okolní kůže nebo tmavší. Bývá viditelný od nejmenších velikostí do několika centimetrů. Mívá tvar válečku nebo kuličky, často visí na tenké stopce. Stopka se může pootočením zaškrtit, pak do fibromu nemůže přitékat krev a fibrom se zanítí, zarudne a bolí. Zánět může přejít do okolí nebo může fibrom odpadnout a dojde k samovolnému zhojení. Fibrom na viditelném místě hyzdí stejně jako bradavice. Jeho chirurgické odstranění je jednoduché. Odstraňuje se ze stejných důvodů jako lipom.
Histiocytom – je nezhoubný tužší kožní nádor z vaziva (fibrom) a zvláštních obranných buněk (histiocytů). Často je načervenalý, může svědit. Bývá též nazýván dermatofibrom, fibroma durum nebo histiocyt.
Hemangiom – je nezhoubný nádor vycházející z cévní stěny. Vyskytuje se kdekoli v dobře prokrvených částech těla i v kůži, podobně jako kožní fibrom, ale je nejčastěji červený. Jeho odstranění je snadné. Odstraňuje se z kosmetických důvodů, nebo když se zvětšuje.
Chondrom – je nezhoubný nádor vycházející z chrupavky. Vyskytuje se zřídkakdy. Může se objevit všude, kde je chrupavka, nejčastěji pak v okolí nártu, hlezna (kotníky) nebo v koleni. Nebývá viditelný ani hmatný, ale může se stát překážkou v kloubu. Chirurgické odstranění bývá jednoduché.
Osteom – je nezhoubný nádor vycházející z kosti. Kost je živá tkáň, která je neustále kostními buňkami odbourávána a zároveň znovu tvořena. Proto se nádor může vyskytnout i v dospělé kosti. Osteom může vystupovat z kosti ve formě hmatné tvrdé nebolestivé bouličky, podobně jako uzlina. Nádor vyskytující se uvnitř kosti se většinou zjistí náhodně při rentgenovém vyšetření, které se provádí po nějakém úrazu, nebo když zlomenina neodpovídá mechanismu úrazu a kost praská v místě oslabeném nádorem. Chirurgické odstranění bývá složitější. Jakmile je osteom zjištěn a odlišen od cysty, odstraňuje se.
V naší poradně s názvem RAKOVINA KŮŽE POD NEHTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa.
Dobrý den,nevím jak dlouho ale víc než tři měsíce ne,na silvestra jsem si zřejmě zlomila maliček u nohy,večer byl fialový,pár dnů fixování a vše v pořádku. Poté jsem si někdy všimla že mám fialovou rýhu u něj, nechala jsem to být. Ale vůbec neodrusta a dnešní návštěva google mě velice vyděsila .Moc děkuju za odpověď Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To, co vidíte na svém nehtu u malíčku na noze, je následek úrazu z konce prosince. Nárazem došlo k poranění místa, kde vzniká nehet. Toto místo je skryto hluboko pod kůží a trvá to 3 měsíce, než vyleze na povrch. Nehet na prstech u nohou roste mnohem pomaleji, než nehty na rukou. Nemusíte mít strach, že jde o něco nebezpečného.
I když se po úrazu zdá, že je fyzicky i rentgenově vše v pořádku, mohou se objevovat otoky, protože to, co zůstává ještě velmi dlouho a někdy navždy porušeno, je cévní zásobení. A to nejen ve smyslu prorůstání nových cév, ale především se jedná o zásobení vegetativním nervovým systémem, který reguluje právě stažení cév a jejich relaxaci. Cévy pak v klidové situaci regulaci zvládnou, ale při zátěži již často ne. V takové chvíli může pomoci homeopatie. Stejná situace se vyskytuje v místě ihned po úrazu, kdy je doporučován co nejdříve k užití homeopatický lék Arnica montana v ředění 9C. V časovém odstupu po několika letech se doporučuje tento lék užívat ve vzestupném ředění:
V naší poradně s názvem NEUROPATIE PRSTŮ U NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Ňorkova.
mám nalomený palec na pravé noze který je i podle lékqře zhojený,ale bolest přetrvává
lékař opichuje kloub palce /prý je opotřebený/ ale šílená bolest přetrvává a to už 2 roky od úrazu
užívám jen běžné léky od bolesti,ale bolest přetrvává že se to někdy nedá ani vydržet
prosím poraďte co dělat od strašné bolesti palce děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ukrutná bolest palce po úrazu může souviset se změnami na kloubu. Jinými slovy, kloub dostal při nalomení takovou šlehu, že má na sobě šrám a ten dře kost o kost. A to bolí. Ovšem bude třeba toto potvrdit pomocí vyšetření na magnetické rezonanci. Určitě byste měla zůstat v kontaktu se svým ortopedem, který může vypsat žádanku na vyšetření MR. Podle výsledků je pak možná jednoduchá operace kloubu a následné vymizení bolesti.
Vysoká tělesná námaha při náročných sportovních výkonech vede často k přetěžování šlach a svalů a k mikrotraumatům pohybového aparátu. Léky systémové enzymoterapie zde urychlují regeneraci organismu. Zlepšují prokrvení svalů a využití kyslíku ve tkáních a usnadňují odbourávání nežádoucích metabolitů. Při preventivním podávání snižují léky systémové enzymoterapie závažnost případných poškození a zlepšuje jejich hojení. Nikoliv náhodou se Wobenzym stal standardní preventivní i léčebnou součástí zdravotní péče mnoha sportovců. Netrénovaným jedincům pak pomáhá zvládnout následky zvýšené zátěže.
Účinky
Včasné podávání léku Wobenzym po úrazu výrazně urychluje vstřebávání otoku, krevních výronů a podlitin, ústup zánětlivých změn a tím i bolesti. Zkracuje se tak až na polovinu doba hojení, pracovní neschopnost a výpadek z tréninku. U dětí určí dávkování lékař.
Doporučuje se zahájit léčbu co nejdříve po úrazu dávkou 3x5 až 3x10 dražé Wobenzymu denně. Vyšší dávky se volí tam, kde je žádoucí rychlé vstřebání otoku nebo krevního výronu či podlitiny.
Podle ústupu obtíží (7–10 dní) se dávka postupně snižuje na 3x3 dražé denně a podává se až do úplného vymizení příznaků. Tato léčba úrazových stavů ale nenahrazuje řádné lékařské vyšetření a ošetření. U dětí určí dávkování lékař.
V naší poradně s názvem MÁM NATĚLE TUKOVE BOULE..**? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Névim coto je a bojim se jít k lekaří moje babíčka to mněla a umřela nato nevím jestli jsouto tukove boule nevím coto pořadně je a moje máminka to má taky a umira co mám dělat poradtemí prosim
Děkují Jarmila
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tukové boule se některým lidem dělají spontánně a zpravidla nejsou nebezpečné a bývají právě dědičné. Jde o lipomy, které patří mezi nádory, ale nejsou zhoubné. Rozhodně se na lipomy neumírá. Pokud máte jakékoliv pochyby o svém zdravotním stavu, nějaká podezření a podobně, tak nejít k lékaři je ta nejkratší cesta do rakve. Přeci lékař může nejlépe případné onemocnění rychle rozpoznat a zahájit pak cílenou léčbu, která může zachránit život. Přemýšlejte nad tím, až Vám něco bude.
Každá pojišťovna má jiný produkt. Nedá se říct, že jeden je špatný a jiný dobrý. Ze zkušeností nejvíce lidé vyhledávají denní odškodnění za léčbu úrazu, ale jde o relativně drahé připojištění, a navíc některé pojišťovny mají tabulkově danou léčbu, přes kterou opravdu nejede vlak. Mnohem důležitější je pojistit si trvalé následky, ty mohou člověka zlikvidovat finančně. Také se dnes dají pojistit speciálně například horní i dolní končetiny, protože po úrazech může mnoho lidí přijít o svou práci. Některé pojišťovny mají předem danou dobu léčení u jednotlivých úrazů, která koresponduje s obvyklou dobou léčení takového úrazu. Tento přístup má zamezit neúměrnému protahování léčení klientem a podvádění.
Diabetici a i další lidé náchylní k mikrozraněním na nohou by se měli snažit snížit riziko defektů. U diabetiků platí, že je nutná dobrá kompenzace diabetu. Je tedy důležité hlídat správné hodnoty hemoglobinu. Pokud totiž dojde k u pacienta s cukrovkou k diabetické noze je obvykle nutná léčba inzulínem (a to i u těch, kteří do té doby byli léčení tabletami). Důležité je i každodenně dbát o správnou hygienu nohou. Výhodou této péče je, že si pacient tak každý den zároveň nohy zkontroluje, jestli se stav otlaků nezhoršuje (je dobré kontrolovat nejen chodidla ale i místo mezi prsty, ke kontrole se dá použít třeba zrcátko). V rámci péče o nohy je potřeba udržovat kůži vláčnou pomocí buď pleťového mléka, nebo krémů určených na nohy (nemažou se ale místa mezi prsty, krém v těchto místech má dost často vliv na vznik plísně). Nedoporučuje se také chodit na boso, důležitý je i správný výběr ponožek (bez gumiček, podvazků) a jejich natažení (nesmí být záhyby). Zkontrolovat se musí i boty (že se neshrnula vložka, nebo že v nich není nějaký drobný předmět, který by mohl způsobit ony mikrozranění). Nedoporučuje se ani chodit po rozpáleném písku, nebo po kamenech. I při koupeli je potřeba dát pozor na teplotu vody, pokud bude příliš horká, může opět způsobit problémy.
Doporučuje se také zajistit lepší cirkulaci krve v noze, toho se dá dosáhnout tím, že i při sezení se občas nohy protáhnou a zhruba každých pět minut se procvičí kotník (propínání nohy). Pozornost je potřeba věnovat i nehtům, hlídá se u nich jak plíseň, tak i defekty, ostatně jako na celém chodidle.
Při prevenci před poraněním nohou je důležité také dbát na výběr správné obuvi (při diabetické noze je vhodné to konzultovat s diabetologem, ortopedem nebo pediatrem). Opravdu pořádnou pozornost botám musí věnovat pacient trpící neuropatií, ischemickou chorobou dolních končetin, mající na nohách deformity / defekty / otlaky.
Mezi obecné požadavky správného výběru patří například:
Dbát nejen na dostatečnou délku obuvi, ale i šířku a hloubku (noha nesmí být v botě stísněná, ale zároveň se nesmí ani volně pohybovat).
Na podpatku by měla být vždy tvrdá (zabrání deformacím a náhodným proniknutím ostrých předmět a správná tloušťka podrážky navíc pomáhá tlumit nárazy) podrážka a podpatek by neměl být vyšší než 2,5 cm.
Boty by měly mít měkký svršek beze švů (švy mohou způsobit otlaky), což umožňuje, aby se bota vytvarovala podle nohy.
Vršek boty by měl být na šněrování (umožňuje přizpůsobit šíři boty podle aktuální velikosti nohy, velikost se může totiž lišit podle množství otoku) nebo na suchý zip.
Vnitřek boty by měl být také beze švů, různých výstupů a měl by mít měkké polštářování.
Dobrá je také odolná a vyměnitelná vložka (ideální je investovat do vložek na míru).
Rozhodně není vhodná pásková obuv.
Po koupi nové obuvi se nedoporučuje nosit obuv déle než dvě hodiny, pak je potřeba pro jistotu zkontrolovat nohu, jestli na ní nejsou otlaky.
Entezopatie je označení pro skupinu onemocnění úponových šlach. Slovo enthesis vychází z řečtiny a označuje úpon. Pro toto onemocnění se používá také označení syndrom úponových bolestí a řadí se mezi syndromy z přetížení měkkých tkání pohybového aparátu. Jde vlastně o patomorfologické změny v místě úponu šlach, vazů a kloubních pouzder. Entezopatie vznikají na základě zánětlivých změn v kloubním pouzdře a v oblasti úponů šlach.
Entezopatie se mohou vyskytovat samostatně pouze na jedné části těla nebo mohou být součástí revmatických onemocnění. Většina entezopatií vzniká jako následek přetížení s následnou poruchou prokrvení a látkové výměny. Entezopatie se vyskytují u obou pohlaví bez výjimky, nejčastěji pak v produktivním věku nebo u mladých a středně starých sportovců.
Entezopatie vznikají nejčastěji opakovaným přetěžováním šlachových úponů. Přetěžování může být běžně prováděná denní činnost, ale nejčastěji se týká sportovních aktivit nebo pracovní zátěže. U některých případů entezopatií jsou příčiny multifaktoriální. Přetížení může být akutní nebo chronické. Následkem je porucha mikrocirkulace v oblasti přechodu šlachy v kost. Jakmile dochází k opakované nadměrné námaze v oblasti úponu, chrupavčitá zóna v oblasti přechodu se ničí a dochází k její přestavbě. Při námaze dochází k mikrotraumatizaci úponů, jejich špatnému prokrvení, nekróze a zánětu.
Prvotním příznakem akutních entezopatií je jednoznačně bolest při pohybu. Většinou jde o bolest velmi dobře lokalizovanou, kdy nemocný může přesně ukázat na bolestivé místo úponu šlachy a jeho okolí. Typický je také otok. Hybnost je omezená a k úlevě dochází při znehybnění končetiny. Bolest se však objevuje také při palpaci postižené oblasti s vyzařováním bolesti do okolí. Akutní entezopatie typicky vymizí do šesti týdnů od prvních příznaků, a to bez ohledu na spontánní odeznění nebo jako reakce na léčbu. Pokud se bolesti a další obtíže spojené s entezopatií vyskytují déle než 6 týdnů, jde o entezopatii chronickou. Při přechodu do chronicity může být bolest také klidová a v oblasti nad úponem se mohou objevit změny jako zarudnutí kůže a neustupující otok.
Onemocnění entezopatiemi se velmi často diagnostikuje pouze na základě anamnézy. Pokud pacient zmíní úponové bolesti při sportu nebo pracovní činnosti, je možné rychle stanovit podezření na entezopatie. Klinická vyšetření jsou ale nezbytná, jelikož lékař pod kůži nevidí a nemůže bez dalších vyšetření prohlásit, že jde o entezopatie bez toho, aby vyloučil jiné, mnohdy mnohem závažnější příčiny (revmatoidní artritida, lupus apod.). Důležité je zkontrolovat všechny ostatní velké k
