BOULIČKA PO KLÍŠTĚTI a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Klíště obecné (Ixodes ricinus Linné) je roztoč patřící do čeledi klíšťatovití (Ixodidae). Živí se sáním krve na savcích, plazech nebo ptácích s typickým tříhostitelským cyklem. Klíšťata figurují jako přenašeči řady infekčních chorob. Mezi nejfrekventovanější choroby přenášené klíštětem obecným patří lymská borelióza a klíšťová encefalitida.
Jak vyndat klíště
Klíště je třeba odstranit co nejdříve. Včasné a správné odstranění klíštěte je velice důležité pro snížení rizika přenosu infekce. Zde je návod jak tedy na to: Na přisáté klíště v žádném případě nepoužívejte oleje či masti, které ho přidusí. Může pak totiž vyvrhnout obsah střev do rány, čímž se zvyšuje pravděpodobnost přenosu nákazy. Ani klíště nemačkejte rukou nebo pinzetou. Nejbezpečnější způsob odstranění klíštěte je za pomoci speciální karty se zářezy, která klíště pevně podebere a vytáhne bez rizika rozmáčknutí a vytlačení obsahu střev do rány. V případě velmi malého klíštěte (larvy) použijte navlhčenou vatovou štětičku nebo sirku a klíště vyviklejte. Místo zákusu poté vydezinfikujte běžným dezinfekčním prostředkem. Použití gumových rukavic není nutné, pokud nemáme čerstvé oděrky či odřeniny, ale ruce bychom si měli řádně umýt. Jestliže se nepodaří klíště vyndat i s kusadly, která zůstanou v kůži, není třeba propadat panice. Ze samotných kusadel již přenos infekce nehrozí. Tělo si s nimi poradí jako se zadřenou třískou, takže se vydrolí nebo vyhnisají. Ranku je třeba vydezinfikovat a sledovat, aby nedošlo k zanícení. Někdy se může v místě přisátí objevit zarudlá boulička, což je jenom lokální reakce, která časem zmizí. Zarudnutí, zduření a svědivost ranky po přisátém klíštěti tedy nemusí znamenat nákazu. Odstraněné klíště nevyhazujeme, neboť se tím zbavujeme možnosti zjistit, zda je přenašečem infekčních onemocnění, a předejít tak zdravotním komplikacím. Pokud chcete zjistit, jestli bylo klíště infikováno, vložte ho do igelitového sáčku a odešlete do laboratoře na vyšetření. Použití dezinfekce, mýdel či mastí nemá vliv na analýzu klíštěte. Jestliže chcete klíště bezpečně zlikvidovat, spláchněte ho do toalety.
V naší poradně s názvem BOULIČKA NA CHRUPAVCE NA TRAGUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den,před 3 dny jsem si sáhla na levé ucho a cítila jsem že mě bolí,myslela jsem si že se mi dělá bedar.Druhý den jsem už jsem měla na chrupavce před vstupem do ucha (tragus) bouličku a místo nateklé a na dotek bolestivé.V uchu mě nic nebolí.Nedalo mi to a zkoušela jsem to mačkat.Nic z toho neteklo.Jenže jsem si na té chrupavce od toho mačkání udělala bolák.Dnes to mám už nateklé pouze na té chrupavce v okolí už nikoliv.Chci se zeptat,co to mohlo způsobit a za jak dlouho se taková chrupavka s bolákem zahojí.Děkuji Petra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejspíše to byla folikulitida a nejčastěji ji způsobí bakterie. Hojení je závislé na typu původce a trvá přibližně 10 dní. V případě opakování zkuste použít roztok Dalacin k potírání. Jsou to antibiotika na předpis a výrazně zkrátí hojení a zmírní bouřlivý průběh.
Klíště patří do druhově nejpočetnějšího živočišného kmene – členovci. Spolu zákožkou svrabovou, roztočíkem včelím nebo čmelíkem kuřím ho dále řadíme do řádu roztočů. Klíště obecné má ploché tělo s tvrdým povrchem a osm nohou (larva má šest nohou). Dospělé klíště měří 2–10 mm. Na hlavičce má klepítka (chelicery), kterými vytvoří otvor na kůži, do ní pak vsune bodavý orgán, hypostom. Sliny, které klíště vylučuje, obsahují něco jako anestetikum, které dokonale znecitliví místo, na které se klíště přisaje, proto si toho často ani nevšimneme. Zároveň se ve slinách nachází takzvaný cement, který slouží klíštěti na to, aby co nejlépe zafixovalo svůj hypostom v naší kůži. Sáním krve savců, plazů a ptáků se živí samičky. Do rány svého hostitele vylučují enzym ixodin, bránící srážení krve (odtud rodový latinský název ixodes). Zajímavým útvarem tvořícím část těla samice je tzv. alloscutulum, což je varhánkovitě složený kožovitý útvar, který po nasátí krve dokáže zvětšit objem až na třistanásobek své původní velikosti.
Přirozeným prostředím pro klíště jsou lesní a luční porosty, ale najít ho můžeme i v parcích. Klíště si libuje ve vlhčím prostředí, proto se vyskytuje i při vodních tocích. Během vlhkých dní šplhá po vegetaci až do výšky 1 metru nad zemí a tam čeká na svou kořist na konečcích trávy či keřů. V suchu se schovává do povrchových vrstev půdy nebo spadaného listí. Aktivita klíšťat začíná, když teplota okolního prostředí dosáhne 7 stupňů Celsia. Je tedy aktivní od března do časného listopadu. K vyššímu počtu klíšťat přispívají i mírné zimy a vlhčí rok s větším množstvím srážek.
V naší poradně s názvem BOLESTI DROBNÝCH KLOUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.
Dobrý den,chci se zeptat,byla jsem na revmatologii,test na revma negativní,artrititu ve věku 34let nemohu mít,pí doktorka mi říkala,že bolest někdy sama vymizí,předepsala analgetika.Trpím bolestí na obou hřbetů rukou,i zespod jsou tam nárustky dříve měkké,nyní jsou tvrdší,menší,při přitlačení bolí,občas svědí,oba prostředníčky bolí v kloubech bolest ostrá,"jde" to jakoby dopředu,nejhorší je chlad,studená voda,bolí všechny prsty,horší hybnost.Na pohled nejde nic poznat,jen při doteku.Dále viz.foto,mám na ruce bouličku 3cm ,nebolí,je měkká.A ještě obdobné problémy na prstou u nohou,bolí v zimě,když stojím na nerovném povchu,rohožka ve sprše,kamínky,...A od dětství mě bolí klouby při změně počasí,přesně vím 2h dopředu,že bude pršet,někdy to je nesnesitelná bolest. Děkuji mnohokrát za odpověd´.Nevím si sama rady,pí revmatoložka se na mě dívá,že jsem si to vymyslela
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Boulička vypadá jako zbytnělý uzlík na šlaše. Bylo by možné jeho chirurgické odstranění. Podle příznaků zřejmě máte revmatoidní artritidu. Budete potřebovat péči do konce života, takže bude potřeba najít lékaře, který má o vaše problémy zájem a bude je chtít léčit.
Jde o boule, které se na hlavě objeví bez zjevné příčiny. Protože si na pokožku hlavy člověk sám nevidí, je dobré navštívit lékaře, který původ boule na hlavě rozpozná a rozhodne o následné léčbě.
Jako boulička se například jeví vznikající vřídek, který může být velmi bolestivý. Drobné boule (spíše bouličky) na hlavě může způsobit nevhodně zvolený šampon, a to zejména u přípravků typu „dva v jednom“. Bouličky na hlavě se později změní ve stroupky. Pokožku je vhodné opláchnout vlažným heřmánkovým odvarem a pak změnit šampon.
Tuková bulka pod kůží hlavy se může rovněž jevit jako boule na hlavě. Protože bude vadit při česání a mohlo by dojít k zanesení infekce do rány po hřebeni, je vhodné navštívit kožního lékaře.
Jako malé boule mohou vypadat i jiné kožní změny na pokožce hlavy – bradavice, ateromy, lipomy, fibromy, mateřská znaménka. Některé lze odstranit, s jinými je třeba se celoživotně smířit.
Aterom je cysta naplněná sekretem mazové žlázy a šupinami epidermu. Aterom má většinou kulovitý tvar v barvě kůže anebo je tmavší než okolní pokožka. Nejčastěji se aterom vytváří v místech vývodu mazové žlázy – kolem uší, na tvářích, na zádech, na zevních genitáliích, kolem konečníku. Ale cysta mazové žlázy se může vytvořit i na jiných místech těla, jestliže dojde k uzavření vývodu mazové žlázy kolem vlasu nebo chloupku. Aterom se jen zcela výjimečně objeví na neochlupených částech těla. Sekret a šupiny epidermu se v cystě hromadí bez možnosti proniknout pokožkou ven. Kůže se s přibývajícím mazem ztenčuje a prosvítá jí obsah ateromu – od bělavé přes žlutou až k temné – v případě zanícení ateromu. Odstranění ateromu není náročný zákrok, provádí se chirurgicky (klasicky nebo laserem). Nedoporučuje se pokoušet odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách totiž není možné dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní (znají to například lidé, kterým se vytváří bulka na stále stejném místě – třeba na zádech). Proto je třeba odborný zásah, při němž lékař vyjme celé pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikl zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.
Lipom vzniká lokalizovaným zmnožením tukových buněk v podkoží, takže se vytvářejí charakteristické měkké, až několik centimetrů velké bulky. Nevznikají většinou na žádném podkladě, například po dráždění daného místa. Jedná se o nezhoubný nádor, u nějž je přechod do zhoubného stadia extrémně vzácný. Lipom se vytvoří během několika měsíců, často si ho pacienti nahmatá, až když je větší. Po vytvoření se již nezvětšuje, nebolí, je měkký, pružný až tuhý. Kůže v okol
V naší poradně s názvem OPUCHLE NOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika Slowikova .
Dobrý den je mi 18 a trápí mně krečove žíly už asi měsíc mám natekle nohy pod kotníkem se mi udělali boule na obou nohách poradite mi prosim jak se toho zbavit děkují vám moc za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Váš problém bude vyžadovat lékařské vyšetření, aby se zjistilo jaké povahy je boulička pod kotníkem a podle toho se zvolí vhodná léčba. Obraťte se na ortopeda.
Krvácení z konečníku projevující se jasně červenou krví se nejčastěji objevuje při hemoroidech. Hemoroidy je onemocnění cév, které se nachází v konečníku. Hemoroidy trpí velká část dospělé populace. Je to důsledek nedostatku pohybu a špatné životosprávy, ve které chybí dostatečné množství vlákniny. Rozlišujeme hemoroidy vnitřní a vnější. Obecné projevy hemoroidů jsou pálení, svědění, bolesti a vlhkost v okolí konečníku. V některých případech se může objevit boulička u konečníku, což je vlastně nateklý hemoroid. Po stolici můžeme najít na toaletním papíru (někdy i ve stolici) stopy jasně červené krve nebo hlenu. Ačkoliv mnoho lidí hemoroidy řeší pouze domácí léčbou, tedy různými mastičkami a čípky, není to optimální cesta. Stav hemoroidů se totiž může postupně zhoršovat a tím se komplikuje možnost léčby. Včas lze hemoroidy léčit nechirurgicky pomocí ultrazvuku, elektrické energie nebo podvázáním gumovými kroužky. Pozdní fáze je možné řešit už jen chirurgicky.
Další možností výskytu červené krve po stolici je anální fisura, laicky řečeno řitní trhlina, což je vlastně poranění řitní sliznice. Ve většině případů k němu dochází v důsledku zácpy – příliš tuhé stolice. Důsledkem je bolestivost během stolice a po stolici. Některé fisury se zhojí samy, jiné přetrvávají a stávají se chronickými. Léčba probíhá buď za pomoci sedacích koupelí, čípků a mastí, nebo přichází na řadu chirurgické řešení.
Nález jasně červené krve se nazývá enteroragie. Jasně červená krev není natrávená a pochází z dolní části trávicího traktu. Krvácení z dolní třetiny tenkého střeva, z tlustého střeva a z konečníku se tak projeví jasně červenou krví.
Dupuytrenova kontraktura postihuje převážně muže ve středním a vyšším věku, a to většinou manuálně pracující. Byla prokázána rovněž rodová zátěž (v některých rodinách je výskyt častější). Pravá příčina vzniku tohoto onemocnění však není známa. V začátku onemocnění se v dlani objeví nebolestivý uzel, boule nebo zatvrdlina. Hmatné hrboly ve dlani záhy přecházejí v pevné vazivové srůsty kůže, povázky a šlach ohýbačů prstů. Povázka (palmární aponeuróza) je pevný plochý vazivový útvar zpevňující dlaň.
Postupně se k zatvrdlině přitahuje kůže, která se pohybuje v souvislosti s ohýbáním postiženého prstu. V blízkosti přirostlé kůže se často tvoří vedle uzlu v kůži i prohlubeň. Časem dochází k omezení hybnosti postiženého prstu, který zůstává pokrčený a nelze ho samovolně zcela narovnat (natáhnout). Postupně bývá postiženo i více prstů, nejčastěji se jedná o prsteník a malík. V případě zanedbání onemocnění může dojít k úplnému pevnému znehybnění ztuhlých ohnutých prstů, které nelze nijak používat. Po určité době dochází k nevratnému poškození kloubů postižených prstů. Práce takovou rukou je pak velmi omezená. V případě objevení prvních příznaků (boulička nebo prohloubenina ve dlani) lze pravidelným cvičením a masírováním dlaně udržet vznikající kontrakturu v takovém stavu, že k omezení hybnosti prstů vůbec nedojde. Pokud deformace dlaně nebrání běžným činnostem, lze tento snesitelný stav udržet. Podmínkou je však každodenní narovnávání (natahování) prstů a tím zabránění vzniku kontraktury.
Pokud se i přes intenzivní cvičení prsty deformují a vázne jejich natažení, je nutné přistoupit k operaci. Operace se provádí v místním znecitlivění. Čím je stav pokročilejší, tím větší je operační rána v dlani (často sahá až na postižené prsty). Nepohyblivost kůže totiž znemožňuje její odtažení při operaci. U zanedbaných deformací bývá nutný i místní přenos kůže. Operační rány Dupuytrenovy kontraktury pokrývají pilovitě (cikcak) téměř celou dlaň. Vzhledem k problematické hygieně (pod skrčenými prsty) jsou rány náchylné na mikrobiální kontaminaci. Po operaci je nezbytné neprodleně zahájit rehabilitaci – rozcvičování prstů. Jedině včasná intenzivní rehabilitace zabrání opětovnému tvoření srůstů a lze očekávat dobrý výsledný efekt operace. V případě zánětu operační rány je rehabilitace komplikovaná. Pooperační pracovní neschopnost bývá od 1 do 3 měsíců.
Nezhoubné nádory se označují podle tkání, ze kterých vycházejí. Preventivní odstranění některých nádorů se stalo rutinou, u ostatních většinou postačí pravidelné kontroly.
Obecné vlastnosti nezhoubných nádorů jsou velmi podobné. Nezhoubné nádory se mohou za určitých podmínek přeměnit (zvrhnout) v nádory zhoubné. Vždy je proto vhodné konzultovat i nezhoubný nádor s odborným lékařem.
Mezi nezhoubné nádory patří:
Lipom – je nezhoubný nádor vycházející z tukové tkáně. Jeho buňky jsou uzavřeny ve zvláštním pouzdru uloženém nejčastěji v podkoží. Bývá hmatný jako nebolestivá boulička kdekoli na těle. Mívá velikost od několika milimetrů až do mnoha centimetrů v průměru. Může se vyskytovat i v mnohočetné formě (lipomatóza), což jsou desítky i stovky lipomů. Na rozdíl od metastáz zhoubného nádoru se nejedná o život ohrožující onemocnění. Odstranit lipom chirurgicky je jednoduché. Je vhodné odstranit lipom, který překáží v nějaké činnosti, který bolí, hyzdí, který se zvětšuje nebo ze kterého má pacient strach.
Fibrom – je nezhoubný nádor vycházející z vaziva (nejčastěji kožního). Obvykle se vyskytuje jako přívěsek na kůži obličeje, krku, podpaží nebo třísel. Je měkký, nebolestivý, barvy okolní kůže nebo tmavší. Bývá viditelný od nejmenších velikostí do několika centimetrů. Mívá tvar válečku nebo kuličky, často visí na tenké stopce. Stopka se může pootočením zaškrtit, pak do fibromu nemůže přitékat krev a fibrom se zanítí, zarudne a bolí. Zánět může přejít do okolí nebo může fibrom odpadnout a dojde k samovolnému zhojení. Fibrom na viditelném místě hyzdí stejně jako bradavice. Jeho chirurgické odstranění je jednoduché. Odstraňuje se ze stejných důvodů jako lipom.
Histiocytom – je nezhoubný tužší kožní nádor z vaziva (fibrom) a zvláštních obranných buněk (histiocytů). Často je načervenalý, může svědit. Bývá též nazýván dermatofibrom, fibroma durum nebo histiocyt.
Hemangiom – je nezhoubný nádor vycházející z cévní stěny. Vyskytuje se kdekoli v dobře prokrvených částech těla i v kůži, podobně jako kožní fibrom, ale je nejčastěji červený. Jeho odstranění je snadné. Odstraňuje se z kosmetických důvodů, nebo když se zvětšuje.
Chondrom – je nezhoubný nádor vycházející z chrupavky. Vyskytuje se zřídkakdy. Může se objevit všude, kde je chrupavka, nejčastěji pak v okolí nártu, hlezna (kotníky) nebo v koleni. Nebývá viditelný ani hmatný, ale může se stát překážkou v kloubu. Chirurgické odstranění bývá jednoduché.
Osteom – je nezhoubný nádor vycházející z kosti. Kost je živá tkáň, která je neustále kostními buňkami odbourávána a zároveň znovu tvořena. Proto se nádor může vyskytnout i v dospělé kosti. Osteom může vystupovat z kosti ve formě hmatné tvrdé nebolestivé bouličky, podobně jako uzlina. Nádor vyskytující se uvnitř kosti se většinou zjistí náhodně při rentgenovém vyšetření, které se provádí po nějakém úrazu, nebo když zlomenina neodpovídá mechanismu úrazu a kost praská v místě oslabeném nádorem. Chirurgické odstranění bývá složitější. Jakmile je osteom zjištěn a odlišen od cysty, odstraňuje se.
Velký otok tváře je také hlavním příznakem příušnic. Při nich virus napadá tkáň příušní slinné žlázy, která se nachází ve tvářích. Ty jsou pak nateklé a v ústech na sliznici tváře u horních stoliček je viditelná boulička, která odpovídá oteklému vývodu ze slinné žlázy. Při zatlačení na žlázu může být viditelný výtok sekretu z bouličky. Díky očkování jsou dnes příušnice méně časté.
Otok tváře může být dále způsoben cizí tělesem v kůži nebo chorobným procesem, který v ní probíhá.
Mimo jiné může být způsoben rovněž rakovinou slinných žláz. Onemocnění postihuje ve většině případů příušní slinnou žlázu, která se nachází v tváři před boltcem. Žláza je zduřelá, tvář působí otekle. Jelikož se v okolí žlázy nacházejí větve lícního nervu (nervus facialis), může otok a zduření způsobit jeho útlak, což vyvolá obrnu obličejových svalů. Na straně nádoru je pak koutek povislý, vrásky jsou vyhlazené, jazyk je stočen ke straně, může být i povislé víčko.
Někdy jsou ale dříve objeveny až metastatické projevy, jakými je zvětšení krčních uzlin, než vlastní nádor, jehož projevy mohou být spíše nespecifické. Pokud má pacient otok tváře, měl by vyhledat lékaře, který určí příčinu a případnou léčbu. U nádoru se provádí chirurgické odstranění.
Jedná se o kýlu, která se vyskytuje v tříselném kanálu. Do tohoto kanálu totiž pronikne část některého břišního orgánu. Tříselný kanál je důležitý jak pro muže, tak pro ženy. Přesto tento typ kýly postihuje více muže než ženy (až 80 % tříselné kýly postihuje muže).
Tříselná kýla se rozděluje na dva typy hernie. První a častější typ se nazývá šikmá tříselná kýla, tento typ kýly může být získaný, ale i vrozený. U muže se takováto kýla dostává do třísel stejnou cestou jako v prenatálním období jeho varlata (od ledvin k šourku). Tato cesta, kterou varlata ještě před narozením muže putovala, mohla zůstat zcela, nebo zčásti zachována. Pokud tato cesta je zachována celá, tak i samo varle patří do kýlního obsahu. Pokud ale zůstala tato cesta zachována jen zčásti, tak se tato kýla u muže projeví jako boule/hrbolek u tříselného kanálu. Pokud by se tato kýla nijak neléčila, může zasáhnout i mužův šourek.
U žen se šikmá tříselná kýla vyskytuje v méně případech. i zde kýla pak cestuje z dutiny břišní do tříselného kanálu obvykle kolem dělohy a močových cest a může se dostat až do stydkého pysku.
Druhým typem tříselné kýly je přímá tříselná kýla, která není tak častá jako šikmá. Navíc přímá tříselná kýla není nikdy vrozená a navíc obvykle postihuje starší muže. Obvykle se tato kýla dostane do tříselného kanálu různými štěrbinami mezi břišními svaly.
Na vznik tříselné kýly nemá vliv ale jen prenatální vývoj, během něho sice je část břišní stěny oslabená, jak dané varle, nebo děložní vazy sestupují, ale to samotné ke vzniku tříselné kýly nestačí. Obvykle se na vzniku této kýly také podílí vyšší a dlouhodobá námaha, obezita, u žen i těhotenství. Je to způsobené tím, že jak vyšší váha, tak i těhotenství způsobují v břiše vyšší tlak a ten může vést k přetěžování břišních svalů.
Tříselná kýla bývá často laiky zaměňována (aspoň názvem) se stehenní kýlou. Stehenní kýla postihuje na rozdíl od tříselné kýly ale častěji ženy než muže. Obvykle se jedná o starší ženy. Tato kýla se vyskytuje obvykle pod tříselným vazem. I obsah této kýly putuje z dutiny břišní ke stehenní žíle. Obvykle se projevuje menší boulí. U tohoto typu kýly dochází také často k uskřinutí (zaškrcení kýlního obsahu v kýlním vaku).
Příznaky
Příznaky kýly v třísle jsou v podstatě stejné jako u břišní kýly. Jediný rozdíl je v tom, kde je cítíme (= vidíme). Tříselná kýla se obvykle projevuje tím, že v třísle vznikne měkká boulička, která vystupuje na povrch těla a bývá pohyblivá (dá se zatlačit zpět do břišní dutiny v první fázi). Pokud je ale kýla neléčená, tak se v pozdějších fázích již zatlačit nedá a obvykle se navíc i boule zvětšuje. Okolí tříselné kýly může být bolestivé a objevuje se zde tah.
Ne vždy si lidé nejčasnějších varovných příznaků rakoviny dásní sami všimnou, a proto jsou velmi důležité pravidelné prohlídky u zubního i praktického lékaře. Váš zubní lékař je vyškolen, aby uměl rozpoznat časné varovné příznaky rakoviny dásní. Kromě pravidelných prohlídek byste však měli k zubnímu lékaři zajít také vždy, když si všimnete některého z následujících příznaků:
bolák na rtu, dásni nebo uvnitř úst, který snadno krvácí a nehojí se;
boulička nebo ztluštění tváře, které cítíte při dotyku jazykem;
ztráta citu nebo znecitlivění v jakékoli části úst;
bílé nebo červené skvrny na dásních, na jazyku nebo uvnitř úst;
obtížné žvýkání nebo polykání jídla;
bolestivost nebo neobjasněná bolest v ústech nebo pocit, že se vám něco zachytilo v krku, aniž byste znali příčinu;
otok čelisti, který způsobuje, že zubní protézy nesprávně dosedají;
Tableta obsahuje hormony. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu. V naší republice jde o nejrozšířenější typ antikoncepce. Výhodou je vysoká účinnost, pravidelný menstruační cyklus, menší menstruační bolesti. Má i pozitivní vliv na pleť, vlasy a nehty.
Po celou dobu užívání dodává tělu estrogen i gestagen. Podle množství hormonů se dělí na:
jednofázové – obsahují stejnou dávku hormonů (21 dnů estrogen i gestagen, 7 dní menstruace)
dvoufázové – tabletky dvojího druhu s různými dávkami hormonů (11 dní estrogen, 10 dní gestagen, 7 dní menstruace)
třífázové – v průběhu cyklu se mění hladiny gestagenů i estrogenů; snaží se co nejvíce zachovat pravidelnost menstruace
Dávkování: Jednou denně. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu.
Spolehlivost: 90 žen z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.
Hormonální působení: Hormony z tablety se uvolňují do celého těla. Mohou obsahovat estrogen.
Ovlivnění cyklu: Pravidelné krvácení každý měsíc, může snížit krvácení a bolest.
Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.
Riziko trombózy: Mírně zvýšené riziko.
Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.
Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Použití: Lékař vám ji předepíše, zakoupíte ji v lékárně a každý den ve stejnou dobu spolknete jednu pilulku. Hormony se pak neustále uvolňují do krve a chrání vás před nechtěným otěhotněním.
Nežádoucí účinky
Časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 100 uživatelek): změny nálady, bolest hlavy, nevolnost, bolest prsou, problémy s menstruací, například nepravidelná menstruace, vynechání menstruace.
Málo časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 1 000 uživatelek): deprese, nervozita, ospalost, závratě, mravenčení, migréna, křečové žíly, zvýšený krevní tlak, bolest žaludku, zvracení, trávicí potíže, plynatost, zánět žaludku, průjem, akné, svědění, vyrážka, bolesti, například bolest zad, končetin, svalové křeče, kvasinkové poševní infekce, pánevní bolesti, zvětšení prsou, nezhoubné bulky v prsou, děložní/poševní krvácení (které obvykle ustoupí při dalším užívání přípravku), výtok, návaly horka, zánět pochvy (vaginitida), problémy s menstruací, bolestivá menstruace, snížená menstruace, velmi silná menstruace, poševní suchost, neobvyklé výsledky výtěru z děložního hrdla, snížený zájem o sex, nedostatek energie, zvýšené pocení, zadržování tekutin, zvýšení hmotnosti.
Vzácné nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 10 000 uživatelek): kvasinkové infekce, anémie, z
Paracetamol patří k nejpoužívanějším lékům proti bolesti. Známý je pod komerčními názvy Paralen, Panadol, Coldrex. Předávkování Paralenem či Panadolem může mít za následek akutní selhání jater a někdy i ledvin. Je jednou z nejčastějších příčin akutního jaterního selhání v předávkování léky.
POZOR! K akutnímu selhání může postačit dávka 7,5 mg u dospělých, což je 15 tablet Paralenu (1 tableta obsahuje 500 mg paracetamolu), u disponovaných jedinců (alkoholici či lidé s cirhózou jater) postačí i nižší dávky!
Denní dávka paracetamolu by neměla překročit 4 g (to je 8 tablet Paralenu).
Určité nebezpečí mohou představovat volně prodejné léky. Často dochází k situaci, kdy pacient užije několik podobných přípravků najednou (Paralen s Panadolem), aniž by si uvědomil riziko předávkování léky a neplánovanou sebevraždu. Obzvláště hrozí nebezpečí u dětí. V odborné veřejnosti je rozšířen názor o bezpečnosti a efektivnosti podávání paracetamolu u dětí, zejména ve srovnání s kyselinou acetylsalicylovou. Uvádí se také nižší riziko vedlejších účinků při léčbě paracetamolem u dětí ve srovnání s dospělými. Jeho podávání je však natolik rozšířené, že se poměrně často popisují u dětí po jeho podání toxické reakce.
Příznaky předávkování paracetamolem u dospělých
První fáze:
nechutenství
pocení
ospalost
nauzea (nevolnost) a zvracení
Druhá fáze:
typicky dochází k přechodnému subjektivnímu zlepšení
v biochemických hodnotách vzestup aminotransferáz a prodloužení protrombinového času
tato fáze obvykle končí 24–48 hodin od požití
Třetí fáze:
pět zhoršení celkového klinického stavu
nechutenství
nauzea (nevolnost) a zvracení
bolesti břicha v pravém podžebří
někdy i bolesti v bedrech a snížení produkce moči (oligurie)
Čtvrtá fáze:
nastává 5–10 dní po požití
stupňují se projevy selhání jater, eventuálně i selhání ledvin
ikterus (žluté zabarvení kůže)
encefalopatie – kvantitativní a kvalitativní poruchy vědomí – zmatenost, spavost, letargie, kóma
krvácivé projevy – především krvácení do zažívacího traktu
ke smrti dochází asi 7.–10. den po předávkování
Příznaky otravy paracetamolem u dětí
První fáze:
U dětí je zvracení častější, někdy jsou bolesti břicha, pocení většinou chybí. Jen někdy je přítomna ospalost, špatný pulz, bradypnoe. U extrémních dávek, 75–100 g, může výjimečně dojít ke kómatu a metabolické acidóze již za 3 až 4 hodiny po požití léků.
Druhá fáze:
Následuje období latence klinických příznaků, které obvykle končí po 24–48 hodinách od p
AULIN100 mg tablety granule pro přípravu perorálního roztoku
KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje nimesulidum 100 mg. Jeden sáček obsahuje nimesulidum 100 mg. Tablety obsahují laktosu. Granule pro přípravu perorálního roztoku obsahují sacharosu, glukosu. Úplný seznam pomocných látek viz bod níže.
LÉKOVÁ FORMA
Tablety: světle žluté, kulaté, bikonvexní tablety. Granule pro přípravu perorálního roztoku: světle žlutý granulát s pomerančovou vůní.
KLINICKÉ ÚDAJE
Terapeutické indikace – Léčba akutní bolesti – Primární dysmenorea – Nimesulid by se měl předepisovat pouze jako lék druhé volby. Rozhodnutí předepsat nimesulid by mělo být založeno na zhodnocení celkových rizik jednotlivého pacienta.
Dávkování a způsob podání
Minimální účinná dávka má být použita po co nejkratší dobu, aby se snížil výskyt nežádoucích účinků. Maximální délka léčebného cyklu nimesulidem je 15 dní. AULIN by se měl užívat podle klinického stavu co nejkratší možnou dobu. Dospělí: 100 mg 2x denně po jídle. Starší pacienti: u starších pacientů není třeba redukovat denní dávku. Děti (< 12 let): AULIN je u těchto pacientů kontraindikován (viz kontraindikace). Mladiství (12–18 let): vzhledem k farmakokinetice u dospělých a farmakodynamickým vlastnostem nimesulidu nejsou u těchto pacientů nutné žádné úpravy dávkování.
Porucha renálních funkcí: u pacientů s mírným až středně těžkým postižením renálních funkcí (clearance kreatininu 30–80 ml/min) nejsou, vzhledem k farmakokinetice, nutné žádné úpravy dávkování, avšak v případě těžké poruchy renálních funkcí (clearance kreatininu < 30ml/min) je AULIN kontraindikován. Porucha jaterních funkcí: u pacientů s poruchou jaterních funkcí je AULIN kontraindikován.
Kontraindikace
Známá hypersensitivita na nimesulid nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku.
Projevy hypersensitivity (například bronchospasmus, rinitida, kopřivka) v anamnéze, jako reakce na podání acetylsalicylové kyseliny nebo jiných nesteroidních antiflogistik.
Hepatotoxické reakce na podání nimesulidu v anamnéze.
Současné užívání jiných potenciálně hepatotoxických látek.
Alkoholismus, toxikomanie.
Aktivní žaludeční či duodenální vředy, rekurentní ulcerace či krvácení do gastrointestinálního traktu v anamnéze, cerebrovaskulární krvácení nebo jiné aktivní krvácení či poruchy krvácivosti.
Těžké poruchy krevní srážlivosti.
Těžké srdeční selhání.
Těžká porucha renálních funkcí.
Porucha jaterních funkcí.
Pacienti s horečkou a/nebo s příznaky podobnými chřipce.
Děti do 12 let.
Třetí trimestr těhotenství a kojení (viz body 4.6 a 5.3).
Vždy užívejte přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistá, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. Belara se podává perorálně.
Vyjměte první tabletu z balení v místě, kdy začínáte cyklus – je označeno písmenem odpovídajícím danému dni v týdnu (např. „NE“ pro neděli) – a polkněte ji. V užívání tablet pokračujte ve směru šipky každý den, pokud možno ve stejnou dobu, nejlépe večer. Interval mezi užitím dvou tablet by měl být 24 hodin. Jména dnů vytištěná na balení vám umožní každý večer zkontrolovat, zda jste už tabletu pro tento den užila. Užívejte 1 tabletu denně po dobu 21 po sobě následujících dnů. Potom následuje sedmidenní přestávka. Po užití poslední tablety se obvykle za 2 až 4 dny dostaví krvácení z vysazení, podobné menstruačnímu krvácení. Po sedmidenní přestávce začněte užívat tablety z dalšího balení přípravku Belara, bez ohledu na to, jestli krvácení ustalo, nebo ne.
Kdy můžete začít užívat přípravek Belara?
Pokud jste dříve (v průběhu posledního menstruačního cyklu) neužívala žádnou hormonální antikoncepci, vezměte si první tabletku přípravku Belara první den svého budoucího menstruačního cyklu. Ochrana před početím začíná první den po užití a trvá i po dobu 7denní přestávky. Pokud vaše menstruace již začala, užijte první tabletu mezi druhým a pátým dnem menstruace, bez ohledu na to, zda vaše krvácení již ustalo, nebo ne. Ale v těchto případech musíte během prvních 7 dnů užívání použít doplňkovou mechanickou metodu antikoncepce. Pokud vaše menstruace začala dříve než před 5 dny, počkejte na další menstruaci a potom začněte užívat přípravek Belara. Jestliže jste dříve užívala jiný 21denní nebo 22denní přípravek, využívejte všechny tablety starého balení jako obvykle. Další den začněte bez přerušení užívat první tabletu přípravku Belara. Není nutné čekat až do začátku krvácení po vysazení (podobnému menstruačnímu krvácení) ani nemusíte používat nějakou doplňkovou mechanickou antikoncepční metodu. Pokud jste užívala kombinovanou hormonální antikoncepci s 28 tabletami, tak si hned další den poté, co vyberete poslední tabletu s léčivou látkou ze starého balení (po 21 nebo 22 dnech), vezměte první tabletku přípravku Belara (bez nějaké přestávky). Nemusíte čekat na příští krvácení po vysazení ani nemusíte používat doplňkové antikoncepční metody. Pokud jste užívala perorální antikoncepci obsahující pouze progesteron (minipilulky), může také docházet ke krvácení po vysazení, vezměte si tedy první tabletku přípravku Belara den poté, co jste si vzala poslední tabletu obsahující pouze progesteron. V tomto případě však musíte během první sedmi dnů používat doplňkové mechanické antikoncepční metody. Pokud jste k zabránění početí užívala hormonální injekce
Alergie – věk: neomezeně: Když se dítě začne ošívat – může to být miminko i osmnáctiletý „chlap“ – buďte si jisti, že něco není, jak by mělo být. Čichalo dítě k nějaké květince, vyprali jste v novém, zaručeně hypoalergenním prášku? Dostalo k obědu lívance s úžasnou marmeládou? Jestliže vašeho potomka po některé z těchto změn popadla do svých spárů alergie, může mít na těle několik droboučkých pupínků, ale také rozsáhlé splývající fleky. Přidat se může i horečka. Alergie může vašeho potomka přepadnout na pár hodin, ale také se ho jako klíště držet několik dní. Pomoci mohou protialergické léky, jako je Dithiaden, Claritine, Zyrtec. K lékaři zajděte, pokud vyrážku provázejí i jiné alergické projevy, a to ihned. Navštivte ho i v případě, že vyrážka nezmizí do tří dnů, nebo se prudce zhoršuje.
Atopický ekzém – věk: od 3 měsíců: Je to vskutku nepěkný pohled, když se hedvábná pokožka tříměsíčního, ale klidně i staršího potomka změní místy v zarudlé mokvající plochy pokryté žlutavými krustami, zejména na tvářičkách a ve vlasaté části hlavičky. Navíc dítě postižená místa velmi svědí. Horečka při atopickém ekzému běžná nebývá, ale připravte se na ni při komplikacích nebo bakteriální kontaminaci. K nebezpečí rozšíření na další části těla se přidávají nepříjemnosti v podobě bakteriálních či kvasinkových infekcí. Batolátkům a starším dětem se atopický ekzém většinou usadí na krku a v ohybových rýhách kloubů. Atopický ekzém je bohužel velmi vytrvalý. Některé děti se ho zbaví do dvou, jiná do šesti let, další si ho ponesou celý život. Při podezření na atopický ekzém zajděte k lékaři a domluvte se s ním na vyšetření na alergologii. Kromě léčby bude možná dítě muset dodržovat dietní režim – to v případě, že by mělo alergii na nějaké potraviny. A vy si připravte pevné nervy a hodně trpělivosti, abyste to věčné mazání a hlídání přežili ve zdraví (duševním). Soustavná péče je totiž naprosto nezbytná. Mokvavé plochy zklidňují obklady z Jarischova roztoku či z heřmánku nebo také mastičky, případně vám lékař předepíše antibiotika.
Impetigo – věk: kojenci, batolata, méně předškoláci: Dítě si často samo může špinavými prstíky zavléct do ranky infekci. Získají-li vládu stafylokoky, puchýřky se naplní tekutinou, praskají a pokrývají se krustou medové barvy. Je-li viníkem streptokok, mohou chybět puchýřky, ale tvoří se krusty. Impetigo se může rozšířit i na jiné části těla, „označkovat“ může – není-li léčeno antibiotiky – celou rodinu. Je velmi nakažlivé, zejména při kontaktu dětí nebo špatné hygieně. Horečka běžná nebývá, zato zduří lymfatické uzliny blízko původního ložiska. Ložiska mohou spl
Ladival sprej na ochranu proti slunci pro normální až citlivou kůži (SPF 25)
Ladival sprej na ochranu proti slunci pro normální až citlivou kůži (SPF 25) má výbornou konzistence i roztíratelnost, nezanechává bílé skvrny, rychle se vstřebává, voní. Má zvýšenou lepivost, po aplikaci navozuje průměrný pocit. Hodnocení kvality dle dTestu: dobře (73 %).
Nivea Sun protect & bronze Sun Lotion (SPF 20) je opalovací přípravek v lahvi, který má výborný celkový dojem, dobrou konzistenci, výborně se roztírá, nezanechává bílé skvrny, nelepí, velmi rychle se vstřebává, krásně voní, navozuje příjemný pocit po aplikaci. Hodnocení kvality dle dTestu: dobře (71 %).
Vichy Capital Soleil Spray Skin cell sun protection (SPF 30)
Vichy Capital Soleil Spray Skin cell sun protection (SPF 30) je opalovací přípravek aplikovaný ve spreji. Působí dobrým celkovým dojmem, má výbornou konzistenci, dobře se roztírá, nezanechává bílé skvrny, velmi rychle se vstřebává, voní, navozuje příjemný pocit po aplikaci. Lepí se jen mírně. Hodnocení kvality dle dTestu: dobře (71 %).
Daylong regular, Lipozomální sluneční ochrana (SPF 15)
Daylong regular, Lipozomální sluneční ochrana (SPF 15) je opalovací přípravek v tubě. Navozuje dobrý celkový dojem, má dobrou konzistenci, výborně se roztírá, nezanechává bílé skvrny, rychle se vstřebává, navozuje příjemný pocit po aplikaci. Lepí se jen mírně, voní průměrně. Hodnocení kvality dle dTestu: dobře (70 %).
Dermacol Voděodolné zvláčňující mléko na opalování (SPF 20)
Dermacol Voděodolné zvláčňující mléko na opalování (SPF 20) je opalovací přípravek aplikovaný ve spreji. Působí dobrým celkovým dojmem. Má dobrou konzistenci, výborně se roztírá, nezanechává bílé skvrny, nelepí, velmi rychle se vstřebává, krásně voní, navozuje příjemný pocit po aplikaci. Hodnocení kvality dle dTestu: dobře (69 %).
Produkt dm Sundance / Schutz & Bräune Sonnenmilch (SPF 20) je opalovací přípravek v lahvi. Působí výborným celkovým dojmem. Má výbornou konzistenci i roztíratelnost, nezanechává bílé skvrny, nelepí, rychle se vstřebává, voní. Navozuje příjemný pocit po aplikaci. Hodnocení kvality dle dTestu: dobře (70 %).
1 tableta obsahuje 100 mg nebo 300 mg allopurinolu.
Léková forma
Tablety k vnitřnímu užití.
Klinické údaje
Indikace: dna, léčba primární hyperurikémie, prevence a léčba primární uratické nefropatie se symptomy dny nebo bez nich, léčba sekundární hyperurikémie při hematologických onemocněních; k prevenci a léčbě hyperurikémie, která vzniká při destrukci buněk během radioterapie nebo chemoterapie malignit, prevence a léčba urolithiasy a tvorby kalcium-oxalátových konkrementů při hyperurikosurii.
Dávkování a způsob podání: U dospělých je počáteční dávka 100–300 mg jednou denně. Je-li to nutné, může se dávka postupně zvyšovat po 100 mg za monitorování sérové hladiny kyseliny močové v intervalech 1–3 týdny do dosažení žádoucího výsledku. Překračuje-li denní dávka 300 mg, měla by být podávána ve 2–4 stejných dílech. Před začátkem protinádorové terapie by měla být léčba allopurinolem zahájena 1–2 dny předem dávkou 600–800 mg denně a měla by pokračovat 2–3 dny. Trvání léčby řídíme dle hodnot sérové hladiny kyseliny močové. U dětí se sekundární hyperurikémií při hematologických nebo jiných malignitách nebo při abnormalitách enzymů by měla být denní dávka allopurinolu 10–20 mg/kg tělesné hmotnosti. Dávkování a trvání léčby řídíme dle účinku léčby (zmenšení velikosti tumoru, stupeň infiltrace kostní dřeně, počet blastů v periferní krvi). Ve stáří by měla být dávka redukována pro možnou poruchu renálních a hepatálních funkcí a riziko zvýšené toxicity. Přípravek se užívá po jídle s dostatečným množstvím tekutiny.
Kontraindikace: Přecitlivělost na kteroukoliv látku v přípravku obsaženou, gravidita, laktace, vážné choroby jater, vážné choroby ledvin (azotémie), diopatická hemochromatóza (i v rodinné anamnéze). Léčba allopurinolem nemůže být zahájena během akutního záchvatu dny.
Speciální upozornění: Léčba allopurinolem není indikována při asymptomatické hyperurikémii. Přípravek může být podán k léčbě sekundární hyperurikémie pouze dětem s malignitami nebo enzymatickými poruchami. V těhotenství je možno přípravek použít pouze výjimečně, po pečlivém zvážení přínosu a rizika léčby, protože teratogenní efekt není zcela vyloučen. Během léčby je nutný dostatečný příjem tekutin. Množství moči by se mělo pohybovat nad 2 litry/den a moč by měla být neutrální nebo lehce alkalická. Pravidelné kontroly jaterních funkcí jsou nutné, zejména na počátku terapie (prvních 6–8 týdnů). Léčba allopurinolem se nesmí zahajovat při akutním záchvatu dny. Po odeznění akutní fáze se může léčba zah
