Svrab je onemocnění, o kterém se nemluví rádo, ale o to častěji dokáže člověku znepříjemnit život. Svědění, nejistota, obavy z nakažení okolí a zdlouhavá léčba dělají ze svrabu téma, které si zaslouží jasné, srozumitelné a aktuální vysvětlení. Pokud máte podezření, že se vás svrab týká, nebo se chcete zorientovat v příznacích, možnostech léčby a prevenci, jste na správném místě. Tento článek vás provede problematikou svrabu krok za krokem, bez zbytečného strašení, ale s důrazem na fakta a praktické rady.
Svrab na genitáliích je poměrně častý, protože zákožka preferuje místa s jemnou a tenkou kůží. Projevy zahrnují svědivé pupínky, zarudnutí a někdy i drobné stroupky.
Vzhledem k častému přenosu při pohlavním styku je nutné informovat sexuální partnery a zajistit jejich vyšetření a případnou léčbu. Pro orientační představu, jak může svrab v intimních oblastech vypadat, lze využít obrazovou dokumentaci: svrab na genitáliích – fotografie.
Zdroj: článek Svrab u lidí
V naší poradně s názvem KONDYLOMATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat. Můj přítel se už 5 let léčí na kondylomata, od lékaře používal různé drahé masti, ale pomohli vždy jen na měsíc a pak se mu znovu udělaly. Poté podstoupil 3x chirurgické odstranění, ale stejně se mu pořád vracejí.
Řekl mi to, ale až poté, co jsme spolu měli pohlavní styk, bylo mi to divné, ale nepřipadalo mi to, nějak podezřelé. Řekl mi, že když se to léčí, tak to přenosné nemůže být. Tak bych se Vás teď chtěla zeptat, jestli tedy ty koudylomata mohu chytit?
Mám ještě jeden dotaz, četla jsem, že když jsou kondylomata rozsáhlejší, tak je možné, že by mohly přejít v HIV (aids). On je má ve předu, ale i na řitním otvoru. Chtěla bych vědět, jestli se mám bát toho, že je nakažený HIV?
Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ad1. Kondylomata aneb genitální bradavičky dnes dokážeme léčit velmi dobře a po léčbě se do dvou až třech týdnů zcela zahojí. Způsob léčby vašeho partnera je neobvyklý. Doporučuji zajít na venerologii v Praze u Apolináře, aby posoudili zdali jde skutečně o kondylomata.
Ad2. Kondylomata jsou nakažlivé až do doby úplného zahojení. Pokud jsou na kůži patrné bradavičky tak jsou přenosné, tedy nakažlivé a vnímavý jedinec je může při dotyku dostat. Jsou-li na genitáliích kondylomata, je třeba se vždy chránit prezervativem a nebo sexuální abstinencí.
Ad3. Kondylomata se sama o sobě nikdy nevyvinou v infekci HIV. Riziko vzniku nákazy HIV při kondylomatech spočívá v tom, že se kondylomata při pohlavním dráždění snadno mohou natrhnout a skrze tyto trhlinky pak může lépe virus proniknout do těla. Pro vaši jistotu a hlavně bezpečnost doporučuji nechat u vás obou provést testy na HIV. V Domě světla dělají testy na HIV/AIDS zdarma. Tady je odkaz na Dům světla, kde jsou vidět odběrová místa v celé ČR: https://www.aids-pomoc.cz/i…
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Kondylomata
Onemocnění, které nám zkomplikuje nejen pohlavní život. Přestože je genitální opar poměrně rozšířený, někteří lidé o jeho existenci vůbec nemají tušení. Výskyt oparu na genitáliích bývá nepříjemným zážitkem. Veškerá onemocnění pohlavních orgánů jsou vnímána jako silná psychická zátěž, nemocný si připadá jako pošpiněný. Na sebedůvěře mnohdy nepřidá ani přístup lékaře, pokud je laxní, nebo naznačuje, že si za problém pacient může sám.
Při první infekci dochází k výsevu puchýřků a následnému vzniku vřídků v okolí pohlavních orgánů a konečníku. Vřídky jsou velmi bolestivé, někdy doprovázené slabostí či nevolností. U mužů zasahují zevní pohlavní orgány, u žen může být opar zavlečen až do močové trubice. Při opakovaném výskytu jsou příznaky podobné, jen slabší a trvají kratší dobu. Virus oparu už z těla nositele nikdy neodejde. Přetrvává v nervových gangliích a při oslabení imunitního systému se znovu aktivuje.
K přenosu dojde nejsnáze pohlavní cestou. Riziko v sobě nese koitální styk, ale i orální či jiné sexuální aktivity. Použití kondomu nebezpečí nákazy snižuje, ale nechrání okolí genitálií. Je možné se nakazit také kontaktem s potřísněnými prsty nebo předměty. Někteří lidé mluví o tom, že se nakazili při sportu či v sauně. Pro šíření viru jsou příznivými podmínkami podrážděná pokožka, vlhko a teplo, buďme tedy na své intimní oblasti v zátěžových situacích opatrní. Osoby, které právě mají aktivní opar, by měly být ohleduplné k okolí. Onemocnění je nakažlivé do fáze, než puchýřky vyschnou a vytvoří se strupy. Existují však i nosiči viru, kteří sami opar nemají, jen ho přenášejí.
Lékařské vyšetření, alespoň při prvním výskytu, je nutné! Jakékoli projevy na genitáliích mohou být nebezpečné. Laik má jen těžko šanci odhadnout, zda se nejedná o jiné závažné onemocnění, nebo zda se k virové infekci nepřidá další, bakteriální. Pokud už jste opar měli, použijte při prvních pocitech svědění či pálení virostatika běžně dostupná ve formě mastí v lékárně, stejně jako u oparu rtu.
Zdroj: článek Nemoci penisu
V naší poradně s názvem BRADAVIČKY NA GENITÁLIÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luděk.
Dobrý den,
chci se zeptat - udělaly se mi u kořene penisu malé svědivé pupínky.
Mohly by to být bradavičky???
Jsem své nynější přítelkyni věrný takže nechápu jak a kde jsem k nim přišel....:(
Díky za odpověď.
Luděk
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To co popisuješ, tak určitě nejsou genitální bradavičky. To je dobře! Na svědění pomůže tekutý pudr se zinkem. Natři to s tím a nech to zahojit.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Bradavičky na genitáliích
Virus vyvolávající pásový opar patří do skupiny takzvaných herpetických virů. Jeho blízcí příbuzní vyvolávají známé opary na ústech nebo genitáliích. Genitálie napadá vir Herpes simplex 2 projevující se nepříjemnými puchýřky v oblasti konečníku a přirození. K nákaze dochází převážně při souloži, a to přenesením viru z úst do intimních partií a naopak. U žen může navíc toto onemocnění zasáhnout také močový měchýř, u mužů zevní pohlavní orgány. Pokud tedy máte opary na pohlaví, raději se sexem počkejte, dokud se infikované partie zcela nezhojí, popřípadě použijte kondom.
Genitálními opary trpí více ženy. Důvodem je především to, že ženské přirození je vlhčí a teplejší než mužské, virus tak má u žen vhodnější podmínky pro rozvoj choroby. Zmiňovaný pohlavně přenosný neduh, s inkubační dobou dva až pět dnů, znepříjemňuje močení, narušuje sexuální život, zvyšuje riziko nákazy HIV. Nebezpečný je ale především v období těhotenství. Existuje zde totiž velká možnost nakažení a poškození plodu, při porodu se pak infekce může dostat z matky na novorozeně. Lékaři však v tomto případě zpravidla volí císařský řez, aby nebezpečí předešli. Co se týká způsobů léčby, využívá se obkladů, sedacích koupelí i mastí/léků s protivirovými účinky. Dalším řešením je laser, který může doporučit gynekolog či kožní lékař. Herpes genitalis nelze trvale vyléčit. Periodicky se navrací v závislosti na spouštěcích faktorech.
Zdroj: článek Co je pásový opar
V naší poradně s názvem BRADAVIČKY NA GENITÁLIÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
To co popisuješ, tak určitě nejsou genitální bradavičky. To je dobře! Na svědění pomůže tekutý pudr se zinkem. Natři to s tím a nech to zahojit.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Luděk.
Díky!!! ;o)
Zdroj: příběh Bradavičky na genitáliích
Jedinou možností, jak zabránit jejímu vzniku na genitáliích, je přestat se holit v daném místě. Možností by eventuálně byla změna způsobu holení.
Zdroj: článek Co je to folikulitida
V naší poradně s názvem LÉČBA BRADAVIC S ČESNEKEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natalie.
Dobrý den
Mohla bysem se zeptat jak mám léčit u roční holčičky na rukou bardavice ale má to hodně do hloubky Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Natalie, léčba bradavic u takto malého dítěte není jednoduchá. Nejlepším a hlavně, pro vaši roční holčičku, nejbezpečnějším způsobem léčby bradavic je použití homeopatik. Léčba homeopatiky je pro děti vlastně léčba radostná a chutná.
U bradavic, které jsou na plosce nohy či ruky a mají ten nejtypičtější vzhled rozpraskaných tmavohnědých a drsných útvarů, pomáhá lék Antimonium crudum 5CH , podávaný dvakrát denně 5 kuliček k cucání. K tomu přidáváme 3x týdně 5 kuliček léku Thuja v síle 15 CH. tedy v pondělí, ve středu a v pátek, vždy 5 kuliček.
Jsou-li ale bradavice ploché, žlutavé, nerozpraskané, podejte raději lék Dulcamara a k němu Thuja 15 CH (dávkování viz výše). Drobné, špičaté bradavičky reagují často na lék Nitricum acidum.
Bradavice blízko nehtu léčí zase Graphites střídavě s Antimonium crudum.
Bradavičky při léčbě homeopatiky vypadnou do týdne, ale někdy také až po třech týdnech. Zvlášť tam, kde s nimi už dříve bylo manipulováno jinou léčbou. Pro dobrý výsledek je třeba, aby léčba byla vytrvalá a bylo přesně dodržováno rozepsané dávkování.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Léčba bradavic s česnekem
Tady je několik fotografií, na kterých jsou vidět bradavičky na genitáliích.
Zdroj: článek Genitální bradavice
V naší poradně s názvem 1 -PSÍ BRADAVICE; 2- BRADAVIČKY V PODPAŽÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.
1) Jak ostranit bradavice asi psí. Náš Chodský pes má bradavice velké jako nasáté klíště (bílé). Klíště to ale není. Jak nejlépe tomuto výskytu zamezit? Pro odstranění jsme dostali přípravek který se ale nesmí aplikovat na kůži (jen na bradavici). Je to podmínka neuskutečnitelná, zvláště u psa který se drbe olizuje atd. a při aplikaci nepostojí.
2) V podpaží mám stále malinké bradavičky. Rostou spíše do délky než šířky. Moc to zatím nevadí ale stále se množí.Jak je odstranit?
Děkuji a přeji pěkný den Jirka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tyto útvary nejsou virové bradavice, ale fibromy. To jsou kožní útvary, které jsou popsány včetně jejich odstranění zde: https://www.ceskenemoci.cz/…
Vyskytují se na kůži u všech živočichů, takže jak u lidí tak i u psů a odstraňování je u všech podobné.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh 1 -psí bradavice; 2- bradavičky v podpaží
Většina lidí nakažených HPV nemá žádné příznaky, nebo se objeví, ale mohou být tak slabé, že ani nevíte, že jste nakaženi. Zjevné příznaky zahrnují bolest, svědění, krvácení nebo se mohou vytvořit viditelné genitální bradavice. Symptomy se projevují dva až tři měsíce po infikování, ale existují i případy, kdy se objevily již ve třetím týdnu, nebo naopak až po několika letech od nakažení. Viditelné genitální bradavice se objevují pouze během aktivní infekce. Ale je možné šíření viru, i když nejsou tyto bradavice viditelné. Jak bradavice na genitáliích vypadají je vidět tady: kondylomata foto.
Zdroj: článek Kondylomata aneb genitální bradavičky
V naší poradně s názvem NA BRADAVIČKY NA PENISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobry den ..udelali se mi bradavičky na penisu muzete mi poradit mastičku ktera by mě pomohla sbavit se toho . Děkuji za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bradavičky na obrázku nejsou kondylomata, můžete být klidný. Dokonce tyto útvary nejsou ani nakažlivé. Pokud byste se toho chtěl zbavit, tak jedině mechanicky - odříznout to cutterem a nebo lejzrem, popřípadě použít tekutý dusík. Ani jeden postup však nebude možné provést v domácích podmínkách a budete se muset svěřit do rukou odborníka. Předejdete tak vzniku nepěkných jizev a komplikací z neodborného zásahu. Blíže vám pomůžou v ordinaci kožního lékaře.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Na bradavičky na penisu
Jde o boule, které se na hlavě objeví bez zjevné příčiny. Protože si na pokožku hlavy člověk sám nevidí, je dobré navštívit lékaře, který původ boule na hlavě rozpozná a rozhodne o následné léčbě.
Jako boulička se například jeví vznikající vřídek, který může být velmi bolestivý. Drobné boule (spíše bouličky) na hlavě může způsobit nevhodně zvolený šampon, a to zejména u přípravků typu „dva v jednom“. Bouličky na hlavě se později změní ve stroupky. Pokožku je vhodné opláchnout vlažným heřmánkovým odvarem a pak změnit šampon.
Tuková bulka pod kůží hlavy se může rovněž jevit jako boule na hlavě. Protože bude vadit při česání a mohlo by dojít k zanesení infekce do rány po hřebeni, je vhodné navštívit kožního lékaře.
Jako malé boule mohou vypadat i jiné kožní změny na pokožce hlavy – bradavice, ateromy, lipomy, fibromy, mateřská znaménka. Některé lze odstranit, s jinými je třeba se celoživotně smířit.
Aterom je cysta naplněná sekretem mazové žlázy a šupinami epidermu. Aterom má většinou kulovitý tvar v barvě kůže anebo je tmavší než okolní pokožka. Nejčastěji se aterom vytváří v místech vývodu mazové žlázy – kolem uší, na tvářích, na zádech, na zevních genitáliích, kolem konečníku. Ale cysta mazové žlázy se může vytvořit i na jiných místech těla, jestliže dojde k uzavření vývodu mazové žlázy kolem vlasu nebo chloupku. Aterom se jen zcela výjimečně objeví na neochlupených částech těla. Sekret a šupiny epidermu se v cystě hromadí bez možnosti proniknout pokožkou ven. Kůže se s přibývajícím mazem ztenčuje a prosvítá jí obsah ateromu – od bělavé přes žlutou až k temné – v případě zanícení ateromu. Odstranění ateromu není náročný zákrok, provádí se chirurgicky (klasicky nebo laserem). Nedoporučuje se pokoušet odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách totiž není možné dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní (znají to například lidé, kterým se vytváří bulka na stále stejném místě – třeba na zádech). Proto je třeba odborný zásah, při němž lékař vyjme celé pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikl zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.
Lipom vzniká lokalizovaným zmnožením tukových buněk v podkoží, takže se vytvářejí charakteristické měkké, až několik centimetrů velké bulky. Nevznikají většinou na žádném podkladě, například po dráždění daného místa. Jedná se o nezhoubný nádor, u nějž je přechod do zhoubného stadia extrémně vzácný. Lipom se vytvoří během několika měsíců, často si ho pacienti nahmatá, až když je větší. Po vytvoření se již nezvětšuje, nebolí, je měkký, pružný až tuhý. Kůže v okol
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Boule na hlavě
Vitiligo se u dětí projevuje malými nebo velkými mléčně bílými skvrnami na kůži, které se zvětšují a vytvářejí plochy. Příčinou vitiliga je ztráta pigmentu, který dodává kůži její barvu. Děti s těžkou formou vitiliga ztrácejí pigmentaci na celém těle. K léčbě vitiliga dětský lékař obvykle předepíše kortikosteroidní mast nebo roztok, ale jiné metody se obecně pro léčbu dětí nedoporučují.
Děti s vitiligem mají mléčně bílé skvrny na kůži, které jsou buď symetrické (vyskytují se na stejných místech po obou stranách těla), nebo nesymetrické. Skvrny se zvětšují a vytvářejí velké, nepravidelně tvarované plochy. Ochlupení na postižených místech se někdy rovněž zbarví bíle. Nejčastěji se vitiligo vyskytuje kolem úst, nosu a očí; na hřbetech rukou a prstů; na loktech, na zápěstí, na kolenou, v podpaží, na tříslech, na genitáliích, na dolních končetinách a na prsních bradavkách. Vitiligo se někdy objeví na kůži pokrývající zranění nebo popáleninu. Nejpatrnější je u dětí s tmavou barvou pleti, avšak i u dětí se světlou barvou pleti je viditelné, a to zejména v létě, kdy je kůže opálená. Děti s těžkou formou vitiliga ztrácejí pigmentaci na celém těle.
Má-li dítě světlou pleť, při pobytu na slunci mu skvrny zakrývejte oděvem, mohlo by dojít ke spálení kůže. Na postižená místa, která by mohla být vystavena slunečnímu záření, vždy aplikujte opalovací krém, dokonce i v zimě. Jestliže se dítě za svůj vzhled stydí, zakryjte mu skvrny make-upem nebo samoopalovacím krémem.
Existuje řada agresivnějších způsobu léčby vitiliga, které se však obecně nedoporučují pro léčbu dětí. Dětský lékař obvykle předepíše kortikosteroidní mast nebo roztok, průběh léčby je však třeba pečlivě sledovat. Lékař také odebere dítěti krev na testy, které pomohou určit, zda příčinou vitiliga není nějaká nemoc, například porucha štítné žlázy.
Zdroj: článek Vitiligo
V naší poradně s názvem CO ZNAČÍ BRADAVIČKY NA JAZYKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Marešová.
Mám bradavičky v zadní části . Jinak se cítím dobře
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U kořene jazyka jsou takové výrůstky podobné bradavičkám a pomáhají při polykání. Někdy se stane, že je něco vyprovokuje a některé z nich se zduří. Pak máme pocit, jako by vzadu na jazyku ulpělo nějaké jídlo. Obvykle se to samo vrátí do normálu během jednoho týdne. Když ne, tak bude třeba provést vyšetření krku u lékaře ORL. Ten podle zjištění zvolí další postup léčby.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Co značí bradavičky na jazyku
Kvasinkové infekce penisu nejsou příliš časté. Výskyt souvisí buď se špatnými životními návyky, nebo se závažnou poruchou imunity. V každém případě by se mykóza měla řešit, nejlépe ve spolupráci s odborníkem.
Pacienti si často myslí, že mykóza penisu je pohlavní nemoc. Úplná pravda to není, poněvadž intimní styk představuje jen jednu z možností, jak lze mykózu získat. Proto mezi klasické sexuálně přenosné infekce nepatří. Navíc k přenosu při pohlavním styku dojít nemusí, i když partnerka kandidózou trpí. Muže, který měl sex s takto nemocnou ženou, není nutné léčit, pokud se u něho neobjeví příznaky onemocnění. Nicméně se doporučuje vyhýbat se nechráněnému sexu, dokud žena infekci nevyléčí.
Mykóza penisu mívá různé podoby, přesto existuje soubor příznaků, jimiž se většinou projevuje: na žaludu se objeví zarudlá kůže, otok, podráždění, zánět, bílé skvrny, žalud může svědit; předkožka se začne obtížně přetahovat a pod ní vzniká hrudkovitý zapáchající sekret. Vše může doprovázet bolest při močení a při sexu. Mykóza penisu je vzácné onemocnění, které může upozornit na dlouhodobě špatnou životosprávu nebo na počínající, mnohem závažnější onemocnění. Mezi velmi závažné jevy patří invazivní kandidóza, při níž se kvasinky šíří krevním řečištěm do celého těla. Tento stav může u mužů se sníženou imunitou vyvolat právě kandidóza penisu. Invazivní forma nemoci musí být léčena v nemocnici, a to silnými antimykotiky. Jedná se totiž o onemocnění, jež může rychle skončit smrtí. K faktorům zvyšujícím riziko přechodu kandidózy penisu v invazivní typ se řadí: virus HIV, diabetes, chemoterapie, dialýza, centrální žilní katétr, užívání léků potlačujících imunitu.
Při podezření na mykotické onemocnění penisu se nebojte obrátit na lékaře. Ten na základě příznaků může buď rovnou zahájit léčbu, nebo provést další testy. Testy zahrnují stěry z postižené tkáně, případně i vyšetření na některé pohlavně přenosné choroby. Lékař by měl brát rovněž v potaz jiná, závažnější onemocnění, se kterými může kandidóza souviset, například diabetes nebo HIV infekci.
Část lehčích mykotických postižení penisu zmizí sama od sebe. Pokud se tak nestane, existuje léčba ve formě antimykotických mastí nebo tablet. Co se prášků týče, užívá se mimo jiné: ketokonazol, flukonazol, klotrimazol, mikonazol. Podobu místně nanášeného krému má antimykotikum Nystatin (obsahující stejnojmennou léčivou látku) nebo Canesten pro muže. V přípravku Canesten se nachází léčivá látka klotrimazol, což je antimykotikum určené k aplikaci na kůži. Klotrimazol působí proti řadě choroboplodných houbovitých mikroorganismů, včetně dermatofytů, kvasinek a plísní. Ničí i některé druhy
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Šupiny na genitáliích
Ve svém příspěvku BRADAVICE V KOUTKU OKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Dobrý den, ve vnitřním kouktku oka jsem objevila zatím malou (ale zvětšuje se) bradavici. Co s tím? Máte někdo zkušenost, radu? Předem díky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana Garbová.
Dobrý večer, mám na spodním víčku bradavičky, jak je odstraním. Děkují za radu.
Zdroj: příběh Bradavice v koutku oka
Opar neboli herpes je jedno z nejrozšířenějších infekčních virových onemocnění. Tělo napadá ve třech formách, a sice jako opar na rtu, genitální a pásový opar. I po léčení vir neustále zůstává v našem těle přítomen a může o sobě dát kdykoliv znovu vědět. Na následujících řádcích se dozvíte více o příznacích, nakažlivosti, prevenci a také o tom, jak herpes účinně léčit.
Většina z nás se minimálně jednou v životě setkala s oparem na rtech. Může se ovšem objevit i v okolí úst, nejčastěji na bradě a v nose. Jedná se o nejméně nepříjemnou formu herpesu. Další typem je genitální opar, který je jednou z nejčastějších pohlavně přenosných chorob. Po nakažení se objevují bolestivé puchýřky v oblasti genitálií a konečníku. Často je tato infekce doprovázena zvýšenou teplotou a malátností. Pokud se objeví na genitáliích v těhotenství před porodem, musí samotný porod proběhnout pomocí císařského řezu. Případný přenos nákazy na novorozence by v krajním případě mohl znamenat i smrt dítěte. Nejkomplikovanější formou je opar pásový. Tato infekce se nejprve projeví ve formě planých neštovic. Při dalším probuzení viru se již objevují klasické puchýřky ve větších koncentracích, doprovázené silným pálením a bolestí.
Všechny typy herpesu jsou nakažlivé, je proto vhodné vyvarovat se kontaktu s nakaženou osobou. Dalším častým zdrojem nákazy jsou nedostatečně umyté sklenice a příbory, oslabený imunitní systém a také stresové situace. Pokud se již u vás nákaza objevila, je dobré co nejrychleji vyřešit, jak ji budete léčit. Pro potlačení tohoto infekčního onemocnění jsou dnes k dispozici účinné masti a gely, speciální náplasti a další přípravky obsahující látky, které postižené místo hojí.
Zde je odkaz na článek, kde se dozvíte mnohem více o oparu na rtu.
Tady jsou fotografie, na kterých je vidět opar.
Zdroj: článek Nejčastější nemoci úst
Ve svém příspěvku BRADAVICE NA GENITÁLIÍCH FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal.
Po holení přirození se mi nejlépe osvědčil obyčejný ocet. Po oholení si octem namažu vyholená místa, penis a varlata i jako prevenci proti plísním. S přítelkyní to děláme už léta a naprosto v pohodě. Stačí jen vyzkoušet
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ladislav.
Dobrý den.Asi před třemi měsíci se me udělali vyrustky v rozkroku které postupně z tmavli.Momentálně v rozkroku cítím tupou bolest což sem předtím necítil a hlavně mám problém jelikož sem stydlivy s tím někde zajít.Poradite mi co mám dělat nebo kam popřípadě zajít?Děkuji
Zdroj: příběh Bradavice na genitáliích foto
Mykóza pohlavních orgánů (tedy infekce způsobená houbami) trápí něžné pohlaví častěji než muže. Alespoň jednou za život jí trpí tři ze čtyř žen. Typickým příznakem mykózy je svědění zevních rodidel. Mírné svědění se často objevuje přibližně tři dny před menstruací, není doprovázeno výtokem a během menstruace samo odezní. Svědění však může být (i když ojediněle) poměrně nesnesitelné, někdy se změní až v pálení v pochvě, jež mohou doprovázet následující příznaky: zarudnutí pochvy a zevních rodidel, bílý tvarohovitý výtok z pochvy, otok rodidel, pálení a řezání při močení, zápach výtoku, bolestivý pohlavní styk.
Ovšem nezapomínejte, že každá pochva je osídlena bakteriemi, houbami i viry. A není žádoucí, aby se žena snažila tyto organismy zlikvidovat. Za normálních okolností je pochva sama schopná udržovat rovnováhu v tomto mikrobiotickém prostředí. Existuje ale mnoho faktorů, které mohou poševní prostředí narušit, v důsledku čehož počet kvasinek rychle narůstá. Výsledkem je poševní kvasinková infekce.
Poševní prostředí se narušuje kromě jiného i pohlavním stykem. Přestože pohlavní styk představuje pro většinu z nás příjemnou záležitost, pro pochvu může znamenat narušení přirozeného prostředí. Poševní prostředí může být při pohlavním styku narušeno mechanicky (drobná poranění například při nedostatečné vlhkosti pochvy) nebo „zavlečením“ jiných bakterií, které žijí na partnerovi. Prostředí může být po ejakulaci změněno i přítomností spermií. To vše napomáhá přemnožení kvasinkových organismů. V současné době lidé často souloží nepravidelně, kumulovaně (o víkendech, dovolených, na líbánkách), což neumožňuje pochvě, aby se dostatečně adaptovala na nové podmínky. Tudíž pokud plánujete uskutečnit více styků, musíte pochvě zajistit dostatečnou lubrikaci. Používejte lubrikant, jenž chrání tkáně před poškozením a močový měchýř před infekcí. Při pohybu penisu se kvasinky totiž mohou dostat i do močové trubice a močového měchýře. Proto je dobré se před souloží i po ní vymočit.
Poševní prostředí ovlivňují rovněž změny koncentrace hormonů, tedy mimo jiné i menstruační cyklus: v první polovině cyklu estrogeny stimulují pochvu a čípek, čímž se vytváří sekret, který se podobá vaječnému bílku a který představuje prostředí příznivé pro spermie. Množství sekretu stoupá až do ovulace. Po ovulaci se k estrogenům přidává hormon progesteron a tato kombinace mění poševní sekret: začíná být smetanově bílý, není tak vazký a pro spermie je méně příznivý. Od prvního dne cyklu pH v pochvě postupně klesá a s blížící se menstruací se stává kyselejším. Kyselost svědčí kvasinkám, proto čím je menstruace blíže, tím více pochva svědí. Při menstruaci se pH o
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Šupiny na genitáliích
V naší poradně s názvem FOLIKULITIDA NA GENITÁLIÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikol.
Chtěla bych se zeptat,
je možné mít folikulitidu a cítit bolest okolo močové trubice a svědění v oblasti genitálií?
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Folikulitidu způsobují bakterie, které můžou zároveň infikovat i močovou trubici. Takže příznaky folikulitidy a zánětu močových cest se mohou objevit společně. Doporučuji užívat extrakt z brusinek a kdyby se to zhoršovalo a řezalo vás to při čůrání, tak bych doporučil zajít s tím na gynekologii nebo urologii.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Folikulitida na genitáliích
Fibromy jsou spontánně vznikající výrůstky kůže. Jedná se o nezhoubné nádory vytvořené z pojivové tkáně. Vypadají jako malé uzliny a velikostí se liší od 1 mm až po 1 cm. Obvykle mívají totéž zbarvení jako okolní kůže, ale někdy mohou být světlejší. Nejsou nebezpečné, když je jich však příliš, stává se z nich kosmetický a estetický problém. Nejčastěji se fibromy tvoří na krku, v podpaží, na koleně, prsu, na břiše, na genitáliích, případně kolem očí a na očních víčkách. Vytvořit se ovšem mohou takříkajíc na kterékoliv části těla. Obvykle tam, kde se pokožka ohýbá nebo častěji tře, se může objevit i podkožní fibrom. Dá se říci, že téměř každý člověk má alespoň jeden takový kožní útvar. Nejde tedy o nic mimořádného. U některých lidí se nejednou vyskytují stovky takových výrůstků. Někdy se fibromy mohou zanítit, či dokonce krvácet nebo zvětšovat. Jejich počet a velikost se zvyšuje postupně s přibývajícím věkem. Ačkoliv přesný mechanismus jejich vzniku není úplně jasný, za hlavní příčinu se považují tukové depozity a také působení některých druhů virů. Objevují se i v těhotenství.
Fibrom ovaria je samostatné onemocnění a jde pouze o shodný název. Jedná se o zhoubné onemocnění, které je zákeřné v tom, že se dokáže v těle dlouho skrývat bez výraznějších příznaků a narůstající nádor nemusí objevit ani lékař při běžné gynekologické prohlídce. Jedním z příznaků, který může naznačovat, že se něco ve vašem těle děje, je tlak v břiše, nadýmání, pocit plnosti a dlouhodobá bolest v oblasti břicha a podbřišku.
Zde můžete vidět, jak vypadá fibrom.
Zdroj: článek Propolisová tinktura na fibromy
Na lidské tváři přežívají dva druhy trudníků. Roztoči rodu Demodex jsou mikroskopičtí tvorové s osmi nohama. Tráví celý svůj život na našich tvářích, jedí zde, rozmnožují se i umírají. Dříve než si začnete drhnout tváře tím nejlepším přípravkem na čištění pleti, měli byste vědět, že těchto roztočů se ani náhodou jen tak nezbavíte. A co je hlavní, tito nájemníci pro nás nepředstavují žádný závažný problém. Na tváři žijí dva druhy roztočů – trudník tukový (Demodex folliculorum) a trudník mazový (Demodex brevis). Jedná se o členovce, tedy živočichy, jejichž končetiny mají klouby (do stejné skupiny patří například i hmyz a krabi). Mezi nejbližší příbuzné trudníků patří pavouci a klíšťata.
Trudníci mají osm krátkých tlustých nohou kousek za hlavou, jejich těla jsou válcovitá a protáhlá, připomínající červy. Oba dva druhy žijí na odlišných místech, trudník tukový žije v pórech a vlasových folikulech, trudník mazový žije hlouběji, v mazových žlázách.
Počet roztočů se u jednotlivých lidí liší. Ve srovnání s jinými částmi těla jsou na obličeji širší póry i četnější mazové žlázy, proto se trudníci rádi zdržují právě zde. V některých případech však byli nalezeni i v genitáliích či na prsou.
Není známo, čím přesně se tito roztoči živí, zda jsou to bakterie, odumřelé buňky, nebo zda se požírají navzájem. Co se týče rozmnožování, ví se pouze to, že samičky kladou vajíčka kolem okraje póru, ve kterém žijí. Nejspíš jich však nemají mnoho.
Zdroj: článek Trudník tukový
V naší poradně s názvem FOLIKULITIDA NA GENITÁLIÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikol.
Děkuji mnohokrát,
a je možné to mazat něčím, co není antibiotikum?
Nechci je užívat, ale když nebude zbytí...
Něco přírodního, nebo třeba višněvského balzám?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Višněvského balzám bude účinkovat jen na folikulitidu. Na močové cesty zaberou ty brusinky.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Folikulitida na genitáliích
Ke ztrátě kožního pigmentu (barviva) dochází následkem odumírání melanocytů, tedy kožních buněk produkujících kožní pigment melanin. Jaká je však příčina postupné ztráty melanocytů, vědci zatím nevědí. Většina odborníků se však přiklání k názoru, že vitiligo je autoimunitní onemocnění, což je stav, při kterém imunitní systém člověka ničí své vlastní buňky a tkáně. Pokud má lidské tělo imunitní systém takto „zmatený“, může se stát, že začne po určitém impulzu vyhodnocovat melanocyty jako buňky cizí a bude se je snažit zničit. Takovýmto impulzem, který vyvolá autoimunitní reakci, bývá velice často stres, který může mít opět řadu dalších příčin. Nemusí jít jen o klasický stres pracovní, může jít o úmrtí blízkého člověka, neustále vás sužuje nějaká těžká choroba a podobně. Toto jsou stresové faktory dlouhodobé, spouštěčem vitiliga však může být i stres náhlý, například šok prožitý při autonehodě. Domněnku, že příčina onemocnění vitiligem tkví v narušeném imunitním systému, podporuje i fakt, že má tato choroba tendenci objevovat se u jedinců, kteří trpí dalšími autoimunitními nemocemi, jako je například nesprávná funkce štítné žlázy, cukrovka, artritida, chudokrevnost či nyní tolik rozmáhající se Crohnova choroba, jež je definována jako nespecifický zánět střev.
Bylo zjištěno, že 20–30 % pacientů s diagnózou vitiliga má k nemoci vyvinuté genetické vlohy. Je tedy možné, že pokud například vaši rodiče trpí ztrátou kožního pigmentu, lze důvody vašeho onemocnění vystopovat právě tam. Statistiky však ukazují, že pouhých 5–7 % osob, jejichž rodiče trpí depigmentací, tuto chorobou získalo také. Vzhledem k tomu, že se depigmentace vyskytuje především u jedinců, v jejichž rodinách tyto tendence vysledovat nelze, tedy není možné jednoznačně prohlásit, že se jedná o chorobu dědičnou.
Nemoc se projevuje malou světlou skvrnkou, která se postupem času rozšiřuje na jiné tělní partie. U některých lidí se růst skvrnky v určité fázi sám zcela zastaví, ve většině případů se však postižená místa spontánně zvětšují a spojují s dalšími. V krajních případech potom mohou pokrýt celé tělo (od albinismu se však liší tím, že není zasažena barva duhovky). Obvykle se skvrny nacházejí v místech, která jsou často vystavena slunci, tedy kolem úst nebo očí, na rukou, chodidlech, pažích, tvářích či nosu. Mohou se objevit ale i pod pažemi, v tříslech, na genitáliích nebo kolem pupku a konečníku.
Druhy vitiliga:
Zdroj: článek Vitiligo
Nákaza virem planých neštovic proběhne často před dlouhou dobou. Pásový opar pak vznikne následkem oslabení imunity vnějšími (stres, slunce, fyzická námaha) nebo vnitřními faktory (léčba oslabující imunitní systém, nemoc). V ČR je ročně hlášeno přibližně 6 500 případů. Jiná herpetická onemocnění (opar na rtech, genitáliích) jsou způsobena odlišným původcem (Herpes simplex). Průběh je takový, že před objevením puchýřků je 1–5 dní kůže napnutá, zarudlá, svědí a může i bolet. Výsev puchýřků se objevuje nejčastěji na jedné straně těla v průběhu nervů na hrudníku, bedrech a v obličeji a může být i v očích a uchu, ústní dutině a podobně. Puchýřky brzy prasknou a jejich obsah je velmi infekční. Po zaschnutí se pod krustou obnovuje kůže. Onemocnění může být doprovázeno zimnicí, zažívacími potížemi a někdy zvýšenou teplotou, svěděním, především však velkou bolestivostí na celé ploše výsevu. Výsev puchýřků bývá jednostranný, po jejich vyléčení (obvykle 2–4 týdny) zůstává někdy krutá bolest podél nervů po dobu týdnů až měsíců. Výsev na obličeji pak může vést k slepotě. Intenzivní bolest může přetrvávat i několik měsíců až let po odeznění vyrážky, často vede k intoleranci oblečení nebo nemožnosti se sprchovat.
Včasná léčba onemocnění může předejít krutým bolestem v místě výsevu oparu po odeznění onemocnění. Užívají se antivirotika, analgetika, antibakteriální masti a často i antidepresiva. Chronická bolest (bývá popisována jako elektrické šoky), kterou pásový opar zanechává, snižuje významným způsobem kvalitu života postižené osoby, která pod vlivem utrpení ztrácí radost ze života, přichází o koníčky. V současnosti existuje možnost očkování proti onemocnění pásovým oparem. Očkování se doporučuje jednou dávkou zejména osobám nad 50 let věku, které prodělaly onemocnění planými neštovicemi. Pokud daná osoba plané neštovice v minulosti neprodělala nebo si tím není jistá, aplikace vakcíny Zostavax poskytne imunitu proti planým neštovicím i proti pásovému oparu současně. Od poslední epizody herpes zoster do očkování musí uplynout nejméně 6 měsíců a nesmí být přítomna porucha imunity. Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Vakcína Zostavax sice funguje jako prevence neuralgie, tedy silných postherpetickcýh bolestí, nemá ale terapeutický účinek, a proto již proti bolesti nepomůže. Je nutné užívat silná analgetika.
Správná chvíle, kdy začít s účinnou léčbou pásového oparu, je poměrně krátká, proto se ihned poraďte s lékařem!
Zdroj: článek Pásový opar a jeho léčení
Bakterie Chlamydia trachomatis je druh přenášený pohlavním stykem, který vyvolává infekce urogenitálního traktu. Infekce chlamydiemi probíhají většinou bez příznaků, mohou však vyvolat záněty očí, močových cest a artritidu. Neléčené infekce mají často za následek neplodnost a zvyšují riziko mimoděložního těhotenství a předčasných porodů.
Příznaky nákazou bakterií Chlamydia trachomatis:
Přenos
Všechny chlamydiové nákazy jsou vysoce infekční a jejich inkubační doba se pohybuje v rozmezí od 1 do 3 týdnů. Protože je velmi infekční, měla by léčba probíhat na úrovni infekční ambulance, kde je nemocný v péči odborníků. Po vyšetření krve (sérologické metody jsou založeny na detekci rodově a druhově specifických protilátek; využívá se rodově specifický test ELISA a druhově specifický mikroimunofluorescenční test) jsou nasazena antibiotika, která se užívají minimálně 10–14 dnů. Po prodělané nemoci se vytvářejí protilátky, jejichž hladina zůstává zvýšená měsíce. Užívání antibiotik je dobré doplnit podpůrnými prostředky k posílení imunity a energie, dbát na zdravé stravování, pitný režim a odpočinek. Po vyléčení nevzniká celoživotní odolnost, takže je možné se kdykoliv opět nakazit a onemocnět. Důležité je proto opakované přešetření.
Chlamydia trachomatis se nejčastěji přenáší vaginálním, orálním nebo análním sexuálním stykem.
U Chlamydie pneumoniae (CPN) probíhá přenos z člověka na člověka takzvanou kapénkovou nákazou (kýcháním, kašláním), podobně jako u virózy. Místem infikování jsou lokality s největší koncentrací osob, tedy hromadné dopravní prostředky, zastávky autobusů, metro, letištní haly, letadla a podobně. Plicní chlamydie napadají buňky dýchacích cest, proniknou do jejich nitra a začnou se zde množit. Z buňky jsou buď aktivně vyloučeny samotnou buňkou, nebo jich tam vznikne tolik, že buňka nakonec praskne, a tak se dostávají do okolí sousedních buněk, které napadají.
Zdroj: článek Chlamydie v krku
