Naposledy upraveno
Revizi provedl praktický lékař
Když někdo zadá do vyhledávání brandt-darofový, většinou tím myslí Brandt-Daroffovy cviky. V praxi jde o domácí cvičení používané při benigním paroxysmálním polohovém vertigu, zkráceně BPPV. To je typ závratě, která se spouští polohou hlavy: otočíte se v posteli, zakloníte hlavu při věšení záclon, lehnete si na bok nebo se ráno zvednete z polštáře a najednou se místnost roztočí. Nejde o obyčejnou slabost ani o pocit na omdlení. Typický pacient říká: „Jako kdyby se se mnou protočil pokoj.“ U lůžka jsem to za roky domácí péče slyšela nesčetněkrát, hlavně od starších lidí, kteří se začali bát i obyčejného otočení na bok.
Mechanismus je překvapivě mechanický. Ve vnitřním uchu máme drobné krystalky, které pomáhají mozku poznat polohu hlavy. Když se uvolní a dostanou do polokruhovitého kanálku, začnou se při některých pohybech přelévat tam, kde být nemají. Mozek pak dostává protichůdné informace: oči vidí pokoj v klidu, svaly cítí postel, ale vnitřní ucho hlásí pohyb. Výsledkem je krátká, prudká rotační závrať, někdy nevolnost, studený pot a nejistota. U části lidí lékař při vyšetření pozoruje viditelné záškuby očí při nystagmu – fotografie, což pomáhá potvrdit, že potíž vychází z vestibulárního systému.
Prakticky řečeno: Brandt-Daroffovy cviky nejsou posilování krční páteře ani univerzální cvik na každé motání hlavy. Jsou to opakované polohové pohyby, které mají vyvolat a postupně zklidnit typickou polohovou závrať. Pokud je příčina jiná, například neurologická, cévní, srdeční nebo léková, samotné cvičení problém nevyřeší.
První klinický scénář je paní po šedesátce, která se v noci otočí doprava a během dvou vteřin má pocit, že padá z postele. Když zůstane ležet, závrať za půl minuty slábne. Přes den je unavená, ale mezi epizodami nemá ochrnutou ruku, nešišlá a nemá dvojité vidění. To připomíná typické BPPV. Druhý scénář je muž, který má závrať celé hodiny, zvrací, hučí mu v uchu a zhoršil se mu sluch. Tam už musím zbystřit, protože to může být jiný vestibulární problém. Třetí scénář je pacient po pádu a úderu do hlavy, kterému se od té doby točí hlava při zaklonění. I když může jít o BPPV, patří nejdřív k vyšetření. Čtvrtý scénář je člověk s cukrovkou a tlakem, kterému se najednou motá hlava, nedokáže rovně chodit a rodina vidí nejistou vrávoravou chůzi – fotografie. To není situace na domácí cviky, ale na akutní lékařské posouzení.
V diskuzích se opakují tři vzorce. První zní: „Cvik jsem zkusila, hned se mi udělalo hůř, tak jsem přestala.“ To často odpovídá tomu, že cvik skutečně vyvolal polohovou závrať, ale pacient nebyl připravený. Druhý vzorec: „Pomohlo mi to až po několika dnech.“ To dává smysl, protože Brandt-Daroffovy cviky někdy fungují přes postupné přivykání. Třetí vzorec: „Mně to nepomohlo vůbec, až fyzioterapeut mi udělal jiný manévr.“ I to je odborně plausibilní, protože u některých typů BPPV je účinnější přesně cílený Epleyho, Semontův nebo jiný kanálkový manévr.
Ze zkušeností pacientů bývá nejvýraznější strach. Jedna seniorka mi opakovaně říkala, že už se nebojí nemoci, ale toho prvního zatočení při lehnutí. Jiná pacientka si začala sedat na kraj postele deset minut před vstáváním, protože čekala, jestli „to přijde“. Třetí pacient, ještě pracující řidič, řešil hlavně bezpečnost: dokud nevěděl, proč se mu to děje, bál se sednout za volant. Praktické shrnutí diskuzí i praxe je jednoduché: pacienti často nehledají jen návod na cvik, ale jistotu, zda si cvičením neublíží, zda je normální provokace závratě a kdy už mají přestat experimentovat.
Typické vzorce chování jsou také dobře rozpoznatelné. Někdo začne spát vsedě a ztuhne mu krk, čímž si přidá bolest šíje. Někdo se přestane hýbat úplně, takže se zhorší rovnováha a strach z pádu. Jiný člověk naopak cvičí příliš prudce, bez opory, v koupelně nebo na tvrdé podlaze. Jako sestra bych proto vždy řekla: nejdřív pochopit mechanismus, potom bezpečně nastavit prostředí a teprve pak cvičit. Brandt-Daroffovy cviky mohou být velmi užitečné, ale jen tehdy, když pacient ví, co je očekávaná krátká závrať a co už je varovný příznak.
Čtěte dále a dozvíte se:
Proč vzniká polohová závrať a kdy dávají Brandt-Daroffovy cviky smysl
Nejčastější situace, pro kterou se Brandt-Daroffovy cviky používají, je BPPV. Patofyziologicky jde o poruchu vnitřního ucha, při které se drobné otolitové částice dostanou do polokruhovitého kanálku. Když člověk změní polohu hlavy, částice se pohnou a podráždí smyslové buňky tak, jako by se hlava prudce otáčela. Praktický dopad je velmi konkrétní: pacient se začne bát lehání, otáčení v posteli, mytí vlasů v záklonu nebo práce nad hlavou. Typický příklad je paní, která zvládá chůzi po bytě, ale jakmile si lehne na pravý bok, musí se chytit matrace, protože má pocit pádu.
- Neškodnější a časté příčiny: typické BPPV po uvolnění krystalků ve vnitřním uchu, stav po delším ležení, věk, drobný úraz hlavy, někdy období po zánětu vnitřního ucha.
- Funkční zhoršení: strach z pohybu, přetížení krční páteře, nejistota při chůzi, sekundární únava po opakovaných atakách.
- Vážnější příčiny, které mohou BPPV napodobit: cévní mozková příhoda, přechodná ischemická ataka, porucha srdečního rytmu, nízký tlak, výrazná dehydratace, nežádoucí účinek léků, vestibulární neuritida nebo problém se sluchem.
Brandt-Daroffovy cviky dávají největší smysl tehdy, když je závrať krátká, rotační a jasně polohová. To znamená, že ji spustí konkrétní pohyb a během desítek sekund až minut odezní. Cviky se ale nehodí jako první samoléčba u člověka, který má novou, nejasnou nebo dlouhou závrať. V praxi domácí péče jsem viděla, že lidé často nazývají slovem závrať tři různé věci: točení místnosti, slabost na omdlení a nejistotu při chůzi. Každá z nich má jiný význam. Když si senior stěžuje, že se mu „motá hlava“ po novém léku na tlak a při vstávání bledne, nemusí jít o krystalky v uchu, ale o pokles krevního tlaku.
Rozhodovací věta z praxe: pokud se závrať spouští hlavně otočením hlavy a rychle odezní, Brandt-Daroffovy cviky mohou být součástí řešení; pokud je závrať trvalá, spojená se slabostí, řečí, viděním, novou bolestí hlavy nebo pádem, nejdřív patří k lékaři.
Neškodné zde neznamená banální. I typické BPPV může způsobit pád, zlomeninu krčku stehenní kosti nebo dlouhodobý strach z pohybu. Vážné příčiny se zase někdy tváří nenápadně. Proto je u nových potíží rozumné alespoň základní vyšetření, zvlášť u starších lidí, lidí po úrazu, pacientů na antikoagulační léčbě, diabetiků a osob s vysokým tlakem. Brandt-Daroffovy cviky jsou dobrý sluha, ale špatný pán, pokud se použijí bez rozlišení příčiny.
Doporučuji také podívat se na článek Cviky na krystalky v uchu.
Kdy při závrati necvičit doma a vyhledat lékaře
U polohové závratě je nejdůležitější bezpečnost. Brandt-Daroffovy cviky mohou závrať krátce vyprovokovat, a právě proto se nesmí dělat na místě, kde hrozí pád. Praktický dopad je prostý: necvičit v koupelně, nestát u postele, nezačínat bez opory a první pokusy nedělat o samotě, pokud je člověk křehký, starší nebo už jednou upadl. Konkrétní příklad z domácí péče: pacientka cvičila sama na úzkém gauči, při návratu do sedu se lekla prudkého zatočení a sklouzla na zem. Samotné BPPV nebylo nebezpečné, ale prostředí ano.
- Okamžitě řešit akutně: náhlá slabost končetiny, pokles koutku, porucha řeči, dvojité vidění, nová velmi silná bolest hlavy, zmatenost, ztráta vědomí, bolest na hrudi nebo dušnost.
- Brzy k lékaři: nová závrať po úrazu hlavy, závrať trvající hodiny, horečka, ztuhlá šíje, výrazné zvracení, nový šelest nebo zhoršení sluchu, opakované pády.
- Konzultovat před cvičením: těžší onemocnění krční páteře, nestabilita krku, nedávná operace páteře, výrazné cévní onemocnění, omezená hybnost, vysoké riziko pádu.
Rozdíl mezi typickým BPPV a varovnou závratí bývá v doprovodných příznacích. U BPPV se člověku obvykle zatočí hlava po určitém pohybu, potíž vrcholí rychle a pak slábne. Mezi epizodami může být nejistý, ale neurologicky je jinak v pořádku. Naproti tomu cévní mozková příhoda v zadní jámě lební může způsobit závrať, poruchu koordinace, potíže s řečí, dvojité vidění nebo neschopnost bezpečně stát. Prakticky: pokud rodina vidí, že člověk „není svůj“, motá se jinak než obvykle, padá na jednu stranu nebo špatně artikuluje, nejde o situaci na internetový návod.
Důležité: cvičení má vyvolat krátkou známou polohovou závrať, ne nové neurologické příznaky. Jakmile se objeví slabost, porucha řeči, dvojité vidění, mdloba nebo bolest na hrudi, cvičení ukončit a řešit lékařsky.
Zvláštní opatrnost platí pro seniory. Mám zkušenost, že starší pacient často řekne „to nic není“, ale zároveň se přestane sprchovat ve stoje, přestane chodit ven a začne se přidržovat nábytku. To je velký zásah do soběstačnosti. U lidí na lécích na ředění krve je pád rizikovější kvůli krvácení. U diabetiků může nejistotu zhoršovat neuropatie nohou. U pacientů s více léky může být motání způsobené kombinací léčiv. Proto je vhodné nepovažovat každou závrať automaticky za BPPV. Brandt-Daroffovy cviky mají své místo, ale člověk musí vědět, že správně zvolený cvik není jen otázka návodu, nýbrž správné diagnózy.
| Situace | Praktický postup |
|---|---|
| Krátká závrať při otočení v posteli bez dalších příznaků | Objednat vyšetření, po poučení lze zvážit domácí cviky |
| Závrať s poruchou řeči, slabostí nebo dvojitým viděním | Nečekat, necvičit, řešit akutně |
| Závrať po pádu nebo úrazu hlavy | Nejdřív lékařské vyšetření |
| Opakované pády při závrati | Vyšetřit příčinu a upravit domácí bezpečnost |
Za přečtení také stojí článek Motání hlavy od krční páteře: příčiny a řešení.
Jak se pozná BPPV a co čekat při vyšetření
Diagnostika BPPV stojí hlavně na pečlivé anamnéze a polohových testech. Lékař nebo vestibulární fyzioterapeut se ptá, kdy se závrať spouští, jak dlouho trvá, zda je rotační, jestli je přítomná nevolnost, zhoršení sluchu, bolest hlavy, neurologické příznaky nebo pád. Praktický dopad je velký: přesný popis rozhoduje, zda se pacient pošle na polohový manévr, neurologii, ORL, interní vyšetření nebo urgentní příjem. Konkrétní příklad: věta „motá se mi hlava pořád“ vede jinam než věta „při otočení na levý bok se mi na 20 sekund roztočí pokoj“.
Typickým vyšetřením pro zadní polokruhovitý kanálek je Dix-Hallpikeův test. Pacient sedí na lehátku, hlava se natočí do strany a vyšetřující ho rychle, ale kontrolovaně položí do určité polohy. Pokud jde o BPPV, může se objevit krátká závrať a charakteristický nystagmus. Není to příjemné, ale je to diagnosticky velmi cenné. Prakticky pacientovi vždy vysvětluji: „Teď se vám může zatočit hlava, ale jsem u vás, držím vás a sledujeme, co přesně se děje.“ Strach se zmenší, když člověk ví, že vyvolání známého příznaku je součást testu, ne chyba.
- Anamnéza: délka ataky, spouštěcí poloha, rotační charakter, nevolnost, pád, léky, úrazy, sluchové a neurologické potíže.
- Polohové testy: Dix-Hallpikeův test pro zadní kanálek, supine roll test při podezření na horizontální kanálek.
- Základní vyšetření: krevní tlak vleže a vestoje, orientační neurologické vyšetření, posouzení chůze, někdy ORL vyšetření sluchu.
- Doplňková vyšetření: zobrazovací metody nebo laboratorní testy se volí tehdy, když příznaky nejsou typické nebo existuje podezření na jinou příčinu.
V běžné praxi se chybuje tím, že se každá závrať automaticky přisoudí krční páteři, nebo naopak tím, že se u typického BPPV dělá mnoho zbytečných vyšetření a pacient nedostane účinný manévr. Guideline pro BPPV právě proto zdůrazňuje přesnou klinickou diagnostiku. Když je obraz typický a neurologické vyšetření je v pořádku, bývá nejdůležitější správně určit postižený kanálek a stranu. Brandt-Daroffovy cviky jsou méně cílené než některé repoziční manévry, ale mohou být užitečné, když pacient potřebuje domácí režim nebo když nelze provést standardní manévr kvůli krku, zádům či dostupnosti péče.
Co čekat: vyšetření může závrať krátce vyvolat. Není cílem pacienta trápit, ale zachytit typický vztah mezi polohou hlavy, závratí a pohybem očí. Podle toho se vybírá manévr nebo domácí cvičení.
Pacient by si měl před vyšetřením připravit jednoduché informace: na kterou stranu se točí v posteli hůř, zda závrať trvá sekundy nebo hodiny, jestli zvrací, zda se změnil sluch, zda prodělal úraz hlavy a jaké bere léky. Z praxe vím, že doprovod rodiny často doplní zásadní detail, například že pacient při atace padá stále doprava nebo že se objevila nová nejistá chůze. To může změnit celý diagnostický směr. Dobré vyšetření tedy není jen „udělání cviku“, ale klinické roztřídění bezpečných a rizikových možností.
Článek Noční závratě by rovněž mohl pomoci pochopit téma v širších souvislostech.
Jak se Brandt-Daroffovy cviky provádějí a co může pomoci
Brandt-Daroffovy cviky se obvykle provádějí na posteli. Pacient sedí na jejím okraji, otočí hlavu asi o 45 stupňů na jednu stranu a rychle si lehne na opačný bok. V poloze zůstane přibližně 30 sekund nebo do odeznění závratě, poté se vrátí do sedu, chvíli počká a provede totéž na druhou stranu. Jeden cyklus tedy zahrnuje obě strany. V pacientských návodech se často uvádí několik opakování třikrát denně po omezenou dobu, například dva týdny, ale přesný režim je vhodné přizpůsobit stavu, věku, hybnosti a doporučení odborníka.
- Připravit bezpečné místo: postel, volný prostor, žádné ostré hrany, zpočátku doprovod u křehkých osob.
- Začít vsedě: narovnat se, uklidnit dech, mít nohy bezpečně opřené.
- Otočit hlavu: přibližně o 45 stupňů, jen do rozsahu, který dovolí krk.
- Lehnout na opačný bok: zůstat, dokud závrať neodezní nebo výrazně nezeslábne.
- Vrátit se do sedu: počkat, dýchat, nepokračovat ve spěchu.
- Opakovat na druhou stranu: stejné zásady, bez prudkého vstávání po skončení.
Domácí léčba není jen samotný cvik. Důležité je upravit režim tak, aby pacient neupadl a zároveň se nezačal pohybu úplně vyhýbat. Po cvičení je rozumné chvíli sedět, nepřecházet hned do sprchy, neřídit auto, pokud je člověk nejistý, a nevstávat prudce v noci bez rozsvícení. U starších lidí doporučuji zkontrolovat koberečky, práh u koupelny, noční osvětlení a pevnou oporu u postele. Praktický příklad: samotné cviky panovi pomohly, ale rozhodující bylo, že přestal vstávat potmě na toaletu a dal si k posteli stabilní chodítko.
Co je při cvičení očekávané: krátké zatočení hlavy, nevolnost a nejistota po návratu do sedu. Co očekávané není: ochrnutí, porucha řeči, nové dvojité vidění, kolaps, bolest na hrudi nebo silná nová bolest hlavy.
Lékařská léčba BPPV se opírá hlavně o repoziční manévry. U zadního kanálku se často používá Epleyho manévr, který má silnější důkazy a může působit rychleji. Brandt-Daroffovy cviky se hodí jako domácí varianta, doplněk nebo alternativa, když přesný manévr není možný. Léky proti závrati mohou krátkodobě tlumit nevolnost, ale obvykle neřeší mechanickou příčinu BPPV. Dlouhodobé užívání tlumivých léků může u seniorů zhoršit ospalost, pády a rehabilitaci rovnováhy. Proto je praktický cíl jiný: přesunout krystalky, zklidnit vestibulární systém a vrátit člověka k bezpečnému pohybu.
| Možnost | Kdy se hodí | Praktická poznámka |
|---|---|---|
| Brandt-Daroffovy cviky | Domácí režim u vybraných pacientů s polohovou závratí | Vyžadují opakování a bezpečné prostředí |
| Epleyho manévr | Častá volba u zadního kanálku BPPV | Obvykle cílenější, vhodné provedení odborníkem |
| Vestibulární rehabilitace | Přetrvávající nejistota, strach z pohybu, poruchy rovnováhy | Pomáhá obnovit jistotu v běžném fungování |
| Léky na nevolnost | Krátkodobě při výrazné nevolnosti | Neodstraňují krystalky, opatrně hlavně u seniorů |
Pokud se stav po pravidelném a správném cvičení nelepší, je lepší neprodlužovat samoléčbu donekonečna. Může jít o jiný kanálek, špatně určenou stranu, jiný typ vestibulární poruchy nebo zcela jinou příčinu motání. Zkušený fyzioterapeut nebo ORL lékař často pozná rozdíl podle směru nystagmu, délky závratě a reakce na polohové testy. Z praxe bych doporučila zapisovat si, kdy se závrať spustila, na kterou stranu, jak dlouho trvala a zda se po dnech cvičení zkracuje. Takový záznam je pro vyšetření cennější než obecná věta „nějak se mi motá hlava“.
Odborné zdroje k Brandt-Daroffovým cvikům a polohové závrati
U dotazu brandt-darofový je velmi pravděpodobný search intent praktický: člověk hledá Brandt-Daroffovy cviky, často kvůli opakované polohové závrati, točení hlavy při lehání, otáčení v posteli nebo vstávání. Proto jsem vybrala zdroje, které neslouží jen jako akademický podklad, ale hlavně pomáhají rozlišit, kdy jde o typické benigní paroxysmální polohové vertigo, kdy lze cvičit doma a kdy už je nutné lékařské vyšetření.
Klinické doporučení AAO-HNS pro benigní paroxysmální polohové vertigo jsem zvolila jako hlavní autoritativní guideline. Je důležité tím, že zdůrazňuje přesnou diagnózu, omezení zbytečného zobrazování, nepřehánění léků proti závrati a používání polohovacích manévrů. Běžnému člověku přináší hlavně uklidnění: BPPV je nepříjemné, ale většinou řešitelné mechanickým přístupem, nikoli dlouhodobým tlumením tabletami. Pro článek je klíčové i varování, že ne každá závrať je BPPV.
Randomizovaná studie srovnávající Brandt-Daroffovy cviky a Epleyho manévr je prakticky velmi užitečná, protože porovnává domácí cvičení s často používaným repozičním manévrem. Studie ukazuje, že Brandt-Daroffovy cviky mohou u části pacientů fungovat, ale zpravidla potřebují opakování a čas. Pro pacienta je z toho nejdůležitější závěr: když se první den po cvičení závrať provokuje, neznamená to automaticky selhání, ale přesto je nutné mít správnou diagnózu.
Cochrane přehled účinnosti Epleyho manévru u BPPV jsem zařadila proto, aby bylo jasné srovnání: Epleyho manévr má silnější důkazy pro zadní kanálek BPPV a bývá rychlejší. To neznamená, že Brandt-Daroffovy cviky jsou zbytečné. Znamená to, že se hodí hlavně tam, kde je cvičení bezpečnější, dostupnější, doporučené fyzioterapeutem nebo použité jako domácí doplněk.
Pacientský návod NHS k Brandt-Daroffovým cvikům při BPPV jsem vybrala kvůli bezpečnému domácímu provedení. Popisuje, že BPPV vzniká uvolněním drobných krystalků ve vnitřním uchu, které při určitých polohách hlavy klamou mozek. Zdroji přikládám velkou váhu v praktické rovině: doporučuje cvičit v bezpečném prostředí, zpočátku ideálně s někým poblíž, protože cvičení může závrať vyvolat.
Systematický přehled účinnosti Brandt-Daroffových cviků u BPPV doplňuje vyvážený pohled. Upozorňuje, že účinnost Brandt-Daroffových cviků není ve všech studiích stejná a že repoziční manévry mohou být u řady pacientů efektivnější. Pro běžného čtenáře je to velmi důležité: pokud cvičení nepomáhá, není to osobní selhání ani důkaz, že si člověk vymýšlí. Může být potřeba přesnější vyšetření kanálku, jiný manévr nebo vyloučení jiné příčiny závratě.
Společné ponaučení ze zdrojů je praktické: Brandt-Daroffovy cviky patří do péče o polohovou závrať, ale nemají nahrazovat diagnostiku. Nejlépe fungují tehdy, když má pacient typické krátké rotační závratě po změně polohy, nemá neurologické varovné příznaky a ví, jak cvičit bezpečně. Z praxe domácí péče dodávám, že největší rozdíl dělá správné poučení: pacient, který ví, že se mu při cviku může na chvíli zatočit hlava, obvykle cvičení zvládá klidněji a nepřestane hned po prvním nepříjemném pokusu.
FAQ: Brandt-Daroffovy cviky při polohové závrati
Jsou Brandt-Daroffovy cviky vhodné na každé motání hlavy?
Ne. Brandt-Daroffovy cviky jsou určené hlavně pro polohovou rotační závrať typu BPPV, kdy se potíž spouští změnou polohy hlavy a krátce trvá. Nejsou univerzální léčbou slabosti, mdloby, tlaku v hlavě ani nejistoty z léků.
Prakticky je důležité nejdřív rozlišit, co pacient slovem závrať myslí. Pokud se místnost točí po otočení v posteli a epizoda rychle odezní, BPPV je pravděpodobnější. Pokud se člověku dělá černo před očima při vstávání, může jít o tlak. Pokud závrať trvá dlouho nebo ji provází neurologické příznaky, domácí cvičení není bezpečný první krok.
Je normální, že se mi při cviku zatočí hlava?
Ano, krátké vyvolání známé polohové závratě může být při těchto cvicích očekávané. Cvik právě pracuje s provokující polohou, aby se vestibulární systém postupně zklidnil nebo aby se uvolněné částice lépe přesunuly.
Nemá se ale pokračovat za každou cenu. Přijatelná je krátká závrať podobná té, kvůli které člověk cvičí. Varovné je ochrnutí, porucha řeči, dvojité vidění, mdloba, nová prudká bolest hlavy, bolest na hrudi nebo zhoršující se stav. U starších lidí je navíc nutné hlídat riziko pádu, proto je první cvičení bezpečnější s doprovodem.
Jak dlouho trvá, než Brandt-Daroffovy cviky zaberou?
U některých pacientů se úleva objeví během několika dnů, u jiných až po opakovaném cvičení. Brandt-Daroffovy cviky mohou být pomalejší než cílené repoziční manévry, například Epleyho manévr u typického zadního kanálku BPPV.
Důležité je sledovat trend. Pokud jsou ataky kratší, méně prudké a člověk se bezpečněji otáčí v posteli, je to dobré znamení. Pokud se stav nemění, zhoršuje, přidá se pád, bolest hlavy, porucha sluchu nebo neurologické příznaky, je třeba kontrola. Někdy je příčina jiná nebo je nutný jiný manévr podle postiženého kanálku.
Mohu Brandt-Daroffovy cviky dělat bez lékaře?
U člověka s již potvrzeným BPPV a jasným poučením to někdy možné je. Při nové, nejasné nebo netypické závrati je ale bezpečnější nejdřív lékařské nebo fyzioterapeutické vyšetření, protože ne každé motání hlavy pochází z krystalků ve vnitřním uchu.
Bez konzultace bych byla opatrná hlavně u seniorů, pacientů po úrazu hlavy, lidí s výraznými nemocemi krční páteře, po cévní mozkové příhodě, s poruchami chůze nebo při užívání léků zvyšujících riziko pádu. Cvik má být proveden na posteli, s možností přidržení a bez spěchu. Bezpečné provedení je stejně důležité jako samotná technika.