Naposledy upraveno
Revizi provedl praktický lékař
Ucpaný nos u dětí, který nejde vysmrkat, rodiče často vyděsí hlavně v noci. Dítě chrčí, spí s otevřenou pusou, budí se, pláče, kašle od zatékajícího hlenu a rodič má pocit, že „tam něco sedí“, ale ven nejde skoro nic. Klinicky se to děje proto, že dětské nosní průchody jsou úzké, sliznice při infekci snadno oteče a hlen rychle houstne, pokud dítě méně pije, dýchá suchý vzduch nebo neumí vytvořit dostatečný tlak při smrkání. Praktický dopad je jasný: dítě nemusí mít vážnou nemoc, ale může být velmi neklidné, špatně jíst a vypadat hůř právě večer, kdy vleže hlen zatéká dozadu do krku.
V sesterské praxi domácí péče se u podobných potíží opakuje jeden vzorec: rodič chce nos „vyčistit najednou“, ale dětský nos se většinou uvolňuje po malých krocích. Nejdřív je potřeba hlen zvlhčit, teprve potom má smysl smrkat nebo odsávat. Typický klinický scénář vypadá takto: tříleté dítě má druhý den rýmu, přes den si hraje, ale v noci se dusivě budí, protože hlen z nosohltanu stéká dozadu a dráždí kašlací reflex. Prakticky pomůže propláchnout nos fyziologickým roztokem, zvednout horní část matrace jen bezpečným způsobem podle věku, nabídnout tekutiny a nesnažit se násilně smrkat každých pět minut.
Druhý scénář je kojenec, který ještě neumí dýchání pusou dobře koordinovat při krmení. U něj může obyčejná rýma znamenat, že po pár doušcích pouští prs nebo láhev, zlobí se a pláče. Proč? Protože při sání potřebuje volný nos. Pokud je nos oteklý a hlen sedí vzadu, dítě musí přerušovat pití, aby se nadechlo. Praktický dopad je, že u miminka se nesleduje jen množství rýmy, ale hlavně počet mokrých plen, síla pití, barva kůže a dechová práce. Když se při dýchání viditelně vtahují mezižebří nebo jamka pod krkem, jde o varovný obraz; pro orientaci lze vyhledat vtažení hrudníku při dechové tísni u dítěte – fotografie.
Třetí klinický scénář bývá dítě školkového věku, které má hustou rýmu, huhňá a rodiče popisují: „Smrkáme pořád, ale nic z toho neleze.“ Tady často nejde o to, že by v nose nebyl hlen, ale že je příliš hustý a nalepený na oteklé sliznici. V diskuzích rodičů se opakuje věta typu: „Po mořské vodě se to konečně rozjelo, předtím jen funěl.“ To dobře odpovídá fyziologii: slaný roztok hlen naředí, zvlhčí sliznici a smrkání je účinnější. Pokud je výtok viditelně hustý a zbarvený, lze pro edukaci srovnat hustý zelený výtok z nosu u dítěte – fotografie, ale samotná barva ještě nerozhoduje o antibiotiku.
Čtvrtý scénář je jiný a je potřeba na něj myslet: dítě má ucpanou jen jednu nosní dírku, výtok zapáchá a někdy se objeví krev. Rodiče v diskuzích často píší: „Myslela jsem, že je to rýma, ale smrdělo to jen z jedné strany.“ To je typické pro podezření na cizí těleso v nose. Klinicky sliznice kolem předmětu otéká, vzniká zánět a výtok může být hnisavý nebo krvavý. Praktický dopad je zásadní: doma se nemá strkat pinzeta hluboko do nosu, protože předmět lze zasunout ještě dál; dítě má vidět lékař, ORL nebo pohotovost podle stavu.
Zkušenosti rodičů se dají shrnout do tří vzorců. První: dítě se zhoršuje vleže, protože hlen zatéká dozadu a dráždí kašel. Druhý: po zvlhčení nosu se najednou uvolní větší množství hlenu, což rodič vnímá jako zlepšení, i když rýma ještě trvá. Třetí: čím víc je dítě unavené a dehydratované, tím hůř smrká, protože hlen houstne a spolupráce klesá. Typická „citace z diskuzí“ zní: „Přes den dobré, v noci hrůza, jako by se mu nos úplně zalepil.“ Odborně to dává smysl, protože poloha vleže, suchý vzduch a otok sliznice zvyšují odpor v nose.
Praktické pravidlo: pokud dítě dýchá celkově klidně, pije, močí, má růžovou barvu a potíže trvají jen několik dní, většinou jde o podpůrnou domácí péči. Pokud ale ucpaný nos doprovází namáhavé dýchání, apatie, odmítání tekutin, vysoká horečka, bolest ucha, jednostranný zápach nebo potíže přesahující 10 dní, je na místě lékařské zhodnocení.
Čtěte dále a dozvíte se:
Proč se dětem ucpe nos tak, že nejde vysmrkat
Nejčastější neškodnou příčinou je virová rýma. Virus podráždí nosní sliznici, cévy ve sliznici se rozšíří, tkáň oteče a žlázky začnou tvořit více hlenu. Dítě potom nemusí mít v nose jednu velkou „zátku“, ale kombinaci otoku a hustého sekretu. Prakticky to znamená, že dítě smrká, ale výsledek je malý, protože vzduch přes oteklou sliznici neproudí dostatečně silně. Například čtyřleté dítě může po smrkání říct, že má nos pořád plný, i když kapesník zůstane skoro prázdný.
Další častou a většinou neškodnou příčinou je zaschlý hlen. Vzniká při suchém vzduchu, nedostatku tekutin, topení v místnosti nebo u dítěte, které má horečku a dýchá pusou. Hlen se pak lepí na sliznici a vytvoří krusty. Viditelně může být kolem nosu podráždění, odřená kůže a zaschlé sekrety; pro orientační vizuální představu lze využít zaschlý hlen kolem nosu u dítěte – fotografie. Praktický dopad je jednoduchý: bez zvlhčení slaným roztokem bývá smrkání neúčinné a bolestivé.
- Neškodnější příčiny: běžná virová rýma, suchý vzduch, zaschlý hlen, zatékání hlenu vleže, lehká alergická rýma, podráždění kouřem, prachem nebo parfémem.
- Vážnější příčiny: zánět vedlejších nosních dutin, bronchiolitida u kojenců, cizí těleso v nose, výrazná alergická reakce, nosní polypy, komplikace infekce nebo dehydratace s velmi hustým sekretem.
Alergická rýma se často tváří podobně, ale mechanismus je jiný: imunitní systém reaguje na pyl, roztoče, srst nebo plíseň, sliznice otéká a výtok bývá spíše vodnatý. Dítě kýchá, mne si nos, svědí ho oči a potíže se opakují v určitém prostředí. Prakticky je důležité sledovat opakování: pokud dítě pravidelně „ucpe nos“ po spaní v prašném pokoji nebo při pobytu venku na jaře, nejde jen o náhodnou rýmu.
Mezi vážnější příčiny patří akutní sinusitida, tedy zánět vedlejších nosních dutin. U menších dětí dutiny ještě nejsou vyvinuté stejně jako u dospělých, přesto se může objevit dlouhotrvající rýma, kašel přes den, tlak v obličeji, horečka nebo zhoršení po předchozím zlepšení. Praktický příklad: dítě má týden běžnou rýmu, už se zdá lepší, ale desátý den znovu dostane horečku, začne kašlat přes den a výtok z nosu zesílí. To už není typický plynulý ústup virózy.
Nejdůležitější rozlišení: běžná rýma se obvykle postupně lepší, i když několik dní vypadá nepříjemně. Varovné je jednostranné zapáchání, zhoršování po zlepšení, potíže nad 10 dní, dechová tíseň nebo dítě, které kvůli ucpanému nosu špatně pije a slábne.
Doporučuji také podívat se na článek Babské rady na ucpaný nos.
Kdy s ucpaným nosem u dítěte raději k lékaři
K lékaři je potřeba jít ne podle toho, kolik hlenu vidíte v kapesníku, ale podle celkového stavu dítěte. Klinicky je nejdůležitější dýchání, hydratace, věk a průběh potíží. Ucpaný nos sám o sobě často vypadá dramaticky, ale dítě je jinak čilé. Naopak malé miminko může mít jen „rýmu“, ale kvůli ucpanému nosu nezvládá pít a rychle se vyčerpává. Praktický příklad: dvouměsíční kojenec vypije polovinu obvyklé dávky, usíná při krmení, má méně mokrých plen a při dýchání mu pracuje bříško. To je důvod k rychlé konzultaci.
- Okamžitě řešte lékařskou pomoc, pokud dítě lapá po dechu, modrá kolem rtů, je nápadně spavé, nereaguje obvykle, má pauzy v dýchání, výrazně se mu vtahují mezižebří nebo nemůže kvůli dušnosti pít.
- Ještě tentýž den kontaktujte pediatra, pokud má dítě vysokou horečku, bolest ucha, bolest obličeje, zhoršení po předchozím zlepšení, známky dehydratace nebo jde o malé miminko s horším krmením.
- Objednejte vyšetření, pokud rýma a ucpání trvají déle než 10 dní bez zlepšení, pokud se potíže opakují podezřele často nebo dítě dlouhodobě chrápe a dýchá pusou.
Velký pozor zaslouží jednostranný zapáchající výtok. Ten se u běžné rýmy objevuje méně typicky. Pokud z jedné nosní dírky teče hnisavý, zapáchající nebo krvavý sekret, je třeba myslet na cizí těleso. Klinicky předmět dráždí sliznici, ta otéká a kolem vzniká zánětlivý sekret. Praktický dopad je jasný: doma se nesnažte pátrat vatovou tyčinkou hluboko v nose. U batolat a předškoláků je lepší vyšetření, protože lékař má světlo, nástroje a ví, jak předmět nevdechnout nebo nezatlačit hlouběji.
Lékaře kontaktujte také při podezření na zánět středního ucha. Nos, nosohltan a střední ucho spojuje Eustachova trubice. Když sliznice při rýmě oteče, zhorší se ventilace středního ucha a může vzniknout bolest nebo zánět. Praktický scénář: dítě má několik dní ucpaný nos, v noci pláče, sahá si na ucho, nechce ležet na jedné straně a teplota stoupá. V takové situaci samotné odsávání nosu nestačí, protože problém se přesunul i do ucha.
U kojenců a malých batolat je potřeba myslet i na bronchiolitidu, zejména v sezoně respiračních virů. Začíná jako rýma a kašel, ale může přejít do sípání, zrychleného dýchání a potíží s pitím. Prakticky rodič vidí, že dítě dýchá bříškem, nozdry se rozšiřují, dítě je unavené a pije po malých dávkách. Zde už nejde jen o „ucpaný nos, který nejde vysmrkat“, ale o dolní dýchací cesty a potřebné zhodnocení, zda dítě zvládá okysličení a hydrataci.
Bezpečnostní pravidlo pro rodiče: když si nejste jistí, sledujte dýchání, pití, močení a chování. Dítě, které si hraje a pije, obvykle dovoluje klidnější postup. Dítě, které slábne, špatně dýchá, nemočí nebo je neobvykle apatické, potřebuje vyšetření bez odkladu.
Za přečtení také stojí článek Ucpaný nos bez rýmy.
Jak se zjišťuje, proč dítě nemůže vysmrkat ucpaný nos
Diagnostika začíná dobrým popisem průběhu. Pediatra bude zajímat věk dítěte, kolikátý den potíže trvají, zda je horečka, kašel, bolest ucha, bolest hlavy, zápach z nosu, alergie, chrápání a jestli dítě pije. Klinicky se podle toho odlišuje běžná virová infekce od alergie, sinusitidy, cizího tělesa nebo postižení dolních dýchacích cest. Praktický dopad pro rodiče: před vyšetřením si napište, kdy rýma začala, zda se lepší nebo horší, kolik má dítě teplotu, kolik pije a zda má normálně mokré pleny nebo chodí močit.
Při vyšetření lékař hodnotí celkový stav. Dívá se, jestli dítě dýchá klidně, nemá vtažená mezižebří, není bledé nebo promodralé, zda zvládá mluvit, plakat a pít. Potom vyšetří nos, krk, uši a poslechne plíce. Nosní sliznice může být zarudlá a oteklá při viróze, bledší a vodnatá při alergii, jednostranně drážděná při cizím tělese. Praktický příklad: dítě s oboustrannou rýmou, lehkou teplotou a normálním poslechem bude řešeno jinak než dítě s jednostranným zápachem a krvavým sekretem.
| Nález | Co může znamenat | Praktický dopad |
|---|---|---|
| Rýma 2 až 5 dní, dítě pije a je čilé | Nejčastěji virové nachlazení | Podpůrná péče, fyziologický roztok, tekutiny, sledování |
| Potíže nad 10 dní bez zlepšení | Možná sinusitida nebo komplikovaný průběh | Vyšetření u pediatra, rozhodnutí o dalším postupu |
| Jednostranný zápach a hnisavý výtok | Možné cizí těleso v nose | ORL nebo lékařské odstranění, nešťourat hluboko doma |
| Rýma, sípání, rychlé dýchání u kojence | Možná bronchiolitida | Kontrola dýchání, hydratace a saturace podle stavu |
Laboratorní testy většinou nejsou při obyčejné rýmě potřeba. Proč? Protože barva hlenu sama nerozliší virovou a bakteriální infekci a běžné nachlazení se poznává hlavně klinicky. Praktický dopad je důležitý: rodič nemusí požadovat výtěr z nosu při každé zelené rýmě. Výtěr může zachytit bakterie, které v nose žijí, ale nemusí být skutečnou příčinou potíží. Vyšetření se cíleně doplňuje tehdy, když je stav těžší, dlouhý, neobvyklý nebo se objevují komplikace.
Zobrazovací vyšetření dutin se u dětí při běžné rýmě rutinně nedělá. Klinicky by často ukázalo ztluštělou sliznici i u virové infekce, což by mohlo vést k přeléčování. Prakticky se rentgen nebo jiné zobrazení zvažuje spíše při podezření na komplikaci, výraznou jednostrannou bolest, otok kolem oka, neurologické příznaky nebo nejasný dlouhodobý stav. Pokud má dítě oteklé víčko, bolest při pohybu okem nebo výrazné zarudnutí kolem oka, lze vizuálně porovnat otok kolem oka při možné komplikaci sinusitidy – fotografie, ale takový stav patří k lékaři, ne k domácímu porovnávání fotek.
U opakovaně ucpaného nosu se řeší také zvětšená nosní mandle, alergie a prostředí. Dítě, které dlouhodobě chrápe, dýchá pusou, má huhňavý hlas a opakované záněty uší, může potřebovat ORL vyšetření. Klinicky zvětšená nosní mandle blokuje proudění vzduchu v nosohltanu a zhoršuje odtok sekretu. Praktický dopad je, že rodič nemá donekonečna řešit jen kapky do nosu, pokud dítě měsíce špatně spí, budí se, má pauzy v dýchání nebo hůř slyší.
Článek Babské rady na ucpaný nos by rovněž mohl pomoci pochopit téma v širších souvislostech.
Co dělat doma a jak se ucpaný nos u dětí léčí
Domácí péče stojí na principu zvlhčit, naředit, uvolnit a teprve potom čistit. Nejbezpečnější první volbou je fyziologický roztok nebo mořská voda určená pro děti. Klinicky slaný roztok naředí hlen, změkčí zaschlé krusty a pomůže sliznici, aby se čistila přirozeným pohybem řasinek. Praktický postup: u malého dítěte aplikujte roztok, počkejte chvíli a teprve potom nechte dítě jemně smrkat nebo u kojence krátce a šetrně odsajte. Když se odsává nasucho, sliznice se podráždí a může otéct ještě víc.
- U větších dětí: učte jemné smrkání jednou nosní dírkou, bez silového „troubení“ oběma najednou.
- U kojenců: odsávejte jen tehdy, když to pomůže s pitím nebo spánkem, ne každých pár minut preventivně.
- V pokoji: větrejte, nepřetápějte a držte vzduch přiměřeně vlhký.
- U tekutin: nabízejte často malé dávky, protože hydratace pomáhá ředit hlen.
Šetrné odsávání má smysl hlavně před krmením a před spaním. Proč ne pořád? Nosní sliznice je při rýmě citlivá a mechanické dráždění může způsobit otok, drobné krvácení a odpor dítěte. Praktický příklad: rodiče odsávají kojenci každou půlhodinu, dítě křičí, nos je červený a hlen se tvoří dál. Lepší je méně časté, ale dobře načasované odsátí po zvlhčení nosu. Pokud dítě při odsávání výrazně krvácí nebo se stav horší, je potřeba postup zastavit a poradit se s pediatrem.
Naopak opatrnost je nutná u volně prodejných přípravků „na rýmu a nachlazení“. Kombinované sirupy, kapky nebo tablety mohou obsahovat látky, které u malých dětí nejsou bezpečné nebo nejsou vhodné bez doporučení lékaře. Klinicky může dojít k ospalosti, bušení srdce, neklidu nebo předávkování, zvlášť když se kombinuje více přípravků se stejnou účinnou látkou. Praktický dopad: nikdy nedávejte dítěti dospělé nosní kapky, kombinované léky proti nachlazení ani léky „po sourozenci“ jen proto, že se osvědčily minule.
Lékařská léčba závisí na příčině. U běžné virové rýmy se antibiotika nepoužívají, protože na viry nepůsobí. U podezření na bakteriální sinusitidu lékař hodnotí délku potíží, horečku, bolest, zhoršení a celkový stav; někdy doporučí sledování, jindy antibiotikum. U alergické rýmy může pomoci režimové opatření, antihistaminikum nebo nosní kortikoid podle věku a doporučení lékaře. U cizího tělesa je léčbou odstranění. Praktický příklad: pokud dítě tři dny huhňá při viróze, řeší se podpůrně; pokud deset dní nekašle méně, výtok trvá a přidá se horečka, postup se mění.
Důležitá je i prevence zhoršování. Dítě s rýmou by nemělo být v zakouřeném prostředí, protože kouř poškozuje pohyb řasinek a zvyšuje otok sliznice. Stejně tak příliš suchý vzduch zhoršuje krusty. Prakticky pomůže krátké větrání, mytí rukou, vlastní ručník, čištění hraček u menších dětí a klidnější režim. Do školky nebo školy patří dítě až tehdy, když zvládá běžný den, nemá horečku a nepotřebuje intenzivní péči o nos každou chvíli. Tím se chrání nejen ostatní děti, ale i samotné dítě před prodloužením nemoci.
Nejpraktičtější sesterské shrnutí: ucpaný nos u dítěte se většinou nevyřeší silou, ale trpělivostí. Slaný roztok, tekutiny, vlhký vzduch a šetrné čištění udělají víc než agresivní smrkání, časté odsávání nebo nevhodné kapky.
Podívejte se také na článek Rady, jak se zbavit suché sliznice nosu, který může pomoci lépe porozumět této problematice v širších souvislostech.
Ověřené zdroje k ucpanému nosu u dětí, který nejde vysmrkat
U dětského ucpaného nosu je důležité neopřít se jen o domácí rady, protože malé dítě často neumí účinně smrkat, hlen mu zasychá v úzkých nosních průchodech a u kojenců může ucpaný nos rychle zhoršit krmení i spánek. Proto jsem vybrala zdroje, které prakticky potvrzují tři hlavní body článku: nejčastější příčinou je virová rýma, nejbezpečnější první pomoc je slaný roztok a šetrné čištění nosu a lékaře je potřeba řešit při dušnosti, špatném pití, dlouhém trvání, jednostranném zapáchajícím sekretu nebo podezření na zánět dutin.
Doporučení pediatrů k péči o dítě při nachlazení a ucpaném nosu jsem vybrala proto, že jde o rodičovsky srozumitelný materiál navázaný na Americkou akademii pediatrie. Zdroj vysvětluje použití fyziologického roztoku, kapek nebo spreje do nosu a u kojenců také odsátí přebytku hlenu. Pro běžného člověka je užitečné hlavně to, že nevede rodiče k agresivní léčbě, ale k postupnému zvlhčení, uvolnění a šetrnému vyčištění nosu.
Bezpečnostní doporučení FDA k volně prodejným lékům proti nachlazení u dětí je důležité kvůli časté rodičovské chybě: snaze dát dítěti „něco silnějšího“, aby se nos rychle uvolnil. Zdroj upozorňuje, že u malých dětí mohou kombinované přípravky s dekongestivy nebo antihistaminiky způsobit závažné nežádoucí účinky. Do článku proto patří jasné sdělení, že dětský ucpaný nos se nemá řešit dospělými kapkami ani směsmi proti nachlazení bez domluvy s lékařem.
Doporučení CDC k běžnému nachlazení a antibiotikům potvrzuje, že běžná rýma je nejčastěji virová a nemá specifickou léčbu antibiotiky. Praktický přínos je velký: rodič pochopí, proč zelenější nebo hustší hlen automaticky neznamená, že dítě potřebuje antibiotikum. Důraz je na tekutiny, odpočinek, sledování stavu a bezpečnou podpůrnou péči.
Guideline NICE k příznakům akutní sinusitidy jsem zařadila kvůli hranici, kdy už ucpaný nos není jen běžná rýma. Zdroj uvádí, že bakteriální příčina je pravděpodobnější při příznacích trvajících déle než 10 dní, horečce, hnisavém výtoku, jednostranné výrazné bolesti nebo zhoršení po předchozím zlepšení. Běžnému rodiči pomůže odlišit „ještě pozorujeme“ od situace, kdy už má smysl vyšetření.
MSD Manual k nosní neprůchodnosti, výtoku a cizímu tělesu v nose je užitečný pro diferenciální diagnostiku. U dětí zdůrazňuje, že jednostranný zapáchající výtok může znamenat cizí těleso v nose. To je v praxi častější, než si rodiče myslí: kousek jídla, molitan, korálek nebo papírek dokáže způsobit ucpání, zápach a někdy i příměs krve.
Celkové ponaučení z těchto zdrojů je jednoduché: u dítěte, které má ucpaný nos a nejde to vysmrkat, je základ zvlhčit, uvolnit, šetrně vyčistit a sledovat celkový stav. Nebezpečné není samo to, že dítě nevysmrká hustý hlen; nebezpečné je, když se k tomu přidá zrychlené dýchání, promodrávání, apatie, odmítání tekutin, bolest ucha, dlouhé trvání, horečka nebo jednostranný zapáchající sekret.
FAQ k ucpanému nosu u dětí, který nejde vysmrkat
Co dělat, když má dítě ucpaný nos, ale nic nevysmrká?
Nejdřív nos zvlhčete fyziologickým roztokem nebo dětskou mořskou vodou, chvíli počkejte a teprve potom zkuste jemné smrkání nebo u menšího dítěte šetrné odsátí. Často nejde o nedostatek snahy, ale o hustý hlen nalepený na oteklé sliznici.
Silové smrkání oběma dírkami najednou obvykle nepomůže a může zvyšovat tlak v nose i uších. U většího dítěte je lepší ucpat jednu nosní dírku a foukat jemně druhou. U kojenců odsávejte hlavně před krmením a spaním, ne preventivně stále dokola. Sledujte také tekutiny, vlhkost vzduchu a teplotu v místnosti, protože suchý vzduch a menší pití hlen výrazně zahušťují.
Může mít dítě zelenou rýmu a přitom nepotřebovat antibiotika?
Ano. Zelená nebo žlutá rýma sama o sobě neznamená automaticky bakteriální infekci. Barva hlenu se může měnit i při běžné virové rýmě, protože ve hlenu přibývají buňky imunitního systému a sekret postupně houstne.
Důležitější než barva je délka a průběh nemoci. Lékař zbystří hlavně tehdy, když potíže trvají déle než 10 dní bez zlepšení, dítě má horečku, výraznou bolest obličeje, denní kašel nebo se stav zhorší po předchozím zlepšení. Pokud je dítě jinak čilé, pije a rýma trvá jen několik dní, bývá vhodnější podpůrná péče než antibiotika.
Jak často odsávat nos u kojence?
U kojence odsávejte nos hlavně tehdy, když ucpání překáží pití, spánku nebo klidnému dýchání. Vhodné je zvlhčit nos fyziologickým roztokem, chvíli počkat a odsát krátce, jemně a bez násilí.
Příliš časté odsávání může podráždit sliznici, způsobit otok a někdy i drobné krvácení. Dobrý praktický rytmus bývá před krmením a před spaním, pokud je nos opravdu plný. Pokud miminko kvůli rýmě špatně pije, má málo mokrých plen, rychle dýchá, je apatické nebo se mu vtahuje hrudník, nespoléhejte jen na odsávačku a kontaktujte lékaře.
Kdy je ucpaný nos u dítěte podezřelý na něco vážnějšího?
Podezřelý je hlavně jednostranný zapáchající výtok, krev z jedné nosní dírky, dušnost, špatné pití, apatie, vysoká horečka, bolest ucha, otok kolem oka nebo rýma trvající déle než 10 dní bez zlepšení.
Jednostranný zápach může ukazovat na cizí těleso v nose, zejména u batolat a předškoláků. Dlouhé trvání nebo zhoršení po předchozím zlepšení může ukazovat na zánět dutin. Dušnost, sípání a potíže s pitím u kojence zase mohou znamenat postižení dolních dýchacích cest. V těchto situacích je bezpečnější lékařské vyšetření než další domácí pokusy.