BRONCHITIDA DISKUZE je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je souhrnný název pro chronickou bronchitidu a plicní emfyzém. Jak z názvu vyplývá, jedná se o onemocnění dolních cest dýchacích, především plicní tkáně, kdy dojde k překážce (obstrukci) v plicní tkáni, čímž je pacientovi zamezeno v plnohodnotném dýchání. Při chronické obstrukční plicní nemoci dochází ke zvýšenému odporu v dýchacích cestách, který je překážkou pro proudění vzduchu při výdechu (exspiriu). Chronickou obstrukční plicní nemocí onemocní 5–20 % dospělé populace, častější výskyt je u mužů. Toto onemocnění je úzce spjato s kouřením cigaret a profesí v prašném prostředí (broušení skla, cihelny, výroba azbestu, uhelné doly).
Popis nemoci
Akutní bronchitida je akutní zánět průdušek a průdušnice vyznačující se úplným uzdravením a obnovením funkce. Obvykle bývá mírná, u oslabených pacientů s chronickým plicním nebo srdečním onemocněním však bývá průběh závažný. Těžkou komplikací může být zápal plic.
Chronická (vleklá) bronchitida je chronický zánět průdušek spojený s dlouhodobým vystavováním se nespecifickým látkám dráždícím jejich sliznici, provázený hypersekrecí hlenu a některými změnami struktury průdušek. Je charakterizována chronickým kašlem s vykašláváním hlenu. Nejčastěji je spojena s kouřením cigaret, může však vzniknout i jako odpověď na alergizující látky u osob, které nejsou náchylné k astmatu. Chronická obstrukční bronchitida (bronchiolitida) je onemocněním malých dýchacích cest (průdušinek), které vede k významné neprůchodnosti (obstrukci) dýchacích cest. Často bývá spojena s příznaky chronické bronchitidy. Plicní rozedma (emfyzém) je zvětšení prostorů periferně od průdušinek, spojené s destruktivními změnami stěn plicních sklípků. Chronická astmatická bronchitida se vyznačuje významnou chronickou neprůchodností dýchacích cest u pacientů s astmatem, navzdory protiastmatické léčbě. Zpravidla jsou přítomny i příznaky chronické bronchitidy.
Tyto stavy se vyskytují často v kombinaci, a v jednotlivých případech bývá těžké rozhodnout, co je hlavní příčinou neprůchodnosti. Platí to zejména pro kombinaci chronické obstrukční bronchitidy a plicní rozedmy, často označované jako chronická obstrukční choroba bronchopulmonální. Je třeba pokud možno vždy odlišit osoby s chronickou astmatickou bronchitidou od pacientů se zúžením průdušek při rozedmě, protože průběh, prognóza a odpověď na léčbu se u nich výrazně liší.
Ve svém příspěvku BRONCHITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa Siváková.
Dobry den , prosim chtela jsem se zeptat jake leky jsou na bronchitide .. dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Romana.
Ahoj, mam syna 14 mesicu.Pred dvouma tydny se mu velmi zvýšily horecky na 39. Šla jsem s nim k lekari a ten po prohlidce na nic neprisel a tak udělal CRP vysledek 26.Nasadil antibiotika do patku, pomohly. V sobotu se obevila rýma se suchým kašlem a v nedeli sypavy, chraptivy dech s kterym si nas v nemocnici nechali. Rentgen, vytery, krev... Je to akutni bronchitida.Minulou stredu nas pustili do domaci pece s inhalatorem na bronchitidu po 8 hodinach. Ma se pry lecba inhalatorem podle doktoru v nemocnici vyšplhat na vdech po 12 hodinach. Prakticky lekar nas v patek poslal opet na CRP vysledek 56.Dostali jsme dalsi antibiotika. Po vikendu v pondeli zdelil ,ze ma plíce ciste at mu davam antibiotika do čtvrtka coz je zitra.Dnes ve stredu syn opet maličko sype. Ma inhalovat Ventolin ktery uz jsme doma na piskot na plicích meli, protoze je po otci alergik. Mam ted ,ale strach. Pokud bude muset vice jak 4x denne inhalovat Ventolin budeme muset opet do nemocnice. Myslite, ze jen panikarim? Neudelal doktor chybu, ze lecbu inhalatorem neprodluzoval do vdechnutí po 12 hodinach?
Chronická bronchitida probíhá dlouhodobě, nebo se často vrací. Nejčastějším důvodem bývá kouření, prach a znečištěné ovzduší. Bronchitida patří k nejčastějším onemocněním dýchací soustavy, chronickým typem bronchitidy totiž trpí až každý pátý obyvatel České republiky.
Chronická bronchitida vzniká dlouhodobým drážděním dýchacích cest. Nejčastěji ji zaviní kouření cigaret. Její vznik může také podpořit prašné prostředí v práci nebo nezdravé ovzduší ve velkoměstech.
Projevy: Jsou podobné jako u akutního typu bronchitidy. Jde hlavně o suchý, dráždivý kašel, zvláště po ránu. Občas se objeví vykašlávání hlenu zbarveného do hněda, neboť může obsahovat částečky prachu, kouřových zplodin a dehtu (u kuřáků). Kašel trvá po dobu několika týdnů až měsíců a může se opakovat několikrát do roka. Nemocný je unavený a schvácený, z nedostatku okysličení může mít bledou až namodralou kůži. Kašel se zhoršuje s námahou.
Diagnostika: Je stejná jako u akutního zánětu, spočívá v poslechu dýchacích cest, vyšetření krve a sputa (hlenu). Navíc se provádí rentgen a funkční vyšetření plic a test na krevní plyny.
Chronický zánět může způsobit trvalé poškození průdušek a chronickou obstrukci plic (CHOPN). Toto onemocnění je nebezpečné, provází ho trvalá dušnost, přičemž celý organismus trpí nedostatkem kyslíku. Na tuto chorobu se i umírá.
Ve svém příspěvku UŠI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bronchitida.
Prosím má někdo stejné trapení jako já?Nic jsem tady nenašla.SVĚDÍ MĚ UŠI.Ale nemám žádný maz a často trpim na zánět zvukovodu.Kdo to zažil tak ví o čem mluvím.Děkuji za vaše zkušenosti nebo rady.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jif.
Mám to samé, u mě je to alergie na nějakou potravinu, která se projevuje svěděním v uších, teprve půjdu na podrobnější testy.
Bronchitida je akutní nebo chronický zánět výstelky velkých dýchacích cest v plicích. Na jeho vzniku se může podílet pomnožení virů nebo bakterií. Následkem je hromadění sekretu a hlenů, způsobující neustálý kašel, který se může zhoršovat, když jsou hleny infikovány. Obvyklé příznaky bronchitidy:
vytrvalý kašel, zejména ráno po probuzení;
vykašlávaní hustého hlenu;
dušnost;
bolesti na hrudníku;
dýchací potíže;
bolesti ve svalech, zádech;
zvýšená teplota nebo horečka.
Akutní bronchitidu poznáme podle dráždivého kašle a bolestí za hrudní kostí. Většinou začíná jako běžné nachlazení nebo chřipka se škrábáním v krku. Posléze se přidá suchý kašel, který se v průběhu nemoci mění na vlhký. Pacient vykašlává žlutě až zeleně zbarvený hlen. Akutní bronchitida je často doprovázena teplotou, únavou, celkovou slabostí a bolestí hlavy. Někdy se mohou dostavit dýchací obtíže. Akutní bronchitida může v ojedinělých případech přejít i v chronickou bronchitidu. Chronická bronchitida se projevuje trvalým kašlem s vykašláváním žlutého až zeleného hlenu alespoň tři měsíce v roce dva roky za sebou. Často bývá považována za běžný kuřácký kašel, ale může vést k vážným komplikacím jako je CHOPN = chronická obstrukční plicní nemoc. CHOPN může vést k vážným potížím až k invaliditě. Přidává se zadýchávání, které později může přetrvávat i během klidu a nečinnosti. Protože CHOPN průtok plícemi zhoršuje, dochází k selhávání pravé srdeční komory. Dalšími příznaky jsou otoky nohou, zvětšení jater a cyanóza (namodralá kůže a sliznice) způsobená snížením kyslíku v krvi. Dochází k viditelnému hubnutí a celkové zchátralosti těla.
Ve svém příspěvku BRONCHITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Horáková.
dobrý den,
jako podpůrný přípravek na výrazné zlepšení imunity doporučuji přípravek Imuregen. Mám s ním sama výborné zkušenosti. Měla jsem časté záněty průdušek. Po několika dávkách antibiotik jsem měla oslabenou imunitu a nasadila jsem Imuregen. Letos v zimě bylo výrazné zlepšení, v podstatě už jenom normální rýma.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.
Dobrý den, mě se na imunitu velmi osvědčil wobenzym. Na podzim vždycky začnu s tří měsíční kůrou a po zbytek roku jsem více méně zdravá. Někdy jsem jen mírně nachlazená, ale nic vážného a to mám doma dvě školkové děti, které jsou poměrně často nemocné, protože ve školce se to prostě všechno dětem strašně točí.
O chronické bronchitidě hovoříme tehdy, když chronický produktivní kašel trvá alespoň tři měsíce ve dvou po sobě jdoucích letech. U chronické bronchitidy musí být vyloučeny jiné možné příčiny kašle, a to plicní (bronchiektázie) i mimoplicní (srdeční selhání). Chronická bronchitida je dále charakterizována obstrukční ventilační poruchou – ztíženým dýcháním. Chronická bronchitida se považuje za jednu složku chronické obstrukční plicní nemoci, kde druhou složkou je pak plicní emfyzém.
Bronchitida je zánět průdušek – dolních dýchacích cest vedoucích do obou plic. Jejich sliznice zduřují, řasinkový epitel přestává vykonávat svou funkci (kmitáním odstraňuje hlen s bakteriemi a prachem) a vytváří se značné množství hlenu, který dráždí ke kašli. Bronchitida může být akutní nebo chronická. Akutní forma se vyznačuje horečkou, která trvá několik dní, a kašlem, který často mizí až za několik týdnů. Při chronické bronchitidě přetrvává kašel s vykašláváním zbarveného hlenu několik měsíců, pak může ustat a po čase se znovu vrátit.
Akutní bronchitida a zápal plic mají spoustu podobných symptomů. Zároveň je důležité upozornit, že pacienti s akutní bronchitidou si často přivodí právě zápal plic. Samotná akutní bronchitida vymizí během několika týdnů, zápal plic může být velmi nepříjemným a dlouhodobým onemocněním, a to zejména u starších pacientů.
Zápal plic a bronchitida mají velmi totožné příznaky, zejména kašel a horečku. Ale u bronchitidy se jedná spíše o suchý kašel produkující hlen. Zbarvení hlenu u bronchitidy je čiré, žluté nebo zelené. U zápalu plic také dochází k vykašlávání hlenu, který má však rezavé až zelené zbarvení, nebo může být i s krví. U akutní bronchitidy není přítomna horečka. Kdežto u zápalu plic bývá horečka vysoká až přes 38 °C.
Ve svém příspěvku SILGARD : CERVARIX se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Len.
Myslím, že diskuze tady je trochu mimo. ...není tu žádný odborník- myslím to v dobrém. Po konizaci my byly doporučeny stránky http://www.onkogyn.cz provozuje je Onkogynekologie u Apolináře, takže žádné firmy :) Po přečtení jdu do Cervarixu, není pravda, že je pro starší a měl by účinkovat mnohem delší dobu. :-P
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Je nutné dodržovat klidový režim, dostatečně pít, nepobývat v zakouřeném prostředí a také nekouřit. V začátku nemoci, při suchém kašli, se podávají antitusika, která tlumí suchý neproduktivní kašel a dráždění ke kašli. Později, kdy kašel přechází ve vlhký, se podávají mukolytika, která uvolňují hleny. V případě těžších stavů se inhalují broncholytika, která uvolňují stažené průdušky. Léčbu pak doplňují léky na snížení horečky. Na zánět průdušek, který je způsoben viry a jehož hlavním znakem je suchý kašel, se nepodávají antibiotika, protože na viry nezabírají. Prokáže-li se ale zánět průdušek jako bakteriální nákaza, což se ujistí ze zvýšené hodnoty testu CRP, tak je pak vedena léčba antibiotiky. Taktéž jsou antibiotika podávána, když se zjistí, že bronchitida již přešla v zánět plic neboli pneumonii.
Ve svém příspěvku AKNÉ DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sam22.
ahojte,ano tělo potřebuje pročistit si teda myslím já také měla akné ale po porodu se mi plet zpravila,ale i tak beru chlorellu jako prevence je fakt skvěla a plet je taky ok pomáhá z těla odstranovat těžké kovy,toxiny a další jedovaté látky,pomáhá odstranit chronickou zácpu,čistí trávící ustrojí,jako probiotikum podporuje tvorbu prospěšných lactobacilů a bifidobakterií,podporuje zdravou krvetvorbu,zvyšuje hladinu hemoglinu,podporuje kožní metabolismus,hojení ran a vředů,posiluje imunitu organismu proti virovým onemocněním,podporuje zdravé funkce reprodukčních orgánů,prospívá celkové regeneraci organismu,zvyšuje energii a vitalitu a další a další věci my ji bereme celá rodinka plus malej má 4 a už jí bere od 1 roku a jsme s ní moooc spokojeni proto posílám dál více se dozvíte zde jsou tam supr články https://chlorellamrmia.blog…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Akutní bronchitida neboli zánět sliznic průdušek se zpočátku projevuje dráždivým suchým kašlem a bolestmi na prsou. Později nemocný začne vykašlávat hlen, který může mít různou barvu nažloutlou, žluto-zelenou nebo zelenou. Pokud je ve hlenu příměs krve, tak může mít barvu až rezavou. Hlen při bronchitidě má také různou konzistenci od vodnaté až po hustou. U akutní bronchitidy může být, ale také nemusí, zvýšená teplota a dostavuje se celková schvácenost. Objevují se bolesti svalů a kloubů a nemocný mívá pocit nedostatku dechu. Tyto příznaky přetrvávají po dobu sedmi až deseti dnů. Pokud není zahájená vhodná léčba, tak nemoc přechází v zánět plicní tkáně a vzniká pneumonie neboli zánět plic.
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobry den, resim vyrazku, kterou mam jiz 3 mesice. Po prvnim vyskytu drobnych pupinku, po zmacknuti z nich vytekla tekutinka, mi MUDr. naordinovala mast, ale strasne se divila, ze jdu k lekari jiz 14dni po vysevu a s tak malym mnozstvim( pupik, dekolt, predlokti). Zmenila jsem lekarku a moc jsem si nepomohla. Svrab ji sice napadl, ale nediagnostikovala jej, ani se nepokousela. Leci me masti, dietou nedrazdivou, napolsedy mi nasadila kortikoidy, ktere ovsem nejim. Vyrazka je na nohach( lytka, ale vice holene), u kotniku, strana bricha resp. na pasu, skoro cela zada, predlokti. Vyrazka svedi obcas, zadne urputne nocni svedeni. Manzel ji nema a ani zadny ze synu (9 a 1 rok)ji nema. Jedine, co by mohlo svedcit pro svrab je na predlokti a u kolene asi 1cm dlouha "carka". Uz jsem zoufala, poradi nekdo? Diky M.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Moniko, souhlasím s postupem vaší nové kožní lékařky. Svrab, by při tak masivních kožních projevech, byl nesnesitelně svědivý a to píšete, že vás zas tolik nesvědí. Dále pro svrab nenasvědčuje ani popisovaný projev vodnatými puchýřky. Víte Moniko, ono určit přesnou příčinu vzniku ekzému dnešní medicína přesně stále nedokáže a léčba často probíhá metodou pokus / omyl. Proto vám vaše lékařka naordinovala nedráždivou dietu, aby vyloučila alergické reakce na alergeny z jídla. Tato opatření se aplikují vždy na přechodnou dobu, nezbytnou pro prokázání jejich účinnosti na zdravotní stav. Dá se z toho pak lépe poznat možná příčina vzniku ekzému a díky tomu je pak možná i efektivní volba známé léčby. Měla byste raději respektovat doporučení své lékařky a užívat vše, co vám předepíše. Váš exém je patrně nějaká forma atopického exému a čím dříve se příjde na jeho příčinu, tím rychleji budete zase uzdravená. Uvědomte si prosím, že lékař studuje zdravovědu několik let a vy, z pohledu lajka, nemůžete být schopna relevantně zhodnotit vhodnost doporučené medikace. Zamyslete se nad tím, čeho chcete dosáhnout, zdali soutežit s lékařem o způsob léčby a nebo být co nejrychleji uzdravená.
Držím Vám palce a přeji brzké uzdravení.
S akutní bronchitidou se setkáváme zejména u pacientů dětského věku. I přes obtěžující příznaky není tato nemoc zpravidla provázena vážnými komplikacemi a je poměrně snadno léčitelná. Onemocnění vzniká typicky jako následek virové infekce, tedy při „obyčejné rýmě“ nebo zánětu horních cest dýchacích. Bakteriální původ je méně častý. Infekce postihující oblast nosohltanu plynule přechází do dolních dýchacích cest a dochází k zánětu průdušek. U dětí kojeneckého a batolecího věku způsobuje vznikající otok průduškových stěn v závislosti na nadměrné tvorbě hlenu překážku proudění vzduchu, objevuje se dušnost a typické, zřetelně slyšitelné projevy ve výdechové fázi, proces dýchání vyžaduje zvýšené úsilí. Akutní bronchitida se v první fázi projevuje kašlem dráždivého charakteru, ke kterému se přidružují bolestivé pocity v oblasti za hrudní kostí. V následku infekce je častá zvýšená teplota, únava, bolest hlavy, svalů a kloubů. V průběhu několika dní se charakter kašle mění na produktivní a dochází k vykašlávání hlenu, v některých případech i s příměsí krve. Nejmladší pacienti tento hlen často polykají, což pak vede k žaludečním nevolnostem a zvracení.
Bronchitida v těhotenství je úplně normální zánět hlavních cest dýchacích, tedy zánět průdušek. Pokud trpí žena bronchitidou v těhotenství, měla by se vyvarovat užívání některých léků. Zároveň je však důležité, aby došlo k časnému vyléčení.
Ve svém příspěvku ZÁKOŽKA SVRABOVÁ DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
také jsem se se srabem v minulosti setkala,když jsem pracovala v hotelu.Přes všechny mastičky a léky, které vůbec nepomáhaly. pomohlo 100% párkrát navštívit solárium, samozřejmě vertikální kvůli hygieně a bylo po problému.Vřele doporučuji!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
ahoj a ako casto si chodievala do toho solarka.......dakujem!
Zánět průdušek neboli bronchitida může být způsobená jak viry, tak i bakteriemi. Toto onemocnění postihuje dolní dýchací cesty. Bronchitida může být akutní, nebo chronická. Pro akutní zánět průdušek je typický suchý kašel, bolest na prsou a v krku, horečka, bolesti svalů. Chronický zánět průdušek bývá důsledkem kouření, nebo práce v prašném prostředí a projevuje se neustálými dýchacími problémy a kašlem. Na zánět průdušek se používají antibiotika, jen pokud je bronchitida způsobená bakteriemi. Na virové onemocnění by antibiotika nezabrala.
Název antibiotik na zánět průdušek: TETRACYKLIN, AMPLICIN, AMOXYCILIN, ERYTROMYCIN
V červnu je opravdu brzo. V červnu se v listech teprve tvoří účinné látky. Nejlepší čas na sběr listů ginkgo biloba je konec léta. Existují dvě období sklizně. První období je sběr zelených listů těsně před tím, než začnou listy žloutnout. Druhé období je sběr zcela žlutých listů. Barva listu určuje obsah účinných látek. Zelené listy obsahují maximální množství terpenických laktonů: Ginkgolid a Bilobalid. Žluté listy zase obsahují maximální množství dvaceti flavonoidů z nichž nejvýznamnější jsou Quercetin, Kaempferol a Isorhamnetin. Zelené listy ginkgo biloba jsou dobré na mozek a nervy. Žluté listy ginkgo biloba jsou dobré jako antioxidanty.
Kazuistika neboli případová studie je konkrétní příklad, na němž jsou popsány a vysvětleny či ilustrovány určité jevy. Jako kazuistiku označujeme intenzivní a detailní popis konkrétního jednotlivce a jeho případu, založený na pozorování, rozhovorech a záznamech z práce s tímto jedincem. Jedná se o písemné shrnutí všech informací, které o případu jsou, kvalitativní analýzu procesu vedoucího k určitým výsledkům. Při zpracování kazuistiky se používá zpravidla předem vypracovaná struktura popisu.
Tématem kazuistiky může být neobvyklý průběh i jinak běžného onemocnění. Pacient může mít nezvyklý současný výskyt více nemocí – zaměření na jejich léčbu a vztah k základní diagnóze bude předmětem kazuistiky. Může jít o neobvyklou anamnézu, popis diagnózy. Předem kazuistiky může být i chybná diagnóza, příčiny omylů a možné důsledky tohoto stavu. Předmětem diagnostiky může být rovněž popis klinické situace, která nemůže být reprodukována z etických důvodů, například pokud pacient odmítne nějakou standardní léčbu a je mu poskytnuta jiná alternativa. Typickým příkladem kazuistiky je popis vzácného nebo jedinečného onemocnění. A také to může být nějaká náhodná nebo nepředvídaná událost během diagnostiky a léčby pacienta. Velmi užitečné kazuistiky dokumentují nové způsoby léčby, a to jejich indikaci, výsledky léčby, možné komplikace a kontraindikace.
Vlastní popis kazuistiky se zahajuje úvodem, v němž se shrnou současné standardy léčby onemocnění. Uvede se, co se chce sdělit a čím je kazuistika zajímavá. Vlastní popis případu se soustředí na relevantní část osobní anamnézy, v případě dědičných onemocnění se uvede rodinná anamnéza, podstatné údaje o předchozí léčbě a jejích výsledcích, a potom se již detailně popíše případ. Pozornost je věnována také otázce bezpečnosti daného léčebného postupu.
Součástí kazuistiky mohou být obrázky a fotky. Další fází je diskuze. V diskuzi by měla být vysvětlena problematika případů s odkazy na literaturu, měly být uvedeny citace, které podporují závěry kazuistiky, a také možné citace nebo konfliktní informace z literatury. Diskuze by měla integrovat staré a nové informace tak, aby z toho pramenil nějaký závěr, který je poslední součástí kazuistiky. Závěr by měl obsahovat stručné shrnutí a zhodnocení průběhu léčby a výsledky léčby. Na závěr kazuistiky se uvede výběr jen důležitých literárních odkazů s tím, že je vhodné citovat také domácí autory, kteří se tématu věnují a citaci ocení.
V naší poradně s názvem PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Dobrý den! Přidávám se do diskuze i se svým problémem v naději jakékoli rady. Už téměř rok se potýkám se silným šupinatěním hlavy, které je bohužel provázeno nezadržitelným padáním vlasů. V okolí čela a uší jsou projevy nejcitelnější - linie vlasů je pokryta tenkou "slupkou" odumřelé suché kůže, která se po navlhčení při mytí odděluje, za sucha pevně lpí na hlavě. Při odloupnutí je kůže vespodu zarudlá jako by zanícená. Stejně ačkoli aniž bych pozorovala zarudnutí vypadá pokožka po celé ploše hlavy. S méně závažnými projevy se v poslední době setkávám i v t-zoně obličeje, a na ušních boltcích. Celkově se dá říci, že pokožka mé hlavy je velmi suchá, čili nekoresponduje s typickými projevy seboroické dermatidy, ač mi ji lékař diagnostikoval a pokouší se jí neúspěšně léčit :-( Můj stav nevykazuje zlepšení ani po celkové úpravě jídelníčku, zařazení doporučených doplňků stravy, ani na běžné léčebné přípravky z lékarny. Prosím, pokud máte jakoukoli zkušenost, nebo nápad, jak pomoci, co vyzkoušet, budu vděčná za cokoli.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dobrý den paní Rayleen, podle Vámi popsané subjektivní diagnózy se také plně přikláním k tomu, že je to seboroidská dermatitida. Toto onemocnění se vyskytuje jak na mastné pokožce, tak i na suché pokožce, pak ji nazýváme disseborea. V některých případech se bohužel nepodaří její úplné vyléčení, podobně jako u lupénky. Je však možné redukovat její projevy. Z volně dostupných prostředků je to především vhodnými šampony, ale i rostlinnými oleji s přídavkem kyseliny salicylové. Z lékařské medikace to jsou pak kortikoidy, popřípadě antimykotické přípravky. Výborně zpracovaný popis této choroby je na webu na této adrese: https://www.medicabaze.cz/i… Je zde možnost porovnat své projevy s přiloženou fotodokumentací a také je zde rozebráno několik různých druhů variant projevů. K dispozici je zde i možná léčba. Doporučuji přečíst si to a důvěřovat svému lékaři a být trpělivá. Léčba je dlouhodobá. Držím Vám palce.
Pro zvolení správné léčby je třeba provést test CRP na přítomnost bakterií, které bývají nejčastější příčinou akutní bronchitidy. CRP je krevní test na specifické protilátky a provádí se z malé kapky krve, která se odebere mikrovpichem do prstu. Výsledkem testu CRP je číslo, jehož zvýšená hodnota naznačuje rozsah bakteriálního zánětu. Normální hodnota CRP testu je nula až pět. Na základě výsledku CRP se provede odběr hlenu, neboli sputa, na kultivaci, z které se pak přesně určí druh bakteriální nákazy. V případě, že potíže ukazující na akutní bronchitidu trvají déle než 10 dní, je vhodné provést také rentgenové vyšetření plic, kvůli vyloučení přechodu bronchitidy do pneumonie. Není-li prokázána bakteriální příčina bronchitidy, tak je v této souvislosti třeba zvážit, zda se nejedná o alergickou reakci, která by mohla bronchitidu také způsobovat. Z anamnézy pacienta by mělo být patrné, jestli projevy akutní bronchitidy nejsou počátkem rozvoje závažnější celkové choroby pacienta nebo jestli nejde jen o přechodné zhoršení chronické bronchitidy a tyto potíže nejsou jen jejím zhoršením.
Nejčastěji udávanou obtíží je postupně narůstající námahová dušnost. Prvními projevy mohou být také kašel, opakující se infekce dýchacích cest, celková slabost, váhový úbytek, v krajním případě i srdeční selhání jako následek přetížení pravé srdeční komory při chronické bronchitidě.
Typický nález při lékařském vyšetření je obvykle přítomen až v pozdních stádiích chronické bronchitidy. Patří sem zejména prodloužení výdechu při klidném dýchání, snížená poloha bránice a výrazné zapojování pomocných dýchacích svalů.
Bronchitida sama o sobě nemá na prostém rentgenovém snímku hrudníku žádný charakteristický obraz. Při rozedmě plic pozorujeme na snímku sníženou polohu bránice a projasnění plicních polí.
Spirometrické vyšetření hodnotící objemy a proudění vzduchu v dýchacích cestách při dýchání, ukazuje u chronické obstrukční bronchopulmonální choroby charakteristickou obstrukci (sníženou průchodnost) proudění vzduchu při výdechu.
Chronická obstrukční choroba bronchopulmonální je významnou příčinou invalidizace a smrti. Úmrtnost na toto onemocnění, částečně také v důsledku stárnutí populace, stále stoupá. V USA je na 2. místě mezi příčinami invalidity po srdečních onemocněních. Rozedma plic je častější u mužů, u žen však patrně v souvislosti s častějším kouřením stoupá. Chronická astmatická bronchitida se mezi starými osobami vyskytuje stále častěji a je hlavní příčinou plicní nedostatečnosti u starších žen.
Předpokládá se, že rozedma plic vzniká působením enzymů, uvolněných z bílých krvinek při zánětu, na stěnu plicních sklípků. A právě při kouření dochází k neustálému uvolňování těchto enzymů z bílých krvinek. Při dostatečném vystavení se vlivu dráždivých látek, zejména cigaretového kouře, se u většiny lidí vyvine určitý stupeň chronické bronchitidy. Ve většině případů je tento zánět průdušek přímým následkem dráždění průdušek. Existují velké rozdíly ve vnímavosti průdušinek vůči vdechovaným dráždivým látkám. Za faktory určující vnímavost jsou považovány infekce v raném dětství nebo imunologické mechanismy. Astmatici jsou na kouření mimořádně citliví.
