Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je souhrnný název pro chronickou bronchitidu a plicní emfyzém. Jak z názvu vyplývá, jedná se o onemocnění dolních cest dýchacích, především plicní tkáně, kdy dojde k překážce (obstrukci) v plicní tkáni, čímž je pacientovi zamezeno v plnohodnotném dýchání. Při chronické obstrukční plicní nemoci dochází ke zvýšenému odporu v dýchacích cestách, který je překážkou pro proudění vzduchu při výdechu (exspiriu). Chronickou obstrukční plicní nemocí onemocní 5–20 % dospělé populace, častější výskyt je u mužů. Toto onemocnění je úzce spjato s kouřením cigaret a profesí v prašném prostředí (broušení skla, cihelny, výroba azbestu, uhelné doly).
Popis nemoci
Akutní bronchitida je akutní zánět průdušek a průdušnice vyznačující se úplným uzdravením a obnovením funkce. Obvykle bývá mírná, u oslabených pacientů s chronickým plicním nebo srdečním onemocněním však bývá průběh závažný. Těžkou komplikací může být zápal plic.
Chronická (vleklá) bronchitida je chronický zánět průdušek spojený s dlouhodobým vystavováním se nespecifickým látkám dráždícím jejich sliznici, provázený hypersekrecí hlenu a některými změnami struktury průdušek. Je charakterizována chronickým kašlem s vykašláváním hlenu. Nejčastěji je spojena s kouřením cigaret, může však vzniknout i jako odpověď na alergizující látky u osob, které nejsou náchylné k astmatu. Chronická obstrukční bronchitida (bronchiolitida) je onemocněním malých dýchacích cest (průdušinek), které vede k významné neprůchodnosti (obstrukci) dýchacích cest. Často bývá spojena s příznaky chronické bronchitidy. Plicní rozedma (emfyzém) je zvětšení prostorů periferně od průdušinek, spojené s destruktivními změnami stěn plicních sklípků. Chronická astmatická bronchitida se vyznačuje významnou chronickou neprůchodností dýchacích cest u pacientů s astmatem, navzdory protiastmatické léčbě. Zpravidla jsou přítomny i příznaky chronické bronchitidy.
Tyto stavy se vyskytují často v kombinaci, a v jednotlivých případech bývá těžké rozhodnout, co je hlavní příčinou neprůchodnosti. Platí to zejména pro kombinaci chronické obstrukční bronchitidy a plicní rozedmy, často označované jako chronická obstrukční choroba bronchopulmonální. Je třeba pokud možno vždy odlišit osoby s chronickou astmatickou bronchitidou od pacientů se zúžením průdušek při rozedmě, protože průběh, prognóza a odpověď na léčbu se u nich výrazně liší.
Ve svém příspěvku BRONCHITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa Siváková.
Dobry den , prosim chtela jsem se zeptat jake leky jsou na bronchitide .. dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Romana.
Ahoj, mam syna 14 mesicu.Pred dvouma tydny se mu velmi zvýšily horecky na 39. Šla jsem s nim k lekari a ten po prohlidce na nic neprisel a tak udělal CRP vysledek 26.Nasadil antibiotika do patku, pomohly. V sobotu se obevila rýma se suchým kašlem a v nedeli sypavy, chraptivy dech s kterym si nas v nemocnici nechali. Rentgen, vytery, krev... Je to akutni bronchitida.Minulou stredu nas pustili do domaci pece s inhalatorem na bronchitidu po 8 hodinach. Ma se pry lecba inhalatorem podle doktoru v nemocnici vyšplhat na vdech po 12 hodinach. Prakticky lekar nas v patek poslal opet na CRP vysledek 56.Dostali jsme dalsi antibiotika. Po vikendu v pondeli zdelil ,ze ma plíce ciste at mu davam antibiotika do čtvrtka coz je zitra.Dnes ve stredu syn opet maličko sype. Ma inhalovat Ventolin ktery uz jsme doma na piskot na plicích meli, protoze je po otci alergik. Mam ted ,ale strach. Pokud bude muset vice jak 4x denne inhalovat Ventolin budeme muset opet do nemocnice. Myslite, ze jen panikarim? Neudelal doktor chybu, ze lecbu inhalatorem neprodluzoval do vdechnutí po 12 hodinach?
Chronická bronchitida probíhá dlouhodobě, nebo se často vrací. Nejčastějším důvodem bývá kouření, prach a znečištěné ovzduší. Bronchitida patří k nejčastějším onemocněním dýchací soustavy, chronickým typem bronchitidy totiž trpí až každý pátý obyvatel České republiky.
Chronická bronchitida vzniká dlouhodobým drážděním dýchacích cest. Nejčastěji ji zaviní kouření cigaret. Její vznik může také podpořit prašné prostředí v práci nebo nezdravé ovzduší ve velkoměstech.
Projevy: Jsou podobné jako u akutního typu bronchitidy. Jde hlavně o suchý, dráždivý kašel, zvláště po ránu. Občas se objeví vykašlávání hlenu zbarveného do hněda, neboť může obsahovat částečky prachu, kouřových zplodin a dehtu (u kuřáků). Kašel trvá po dobu několika týdnů až měsíců a může se opakovat několikrát do roka. Nemocný je unavený a schvácený, z nedostatku okysličení může mít bledou až namodralou kůži. Kašel se zhoršuje s námahou.
Diagnostika: Je stejná jako u akutního zánětu, spočívá v poslechu dýchacích cest, vyšetření krve a sputa (hlenu). Navíc se provádí rentgen a funkční vyšetření plic a test na krevní plyny.
Chronický zánět může způsobit trvalé poškození průdušek a chronickou obstrukci plic (CHOPN). Toto onemocnění je nebezpečné, provází ho trvalá dušnost, přičemž celý organismus trpí nedostatkem kyslíku. Na tuto chorobu se i umírá.
Ve svém příspěvku UŠI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bronchitida.
Prosím má někdo stejné trapení jako já?Nic jsem tady nenašla.SVĚDÍ MĚ UŠI.Ale nemám žádný maz a často trpim na zánět zvukovodu.Kdo to zažil tak ví o čem mluvím.Děkuji za vaše zkušenosti nebo rady.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jif.
Mám to samé, u mě je to alergie na nějakou potravinu, která se projevuje svěděním v uších, teprve půjdu na podrobnější testy.
Bronchitida je akutní nebo chronický zánět výstelky velkých dýchacích cest v plicích. Na jeho vzniku se může podílet pomnožení virů nebo bakterií. Následkem je hromadění sekretu a hlenů, způsobující neustálý kašel, který se může zhoršovat, když jsou hleny infikovány. Obvyklé příznaky bronchitidy:
vytrvalý kašel, zejména ráno po probuzení;
vykašlávaní hustého hlenu;
dušnost;
bolesti na hrudníku;
dýchací potíže;
bolesti ve svalech, zádech;
zvýšená teplota nebo horečka.
Akutní bronchitidu poznáme podle dráždivého kašle a bolestí za hrudní kostí. Většinou začíná jako běžné nachlazení nebo chřipka se škrábáním v krku. Posléze se přidá suchý kašel, který se v průběhu nemoci mění na vlhký. Pacient vykašlává žlutě až zeleně zbarvený hlen. Akutní bronchitida je často doprovázena teplotou, únavou, celkovou slabostí a bolestí hlavy. Někdy se mohou dostavit dýchací obtíže. Akutní bronchitida může v ojedinělých případech přejít i v chronickou bronchitidu. Chronická bronchitida se projevuje trvalým kašlem s vykašláváním žlutého až zeleného hlenu alespoň tři měsíce v roce dva roky za sebou. Často bývá považována za běžný kuřácký kašel, ale může vést k vážným komplikacím jako je CHOPN = chronická obstrukční plicní nemoc. CHOPN může vést k vážným potížím až k invaliditě. Přidává se zadýchávání, které později může přetrvávat i během klidu a nečinnosti. Protože CHOPN průtok plícemi zhoršuje, dochází k selhávání pravé srdeční komory. Dalšími příznaky jsou otoky nohou, zvětšení jater a cyanóza (namodralá kůže a sliznice) způsobená snížením kyslíku v krvi. Dochází k viditelnému hubnutí a celkové zchátralosti těla.
Ve svém příspěvku BRONCHITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Horáková.
dobrý den,
jako podpůrný přípravek na výrazné zlepšení imunity doporučuji přípravek Imuregen. Mám s ním sama výborné zkušenosti. Měla jsem časté záněty průdušek. Po několika dávkách antibiotik jsem měla oslabenou imunitu a nasadila jsem Imuregen. Letos v zimě bylo výrazné zlepšení, v podstatě už jenom normální rýma.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.
Dobrý den, mě se na imunitu velmi osvědčil wobenzym. Na podzim vždycky začnu s tří měsíční kůrou a po zbytek roku jsem více méně zdravá. Někdy jsem jen mírně nachlazená, ale nic vážného a to mám doma dvě školkové děti, které jsou poměrně často nemocné, protože ve školce se to prostě všechno dětem strašně točí.
O chronické bronchitidě hovoříme tehdy, když chronický produktivní kašel trvá alespoň tři měsíce ve dvou po sobě jdoucích letech. U chronické bronchitidy musí být vyloučeny jiné možné příčiny kašle, a to plicní (bronchiektázie) i mimoplicní (srdeční selhání). Chronická bronchitida je dále charakterizována obstrukční ventilační poruchou – ztíženým dýcháním. Chronická bronchitida se považuje za jednu složku chronické obstrukční plicní nemoci, kde druhou složkou je pak plicní emfyzém.
Bronchitida je zánět průdušek – dolních dýchacích cest vedoucích do obou plic. Jejich sliznice zduřují, řasinkový epitel přestává vykonávat svou funkci (kmitáním odstraňuje hlen s bakteriemi a prachem) a vytváří se značné množství hlenu, který dráždí ke kašli. Bronchitida může být akutní nebo chronická. Akutní forma se vyznačuje horečkou, která trvá několik dní, a kašlem, který často mizí až za několik týdnů. Při chronické bronchitidě přetrvává kašel s vykašláváním zbarveného hlenu několik měsíců, pak může ustat a po čase se znovu vrátit.
Akutní bronchitida a zápal plic mají spoustu podobných symptomů. Zároveň je důležité upozornit, že pacienti s akutní bronchitidou si často přivodí právě zápal plic. Samotná akutní bronchitida vymizí během několika týdnů, zápal plic může být velmi nepříjemným a dlouhodobým onemocněním, a to zejména u starších pacientů.
Zápal plic a bronchitida mají velmi totožné příznaky, zejména kašel a horečku. Ale u bronchitidy se jedná spíše o suchý kašel produkující hlen. Zbarvení hlenu u bronchitidy je čiré, žluté nebo zelené. U zápalu plic také dochází k vykašlávání hlenu, který má však rezavé až zelené zbarvení, nebo může být i s krví. U akutní bronchitidy není přítomna horečka. Kdežto u zápalu plic bývá horečka vysoká až přes 38 °C.
Je nutné dodržovat klidový režim, dostatečně pít, nepobývat v zakouřeném prostředí a také nekouřit. V začátku nemoci, při suchém kašli, se podávají antitusika, která tlumí suchý neproduktivní kašel a dráždění ke kašli. Později, kdy kašel přechází ve vlhký, se podávají mukolytika, která uvolňují hleny. V případě těžších stavů se inhalují broncholytika, která uvolňují stažené průdušky. Léčbu pak doplňují léky na snížení horečky. Na zánět průdušek, který je způsoben viry a jehož hlavním znakem je suchý kašel, se nepodávají antibiotika, protože na viry nezabírají. Prokáže-li se ale zánět průdušek jako bakteriální nákaza, což se ujistí ze zvýšené hodnoty testu CRP, tak je pak vedena léčba antibiotiky. Taktéž jsou antibiotika podávána, když se zjistí, že bronchitida již přešla v zánět plic neboli pneumonii.
Akutní bronchitida neboli zánět sliznic průdušek se zpočátku projevuje dráždivým suchým kašlem a bolestmi na prsou. Později nemocný začne vykašlávat hlen, který může mít různou barvu nažloutlou, žluto-zelenou nebo zelenou. Pokud je ve hlenu příměs krve, tak může mít barvu až rezavou. Hlen při bronchitidě má také různou konzistenci od vodnaté až po hustou. U akutní bronchitidy může být, ale také nemusí, zvýšená teplota a dostavuje se celková schvácenost. Objevují se bolesti svalů a kloubů a nemocný mívá pocit nedostatku dechu. Tyto příznaky přetrvávají po dobu sedmi až deseti dnů. Pokud není zahájená vhodná léčba, tak nemoc přechází v zánět plicní tkáně a vzniká pneumonie neboli zánět plic.
S akutní bronchitidou se setkáváme zejména u pacientů dětského věku. I přes obtěžující příznaky není tato nemoc zpravidla provázena vážnými komplikacemi a je poměrně snadno léčitelná. Onemocnění vzniká typicky jako následek virové infekce, tedy při „obyčejné rýmě“ nebo zánětu horních cest dýchacích. Bakteriální původ je méně častý. Infekce postihující oblast nosohltanu plynule přechází do dolních dýchacích cest a dochází k zánětu průdušek. U dětí kojeneckého a batolecího věku způsobuje vznikající otok průduškových stěn v závislosti na nadměrné tvorbě hlenu překážku proudění vzduchu, objevuje se dušnost a typické, zřetelně slyšitelné projevy ve výdechové fázi, proces dýchání vyžaduje zvýšené úsilí. Akutní bronchitida se v první fázi projevuje kašlem dráždivého charakteru, ke kterému se přidružují bolestivé pocity v oblasti za hrudní kostí. V následku infekce je častá zvýšená teplota, únava, bolest hlavy, svalů a kloubů. V průběhu několika dní se charakter kašle mění na produktivní a dochází k vykašlávání hlenu, v některých případech i s příměsí krve. Nejmladší pacienti tento hlen často polykají, což pak vede k žaludečním nevolnostem a zvracení.
Bronchitida v těhotenství je úplně normální zánět hlavních cest dýchacích, tedy zánět průdušek. Pokud trpí žena bronchitidou v těhotenství, měla by se vyvarovat užívání některých léků. Zároveň je však důležité, aby došlo k časnému vyléčení.
Zánět průdušek neboli bronchitida může být způsobená jak viry, tak i bakteriemi. Toto onemocnění postihuje dolní dýchací cesty. Bronchitida může být akutní, nebo chronická. Pro akutní zánět průdušek je typický suchý kašel, bolest na prsou a v krku, horečka, bolesti svalů. Chronický zánět průdušek bývá důsledkem kouření, nebo práce v prašném prostředí a projevuje se neustálými dýchacími problémy a kašlem. Na zánět průdušek se používají antibiotika, jen pokud je bronchitida způsobená bakteriemi. Na virové onemocnění by antibiotika nezabrala.
Název antibiotik na zánět průdušek: TETRACYKLIN, AMPLICIN, AMOXYCILIN, ERYTROMYCIN
Vykašlávání hlenu představuje obranný mechanismus dýchacího systému. Zelené zbarvení hlenu je nejčastěji spojeno s působením imunitních buněk při bakteriálních infekcích nebo chronických zánětech.
Staré babskérady o léčbě natrženého menisku často zmiňují klid, led, kompresi a nadzvednutí, spolu s volně prodejnými léky proti bolesti a někdy i bylinnými přípravky. I když některé z těchto metod mohou nabídnout dočasnou úlevu, nenahrazují odbornou lékařskou pomoc a léčbu.
Zde je rozpis běžných „starých babských historek“ a jejich role při léčbě natrženého menisku:
Klídek
Vyhýbání se činnostem, které dráždí koleno, a udržení váhy mimo poraněnou nohu pomáhá zmírnit bolest a otok.
Led
Přikládání ledových obkladů zabalených v ručníku po dobu 20 minut, několikrát denně, může pomoci zmírnit zánět a bolest.
Komprese
Použití kompresního obvazu nebo bandáže kolene může pomoci minimalizovat otok.
Nadzvednutí
Udržování poraněné nohy ve zvednuté poloze nad srdcem může také pomoci zmírnit otok.
Úleva od bolesti
Volně prodejné léky proti bolesti
Léky jako ibuprofen nebo naproxen mohou pomoci zvládat bolest a snižovat zánět.
Bylinné léky
Někteří lidé věří v užívání bylinných léků, jako je kurkuma nebo zázvor, pro jejich protizánětlivé vlastnosti, ale existují jen omezené vědecké důkazy, které by podporovaly jejich účinnost při natržení menisku.
Další „babskérady“
Teplo
Přikládání tepelných obkladů nebo namáčení kolena do teplé vody může být pro některé uklidňující, ale v některých případech může také zvýšit zánět. Je důležité naslouchat svému tělu a zjistit, co vám nejlépe vyhovuje.
Masáž
Jemná masáž kolem kolena může pomoci zlepšit krevní oběh a snížit svalové napětí, ale vyhněte se přímé masáži poraněné oblasti.
Opory kolen
Nošení kolenní ortézy může poskytnout oporu a stabilitu kolenního kloubu, ale je důležité vybrat ortézu, která správně padne a je vhodná pro vaše zranění.
Důležité informace
Konzultujte s lékařem
Pokud máte podezření na natržení menisku, je nezbytné navštívit lékaře, aby stanovil správnou diagnózu a stanovil léčbu.
Konzervativní léčba
Mnoho natržení menisku lze léčit konzervativně klidem, fyzioterapií a léčbou bolesti.
Chirurgický zákrok
V některých případech může být k vyléčení nebo odstranění natrženého menisku nutná operace.
Naslouchejte svému tělu
Věnujte pozornost signálům svého těla a vyhýbejte se činnostem, které způsobují bolest nebo další zranění.
I když některé babské historky mohou nabídnout dočasnou úlevu, je nezbytné vyhledat odbornou lékařskou pomoc pro správnou diagnózu a léčebný plán natržení menisku.
K odstranění pih poslouží také různé depigmentační krémy, které mají bělicí účinky. Jejich používání ale nemá moc smysl, pokud pleť vystavujete slunci. Proto pokud chcete pihy opravdu odstranit, měli byste začít u toho, že se začnete vyhýbat slunci. V létě stačí více vyhledávat stín nebo nosit pokrývku hlavy, která zastíní zároveň i obličej (klobouček, čepice se kšiltem).
Existují také různé babskérady, které pomohou pihy odstranit, či je alespoň trochu zesvětlit. Například je dobré vymačkat šťávu z většího nastrouhaného křenu a touto tekutinou pokožku potírat (je dobré si každý den připravit novou šťávu). Pokud nemůžeme z křenu získat dostatečné množství šťávy, je možné také dvě lžíce nastrouhaného kořene zalít sklenkou vinného octa a na tři dny odložit na slunečné místo – pak potíráme necezenou směsí.
Také lze několikrát denně potírat pokožku měsíčkovou tinkturou. Ta se dá buď koupit, nebo vyrobit z hrsti květů měsíčku, které jeden měsíc macerujeme v litru čtyřicetiprocentního alkoholu – před potíráním je dobré ještě zředit v poměru 2–3 : 1 s vodou.
Dále může pomoci potírání šťávou z citronu či přikládání obkladů z okurkových slupek.
V létě, když zrají lesní jahody nebo borůvky, doporučovaly naše babičky namazat obličej rozmačkanou kašičkou z těchto plodů (nemusí to být směs, použijeme, co máme), po hodině omýt a na noc si namazat tvář podmáslím – případně podmáslím rozmíchaným s několika kapkami citronu.
Dá se použít také zelená petrželka, a to tak, že plnou hrst zalijeme dvěma sklenicemi vody, necháme přejít varem a chvíli louhujeme – užívá se dvakrát denně.
Pihy můžete zesvětlit i potíráním hořkou pampeliškovou šťávou a odvarem z pampeliškových květů.
U všech těchto receptů je jen dobré si nejdříve vyzkoušet (například za uchem), jestli náhodou nejsme na něco mírně alergičtí, abychom za vyhánění pih nezaplatili nějakými nemilými problémy. A malá, nejjednodušší rada na konec, pokud jsou pro vás pihy opravdu velký problém, omezte v maximální možné míře opalování – zvláště pokud jde o pihatá místa.
Babskérady mohou pomoci při mírných obtížích, ale nenahrazují léčbu při výrazných odchylkách hormonů. Pokud laboratorní rozbor ukáže, že štítná žláza normální hodnoty nejsou dodrženy, je nutná odborná péče a případná hormonální léčba.
