Oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách na balkónech. Nejdůležitějším kritériem pro úspěšné pěstování těchto rajčat je volba místa. Rajčata milují slunnou polohu a naopak nesnáší přílišnou vlhkost. Nejlepší je tak balkón orientovaný na jih nebo západ, navíc zakrytý střechou.
Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Potom jej důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj. Ten dejte úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, čímž podporuje rychlý a zdravý růst rostliny.
Pro pěstování zakrslých odrůd keříčkového rajčete na balkóně použijte nejlépe samozavlažovací truhlíky o délce padesát centimetrů, kam se vám vejdou bez problémů tři sazenice. Samozavlažovací nádoby se volí proto, aby sazenice nebyly zalévány na list, a to z důvodu jejich ochrany před zvýšeným rizikem napadení plísní bramborovou. Na klasickém panelákovém balkóně vám porostou i rajčata tyčková, jenže těm už truhlíky nestačí. Pro jejich pěstování je nutné použít květináče s minimálním průměrem čtyřicet centimetrů a hloubkou třicet centimetrů. Složení půdy je stejné jako u balkónových rajčat. Samozřejmě i zde platí, že vhodným prostředkem pro pěstování jsou samozavlažovací nádoby.
Pěstování v pytlích se osvědčuje tam, kde buď jinou možnost nemáte, nebo v případě, že chcete u několika rostlin dosáhnout ranější sklizně. Vhodné jsou silné, plastové pytle (čiré i černé) a doporučuje se vždy ustřihnout rohy, aby mohla odtékat přebytečná voda. Pytle naplníte kvalitním substrátem, rostliny zasadíte stejným způsobem jako u venkovní výsadby a během růstu je vyvazujete k opěrnému kůlu. Pozor, při tomto způsobu pěstování v omezeném prostoru se z půdy často rychle vyčerpá vápník a plody pak trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce (suchá skvrnitost z nedostatku vápníku). Proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ľubica Bartošová.
Prečítala som si info o tejto bylinke- Rýmovníku, vďaka za cenné informácie a rady k použitiu tejto "zázračnej" a nenápadnej bylinky. Máme ju aj doma, pestujeme v črepníku a varíme z neho čaj. teraz , keď som sa dozvedela viac informácií o ďalších liečebných účinkoch Rýmovníka- ho využijem aj na iné liečebné účely.
Odporúčam túto bylinku, ktorá aj príjemne vonia, k pestovaniu v domácnostiach.
Želám všetkým "bylinkárom" a pestovateľom veľa radosti pri pestovaní a zbere liečivých rastlín- prospešných pre zdravie!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Lnice obecná: Ta se používá v nejrůznějších odvarech. Skvěle se osvědčuje při vnějším použití, kdy odstraňuje zánětlivá ložiska. Nemá vedlejší účinky, mohou ji používat v malém množství děti i kojící a těhotné ženy (po předešlé konzultaci s lékařem). Bylinka se dobře snáší také s léky z moderní medicíny.
Světlík lékařský: Hlavní využití rostliny je při zánětu spojivek či proti únavě očí, což se vyskytuje například při delším koukání do monitoru. Rostlina se nedoporučuje k zevnímu použití, ale v podobě čaje je neškodná.
Kanadská brusinka: Používá se odvar z listů brusinky kanadské, pomáhá například na odvodnění. Potřebujeme 20 až 30 gramů listů, které spaříme půl litrem vody. Tento odvar pijeme 2–3krát denně po jednom decilitru.
Chrpa polní: Pomáhá při únavě očí. Zmenšuje otoky.
Fenykl: Odvar z fenyklu je účinný při výplachu očí, užívá se také jako dezinfekce.
Ve svém příspěvku RECEPT NA NÁPOJ Z ALOE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Babička.
Dobrý den,mám prosbu,potřebovala bych recept na domácí výrobu nápoje z Aloe.Mám metabolický syndrom,to znamená vyský tlak,cukrovku a cholesterol.Slyšela jsem že nápoj z Aloe je úžasný.Děkuji za recept.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Redakce krasojizda.
Dobrý den, domácí výroba nápoju z aloe se obecně nedoporučuje, protože aloe obsahuje také látky, které ve vyšším množství způsobují průjmy, připadně dávení. Těchto látek je aloe prodávaná v obchodech již zbavena. Druhým a důležitějším důvodem je skutečnost, že aloe ztrácí účinné látky již několik hodin po sklizni. Nejdůležitější z nich jsou polysacharidy, které určují biologickou aktivitu aloe vera - jinými slovy její kvalitu. Zachování těchto látek při domácí výrobě je zcela nemožné. Zpracováním doma v hrnci by jste sice měla šťávu z aloe, ale zbavenou všech účinných látek, které jsou organismu prospěšné. Jedním z dalších důvodů je náročnost pěstování aloe, která potřebuje hodně slunce a tepla, jedině tak je schopna nabídnout požadovanou kvalitu. To bohužel v našich podmínkách není možné. Pokud tedy chcete pro sebe udělat něco dobrého, doporučuji zajít do lékárny a pořídit si některý z již hotových výrobků, např. Activ aloe od značky Barnys je nepochybně tím nejlepším, co trh nabízí. Jako jediný výrobek garantuje více než 10% účinných látek ve svém obsahu. Ve srovnání s jinými výrobci, kteří uvádějí max. 5% nebo dokonce neuvádějí nic. Active Aloe je garantovaná kvalita s nejvyšší biologickou aktivitou, více informací o této aloe najdete na https://www.activaloe.cz. To samé se týká i pro aloe mast výroba doma. Účinnou mast z aloe vera si sami svépomocí prostě doma nevyrobíte.
Hezký den, Jana
Kanadská brusinka je plodem rostliny s názvem klikva velkoplodá. Od naší brusinky divoké se liší tím, že má jinou velikost. A proč právě brusinky z Kanady a ne naše české? Je to prosté, v Kanadě se brusinky pěstují na ohromných plantážích a jejich sklizeň je provozována průmyslově – velkokapacitně, oproti brusinkám českým, které jsou menší a rostou jen divoce v lesích a jejich sběr v takovém množství by byl velice drahý a navíc jsou brusinky na našem území chráněné, protože se vyskytují poměrně vzácně.
V naší poradně s názvem PUKLICE NA BOBKOVÉM LISTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.
Koupila jsem si krásný vavřín s tím, že budu sbírat jeho listy. Teď jsem ale zjistila, že má na listech puklice. Nevím, jak se jich mám zbavit, abych mohla listy používat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Puklice jdou zničit těžko, protože jsou chráněny odolným krunýřem, který nedovolí přístup sebesilnějšího jedu. Puklice je možné zničit jen mechanicky a nebo chemickou cestou. Mechanické zničení bude pro váš účel nejlepší řešení. Spočívá v tom, že každou pukličku musíte z listu seškrábnout příborovým nožem. Jestli je vaše rostlina zamořená moc a je veliká, tak si raději namnožte z jejich vrcholků rostliny nové. Na sadebních výhonech 15 cm dlouhých pečlivě očistěte všechny puklice a nechte jen pět posledních listů. Ostatní listy odřezejte. Chemická cesta spočívá v kontaminaci vnitřních tekutin v rostlině, protože to je jediná cesta, jak se k puklicím dostat - otrávit jim mízu, kterou sají. K tomu slouží přípravek Mospilan 20 SP, kterým se rostlina postříká. Mospilan je pro rostlinu neškodný, ale pro člověka je po dobu 3 dnů od postřiku zdraví škodlivý. To by ovšem nemuselo vadit při pěstování nových rostlin ze semenáčků.
Rostlinná diuretika způsobují zvýšení průtoku krve ledvinami, zvyšují filtraci a tvorbu primární moče, ovlivňují vodní bilanci organismu. Proto jsou vhodná ke zvýšení tvorby moče a odvodnění organismu. Nejčastější formou užívání přírodních diuretik jsou čajové směsi a z nich připravené nálevy, odvary. Méně časté jsou rostlinné tinktury a používání čerstvých rostlin bez úpravy. Podle odborníků, kteří nezpochybňují odvodňovací účinky rostlinných přípravků, patří mezi nejpříjemnější diuretika arabská káva, přírodní čaje a kakao. Miřík celer (nať, bulva), bříza bradavičnatá (list), přeslička rolní (nať), sadec nachový, pýr plazivý (oddenek, kořen), jalovec obecný (podle doporučení lékaře), libeček lékařský (nať), kukuřice setá, řebříček obecný (květ a nať), jehlice trnitá, trubkovec tyčinkovitý, drnavec lékařský, fazol obecný, truskavec rdesno ptačí, rybíz černý, bez černý (květ, plod), zlatobýl obecný (nať s květem), maliník obecný (list), pampeliška (smetanka) lékařská, kopřiva dvoudomá, medvědice lékařská, klikva velkoplodá, brusinka obecná.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
Pro paní Jarču.
Stříhat větvičky rakytníku je dobré až u starších keřů s větším obrostem větviček, takže u 5 až 6 let starých, a to z toho důvodu, že je doporučováno ostříhat asi 1/3 větviček keře, aby dál dobře rostl. Já ty naše keře takto stříhám 3 roky a poznatek je takový: další rok po ostříhání je menší sklizeň, ale keř vyžene nové větvičky ve větším množství, které téměř nemají trny, keř krásně zahoustne a další rok nevíte co s tím množstvím plodů dělat. A nebojte se řezu (stříhání) i do staršího dřeva pro odstranění nevhodných nebo málo plodících větví. Vždy tímto zásahem podpoříte růst keře a můžete si tak také keř tvarovat ke své představě. Já osobně keře nepouštím moc do výšky, aby se daly dobře sklízet. Hodně ale záleží na stanovišti, tedy sluníčku, a taky (ale už méně) na půdě - neměla by být hodně zamokřená a jílovitá.
Takže Vám přeji hodně radosti a užitku z pěstování rakytníku řešetlákového.
S pozdravem Jarda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
není problém počkat ař přemrzne a potom jde lehce sklízet
Při odvodnění jsou hojně využívané také bylinné čaje a výtažky z bylin. Rostliny, které se nejčastěji využívají k odvodňování, jsou kopřiva dvoudomá, bříza bradavičnatá, smetanka lékařská, přeslička rolní, pýr plazivý, ale také černý rybíz, černý bez nebo brusinka obecná. Čaje z těchto bylin koupíte v každé lékárně.
omezení soli – nesolit při přípravě jídla a nedosolovat, kupované potraviny obsahují již dost soli
omezení kyselinotvorných potravin, místo toho konzumovat zásadotvorné potraviny
draslík vyskytující se v meruňkách, banánech, bramborách či datlích pomáhá proti zadržování vody v těle
omezení cukru – má také negativní účinek při zadržování vody
čaj na odvodnění těla – používat bylinkovou směs, která pomáhá vylučovat nadbytečnou vodu z těla
lymfatické masáže – pravidelné masáže také mohou pomoct
ovoce a zelenina – skvělým diuretikem je meloun nebo okurka, dále pak kořenová zelenina jako celer, petržel a pastinák, z ovoce jsou dobrým pomocníkem pro odvodnění i obyčejná jablka, která navíc pomáhají upravovat peristaltiku střev
pitný režim – je nutné dostatečně pít, i když chcete tělo odvodnit. Častou chybou je, že lidé přestanou pít, aby se zbavili zavodnění, což jim vůbec nepomůže; organismus bude ještě více šetřit a vy se zavodněného těla nezbavíte; vsaďte na čistou vodu a bylinkové čaje
bylinky – miřík celer (nať, bulva), bříza bradavičnatá (list), přeslička rolní (nať), sadec nachový, pýr plazivý (oddenek, kořen), jalovec obecný (podle doporučení lékaře), libeček lékařský (nať), kukuřice setá, řebříček obecný (květ a nať), jehlice trnitá, trubkovec tyčinkovitý, drnavec lékařský, fazol obecný, truskavec rdesno ptačí, rybíz černý, bez černý (květ, plod), zlatobýl obecný (nať s květem), maliník obecný (list), pampeliška (smetanka) lékařská, kopřiva dvoudomá, medvědice lékařská, klikva velkoplodá, brusinka obecná – ze všech těchto druhů bylin si jednotlivě můžete připravit odvar, který vám pomůže k odvodnění
hormonální antikoncepce – v případě zadržování vody je lepší vyměnit stávající za jinou
Při užívání Forfeminy se po 14 dnech dle recenzí uživatelek dostavuje pocit spokojenosti. Uživatelky nemají pocit stálého běhání na toaletu a k odvodnění dochází pozvolna. Po 1. týdnu se objevuje úbytek na váze cca 1,5 kg, což je nadbytečná voda. Na rozdíl od ostatních odvodňovacích tablet na našem trhu má tento produkt rozumnější složení. Obsahuje brusinku, kopřivu, jablečný ocet a zinek. Brusinka je na močové cesty, kopřiva čistí, ocet slouží na snížení hmotnosti, zinek je dobrý na vlasy a nehty.
Proti průjmům: kvajáva (Psidium guajava, tekutý extrakt), brusinka (glycerinový macerát z mladých výhonku).
Proti bušení srdce: hloh (květy, plody) meduňka, chmel (nálev).
Proti častému močení: cibule, rdesno peprník (tekutý extrakt), spolu i s révou vinnou cv. Purpurea.
Proti citové nevyrovnanosti: měrnice černá, locika jedovatá, třezalka, mařinka vonná, štírovník růžkatý (matečné tinktury nebo nálevy) samostatně nebo v kombinaci.
Také je účinná fytobalneoterapie.
Fytobalneoterapie je terapie pomocí bylinných lázní. Přináší relaxaci nejen pro unavené tělo, ale i pro vaši psychiku. Voňavé koupele se používaly již v dávných dobách, zejména mezi bohatou vrstvou, která si mohla takový luxus dovolit. Samozřejmě i ti chudší si občas do koupele přidávali různé bylinky, a to zejména po těžkých nemocech a dlouhotrvajících nepříznivých stavech. Přidávání bylin do koupele neztratilo své opodstatnění ani v dnešní době plné moderních výdobytků. Nejen lidoví léčitelé, ale i lékaři vědí, že fytobalneoterapie působí příznivě na organismus a vyvolává příjemné pocity i v naší mysli. Vždyť komu by bylo proti srsti ponořit se do teplé vody plné voňavých bylinek a zrelaxovat své tělo po těžkém a hektickém dnu? Fytobalneoterapii dnes nabízí většina lázeňských domů či relaxačních center, vychutnat si ji ale můžete i v klidu domova. Podívejme se tedy na tento druh terapie blíže.
Při fytobalneoterapii dochází k mechanickému a termickému působení mezi lidským tělem a látkami obsaženými ve vodní lázni. Tyto procesy působí současně profylakticky a léčebně a celkově posilují organismus. Po absolvování terapie se sice můžete cítit unaveně, malátně, ale jde jen o krátkodobý
V první řadě je třeba snížit příjem soli a výrobků s jejím vyšším obsahem (například uzeniny nebo instantní polévky). Dále je důležité snížit příjem cukrů. Skvělým diuretikem je meloun, okurka či kořenová zelenina (celer, petržel a pastinák). Proto při odvodňování tyto potraviny do svého jídelníčku zařazujte co nejvíce. Dobrým pomocníkem pro odvodnění jsou i obyčejná jablka, která navíc pomáhají upravovat peristaltiku střev.
Na odvodnění se doporučují i bylinné čaje a výtažky z bylin. Rostliny, které se využívají k odvodňování, jsou kopřiva dvoudomá, bříza bradavičnatá, smetanka lékařská, přeslička rolní, pýr plazivý, ale také černý rybíz, černý bez nebo brusinka obecná.
Další diuretické potraviny: cibule, fazole, listová zelenina, ananas, petržel, hrozny, chřest, česnek, kofein, čaj a čokoláda. Také konzumace potravin bohatých na draslík může pomoci při odvodnění, mezi takovéto potraviny řadíme maso, brokolici, hrách, brambory, rajčata, sladké brambory, švestky, kiwi, banány, citrusové plody, meloun a meruňky. Dalším vynikajícím zdrojem draslíku je mléko, jogurt a ořechy.
K odvodnění nohou jsou hojně využívány také bylinné čaje a výtažky z bylin. Rostliny, které se využívají k odvodňování nejčastěji, jsou kopřiva dvoudomá, bříza bradavičnatá, smetanka lékařská, přeslička rolní, pýr plazivý, ale také černý rybíz, černý bez nebo brusinka obecná. Čaje z těchto bylin koupíte v každé lékárně.
Na odvodnění se používají nejčastěji tyto tři bylinky:
Jalovec obecný: Jalovec a jeho plody lidé hojně využívali kvůli antiseptickým a dezinfekčním účinkům již od středověku. Tato bylina je vhodná při léčbě infekce močových cest, upravuje látkovou výměnu v kloubech a její esenciální oleje se užívají také při léčbě bronchitidy. Stimuluje ledviny, díky čemuž působí jako silné diuretikum, které při odvodnění opět rádi využijeme.
Kopřiva dvoudomá: Kopřiva podporuje krvetvorbu a čistí krev, pomáhá při potížích látkové výměny, zadržování moči a toto vše spolu s močopudnými účinky ji předurčuje jako velmi žádoucí v boji proti zavodnění. Lze ji užívat nejen ve formě čaje, ale také jako nálev. Nohy sužované edémy určitě ocení kopřivovou lázeň.
Petržel: Petržel je obecně nedoceněná bylinka. Je bohatým zdrojem vitamínů a minerálů a má silné diuretické účinky. Proto je vhodná ve formě čaje, ale použít ji můžete i v syrové podobě například v zeleninových salátech. Používá se především petrželová nať, ale je možné použít i semeno nebo nastrouhaný kořen.
Diuretické účinky má samozřejmě celá řada dalších bylinek. Podobné účinky jako petržel má například libeček. Dále je třeba zmínit březové listy, které mají nejen odvodňovací, ale také výborné čisticí účinky.
Vhodná je i smetanka lékařská čili pampeliška, kterou lze užívat nejen ve formě čaje, ale její listy jsou vhodné k dochucení salátů. Černý rybíz, černý bez a brusinka mají rovněž odvodňovací účinky, kromě toho jsou čaje z nich lahodné, takže si je zcela určitě rychle oblíbíte.
Doporučit můžeme i borůvky. Ty rovněž snižují cholesterol a tuk v krvi, tudíž jsou pro celkovou detoxikaci organismu opravdu velmi prospěšné.
Za zmínku stojí také pýr plazivý, přeslička rolní, zlatobýl nebo truskavec ptačí.
I některé bylinné čaje mohou ovlivnit účinnost Warfarinu. Mezi tyto bylinky patří:
Andělika
Anýz
Arnika
Čertovo lejno
Vachta
Konopí
Paprika
Celer
Heřmánek
Hřebíček
Dymnivka
Brusinka
Ďáblův dráp
Pískavice
Řimbaba
Česnek
Kuklík
Zázvor
Jinan (Ginkgo biloba)
Jírovec
Lékořice (kořen)
Šalvěj (kořen)
Libeček (kořen)
Tavolník
Cibule
Petržel
Mučenka
Topol
Hořkoň
Jetel
Routa
Serenoa
Kurkuma
Dubová kůra
Buďte rovněž velmi opatrní při užívání různých preparátů podporujících hubnutí nebo při redukční dietě s vysokým obsahem proteinů. Raději vždy svůj postup konzultujte s lékařem.
Doporučuje se upravit stravu, tedy například omezit slané potraviny a pochutiny, nadměrné množství alkoholu, cukru, uzeniny či konzervované a instantní potraviny.
Dále je možné konzumovat bylinky. Diuretické čili odvodňovací účinky mají například tyto byliny: přeslička rolní, bříza bradavičnatá, řebříček obecný, kopřiva dvoudomá, listy maliníku, celík zlatobýl, prvosenka jarní, libeček lékařský nebo jalovec obecný. Uvedené bylinky si můžete připravovat v podobě čajů a odvarů či je užívat jako tinktury. I když mají blahodárné účinky, měli byste je užívat přiměřeně dlouho a jen jako podpůrné prostředky.
K dalším přírodním prostředkům, které napomáhají odvodnění, patří černý rybíz, bez a brusinka.
Kanadská brusinka je nesmírně populární ovoce, jeho terapeutický účinek spočívá v tom, že ochraňuje dolní cesty močové od infekcí. Původně se přední profesoři a experti na biochemii zaměřovali na zkoumání účinků kanadských brusinek jen za účelem zmírnění ženských potíží. Během výzkumu byla náhodně objevena jejich schopnost pozitivně ovlivnit průběh léčby rakoviny prostaty. Vědci zahájili zkušební léčbu preparátem s výtažkem kanadských brusinek ve formě kapslí, které různým pacientům s karcinomem prostaty podávali třikrát denně po dobu půl roku. Výsledky léčby byly překvapivé. Zjistilo se, že u pacientů, kteří užívali tyto brusinky, byl jejich pooperační průběh lepší, měli méně často průvodní infekce, zejména v okolí zavedeného pooperačního katétru, takové té cévky, což se hojí obvykle několik měsíců. U brusinkami léčených pacientů byla prokázána doba pooperační rekonvalescence o 1/3 kratší. Dále konzumace brusinek podle vědeckých výsledků ovlivnila i hladinu antigenu prostaty (PSA), kterým se indikuje právě její nádor. Tato vědecká studie byla publikována v jednom z prestižních časopisů British Journal of Nutrition a dále byla i několikrát citována v odborné literatuře a je o ni u odborné veřejnosti velký zájem. Nyní vědci připravují nový výzkum, kde plánují podávat brusinky pacientům ihned po diagnostikování karcinomu prostaty po dobu dvou měsíců a až po této době teprve přikročí k operaci prostaty (prostatektomie), při níž by pak podrobně prozkoumali změny v karcinogenních buňkách a porovnali je s karcinomy brusinkami neléčených pacientů. Cílem tohoto nového výzkumu je zaměřit se na možnost nalezení neoperativního způsobu léčení karcinomu prostaty formou brusinkové léčby.
S pěstováním balkónových rajčat je dobré začít až v květnu. Pokud ale máte zateplený balkón a víte, že vám v něm již noční teploty neklesnou pod 16 stupňů Celsia, můžete se pustit do pěstování i dříve. Budete potřebovat samozavlažovací květináč, cihly či drcené tašky. Do tohoto květináče udělejte několik otvorů pro lepší provzdušnění půdy. Na dno květináče položte vrstvu cihel či drcených tašek. Kořeny rajčat musí dosahovat až na dno. Je třeba je zasypat kvalitním zahradnickým substrátem až po dolní část lodyhy s odstraněnými listy. Při vysazování umísťujte rostliny šikmo a více od sebe, aby si během růstu vzájemně nestínily. Květináč pak překryjte průhledným polyetylenem. Hlídejte však, aby rostlině nebránil v růstu. Je důležité rajčata umístit na slunné místo.
Rajče je poměrně náročná rostlina – vyžaduje záhřevnou půdu dostatečně zásobenou živinami. Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Ten potom důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj, který nasypete úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, a tím podporuje rychlý a zdravý růst.
Pěstování v nádobách je o něco pracnější – je třeba často a pravidelně zavlažovat a hnojit, protože poskytují jen omezený prostor pro kořeny. Vybírejte vždy proto co největší květináče a do každého umístěte jen jednu sazeničku. Rajčata pěstovaná na zasklených balkónech či ve skleníku mají sice slabší aroma i chuť než plody stejné odrůdy vypěstované venku, ale stejně jsou o poznání chutnější než většina kupovaných a jejich sezóna je prodloužena na více než půl roku.
