Poprvé byla epidurální anestezie u porodu použita na přelomu 19. a 20. století. Její účinnost je tak vysoká, že maminka cítí pouze tlak a mírnou bolest ve druhé době porodní, a to právě takovou, aby účinně spolupracovala, stahy vnímala a mohla tlačit dle instrukcí porodníka. I díky tomu patří k nejoblíbenějším a nejčastěji podávaným metodám analgezie. Porod bez bolesti je snem mnoha žen vlastně už odnepaměti, jen prostředky, které se u porodu k mírnění bolesti používají, se mění a vyvíjejí. Velmi účinným způsobem, jak bolesti zmírnit či úplně odstranit, je právě epidurální analgezie.
Jde o účinnou metodu odstranění bolesti při porodu, při níž se do krve matky a dítěte dostane jen minimální množství léků. Neovlivňuje volný pohyb rodičky a pozitivně působí na její psychiku. Žena vnímá porod, nebojí se bolestí, spolupracuje s porodníkem. Epidurál příznivě ovlivňuje prokrvení dělohy a placenty, čímž se zlepšuje zásobování dítěte kyslíkem i dalšími potřebnými látkami. Uvolňuje také svalstvo porodních cest.
Mezi nevýhody patří, že jde o metodu organizačně náročnou a vyžadující přítomnost zkušeného anesteziologa. Maminka někdy v důsledku velkého přírůstku váhy a břicha nedokáže dostatečně vyhrbit kočičí hřbet a zůstat v klidu při porodních bolestech.
Prvotní indikací epidurálu je přání ženy. Epidurální analgezie se používá rovněž v případě, že hlavička miminka naléhá na bederní nervové svazky a způsobuje velké bolesti v křížové oblasti. Vhodný okamžik pro podání epidurální analgezie určí porodník. Obecně lze říci, že při pravidelné děložní činnosti je tím nejlepším časem pro podání nález otevřené branky na 3 až 4 centimetry u prvorodičky nebo 1–2 centimetry u vícerodičky. Někdy si rodička epidurální analgezii přeje, ale nález už je tak pokročilý, že ji anesteziolog nemůže aplikovat.
Maminka si lehne na bok (nejlépe levý) a vyhrbí se do kočičího hřbetu. Anesteziolog vydezinfikuje kůži bederní oblasti zad a orouškuje ji. Pak místně znecitliví kůži a podkoží. Zavede opatrně speciální jehlu do epidurálního prostoru, tou provlékne tenkou hadičku (katétr) a začne aplikovat účinné látky. Asi třetina maminek si přeje epidurální analgezii. Tato metoda je výhodná zejména pro ženy s velmi silnými porodními bolestmi.
Překážkou k poskytnutí epidurální anestezie je porucha krevní srážlivosti maminky. Dále pak alergie na lokální anestetika, infekce v míst
Ve svém příspěvku MANČINGOVÁ DIETA JÍDELNÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sulcova.
Prosim může se někdo podělit o zkušenost.Držím očištovací kůru podle Antonie Mančingove.Cítím se dobře ,kila jdou dolů,centimetry ubývaji.Mam jediný problém,ráno je to v pohodě,ale odpoledne se cítím hodně nafouklá,večer ani nemluvím.Vknize se uvádí,že tyto problémy jsou v druhém týdnu normální.U mě stále přetrvávají.Děkuji za odpověd.Jarka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana Pennová.
pro sulcova: na to nadýmání bych Vám doporučila přírodní doplněk stravy, který opravdu pomáhá. Ozvěte se mi na email ivana.pennova@email.cz nebo na tel. 723659786 a poradím Vám
Kdy vám naposledy kolovala horká krev v žilách? Hudba latinsko-amerických rytmů rozehřeje naprosto každého a horkost smyslné Kolumbie vás nenechá chladným. Kolumbijský původ obohacen o moderní prvky nabízí opravdu vše: tanec, energii, zábavu, uvolnění i dokonalé vyřádění!
Na lekcích Zumba se naučíte mnoho nového. Čekají na vás základní kroky veselé merengue, smyslné salsy, sexy reggeatonu, žhavého tanga, ale i mnoha dalších druhů tance. Kroky se často opakují a jsou spojené do krátkých sestav. Na každou písničku se tancuje stejně, proto snadno zvládnete všechny tance. Přestože na první hodině můžete mít pocit, že všichni už všechno vědí a jen vy se nechytáte, na další hodině rozhodně budete vědět „jak na to".
Zumba není jen „rychlá“, ale během hodiny se střídají pomalejší i rychlejší melodie. Tím se dokonale posílí svaly celého těla, dochází ke zlepšení fyzické kondice, naučíte se lepšímu držení těla a samozřejmě ztratíte nějaké centimetry z problémových partií. Tančí ji opravdu všichni bez ohledu na věk či pohlaví. Katka Burešová, instruktor Zumba, říká: „Na moje lekce chodí mimo jiné dámy, co nikdy nedělaly aerobik a tancovaly naposledy před lety na diskotékách či v tanečních kurzech. Přesto odcházejí spokojené a vytančené.“ Pokud jste na Zumba lekci přišli poprvé, nestyďte se stoupnout si dopředu, abyste lépe viděli. A co radí Katka začátečníkům? Vezměte sebou kamarádku a pořádně se na to vyšvihněte.
Zumba není jen o pohybu, ale i o atmosféře. „Oblečte se barevně a nechte celý svět za zdmi fitka. Poslouchejte hudbu a věřte mi, že všechny starosti budou rázem ty tam“. A pokud jste Zumba ještě nevyzkoušeli, pak byste opravdu měli. Přestože se u nás objevila jen nedávno, tento fenomén téměř převálcoval všechny ostatní druhy cvičení. Jestli za tento úspěch vděčí Zumba své jednoduchosti nebo exotickému původu, ukáže teprve čas.
V naší poradně s názvem BEZ NARKOZY, ODTRANĚNI ŽLUČNIKOVEHO KÁMENE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
DOBRÝ DEN,BOJIM SE USPANÍ A TRAPI MĚ ŽLUČNIKOVÉ KÁMENY..JE PROSIM SPUSOB JAK SE VYHNOUT NARKOZY A ZBÁVYT SE TĚCH KÁMENU? PROSIM ,POKUŤ JE ŠANCE, ŽE LZÉ ODSTRANĚNÍ KÁMENU BEZ NÁRKOZÍ..TAK JAKY? A NEBO PROSIM O RÁDU...MOC DĚKUJI PANÍ MARIE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Žlučníkové kameny lze léčit bez operace, ale pouze pokud splňují určitá kritéria.
1. Rozpouštění kamenů léky
Látky, jako je ursodiol nebo chenodiol, u kterých bylo prokázáno, že rozpouštějí cholesterolové žlučníkové kameny, jsou dostupné v perorálních pilulkách. Tyto léky působí ředěním žluči, což umožňuje rozpouštění žlučníkových kamenů, ale pouze těch, které jsou z cholesterolu. Léky jsou dobře snášeny, ale léčba trvá roky a po jejím skončení se kameny mohou vytvořit znovu.
2. Rozbití kamenů rázovou vlnou
Zákrok se jmenuje mimotělní litotrypse rázovou vlnou (ECSWL). Ačkoli se nejčastěji používá k léčbě ledvinových kamenů, lze jej použít i na žlučníkové kameny. Cílem léčby je rozbít nebo fragmentovat žlučníkové kameny vysíláním rázových vln přes měkkou tkáň těla. Tato metoda je účinná pouze u solitárních žlučníkových kamenů, které mají průměr menší než 2 centimetry. Někdy se nepodaří vyloučit ze žlučníku rozbité kameny a musí se pak provést operace.
3. Rozpuštění kamenů pomocí injekce MTBE
Tato možnost nechirurgické léčby zahrnuje vstřikování rozpouštědla známého jako methyl terciární butyl ether (MTBE) do žlučníku, aby se rozpustily žlučníkové kameny. MTBE rychle rozpouští žlučníkové kameny – mohou se však vyskytnout závažné vedlejší účinky, jako je silná pálivá bolest.
4. Vytáhnutí kamenů pomocí endoskopické drenáže.
Endoskopická transpapilární léčba zahrnuje přístup k žlučovému kanálku pomocí kamery přes ústa a dolů do krku až do tenkého střeva. Poté se přes hadičku zavede drát do žlučníku. Je stočený, aby napodobil trajektorii žluči ven z tenkého střeva, což je stejný proces jako u zdravého žlučníku.
O tom, který z uvedených postupů bude pro vás nejlepší, se poraďte se svým lékařem. Vyberte si lékaře v renomované nemocnici ve velkém městě v Praze nebo Brně. Umíte-li cizí jazyky, můžete zkusit léčbu i v Německu nebo Rakousku.
Diagnostika se provádí pomocí sigmoidoskopického nebo kolposkopického vyšetření tlustého střeva. Během těchto vyšetření dochází k vložení osvětleného přístroje do střeva, což způsobí vynikající vizualizaci. Pomocí těchto postupů se snadno diagnostikují i polypy nebo malignity. Nevýhodou tohoto vyšetření je, že se většinou provádí tak rychle, že nedojde ke kontrole análního otvoru, který je dlouhý jen tři centimetry.
V naší poradně s názvem ŽLUČNÍKOVÉ KAMENY BEZ NARKOZY A JEJICH ODTRANENI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Prosim jak se zbavit zlucnikovych kamenu.Nechci Narkozu hrozne se ji bojim,jde jen umrtvyt dopul pasu a zustat pri vedomi?dekuji za radu p. M
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Žlučníkové kameny lze léčit i bez operace, ale pouze pokud splňují určitá kritéria.
1. Rozpouštění kamenů léky
Látky, jako je ursodiol nebo chenodiol, u kterých bylo prokázáno, že rozpouštějí cholesterolové žlučníkové kameny, jsou dostupné v perorálních pilulkách. Tyto léky působí ředěním žluči, což umožňuje rozpouštění žlučníkových kamenů, ale pouze těch, které jsou z cholesterolu. Léky jsou dobře snášeny, ale léčba trvá roky a po jejím skončení se kameny mohou vytvořit znovu.
2. Rozbití kamenů rázovou vlnou
Zákrok se jmenuje mimotělní litotrypse rázovou vlnou (ECSWL). Ačkoli se nejčastěji používá k léčbě ledvinových kamenů, lze jej použít i na žlučníkové kameny. Cílem léčby je rozbít nebo fragmentovat žlučníkové kameny vysíláním rázových vln přes měkkou tkáň těla. Tato metoda je účinná pouze u solitárních žlučníkových kamenů, které mají průměr menší než 2 centimetry. Někdy se nepodaří vyloučit ze žlučníku rozbité kameny a musí se pak provést operace.
3. Rozpuštění kamenů pomocí injekce MTBE
Tato možnost nechirurgické léčby zahrnuje vstřikování rozpouštědla známého jako methyl terciární butyl ether (MTBE) do žlučníku, aby se rozpustily žlučníkové kameny. MTBE rychle rozpouští žlučníkové kameny – mohou se však vyskytnout závažné vedlejší účinky, jako je silná pálivá bolest.
4. Vytáhnutí kamenů pomocí endoskopické drenáže.
Endoskopická transpapilární léčba zahrnuje přístup k žlučovému kanálku pomocí kamery přes ústa a dolů do krku až do tenkého střeva. Poté se přes hadičku zavede drát do žlučníku. Je stočený, aby napodobil trajektorii žluči ven z tenkého střeva, což je stejný proces jako u zdravého žlučníku.
O tom, který z uvedených postupů bude pro vás nejlepší, se poraďte se svým lékařem. Vyberte si lékaře v renomované nemocnici ve velkém městě v Praze nebo Brně. Umíte-li cizí jazyky, můžete zkusit léčbu i v Německu nebo Rakousku.
Je rozdělen na bílkovinové nebo sacharidové dny. Ráno se rozhodnete, jestli budete mít den bílkovin, nebo sacharidů. Pokud se rozhodnete jíst bílkoviny, tak si nalistujete seznam jídel pro bílkovinový den a jíte jídla pouze z tohoto seznamu. Druhý den si vyberete sacharidy a postupujete úplně stejně, jen jíte jídla ze sacharidového seznamu. V oba tyto dny můžete jíst neutrální složky, většinou zeleninu. Tento styl odpovídá známému způsobu stravování – dělená strava.
Po absolvování kúry jedné z těchto dvou možností – stravování podle krevní skupiny nebo dělení na bílkovinové nebo sacharidové dny – se můžete vrátit zpět k 28denní detoxikaci Antónie Mačingové. Tomuto návratu se říká „schůdková metoda“, ta by vám měla pomoci shodit další kila nebo ubrat centimetry v pase. Tělo si nepamatuje své původní parametry, a proto je i tento krok úspěšný.
Pokud jste spokojeni se svou váhou a postavou, pak jste prošli úspěšnou transformací a záleží pouze na vašem myšlení a důslednosti vytrvat v této činnosti, abyste se nedostali zpět a vyhnuli se tak jo-jo efektu, dodržujte poměr 5 : 2. 5 dnů v týdnu připravujte jídla podle receptů z knihy, zbylé dva dny můžeme jíst, co chcete. Nemusíte mít strach, že si tělo opět zanesete. Dva dny nezdravé stravy jednoduše regulujete dalšími 5 dny zdravého stravování.
Dietní plán by nikdy nemohl fungovat bez předešlé detoxikace organismu. Pokud dodržíte detoxikaci dle předepsaných pravidel, bude další úsilí plodné.
Ve svém příspěvku ZTRÁTA EREKCE PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dušan.
Dobrý den jsem 9 měsicu po operaci prostaty zhoubneho nadoru a k tomu byli jěště nějake uzliny operace proběhla naprostým pořadku ,histologie uzlin byla negativní kontroly chodím každe 3 měsíce psa 0 ,erekce totálne selhala urolog zkouší modrasil 100mg,koupil jsem vakuo pumpu nic nemužu dosahnout erekce ,při poslední kontrole tak urolog mně předepsal silnějí spedra 200mg ,pouzil jsem všecky 4 tablety přitom jsem si pomahal vakou pumpou ,myslím ty tablety každy den jednu a ztopoření nemužu dosahnout nevím před operaci jsem normálně intimně fungoval nevím z jakou lečbou mužu ještě počitat je mi 59 roku ,nechci to ještě vzdávat chut k sexu by byla ale sila penisu je slaba .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Viktor.
Dobrý den já mám ten samý problém a navíc se mi penis zkrátil skoro o tři centimetry.
Na prášek roztlučte hřebíček, dejte ho na vatu namočenou v destilátu a přiložte na zub. Nechte působit přibližně jednu hodinu a celou akci opakujte. To můžete aplikovat do doby odeznění bolesti.
Otoku dásně může předejít jednoduchý recept. Vysokoprocentní alkohol podržte co nejdéle v okolí postiženého zubu. Pak vyplivněte. Můžete opakovat. Navíc utlumí bolest.
Rozpulte stroužek česneku a položte ho na ohyb lokte, vždy podle strany, kde vás bolí zub. Spojte ruku ohnutím a bolest by měla zmizet. Jedná se o využití akupunkturního bodu.
Propečte na ohni čerstvé stroužky česneku, rozmačkejte je a přiložte na tvář tam, kde je bolestivý zub.
Kousek čerstvého křenu položte na bolavý zub. Zmírní bolest.
Rozstrouhejte křen a zalijte ho octem přibližně dva centimetry nad povrch. Tento nálev nechte osm dní stát. Pak vše prolisujte a sceďte. Používá se k potírání.
Smíchejte 20 g výtrusu plavuně, 10 g listu eukalyptu, 20 g celíku obecného, 20 g jestřábníku a 30 g omyté pomerančové kůry. Udělejte macerát a teplým macerátem vyplachujte ústa.
Účinný je také heřmánkový extrakt naložený v lihu. Vždy dáte pár kapek na vatový tampon a přiložte jej na bolestivý zub. V případě, že vás trápí více zubů, můžete několik kapek rozmíchat ve vodě. Roztok pak vezmete do pusy, propláchnete jím bolavé zuby a vyplivnete. Můžete opakovat vždy s novým roztokem.
Kloktejte třikrát až čtyřikrát denně teplým odvarem z orlíčkové natě. Tento recept je vhodný také při kývání zubů.
Na bolest zubů může pomoci kořen z divizny. Drobně ho nakrájíme a vložíme do octa. Máčíme celou noc, následně trochu povaříme a scedíme. Ocet vezmeme do úst a podržíme v oblasti bolavého zubu. Následně vyplivneme. Aplikaci opakujeme až do odeznění bolesti.
Vezmeme hrst saturejky, ocet, sůl a slupky ze tří pomerančů (omyté). Vše svaříme na polovinu a za tepla užíváme.
Celer má dlouhou vegetační dobu, proto je potřeba sazenice předpěstovat včas. Únorový či nejpozději březnový výsev platí pro celer bulvový, listový i řapíkatý. Drobná semena celeru klíčí dva až tři týdny při teplotě mezi patnácti až dvaceti stupni. Semena si udržují klíčivost tři až pět let, můžete si jich proto bez obav nasít jen takové množství, jaké potřebujete. Zbytek si uschovejte pro příští sezonu.
Přepichování a přesazování
Po vzejití nenechte celer přeschnout, semenáčky jsou velice drobné, a tím pádem i jemné a choulostivé. Zahuštěný porost je potřeba přepíchat – rozsázet sazenice poprvé do sponu asi třikrát dva centimetry a nechat je zesílit. Silnější sazenice s pěknými pravými listy postupně přesazujte do kelímků nebo sadbovačů. Kořínky zkraťte sazeničkám asi o třetinu, vytvoří si pak bohatší kořenový systém. Předpěstování je trochu náročné, proto pokud se chystáte mít na záhonu jen deset celerů, bude lepší koupit si počátkem května předpěstované sazenice v zahradnictví.
Chlad
Dlouhou vegetační dobu zkracujete celeru předpěstováním, sazenice ale nemusíte nutně pěstovat ve vytápěném pokoji. Pro předpěstování až do doby výsadby je vhodný skleník či zimní zahrada, kde je dostatek světla (sazenice zůstanou nižší a silnější) a kde teploty neklesnou pod deset stupňů. Nachladnou-li sazenice celeru, vyběhnou po výsadbě do květu a nevytvoří bulvy – projdou totiž obdobím takzvané jarovizace, která urychlí jejich vývoj. Dvouletá rostlina (kvete a vytváří semena v druhém roce po výsevu) se v tom případě chová jako jednoletá (kvete v roce výsevu) – tomu věnuje veškerou energii, takže se nedočkáte žádné sklizně.
Dřív než po polovině května celer na venkovní záhony nevysazujte. Máte-li koncem dubna uvolněné pařeniště, kde je zem prohřátá, můžete pod sklo vysazovat. Celer by měl být před výsadbou otužilý větráním a opět s kořínky asi o třetinu zkrácenými. Má-li sazenice více než tři listy, můžete vnější přebytečné odstranit. Sázejte pečlivě tak, aby srdéčko sazenice nebylo „utopené“ v zemi. Celer se pak deformuje a místo bulvy tvoří jen množství dužnatých kořenů. Spon pro výsadbu se u jednotlivých druhů příliš neliší. Pro bulvový celer je vhodná vzdálenost v řádku i mezi řádky padesát centimetrů, listový celer má mít spon třicet pět krát čtyřicet centimetrů. O něco menší vzdálenost pak nechte řapíkatým celerům, které se sázejí do brázd hlubokých kolem dvaceti centimetrů. Zjednoduší se pak práce s přihrnováním řapíků k bělení a nepoškozuje se kořenový systém rostlin. Po výsadbě musí přijít vydatná zálivka a nic nezkazíte, pokud záhon přikryjete netkanou textilií.
Sklizeň
Menší bulvy celeru můžete sklízet už v červenci, listy celeru pochopitelně také, ale jen probírkou, aby zůstávala dostatečná listová plocha. Také listový celer se začíná sklízet postupně od července a teprve koncem září přijde jednorázová sklizeň.
Ideálním časem pro sběr březové mízy je časné jaro, kdy jsou noci ještě dost chladné a dny už teplé, tedy březen, začátek dubna. V té době je totiž cirkulace mízy ve stromech velmi intenzivní. Mízu lze odebírat do doby, než se začnou nalévat listové pupeny. Jak se březové větvičky olistí, je se sběrem mízy konec. Míza by se měla odebírat od stromů vzrostlejších, s průměrem kmene nad 30 centimetrů, těm to totiž neuškodí.
Na kmeni ve výšce kolem 130 až 150 centimetrů se pak provede bodový vrt, díra by měla mít průměr zhruba 0,5 centimetru a hloubku mezi 4 až 5 centimetry. Řez musí být až na dřevo (či do dřeva), aby se narušily mízní kanálky v lýku. Do otvoru umístíme hadičku, pod kterou přivážeme plastovou lahev, nebo mízu necháme skapávat do širší nádoby na zemi. Každý den ze stromu nakape množství asi dvou litrů březové vody. Takto navrtaný malý otvor sám zarůstá, nebo se cukrem, který míza obsahuje, ucpává. Pokud trubičku vyndáme a míza stále teče, můžeme místo ucpat větévkou nebo štěpařským voskem. Nikdy nezapomeneme strom pohladit a poděkovat mu.
Zde se můžete podívat na fotografie ze sběru březové mízy.
Ačokča vyžaduje k pěstování záhřevnou propustnou půdu, bohatou na humus, hlubokou a dobře propracovanou. Protože je tato rostlina velmi náročná na teplo, je vhodné při jejím pěstování použít černou netkanou textilii a vybrat jí jako stanoviště jižní, sluneční stranu. Ačokču si můžete předpěstovat ve fóliovníku nebo doma na okenním parapetu. Po vyklíčení rostlin, tedy když rostlinky začnou vytvářet první lístečky, je vhodné je přepikýrovat. Vyberte ty nejsilnější rostlinky a přesaďte je do truhlíku cca 3 centimetry od sebe. Jakmile dosáhnou výšky okolo 10–15 centimetrů, je vhodné je jednotlivě přesadit do vhodných nádob, například do kelímku od jogurtů, truhlíků, květináčů. Sazeničky přesaďte ven až po posledních mrazících, to znamená kolem 15. května. Sazenice sázejte alespoň 25 centimetrů od sebe (to je na 1 m2 asi 4 rostliny). Nezapomeňte, že rostlina potřebuje ke svému růstu oporu (síť, drátěnka, plot). Doporučuje se zaštipování při výšce okolo 2 metrů, aby se podpořil větší výnos plodů. Pozor: Rostlinu je třeba chránit před slimáky, kterým velmi chutná.
Ačokča je rostlina náročná nejen na teplo a vlhko, ale také na živiny, proto je vhodné její pravidelné přihnojování. Doporučují se hnojící přípravky určené pro plodovou zeleninu, například Cererit. Nezapomeňte na každodenní zálivku. Ačokča vám bude plodit koncem srpna až začátkem září.
Folikulitida je infekční zánět vlasového váčku. V místě postiženého folikulu dochází k zarudnutí. Vytvoří se malý hrbolek, který se může změnit ve vřídek naplněný hnisem. Většinou se toto ložisko šíří a vřídky se množí. Postižené místo je bolestivé. Folikulitida se většinou hojí bez jizvy, může však dojít ke vzniku takzvaného furunklu.
Podobnosti s opruzeninou jsou pouze v zarudnutí a bolesti. Léčba folikulitidy je založena na antibiotických mastech, které se aplikují přímo na postiženou oblast. Velmi důležité je dbát na hygienu zasaženého místa. Pouze při velmi rozsáhlých ložiscích folikulitidy a jejím těžkém průběhu jsou podávána antibiotika ve formě tablet.
Ekzém
Ekzém je chronický svědivý kožní zánět. V akutní fázi se projevuje výskytem svědivých, začervenalých ložisek, na kterých se později tvoří mokvající puchýřky (papulky a pustulky). Pro chronickou formu je typické zhrubnutí kůže (lichenifikace) a barevné změny kůže.
Podobnost s intertrigem spočívá v zarudnutí a lokalizaci v podobných partiích těla. Základem léčby ekzémů jsou antihistaminika k potlačení alergických reakcí, v těžších případech pak lokálně podávané kortikoidy.
Plíseň
Plíseň je nemoc vyvolaná kvasinkami. Vzniká v místech vlhké zapářky a jako profesionální onemocnění u osob, které pracují ve vlhku nebo máčejí dlouhodobě kůži bez patřičné ochrany. U nich se může vyvinout i zánět nehtových lůžek. Kožní kandidóza se projevuje jako ohraničená léze s erythemem a papulkami. Za okolností, jež jsou doprovázeny poklesem buněčné imunity, je infekce torpidní, vyskytuje se i na sliznicích. Většinou odolává terapii. U kojenců vzniká celkem neškodný povlak v dutině ústní (soor) a kožní kandidóza jako následek vlhčení kůže pod plenkou. Pro povrchové postižení sliznic je charakteristický bělavý povlak lpící k povrchu, nebolestivý. Vyskytuje se na sliznici dutiny ústní, na jazyku, na patře, v hrdle.
Projevy s intertrigem jsou téměř totožné, jelikož opruzeniny vznikají také v důsledku plísní. Tudíž i léčba je identická.
Nežit
Nežit je z lékařského hlediska hnisavé kožní onemocnění, které vyvolávají různé bakterie. Vzniká na zádech, šíji či hýždích, kde se infekce zanesená třením do chlupového váčku (ale nejenom) začne zvětšovat. Tím postupně vzniká nehezký vřídek na kůži, který roste, mírně mění barvu a na vršku je nejčastěji zako
Antónia Mačingová je odbornice na zdravou výživu a autorka knih Zhubněte jednou provždy a Schůdková metoda hubnutí. V první z nich najdete kompletně popsaný 28denní detoxikační plán včetně receptů na přípravu jídel. Ten má za cíl tělo odkyselit a očistit a zároveň mu dodat potřebné živiny a antioxidanty.
Slovenská autorka na zdravou výživu sestavila kompletní 28denní detoxikační plán, jehož cílem je tělo očistit a zbavit škodlivin, které se v něm nashromáždily. Základem je odstranit překyselení organismu, čímž dosáhnete harmonizace vnitřního prostředí. Nejen že můžete snížit svou hmotnost a velikost oblečení až o jednu, ale především vrátit tělu energii. Díky očištění těla se můžete zbavit i dalších neduhů, které způsobily usazené jedy v těle, například únavy, bolestí hlavy, alergií a podobně.
Jednou z hlavních složek jídelníčku by měl být salát z červené řepy. Mezi další hojně konzumované pokrmy by měla patřit brokolice, fazolové lusky, mrkvový perkelt, boršč, jogurt s medem a ořechy, bezvaječné těstoviny, kuře s celerem, ale i celerové hranolky s dušenými kachními stehny. Jídelníček na 28denní detoxikaci je pevně daný. Při detoxikaci by se mělo pít hodně čisté vody, alespoň 3 až 4 litry denně, naopak je nutné vynechat alkohol a omezit kofein.
Při 28denní očistě nehladovíte, nevážíte ani si neodměřujete dávky. Můžete sníst, kolik chcete, ale musíte se držet daného jídelníčku. Jíte tři jídla denně, pokud máte i přesto hlad, můžete si dopoledne dopřát švestky, ořechy a med, odpoledne bílý jogurt, ořechy a skořici. Pokud se ale do programu vrhnete, počítejte s tím, že detoxikace sice za necelý měsíc skončí, ale změna životosprávy a jídelníčku by měla být trvalá. Člověk by se měl naučit jíst jinak a k původní stravě už by se vrátit neměl.
Po detoxikaci podle Mačingové se budete cítit mnohem lépe a hlavně plní energie a nebudete hladovět. Množství zeleniny je neomezené.
Po detoxikaci dojde ke snížení cholesterolu, vysokého krevního tlaku, snížení hladiny cukru v krvi, zmírnění anémie, snížení projevů pankreatitidy, zlepšení funkce štítné žlázy, zmírnění kožních onemocnění, snížení bolesti a otoků dolních končetin, premenstruační a klimakterické potíže, zlepšení stavu nehtů i pokožky a především zhubnete.
Při tomto způsobu detoxikace nelze říct, kolik zhubnete na váze, spíše můžete očekávat, že vám budou ubývat centimetry. A&nbs
Lichořeřišnice (Tropaeolum majus) větší je plazivá, výhony má dlouhé i přes dva metry. Vykvétá jednobarevnými i nejrůzněji barevně kombinovanými, velkými, příjemně voňavými květy. Hodí se do truhlíků a okrasných nádob, na obruby záhonů, k popínání nízkých i vysokých plotů, zástěn a pergol, podle vzrůstnosti odrůdy. Dále si můžete vybrat z množství odrůd s květy odlišných barev (lichořeřišnice vyniká v teplých, zářivých tónech) a plnokvětou či jednoduchou formou.
Semena lichořeřišnic vyséváme do konce července ve sponu asi 40 x 15 cm na záhon, do truhlíků, větších mís, květináčů a koryt. Při teplotě nad osmnáct stupňů a ve vlhké půdě vyklíčí do tří týdnů. Semena jsou velká a prospěje jim máčení – pak již nesmí zaschnout. Do jamky hluboké asi dva centimetry dáváme dvě až čtyři semena, rostliny jsou pak hustší a bohatěji kvetou. Nejlépe rostou a kvetou v normální, spíše chudší vlhké půdě a na slunném místě.
Chuť čerstvé rostliny je mírně kořeněná, někdy ostřejší, připomíná řeřichu, ředkvičku nebo křen. Květy a listy můžeme sbírat celé léto a přidávat je do salátů namísto rukoly, do pomazánek, polévek případně na obložené chlebíčky.
Lichořeřišnice má neuvěřitelně silné a širokospektrální antibiotické účinky. Působí proti většině kmenů bakterií, které způsobují zánětlivá onemocnění močových a dýchacích cest. Objevují se rovněž pozitivní informace o boji se zlatým stafylokokem. Tato bylinka je účinná i proti salmonelóze nebo streptokokům. Její užívání nás může v mnoha případech ušetřit pojídání syntetických antibiotik, nebo významně podpořit a zkrátit léčbu nemoci. Důležité však je začít s aplikací lichořeřišnice v počátcích nemoci. Působí také jako prevence, případně na doléčení zánětů s hrozbou recidivy. Stejně účinně pomáhá proti vypadávání vlasů či tvorbě lupů. Často bývá součástí přírodních přípravků k léčbě těchto problémů. Čerstvá šťáva nebo obklady z rozdrcených listů mají dezinfekční účinek při aplikaci na poraněnou pokožku, kde ničí mikroorganismy, které by mohly zapříčinit zánět. Lichořeřišnice má unikátní vlastnost: navzdory velmi silným účinkům je ohleduplná k našemu tělu. Neničí přirozenou mikroflóru zažívacího traktu a jiných sliznic, tak jako to činí chemická antibiotika.
Eustachova trubice neboli sluchová trubice je v dospělosti dlouhá tři až čtyři centimetry a má přibližně tvar dvou trychtýřů spojených k sobě úzkými konci. Její lumen má přibližně tvar trojúhelníku s průměrnou šířkou dva až tři milimetry a svírá s lebeční bazí úhel 45 stupňů. V dětském věku je tuba kratší, širší a méně skloněná vzhledem k bazi lební, růstem jedince se tyto poměry mění. Trubice se skládá z části kostěné a chrupavčité. Kostěná část tvoří laterální třetinu tuby a začíná oválným otvorem nad dnem středoušní dutiny. U zdravého jedince je vždy patentní. Chrupavčitá část tvoří asi dvě třetiny délky tuby a otvírá se do nosohltanu zhruba 10 milimetrů nad úrovní tvrdého patra. Chrupavka tvořící podklad trubice má tvar obráceného háku a vyčnívá do nosohltanu, kde tvoří torus tubarius. Bod spojení chrupavčité a kostěné části je nejužším místem celé tuby. Lumen je vystláno cylindrickým řasinkovým epitelem s nahromaděním hlenovitých žlázek v oblasti faryngeálního ústí, po dosažení středoušní dutiny přechází v epitel smíšený. Za aktivní otvírání tuby je zodpovědný jediný sval (m. tensor veli palatini).
Ingredience: cuketa, rajčata, olivový olej, bazalka, sůl, bobkový list
Postup: Cuketu oloupeme a nakrájíme na drobné kostičky. Odstraníme semínka. Stejný postup zvolíme u rajčat. Na pánev kápneme trošičku olivového oleje a na rozpálenou pánev dáme nakrájenou cuketu a bazalku s malou špetkou soli. Cuketu krátce osmahneme. Přilijeme vodu, vložíme bobkový list a dusíme do poloměkka. Na pánev přidáme nakrájená a semínek zbavená rajčata a vše vaříme doměkka. Tuto cuketovo-rajčatovou směs je nejlépe podávat s vařenou rýží.
Zeleninová polévka
Ingredience: 30 g rýže, 40 g mrkve, 40 g petržele, 20 g celeru, sůl, petrželová nať
Postup: Zeleninu očistíme, nakrájíme na nudličky a dáme vařit do osolené vody. Spařenou rýži propláchneme a také přidáme do polévky. Do hotového pokrmu doplníme drobně nasekanou petrželku.
Postup: Kuřecí řízek jemně rozklepeme a decentně osolíme. Na pánev kápneme malou kapku olivového oleje a až bude pánev s olejem rozpálená, vložíme kuřecí řízek. Současně s řízkem na pánev hodíme trochu oregana a bazalky. Po osmahnutí řízek dusíme doměkka. Jako příloha je vhodná zelenina dušená na vodě nebo vařené brambory.
Sýrový koláč
Ingredience: 1 sáček směsi na bramborové těsto, 1 vejce, 200 g taveného sýra, 200 ml mléka, petrželka, bazalka, majoránka, 400 g nízkotučného strouhaného sýra (4 různé druhy, například Čedar, Rovenský, uzený Eidam, Moravský bochník)
Postup: Směs na bramborové těsto připravíme podle návodu. Formu na pečení pokryjeme namočeným pečicím papírem a těsto v ní rozetřeme ve vrstvě asi dva centimetry silné – nezapomenout na dostatečně vysoké okraje těsta. Koláč pak posypeme majoránkou, bazalkou a sekanou petrželkou. V teplém mléku rozpustíme tavený sýr (pro zrychlení přípravy je lze rozmixovat). Vzniklý hustý krém nalijeme v tenké vrstvě na těsto, posypeme strouhaným sýrem, například v pořadí Rovenský, Moravský bochník, uzený Eidam a Čedar. Střídáme vždy vrstvu sýra a vrstvu krému. Koláč zapečeme v mírně vyhřáté troubě, před dokončením zvýšíme teplotu, aby povrch zčervenal.
Tvarohové knedlíky s ovocem
Ingredience: 250 g měkkého tvarohu, 40 g bramborového škrobu, 40 ml olivového oleje, 150 g polohrubé mouky, sezonní nebo kompotované ovoce
Postup: V míse smícháme tvaroh, škrob, olej a po částech přid
Cibulovo-česnekový sirup není zrovna delikatesa, ale na druhou stranu, neskládá se z ničeho nezdravého ani nedobrého.
Účinky
Dokáže vyléčit kašel, pomáhá při bolestech v krku a jiných obtížích. Dávat ho můžete dětem od šesti měsíců, horní věková hranice není nijak omezena.
Dávkování
Dávkujte po lžících – dospělí tři, děti jednu až dvě lžíce po jídle. Sirupu si udělejte tolik, abyste jej mohli konzumovat jeden až dva týdny, a to minimálně pět vrchovatých lžic denně.
Recept
Ingredience: cibule, česnek, cukr
Postup: Cibuli nakrájejte na dva centimetry široká kolečka, česnek oloupejte a pomačkejte. Promíchejte cibuli s česnekem. Část směsi dejte do vyšší sklenice či misky a posypejte ji cukrem. Tento postup prokládání cibule, česneku a cukru opakujte, dokud sklenici nebo misku zcela nenaplníte. Nádobu uzavřete a dejte ji do chladu a do tmy odpočívat. Bude potřeba vyčkat alespoň 24 hodin, aby cibule s česnekem pustily šťávu.
Do hrnce nalijete Vincentku do výšky dva až tři centimetry. Pomalu ji zahřívejte tak dlouho, než se začne uvolňovat pára.
POZOR: nesmí dojít k varu minerální vody. Pokud nemáte po ruce minerální vodu, můžete k inhalaci použít slanou vodu: v převařené kohoutkové vodě rozpusťte kuchyňskou sůl v poměru devět gramů soli na jeden litr vody.
Inhalace nad hrncem nebo jinou nádobou patří k tradičnímu léčitelství. Její největší výhodou je pochopitelně cena.
Postup
Budete potřebovat: hrnec, případně jinou nádobu, horkou vodu, bylinky (například heřmánek, tymián, šalvěj, máta nebo rozmarýn), sůl nebo například Vincentku, tea tree a éterické oleje, ručník nebo jinou přikrývku
Postup je jednoduchý. Do nádoby nalijte horkou vodu se solí nebo éterickými oleji, případně byliny, a krátce (cca dvě minuty) povařte. Nakloňte se nad nádobu a přes hlavu si dejte ručník tak, aby vám co nejméně páry unikalo okolo.
Výhody:
Největší výhodou je nízká cena.
Do horké vody lze přidat i éterické oleje vhodné pro inhalování.
Nevýhody:
Možné riziko zranění, a to zejména u dětí.
Méně účinné než inhalace s inhalátorem.
Pravidla inhalace:
Inhalujte okolo deseti minut.
V případě nemoci inhalaci opakujte alespoň dvakrát až třikrát denně.
Zejména v zimním období můžete inhalovat preventivně jednou denně.
Inhalovat byste neměli hned po jídle. Mohlo by se vám udělat nevolno.
Kdy není vhodné inhalovat:
Při vysokých teplotách.
Pokud máte nemocné srdce, konzultujte inhalování s lékařem.
Riziko postižení dětí obou rodičů s vitiligem se odhaduje na 10 %. Za tvorbu pigmentu v kůži jsou zodpovědné pigmentové buňky – melanocyty, u vitiliga se předpokládá jejich porucha. Názory na tuto poruchu se však liší. Může jít o autoimunitní zánět (zničení melanocytů buňkami imunitního systému), poruchu komunikace mezi melanocyty a buňkami nervového systému, nebo o toxickou destrukci melanocytů.
Skvrny mívají různou velikost – od milimetrů po centimetry. Počáteční léze se objevují na rukou, předloktích, chodidlech a na obličeji, často se nacházejí perorálně a periokulárně. Skvrny mohou být lokalizované či generalizované, což je častější. Lokalizované vitiligo je omezeno do jedné hlavní oblasti se segmentálním nebo kvazidermadromálním rozšířením. Generalizované vitiligo postihuje více než jednu oblast – skvrny jsou obvykle nalézány na obou stranách trupu a jsou uspořádány symetricky či nesymetricky. Typickými lokalizacemi vitiliga jsou obličej, krk a kůže kštice. Dále jsou to místa opakovaně vystavovaná traumatizaci, tedy kostní prominence, extenzory předloktí, ventrální část zápěstí, dorzální část ruky, články prstů. V případě generalizovaného vitiliga bývají typicky skvrny periorificiálně, to je kolem tělesných otvorů (rty, oči, genitál), mohou být postiženy dásně, areoly prsních bradavek.
Ochlupení v oblasti skvrn vitiliga může být depigmentované (leukotrichie). Vitiligo ve kštici se obvykle projeví jako pramen bílých či šedých vlasů (poliosis), ale může se objevit i totální depigmentace kůže na hlavě. Postižení pokožky hlavy je nejčastější, následované postižením obočí, pubického ochlupení a ochlupení podpaží. Leukotrichie může indikovat špatnou prognózu ve vztahu k repigmentaci. Ke spontánní repigmentaci depigmentovaných vlasů nedochází.
