Psychomotorický vývoj dítěte je složitý a ucelený proces, který zahrnuje mnoho složek, jako například hrubou motoriku, kam patří mimo jiné otáčení se z bříška na záda, lezení po čtyřech, postavování se, chůze. Dále pak jemnou motoriku, kam řadíme především práci rukou, manipulaci s hračkou a podobně. Psychomotorický vývoj dítěte zahrnuje taktéž dovednosti sociální, poznávací, mentální, vývoj v oblasti orální (zpracování potravy v ústech, příprava na řeč, řeč) a další.
Opožděný psychomotorický vývoj
Pokud se děťátko nevyvíjí, jak by mělo, mluví se o opožděném psychomotorickém vývoji (centrální koordinační poruše). Jestliže se jedná pouze o opoždění bez známek narušení kvality vývoje, většinou děťátko potřebuje jen více času. Pokud však vývoj jeví i kvalitativní nedostatky, tak se podle nálezu mluví o lehké, střední a těžké centrální koordinační poruše.
Centrální koordinační porucha (CKP) u dítěte znamená odchylku ve správném pohybovém vývoji zejména v kojeneckém věku. Nejedná se o diagnózu, ale o část objektivního nálezu, který hodnotí pohyb dítěte. Pohyb dítěte v útlém věku je jedním z hlavních projevů správné funkce nervového systému, proto je jeho porucha důležitým příznakem v diagnostice možného postižení funkce nervového systému.
Z těžké poruchy CKP lze usuzovat jak na velkou pravděpodobnost špatného motorického vývoje, tak i na možnost patologického mentálního vývoje. Pokud však u novorozence diagnostikujeme lehkou CKP, můžeme ve většině případů očekávat minimální pravděpodobnost patologie motorického i mentálního vývoje. Novorozenec nemá vytvořeny morfofunkční předpoklady pro „zralou“ motoriku, a proto je jisté, že centrální koordinační porucha není v žádném případě přechodným stadiem k patologii, jsou-li dostupné správné pohybové stereotypy.
Včasná diagnostika CKP je velmi důležitá, jelikož schopnost dítěte naučit se správným pohybovým stereotypům klesá s věkem. Při včasném odhalení můžeme mnohé „zachránit“. Předpokládá se, že lze zachránit dítě od patologie, či u těžších forem postižení (například DMO) zajistit vertikalizaci dítěte.
Projevy:
dítě nereaguje na hlasité a světelné podněty trhnutím celého těla (nutné do 2. měsíce);
ruka je držena v pěst, paleček je v dlani, dítě není schopné prsty roztáhnout (3–4 měsíc);
nefixuje pohledem (4.–6. týden);
vleže na bříšku otáčí hlavu pouze na jednu stranu (nutné do 4. měsíce);
v období 6. měsíce není schopné se přetočit na bříško (v ideálním případě by dítě mělo být schopné se přetočit přes oba boky, pokud se přetáčí pouze na jednu stranu, nejedná se nutně o známku patologie; může se jednat pouze o funkční problém, který je však nutné také řešit);
dítě se přetáčí přes záklon hlavy a prohnutím celého těla, při zvedání do sedu neudrží hlavičku v rovině s tělem;
do stoje se přitahuje přes ruce, nenakročí si nožičkou;
stojí na špičkách, popřípadě po špičkách chodí.
Co dělat:
navštivte neurologa, pediatra či rehabilitačního lékaře a vyžádejte si konzultaci vývoje vašeho dítěte a zároveň fyzioterapeutický poukaz na rehabilitaci k fyzioterapeutovi;
Ve svém příspěvku NOVÉ LÉKY NA PARKINSONOVU NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Danková.
Dobrý den já užívám na parkinsonovu nemoc tyto léky medipexol izikom a vyregit k velice by mě zajímalo zda jsou nějaké nové léky aby se nemoc nezhoršovala děkui
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel Špor.
Současné léky na Parkinsona pomáhají zvládat příznaky, ale nedokáží zabránit tomu, aby mozkové buňky umíraly. Studie provedená na 62 pacientech, která byla publikována v magazínu Lancetu, naznačuje, že lék na diabetes dokáže zastavit vývoj onemocnění.
Tým vědců z University College London (UCL) netají své „vzrušení", ale zároveň nabádá k opatrnosti, protože jakýkoli dlouhodobý přínos je prozatím nejistý a lék potřebuje další testování.
„Není absolutně pochyb o tom, že nejdůležitější v případě Parkinsonovy nemoci je objevit lék, který by vedl ke zpomalení progrese onemocnění. To je nezpochybnitelné," řekl jeden z výzkumníků, profesor Tom Foltynie.
Parkinsonova nemoc je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk. Tyto buňky za normálního stavu produkují dopamin, což je přenašeč, který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami. Nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb. To vede k třesu, potížím s pohybem a eventuálním problémům s pamětí.
MYDOCALM 50 MG (MYDOCALM 150 MG) obsahuje tolperisoni hydrochloridum 50 mg (150 mg) v 1 potahované tabletě.
MYDOCALM 50 mg: bílé nebo téměř bílé kulaté bikonvexní potahované tablety, z jedné strany označené „50“.
MYDOCALM 150 mg: Tmavě hnědé potahované tablety čočkovitého tvaru, téměř bez zápachu, označené „150“.
Terapeutické indikace
Akutní, případně dlouhodobé léčení zvýšeného tonu kosterních svalů, vyvolaného organickými neurologickými poruchami (spastickou monoparézou a hemiparézou po cerebrovaskulární příhodě, roztroušenou sklerózou, myelopathií, zraněním míchy). Jako adjuvantní dlouhodobé léčení při rehabilitaci pacientů se spastickou parézou, aby se usnadnila léčebná gymnastika. Speciální pediatrické indikace jsou Littleova choroba (spastická paralýza) a jiné encefalopatie provázené dystonií. Léčení zvýšeného tonu kosterních svalů, vyvolaného degenerativními chorobami pohybového systému, například artrózou velkých kloubů, spondylózou, spondylartrózou, diskopatií. Mimoto se nezávisle na předchozích indikacích používá i k léčení obliterujících cévních chorob (obliterující arteriosklerózy, diabetické angiopatie, obliterující trombangiitidy, Raynaudovy choroby) a poruch vyvolaných postižením cévní inervace (akrocyanózy, intermitentní angioneurotické dysbazie). Přípravek je určen pro dospělé a mladistvé, MYDOCALM 50 MG i pro děti od 3 let.
Dávkování a způsob podání
Dospělí a mladiství: MYDOCALM potahované tablety mají vysoký terapeutický index. Užívají se per os. Doporučená denní dávka je 150–450 mg, rozděleno do tří jednotlivých dávek podle individuálních potřeb a tolerance pacienta. Tyto dávky je možné užívat i dlouhodobě (několik měsíců i let) bez redukce dávkování. U starších lidí není nutná redukce ani modifikace dávkování, i pacienti vyššího věku dobře snášejí uvedené doporučené dávky. Podle dostupných údajů není třeba žádná úprava dávkování při snížené funkci jater nebo ledvin. Ačkoli potrava podle klinických zkušeností neovlivňuje účinnost MYDOCALMU, doporučuje se jako obecné pravidlo užívat tablety před jídlem.
Děti: MYDOCALM 50 MG potahované tablety nepředstavují vhodnou lékovou formu pro zahájení léčby u dětí. U dětí od 3 do 6 let se na začátku léčby podává celodenní dávka 5 mg/kg tělesné hmotnosti a od 6 do 14 let celodenní dávka 2–4 mg/kg tělesné hmotnosti, obvykle rozděleně do tří jednotlivých dávek. U dětí při Littleově chorobě je obzvlášť důležité individuálně upravené dávkování, protože děti mohou tolerovat i celkové denní dávky 100–600 mg MYDOCALMU, tedy mnohem více, než je obecně doporučovaná denní dávka. MYDOCALM se také může dětem podávat jako dlouhodobá terapie po měsíce anebo i léta.
V naší poradně s názvem OTRAVA LÉKY NA SPANÍ A ANTIDEPRESIVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Horák.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jak nebezpečné je předávkování lékem Trittico 150 mg a zda se může pacient z tohoto léku otrávit a při jak velké dávce? Předem Vám moc děkuji za odpovědi a přeji pěkný zbytek dne.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Co se předávkování týče, tak Trazodon (Trittico) se zdá být relativně bezpečnější než jiná antidepresiva nižší generace, zejména pokud je užíván jako jediný přípravek. Úmrtí jsou vzácná a i po požití dávek 6 000–9 200 mg (60 tablet Trittico 150 mg) byla hlášena neobvyklá zotavení. V jedné zprávě bylo 9 z 294 případů předávkování fatální a všech devět pacientů také užívalo jiné látky tlumící centrální nervový systém (CNS). Pokud dojde k předávkování trazodonem, měli by lékaři pečlivě sledovat nízký krevní tlak, což je potenciálně nejzávažnější toxický účinek.
Pro Trazodon neexistuje žádné specifické antidotum. Řízení předávkování by proto mělo být symptomatické a podpůrné. Každá osoba podezřelá z předávkování by měla být co nejdříve vyšetřena v nemocnici. Aktivní uhlí a vynucená diuréza pomocí léků na odvodnění mohou být užitečné při usnadnění eliminace léčiva. Bylo prokázáno, že výplach žaludku není užitečný, pokud není proveden během první hodiny po příjmu.
Myolastan byl v České republice stažen z trhu v roce 2013. Důvodem bylo nepříznivé hodnocení poměru přínosů a rizik. Evropská léková agentura i SÚKL dospěly k závěru, že tetrazepam představuje nepřijatelné riziko, zejména kvůli vzácným, ale velmi závažným kožním reakcím.
Alternativa – bez receptu
Jako alternativa bez receptu se používají především slabší centrální myorelaxancia a kombinované přípravky:
Guajacuran – mírně uvolňuje svalové napětí, vhodný při stresu a lehkých blokádách
Ataralgin – kombinuje analgetický a tlumivý účinek
V naší poradně s názvem NATEKLÉ UZLINY NA JEDNÉ STRANĚ KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobry den.Mam asi mesic zvetsenou uzlinu na leve strane krku.Byla jsem u praktickeho lekare a on mi prohmatal krk a pry to nic neni.K lekari jsem jela za tyden znovu a požadala jsem o Sono a tam mi zjisteno,ze se jedna o reagujici uzlinu pravidelne konturovana s centralni vaskularizaci o velikosti 10 krat 2mm.Na druhe strane krku jsou reagujici uzliny normalni velikosti.Uzlinu stale kontroluji a tim asi i drazdim.Praktiky lekar mi rekl,ze pokud se nebude zvetsovat,tak neni treba chodit na kontrolu.Je opravdu mozne,ze si ji drazdim svoji neustalou kontrolou?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vaše neustálé masírování místa se zvětšenou uzlinou určitě nepovede k tak velkému trvalému zvětšení. Určitě je na místě odebrat krev a podívat se na kompletní krevní obraz. Můžete se také s praktickým lékařem dohodnout na vystavení doporučení na vyšetření lékařem lymfologem. Popřípadě se můžete sama obrátit na občanské sdružení Arcus onko a lymfo centrum Brno https://www.arcus-lymfo.cz/…
Guajacuran je lék, který umí uvolňovat svalstvo (tedy myorelaxans). Jeho účinnou složkou je sloučenina guajfenesin. Guajfenesin uvolňuje stažené svalstvo a kromě toho působí lehce tlumivě na centrální nervový systém a snižuje úzkost. Prokázal se rovněž pozitivní účinek na dýchací soustavu, kdy tento lék zlepšuje odkašlávání hlenů.
Guajacuran se využívá při různých bolestivých stavech, které mohou souviset se zvýšeným svalovým napětím. Příkladem jsou bolesti hlavy související s krční páteří a dále pak obtíže při menstruaci a nadměrném stresu. Roztok Guajacuranu se s oblibou přidává do analgetických infuzí, které se podávají pacientům s bolestmi zad.
Guajacuran by měl být užíván dle doporučení lékaře. Vyrábí se v podobě tablet o síle 200 miligramů a běžná dávka jsou 1–3 tablety denně. Kromě tablet existuje Guajacuran i v podobě roztoku k nitrožilnímu podání. Nitrožilní podání je vhodné spolu s léky proti bolesti v podobě analgetické infuze.
Guajacuran je dobře snášen a nemívá velké vedlejší účinky. U některých lidí může způsobit poruchy pozornosti, silnější ospalost a svalovou slabost. Lék by neměl být podáván nemocným s myasthenií gravis.
Tento lék lze koupit bez předpisu, prodává se 30 tablet (200 mg).
Tetrazepam patří mezi benzodiazepiny, je používán jako centrálně působící myorelaxans. V České republice je registrován jediný přípravek s obsahem tetrazepamu, a to Myolastan.
Myolastan je indikován k léčbě stavů se zvýšeným svalovým napětím, stavů bolestivých a omezujících pohyblivost, například spastické stavy a kontraktury kosterního svalstva různého původu, a dále k usnadnění pohybové rehabilitace.
Myorelaxační účinek je založen na posílení inhibice GABAergního presynaptického spojení. Působí na vazebná místa pro benzodiazepiny jak v mozku (centrální účinek), tak v ostatních orgánech (periferní účinek). Způsob účinku při zvýšeném svalovém napětí spočívá v presynaptické inhibici mono- i polysynaptického reflexního oblouku a také v supraspinální inhibiční aktivitě.
Přípravky obsahující tetrazepam jsou registrovány v zemích Evropské unie od 60. let dvacátého století (Rakousko, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Francie, Německo, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko).
Myolastan je preparát, který poměrně často předepisují obvodní lékaři, internisté a neurologové pacientům s nemocnou páteří. Účinnou látkou je sloučenina tetrazepam, která je odvozena od benzodiazepinů (léky na uklidnění). Tetrazepam účinkuje na svalovinu, relaxuje a uvolňuje ji, oproti jiným benzodiazepinům má však jen velmi slabé tlumivé účinky.
Myolastan se většinou předepisuje u bolestí zad od páteře, u zablokované páteře se staženými páteřními svaly a proti svalovým příznakům některých revmatických chorob. Uvolnění svaloviny způsobí úlevu a usnadní případnou rehabilitaci. Slabé tlumivé účinky pomohou snáze usnout, je potlačena úzkost, což prohloubí pozitivní relaxační účinek na páteřní svalstvo.
Dávkování závisí na doporučení předepisujícího lékaře, většinou se podává jedna 50miligramová tableta denně před spaním.
U některých lidí může působit tlumivě a snižovat pozornost, nedoporučuje se těhotným a kojícím ženám. Vzácně byly pozorovány různé (a někdy i závažnější) kožní obtíže při užívání přípravku a z tohoto důvodu se v rámci EU zvažuje jeho další používání.
Obecně se této kombinaci vyvarujte. Proč? Alkohol může zesilovat některé farmakologické účinky látek působících na centrální nervovou soustavu. Použití v kombinaci může vést k zesílení deprese a/nebo zhoršení úsudku, myšlení a psychomotorických dovedností.
Pacienti užívající látky působící na centrální nervovou soustavu by měli být na tuto interakci upozorněni a poučeni, aby se vyvarovali nebo omezili konzumaci alkoholu. Pacienti na Cipralexu by měli být poučeni, aby se po konzumaci alkoholu vyhýbali nebezpečným činnostem vyžadujícím úplnou duševní bdělost a motorickou koordinaci, dokud nebudou vědět, jak na ně tato kombinace působí, a aby informovali svého lékaře, pokud pociťují nadměrné nebo dlouhodobé účinky na centrální nervovou soustavu, které narušují jejich normální aktivity.
Pokud můžete volte raději nealkoholické nápoje. Čtěte dále a naleznete výčet nejlepších drinků, kterými můžete nahradit ty alkoholické.
Zaváděcí zařízení je kompatibilní se 4mm, 30stupňovým, 30cm cystoskopickým objektivem Storz nebo Richard-Wolf. Objektiv poskytuje přímý obraz nebo videoobraz, aby pomohl lékaři umístit jehlu zaváděcího zařízení do prostatické uretry.
BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ: Zaváděcí zařízení je kompatibilní se 4mm, 30stupňovým, 30cm cystoskopickým objektivem Storz nebo Richard-Wolf. Použití jiných cystoskopických objektivů může ovlivnit funkčnost zaváděcího zařízení.
Zavádění pevných cystoskopických objektivů:
Zkontrolujte a zajistěte, aby čočky byly před použitím vyčištěny a připraveny podle pokynů výrobce.
Pokryjte tělo objektivu v blízkosti čoček lidocainovým gelem nebo vodou rozpustným lubrikantem k zajištění hladkého zavedení do zaváděcího zařízení. Nepokrývejte vlastní objektiv, protože to může znemožnit vizualizaci.
Opatrně vložte objektiv portu a zasuňte ho dále, až zacvakne na místě.
VÝSTRAHA: Během plnicího cyklu směrujte konec zaváděcího zařízení mimo tělo pacienta i mimo personál. Pára vystupující z hrotu je horká a může způsobit spáleninu kůže.
Naplňte zaváděcí zařízení pomocí následujícího postupu. Udržujte konec zaváděcího zařízení v nádobě na tekutý odpad.
POZNÁMKA: Zajistěte, aby konec zůstal sterilní.
Postup:
Zatáhněte za spouštěcí tlačítko 1 a tlačítko 2vysunutí jehly – jehla se vysune. Jakmile je jehla vysunuta, obě tlačítka uvolněte.
Zatáhněte za tlačítko aktivace páry 3 a držte k aktivaci páry, dokud se na displeji neobjeví, že je plnicí cyklus dokončen (přibližně 30 sekund).
Ke konci plnicího cyklu vizuálně ověřte, zda z hrotu jehly vychází pára.
Po dokončení plnicího cyklu uvolněte tlačítko pro aktivaci páry a jehlu zatáhněte stisknutím tlačítka pro zatažení jehly.
BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ: Pokud je před dokončením plnicího cyklu uvolněn prst z tlačítka pro aktivaci páry, pára se automaticky zastaví a kroky postupu plnění se budou muset opakovat.
Pokud je tlačítko pro aktivaci páry uvolněno před koncem plnicího cyklu, plnicí cyklus zopakujte (viz kroky výše). Pokud není plnicí cyklus úspěšně dokončen, zopakujte všechny kroky nebo vyměňte zaváděcí zařízení.
Provedení předběžného parního cyklu:
Aktivujte funkci nečinnosti tím, že spustíte předběžný parní cyklus. Funkce nečinnosti zahřívá cívku, aby udržovala vodu v připraveném stavu, takže dodávka páry je okamžitá. Není-li tento krok dokončen, může dojít ke kondenzaci mezi léčbou, což může vést k nedostatečné léčbě.
Zatáhněte za spouštěcí tlačítko 1, tlačítko vysunutí jehly 2 a pak aktivace páry 3.
Během předběžného parního cyklu pozorujte výtokový konec.
Po dokončení plnicího cyklu uvolněte tlačítko pro aktivaci páry
Guajacuran infuze se využívá zejména u pacientů s vyhřezlou meziobratlovou ploténkou nebo výrazným svalovým spazmem. Guajacuran působí jako myorelaxans, tedy uvolňuje svalové napětí.
Typické složení infuze:
Guajacuran
Ketonal nebo jiný nesteroidní analgetikum
Mesocain
Nevýhodou je možnost snížení pozornosti, proto se doporučuje opatrnost při řízení motorových vozidel.
Z pohledu medicíny nejde o „ztuhlý sval“ jako takový, ale o svalový spasmus. Ten vzniká jako ochranná reakce těla – sval se stáhne, aby omezil pohyb v oblasti, kterou tělo vyhodnotilo jako ohroženou.
Je důležité rozlišovat několik pojmů:
Bolest je subjektivní vjem, který může mít mnoho příčin.
Ztuhlost je pocit omezeného pohybu, často spojený s napětím.
Reflexní stažení je automatická obranná reakce nervového systému.
Praktický dopad tohoto rozlišení je zásadní. Pokud je hlavním problémem bolest bez spasmu, může pomoci analgetikum. Pokud dominuje reflexní stažení, dává smysl myorelaxans. Pokud je příčina jinde, nemusí pomoci ani jedno.
Kdy lékař lék na uvolnění svalů obvykle nepředepíše
Existují situace, kdy lékař záměrně volí jiný postup. Typicky jde o dlouhodobou difuzní bolest bez známek svalového spasmu, kde by myorelaxans nepřineslo skutečný užitek.
Dalším příkladem je bolest z přetížení, kdy sval není reflexně stažený, ale spíše unavený nebo přetížený. Zde má větší smysl aktivní regenerace než farmakologické uvolnění.
U psychogenního svalového napětí bývá problém v regulaci stresu, ne ve svalu samotném. Nedostat recept v těchto případech neznamená selhání léčby, ale snahu zvolit efektivnější cestu.
Porovnání konkrétních léků: jak lékaři skutečně rozhodují
Rozhodování lékaře se neřídí jen názvem léku, ale především situací pacienta, očekávaným efektem a riziky.
Krátkodobé myorelaxans při akutním spasmu
Typickým pacientem je člověk s náhlou blokádou zad, který se nemůže volně pohybovat. Účinek nastupuje relativně rychle a umožňuje snížení bolesti a zlepšení hybnosti.
Nevýhodou bývá ospalost a snížená pozornost, což omezuje řízení nebo práci. Proto se tyto léky často doporučují krátkodobě a spíše večer.
Léky vhodné při neurologické svalové ztuhlosti
Tyto léky se používají u specifických diagnóz, nikoli u běžných bolestí zad. Jejich účinek je cílenější, ale vyžaduje dlouhodobé sledování.
U běžných pacientů bez neurologického onemocnění nejsou první volbou. Rizika dlouhodobého užívání převažují nad přínosem.
Sedativní účinek: výhoda vs. problém
V některých situacích je útlum žádoucí, například při výrazné noční bolesti. Jindy ale představuje riziko, zejména u práce vyžadující soustředění nebo u seniorů.
Klasifikace zrakového postižení podle Světové zdravotnické organizace (WHO).
Charakteristika a definice
Závažnost zrakového postižení se definuje pomocí zrakové ostrosti udané Snellenovým zlomkem. Například silná slabozrakost se definuje jako kvalita vidění udaná Snellenovým zlomkem 1/10 nebo méně (ve zdravějším oku, s nejlepší dostupnou korekcí). To značí, že silně slabozraký jednotlivec musí stát 6 metrů od objektu, aby ho viděl stejně jasně, jako normálně vidící osoba ze vzdálenosti asi 60 metrů.
1. Střední slabozrakost
zraková ostrost: maximum menší než 6/18 (0,30) – minimum rovné nebo lepší než 6/60 (0,10)
2. Silná slabozrakost
zraková ostrost: maximum menší než 6/60 (0,10) – minimum rovné nebo lepší než 3/60 (0,05)
3. Těžce slabý zrak
zraková ostrost: maximum menší než 3/60 (0,05) – minimum rovné nebo lepší než 1/50 (0,02)
koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů
4. Praktická nevidomost
zraková ostrost 1/50 (0,02) až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena
5. Úplná nevidomost
ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí
Účinky Piracetamu a účinky jiných, současně užívaných léků se mohou vzájemně ovlivňovat. Váš lékař by měl být proto informován o všech lécích, které v současné době užíváte nebo začnete užívat, a to na lékařský předpis i bez něj. Jestliže vám bude jiný lékař předepisovat nebo doporučovat další lék, informujte ho, že již užíváte Piracetam.
Dříve než začnete současně s přípravkem Piracetam užívat nějaký volně prodejný lék, poraďte se s ošetřujícím lékařem.
Při současném užívání (podávání dětem) Piracetamu a léků, které povzbuzují centrální nervový systém, léků užívaných při některých duševních poruchách (takzvaná neuroleptika) a hormonů štítné žlázy (používaných při snížené funkci štítné žlázy – hypothyroidismu) může dojít k zesílení účinku na centrální nervový systém a ke zvýšení pohybové aktivity, podrážděnosti, zmatenosti a poruchám spánku. Toto se může týkat nejen léků užitých současně, ale i léků užitých před krátkou dobou.
Pro nadměrnou konzumaci alkoholu je typické, že může dojít k poškození všech tělesných systémů. Nezanedbatelnou součástí jsou však dopady psychické. Psychické dopady jsou dvojí, ty první jsou způsobené přímým účinkem alkoholu na centrální nervový systém, do druhé skupiny dopadů alkoholu na psychiku člověka pak patří návykové chování, změna osobnosti a podobně.
Účinky alkoholu na organismus člověka, hlavně na jeho centrální nervový systém, jsou prakticky všem známé. Jejich biologický podklad spočívá v tom, že alkohol narušuje a mění metabolismus neurotransmiterů (hlavně systém dopaminu, serotoninu a taurinu). Dále dochází k potlačení inhibičního účinku GABA systému a tak dále.
Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané užíváním alkoholu se klasifikují podle MKN-10 (desátá revize Mezinárodní klasifikace nemocí). Velmi často se však také používá Jellinkova typologie, která rozlišuje pět typů závislosti na alkoholu:
Typ alfa: tito lidé požívají alkohol jako sebemedikaci, aby odstranili špatnou náladu, úzkost či depresi. Pro typ alfa je charakteristické, že většinou pijí o samotě.
Typ beta: příležitostné požívání alkoholu, výrazně ovlivněné sociokulturně, tedy častým pitím ve společnosti. Tito lidé mají často tělesné poškození.
Typ gama: také označován jako anglosaský typ, typický preferencí piva a destilátů. Je vybudována velká závislost na alkoholu a postupně roste tolerance k vypitému množství.
Typ delta: také označován jako románský typ, typický preferencí vína. Je to trvalé udržování hladiny alkoholu v krvi bez výraznějších projevů opilosti či ztráty kontroly.
Typ epsilon: epizodické zneužívání alkoholu, období nadměrné konzumace, střídané abstinencí. Tento typ není příliš častý.
V případě nákazy lymskou boreliózou od infikovaného klíštěte se na kůži objevují červené okrouhlé skvrny. Zarudnutí na kůži, které vzniká jako znamení nákazy lymskou boreliózou, se latinsky nazývá erythema migrans a může se na kůži objevit v průběhu jednoho dne až jednoho měsíce poté, co bylo klíště přisáté. Ne každé zčervenání, které v místě přisátí pozorujeme, však musí ohlašovat tuto infekci. Nejčastěji vypadá erythema migrans jako červený kruh s vyblednutím v centru. Kruh mívá většinou pět až šest centimetrů v průměru, ale někdy je jeho průměr tak veliký, že zasahuje přes celý trup nebo končetiny a v okolí místa přisátí se nachází široká zóna centrálního výbledu. V takových případech erythema migrans snadno unikne naší pozornosti, protože se obvykle zaměřujeme pouze na bezprostřední okolí místa, kde bylo klíště přisáto. Ačkoliv je centrální výbled pro erythema migrans velmi typický, existují také z tohoto pravidla výjimky. Například ve Spojených státech, kde se při nákaze uplatňuje jiný druh boreliózy než v České republice, nemusí být centrální výbled vždy přítomen. Infekce se pak projeví jen kruhovým homogenním zčervenáním kůže. Důležité také je, že erythema migrans se nemusí objevit pokaždé, když na nás klíště přeneslo nákazu. Proto i když v místě přisátí nenajdeme žádné kožní projevy, nesmíme se nechat falešně uchlácholit. Nákaza je možná i v takovém případě.
Otázku, zda raději navštívit lékaře, nebo počkat, zda skvrna nezmizí, si v takovém případě položí hodně lidí. Flíček, který se velmi často objevuje v místě přisátí klíštěte, ve většině případů naštěstí neznamená nákazu lymskou boreliózou. Takový „neškodný“ flíček je většinou velmi drobný a může být i mírně vyvýšený nad okolní kůži. Obvykle se jedná pouze o místní zánětlivou rekci, reakci kůže na přisátí klíštěte a na látky, které v místě přisátí klíště uvolnilo do kůže. Protože typické zarudnutí – erythema migrans – je spolehlivým ukazatelem nákazy, vyplatí se místo přisátí klíštěte sledovat a kontrolovat ještě měsíc po odstranění klíštěte. Pokud se v místě objeví podezřelé zarudnutí, máte jistě důvod navštívit svého lékaře a požádat jej o provedení testu na boreliózovou infekci.
