CENTROACINOZNÍ EMFYZÉM je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Rozedma plic se odborně označuje také jako plicní emfyzém. Rozedmou plic trpí v České republice kolem 7,5 % obyvatel, což je přibližně 750 000 osob. Zastoupení mužů je 2-3x vyšší než žen. Mezi hlavní příčiny rozedmy plic patří dlouhodobé kouření tabáku, především cigaret, neboť rozedmou plic onemocní asi 15 % těchto kuřáků.
Co je to rozedma plic
Rozedma plic je chronické plicní onemocnění, které vede k narušení plicních funkcí a může nemocného omezit na kvalitě života, případně jej ohrozit dalšími komplikacemi. Podstatou chorobného stavu je destrukce přepážek mezi plicními sklípky. Člověk následně ztrácí schopnost vydechovat vzduch z plic a ten pak začne být zadržován v plicních sklípcích. Kromě toho je snížena plocha, na které může docházet k výměně dýchacích plynů mezi plicní tkání a krví.
Wikipedie uvádí, že plicní emfyzém (neboli rozedma plic, latinsky Emphysema pulmonum) znamená trvalé abnormální rozšíření dýchacích cest distálně od terminálních bronchiolů. Toto onemocnění je charakterizováno úbytkem plicní tkáně.
Emfyzém je klasifikován podle toho, jakou část dýchacích cest postihuje. Rozeznávají se čtyři typy a stadia emfyzému:
Centroacinózní emfyzém: Postihuje centrální úsek respiračního bronchiolu, plicní sklípky zůstávají nepostiženy. Tento typ emfyzému je charakteristicky spjatý s kouřením. Často bývá spojený s chronickou bronchitidou a spolu se nazývají chronická obstrukční plicní nemoc.
Panacinární emfyzém: Postihuje jak bronchiolus, tak plicní sklípky. Typicky se vyskytuje u pacientů, kterým chybí enzym alfa-1-antitrypsin.
Distální acinární emfyzém: Postihuje převážně plicní sklípky. Může zasahovat až pod poplicnici jako emfyzematózní bula (vzduchový puchýř), jejímž prasknutím vznikne spontánní pneumotorax.
Nepravidelný emfyzém: Je asociován s jizvením, kdy jizva retrahuje (vtahuje) okolní plicní tkáň. Plíce jsou postiženy nepravidelně.
Ve svém příspěvku PLICNÍ CHLAMYDIE A EMFYZEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka.
Dobrý den, prodělala jsem plicní chlamydie, které jsou nyní v klidovém režimu. Před dvěma dny mi na rentgenu byla zjištěna hrubší plicní kresba a mírné zn. emfyzému, může to mít souvislost s chlamydiemi? Prosím o vysvětlení, mám strach aby to nebylo něco vážného. Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Délka života s rozedmou plic je individuální a záleží na kázni pacienta. Pokud již máte emfyzém, můžete provést řadu kroků k zastavení progrese a ochraně před dalšími komplikacemi:
Přestaňte kouřit. To je nejdůležitější opatření, které můžete učinit pro vaše celkové zdraví a jediné, které může zastavit progresi emfyzému. Připojte se k programu odvykání kouření, pokud potřebujete pomoc se závislostí. Pokud je to možné, vyhněte se i pasivnímu kouření.
Vyvarujte se jiných dráždivých látek v dýchacích cestách. Patří sem výpary z výfukových plynů, některé parfémy, dokonce i hořící svíčky a kadidlo.
Pravidelně cvičte. Snažte se, aby vaše dýchací potíže neznemožnily pravidelné cvičení, které může výrazně zvýšit kapacitu plic.
Chraňte se před studeným vzduchem. Velmi studený vzduch může způsobit křeče průdušek, čímž se stává dýchání ještě obtížnější. Během chladného počasí noste měkký šátek nebo masku přes ústa a nos.
Chraňte se před infekcemi dýchacích cest. Snažte se vyhnout přímému kontaktu s lidmi, kteří mají chřipku nebo podobné onemocnění. Pokud se musíte během sezóny chřipky potkávat s velkými skupinami lidí, noste masku přes tvář, často si myjte ruce a v případě potřeby použijte malou dezinfekční lahvičku na dezinfekci rukou.
Jak stárneme, plíce pomalu ztrácejí funkci – to platí dokonce i pro nekuřáky. Pokud máte emfyzém a budete dále kouřit, ztratí rychleji plíce svoji funkci. Pokud skončíte s kouřením, můžete zpomalit tento proces!
O chronické bronchitidě hovoříme tehdy, když chronický produktivní kašel trvá alespoň tři měsíce ve dvou po sobě jdoucích letech. U chronické bronchitidy musí být vyloučeny jiné možné příčiny kašle, a to plicní (bronchiektázie) i mimoplicní (srdeční selhání). Chronická bronchitida je dále charakterizována obstrukční ventilační poruchou – ztíženým dýcháním. Chronická bronchitida se považuje za jednu složku chronické obstrukční plicní nemoci, kde druhou složkou je pak plicní emfyzém.
Akutní bronchitida je akutní zánět průdušek a průdušnice vyznačující se úplným uzdravením a obnovením funkce. Obvykle bývá mírná, u oslabených pacientů s chronickým plicním nebo srdečním onemocněním však bývá průběh závažný. Těžkou komplikací může být zápal plic.
Chronická (vleklá) bronchitida je chronický zánět průdušek spojený s dlouhodobým vystavováním se nespecifickým látkám dráždícím jejich sliznici, provázený hypersekrecí hlenu a některými změnami struktury průdušek. Je charakterizována chronickým kašlem s vykašláváním hlenu. Nejčastěji je spojena s kouřením cigaret, může však vzniknout i jako odpověď na alergizující látky u osob, které nejsou náchylné k astmatu. Chronická obstrukční bronchitida (bronchiolitida) je onemocněním malých dýchacích cest (průdušinek), které vede k významné neprůchodnosti (obstrukci) dýchacích cest. Často bývá spojena s příznaky chronické bronchitidy. Plicní rozedma (emfyzém) je zvětšení prostorů periferně od průdušinek, spojené s destruktivními změnami stěn plicních sklípků. Chronická astmatická bronchitida se vyznačuje významnou chronickou neprůchodností dýchacích cest u pacientů s astmatem, navzdory protiastmatické léčbě. Zpravidla jsou přítomny i příznaky chronické bronchitidy.
Tyto stavy se vyskytují často v kombinaci, a v jednotlivých případech bývá těžké rozhodnout, co je hlavní příčinou neprůchodnosti. Platí to zejména pro kombinaci chronické obstrukční bronchitidy a plicní rozedmy, často označované jako chronická obstrukční choroba bronchopulmonální. Je třeba pokud možno vždy odlišit osoby s chronickou astmatickou bronchitidou od pacientů se zúžením průdušek při rozedmě, protože průběh, prognóza a odpověď na léčbu se u nich výrazně liší.
Po pneumotoraxu léčeném chirurgicky se obecně doporučuje rekonvalescence v trvání několika týdnů. Po uplynutí cca 2 až 3 měsíců se ale doporučuje obezřetnost jak v případě spontánního primárního pneumotoraxu, kdy není známá zjevná příčina, tak u spontánního sekundárního pneumotoraxu, kdy příčinou je nějaká patologie v plicích, například bulózní emfyzém, jelikož hrozí recidiva. Podle klinických studií dochází nejčastěji k recidivě pneumotoraxu v nejbližších 6 měsících až 3 letech. Potěšující ale je, že po chirurgickém zákroku, abrazi, tedy mechanickém poškození obalu plic, kdy následně sroste pohrudnice a poplicnice, je riziko recidivy nižší. U kuřáků jsou počty recidiv častější. Pneumotorax může být rovněž komplikován vznikem pleurálního výpotku. Existuje i možnost vzniku hemotoraxu a hrudního empyému. Pneumotoraxu někdy komplikuje vznik bronchopleurální píštěle a chronický únik vzduchu.
Leukonychie spadá do skupiny nazvané chromonychie (změny barvy nehtového lůžka). Leukonychia punctata et linearis je běžně se vyskytující chromonychie, která se vyvíjí na podkladě drobných traumat (př. manikúra).
Paličkové prsty, zvané též pulmonální hypertrofická osteoartropatie či digiti Hippocratici: vyskytují se na rukou i nohou. Doprovází plicní choroby, jako např. emfyzém či maligní nádory. Mohou být také příznakem srdečního selhávání.
Half and half nail znamená, že proximální polovina nehtového lůžka je světlá, a distální je tmavě červená. Naznačuje renální insuficienci či urémii. Je reversibilní: při léčbě mizí.
Koilonychie jsou lžičkovité nehty: volný okraj nehtové ploténky evertuje (obrací se). Doprovází nejčastěji sideropenickou anémii či thyroidopatie. Bývá též součástí syndromu Plummer-Vinson.
CHOPN je souhrnný název pro chronickou bronchitidu a plicní emfyzém. Jedná se o onemocnění dolních dýchacích cest, především plicní tkáně, kdy dojde k překážce (obstrukci) v plicní tkáni, která pacientovi brání v plnohodnotném dýchání. Při chronické obstrukční plicní nemoci dochází ke zvýšenému odporu v dýchacích cestách, který je překážkou pro proudění vzduchu při výdechu.
Nejlepší radou je přestat ihned kouřit! Vyvarovat se prašnému a znečištěnému prostředí je dalším doporučením, které však není jednoduché vždy dodržet. Ale co můžete sami ovlivnit, je aktivní život se zdravou životosprávou. Spěte s více polštáři, ať zabezpečíte lepší odstraňování hlenu z plic. Velmi pomáhá takzvaná dechová rehabilitace – každý pacient s chronickou obstrukční plicní nemocí se musí naučit správně používat dýchací svaly, bránici, břišní stěnu. Vhodná je lázeňská léčba či léčba klimatická – pobyt v teple u moře, v poslední době byly zjištěny i velmi dobré účinky pobytu v podzemních jeskyních. Vhodná je při dechové rehabilitaci i hra na dechový hudební nástroj, kdy se naučíte správně dýchat.
Česnek se při léčbě astmatu používá už po staletí (o protialergickém účinku česneku referoval na XV. světovém kongresu o výživě i Dr. Itokawa). Umixujte jeden středně velký stroužek česneku s jednou sklenicí horké vody a vypijte. Možná budete mít žaludeční nevolnost, pokud se vyzvracíte, musíte hned vypít ještě jednu sklenici. Účinné látky, které snižují tvorbu hlenu v žlázách dýchacích cest, jsou vstřebávány do krve a vylučovány plícemi.
Jindy je doporučována sklenice horké vody nebo čaje z šanty kočičí (Nepeta cataria), která by měla být pacientovi podávána každou hodinu.
U pacientů v konečném stadiu se mohou objevit tyto příznaky:
Zhroucená plíce (pneumotorax) – může být život ohrožující u lidí s těžkým emfyzémem, protože funkce jejich plic je již tak ohrožena.
Srdeční problémy – emfyzém může zvýšit tlak v tepnách, které spojují srdce a plíce. To může způsobit stav nazvaný cor pulmonale neboli hypertrofii pravé komory.
Velké díry v plicích (bullae) – někteří lidé s emfyzémem mají prázdné prostory v plicích nazývané bullae. Mohou být tak velké jako polovina plíce. Kromě snížení množství prostoru, který je k dispozici pro rozšíření plic, mohou obří bullae zvýšit riziko pneumotoraxu.
Euphyllin obsahuje účinnou látku teofylin působící přímo na sval obklopující dýchací cesty v plicích nazývaných bronchiální trubice. Jak se trubice uvolňují, rozšiřují se a to zlepšuje dýchání. Lék snižuje citlivost těchto svalů a zabraňuje jim se smršťovat a zužovat. Používá se k léčbě chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a astmatu.
Hlavní účinky Euphyllinu:
relaxace hladkého svalstva průdušek;
zvýšení schopnosti srdečního svalu se stahovat s pozitivním vlivem na jeho účinnost;
zvýšení srdeční frekvence;
zvýšení krevního tlaku;
zvýšení průtoku krve ledvinami;
protizánětlivé účinky;
stimulační účinek na centrální nervový systém, hlavně na dýchací centrum.
Euphyllin se používá pro léčbu těchto onemocnění:
chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN);
emfyzém – nahromadění vzduchu v tkáních;
astma;
dětská apnoe;
blokátor působení adenosinu, což je inhibiční neurotransmiter, který navozuje spánek, stahuje hladké svaly a uvolňuje srdeční sval;
postpunkční syndrom a s tím spojená bolest hlavy.
Euphyllin se také používá ke zvýšení výkonu ve sportu. Nejen Euphyllin, ale i další methylxantiny se často používají pro své účinky zvyšující výkon ve sportu, protože tyto léky zvyšují bdělost, bronchodilataci a zvyšují rychlost a sílu srdečních kontrakcí.
Zdravé dýchání je životně důležité a tak automatické, že si ho ani neuvědomujeme. Denně se nadechneme a vydechneme více než 20 000krát. Astma, bronchitida a plicní emfyzém patří mezi nejčastější respirační onemocnění.
Inhalační terapie umožňuje aplikaci léků přímo na potřebné místo dýchacího ústrojí. Na rozdíl od užívání pilulek či sirupů ústy, které ovlivňují celý organismus, umožňuje inhalace využít léčebný efekt pouze v dýchacích cestách. Inhalační léčba tím výrazně snižuje nežádoucí účinky užívání tabletové formy léků.
Při vdechování dochází ke zvlhčení sliznic, zvýšení obranyschopnosti, transportu léčivých látek přímo na lokální místo potřeby léčby a snižování hlenu v dýchacích cestách. Tento hlen se stává řidší, snadněji se vykašlává, hltan a ústní dutina se dezinfikují.
Co inhalovat:
Sterilní fyziologický roztok chloridu sodného (NaCl 0,9%) – jedná se o základní medikament pro inhalaci, slouží i k naředění jiných léků. Inhaluje se také samostatně jako prevence zánětů dýchacích cest, při zánětech, které již propukly, má nezpochybnitelný odhleňovací účinek.
Minerální vody vhodné na inhalování – Vincentka – v dýchacích cestách napomáhá odhleňovat. Může se použít při akutních i chronických zánětech dýchacích cest. Příznivě ovlivňuje i celkovou imunitu organismu. Pokud nemáte po ruce Vincentku anebo jinou minerální vodu, můžete k inhalaci použít také obyčejnou kuchyňskou sůl. Stačit bude zhruba devět gramů na litr vody. Roztok zahřejte (pozor, nesmí se vařit), poté stáhněte ze sporáku a přelijte do inhalátoru. Máte-li doma menší děti a nevlastníte inhalátor, můžete improvizovat a slanou vodu inhalovat v míse pod ručníkem anebo si připravit roztok přímo do umyvadla, kam ponoříte ruce až po lokty a zároveň budete páru vdechovat.
Látky s mukolytickým účinkem – například Mucosolvan, Bromhexin, Ambrobene. Většina mukolytik se ředí fyziologickým roztokem (NaCl 0,9%).
