Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.
Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.
Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).
Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.
Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.
Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).
Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).
K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I když bývají povahou benigní, mohou být díky svému tlaku příčinou nemalých zdravotních potíží.
Často se také objevují nádory mozkomíšních nervů – neurinomy, které jsou většinou benigní.
Dalším typem nádorů jsou adenomy hypofýzy. Představují 10–15 % všech nitrolebních nádorů. Mohou se vy
V naší poradně s názvem PLICNÍ CHLAMYDIE PŘÍZNAKY A PROJEVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Škachová.
Před 7 měsíci mi imunolog z Prahy řekl po krevních testech, že plicní chlamydie již nemám, ale mám nález helikobater pylori. Již jsem brala různé kombinace antibiotik
každých půl roku. Helikobakterie mám stále i po několikanásobné léčbě. Jestli se mi vrátili (probudily) plicní chlamydie to ještě nevím, teprve jsem na testy objednaná. Chci se zeptat na hleny v krku, které mi otravují život již více než dva roky, od počátku nemoci. Hleny v krku a zánět nosohltanu občas kašel a chrapot, nemůžu zpívat, což mě mrzí nejvíc, jelikož se zpěvem hodně zabývám. Doktor říkal, že hleny můžou způsobovat helikobakterie. Já si myslím, že to jsou stále plicní chlamydie. Má s neustále zahleněným patrem někdo podobnou zkušenost ? Poraďte. Díky. Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Helicobacter pylori způsobuje pálení žáhy a přítomnost žaludečních šťáv v jícnu a hltanu. Tyto šťávy obsahují helicobacter a infikují měkké tkáně krku. Ty se pak zánětu brání tím, že produkují hlen, který vám vadí. Zda-li skutečně máte helicobacter pylori ve svém žaludku, můžete zjistit pomocí testu, který se dá koupit tady: https://www.prozdravi.cz/im…
Pokud helicobacter skutečně máte, tak se nedá vyléčit jinak, nežili dvoufázovou léčbou antibiotiky. Tyto léky je potřeba užívat přesně podle pokynů lékaře. Helicobacter je velmi odolná bakterie, která snese i smrtící kyselinu chlorovodíkovou, ktera je v žaludku a proto je jeho zničení velmi náročné. Důvěřujte proto svému lékaři a užívejte léky, jak vám určí.
Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).
Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.
Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.
Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.
Příznaky metastáz do mozku a následně vyšetření se v zásadě neliší od primárních nádorů mozku. Léčebné metody jsou rovněž v podstatě stejné. O tom, jaké metody budou k léčbě použity, v jakém pořadí a s jakou intenzitou, rozhoduje četnost metastáz, jejich velikost, lokalizace, rozsah a histologický typ základního onemocnění a především
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
Pokud ráno vykašláváte hleny, tak je zde nejprve otázka, zda jste kuřák, kuřačka, či nikoliv. Pokud jste kuřáci, mohlo by se jednat o tvorbu hlenů v důsledku kouření cigaret, kdy stav sliznic není v pořádku. Za chronickou bronchitidu se považuje stav s kašlem a tvorbou hlenu, který trvá nejméně tři měsíce ve dvou po sobě následujících letech. U pacientů se vyskytuje zejména v podzimních a zimních měsících. Na vzniku chronické bronchitidy se podílí mnoho faktorů (kouření, znečištění životního a pracovního prostředí, opakující se akutní infekce v dětství). Je však jednoznačně prokázáno, že tabákový kouř je nejčastější příčinou, zhruba 50 procent kuřáků trpí chronickou bronchitidou. Cigaretový kouř obsahuje mnoho škodlivin, které poškozují výstelku dýchacích cest. Také se může jednat o problém se zuby nebo dásněmi, zde je vhodné nechat si zkontrolovat dutinu ústní na stomatologii. Nebo se může jednat o chronický zánět dolních cest dýchacích, což by ověřilo vyšetření na plicním oddělení (pouze rentgen plic by byl nedostatečný, vhodné by bylo vyšetření na plicním jako takové – hleny se nemusí tvořit v krku, ale v průduškách, a do krku mohou stoupat).
Také se může jednat o alergické astma – na to jsou léky a sprej s kortikoidy, které hlídají alergický zánět v průduškách. Také reflux může zhoršovat projevy, a to hlavně ranní kašel s vykašláváním, proto se pacientům doporučuje užívat léky na reflux večer, spát s hlavou výš, nejíst 2 hodiny před spaním, pozor na kávu, uzené a smažené, sladké, to vše zhoršuje stav refluxu. A nekouřit.
Obecně zahlenění způsobuje:
Infekce horních cest dýchacích: Vykašlávané hleny se vyskytují především u akutní laryngitidy (zánět hrtanu). Kromě toho se může vysmrkávání a vykašlávání hlenů objevit u zánětu vedlejších dutin nosních. Hlen a hnis, který se v nich produkuje, může zatékat do dýchacích cest, dále je dráždit a vést k vlhkému kašli. Typické je to v noci, kdy je v horizontální poloze zatékání hlenu do dýchacích cest snazší.
Infekce dolních cest dýchacích: Záněty průdušek a zápaly plic jsou obvykle doprovázeny tvorbou hlenu, který pak nemocný vykašlává. Stavy bývají spojeny s horečkami, schváceností a dušností. Vzácnou infekční příčinou vykašlávání hlenů je tuberkulóza. Pro ni je typická příměs krve v hlenu.
Chronické záněty průdušek a CHOPN: Tyto nemoci jsou spojené s dlouhodobým vystavováním se škodlivinám, které dráždí průdušky. Typicky se jedná o cigaretový kouř, a tak jsou chronické záněty průdušek běžným onemocněním kuřáků. Ranní zahlenění, odkašlávání hlen
V naší poradně s názvem POTÍŽE PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maru.
Dobrý den, v pondělí 23.5. jsem prodělala plastickou operaci samozrejmně pod celkovou anestezií , po probuzení jsem měla silné pálení až bolest v krku, což je podle lékaře a sestřiček následek po intubaci a prý tak do dvou dnu přejde, k tomu jsem občas vykašlávala trochu krvavé hleny...to pan doktor spojil s tím, že kouřím..i když velice málo, někdy nekouřím i pár dní, nekdy třeba jen jednu denně. Bohužel dnes je čtvrtrek, krk je sice lepší, ale stále bolí, hlavně při polknutí a hleny vykašlávám také..sice jen občas,ale i tak. Chtěla jsem poradit, zda i to je po anestezii možné..jinak si dělám obklady na krk, piji řepík, kloktám Švédské kapky. Děkuji za odpověd Maru
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Bolesti krku po narkóze jsou normální. Někdy se nepodaří lehce zavést inkubační katetr a poškodí - odře se sliznice a ta pak krvácí. Při tomto stavu pak krk cítíme jako při angíně. Hojení je tak na deset dní, než bolesti při polykání ustanou. Dobré je po dobu hojení kloktat Stopangin nebo vystříkat krk Tantum Verde.
Rýma v těhotenství má o něco omezenější možnosti léčby. Na bolest lze užívat paralen. Ve druhém trimestru i acylpyrin. Ibalginu a jiným druhům brufenů je lépe se vyhýbat. Také se vyhněte bylinkám, jako je šalvěj nebo tymián. Ani skořice nemusí působit vždy jen pozitivně. Omezovat se nemusíte se sprejem nebo kapkami mořské či minerální vody do nosu. Pomohou i běžné bylinky v čaji či homeopatika. Zhoršení průběhu rýmy vždy konzultujte s lékařem.
U kojence nebo novorozence
Kojenci mají velkou nevýhodu v tom, že nemohou být ve vertikální poloze. Hleny jim proto málo stékají dolů. A když už stečou, často miminko dusí. Proto je nutné pravidelně hleny odsávat, pravidelně prostříkávat nos slanou vodou nebo minerálkou k tomu určenou. Vynikajícím prostředkem na ředění hlenu je například Libenar, tedy čištěná voda se solí. Naředí hlen, který snadno steče do krku, ale miminko tolik nedusí, protože jej dokáže spolknout. I odsávání hlenů jde po aplikaci Libenaru mnohem lépe.
Během rýmy se snažte miminko častěji dávat na „koníčka“, tedy na bříško, aby hleny mohly stékat rychleji. Na spaní zajistěte miminko do polohy na boku, hleny jej nebudou tolik dusit. Výborné jsou i bylinkové oleje, jimiž se miminkům promastí nos – naneste vždy na vatovou tyčinku a vytřete nosní dutiny. Bylinky jednak uvolní sliznici, jednak ji díky oleji promastí a zvlhčí. Navíc vytvoří prostředí, kde se viry i bakterie hůře množí.
Pokud to jen trochu jde, dávejte miminku častěji napít, a to nejlépe kojením. Ženské tělo je dokonalé v tom smyslu, že když se na kůži prsou dostanou sliny miminka i s viry a bakteriemi, které způsobují probíhající infekce, látky se vstřebají přes kůži do krve a žena začne tvořit obranné látky. Pitím mateřského mléka je miminko od maminky získá a může se mnohem snadněji vyléčit. Jestli nekojíte, tak nabízejte děťátku bylinkové čaje.
Na noc je dobré pověsit nad postýlku ponožku nebo pytlíček s čerstvě rozkrájenou cibulí. Díky ní se bude miminku i v noci dobře dýchat. Pomáhá také do místnosti postavit hrnec s horkou vodou, ve které se luhuje tymián anebo rozmarýn. Jen pozor na bezpečnost členů rodiny! Pokud se miminku přemění vodnatá rýma na rýmu zelenou, je lépe navštívit lékaře.
U batolete
U batolete můžete v podstatě postupovat stejně jako u sebe. Batole už stojí nebo alespoň klečí, hodně je samo na bříšku. A tak i rýma mívá lepší průběh, dítě není tolik dušeno stékajícími hleny. Pokud jde o batole již starší a méně divoké, můžete mu pod přísným dohledem dávat i homeopatika. Vždy však pozor na nebezpečí jejich vdechnutí. Batolata už mohou brát i různé přípravky na ředění hlenu. A když nejsou alergici, nemají ani omezení s bylinkami. V noci také mohou inhalovat cibuli či tymián. Pokud se batoleti přemění vodnatá rýma na rýmu zelenou, přičemž se celkově zhorší průběh infekce, je lépe navštívit lékaře.
Ve svém příspěvku PO OZAŘOVÁNÍ MÁM SLANO A HLENY V ÚSTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Holíková.
Prosím o radů.
Po 33 dávkách ozařování po operacích krku (2016) mám stále velké množství hlenů v krku a strašně slano v puse.Piju
šalvějový čaj,malinový čaj,kloktám vincentku - to co poradil lékař. Bohužel je to stále stejné.
Jestli měl někdo stejné potíže , prosím o radu. S pozdravem Ivana
Tel: 605168995
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Žluté zvratky mohou naznačovat přítomnost žluči. Žluč je tekutina vytvářená játry a uložená ve žlučníku. Přítomnost žluči ve zvratkách není vždy důvodem k obavám. Můžete ji vidět, pokud má dítě méně závažný stav, který způsobuje zvracení, když je váš žaludek prázdný, mezi které patří například žaludeční chřipka (virová gastroenteritida). Při virové gastroenteritidě děti zvrací žlutooranžový hlen a mají další příznaky, jako je nízká horečka, bolest svalů a bolest břicha.
Další důvod, proč děti zvracející žluté hleny, může pocházet z prolapsu střeva dítěte nebo žlučových kamenů, které způsobují ucpání žluči. Tento stav provázejí i další projevy jako nechutenství, zácpa, křeče v břiše. U malých dětí je však onemocnění žlučovými kameny zcela vzácné.
Otrava jídlem je také důvod, kdy dítě zvrací žluté hleny. Po požití kontaminovaného jídla mohou děti zvracet spolu s dalšími příznaky, jako jsou bolesti břicha, průjem, horečka.
Také nachlazení a chřipka, kdy děti mají příznaky, jako je rýma, bolest v krku, neustále vysoká horečka, únava, bolest hlavy, zimnice a zvracení s žlutooranžového hlenu.
Kromě toho mohou děti zvracet žluté hleny, pokud mají:
Ve svém příspěvku OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šubrtová.
Dobrý den,
za jak dlouho může být pacient znova ozařován. Můj manžel je onkologický pacient, rakovina hrtanu. Nyní nám lékař sdēlil, že operace není možná, ozařování také ne, prý je to krátká doba. Byl na 33 ozař. a ozařování bylo ukončeno 4.9. Po ozařování byl lékařem prohlášen za vyléčený. Bolela ho hlava, vynutili jsme si CT. Po té nám bylo sdēleno, že manžel má mēsíc života.
Můžu znát Váš názor?
Jana Šubrtová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.
Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.
Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.
V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
Ve svém příspěvku AKNÉ A ČERNÉ TEČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Mám velký problém s pletí, trápí mne na čele, nose a bradě černé tečky a pupínky (nejvíce jich mám na čele). Chtěla bych poradit co mám udělat, aby akné a černé tečky zmizely. Nejlépe, pokud by to nebylo moc drahé. A jak akné a černé tečky správně zamaskovat? Vyzkoušela jsem mnoho přípravku od vichy, garnier, loreal a La-roche. Ale žádné pozitivní výsledky nevidím. Děkuji předem, I.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Red..
Dobrý den, Ivano,
Je vidět, že své pleti se snažíte dopřát kvalitní péči, avšak ani výrobky z lékárny nemusí být vždy tou nejlepší volbou. Je důležité vyzkoušet víc typů kosmetiky a najit tu, která vám bude opravdu vyhovovat. Bohužel otázka ceny je vždy až ta poslední, protože pleti zkrátka nevysvětlíte, aby jí stačila i levnější péče z běžných drogerií.
Ve vašem případě se jedná o klasickou T-zonu, kterou je potřeba pravidelně čistit. Čištění pleti je základ a pokud je tento úkon proveden špatně, pleť se během dne uzavře včetně nečistot, které jsou na ní usazené. Proto vznikají černé tečky a pupínky. Zaměřte se tedy na pravidelné čištění – nejlépe pleťovým mlékem smývatelným vodou, poté aplikujte tonikum na uzavření pórů a čistící krém. Osobně máme velmi dobré zkušenosti s přírodní kosmetikou Dr. Hauschka anebo Nouri Fusion. Jak správně pleť čistit, kdy a jak často Vám poradí kosmetická poradkyně Zuzana Hájková, zhajkova@seznam.cz , obraťte se prosím přímo na ní...
Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).
Vnější ozařování – záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.
V naší poradně s názvem ZRYCHLENY DECH U STARYCH LIDI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vera.
Staram se o pani, ktere je 92 let , ktera je naprosto zdrava a do nedavne doby jeste navstevovala posilovnu. Pred nekolika mesici zacala mit problemy s dechem.Dycha tezce a kratce. Byla nekolikrat na vysetreni , ale vsechny vysledky ma negativni. Pro lekare je naprosto zdrava. Mate prosim nejakou radu, jak ji pomoci. Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U takto starých lidí se náhlé zhoršení dechu může přihodit po prodělaném zápalu plic, o kterém ani nemusí dotyčný vůbec vědět. Navíc vysoký věk a k tomu ještě fyzická zátěž v posilovně významně oslabují imunitní systém, který pak nedokáže tělo ochránit před různými infekcemi. Jako akutní domácí péči v případě, který zmiňujete, doporučuji několikrát denně inhalaci nějaké mírně slané minerální vody v kombinaci s vodným roztokem léku Mukosolvan. Ráno inhalovat Mukosolvan a později pak slanou vodu a večer zase Mukosolvan. To uvolní případné hleny, které mohou bránit v dýchání a vyléčí to případné probíhající infekce v plicích. Pak je vhodné se při každodenní rozvičce soustředit na protahování mezižeberních svalů, různými úklony, vzpažením rukou a podobně a zaměřit se při tom na hluboké a pomalé dýchání. V neposlední řadě byste měla svou svěřenkyni dostat na geriatrické oddělení nějaké místní polikliniky. Geriatrie je medicínský obor, kde jsou soustředěni lékaři, kteří mají praxi s různými nemocemi takto starých lidí, a mohli by tak lépe zhodnotit zdravotní stav a příčiny zhoršeného dýchání a určit nejlepší a rychlou cestu ke zlepšení zdravotního stavu. Dejte vědět, jak jste dopadli.
Principem radioterapie je cílené ozařování nádorů v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke zničení nádoru, ale i k poškození všech tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření a zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.
V léčebných aplikacích se nejčastěji používá gama záření a urychlené elektrony. Ve specializovaných centrech se ozařují nemocní také protonovými svazky, neutrony a těžkými ionty.
Rozhodne-li se tým lékařů použít záření, provede se nejprve plánování léčby na přístroji zvaném simulátor. Ten se velmi podobá běžným rentgenovým přístrojům a věrně napodobuje budoucí ozařovací podmínky. Následuje zobrazení nádorového ložiska pomocí běžného počítačového tomografu a zakreslení značek na tělo nemocného, které slouží k zaměření nádoru laserovými svazky. V průběhu několika dnů pak lékaři s laboranty a fyziky připraví s pomocí počítačů nejvhodnější ozařovací program. Vybírají z různých možností směrů záření, vyberou optimální typ záření a jeho energii, stanoví celkový počet dávek záření i jejich velikost. K dodržení správné polohy nemocného vůči zdroji záření se vytvářejí speciální fixační pomůcky, například maska na obličej, speciální lůžka a podobně. Tvar ozařované oblasti je upraven s ohledem na vztah nádoru k okolním zdravým orgánům zvláštními pomůckami.
V současné době se používají dvě základní techniky radiační léčby.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, a to obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů. Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. U některých diagnóz je vhodné, aby se podaly dvě dávky denně. Tento způsob ozáření s sebou přináší více nežádoucích účinků. Jindy, zvláště je-li nemocný v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než dva týdny a skládá se z jedné až deseti dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až třech dávkách jednou za týden. Každá dávka trvá několik desítek minut. Tato metoda nachází své uplatnění při léčbě nádorů dutých orgánů (děloha, plíce), nádorů děložního čípku, při léčbě neoperovatelných kožních nádorů, méně často pak v léčbě dalších nádorů (prsu, prostaty).
Radioterapie probíhá stejně jako chemoterapie v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by měl dost
Ve svém příspěvku DLOUHODOBĚ UCPANÝ NOS, KREV V HUSTÉM HLENU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Dušková.
Mám dlouhodobě ucpaný nos a smrkám husté krvavé hleny. Mám z toho již psychické problémy v noci nemohu spát. Začala jsem brát kortikoidy - Nasonex a Erdomed, zatím se to nelepší. Největší depresi mám z toho, že mě snad nikdo nepomůže, lékaři se tváří, že to nic není, jako když si vymýšlím. Hanka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při kašli provázeném hleny se osvědčily níže uvedené recepty.
Česnek: Česnek je vysoce přínosnou potravinou pro jedince s dýchacími potížemi. Považuje se za přírodní antibiotikum díky několika velmi účinným látkám, jednou z nich je například alicin.
Použití: Česnek je možné užívat několika způsoby. Nejlepší je syrový a rozdrcený. Přidat si ho můžete do medu nebo jen tak samotný zapít sklenicí čisté vody. Další možností je přidat ho do salátů, případně si z něj udělat čaj.
Cibule: Cibule obsahuje neobyčejně silné složky s všestrannými zdravotními účinky. Proto se tak často využívá v přírodním léčitelství. Nejvíce ceněné jsou její dezinfekční a protizánětlivé účinky, které z ní dělají výborný prostředek na projevy běžné chřipky a na kašel.
Použití: Na zmírnění kašle si připravte cibulový čaj. Vložte pár pokrájených cibulí do 1 litru vody a tu přiveďte k varu. Po vychladnutí vodu sceďte a přidejte do ní 1 čajovou lžičku nastrouhaného (případně práškového) zázvoru, trochu medu a jeden rozmačkaný česnek. Užívejte 3 šálky čaje denně.
Další využití cibule je, že ji překrojíme na polovinu a jednoduše k ní budeme čichat.
Inhalace: Inhalace patří mezi jednu z nejstarších a nejefektivnějších přírodních metod na pročištění hleny zablokovaných dýchacích cest.
Použití: Převařte trochu vody, přelijte ji do misky, dejte nad ni hlavu, kterou si překryjte ručníkem, a vdechujte vodní páru. Pro lepší výsledek můžete do vody přidat mořskou nebo himálajskou sůl, případně některé z medicínských bylinek, jako například eukalyptus, šalvěj, mátu, heřmánek nebo tymián.
Med a pepř: Obě látky jsou silné prostředky, které potlačují kašel, protože z dýchacích cest účinně odstraňují usazené hleny.
Mléko a zázvor: Zázvor je efektivním lékem na kašel. Přidáním mléka pomáhá s uvolňováním hlenů, aby se snadněji dostaly ven.
Použití: Přidejte trochu nastrouhaného nebo práškového zázvoru do teplého mléka a vypijte ho, dokud je ještě teplé. Dobré je tento nápoj pít večer před spaním, aby se uvolnily dýchací cesty pro lepší usínání. S mlékem to nepřehánějte, jelikož ve velkém množství může přispívat k tvorbě hlenů.
V naší poradně s názvem ZAPAL PLIC A KREV V HLEBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
dobry den,mám oboustrany zapal plic,od 22.12 kdy mi na něj přišli,a dnes jsem jak sjem vstanul kašlal jako vždy ale tentokrát se mi v hlenu objevila krev a to celkem dost..je to vážné ?děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U zápalu plic se může někdy objevit krev v hlenu, zejména po předchozím úporném kašli. Velké množství krve v hlenu je vždy indikátorem k návštěvě lékaře. Může se jednat o zhoršení stavu zápalu a nebo také o jeho odeznívání, kdy se vylučují hluboko uložené hleny ze zánětlivého ložiska. Vyšetření u praktického lékaře nebo na pneumologii ukáže pravý důvod vykašlávání krve. Než se dostanete na kontrolu, tak párkrát za den inhalujte páru z vroucí vody, do které je nakapán mukosolvan.
Příčinou nadměrné tvorby hlenů jsou nejčastěji infekce horních cest dýchacích. V tomto případě může jít buď o zánět hrtanu neboli laryngitidu, či zánět vedlejších dutin nosních. Hlen může dráždit dýchací cesty, což nás nutí k vlhkému kašli.
Další možnou příčinou jsou infekce dolních cest dýchacích. Jedná se především o záněty průdušek a zápaly plic. Nemocný následně vykašlává hlen.
Zahleněním trpí obvykle kuřáci, jelikož cigaretový kouř dráždí sliznici. Kuřáci trpí na zahlenění a vykašlávání hlenů zejména ráno poté, co vstanou. Tyto symptomy je posléze provází po celý jejich život.
Jednou z dalších možností, která je ovšem nejméně pravděpodobná, je rakovina plic. To, že se jedná právě o toto onemocnění, zjistíte tak, že dotyčný vykašlává hleny s příměsí krve.
Pokud se objeví ve vykašlaném hlenu krev, je možné, že se jedná o tuberkulózu, což je však v dnešní době a v naší zemi značně nepravděpodobné. Nemůžeme však vynechat nic důležitého, proto tuto možnost také zmiňujeme.
Zahlenění organismu se může projevovat mnoha nepříjemnými symptomy:
Hlava a čelo: tlaky v hlavě, bolesti hlavy, migréna; zahlenění čelních a vedlejších nosních dutin
Nos: ucpaný nos, kape z nosu; kapání z nosu při jídle; kýchání
Krk a plíce: škrábání v krku; pokašlávání (ráno), „chrchlání“, vykašlávání hlenů; astma; zahleněné plíce; bronchitida; kašel; častější nachlazení
Uši a oči: ušní šelest, tinitus; nadměrná tvorba ušního mazu; tlak na oči; slzné váčky
Ústa: potažený jazyk a mandle
Tělo: pocení při jídle; pocení v noci; vyrážky; alergie, tvorba cyst
I když trpíte zahleněním, nemusíte být nemocní. Tvorba hlenu je z hlediska čínské medicíny stav, kdy se v těle nahromadí nadměrná vlhkost a horkost z jídla. Hleny blokují dráhu sleziny, která produkuje protilátky. Hodně lidí má dnes slezinu oslabenou, a to má pak vliv na rozvoj zdravotních obtíží, jako je kašel, rýma, slzení očí, ale třeba i časté nachlazení. Tento vztah můžeme charakterizovat tak, že slezina je zdrojem tvorby a plíce jsou nádobou, která hleny skladuje. Prázdnota (čchi) plic zase oslabí jejich funkci rozptylování a filtrování, a to zhorší i podmínky pro slezinu v přeměně tekutin. Tím je slezina oslabována, což vede ke stagnaci tekutin v oblasti středního zářiče a k narušení transformační funkce sleziny, protože slezina nesnáší vlhkost. Vzniklý stav se nazývá zahlenění. Projevuje se dále vyschlými sliznicemi, astmatickými projevy, výtoky z nosu nebo dráždivými pocity kašle. Hleny v organismu mohou způsobovat různé trávicí, dýchací i cévní potíže. Právě přemíra cukru, bílé mouky, tedy pečiva, těstovin, pizzy, mléka a mléčných výrobků, smaženého a tučného, alkoholu, kávy, z ovoce pak třeba banány či brambory v naší stravě způsobují tyto problémy. Chcete-li být tedy bez těchto obtíží, na nějaký čas tyto výrobky vyřaďte zcela, později je omezujte. Někdy zkrátka stačí jen mírně upravit to, co jíte, a potíže, které máte, vymizí jak mávnutím kouzelného proutku.
V naší poradně s názvem ZAPAL PLIC A KREV V HLEBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
U zápalu plic se může někdy objevit krev v hlenu, zejména po předchozím úporném kašli. Velké množství krve v hlenu je vždy indikátorem k návštěvě lékaře. Může se jednat o zhoršení stavu zápalu a nebo také o jeho odeznívání, kdy se vylučují hluboko uložené hleny ze zánětlivého ložiska. Vyšetření u praktického lékaře nebo na pneumologii ukáže pravý důvod vykašlávání krve. Než se dostanete na kontrolu, tak párkrát za den inhalujte páru z vroucí vody, do které je nakapán mukosolvan.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel.
děkuji za odpověď.pozdější hleny už byli bez krve,asi to bylo z nosu bo i smrkám krev..
Ozařování nádorů (radioterapie) se může použít jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou vůči záření odolnější).
Vnější ozařování – jde o záření, které vychází z přístroje a zvnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) – je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování – pohybuje se mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát týdně na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních letech se k léčbě malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – představuje jinou formu léčby mozkového nádoru, kdy je radioaktivní materiál umístěn uvnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ve svém příspěvku JAK LÉČIT ZÁNĚT ÚSTNÍ SLIZNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Filippová.
Dobrý den, mám prosbu o radu. 4 měsíce vyplivuji hleny, obv. lékař poslal na gastroskopii,
nález žádný, nyní paradentolog poslal na vyšetření ústní sliznice, v březnu jsem měla paradentozu, byly mě vytrženy všechny stoličky. Na vyšetření jdu až za měsíc, jsem hodně
unavená, poradí mě někdo co dělat do té doby pro zklidnění zánětu v ústech, děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V místech dopadu paprsku záření na kůži může vzniknout reakce, která se projevuje vysycháním kůže, svěděním, zvýšenou pigmentací, zarudnutím a v extrémních případech až vytvořením puchýřků či mokvavých ploch. Kožní reakce bývá nejvýraznější zpravidla dva až tři dny po ukončení záření. V ozářené oblasti zpravidla dochází ke ztrátě ochlupení. Během záření by měla být pokožka udržována v suchu a ošetřována (zejména v místech zvýšeného pocení) zásypem Aviril. Pokud se objeví mokvání, je třeba aplikaci zásypu přerušit a postupovat podle pokynů ošetřujícího lékaře. Ozařovaná místa se nemají umývat mýdlem. Doporučit lze nošení volného, vzdušného oděvu z přírodních látek, které dobře sají pot. Opalování je nevhodné. Při holení je vhodnější používat holicí strojek než žiletku či břitvu. Po ukončení radiace promazávejte kůži alespoň jednou denně inertními krémy (nesolené vepřové sádlo, Indulona).
Při záření v oblasti hlavy a krku dochází k zarudnutí sliznice dutiny ústní, škrábání v krku a obtížnému polykání. Může se vyskytnout plísňový povlak v ústech. K omezení reakce přispěje zvýšená ústní hygiena. Neměly by být používány dráždivé zubní pasty, kartáček by měl být co nejměkčí. Je vhodnější spíše kašovitá než tvrdá strava (chléb, oříšky). V průběhu záření doporučujeme nepít alkoholické nápoje a nekouřit.
Ozařování hrudníku (nádory plic, jícnu, mezihrudí) může být doprovázeno obtížným polykáním a dušností. Informujte svého ošetřujícího lékaře o těchto příznacích, aby mohla být včas zahájena léčba tohoto nežádoucího účinku.
Na počátku ozařování horní poloviny břicha (nádory slinivky břišní, žlučníku, jater, ledvin) se poměrně často vyskytuje nevolnost, nechutenství a únavnost. Tyto příznaky po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
Při ozařování dolní poloviny břicha (nádory konečníku, močového měchýře, prostaty, dělohy, děložního čípku) přichází nemocný k ozáření s plným močovým měchýřem (neurčí-li lékař jinak). V průběhu léčby může dojít k průjmům a pálení při močení. Tyto reakce lze vhodnými léky tlumit, neváhejte proto informovat svého lékaře o těchto reakcích.
Zvláštní technikou je celotělové ozáření, které předchází transplantaci kostní dřeně. Obvykle se podává dvakrát denně v průběhu 3–4 po sobě následujících dní. Provádí se pouze na několika specializovaných pracovištích v České republice. Základními nežádoucími účinky jsou z pohledu nemocného nevolnost a zvracení, které se dobře kontrolují příslušnými léky. Pokles počtu krevních buněk je očekáván a řešen transplantací krvetvorných buněk.
Radioterapie stále patří mezi základní složky protinádorové léčby a přináší plné uzdrav
Ve svém příspěvku ZDRAVA-VYKASLAVANI KRVE PRI SILNEM KASLI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dasa BARTLIKOVA.
Mam vyhledat lekare?....Mam silnou chrripku,uzivam antibiotika Duomox 750 pri zachvatu kasle vykaslavam s hleny krev,nevim jestli se jen neco poranilo nebo to muza byt nejake spatne znameni o plicich.dekuji dasa
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V důsledku ozařování se mohou u některých pacientů objevit obtíže jako zvýšená únava, snížená chuť k jídlu a bolesti hlavy. Po ukončení léčby tyto obtíže většinou ihned mizí. Pacienti, kteří na počátku ozařovací kúry ještě mají vlasy, je ztrácejí po dvou až třech týdnech ozařovaní, a to v místech ozařovaných polí na hlavě. Pokud si pacient na začátku ozařování objedná paruku nebo příčesek, mohou být tyto pomůcky hotovy v okamžiku, kdy se vypadávání vlasů začne objevovat. Vypadávání vlasů je většinou dočasné, někdy je ztráta vlasů trvalá. Vliv na to má i podaná dávka záření. V závislosti na umístění ozařování v lebce se mohou u pacienta objevit i problémy s viděním či sluchem. Tyto obtíže většinou po ukončení ozařování mizí. Pozdními průvodními jevy po léčbě ozařováním jsou poruchy paměti a schopnosti koncentrace. Vznikají 1–3 roky po léčbě a často dlouhodobě přetrvávají.
Pacient, který prodělal operaci a ozařování, nebo pouze ozařování mozkového nádoru, zůstává i nadále po celý život pod kontrolou odborného lékaře.
Ve svém příspěvku DLOUHODOBÝ KAŠEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva koubova.
dobry den... asi 15 let kašel vždy se objevi když nastydnu chodim na plicní..předepsan relvar..prašek na vdechnuti....a 3 krat denně 2 vdechy ecosal...ted problem trva 3 tydny a žadny vysledek.... zaberou mě jen antobiotika jen když na plicich jsem čista antibiotika mě nedaji jsem zastance homeopatie....leky nestřidam dohromady...jen vystřidam po 4 dnech jiny medikament když nezabere... tak si řikam proč antibiotika hned zaberou a spreje nepomužou mamli vubec ecosal brat ..lečim se na štitnou žlazu beru letrox 100 vždy před sezonou beru prašky na alergii abych tomu předešla a vysledek žadny..byla jsem asi 4 na hadičce zda nemam reflux a to mi ten suchy dráždivy kašel nevyvolava reflux neprokazan i když jsem brala reflux,,omeprazol jsem z toho zoufala nic nepomaha mužete mi poradit jake dalši vyštřeni mam podstoupit aby lečba byla spravna...přijde mi že nemam problem na plicich ale při polykani my hleny uustanou nahoře svědit v krku mě začne okamžitě a to mi vyvolava ten kašel ...je mi 57 let skoro nepiji jsem odpurce kouřeni mužete mi prosim poradit nalez na plicich po rentgenu v pořadku děkuji moc za kladne vyřizeni z pozdravem eva koubova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva koubova.
Léčba rakoviny prsu je místní a celková. Pod místní léčbu patří ozařování a chirurgická léčba. Léčba celková zahrnuje chemoterapii, hormonální terapii a biologickou terapii.
U nádorů prsu připadá v úvahu jak teleterapie, tak brachyterapie. Při brachyterapii se do prsu implantují tenké trubičky s obsahem zářiče, které se po několika dnech opět vyjmou.
Radioterapie působí na nádorové buňky tak, že zahynou nebo ztratí schopnost nekonečného množení. Dnes se využívá jako doplněk operace, a to zásadně po operaci, kdy se v prsou předpokládá minimum zbylých patologických buněk. V tom případě je efektivní. Nemůže však nikdy nahradit operaci, protože sama o sobě není schopna rakovinu vyléčit.
Radioterapie se aplikuje po záchovných operacích (je-li odstraněna jen část prsu, zvyšuje se riziko recidivy); u pokročilejších nádorů (u nádorů větších než 4–5 cm hrozí i po odstranění celého prsu znovuobjevení onemocnění na hrudní stěně); vždy při zasažení podpažních uzlin; ve specifických případech vyznačujících se vysokým rizikem návratu onemocnění.
Ozařování bohužel nepoškozuje jen nádorové buňky, ale také okolní zdravou tkáň, a proto je extrémně náročné na přesnost. Aby byla radioterapie bezpečná, musí být dodržen stanovený postup, jehož neopominutelnou součástí je precizní příprava před ozařováním, díky níž se minimalizuje množství zasažených zdravých buněk – lokalizace pacientky a přístroje (vhodná poloha pacientky a přístroje), lokalizační CT (lokalizační vyšetření počítačovým tomografem), simulace ozařování (kontrola správnosti výpočtu a zakreslení definitivních značek, podle kterých se ozařuje).
Množství záření potřebné ke zničení nádorových buněk se rozděluje do jednotlivých dávek, takzvaných frakcí. Tím se ozařování stává pro pacientku snesitelnějším a zároveň se snižuje pravděpodobnost pozdních změn po ozáření.
Jednotlivé dávky se pacientce aplikují pětkrát týdně (v pracovní dny), a to po dobu pěti až sedmi týdnů (podle druhu operace, velikosti nádoru a dalších faktorů). Celá procedura je nebolestivá.
Paprsky jsou cíleny přesně na místo určení a dávka v okolí ozařované oblasti prudce klesá – pár centimetrů od ní je už zanedbatelná. Pravděpodobnost celkového poškození organismu zářením je při dodržení předepsaného postupu nulová a dodržování všech kroků je zajištěno systémem vícestupňové kontroly.
Kromě zevní radioterapie se při léčbě karcinomu prsu používá také brachyterapie, tedy ozařování ze zářičů zavedených přímo do operovaného místa, do ložiska nádoru. Nevýhodou je, že jde vlastně o malý operační výkon, obrovskou výhodou je ale možnost aplikace velmi vysoké dávky záření přímo do oblasti nádoru bez rizika poškození okolí. Brachyt
Protonová terapie je druh radioterapie vyvíjený pro léčbu onkologických onemocnění. Hlavní výhodou protonové terapie by mělo být lepší zacílení předávané energie na nádor, menší poškození okolní tkáně a tím i menší vedlejší účinky než u běžné radioterapie. Korpuskulární charakter protonů na rozdíl od fotonů způsobuje, že protony předávají tkáním před nádorem relativně málo energie a po předání maxima své energie na zaměřené místo (Braggův vrchol) se prakticky zastavují. To dovoluje používat větší dávky záření a zvýšit pravděpodobnost likvidace nádoru. Uvedené výhody by měly být největší při ozařování nádorů v blízkosti citlivých struktur, jako jsou nádory mozku, krku, očí, slinivky břišní, jater, nebo prostaty.
Na stůl bílé barvy jsou namířeny dva laserové paprsky, jejichž protnutí ukazuje, na které místo pacientova těla bude směřovat proud okem neviditelných protonů. Na těle pacienta se nakreslí značky, laserový křížek ukazuje místo, kde se bude ozařovat. Poloha pacientova těla je při léčbě protony klíčová, jelikož jejich svazek směřuje jen na nádor. Ozařovat se může z různých směrů. Aby se pacient nehýbal, používají lékaři fixátory. Jedná se o dezinfikovatelné matrace naplněné vzduchem, které pomáhají udržet pacienta nehybného při léčbě nádoru, který se nachází třeba v hrudníku nebo pánvi. V případě, že se ozařuje nádor v hlavě či krku, musí mít pacient kvůli znehybnění masku z plastu tvarovatelného teplem, která se vyrábí na míru. V extrémních případech využívají lékaři při fixaci otisky čelisti. Ovšem ani tyto pomůcky neudrží malé děti v klidu, a proto se dětští pacienti do pěti let uspávají.
U protonové léčby hrají roli milimetry. Proto je na celém procesu nejdelší polohování těla pacienta na ozařovacím stole. Pobyt v místnosti může trvat i déle než půl hodiny, přičemž samotné ozařování protony zabere přibližně 3 minuty. Robotický stůl o nosnosti 250 kilogramů si automaticky upraví polohu ozařovaného místa nakláněním tak, aby byla přesná. To, aby se následně pacient nepohnul, hlídá dvojice stereoskopických kamer na stropě. Pokud pacient například zakašle, záření se přeruší a nastavení se znovu opakuje. Poté se ozařování dokončí. Samotný proud protonů není pouhým okem vidět. Záření předá do tkáně energii, která poškozuje nádorové buňky, a to tak, že vnese chybu do jejich DNA. Tyto nádorové buňky postupně odumírají a nádor je nahrazen jizvením ve formě vaziva.
Léčba protony obvykle trvá 20 minut při jedné návštěvě. Ozařování má ve většině případů několik cyklů, pacienti proto musí do zařízení docházet opakovaně. Až na děti, u kterých to vyžaduje jejich zdravotní stav,
Samotná terapie zatíží už i tak oslabený organismus. Jako vedlejší účinek radioterapie pacienti často udávají únavu, nechutenství, hubnutí a obecně špatný stav.
Protože ozařování proniká pokožkou, vedlejší účinky terapie jsou zde nejviditelnější. Typickým příznakem na zasaženém místě je vysušení, svědění, ale i ztráta ochlupení a vlasů. Kvůli zmírnění kožních problémů se v této době nedoporučuje používání mýdel s umělými přísadami, parfémů a jiných kosmetických přípravků. K mytí jsou nejlepší neutrální přípravky z přírodních složek, například organická mýdla. Na zmírnění podráždění a pálení mohou pomoci obklady se studenou vodou a chlazení pokožky. Je velmi důležité vyhýbat se po chemoterapii slunečnímu záření. Ani po uplynutí jednoho roku se nesmí citlivá pokožka opalovat. Vypadávání vlasů je pouze přechodné, ale opětovný růst začne pomalu.
Pokud se paprsky ozařování dotýkají i sliznice, která obklopuje duté orgány, může v těchto místech vzniknout vyschnutí. Mezi časté vedlejší účinky ozařování hlavy nebo krku patří poruchy tvorby slin a také (dočasná) ztráta chuti a čichu. Typickým příznakem jsou i těžkosti s polykáním, což může dohromady s nechutenstvím vést k výrazné ztrátě hmotnosti. Proto v těchto případech lékař předpisuje léky, které podporují chuť k jídlu, a je potřebné zvýšit i příjem vitamínů a živin. Ozařování zvyšuje riziko dehydratace, a proto se doporučuje zvýšený příjem tekutin. Vedlejším účinkem radioterapie je také zánět sliznice, který se týká jícnu, ústní dutiny, žaludku a střev.
Dehydratace se může objevit nejenom při ozařování hlavy a krku, ale i po radioterapii, která se týká trávicího systému. Příčinou je průjem, který je v každém případě potřeba léčit. Řešením může být užívání probiotik a ještě lépe synbiotik, která obsahují probiotické bakterie i prebiotika. Italští vědci zjistili, že díky podávání mléčných bakterií se průjem jako následek ozařování objevuje méně často. Dobrým řešením je i zvýšený příjem vlákniny rozpustné ve vodě (pektin, inulin, betaglukan), které se nacházejí zejména v banánech, jablkách, artyčoku, hruškách, červené řepě, ovsu a dýni na pečení. V případě průjmu je potřeba vyhýbat se mléčným výrobkům a kofeinu.
