Puriny jsou přírodní látky, které se nachází nejen v lidských buňkách, ale i v některých potravinách. V lidském těle se puriny pak metabolizují na kyselinu močovou, která je pro správné fungování lidského těla nezbytná (například pro fungování cév). Lidské tělo tedy puriny potřebuje, ale jejich větší příjem může způsobit člověku řadu onemocnění. Puriny totiž mají vliv i na kardiovaskulární onemocnění, nemoci ledvin a celého metabolismu. Některé studie doporučují, aby denní příjem purinů byl nižší než 400 mg. Zvýšený příjem purinů, totiž způsobuje vyšší množství kyseliny močové v těle a to může u člověka vyvolat dnu a hyperurikemii (=zvýšená hladina kyseliny močové v krvi). Při zvýšeném příjmu purinů je až pětkrát vyšší riziko těchto onemocnění.
Puriny do svého těla člověk přijímá z potravin, které jsou současně zdrojem energie (například maso, ryby, orgány, kvasnice). V potravinách se vyskytují čtyři typy purinů: adenin, guanin, hypoxanthin, xantin. I proto jsou onemocnění typu dny a hyperurikémie spojovány se špatnou životosprávou, kdy člověk konzumuje velké množství masa, zvířecích vnitřností, ryb a mořských plodů.
Množství purinů ve stravě se řeší hlavně v Japonsku, i proto je následující soupis potravin zaměřený na japonské potraviny. Kromě Japonska, se tyto studie projevují v terapiích ve Spojených státech amerických a ve Spojeném království Velké Británie a severního Irska. V tabulce se navíc také u některých potravin liší obsah purinů v závislosti na úpravě dané potraviny.
V naší poradně s názvem POTRAVINY OBSAHUJÍCÍ PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Dobrý deň,
poprosím Vás koľko mg purinov môže denne konzumovať človek s dnou?
Veľmi pekne ďakujem za Vašu odpoveď
S prianím pekného dňa J.Vargová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Puriny jsou přírodní látky, které se nacházejí ve všech buňkách těla a prakticky ve všech potravinách. U lidí jsou puriny metabolizovány na kyselinu močovou, která slouží jako antioxidant a pomáhá předcházet škodám způsobeným aktivními formami kyslíku. Nepřetržitý přísun kyseliny močové je důležitý pro ochranu lidských cév. Ovšem častý a vysoký příjem potravin bohatých na puriny však zvyšuje hladinu kyseliny močové v séru, což má za následek dnu a mohlo by být rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění, onemocnění ledvin a metabolický syndrom. Pro lidi trpící dnou se doporučuje denní příjem purinů v potravě nižší než 400 mg. Nejde však jen o puriny, ale je potřeba se soustředit i na další faktory ovlivňující metabolizmus, jako je pitný režim a zdravý pohyb.
Puriny samy o sobě nejsou problém – puriny jsou produkovány přirozeně v lidském těle a také je můžeme najít v mnoha potravinách. Problém je v tom, že se puriny rozkládají na kyselinu močovou, která může tvořit krystalky ukládající se v kloubech a způsobující bolest a zánět. Tato bolest je označována jako dna, případně záchvat dny.
Máte-li výše uvedené potíže, měli byste držet dietu chudou na puriny, tedy upřednostňovat potraviny s jejich nízkým obsahem. Zároveň se vyhýbejte potravinám a nápojům, které blokují metabolismus purinů, jedná se především o alkohol a nasycené tuky.
Nízkopurinová dieta je vhodná pro každého, kdo:
potřebuje hlídat hladinu kyseliny močové v krvi;
trpí ledvinovými kameny;
má náběh nebo už onemocněl dnou.
Při nízkopurinové stravě je důležité pít hodně vody. Ta podporuje trávení a snižuje koncentraci kyseliny močové v krvi. Odborníci doporučují 8 a více sklenic vody denně.
Základ stravy by měly tvořit potraviny s obsahem purinů nižším než 50 mg/g váhy. Důležité je omezit potraviny s obsahem purinů kolem 50–150 mg/g váhy a vyřadit ze stravy potraviny obsahující více než 150 mg/g váhy.
K nejběžnějším zdrojům purinů patří maso z mladých zvířat, zvěřina, smažená a grilovaná masa, uzeniny, masové polévky a vývary, vnitřnosti, tučné sýry, sójová omáčka, čokoláda, luštěniny, kakao, celozrnné výrobky a alkohol.
Ze zeleniny má vyšší obsah purinů špenát, kapusta, houby, rebarbora, česnek, křen a chřest, ale jsou i studie, které zpochybňují, že by běžná konzumace zeleniny skutečně významně zvyšovala riziko vzniku dny.
Nejznámější příčinou zvýšení kyseliny močové je nadměrná konzumace masa. Puriny, které jsou v mase obsaženy, se vyplavují do vody, a proto je u masa důležitá jeho úprava. Nejméně riskantní je maso vařené ve větším množství vody, kterou nekonzumujeme.
V naší poradně s názvem ČERVENA ŘEPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela langová.
zajímalo by me jestli na DNU mohu jíst zavařenou červenou řepu dekuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Červená řepa obsahuje velké množství oxalátů, které podporují tvorbu ledvinových kamenů. Dna rovněž podporuje tvorbu ledvinových kamenů. Proto by nemělo být konzumováno větší množství červené řepy lidmi trpících dnou.
Většině pacientů s dnou udělá dobře, když se vyhnou potravinám s vysokým obsahem oxalátů. Dodržování diety s nízkým obsahem purinů a oxalátů pomůže dosáhnout úlevy od dny. Osoby trpící dnou, kteří již mají ledvinové kameny, by udělaly dobře, kdyby se zcela vyhýbaly potravinám bohatým na oxaláty.
Oxaláty jsou přírodní sloučeniny, které se nacházejí v zelenině, ovoci, ořechách a obilovinách. Příklady potravin s nejvyšším obsahem oxalátů: zelená listová zelenina, sója, mandle, brambory, čaj, rebarbora, obilná zrna a červenářepa. Oxaláty také přirozeně vznikají v lidském těle jako odpadní produkt.
V následujících tabulkách jsou odhady celkového obsahu purinů v různých potravinách, které jsou uvedeny v sestupném pořadí. Celkový obsah purinů je založen na součtu všech čtyř purinových bází. Maso a masné výrobky mají vysoký celkový obsah purinů a obilné potraviny mají nízký obsah purinů. Obecně existuje pozitivní souvislost mezi obsahem bílkovin a puriny ve stravě.
Tabulky potravin s puriny
Potravinové zdroje purinu Celkový obsah purinů (mg/100 g)
Játra 286,4
Ledviny 230,8
Drůbež 130,7
Jehněčí, pečené, kotlety 127,5
Vepřová, pražená, kotleta 119,0
Ryby, bílé, čerstvé 115,9
Houba, čerstvá 46,9
Chléb, křupavý 15,7
Chléb, bílé 12,2
Pšeničná mouka 11,5
Tvaroh 8,0
Bílý jogurt 7,0
Rýže, vařené 5,9
Obsah purinů se také liší v závislosti na typu masa nebo daného orgánu.
Obsah purinů v kuřecím, vepřovém, jehněčím a hovězím
Kuřecí:
Purinové zdroje Celkový obsah purinů (mg /100 g)
Kuřecí ledvina 243
Kuřecí játra 236,1
Kuře, srdce 223
Kuře, palička 132,3
Kuřecí prso 130,7
Kuře, žaludek 130,5
Kuřecí stehno 126,5
Kuřecí kůže 104,6
Vepřové, hovězí a jehněčí orgány
Purinové zdroje Celkový obsah purinů (mg/100 g)
Vepřová játra 289
Hovězí ledviny 213
Hovězí játra 197
Hovězí srdce 171
Jehněčí srdce 171
Hovězí mozek 162
Jehněčí játra 147
Porovnání obsahu volných a celkových purinů v masných výrobcích (steak, hovězí játra a treska treska) před a po vaření. Zdá se, že vaření zvyšuje hladinu volných a celkových purinových bází ve stravě.
Celkový obsah purinů v surových a vařených potravinách
V naší poradně s názvem DNA CO JÍST OMEGA 3 ??? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindřiška Vozková.
Dobré ráno, prosím o sdělení, zda se může při dně užívat potravinový doplněk OMEGA 3. Ja nabízen mému manželovi a nejsem si jistá, zda mu podávání neublíží. Děkuji Vám za radu.J.Vozková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dna je typ artritidy způsobené tvorbou malých krystalů v kloubech, které mají za následek intenzivní zánět, otok a bolest. Tobolky s rybím tukem obsahují omega-3 mastné kyseliny. Tyto tuky mohou pomoci zmírnit některé z příznaků dny a obvykle dnu nezhoršují.
Rybí tuk a puriny:
Jedním z problémů, pokud jde o použití rybího oleje na dnu, je obsah purinů v rybím tuku. Puriny jsou látky obsažené v některých potravinách, včetně tučných ryb, které poskytují rybí olej. Když budete konzumovat potraviny s puriny, vaše tělo je bude rozkládat na kyselinu močovou. Krystaly, které způsobují dnu jsou právě z kyseliny močové, a vysoké hladiny kyseliny močové můžou vyvolat dnu. Proto se někteří obávají, že užívání rybího oleje může zhoršit dnu. Nicméně, rybí olej obvykle neobsahuje vysoké množství purinů, pokud je čistý a je správně zpracován. Měli byste koupit pouze rybí tuk, který je farmaceutické kvality a byl molekulárně destilovaný.
Rybí tuk a warfarin:
Jedním z hlavních bezpečnostních rizik je, že rybí olej zabraňuje slepení krevních destiček. To znamená, že pokud je rybí olej přijat ve velkém množství, může zhoršit krevní srážlivost, což může způsobit modřiny nebo snadné krvácení. Zde by měli být zvláště opatrní ti, kteří užívají aspirin, warfarin nebo jiné léky snižující srážlivost krve.
Pokud máte zvýšenou hladinu kyseliny močové, měli byste se vyvarovat konzumace hrášku, špenátu a růžičkové kapusty. Tyto potraviny obsahují velké množství purinu.
Puriny v pivu
Pivo obsahuje 13 až 14 mg uric acid/100g. Při dně je vhodné omezit konzumaci alkoholu. Nejen proto, že některé druhy obsahují puriny, ale i proto, že alkohol obecně snižuje schopnost vylučování kyseliny močové z těla. Vysoké množství purinu je obsaženo např. v pivě, které by se tudíž při tomto onemocnění nemělo konzumovat. Nejhorší je kvasnicové pivo.
Puriny v brokolici
Brokolice je klasifikována jako potravina s nízkým obsahem purinů. Konkrétně je to 81 mg uric acid/100g. Další nízký obsah purinů mají potraviny jako bílé pečivo, rýže, kroupy, jáhly, těstoviny, mléčné výrobky a mléko, zelenina (hlavně brambory, zmiňovaná brokolice, kořenová zelenina, cibule, lilek) a ovoce. Ovoce konzumujte jen čerstvé a zralé.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, zajímalo by mně, jak je to s konzumací kuřecího masa při dně. Všude se píše, že se nemá konzumovat maso mladých zvířat, ale tady v tom vašem jídelníčku je to samé kuře? Děkuji!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kuřecí maso je libové maso s vysokou nutriční hodnotou, ale lidé se dnou si musí dávat pozor na to, jak maso používají, v jakém množství a jak kuře připravují.
Pokud máte dnu, musíte kuřecí maso konzumovat opatrně. Kuře má určité množství purinů. Zdravý nízký příjem purinů může chránit krevní cévy, ale příliš mnoho může vyvolat zhoršení dny.
Nutriční hodnota kuřete se v zásadě liší mezi prsy, stehny a křídly. Obsah purinů v kuřeti bude v různých částech jeho těla rozložen různě. U lidí se dnou a hyperurikémií je třeba pečlivě zvážit celkové množství purinů a druhy konzumovaných purinů, zejména hypoxanthin.
Obvykle se doporučuje pro léčbu hyperurikémie a dny snížit příjem purinů na méně než 400 mg/den. To by měla být také doporučená denní dávka purinů.
Kuře je primárně potravinou s mírným množstvím purinů, ale množství purinů v mase se pohybuje od nízkého po velmi vysoké. Proto by se lidé se dnou měli vyhýbat orgánovému masu, jako jsou kuřecí játra.
Puriny v kuřecím mase/100g:
- V kříži a na zadku je 68,8 mg.
- V prsou, bez kůže je 141,2 mg.
- Křídla obsahují 137,5 mg.
- Stehna obsahují 122,9 mg.
- Játra obsahují 300 mg.
Celkový obsah purinů v kuřeti můžete snížit dodržením těchto pokynů. První věc, kterou můžete udělat, je odstranit kůži, protože obsahuje extra puriny a nezdravé tuky. Také vařené kuře má méně purinů. Tepelné zpracování obecně, ať už vlhkým teplem (vařením) nebo suchým teplem (pečením), snižuje obsah purinů. Tento proces mírně zvýší adenin, guanin a sníží hypoxantin ve srovnání se syrovým stavem. Vaření částečně snižuje obsah purinů v kuřecím mase, protože se při něm puriny uvolňují do vývaru. To ukazuje, proč jsou také některé omáčky a polévky považovány za jídla s vysokým obsahem purinů. Vařením kuřete, smažením a grilováním, dušením se velké množství purinů uvolní a vstřebá do vývaru nebo výpeku.
Jednou z hlavních složek jídelníčku je salát z červené řepy. Mezi další hojně konzumované pokrmy patří brokolice, fazolové lusky, mrkvový perkelt, boršč, jogurt s medem a ořechy, bezvaječné těstoviny, kuře s celerem, ale i celerové hranolky s dušenými kachními stehny. Detoxikační jídelníček na 28denní je pevně dán. Při detoxikaci by se mělo pít hodně čisté vody, alespoň 3 až 4 litry denně, naopak je nutné vynechat alkohol a omezit kofein. Doporučuje se čaj z ostropestřce mariánského na pročištění jater. Na celém 28denním detoxikačním programu je zajímavé i to, že nehladovíte, nevážíte si ani neodměřujete dávky. Můžete sníst, kolik chcete, ale musíte se držet daného jídelníčku. Jíte tři jídla denně, pokud máte i přesto hlad, můžete si dopoledne dopřát švestky, ořechy a med, odpoledne bílý jogurt, ořechy a skořici. Pokud se ale do programu vrhnete, počítejte s tím, že detoxikace organismu sice za necelý měsíc skončí, ale změna životosprávy a jídelníčku by měla být trvalá. Člověk by se měl naučit jíst jinak a k původní stravě už by se vrátit neměl.
Jídelníček je přesně sepsaný v kalendáři jídel, které se konzumují během 28 dnů. Během této doby se organismus zbaví především tuků. Zaručený výsledek v podobě ztráty 10 kg neexistuje, protože každý má jiný metabolismus. Navíc váha nemusí být vždy rozhodující, lepší je ztratit 15 cm v pase a 6 kg než naopak. Recepty pokrmů z kalendáře jsou celkem časově náročné, ale říká se, že hubnutí začíná v hlavě, takže se musí obětovat i pár chvil pro uvaření rozumnějších pokrmů.
Jídelníček při detoxikaci
1. den
Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, rozinky, med
Oběd: Brokolice s česnekem, strouhaný nízkotučný sýr
V naší poradně s názvem KONZUMACE MISO PASTY PŘI ZVÝŠENÉ KYSELINĚ MOČOVÉ. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den,
ráda bych věděla,jestli je vhodná konzumace miso pasty při zvýšené kyselině močové.Zvýšeni je patrně v důsledku oslabené funkce ledvin.Hodnoty 388.
Děkuji za odpověd a přeji pěkný den.
Ivana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Miso je pasta ze sóji, používaná v japonské kuchyni jako ochucovadlo. Vyrábí se ze sójových bobů, které se uvaří, smíchají s mořskou solí, naočkují se kulturou houby kódži a nechají se několik měsíců až let pomalu kvasit. Existují dva druhy pasty miso: červená a bílá. Z pohledu diety při kyselině močové je miso pasta celkem vhodná potravina a může se konzumovat i při dně. Co se týče obsahu purinů, tak o malinko horší je ta červená pasta, která ale i tak patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů. Puriny jsou látky, které zvyšují množství kyseliny močové v krvi. Bílá pasta miso je na tom trochu lépe a řadíme ji k potravinám s velmi nízkým obsahem purinů. Konkrétní hodnoty obsahu purinů v pastě miso jsou:
- bílá 48,8 mg purinů na 100 gramů pasty
- červená 63,5 mg purinů na 100 gramů pasty
Pro srovnání například 100 gramů listu špenátu obsahuje 51,4 mg purinů, 100 gramů brokolice obsahuje 70 mg purinů a 100 gramů petržele obsahuje 288,9 mg purinů. Oproti tomu 100 gramů kuřecích prsou obsahuje 141,2 mg purinů, ale 100 gramů hovězí svíčkové jen 98,4 mg purinů.
Čtyřtýdenní popis detoxikace dle Antonie Mačingové
První týden je jídelníček sestaven tak, aby se do těla dostalo co největší množství živin v podobě vlákniny v zelenině, ovoci. Díky zvýšenému pitnému režimu denně 3,5–4 litry vody se důkladně vyčistí tlusté střevo. Některé druhy zeleniny mají vysoce projímavý účinek, příkladem je červenářepa, fazolové lusky, mrkev. Červená řepa je důležitou potravinou prvního detoxikačního týdne, je velmi zdravá, dokáže čistit krev a zachycuje jedovaté kovy. Je vynikajícím zdrojem vlákniny, čímž podporuje činnost střev, dále obsahuje kyselinu listovou, velké množství křemíku, který zlepšuje stav pleti, vlasů a nehtů. Vedlejším projevem konzumace červené řepy je červené zbarvení moči a stolice.
Druhý týden je v porovnání s prvním týdnem pestřejší, obsahuje více sacharidů a bílkovin. V tomto období může přetrvávat pocit nafouklého břicha, ovšem tento stav je přechodný, jelikož při detoxikaci dochází k likvidaci bakterií. V tomto týdnu je dobré zvýšit přísun probiotické kultury v podobě kysaného zelí nebo šťávy z kysaného zelí.
Ve třetím týdnu se přechází na pestrou stravu. V tomto týdnu se upravuje pocit nasycení tak, že pro nasycení stačí menší porce, než tomu bylo v prvním týdnu. To je důkazem toho, že tělo přestává být podvyživené. Je to k neuvěření, ale obézní tělo je častokrát podvyživené. V tomto týdnu se začínají projevovat první úbytky v centimetrech, což je patrné na oblečení, které začíná být volnější, organismus je plný energie, vitality a chuti do života.
Čtvrtý a poslední týden představuje relativní pohodu. Jsou již viditelné účinky 28denního detoxikačního plánu. Důležitým předpokladem je důsledné dodržení pokynů detoxikace, což je dodržení správného pitného režimu, 3,5–4 litry vody denně po celou dobu, plné nasycení při jídle.
Jídelníček při detoxikaci na 1. týden
Detoxikační jídelníček se skládá:
Snídaně
Oběd – kuřecí maso můžete nahradit krůtím masem nebo hlívou ústřičnou
Večeře
1. den – Snídaně: mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med. Oběd: brokolice s česnekem a strouhaný nízkotučný sýr. Večeře: brynza s bílkem.
2. den – Snídaně: mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med. Oběd: fazolové lusky s česnekem a strouhaný sýr. Večeře: salát z červené řepy a vařené vejce.
3. den – Snídaně: mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med. Oběd: salát ze strouhané červené řepy a strouhaný sýr. Večeře: mrkvov
Ve svém příspěvku ČERVENÁ ŘEPA A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Mikšátková.
Maminka užívá warfarin, ale je poslední dobou anemicka a proto se mi zdál dobrý nápad doplnit stravu výtažky z červené řepy. Není to kontraproduktivní vzhledem k warfarinu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Diviš M..
Jak vadí červenářepa při užívání Warfarinu zda moc ředí krev nebo málo. Děkuji
Lidé trpící dnou by měli respektovat zdravý stravovací styl, jedná se o určitý styl diety. Onemocnění dna totiž vyžaduje, aby pacient jedl potraviny s co nejnižším obsahem purinů. Ukázková výše purinů v potravinách je zachycená v následující tabulce (přehled nemusí být přesný, každá potravina je jiná). Puriny jsou nezbytnou součástí lidského těla a mají dvojí podobu, první z nich jsou potravinové puriny, druhým typem jsou puriny vzniklé při odbourávání buněk při látkové výměně.
Puriny jsou součástí většiny potravin, daleko více jich mají ale živočišné produkty.
Pro snížení hladiny kyseliny močové v krvi je také důležité vyhýbat se alkoholu (zapovězené jsou destiláty, u piva je povolená dávka 5 dcl, u vína 3 dcl denně pro muže, pro ženy je povolená dávka poloviční).
Skupina potravin
Potraviny
Výše purinů v potravinách je uvedena ve 100 g výrobku
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Otto Gross.
Dobry den,
muzu se zeptat, zda cervena repa je vhodna pri dne, jako cisteni ci pomoc se zbavit nadbytecne kyseliny mocove? Nektere zdroje uvadeji ze je plna purinu a jine neuvadeji nic.
To same bych se chtel zeptat na spirulinu a chlorellu. Nekde uvedeno, ze pomaha, nekde naopak.
dekuji za odpovedi.
Otto Gross
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Červená řepa z pohledu pacienta trpícího dnou není dobrá volba. Červená řepa sice dokáže léčit zánět při artritidě díky obsahu červeného barviva a dusičnanů, ale zároveň obsahuje oxaláty, které způsobují ledvinové kameny. Dna rovněž hraje významnou roli při tvorbě ledvinových kamenů. Bezpečné množství červené řepy je maximálně půl hrnku nakrájené řepy denně.
Červená řepa možná dokáže o trochu snížit krevní tlak, ale určitě ne takto nárazově, jak to popisujete. Červená řepa obsahuje v hojném množství betain, který brání rozvoji kornatění tepen a podporuje činnost jater. Červené barvivo z červené řepy rozšiřuje věnčité tepny a zpevňuje stěnu vlásečnic. Červená řepa také zlepšuje náladu, protože vyvolává optimističtější náladu. Červená řepa nepatrně sníží krevní tlak jen při dlouhodobém a pravidelném používání, takže pokud Vám chutná, tak ji klidně jezte dál.
V naší poradně s názvem ČERVENÁ ŘEPA A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Mikšátková.
Maminka užívá warfarin, ale je poslední dobou anemicka a proto se mi zdál dobrý nápad doplnit stravu výtažky z červené řepy. Není to kontraproduktivní vzhledem k warfarinu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na začátku je třeba říci, že červenářepa se může konzumovat, i když se užívá Warfarin.
Warfarin je lék na ředění krve. Jeho účinek je založen na vychytávání vitamínu K. Čím méně bude v lidském organismu vitamínu K, tím déle bude trvat, než se krev srazí (krev bude delší dobu tekutější). Proto je třeba při léčbě Warfarinem dodržovat dietu, která dodá každý den stejné množství vitamínu K. Z tohoto důvodu lze určit potraviny, které mohou negativně ovlivňovat léčbu Warfarinem tím, že obsahují velké množství vitamínu K. Bulva červené řepy je potravina, která nemá velké množství vitamínu K a proto je možné ji bez problému konzumovat i při léčbě Warfarinem v libovolném množství. Jinak je to ale se zelenou natí červené řepy, která je také jedlá a často se používá. Zelené listy červené řepy obsahují vysoké množství vitamínu K a je potřeba být na pozoru, protože deset listů natě z červené řepy pokryje 100% možného příjmu vitamínu K.
Puriny se vyskytují vesměs v každé rostlinné i živočišné potravě, jsou součástí dědičné informace každé buňky. Rostlinné buňky obsahují menší množství purinů oproti živočišným, které jich mají daleko více. Každý člověk v krvi kyselinu močovou má, ale každý samozřejmě v jiném množství. Tvoří přirozený koncový produkt právě při odbourávání purinů. V těle ji máme složenou ze dvou zdrojů, což jsou potravinové puriny a puriny vytvořené při odbourávání buněk v těle, tedy při látkové výměně.
V naší poradně s názvem WARFARIN A ČERVENÁ ŘEPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Hana.
Nevyznám se v naprosto rozdílných instrukcích, které nacházím na různách stránkách warfarin-dieta, diskuze-ceskaordinace, lecba-warfarinem. Jsou to weby zaměřené na poradnu pacientům s warfarinem, zdá se, že odpovídají odborníci, ale přesto se zde vyskytují naprosto rozdílné odpovědi, což je matoucí. Jednou červenářepa nevadí, protože má málo vit.K. Potom je zase potřeba ji konzumovat každý den ve stejném množství. Na těchto stránkách warfarin-dieta je v článku o červené řepě vypsáno množství různých druhů zeleniny "Ovšem kořenová zelenina, jako je mrkev, celer, petržel, ředkvičky, ředkev, rajčata, okurky, papriky, cuketa, brambory, houby, listová zelenina, se může pouze v nepatrném množství". Ale přímo v knize o léčbě antikolaguanty a na jiných stránkách jsou zrovna tyto zeleniny ( kromě listové ) uváděny jako neproblematické s nízkým obsahem vitamínu K, které není třeba omezovat. Takže mají se tyto v nepatrném množství, nebo se nemusí omezovat? Netroufnu si manželovi vařit z jiných než těchto, i tak se mu drží INR stále kolem 2,1-2,3. Kdybych si tedy dovolila přidat zeleninu se středním obsahem vit. K, už by se dostal pod INR 2 a to je nebezpečné. Ani si nedovolím mu dát kuřecí nebo hovězí maso, které má snad 300 mcg vit. K. To bych potom musela denně dosahovat stejných hodnot v zelenině? Já tomu prostě vůbec nerozumím, jak máme vlastně vařit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Moc to řešíte. Stačí znát jen druhy potravin s vysokým obsahem vitamínu K a na ty dávat pozor. Vysoký obsah vitamínu K má jen zelená listová zelenina, kam patří zelí (bílé i červené), kapusta, růžičková kapusta, tuřín, brokolice, ledový salát, špenát, atd. Tyto druhy je třeba do jídelníčku zařazovat, ale jen v malém množství každý den stejně. Ostatní potraviny není třeba řešit. Důležité je absolvovat pravidelná měření srážlivosti krve, ideálně jednou za měsíc. Ze zbylých potravin, zde neuvedených, je možné pohodlně vytvořit vyváženou stravu s omezeným množstvím tuku na 50 gramů za den, s dostatkem bílkovin a přiměřeným množstvím sacharidů.
Puriny se vyskytují vesměs v každé rostlinné i živočišné potravě, jsou součástí dědičné informace každé buňky. Rostlinné buňky obsahují menší množství purinů oproti živočišným, které jich mají daleko více. Každý člověk v krvi kyselinu močovou má, ale každý samozřejmě v jiném množství. Tvoří přirozený koncový produkt právě při odbourávání purinů. V lidském organismu se vytváří ze dvou zdrojů, což jsou potravinové puriny a puriny vytvořené při odbourávání buněk v těle, látkové výměně.
V naší poradně s názvem ČERVENÁ ŘEPA - KONTRAINDIKACE S VALFARINEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rudolf Suchý.
Dobrý den článek se mi líbil poskytl řadu zajímavých informací. Prosím ještě o doplnění jak vysoká je koncentrace vitaminu K v jedné deci vypisování šťávy z červené řepy a zda je to vůbec vhodné konzumovat při ozařování po operaci zhoubného nádoru.
Děkuji R. S.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
1 dcl šťávy z červené řepy obsahuje 0,2 mikrogramu vitamínu K. Je to zanedbatelné množství a není třeba se vůbec zabývat množstvím snědené / vypité řepy v souvislosti s léčbou Warfarinem.
Co se týče vlivu na probíhající léčbu po odstranění nádoru, tak existuje studie, která říká, že červenářepa je zdraví prospěšná funkční potravina a může být potenciálně prospěšná i při rakovině. Konkrétně může pomoci lépe zvládnout nežádoucí účinky spojené s chemoterapií.
Kyselina močová, jež se nachází v lidském těle, pochází ze dvou zdrojů: z potravinových purinů a purinů, které vznikají při odbourávání buněk tělu vlastních. Kyselina močová představuje přirozený koncový produkt odbourávání purinů, které jsou obsaženy v buněčných jádrech (endogenní puriny), a purinů, které jsou přijímány v potravě a vznikají při látkové přeměně (exogenní puriny).
Dna se vyznačuje zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi. Tato látka se v těle vyskytuje běžně, překročí-li však její množství určitou hodnotu, dojde k jejímu vysrážení a k tvorbě krystalů, které se ukládají nejčastěji v okolí kloubů nebo v ledvinách. Při tomto onemocnění dodržujte dietu s nízkým obsahem purinů, protože právě z těchto látek vzniká kyselina močová.
V naší poradně s názvem DNA A VYRÁŽKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renáta Charvátova.
Prosím můžu s nemocí DNA jist KUSKUS,Červenou řepu,Křen,cibuli a česnek?Děkuji za odpověď zdraví Renáta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
I když máte dnu, tak můžete jíst co chcete, jen některé věci smíte jenom po troškách. Důležité je hlídat si obsah purinů v potravinách. Obvykle, co má mnoho bílkovin, bude mít i vysoké puriny.
Kuskus, křen, cibule a česnek mají jen málo purinů, takže je můžete jíst dle libosti bez omezení.
Červená řepa sice obsahuje jen malé množství purinů, ale má v sobě oxaláty, které podporují vznik ledvinových kamenů. Dna také podporuje vznik ledvinových kamenů. U červené řepy je tedy třeba hlídat její množství, které by nemělo překročit v průměru půl hrnku nakrájené řepy denně.
Puriny jsou součástí dědičné informace každé buňky. Vyskytují se téměř ve všech rostlinných a živočišných potravinách, a to v různém množství. Živočišné potraviny obsahují zpravidla více purinů než potraviny rostlinné, což je dáno tím, že rostlinné potraviny disponují menším množstvím buněčných jader. Kyselina močová, jež se nachází v lidském těle, pochází ze dvou zdrojů: z potravinových purinů a purinů, které vznikají při odbourávání buněk tělu vlastních. Kyselina močová totiž představuje přirozený koncový produkt odbourávání purinů, které jsou obsaženy v buněčných jádrech (endogenní puriny), a purinů, které jsou přijímány v potravě a vznikají při látkové přeměně (exogenní puriny).
V naší poradně s názvem SALÁTOVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Beer.
Děkuji za odpověď na meloun. a co tak salátovky tam
je semen taky dost.Předem děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Salátové okurky jsou prospěšné i se semínky. Salátová okurka obsahuje jen 2 puriny na 100g a okurka nakládačka obsahuje 3 puriny na 100g. Takže oba druhy okurek můžete při dně konzumovat v libovolném množství.
Při zvýšené degradaci purinů na kyselinu močovou dochází k metabolickému onemocnění označovanému jako dna. Při dně je porušena přeměna bílkovin – nukleoproteinů, které obsahují purinové látky. Při tomto onemocnění organismus není schopen dostatečně odbourávat puriny. Nejvíce náchylní na onemocnění dnou jsou muži ve středních letech, zvláště v případě, že k tomu mají genetické sklony. V současnosti dna postihuje asi jednoho člověka ze sta.
Vysoká koncentrace kyseliny močové v krvi může způsobit krystalizaci této látky. Vytvořené drobné krystalky se pak zabodávají do okolní tkáně. Často jsou postiženy klouby a výjimkou není ani dna v koleni. V postižených místech se vytváří zánět a dochází k nesnesitelné bolesti. Nejčastějším výskytem takzvaných dnavých tofů jsou drobné klouby na dolních a horních končetinách, typicky na palci u nohy. Postiženy mohou být ale i jiné klouby, nebo třeba i ušní lalůček. Dna je bolestná zánětlivá artritida, která se vyznačuje náhlou a silnou bolestí, citlivostí a otoky v kloubech, obvykle ve špičce nohy. U tohoto onemocnění se doporučuje nízkopurinová dieta.
Puriny samy o sobě nejsou problém. Jsou to látky přirozeně produkované v lidském těle a také je můžeme najít v mnoha potravinách. Problém spočívá v tom, že se puriny rozkládají na kyselinu močovou, která může tvořit krystalky ukládající se v kloubech a způsobující bolest a zánět. Tato bolest je označována jako dna nebo dnavý záchvat.
Jedna třetina kyseliny močové ve vašem těle je ta, která vznikne v důsledku rozpadu purinů získaných z jídla a pití. Pokud tedy budete jíst hodně potravin s obsahem purinů, vaše tělo bude mít vyšší hodnoty kyseliny močové. I když se tato kyselina může zdát jako neškodná, protože není nijak cítit, její velké množství v těle může vést ke dně či vytvoření ledvinových kamenů. A to už může být pěkný problém. Bezpurinová dieta je tedy ideální pro každého, kdo bojuje s dnou nebo ledvinovými kameny. Obecně se při této dietě doporučuje jíst hodně ovoce a zeleniny namísto mastných uzenin.
V naší poradně s názvem PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Nejím nic od masa, od mléka jen podmáslí a přesto mám zvýšenou hladinu kyseliny močové, prosím o sdělení zda suché drožďové lupínky, které používám místo sýra, mají také značný počet purinů jako čerstvé droždí, děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Puriny jsou výsledkem trávení a vznikají stále. Některé potraviny vyprodukují purinů více jiné méně. To, že máte zvýšenou kyselinu močovou, i když držíte dietu znamená, že Vaše ledviny velmi omezeně tuto kyselinu pouští ven prostřednictvím moči. Existují speciální léky, které zcela zabrání vzniku kyseliny močové při trávení. Zeptejte se na ně svého ošetřujícího lékaře. Droždí bohužel obsahuje obrovské množství purinů (až 300 mg na 100 gramů) a vyprodukuje mnoho kyseliny močové, proto nelze doporučit jeho používání pro nemocné dnou. A to platí i na výrobky, kde je droždí použito při výrobě.
Sterilovaná červenářepa se konzumuje hlavně v období, kdy není k dostání syrová. Nejlepší účinky na zdraví má syrová červenářepa, ze které se připraví salát nebo šťáva. Sterilovaná řepa má také příznivé účinky na lidský organismus, ale jejich hodnoty nejsou již tak vysoké jako u syrové.
Červená řepa (beta vulgaris) je kulatá nebo někdy válcovitá kořenová zelenina. Konzumována bývá čerstvá, vařená, nakládaná nebo konzervovaná. Známa je od doby, kdy ji Řekové jedli již před 2000 lety. Tmavě červená barva z řepy se objeví v moči nebo i ve stolici. Pokud ji sníte, můžete si myslet, že máte v moči nebo ve stolici krev. To je obzvláště znepokojivé pro lidi, kteří používají léky na ředění krve, protože krvácení je jedním z rizik těchto léků. Obarvení moči nebo stolice dočervena po snědení řepy není z krve, ale z látek, které se nazývají betalainy. Batalainy jsou přírodní pigmenty, které dodávají řepě její charakteristickou purpurovou až temně rudou barvu. Při snědení řepy se tyto pigmenty dostávají do moči a stolice a obarvují je. Betalainy mají léčivé účinky - mohou snížit zánět v těle a chránit DNA před oxidačním poškozením a pomáhají udržovat zdravé a pružnější cévy. Ve větším množství však může červenářepa přispívat k tvorbě ledvinových kamenů.
