Všimnout si malé bouličky, váčku nebo průhledného útvaru v oku dokáže člověka okamžitě vyděsit. Mnoho lidí si v takové chvíli automaticky vybaví nejhorší možné scénáře a začne se obávat vážného onemocnění nebo nádoru. Nejistotu často zvyšuje fakt, že útvar někdy nebolí a jindy naopak nepříjemně dráždí.
Ve skutečnosti však platí, že většina cyst v oku je nezhoubná a představuje spíše kosmetický nebo funkční problém než skutečné zdravotní riziko. Zároveň ale existují situace, kdy cystu nelze jen přehlížet. Cílem tohoto článku je pomoci pochopit rozdíl mezi stavem, který lze v klidu sledovat, a situací, kdy je na místě zbystřit.
FAQ – Často kladené otázky
Může být cysta v oku rakovina?
Cysta v oku je ve většině případů nezhoubný útvar a s rakovinou nijak nesouvisí.
Nádorová onemocnění oka jsou vzácná a obvykle se chovají jinak než běžné cysty. Typické cysty jsou pomalu rostoucí, často dlouhodobě neměnné a nezpůsobují bolest ani poruchu vidění. Pokud je útvar stabilní týdny až měsíce, jde o silně uklidňující signál. Přesto platí, že jakákoli rychlá změna vzhledu, barvy nebo velikosti by měla být důvodem k odbornému vyšetření.
Může cysta v oku sama zmizet?
Ano, některé cysty v oku mohou samovolně zmenšit nebo vymizet, zejména drobné povrchové útvary.
Často se tak stane u cyst vzniklých podrážděním nebo přechodným ucpáním žlázek. Proces bývá pomalý a může trvat týdny až měsíce. Důležité je cystu nemačkat ani se ji nesnažit propichovat. Pokud se útvar postupně zmenšuje a nezpůsobuje obtíže, je sledování zcela dostačující postup.
Je normální, že mám cystu v oku už několik měsíců?
Ano, u mnoha lidí je dlouhodobě přítomná cysta zcela běžným a neškodným nálezem.
Stabilita v čase je jedním z nejdůležitějších uklidňujících znaků. Pokud se cysta měsíce nemění, nebolí a neovlivňuje vidění, obvykle není důvod k obavám. Lékaři často volí vyčkávací postup právě proto, že takové cysty nepředstavují zdravotní riziko a zásah by byl zbytečný.
Cysta v oku bolí – je to špatné znamení?
Bolest u cysty v okunení typickým příznakem samotné cysty.
Pokud se objeví bolest, tlak nebo výrazná citlivost, často jde spíše o zánětlivý proces v okolí cysty než o cystu samotnou. Bolestivost je signálem k vyšetření, nikoli automaticky známkou vážného onemocnění. Lékař posoudí, zda jde o zánět, podráždění nebo jiný problém vyžadující léčbu.
Jaký je rozdíl mezi cystou v oku a cystou na víčku?
Rozdíl spočívá především v umístění útvaru.
Cysta na víčku se nachází v kůži nebo podkoží víčka a často se zaměňuje za cystu v oku. Skutečná cysta v oku se nachází na povrchu oka nebo uvnitř oka samotného. Tento rozdíl je důležitý, protože útvary na víčku jsou mnohem častější a většinou zcela neškodné, zatímco cysty v oku jsou méně časté.
Může cysta v oku ovlivnit vidění?
Většina cyst v okuvidění neovlivňuje.
Výjimkou mohou být cysty umístěné v blízkosti zorné osy nebo větší útvary, které mechanicky překážejí. Jakékoli zhoršení vidění, stín v zorném poli nebo rozmazané vidění v souvislosti s cystou je důvodem k neodkladnému vyšetření. Stabilní cysty bez vlivu na vidění obvykle nevyžadují zásah.
Souvisí cysta v oku se zánětem?
Cysta a zánět nejsou totéž, i když se mohou někdy kombinovat.
V naší poradně s názvem PRASKLA ZILKA V OKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Zylová.
Dobry den ,praskla mi zilka v oku a mam pul oka cervene .Je to poprvé a trochu to boli a nevim proc mi praskla nikdy jsem nemela problém .Musim nastivit lekare ocniho . Spozdravem pekneho dne Zylova Jana .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemusíte k lékaři. Sice to vypadá hrozně, ale samo se to během deseti dnů vstřebá.
Popraskané žilky v očích trápí lidi, kteří dlouhé hodiny pracují u monitorů bez denního světla. Potápění do velké hloubky může rovněž způsobit popraskané žilky v oku. Popraskané žilky v očích jsou i průvodním jevem zánětu oční spojivky. Zánět spojivek se na pohled projevuje zarudlou a zanícenou průhlednou blankou, jíž je pokryta vnitřní strana očních víček. Zarudlé je i bělmo očí. Zánět spojivek může způsobovat alergie. Poměrně častým alergenem je srst hlodavců: morče, oblíbení potkani. Stačí, aby si dítě se zvířetem hrálo, a pak se mimoděk dotklo svého obličeje. Kromě červených očí a zarudlých spojivek provází alergický zánět spojivek většinou i otok víček (oči se zúží do štěrbin).
Praskání žilek v oku způsobuje některým lidem užívání určitých léků, zejména takových, které minimalizují riziko vzniku trombóz.
Pro některé lidi není vhodná korekce oční vady pomocí kontaktních čoček. U citlivějších jedinců mohou čočky způsobit praskání žilek v oku (pálení, svědění, zarudnutí, pocit „písku v očích“).
Krví zbarvené bělmo někdy provází nestřídmou konzumaci alkoholu.
Žilka v oku praskne po nenadálém tlaku. Může to být přímý tlak fyzický, což nastane nejčastěji při nějaké rvačce nebo zápasu, při kontaktním sportu, autonehodě a podobně. Popraskané žilky v očích jsou velmi často doprovodným jevem porodu. Prasklými žilkami trpí někteří lidé i při naprosto banálním zvracení. Žilky v oku praskají rovněž lidem s vysokým krevním tlakem.
V naší poradně s názvem PRASKLÁ ŽILKA V OKU PŘÍČINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel STANISLAV.
Dobrý večer,beru 5,5 roku Walfarín adnes poprvé na schuzi mě prasklá žilkav oku,tak že mě zalila celé oko krví.Mám jít k lékaři nebo to mám přejde samo.Děkuji Standa
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Léčba bude nejspíše probíhat tak, že se to nechá volně vstřebat během tří týdnů. Nicméně by to měl vidět oční lékař. Jde o váš zrak, který je nenahraditelný. Proto si co nejdříve sjednejte kontrolu u očního lékaře a nechte si změřit srážlivost krve.
V souvislosti s rozvojem mikrochirurgie oční sítnice dochází v posledním desetiletí k prudkému nárůstu počtu lidí, kteří mají po operaci v oku namísto sklivce silikonový olej. Jsou to především lidé po operaci odchlípené sítnice, po operaci sítnice poškozené cukrovkou anebo po operaci vážného očního úrazu. Silikonový olej se v těchto případech používá jako takzvaná nitrooční tamponáda, která nahrazuje odstraněný sklivec a šetrně přitlačuje poškozenou sítnici k jejímu podkladu do doby, než se zahojí. Po zhojení sítnice se olej z oka zpravidla po několika měsících odstraní. Často je však stav sítnice natolik závažný, že je nutné olej v oku ponechat natrvalo.
Optik nebo optometrista se tedy bude ve své praxi stále častěji setkávat s problémem řešení refrakce takového oka a neměl by být tímto stavem zaskočen. Index lomu silikonového oleje (1,405) je odlišný od indexu lomu sklivce (1,336). Refrakce oka se silikonovou tamponádou se liší podle toho, zda se jedná o oko fakické (s původní „živou“ nitrooční čočkou), pseudofakické či artefakické (s umělou nitrooční čočkou), anebo afakické (bez čočky).
U fakického a pseudofakického (artefakického) oka vyplňuje silikonový olej dutinu sklivcového prostoru a v přední části je v kontaktu se zadní plochou čočky (ať už původní, tedy živé, anebo umělé). Při tomto stavu dochází k hypermetropickému posunu refrakce oka, a to zpravidla o +4 až +6 D. Pokud bylo oko před operací emetropické, stává se po operaci silně hypermetropickým, což může operovaná osoba těžko snášet. Často vznikají potíže s binokulárním viděním, poněvadž operovaný jedinec má zpravidla silikonový olej jen v jednom oku. Výjimkou jsou myopové, kterým se po vyplnění sklivcového prostoru silikonovým olejem sníží myopie o 4 až 6 D. Vzácně i s myopem s refrakcí kolem –5 D, který se po dobu přítomnosti silikonového oleje v oku stane emetropem a mohou se zcela odložit brýle.
U složitých operací sítnice je někdy nutné z oka odstranit čočku a vložení umělé nitrooční čočky není až do zhojení oční sítnice žádoucí. Může vzniknout stav, kdy se silikonový olej nachází v afakickém oku. Silikonový olej má velké povrchové napětí, vytváří v oku velkou bublinu vyplňující sklivcový prostor. Přední plocha této bubliny se mírně vyklenuje v oblasti zornice do přední komory, avšak ta zůstává vyplněna komorovou tekutinou. Normální původně emetropické a po odstranění čočky afakické oko má refrakci přibližně +10 až +12 D. Ve skutečnosti však má původně emetropické a po odstranění čočky afakické oko se sklivcovým prostorem vyplněným silikonovým olejem refrakci také jen asi +4 až +6
Ve svém příspěvku HUBNUTÍ PODLE MANČINGOVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
28 denní očistný program podle Antonie Mačingové je účinná očistná kůra na 28 dní.
Mačingová dieta a detoxikační mančingová dieta - jídelníček na 28 dní:
1. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Brokolice s česnekem, strouhaný nízkotučný sýr
Večeře: Salát s červené řepy , strouhaný sýr
2. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Fazolové lusky s česnekem, strouhaný sýr
Večeře: Salát z červené řepy, vařené vajíčko
3. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Salát z červené řepy , strouhaný sýr
Večeře: Mrkvový perkelt, strouhaný sýr
4. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky , med
Oběd: Mrkvová perkelt, strouhaný sýr
Večeře: Prokládána cuketa
5. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Prokládaná cuketa
Večeře? Fazolové lusky česnekem, strouhaný sýr
6. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Fazolové lusky se zázvorem
Večeře: Brokolice s česnekem, vařené vajíčko
7. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd? Salát z červení řepy, vařené vajíčko
Večeře: Mrkvová perkelt, strouhaná sýr
8. DEN Snídaně:BIO bílý jogurt, vlašské ořechy, med, skořice
Oběd: Široké bezvaječné těstoviny s kedlubnou
Večeře: Boršč
9. DEN Snídaně: Kiwi, banán, ořechy, med mletá skořice
Oběd: Brokolice na česneku se zázvorem, nízkotučný sýr
Večeře: rychlá hrachová polévka
10. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, med, hrozinky
Oběd: Mrkvový perkelt, nízkotučný sýr
Večeře: Salát z červené řepy, vajíčko
11. DEN Snídaně: BIO bílý jogurt, vlašské ořechy, med, skořice
Oběd: Fazolové lusky, vajíčko
Večeře: Červená řepa s ořechy a sušenými švestkami
12. DEN Snídaně: Kiwi, banán, ořechy, med, mletá skořice
Oběd: Bezvaječní těstoviny se špenátem
Večeře: Rychlá hrachová polévka
13. DEN Snídaně:Mrkev, jablko, ořechy, med, hrozinky
Oběd: Mrkvový perkelt, sýr
Večeře: Boršč
14. DEN Snídaně: Vyberte si snídani, která Vám v tomto týdnu nejvíc chutnala
Oběd: Kuře s celerem
Večeře: Brokolice na česneku, se zázvorem a strouhaný nízkotučný sýr
15. DEN Snídaně: Šťáva z červeného grepu-2dcl a 2 sojové nebo grahamové rohlíky, med a ořechy
Oběd: Kuře s celerem
Večeře: červená řepa s ořechy a sušenými švestkami
16. DEN Snídaně? Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Zeleninová polévka, fazolové lusky, salát s červené řepy
Večeře: Mozzarella, rajče nebo okurky
17. DEN Snídaně: vařené jáhly, ořechy, sušené švestky, med
Oběd: Zeleninová polévka, prokládaná cuketa
Večeře: Zeleninová polévka
18. DEN Snídaně: Bílý nízkotučný jogurt, ořechy, med
Oběd: Vařená červená řepa, tuňák, cibule
Večeře: Salát z červené řepy, smažená krutí prsa obalena v mletých vlašských ořechách
19. DEN Snídaně: Pohankové vločky zalité sojovým mlékem strouhané jablko , ořechy, med
Oběd: Celerové hranolky, filety s mořské tresky na másle
Večeře: Mrkvový perkelt, strouhaný sýr, brokolice s česnekem
20. DEN Snídaně:Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Celerové h
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar.
Tik je sám o sobě velmi nespecifický příznak, který je většinou projevem psychického vyčerpání organismu či jiného stresu. Pokud se vyskytuje izolovaně pouze na oku a netrvá více než několik dnů až týdnů, nepovažujeme ho za nikterak závažný problém. V opačném případě však může upozornit na závažnější onemocnění, proto je pak rozhodně vhodné absolvovat i vyšetření neurologem.
Pokud se pacient obrátí s tikem v oku na oftalmologa, bude pravděpodobně následovat standardní biomikroskopické vyšetření očí, vyšetření zrakové ostrosti a nitroočního tlaku. Podle nálezu a eventuálně dalších případných potíží pak specializovaná vyšetření – neurologické, biochemické.
V ambulanci očního lékaře je totiž důležité odlišit, zda se jedná skutečně o pravý tik víček, jak zde byl již popsán, či o jiný subjektivní pocit podobný tiku, který může doprovázet různá oční a očnicová onemocnění. Z těch nejčastějších lze jmenovat nitrooční záněty, takzvané uveitidy, kdy bolest a tlak v oku lze rovněž vnímat jako „cukání“ v oku. Z očnicových příčin jsou to stavy, kdy je porušen kostěný strop očnice (vrozeně nebo například tumorem) a pulzace cév mozkových plen a mozku se potom přenáší i na oko a ostatní obsah očnice. Pulsování oka spolu s viditelným vystoupením oka z očnice a šelestem, který slyší často i pacient, se pak objevuje u závažného nitrolebního cévního onemocnění, takzvané karotido-kavernózní píštěle.
Ve svém příspěvku UCPANÁ ŽILKA V OKU ALIAS OČNÍ MRTVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Beneš.
po ocni mrtvici mám ztrátu zraku na pravém oku, po vyšetření me bylo zděleno,že stav je nevratný, byl jsem v nemocnici do dvou hodin ovše vyšetření trvalo přílis dlouho, než jsem se dosta na JIP neurologie jíž zrak nezachránily, vidím na pravé oko částečne,byl odebrán řidičský prukaz stim , že když se stav zlepší bude mi navracen. Lečba brobíhá pouze tím, že jsou mi podávány leky na snížení cholesterolu a vysoky tlak s kterým se léčím již delsí dobu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pojem cysta v oku se v běžné řeči používá velmi nepřesně. Lidé jím často označují jakýkoli útvar, který v oblasti oka vidí, nahmatají nebo cítí jako cizí těleso. Z lékařského pohledu však cysta znamená dutinku vyplněnou tekutinou nebo polotekutým obsahem, která má vlastní stěnu.
Ne každý váček, boulička nebo otok je tedy skutečnou cystou. Často jde o zánětlivý útvar, ucpanou žlázku nebo změnu na víčku, která se pouze nachází v blízkosti oka. Záměna pojmů je jedním z hlavních důvodů zbytečných obav.
Důležité je také rozlišovat mezi útvarem v oku samotném a útvarem na víčku. Řada potíží, které lidé popisují jako cystu v oku, se ve skutečnosti nachází na víčku nebo jeho okraji a samotného oka se přímo netýká.
V naší poradně s názvem UCPANÁ ŽILKA V OKU ALIAS OČNÍ MRTVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Veltruská.
Dobrý den,manžel má dvojité vidění na pravém oku,když se dívá přímo před sebe,tak se mu druhé oko stáčí do vnitřního koutku.Může se jednat o mrtvici,nebo něco jiného.U očního lékaře je vše v pořádku.Můžete mi prosím poradit jaká by mohla být příčina jeho problému?
Děkuji Veltruská
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dvojité vidění postihující jedno oko je méně časté a obvykle je způsobeno očními problémy, jako jsou:
- SUCHÉ OČI – když oči neprodukují dostatek slz;
- ASTIGMATISMUS – běžný stav, kdy část oka nemá dokonalý tvar;
- ŠEDÝ ZÁKAL – zakalené skvrny na přední straně očí;
- KERATOKONUS – když se čirá vnější vrstva oka (rohovka) ztenčuje a mění tvar;
Přesnou příčinu strabismu (šilhání) může určit lékař. Zkuste vyšetření u jiného očního lékaře. Ze zákona máte nárok na jedno kontrolní vyšetření.
Zatím můžete zkusit použít umělé slzy, které koupíte v lékárně.
Pokud se objeví v oku hnis, může se jednat o zánět spojivek. Spojivky se nacházejí na spodní straně víček. Jestliže zde probíhá zánět, který je většinou bakteriálního původu, jsou spojivky zarudlé, citlivé, slzí a jejich povrch pokrývá žlutý hnis. Oko pak bývá po ránu slepené a řasy jsou plné zaschlého hnisu. Při pobytu na světle je oko citlivé, může se objevit i bolest hlavy.
Další příčinou hnisu v oku může být vřed na rohovce. Rohovka je na samém povrchu oka a je to dokonale průhledná membrána. Zánět je často způsoben nedokonalým čištěním nebo častým nošením očních čoček.
Zánět v oku projevující se tvorbou hnisu vzniká také při entropiu, což je stav, při němž je víčko přivráceno více k oku a řasy tak dráždí rohovku. Zde je nutné zároveň řešit příčinu, aby se záněty nemohly opakovat. S víčky souvisí také blefaritida, což je zánět okrajů očních víček. U některých typů zánětů je možné najít mezi řasami i olupující se šupinky.
Velmi časté záněty jsou ječné a vlčí zrno (chalazion). Oba tyto záněty jsou akutní. Ječné zrno postihuje vlasové váčky řas. Vlčí zrno pak postihuje mazovou žlázku, která se nachází nad tužší tkání víčka a jejímž úkolem je víčko promazávat pro snazší mrkání.
Při všech zánětech je častá citlivost oka na světlo, proto se doporučuje nosit sluneční brýle a oko zbytečně nedráždit. Zároveň je při hnisavém výtoku z oka důležité navštívit lékaře, protože je nutné začít zánět řešit. Navíc pacient může nakazit své okolí.
V naší poradně s názvem JAK LECIT JECNE ZRNO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda-li má někdo stejný potíže s ječným zrnem.V dubnu se mi udělal 3 krát do měsíce v pravém oku . A už ho mam opět v pravém oku. Něco jsem si o tom přečetla,,hygienu mám dostatečnou,každý den se odličuji,na obličej si nedává žádné krémy ani make-up.Ječné zrno je bolestivé,tečou mi slzy,v oku cítím strašné štípaní a občasné píchaní občas vidím mlhavě a nevím co s tím.Jestli někdo máte stejné potíže nebo podobné uvítám každou radu.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zkuste vyměnit ve svých šminkách vše, co přichází do kontaktu s očima. To znamená oční stíny, štětečky, řasenky, konturovací tužky, atd. Je pravděpodobné, že něco z toho bude infikované a při každém použití si zanášíte do oka opakovaně infekci. Od akutních problémů vám pomůže výplach oka borovou vodou, kterou běžně koupíte v lékárně. Kdyby problémy neustaly, tak budete zřejmě potřebovat antibiotika, které vám může předepsat jen oční lékař, takže zvažte už teď jeho návštěvu.
Poprvé byla larvální toxokaróza popsána v roce 1950, kdy byla z granulomu na sítnici malého dítěte izolována larva hlístice neznámého původu. O rok později byl publikován nález larev Toxocara spp. V mozku malého chlapce, který umřel v důsledku akutního zánětu mozkových blan. Roku 1952 Beaver a kolektiv popsali sérii podobných klinických případů u dětských pacientů, kteří vykazovali výraznou eozinofilii a multisystémové onemocnění neznámého původu. Při histopatologickém vyšetření vzorků tkání od těchto pacientů byly diagnostikovány larvy škrkavek. Od té doby byly larvy Toxocara spp. nacházeny v různých lézích oka a mnoha dalších orgánů (játra, mozek, plíce) po celém světě.
Oční formou jsou postiženy spíše starší děti a dospělé osoby. Samice červa vyloučí do střeva hostitele denně až 200 tisíc vajíček. Čerstvě vyloučená vajíčka mají silné obaly. V půdě může larva přežívat až dva roky.
Onemocnění se projevuje poruchou vidění, postižení mozku, srdce, ledvin, chudokrevností a otoky kloubů. Závažnost onemocnění závisí na počtu pozřených vajíček, tedy i na počtu migrujících larev, a na imunitním stavu postiženého jedince. Většina nakažených osob netrpí vážnými zdravotními problémy; o tom, že jsou tito lidé infikováni, se mohou dozvědět náhodně při jiném vyšetření. Onemocnění je prokazováno na základě vyšetření krve u osob všech věkových kategorií. Možné jsou také opakované nákazy. Postižení bývá zpravidla jednostranné a poškození tkání, vznikající migrační aktivitou larev, vede k řadě patologických změn v oku. Který z klinických obrazů očního postižení se vyvine, závisí zřejmě na řadě faktorů, jako je místo, kudy larva pronikne z krevního řečiště do nitroočních tkání, zda jsou vstupní branou do oka retinální či chorioidální cévy a podobně. Vzácně může být larva viditelná oftalmoskopicky, většinou jsou ale nálezy larvy v oku ojedinělé.
Diagnostika oční formy larvální toxokarózy spočívala prakticky až do poloviny sedmdesátých let v nalezení a určení larvy či jejích fragmentů v tkáni. Sérologická diagnostika v té době nedávala uspokojující výsledky. Teprve příprava TES antigenů a zavedení citlivých reakcí ELISA a Western blotingu umožnilo zdokonalení diagnostiky oční formy l. t., a tím i snížení počtu zbytečných enukleací očního bulbu při podezření na přítomnost zhoubných projevů. Protože tkáně oka při samostatném postižení celkem neochotně imunologicky odpovídají, nalézáme při běžné sérodiagnostice oční formy častěji nízké hodnoty protilátek. Střední a vysoká hladina IgG globulinů při klinickém nálezu v oční tkáni by měla vést klinika k pátrání po současném postižení viscerálních orgánů, které se obvykle projeví i
Ve svém příspěvku PIGMENT V OKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pigment v oku.
Dobry den. Pritel si do oka pich hrebik a od te doby ma pigmentovou skvrnu v oku, na oko vidi pouze do boku,kdyz se diva rovne, tak ne. Lekarka mu rekla, ze je mozna laserova operace, ale je velmi draha. Mohl by mi nekdo poradit, jestli tento.druh zakroku nejaka pojistovna hradi, alespon castecne? Nejde o kosmetickou vadu,ale o zdravotni problem, pri kterem ho nechteji po zdravotni prohlidce ani zamestnat..dekuji za kazdou radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Drobné obtíže není nutno léčit. Nejlepším vitaminem na léčbu tiku v oku je B12, ten je k dostání v lékárně v podobě B-komplexu (Forte). Můžete konzumovat od 1 do 3 tablet denně. Výhodou B-komplexu je to, že neobsahuje jen vitamin B12, ale celou skupinu vitaminů B. Vitamin B12 také najdete v rybím tuku anebo pivovarnických kvasnicích. Dalším vitamínem, který pomáhá, je magnézium (hořčík). Pozor, ať se nepředávkujete, působí to totiž i na srdce. Můžete si jej koupit v lékárně, ale mnohdy stačí i vhodná minerálka nebo banány. Většinou však problém s tikem zmizí stejně rychle, jak přišel. Pokud tik v oku nevymizí do dvou měsíců, navštivte ošetřujícího lékaře, který zahájí léčbu. Až při těžších stavech se již používají léčiva, a to neuroleptika (tiaprid, risperidon), dále se využívají antidepresiva a benzodiazepiny.
V naší poradně s názvem KRVAVÉ OKO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Již delší mi v oku "praská žilka". Na očním mi dávali na dříve kapky
na suche oči, po nich na alergii následovaly antibiotika ty nepomohly atd.Pri poslední návštěvě na očním mi doktorka řekla, že musím byt do týdne zdravá. Kapky ne zabraly a já mám stále stejně problémy.Bojím se aby se za tim neschovavalo něco vazneho.A nevím co mám dělat jestli jít k jinému dr.Jsem po transplantaci srdce.
Děkuji za odpověď
Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Po transplantaci srdce určitě užíváte nějaký lék proti srážení krve a jeho vedlejším nežádoucím účinkem může být prosakování kapilár v očích - praskání žilek. Obvykle stačí upravit dávkování a nebo vyměnit lék za jiný. O všem se poraďte se svým kardiologem.
Bylo prokázáno, že v některých případech oční mrtvice zvyšují ostrost vidění kortikosteroidy, pokud jsou ovšem podány dostatečně brzy. Kortikosteroidy snižují netěsnost cév, tím zmírňují otoky a zlepšují krevní oběh. Kortikosteroidy jsou léčbou hlavně u arteritické přední ischemické oční neuropatie, protože se jedná o oční mrtvici, která se zdá být častěji způsobena sníženým průtokem krve a zánětem, na rozdíl od skutečného ucpání krevní cévy malou částicí nebo embolií. Někteří lékaři předepisují léky na snížení očního tlaku v naději, že zlepší průtok krve do zrakového nervu.
Byl proveden určitý výzkum o možnosti předepisování léků, které působí jako neuroprotekce, která může regenerovat nervová vlákna v optickém nervu. Neexistuje však žádný přesvědčivý důkaz, že tyto léky poskytují nějaký přínos. Jiná léčba je zaměřena na kontrolu kardiovaskulárních rizikových faktorů, aby nedošlo k oční mrtvici na druhém oku, protože existuje 30% pravděpodobnost, že k ní dojde do tří let i na druhém oku.
V naší poradně s názvem PRASKLA ZILKA V OKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Simona Kopecka.
Dobry den,pred 2 tydny mi poprve praskla zilka v oku tesne u duhovky.Vzdy kdyz to uz vypada,ze se krev vstrebava,tak se mi tam znovu objevi cerstve zakrvaceni,za tech 14 dni je to uz po treti.Je to bezne,nebo to mam resit u ocniho lekare?Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není to běžné a je potřeba, aby vám oko vyšetřil oční lékař a zjistil příčinu.
V oblasti oka se může objevit několik typů cyst, které se liší svým původem, vzhledem i dalším vývojem. Pro pacienta je důležité vědět, že většina z nich má nezhoubný charakter a často nevyžaduje okamžité řešení.
Retenční cysty
Retenční cysty vznikají nejčastěji následkem ucpání drobných vývodů žlázek. Projevují se jako malé, hladké a často průhledné váčky. Typicky jsou nebolestivé a jejich velikost se mění jen velmi pomalu.
Cysty spojivky
Cysty spojivky se nacházejí na povrchu oka a bývají dobře viditelné. Vypadají jako průhledné nebo lehce bělavé útvary, které se mohou mírně posouvat. Pro lepší orientaci lze využít vizuální srovnání, například cysta spojivky oka – fotografie.
Cysty víček
Cysty víček patří mezi nejčastější útvary, které lidé mylně považují za cystu v oku. Patří sem například chalazion nebo aterom. Tyto útvary se nacházejí na víčku a nikoli v oku samotném. Vizuální přehled lze najít například zde: chalazion víčka – fotografie.
V této části je vložena srovnávací tabulka, která porovnává typy cyst podle vzhledu, bolestivosti, růstu a obvyklého postupu.
Ne každá cysta v oku vyžaduje zásah. V mnoha případech je sledování správným a bezpečným postupem.
Typickými znaky neškodné cysty jsou malá velikost, nepřítomnost bolesti a minimální nebo žádná změna v čase. Pokud se útvar týdny až měsíce nemění, jde o důležitý uklidňující signál.
Velká část cyst v oku je nezhoubná a nemá žádnou souvislost s nádorem. Rozhodnutí cystu pouze sledovat tedy neznamená zanedbání péče, ale často správnou lékařskou volbu.
Vyšetření cysty v oku je ve většině případů jednoduché, nebolestivé a probíhá ambulantně. Jeho cílem není jen potvrdit, že jde o nezhoubný útvar, ale především vyloučit stavy, které by mohly ohrozit zrak nebo vyžadovat aktivní léčbu.
Oční vyšetření
Základem je vyšetření očním lékařem, který zhodnotí polohu, velikost a vzhled útvaru. Součástí bývá vyšetření štěrbinovou lampou, díky které lze detailně posoudit povrch oka i okolní tkáně.
Kdy je potřeba další zobrazovací metoda
Další vyšetření jsou nutná jen výjimečně, například pokud je cysta hluboko uložená nebo není jasné, z jaké struktury vychází. V takových případech může lékař doporučit zobrazovací metody k upřesnění nálezu.
Proč se biopsie provádí jen výjimečně
Odběr vzorku tkáně není u většiny cyst v oku nutný. Přistupuje se k němu pouze tehdy, pokud má útvar atypické znaky nebo se chová neobvykle. Rutinně se biopsie neprovádí, protože většina cyst má jednoznačně nezhoubný charakter.
Červená řepa může ovlivnit účinek Warfarinu nepřímo, zejména při změně množství ve stravě. Nejde o přímou kontraindikaci, ale o možný vliv na stabilitu INR.
V praxi záleží na dlouhodobé konzistenci příjmu. Pokud je červená řepa konzumována pravidelně ve stejném množství, organismus i dávkování Warfarinu se obvykle přizpůsobí. Problém nastává při náhlém zvýšení nebo snížení příjmu, například při zahájení „zdravé diety“. Největší riziko představují nárazové změny, nikoli samotná potravina. Stabilita jídelníčku je pro bezpečnost léčby důležitější než striktní zákazy.
Je červená řepa při Warfarinu zakázaná?
Červená řepa není při léčbě Warfarinem plošně zakázaná. Většina pacientů ji může jíst bez zásadních komplikací.
Rozhodující je forma a četnost konzumace. Běžná porce vařené nebo pečené řepy jednou až dvakrát týdně obvykle nepředstavuje problém. Naopak pravidelné pití řepné šťávy nebo výrazné zvýšení příjmu může vést ke změnám INR. Absolutní zákaz se obvykle nedoporučuje, spíše se klade důraz na informovanost pacienta. Každá změna stravy by měla být promyšlená a ideálně konzultovaná.
Může červená řepa snížit hodnotu INR?
Ano, u některých pacientů může červená řepa přispět ke snížení INR, zejména pokud je zařazena ve větším množství.
Tento efekt souvisí především s obsahem vitamínu K a celkovým vlivem stravy na metabolismus Warfarinu. Pokles INR znamená vyšší riziko tvorby krevních sraženin, což je klinicky významné hlavně u pacientů s fibrilací síní nebo po trombóze. Nejde o okamžitý efekt, změny se často projeví až při další kontrole. Pravidelné sledování INR pomáhá tyto výkyvy včas zachytit.
Je rozdíl mezi vařenou řepou a řepnou šťávou?
Ano, rozdíl je zásadní. Řepná šťáva má mnohem koncentrovanější účinek než běžná porce vařené řepy.
Šťáva obsahuje vysoké množství biologicky aktivních látek v malé dávce, což může výrazněji ovlivnit rovnováhu léčby. Zatímco vařená řepa bývá součástí jídla a její vstřebávání je pomalejší, šťáva se vstřebává rychle a ve vyšší koncentraci. Právě šťávy jsou nejčastější příčinou kolísání INR. Pokud pacient užívá Warfarin, je opatrnost u šťáv na místě.
Může červená řepa způsobit krvácení při Warfarinu?
Samotná červená řepa obvykle nezvyšuje riziko krvácení. Riziko krvácení souvisí spíše s vysokým INR než s konkrétní potravinou.
Řepa neobsahuje látky, které by přímo zesilovaly účinek Warfarinu směrem ke krvácení. Naopak, pokud by vedla ke snížení INR, rizikem je spíše trombóza. Obavy z krvácení po řepě jsou většinou neopodstatněné. Pokud se objeví modřiny nebo krvácivé projevy, je třeba řešit celkovou stabilitu léčby, nikoli izolovaně jednu potravinu. Klinický konte
Oko reaguje na to, že je rohovka poškozena nebo v mírném zánětu. K zarudnutí kapilár oka může dojít například při jemném poškození (poškrábání). Zarudnutí očí může být rovněž způsobeno potápěním v chlorované vodě s otevřenými očima, klimatizací. U suchých očí se doporučuje užívání zvlhčujících kapek. Pokud užíváte kontaktní čočky, měli byste se zaměřit na jejich čistotu. Zároveň by neměly být užívány v noci, ale jen přes den. Také sluneční záření má neblahý vliv na oči, proto je důležité, abyste nosili sluneční brýle, které vás chrání před UV zářením. Další příčinou mohou být alergie, zejména jarní alergie vyvolané pylem. V tomto případě je dobré užívat léky proti alergiím, jako je Claritine, Zirtec nebo Zodac. Nekorigované refrakční vady (šilhání) bývají automaticky doprovázeny zarudlýma očima. Mezi nejčastější příčiny zarudnutí kapilár patří každodenní konzumace alkoholu, únava a vysoký krevní tlak. Alkohol rozšiřuje cévy a tepny. V nejhorších případech může dojít k prasknutí žil. Cévy v oku jsou velmi citlivé a je pravděpodobné, že může dojít k jejich opětovnému poškození, někdy k tomu postačí i dost silné kýchnutí nebo zakašlání. Tyto skvrny vymizí po několika dnech, ale mohou se často opakovat, v tom případě se může jednat o poruchu krvácivosti nebo o prvotní příznaky vysokého krevního tlaku nebo cukrovky.
„Červené oko“ (naplnění vlásečnic spojivky krví) může nastat z mnoha důvodů. V praxi to jsou nejčastěji:
záněty spojivek způsobené bakteriemi, viry nebo kvasinkami;
alergické reakce;
astenopeické potíže (začervenání oka způsobené kombinací namáhání zraku – například v autě, u televize nebo u obrazovky počítače – spolu s nekorigovanou nebo nesprávně korigovanou vadou refrakce oka);
reaktivní hyperémie (oko může červenat při únavě, pláči, při nošení kontaktních čoček, vlivem mrazu či větru, při pobytu v zakouřené místnosti, při plavání v chlorované vodě a podobně);
poúrazové stavy (poškození oka mechanicky, zářením nebo chemikáliemi);
syndrom suchého oka (oko má porušené složení slzného filmu na svém povrchu; to vede k podráždění oka, k pocitu únavy a nepohodlí).
Oční lékaři tvrdí, že stanovit správnou diagnózu mezi těmito nejčastějšími možnostmi bez příslušného přístrojového vybavení a lékařských znalostí je nemožné. Ale je jasné, že při každé banalitě či nepříjemném pocitu v očích člověk hned nepoběží k očnímu lékaři.
V naší poradně s názvem ČERVENA ŘEPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela langová.
zajímalo by me jestli na DNU mohu jíst zavařenou červenou řepu dekuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Červená řepa obsahuje velké množství oxalátů, které podporují tvorbu ledvinových kamenů. Dna rovněž podporuje tvorbu ledvinových kamenů. Proto by nemělo být konzumováno větší množství červené řepy lidmi trpících dnou.
Většině pacientů s dnou udělá dobře, když se vyhnou potravinám s vysokým obsahem oxalátů. Dodržování diety s nízkým obsahem purinů a oxalátů pomůže dosáhnout úlevy od dny. Osoby trpící dnou, kteří již mají ledvinové kameny, by udělaly dobře, kdyby se zcela vyhýbaly potravinám bohatým na oxaláty.
Oxaláty jsou přírodní sloučeniny, které se nacházejí v zelenině, ovoci, ořechách a obilovinách. Příklady potravin s nejvyšším obsahem oxalátů: zelená listová zelenina, sója, mandle, brambory, čaj, rebarbora, obilná zrna a červená řepa. Oxaláty také přirozeně vznikají v lidském těle jako odpadní produkt.
Ideální by bylo mít nějaké univerzální „oční kapky na červené oko“. Nějaké takové „chytré oční kapky“, které by mohl mít člověk po ruce. Kapky, které by většinu výše jmenovaných stavů buď samy vyléčily, nebo alespoň obtíže při těchto stavech značně zmírnily. A napomohly případné další souběžné specifické léčbě mechanickým odstraňováním čehokoliv cizího z oka. Ovšem za podmínky, že by v žádném případě neuškodily, ať už by se v oku dělo cokoliv. Kapky, které by mohl každý s klidným svědomím na jakékoliv zarudlé oko použít. Bez nebezpečí předávkování. Každému. Novorozenci, dítěti i dospělému. A mít přitom jistotu, že pomohou a neublíží, i když není diagnóza přesně stanovena. Kapky bez interakcí s jinými léky. Kapky, které by mohly být „v zásobě“ doma, v autě. Jako první pomoc k vykapání či výplachům, když se do oka něco nepatřičného dostane. Nebo k řešení pocitu nepohody (diskomfortu) v očích, ať už je příčina jakákoliv. Dlouho se zdálo, že něco takového se nemůže podařit. Ale opak je pravdou. Jeden výrobce se nyní našel. A přitom nevynalezl nic nového. Použil jen to, co se už po staletí v léčbě očí s úspěchem používá. Výtažek ze světlíku lékařského. Tento výtažek zakomponoval do roztoku očních kapek s názvem OCUflash. Světlík lékařský má dezinfekční, antibiotický, svíravý (adstringentní) i protizánětlivý účinek. OCUflash splňuje vše, o čem jsme výše mluvili. Může se aplikovat dětem již od narození. Výrazně pomůže u pěti z šesti výše jmenovaných stavů červeného oka. Zmírní, ale nevyřeší plně jen syndrom suchého oka. V tomto případě musí být navíc aplikovány umělé slzy.
Lidské oko je velmi složitý orgán, který se skládá z mnoha malých částí. V oční kouli se nachází bělima, rohovka, živnatka, řasnaté tělísko, duhovka, zornice, čočka, sítnice a sklivec. Zároveň k oku patří také spojivka, slzní žláza, obě víčka (horní a dolní) i okohybné svaly.
Sítnice je tedy nezbytnou součástí oka, jedná se o jeho vnitřní vrstvu. Sítnice slouží ke snímání a předzpracování světelných jevů, které se do sítnice dostávají přes čočku. A samozřejmě i samotná sítnice se skládá z různých částí a vrstev. Existují dva pohledy na stavbu sítnice. První z nich popisuje mikroskopickou stavbu sítnice oka. Ta se skládá z deseti vrstev (pigmentové buňky, čivé výběžky, zevní ohraničující membrána, vnitřní jádrová vrstva, zevní plexiformní vrstva, vnitřní jádrová vrstva, vnitřní plexiformní vrstva, gangliové buňka, vnitřní ohraničující membrána, agony gangliových buněk). Sítnice je vyživována nepřímo z cévnatky, a pokud by tedy byla oddělena od ostatních složek oka, může dojít k odumření světločivných elementů. Zároveň se sítnice nachází ve vrstvě pigmentových buněk, ale není s nimi pevně spojená.
Všechny buňky, které jsou v sítnici obsažené, mají určitou funkci a nejsou v oku jen tak bez důvodu. Již zmíněné pigmentové buňky mají za úkol pohltit světlo a zabránit jeho odražení. Podílí se tedy na ostrosti vidění. Velmi podstatné jsou v oku také tyčinky a čípky, které se nacházejí ve vnitřní jádrové vrstvě. Právě tyto buňky jsou schopné reagovat na dopad světla. Tyčinky reagují na světlo, ale ne na barvy. Naopak čípky registrují barvy, ale potřebují k tomu dostatek světla. Ve vnitřní jádrové vrstvě se také nacházejí bipolární (jejichž úkolem je předávní vzruchu z čivých buněk), horizontální a amakrinní buňky (ty propojují bipolární i gangliové buňky mezi sebou a napomáhají tak předzpracování obrazu. Samotné gangliové buňky přeposílají informace z oka do mozku a jejich axony vytvářejí zrakový nerv.
Makroskopická stavba sítnice oka rozlišuje jen dva útvary v sítnici, a to slepou skvrnu a jamku se žlutou skvrnou. Slepou skvrnou vystupuje zrakový nerv a vstupuje sem a. centralis retiane. Pokud se zjišťuje jaký jen nitrooční a nitrolebeční tlak, tak se zkoumá tato část oka. Žlutá skvrna (= makula) se skládá jen z čípků a v této části oka dosahuje obraz nejvyšší ostrosti. Žlutá skvrna je jen velmi malou částí v sítnici a kromě zaostřování zodpovídá také za rozpoznávání detailů obrazu. Zatímco zbytek sítnice se současně zaměřuje na periferii obrazu a případné noční vidění.
Sítnice je nezbytnou součástí oka a zastává zde nezpochybnitelně důležitou funkci, a proto jakékoliv one
