CERVIKÁLNÍ je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Vše souvisí se vším. Stejně tak i neobvyklé spojení bolesti zad a pálení jazyka. Bolesti a ztuhnutí krční páteře a šíjových svalů, zlepšující se masáží a pohybem a zhoršující se klidem, mohou mít další doprovodný příznak, jako je pocit knedlíku v krku či pálení jazyka. Pocítíte-li tedy tyto příznaky, může se jednat například o chronické bolesti v oblasti krční páteře, opakované zablokování krčních obratlů a přilehlého svalstva a torticollis. Tento článek se zaměřuje na onemocnění označované jako cervikální dystonie.
Pálení jazyka s bolestí zad
Cervikální dystonie (torticollis) je mimovolní dystonická aktivita krčních svalů, která vede k poruše postavení hlavy a krku. Je nejčastějším typem fokální dystonie. Pro toto onemocnění se užívá i termín spastická torticollis. Způsobuje mimovolní dystonickou svalovou aktivitu krčních svalů, což vede k poruše postavení hlavy a krku. K nejčastěji postiženým svalům patří m. sternocleidomastoideus, m. splenius capitis, m. trapezius, m. semispinalis capitis, m. semispinalis cervicis, m. levator scapulae a mm. scaleni, které dohromady vytvářejí svalový vzorec vedoucí ke specifickému klinickému obrazu. Cervikální dystonie může začít v kterémkoliv věku, nejčastěji se vyskytuje mezi 20.–40. rokem. Onemocnění cervikální dystonií začíná většinou pozvolna, pacient zpočátku pociťuje nepříjemné napětí v oblasti krčních svalů, často spojené s bolestmi, postupně dochází ke stáčení nebo uklánění hlavy. Mezi doprovodné symptomy patří bolesti ramen a krku, pocit pálení jazyka. Pacient může trpět závratěmi z nepřirozené polohy hlavy, objevuje se porucha prostorové orientace a polykání. Může být přítomen i takzvaný dystonický třes. Při diagnóze cervikální dystonie se vychází z pacientovy anamnézy, vylučuje se sekundární příčina potíží, pacient se sleduje v klidu i při pohybu, zkouší se pasivní a aktivní pohyby, hodnotí se svalové postižení, určuje svalový vzorec a klinický obraz dle TWSTRS (Toronto Western Spasmodic Torticollis Rating Scale), který se využívá i ke zhodnocení efektu léčby.
Ve svém příspěvku CERVIKÁLNÍ DYSTONIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Člověk.
Zkurvena zapicena nemoc na kterou není ani plný invalidního,hlavně že jdou miliardy na Araby.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Žváčková Martina.
Dobrý den,jmenuji se Martina.Je mi 45 let a Cervikální dystonií jsem onemocněla asi tak před rokem.Pobolívání za krkem,mírné stahování hlavy doprava.Nyní jsem ve fázi,kdy si musím hlavu neustále držet,jakmile ji pustím okamžitě ji mám přilepenou na pravém rameni.Už mám dokonce za sebou 2 krát sadu Botulotoxinových injekcí,ale zatím se žádný zázrak ,jak jsem tajně doufala nekonal.Další injekce mě čekají v dubnu,doufám,že zaberou.Stačí ,když si nebudu muset držet hlavu. Všechny vás zdravím a hlavně držte se .
Konzistence a barva cervikálního výtoku se v různých fázích menstruačního cyklu mění. Některé ženy používají konzistenci svého výtoku nebo cervikální tekutiny ke sledování fází svého menstruačního cyklu. Tato technika je jednou z možností přirozeného plánování rodičovství.
Pochopení typických změn cervikálního hlenu během menstruačního cyklu může ženám pomoci identifikovat časné těhotenství:
Ihned po menstruaci mohou ženy zaznamenat snížený výtok nebo mírnou suchost v pochvě.
Několik dní po tomto, ale dlouho před ovulací, se výtok stává lepkavým a může vypadat bílý nebo žlutý.
V plodném okně ve dnech před ovulací se výtok zvýší a stane se krémovým a neprůhledným.
Při ovulaci a asi den předtím bude hlen děložního čípku vazký a bude připomínat vaječný bílek.
Po ovulaci začne cervikální hlen zasychat a houstnout, pokud žena není těhotná.
Žena, která během cyklu otěhotněla, si může po ovulaci všimnout, že cervikální hlen místo vysychání přibývá.
Kolem doby implantace, což je obecně 1–2 týdny po početí, může objevit slabé krvácení nebo špinění.
Ve svém příspěvku CERVIKÁLNÍ DYSTONIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Člověk.
Zkurvena zapicena nemoc na kterou není ani plný invalidního,hlavně že jdou miliardy na Araby.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den Martino,četla jsem váš příspěvek s cervikální dystonií.Mně tuto nemoc potvrdily letos v lednu.Zajímá mne,jestli je u vás nějaké zlepšení a zda opravdu během roku z mírných problémů,máte hlavu až na rameni?Je mi to líto a také samozřejmě nevím,jak u mne nemoc bude postupovat.děkuji Jana
Cervikální dystonie představuje jednostranné svalové strnutí šije, zahrnuté do skupiny dystonických syndromů (charakteristických náhlými neobvyklými změnami svalového tonu: mimovolné pohyby, svalové napětí, záškuby, třes). Často jde o vrozenou vadu, která je způsobená jednostranným zkrácením svalu – kývače hlavy (musculus sternocleidomastoideus) a horními částmi trapézového svalu. Méně obvyklá je získaná forma při zánětlivých procesech v krční oblasti, blokádách v oblasti krční páteře, úrazech krční páteře či při některých onemocněních centrální nervové soustavy. Nejčastější je však porucha mimovolní svalové aktivity neznámé příčiny.
Onemocnění začíná spíše pomalu. Nejprve dochází k pocitu napětí „za krkem“, které se později mění v bolest pouze po fyzické námaze. V další fázi nastupuje bolest po dobu celého dne, kdy pacient vyklání hlavu na jednu stranu bez svého vědomí (obvykle to zpozoruje jeho okolí). Terapie křečovitých stahů svalů k jedné straně je z neurologického hlediska známá svou rezistencí vůči medikamentózní léčbě.
V minulosti bylo onemocnění indikací k chirurgické léčbě, bohužel s téměř žádným pozitivním efektem. V dnešní době je principem léčby dosažení co největšího uvolnění postižených svalů. To umožňuje antagonistickým svalům (svalům s funkcí opačného pohybu) pomocí kompenzačního mechanismu stočit krk a hlavu do přirozené polohy. Při terapii je však nutné použít botulotoxin A. Využitím speciálních fyzioterapeutických metod lze nacvičit mechanismus korekce abnormálního postavení krku a hlavy s úmyslným pohybem pacienta tak, aby byl schopen volním úsilím poměrně snadno uvést hlavu do střední roviny a setrvat v ní. S pravidelnou fyzioterapií je možné rovněž prodlužovat periody mezi aplikacemi spolu se snižováním dávek botulotoxinu. Také je možné použití „rázové vlny“ na stažení bolestivosti svalů, křečových spazmů a zánětlivé reakce v tkáni.
Lékem volby cervikální dystonie je botulotoxin A, který se aplikuje lokálně do svalů trpících dyskinezí, a to na základě klinického a palpačního vyšetření nebo pod EMG kontrolou. Efekt léčby trvá většinou 3 měsíce, potom je nezbytné aplikaci opakovat. Léčba může být komplikována změnou svalového vzorce dystonie nebo tvorbou neutralizačních protilátek proti botulotoxinu A, potom je nutno opakovat celý elektrodiagnostický vyšetřovací protokol a k léčbě použít jiný sérotyp botulotoxinu. Dále se provádí cvičení a rehabilitace. Pomoci může i holistický lékař, jako je homeopat či lékař tradiční čínské medicíny. Tito odborníci posuzují děje v těle komplexněji.
V průběhu léčby botulotoxinem je dobré se vyhnout podávání jiných medikamentů, aby bylo možno ohodnotit efekt léčby botulotoxinem a stanovit prognózu této terapie. Je však možno podávat analgetika a běžná antiflogistika/antirevmatika proti bolestem, které většinu pacientů s cervikální dystonií trvale obtěžují. Samostatným problémem je vznik sekundární rezistence na léčbu botulotoxinem A, většinou z důvodu tvorby neutralizačních protilátek právě proti botulotoxinu A. Tato svízelná situace je obtížně řešitelná, nejčastěji je zvolen přechod na jiný sérotyp, a to botulotoxin B. Nese to však s sebou opakovaně potvrzené riziko závažných nežádoucích účinků, jako je například generalizovaná slabost, dysfagie a generalizovaná dysautonomie.
Injekce botulotoxinu blokují určité signály z nervů, zejména signály, které jsou propojeny se svalovou činností. Nejběžněji se botox používá k dočasnému uvolnění obličejových svalů, které způsobují vrásky, a to:
mezi obočím;
pod očima;
na čele – vodorovné čáry, které se tvoří pohybem obočí.
Botulotoxin se používá nejen ke kosmetickým účelům pro zlepšení vzhledu, ale také k léčbě některých funkcí těla, například:
cervikální dystonie – jedná se o bolestivý stav, který nejčastěji způsobuje svalovou bolest krku; dochází k problémům s otáčením hlavy;
povadlé oko – je nejčastěji způsobeno nerovnováhou svalů odpovědných za pohyby oka; to může mít za následek šilhání;
svalové kontrakce – jsou podobné dětské mozkové obrně, způsobují stáhnutí svalů směrem k centru;
hyperhidróza neboli nadměrné pocení – k tomuto stavu dochází zvýšením tělesné teploty, aniž byste prováděli nějakou činnost, u některých lidí způsobuje doslova řinutí potu z rukou;
chronická migréna – pokud trpíte migrénou více než 15 dní v měsíci, injekce botulotoxinu může pomoci se snížením frekvence bolesti hlavy;
dysfunkce močového měchýře – injekce botulotoxinu pomáhá se snížením inkontinence, která je způsobena hyperaktivitou močového měchýře.
Ke zjištění kapavky se provádí výtěr z močové trubice (u mužů) nebo z děložního čípku (u žen). Lékaři nebo jiní zdravotníci obvykle používají 3 laboratorní techniky na diagnostiku kapavky: barvicí vzorky přímo na bakterii, detekce bakteriálních genů nebo DNA v moči a růst bakterií v laboratorních kulturách. Mnoho doktorů preferuje použití více než jednoho testu pro zvýšení přesnosti diagnostiky. Barvicí test zahrnuje výtěr výtoku z penisu nebo cervixu. Vzorek se umístí na sklíčko a obarví, lékař pak výsledek prohlédne pod mikroskopem. Tento test je spolehlivý pouze u mužů, u žen nelze negativní výsledek považovat za průkazný (asi polovina infikovaných pacientek se jevila jako negativní). Častěji se používají močové nebo cervikální výtěry pro test detekující geny bakterie. Tyto testy jsou stejně přesné nebo ještě přesnější než kultivace bakterií a používá je mnoho lékařů. Nejčastěji se výtěr provádí u mužů z ústí močové trubice, a to nejlépe ráno před močením, nebo po několika hodinách po močení (popřípadě po masáži prostaty), aby nedošlo proudem moči k vypláchnutí bakterií a falešnému negativnímu výsledku. U žen se výtěr získá z krčku děložního a močové trubice. Nejvhodnější je provést odběr 2–3 dny po menstruaci. U extragenitální kapavky se odběr dělá z konečníku či krku. Kultivace poskytne výsledky do 48 hodin. Kultivační test znamená vložení vzorku výtoku do kultivační nádoby a její inkubaci na 2 dny, aby bakterie mohly růst. Citlivost tohoto testu závisí na místě, ze kterého se vzorek odebere. Kultury cervikálních vzorků detekují infekci asi na 90 procent. Kultury umožňují i testování na bakterie odolné vůči lékům. Inkubační doba je 2–14 dnů.
Ovariální cyklus. Tento cyklus je velice důležitý pro reprodukci a plodnost ženy. Probíhá nenápadně ve vaječnících u každé menstruující ženy.
Endometriální cyklus. Cyklické změny endometria, jeho proliferační a sekreční fáze, která končí odloučením části děložní sliznice a menstruací. Děložní sliznice začíná růst od 0,3 mm a krátce před menstruací má asi 5 mm i více.
Cervikální cyklus. Cyklické změny děložního hrdla. Tyto děje se projevují různou konzistencí cervikálního hlenu. Tento hlen umožňuje přežití a průchod spermií. V době ovulace je ho více, je řídký a tažný, čímž se šance na oplodnění zvyšuje.
Vaginální cyklus. Změny na poševní sliznici. Tyto změny se rozdělují do stejných fází jako endometriální cyklus, nedochází však k menstruaci, místo toho v pochvě během celého cyklu přibývají další vrstvy buněk, které v druhé polovině cyklu postupně odumírají a poté jsou odlučovány s menstruační krví ven.
Cyklus mléčné žlázy. Jelikož je mléčná žláza také pod účinkem pohlavních hormonů, prochází rovněž opakujícím se cyklem. Mění se hlavně žlázové vývody, které se připravují na případné oplodnění a tím začínající produkci mléka. (Bradavky kojící ženy mohou být před nebo během menstruace citlivé či bolestivé.)
Cervikální polyp je většinou viditelný při vyšetření v zrcadlech, kdy z branky děložního hrdla vystupuje malý růžový výběžek výjimečně větší než 1 cm. Může však být neviditelný a bezpříznakově růst uvnitř děložního hrdla. Diagnózu potvrdí lékař pomocí hysteroskopie. Jedná se o vyšetření dutiny děložní optickým přístrojem, který umožňuje odebrání vzorku na histologii. Větší polypy se odstraňují pomocí resektoskopu, což je hysteroskop většího průměru se speciální bipolární kličkou. Hysteroskopie je tedy jak diagnostickou, tak léčebnou metodou. Tento zákrok se provádí v celkové anestezii, trvá pár minut, v nemocnici si pacientka pobude pouze pár hodin, doba rekonvalescence je jeden den.
Drobné polypy lze odstranit ambulantně bez jakékoli anestezie a bolesti. I po jejich odstranění jsou nutné pravidelné kontroly u lékaře, protože se často vracejí a mohou se tvořit opakovaně. Příčina jejich vzniku není jasná. Jistou roli hrají hormonální vlivy. Polypy jsou citlivé na estrogen, to znamená, že na něj reagují stejně jako děložní sliznice. Rostou s množstvím estrogenu v krvi. Dalšími rizikovými faktory jsou obezita, medikamentózní léčba rakoviny prsu nebo vysoký krevní tlak. Toto onemocnění postihuje nejčastěji ženy po 40. roce věku.
Očkování proti rakovině děložního čípku je v České republice prováděno dvěma druhy vakcín, a to vakcínou Silgard a vakcínou Cervarix.
Kvadrivalentní očkovací látka Silgard (v některých zemích pod názvem Gardasil) byla schválena nejprve v USA (červen 2006, v USA zatím jediná) a v EU (září 2006) k použití u dětí a dospívajících (9 až 15 let) a u dospělých žen (16 až 26 let) k prevenci: karcinomu děložního hrdla, předrakovinných změn (cervikálních dysplazií/prekanceróz) vysokého stupně (cervikální intraepiteliální neoplazie, CIN 2/3), změn na zevním genitálu (vulválních dysplastických lézí) vysokého stupně (VIN 2/3), genitálních bradavic (condyloma accuminata) vyvolaných virem HPV typů 6,11,16 a 18. Z klinických studií vyplývá, že vakcinace stoprocentně brání vzniku cervikálních prekanceróz (CIN 1, 2, 3 nebo AIS) vyvolaných HPV typy 6, 11, 16 a 18, výskytu genitálních bradavic zabránila v 99 % (vyvolaných HPV typy 6 a 11). Prokázány jsou i stoprocentní účinky proti vysokému stupni vulválních lézí (prekancerózám), vyvolaných zmíněnými typy HPV. Sledování výskytu invazivních karcinomů nelze z etických důvodů provést. Studie také prokázaly, že podání vakcíny ochránilo ženy již infikované jedním nebo více typy HPV proti zbývajícím typům, proti nimž je vakcína určena, a tak i po zahájení sexuálního života má vakcinace pro ženy význam. Vakcína nemá terapeutický efekt. První dávka kvadrivalentní vakcíny Silgard (v některých zemích zvané Gardasil) proti lidským papilomavirům byla v České republice podána 5. 12. 2006. Od té doby zde bylo očkováno na 20 000 dívek a žen. V září 2007 byla vakcína oceněna Prix Galien USA 2007 jako nejlepší biotechnologický produkt roku.
Vakcína Cervarix společnosti GlaxoSmithKline je určena k prevenci přednádorových lézí (CIN 2. a 3. stupně) a rakoviny děložního čípku, které jsou vyvolány viry HPV typu 16 a 18. Studie prokázaly 100% účinnost proti přednádorovým změnám způsobeným těmito dvěma typy virů, které jsou zodpovědné až za 70 % onemocnění rakovinou děložního čípku. Pokud posuzujeme efekt vakcíny bez ohledu na HPV typ, který onemocnění děložního čípku způsobí, dokáže vakcína ochránit z 93 % před nejtěžšími přednádorovými stavy, ze kterých se může v budoucnu rozvinout rakovina děložního čípku. Této účinnosti je dosaženo za předpokladu, že očkování proběhne u dívek před zahájením sexuálního života.
Indikace je založena na prokázané účinnosti Cervarixu u dívek a žen ve věku od 9 let věku výše. Očkování spolu s pravidelným screeningem je tou nejvhodnější možnou ochranou před rakovinou děložního čípku. Vakcína Cervarix je léčivý přípravek, jehož výdej je vázán na lékařský předpis. Před užitím by si uživatelé měli důkladně pročíst příbalový leták.
Ženská děloha je svalový orgán hruškovitého tvaru. Je dlouhá 8–9 cm a váží kolem 50 g. V děložní dutině dochází k uložení a vývoji plodu. Děložní dutina je vystlána děložní sliznicí (endometrium), která se v každém menstruačním cyklu obnovuje. Děložní dutina má tvar trojúhelníku postaveného na vrchol. Nahoře do stran na dutinu navazují vejcovody. Ve spodní části se děloha zužuje v děložní hrdlo. V děložním hrdle jsou žlázky, v nichž se tvoří cervikální hlen. Jeho vlastnosti se mění vlivem pohlavních hormonů. Část děložního hrdla, která se nachází v pochvě, se označuje jako děložní čípek.
Děloha v těhotenství
Děloha v průběhu těhotenství prodělává celou řadu změn. Hruškovitý tvar dělohy se mění na kulovitý až oválný a výrazně se mění i velikost. Původní objem 2–3 ml se mění až na 4 500–5 000 ml. Výrazně narůstá i její hmotnost z 50–60 g na 900–1 000 g. Velikost dělohy v těhotenství je podmíněna zvětšením svaloviny, která je schopná svůj objem zvětšit několikanásobně. Vedle toho dochází také k tvorbě nových svalových vláken. Do konce třetího měsíce je děloha uložena za stydkou kostí v pánvi, na konci třetího měsíce pak v důsledku růstu dělohy, kdy se děložní svalovina rozpíná rostoucím plodem, přesahuje stydkou kost a zaujímá i část břišní dutiny. Na konci devátého měsíce dosahuje až k žeberním obloukům. Na základě hormonálního řízení se při porodu děložní svalovina stahuje a podněcuje tak vypuzení plodu do porodních cest. V průběhu těhotenství se vedle těla a hrdla dělohy vytváří úsek zvaný dolní děložní segment. Odděluje tělo a hrdlo dělohy od konce čtvrtého měsíce těhotenství. Nejprve má dolní děložní segment podobu úzkého pruhu, který se postupně rozšiřuje až do šířky 8–10 cm. Tvoří ho převážně vazivo vyvíjející se z dolního úseku děložního těla. Od dělohy se odlišuje tím, že se při porodu nestahuje, jako je tomu u děložního těla, ale naopak je roztahován sestupujícím plodem. Děložní hrdlo se v průběhu těhotenství moc nemění. Představuje uzávěr děložní dutiny a do porodu zachovává svůj tvar.
Pokleslá děloha
Pokles dělohy je vlastně uvolnění pánevního dna, kdy kvůli oslabení svalů pánevního dna a prolapsu některých orgánů malé pánve dojde k vyklenutí poševní stěny. Spolu s tím může poklesnout i močový měchýř, močová trubice a konečník. Pánevní dno má významné postavení nejen proto, že se nachází v centru těla, kde je součástí hlubokých stabilizátorů páteře, ale i proto, že má velký vliv (pozitivní či negativní) na všechny vnitřní orgány. Pánevní dno nese velkou tíhu a musí hodně snést. Povolené pánevní dno je často důsledkem špat
Dystonie je syndrom, který může mít řadu příčin. Podle etiologie se dystonie dělí na primární (idiopatické) se sporadickým nebo familiárním výskytem, u nichž se kromě dystonie ještě může objevit třes, ale ostatní klinický nález je normální. Do skupiny primárních dystonií patří i takzvané dystonie plus syndromy nejčastěji v kombinaci s parkinsonismem nebo myoklonem. Heredodegenerativní dystonické syndromy jsou podmíněny geneticky, obvykle u nich dominuje dystonie a jsou spojeny s výskytem dalších neurologických (další extrapyramidové, pyramidové, cerebelární léze periferního motoneuronu a myopatie) i jiných příznaků (poruchy chování, kognitivní deficit, hepatopatie, splenomegalie) podobně jako sekundární dystonie, které ale nejsou podmíněny geneticky.
U primárních dystonií se zpočátku abnormní svalová aktivita objevuje jen při určitém pohybu (task specific) a teprve později se vyskytuje i v klidu. Naopak u sekundárních dystonických syndromů se dystonie v klidu vyskytuje již od počátku. Hemidystonie má téměř vždy sekundární původ. Pro dystonii je při elektromyografii typická trvalá mimovolní svalová aktivita, obvykle nepravidelného charakteru. U fokálních a segmentálních dystonií je nutno elektroencefalograficky vyloučit epileptický původ.
V diferenciální diagnostice dystonií postihujících cervikokraniální oblast je třeba odlišit faciální hemispasmus, který není přiřazován k dystonickým syndromům, dále choreu, tiky a psychogenní původ. Hemispasmus se klinicky projevuje záškuby periorbitálního a často i periorálního svalstva včetně m. platysma. Záškuby mohou být nepravidelné a i v salvách. Velmi vzácně se vyskytuje bilaterálně. Hemispasmus se objevuje při fokálním postižení n. facialis (například kontaktem s a. cerebellaris posterior inferior) nebo po jeho periferní paréze.
Etiologie dystonických syndromů
Primární sporadické dystonie:
cervikální dystonie (torticollis)
blefarospasmus
grafospasmus
oromandibulární dystonie
laryngeální dystonie
Primární hereditární dystonie (dystonie plus syndrom):
progresivní torzní dystonie (Oppenheim)
doparesponzivní dystonie (Segawa)
myoklonická dystonie
Dystonie v rámci herododegenerativních onemocnění:
Používáním a dodržováním antikoncepčních metod se výrazně snížil počet interrupcí, tedy umělého přerušení těhotenství. Ale vyhovuje stejná antikoncepce všem ženám? To těžko, je jasné, že každá žena je jiná. Proto je pro každou z žen k dispozici řada možností.
Antikoncepční metody se dělí do dvou velkých skupin:
1. mužská antikoncepce – patří sem například přerušovaná soulož, sterilizace nebo kondom
2. ženská antikoncepce – jde například o přirozenou metodu, takzvanou bariérovou metodu, nitroděložní tělísko, hormonální antikoncepci či sterilizaci
Další antikoncepční metody
sexuální abstinence
postkoitální antikoncepce
Mechanická anebo bariérová antikoncepce
pesar – cervikální klobouček, který je omyvatelný, opakovaně použivatelný až po dobu 2 let
spermicidní přípravky
kondom – jediná antikoncepce chránící před pohlavními chorobami
nitroděložní tělísko
poševní antikoncepční houba
Chemická antikoncepční metoda
Patří mezi ně například želé, pěny, spermicidní krémy a globule, které obsahují látky, jež znehybňují anebo přímo hubí spermie. Chemická antikoncepce se používá jako doplňková metoda k užívání pesarů, které se musí zavést do pochvy pár minut před pohlavním stykem.
Chirurgické antikoncepční metody
Jsou možné jak u mužů – přerušení chámovodů, tak u žen – podvázání vaječníků.
Podobně jako jiné léčivé přípravky může mít i přípravek NuvaRing nežádoucí účinky, které se nemusí objevit u každého. Závažné nežádoucí účinky související s používáním přípravku NuvaRing, stejně tak jako příslušné příznaky, jsou krevní sraženiny, trombóza (hlavní příznaky krevní sraženiny zahrnují neobvyklou bolest nebo otok nohy, bolest na hrudi nebo problémy s dýcháním). Pokud se domníváte, že máte příznaky krevní sraženiny, odstraňte NuvaRing a okamžitě kontaktujte svého lékaře.
Pokud jste alergická na jednu ze složek přípravku NuvaRing (přecitlivělost), mohou se u vás objevit následující příznaky: angioedém (otok tváře, jazyka nebo hrdla, obtížné polykání) nebo kopřivka spolu s obtížným dýcháním. Pokud se toto objeví, odstraňte NuvaRing a okamžitě kontaktujte svého lékaře.
Uživatelky přípravku NuvaRing hlásily následující nežádoucí účinky
Časté nežádoucí účinky (objevující se u více než 1 ze 100, ale méně než 1 z 10 žen):
bolest břicha, nevolnost (nauzea);
kvasinková infekce vaginy (jako je „moučnivka“);
vaginální diskomfort způsobený kroužkem; svědění genitálu; výtok z vagíny;
bolest hlavy nebo migréna; depresivní nálady; snížená sexuální touha;
bolest prsů; bolestivá menstruace;
akné;
zvýšení hmotnosti;
vypuzení kroužku.
Méně časté nežádoucí účinky (objevující se u více než 1 z 1 000, ale méně než 1 ze 100 žen):
porucha vidění; závrať;
opuchlé břicho; zvracení, průjem nebo zácpa;
pocit únavy, pocit, kdy se člověk necítí dobře nebo se cítí podrážděně; změny nálad; kolísání nálad;
hromadění tekutin v těle (otok);
infekce močových cest nebo močového měchýře;
obtížné nebo bolestivé močení; nutkavá touha nebo potřeba močit; častější močení;
problémy během pohlavního styku, včetně bolesti, krvácení nebo pociťování kroužku partnerem;
zvýšení krevního tlaku;
zvýšení chuti k jídlu;
bolest zad; svalové křeče; bolest horních nebo dolních končetin;
snížená citlivost pokožky;
bolestivé nebo zvětšené prsy, fibrózně-cystická mastopatie (cysty v prsou, které se mohou stát zduřelými a bolestivými);
zánět čípku; cervikální polypy (výrůstky na čípku); sliznice děložního hrdla lokalizovaná na zevním povrchu čípku (ektropium);
změny menstruace (například je menstruace silná, dlouhá, nepravidelná nebo se nedostavila); pánevní diskomfort; premenstruační syndrom; stahy dělohy;
vaginální infekce (plísňová a bakteriální); pocit pálení, zápachu, bolesti, diskomfortu nebo suchosti vaginy nebo vulvy;
ztráta vlasů, ekzém, svědění, vyrážka nebo návaly;
zlomení kroužku.
Následující vzácné nežádoucí účinky, které byly hlášeny během používání přípravku NuvaRing:
Hlen je produkován v období ovulace, na začátku a na konci cyklu by měla být pochva suchá a v období ovulace vlhká. Není však důležitá kvantita hlenu, ale jeho kvalita. Ta má vliv na životnost spermií.
Rozeznáváme čtyři typy hlenu:
žádný
lepkavý
krémový
konzistence vaječného bílku (nejplodnější)
Plodný hlen: spermie mohou žít až 5 dnů.
Žádný hlen: spermie nepřežijí několik hodin.
Znalost kvality hlenu zaručí určení neplodných dnů před ovulací a také nejplodnější den cyklu, kdy je maximální šance početí.
No a jak poznat kvalitu hlenu? Prozradí vám to níže popsané příznaky.
Kvalita hlenu se zjišťuje několikrát (minimálně třikrát) denně, kdykoliv jdete na záchod. Začíná se první den po skončení menstruace. Dobré je před zjišťováním provést několik stahů poševních svalů, čímž hlen snáz steče k poševnímu vchodu.
Nejdřív se zaměřte na pocity při poševním vchodu: nic (sucho), lepkavost, vlhko nebo slizko, jako kdybyste seděly v kaluži vaječného bílku?
Pak se zaměřte na zjištění kvality hlenu pomocí prstů: Rozevřete stydké pysky a setřete hlen z poševního vchodu. Promněte ho mezi prsty. Máte prsty suché? Lepí se? Je to krémové? Slizké, až lubrikační? Pak pomalu prsty rozevřete, jestli se hlen bude natahovat.
Místo prstu lze taky použít toaletní papír nebo kapesníček. Při stírání se zaměřte, jak papír klouže po stydkých pyscích: špatně klouže (sucho), hladce (jako namazaný krémem), nebo velmi lehce s lubrikačními pocity?
V době nejplodnějších dnů je třeba se při usednutí na záchod dívat pod sebe, protože hlen konzistence vaječného bílku často sám od sebe steče do vody. Při dopadu na hladinu vytvoří kuličku, která se pak jako zakalený žmolek potopí ke dnu. Takový hlen je značně vodnatý, po stečení se poševní vchod může jevit překvapivě suchý.
Pokud se nedaří získat žádný hlen při poševním vchodu, můžete ho zkusit stáhnout přímo z čípku pomocí ukazováčku a prostředníčku. Pokud se rozhodnete zjišťovat kvalitu přímo na čípku, musíte to tak provádět po celý cyklus. Nelze střídat zjišťování na poševním vchodu se zjišťováním na čípku.
Všímejte si taky, jak se během dne hlen jeví na spodním prádle. Nejplodnější hlen je vodnatý a tvoří vlhký kroužek, sušší hlen tvoří spíš protáhlou či hranatější skvrnu.
Na konci dne si do tabulky zaznamenejte pocity, kvantitu a kvalitu (včetně barvy a konzistence) nejplodnějšího hlenu toho dne. Například jste třikrát zjistila spíš krémový a jen jednou vodnatý jako bílek – zaznamenejte bílek.
Je důležité se naučit rozlišovat cervikální hlen od ostatních tekutin, které by mohly hodnocení mást. Jedná se o poševní zvlhčení, tekutina pohlavního vzrušení, sperma, lubrikační gely a spermicidy. V zásadě se hodnocení hlenu neprovádí při sexuálním vzrušení a bezprostředně po pohlavním styku.
Jedná se o zánět, který se vyskytuje jak u dětí, tak u dospělých a je charakteristický výskytem takzvaných sovích očí. U dětí se objevuje cervikální sekret a u dospělých je častá generalizovaná infekce.
