Už od narození miminka se rodiče vždy těší na jeho první krůčky, které budou předzvěstí jeho objevování světa. Dolní končetiny jsou ale velmi složitým systémem skládajícími se z mnoha částí, a i proto jejich „ovládnutí“ některým dětem trvá déle.
Dolní končetina
a) kosti
Lidskou nohu tedy tvoří pánevní kost (tvořená kostí kyčelní, stydkou a sedací), stehenní kost (= femur), čéška (jablíčko = patela), lýtková kost (= fibula), kolenní kost (= tibia).
Stehenní kost je nejdelší kostí v lidském těle a nachází se v horní části dolní končetiny a je spojena s pánví a s čéškou, holenní a lýtkovou kostí. S pánví stehenní kost pojí kyčelní kloub, s čéškou a současně i s holenní a lýtkovou kostí ji zas pojí kolenní kloub. Pod kolenním kloubem se nachází dvě kosti, které společně tvoří kostru bérce. Jedná se o holenní kost a lýtkovou kost. Holenní kost se při pohledu na člověka nachází v přední části. Holenní kost se postupně rozšiřuje a ve své spodní části vybíhá ve vnitřní kotník směrem k palci. Naopak lýtková kost se při pohledu na člověka nachází v zadní části nohy a v dolní části vybíhá v zevní kotník směrem k malíčku.
b) svaly
Na dolní končetině se nachází velké množství svalů, a proto je vhodné je rozdělit do několika oblastí podle místa jejich výskytu na svaly u kyčelního kloubu, svaly stehna, svaly bérce a svaly nohy/chodidla.
Na stehně se svaly dělí na přední a zadní. Přední svaly tvoří čtyřhlavý sval stehenní (= musculus quadriceps femoris) a sval krejčovský (= musculus sartorius). Zadní svaly stehna tvoří dvojhlavý sval stehenní (= musculus biceps femoris), sval pološlašitý (= musculus semitendinosus), sval poloblanitý (= musculus semimembranosus) a sval zákolenní (= musculus popliteus).
I svaly bérce se dělí na přední, zadní a zevní. Mezi přední svaly patří sval holenní (= musculus tikalis anterior), dlouhý natahovač prstů (= musculus extensor digitorum Lotus) a dlouhý natahovač palce (= musculus extensor hallucis longus). Mezi zadní bércové svaly patří trojhlavý sval lýtkový (= musculus triceps surae) tvořený z dvojhlavého svalu lýtkového (= musculus gastrocnemius) a z šikmého svalu lýtkového (= musculus soleus), a sval chodidlový (= musculus plantaris), zadní sval holenní (= musculus tikalis posterior), dlouhý ohybač prstů (= musculus flexor digitorum), dlouhý ohybač palce (= musculus flexor hallucis longus). Mezi zevní svaly patří dlouhý sval lýtkový (= musculus peroneus longus) a krátký sval lýtkový (= musculus peroneus brevis).
c) klouby a vazy
Dolní končetinu tvoří dva velké klouby, a to kyčelní kloub (= articulatio coxae) a kolenní kloub (articulatio genus). Kyčelní kloub je současně největším kloubem v lidském těle a připojuje dolní končetinu k pánevním kostem. Kyčelní kloub umožňuje pohyby: ohnutí, natažení, otočení, odtažení i přitažení dolní končetiny. Kolenní kloub pak ke stehenní kosti připojuje holenní kost a kost lýtkovou. Kolenní kloub je silný
Ve svém příspěvku MRAVENČENÍ KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluše Skulinová.
Ráda bych se podělila o vlastní zkušenosti s mravenčením končetin a nadměrného bušení srdce. Léta jsem tímto trpěla. Protože intenzivně zatěžuji ruce jako kosmetička a dále se věnuji horolezectví, navštívila jsem neurologa pro případné vyloučení syndromu karpálního tunelu. Vyloučila se cukrovka, roztroušená skleróza i páteřní problémy. Jednalo se o tetánii. Civilizační chorobu z nedostatku hořčíku. Naordinovaný magnosolf nepomáhal, zabraly až kapačky s hořčíkem, ale ty se nedaly aplikovat dlouhodobě. Protože se zabývám alternativní medicínou, hledala jsem příčiny tetánie a došla k jednoduchému ale zásadnímu řešení. Poté, co jsem si dlouhodobě ověřovala překyselení v moči pomocí pH papírků a potvrdila si, že překyselení z počátku nebolí, ale z dlouhodobého hlediska je požíračem našich cenných minerálů v těle, upravila jsem si životosprávu.
1. Zjistila jsem příčiny překyselení u sebe (možná i u vás, ale nerada zevšeobecňuji): stres, mouka, cukr, maso, mléko, alkohol, sport.
2. Vyloučila jsem stresory ze svého života, nastolila si řád, pravidelný spánek 8 hodin, každodenní sport, pravidelná strava co 3 hodiny, pravidelné malé radosti.
3. Jídelníček promýšlím a plánuji. Nejím cokoliv, až když mám hlad. Jím 5x denně ovoce, semínka, ořechy, zeleninu, ryby, vločky, luštěniny i maso. Hlavně zásadité potraviny, bohaté na proteiny, úplně jsem vyloučila sladkosti a bílé pečivo.
4. Pořídila jsem si potravinové doplňky od certifikované firmy (ráda doporučím, mám je 2 roky ověřené na sobě) v podobě minerálů, které užívám hlavně při sportu na odkyselení (výborné po náročném tréninku nebo při horských tůrách).
5. Pravidelně 3x denně piju aloe vera gel na cévy. A to je ten nejdůležitější moment ve změně mého zdravotního stavu! Aloe vera je úžasná bylina s protizánětlivými účinky, silně zásaditá a udržuje naše cévy v perfektním stavu. Řeší následky překyselení, kdy dochází k tzv.řetízkování červených krvinek v periferiích našich vlásečnic, které se ucpou a nedokrvují se, to pociťujeme jako mravenčení. Narušené cévy díky cukrům a mouky dostávají zánět, který ošetřuje "špatný" cholesterol tak dlouho, až se zvýší tlak popřípadě pacient dostane infarkt nebo mrtvici. Laicky řečeno, působí na cévy jako náplast a hromadí se na poraněném místě, až ucpe cévu. Když se naše tělo správně neprokrvuje, znamená to, že se i špatně vyživuje a to je počátek všech nemocí kloubů, mozku, končetin a jednotlivých orgánů.
Naše zdraví je v podstatě jednoduchá záležitost. Péče o něj však vyžaduje základní znalosti, vůli a vytrvalost. Zdraví je postaveno na třech pilířích: zdravá strava, zdravá psychika a zdravý pohyb. Pokud si zapamatujeme, jaké potraviny jsou pro nás prospěšné a jíme je pravidelně bez hladovění, pokud se denně hýbeme ( chůze, běh, jóga, plavání, kolo...) a pravidelně spíme, relaxujeme, tzn., že poskytneme tělu vhodné podmínky pro rovnováhu, není důvod pro nemoc.
Přeji všem čtenářům, aby tento příspěvěk byl přínosem na cestě ke zdraví! S pozdrav
Tepny dolních končetin jsou nejčastější periferní lokalizací projevů aterosklerózy – kornatění tepen. Při progresi aterosklerotického postižení tepen dolních končetin dochází k zužování tepen, jejich uzávěrům a tím také k adekvátním klinickým potížím pacienta. Onemocnění může být velmi často takzvaně němé, tedy bez příznaků. Postupně se ale projevuje širokou škálou potíží. Nejčastějším prvním příznakem je bolest končetiny nebo její části při určitém zatížení, například při chůzi. Bolesti postihují nejčastěji svaly lýtka, stehna, ale i chodidla nebo hýžďové svaly. Často se potíže mylně přisuzují postižení kloubů nebo páteře. Intenzita potíží se často zvětšuje a v pokročilých stadiích mohou být bolesti i klidové a mohou se objevit i trofické defekty tkání dolních končetin, nejčastěji na bérci a chodidle. Toto již jsou velmi alarmující známky ohrožení končetiny. Proto je vhodné onemocnění řešit v jeho časnějších stadiích. Onemocnění může mít formu chronickou, tedy podobu dlouhodobých potíží, nebo může přijít náhle, akutně, a bezprostředně ohrožovat vitalitu končetiny a ohrožovat pacienta i na životě.
Podstatná část oboru cévní chirurgie se zabývá právě problematikou tepen dolních končetin. K dispozici je rozsáhlé portfolio možností, jak následky aterosklerózy napravit a zlepšit prokrvení dolních končetin.
Z chirurgických výkonů se provádějí výkony, jakými jsou různé typy desobliterací tepen (odstranění zužujících sklerotických plátů z tepny), dále bypassy nejrůznějších typů a délek. Od bypassů, které přemosťují pouze několikacentimetrový úsek, až po bypassy, které přemosťují uzavřené tepny dolní končetiny téměř v celé jejich délce. Možností jsou i extraanatomické bypassy, které přivádějí do dolní končetiny krev z míst neobvyklých pro cévní zásobení dolní končetiny.
Jako materiál pro bypassy se používá buď povrchní žíla z dolní končetiny, která se použije jako tepenná náhrada, nebo cévní protézy z různých speciálních biosyntetických či syntetických materiálů.
Postižení tepen může být chronické nebo akutní (náhlé, bez předchozích postupně nastupujících problémů). A stejně tak i řešení vyšetřování může být plánované (u chronických potíží) nebo akutní u potíží akutních. Často se musí provést cévní rekonstrukce okamžitě, aby se zachránila končetina nebo život pacienta.
U akutních cévních uzávěrů se provádí obvykle trombembolektomie, tedy urgentní odstranění krevních sraženin z tepen pomocí speciálních katetrů. Obdobnými technikami se řeší také výdutě na tepnách dolních končetin, které pacienta ohrožují jednak svým prasknutím a krvácením, jednak postupným ucpáváním krevními sraženinami, čímž ohrožují končetinu nedostatečným zásobováním krve.
Stejně jako u jiných typů cévních výkonů i zde je široké pole využití endovaskulárních intervenčních technik a také možnost využití hybridních výkonů, které umožňují reparovat velmi rozsáhlá postižení tepenného systému dolních končetin za spolupráce cévního chirurga a intervenčního radiologa.
V naší poradně s názvem UCPANÉ CÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Bulka.
Prosím o radu, mám ucpanou krkavici na pravé straně 40 procent a na levé 60 procent. Poraďte jak se vyhnout operaci.
Nemá někdo zkušenost z Wobenzymem? Beru prášky na vysoký tlak a cholesterol.
hodnoty cholesterolu HDL 1,27,LDL 2,53
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Wobenzym na takto ucpané cévy nepomůže. Obecně všechny způsoby alternativní medicíny, které by se daly použít na ucpané cévy jsou nebezpečné, protože hrozí riziko náhlé mozkové příhody nebo infarktu. Může zde totiž dojít k uvolnění velkého plátu cévní výstelky, který pak cestuje krevním řečištěm a ucpe slabší kapiláry. Přes ně se pak nebude prokrvovat tkáň například v mozku a může tak dojít k mrtvici. Pokud Vám byla doporučena operace, tak určitě je to nejlepší a nejbezpečnější způsob, jak se ucpaných cév zbavit. Doporučuji s tímto si nezahrávat a respektovat zde rady konvenční medicíny.
Ucpané cévy vznikají nejčastěji v hlubokých žilách dolních končetin. Ucpání se projevuje otokem dolní končetiny a výraznou bolestivostí. Onemocnění je nebezpečné tím, že se krevní sraženina může z dolní končetiny utrhnout a dostat se až do plic za vzniku závažné a život ohrožující plicní embolie.
Pacient s diagnózou ucpané cévy dolních končetin pozoruje náhlý otok nohy, která bolí v klidu a zvláště při pohybu. Způsobuje to hromadění krve, která má ztížený odtok.
Je nutné zahájit co nejdříve protisrážlivou léčbu. Provádí se i katetrizační léčba. Ta spočívá v zavedení katétru, tedy tenké dlouhé hadičky, až ke krevní sraženině, která se tak mechanicky i chemicky rozruší.
V naší poradně s názvem ODSTRANĚNÍ TMAVÝCH KRUHŮ V KOUTKU OCICH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga.
radu prosim
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zde je přehled toho, co se dá dělat s kruhy pod očima.
Domácí léčba:
Použijte studený obklad
Studený obklad může pomoci snížit otoky a zmenšit rozšířené cévy. To může snížit výskyt otoku a pomoci odstranit tmavé kruhy. Zabalte několik kostek ledu do čisté žínky a aplikujte na oči. Můžete také navlhčit žínku studenou vodou a aplikovat ji na kůži pod očima po dobu 20 minut. Tento proces opakujte, než se látka zahřeje nebo se led roztaví.
Spánek navíc
Více spánku může také pomoci snížit výskyt tmavých kruhů. Spánková nedostatečnost může způsobit, že se vaše pleť bude jevit bledá. Dopřejte si sedm až osm hodin odpočinku, abyste zabránila vzniku tmavých kruhů.
Podložte si hlavu
Mimo spánkovou nedostatečnost může hrát roli při vzniku tmavých vaků pod očima i způsob, jak spíte. Podložte hlavu několika polštáři, abyste zabránila hromadění tekutin pod očima. Nahromaděná tekutina může způsobit, že okolí očí vypadá nafouklé a oteklé.
Léčba čajovými sáčky
Aplikace studených čajových sáčků na oči může zlepšit jejich vzhled. Čaj obsahuje kofein a antioxidanty, které pomáhají stimulovat krevní oběh, zmenšují krevní cévy a snižují retenci tekutin pod kůží. Namočte dva sáčky s černým nebo zeleným čajem do horké vody na pět minut. Nechte je vychladnout v chladničce po dobu 15 až 20 minut. Jakmile jsou chladné, aplikujte je na zavřené oči po dobu 10 až 20 minut. Po odstranění opláchněte oči studenou vodou.
Make-up líčení
I když make-up a kosmetika nevyléčí tmavé oční kruhy, mohou vám pomoci s jejich maskováním. Korekrory mohou zakrýt tmavé kruhy, takže pak vypadají jako vaše normální barva pleti. Nezapomeňte, stejně jako u jakékoli lokální léčby nebo make-upu, používat náležitou péči k očistě pleti. Některé přípravky mohou způsobit zhoršení vašich příznaků a mohou vyvolat alergickou reakci. Pokud začnete pociťovat neobvyklé příznaky z jakékoli lokální léčby, okamžitě ji přestaňte užívat a naplánujte návštěvu u svého lékaře.
Lékařské ošetření tmavých kruhů pod očima
Pro efektivnější a trvalé řešení jsou k dispozici některá léčebná opatření, která snižují výskyt tmavých kruhů. Mezi běžné metody patří:
- chemické peelingy ke snížení pigmentace;
- laserová chirurgie k obnově pokožky;
- lékařské tetování pro vstřikování pigmentu do řídčích oblastí kůže;
- tkáňové výplně zakrývají krevní cévy a melanin, které způsobují obarvení kůže pod očima;
- odstranění tuku, dstraněním přebytečného tuku a kůže se docílí hladší a rovnoměrnější povrch v okolí očí;
- chirurgické implantáty z tuků nebo syntetických materiálů.
Než se rozhodnete pro jakoukoliv kosmetickou proceduru, poraďte se s lékařem. Chirurgická léčba může být drahá, bolestivá a často vyžaduje dlouhou dobu zotavení.
Zanesené cévy jsou důsledkem procesu zvaného ateroskleróza. Dochází při něm k ukládání tukových látek, zejména LDL cholesterolu, do cévní stěny. Postupně vznikají aterosklerotické pláty, které zužují průsvit cévy a omezují průtok krve.
Nejvíce ohroženy bývají věnčité tepny srdce, krční tepny a cévy dolních končetin. Pokud dojde k náhlému uzávěru cévy, může vzniknout infarkt nebo cévní mozková příhoda.
Ve svém příspěvku ZNECITLIVELE HORNI KONCETINY- OD LOKTU DOLU(PO ALKOHOLU) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, můj kamarád pil alkohol a přehnal to a ztratil vědomí, musel jsem se o něj starat, blil a byl jak mrtvý. Už 3 dny po té, co se ráno zotavil, necítí horní končetiny od loktu dolů. Myslíte, že je to vážné? Popř. Pokud ano, co je za potíž.
Děkuji, Petr.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
U cévních obtížích je dobré navštívit specializovaná centra pro „diabetickou nohu“, většinou se zde nález konzultuje s angiologem (odborníkem na cévy), případně chirurgem (je-li nutné lokální odstranění již odumřelé tkáně).
Nejčastější příčinou tmavnutí nohou je diabetická noha. Diabetická noha vzniká poruchou prokrvení dolních končetin, což je velice negativně ovlivňuje vývoj chorobných procesů – vředů. Kvůli dlouhodobě a špatně vyživované tkáni se tvoří defekt neboli gangréna, při níž tyto tkáně odumírají. Právě tento defekt vede mnohdy k amputaci končetiny.
Jestliže nejsou tkáně dolních končetin dostatečně prokrvené, může se objevit i známé černání prstů nebo jiné části nohy – gangréna. Tento stav je velice nebezpečný a mnohdy i zbytečný. Lékaři ve většině případů své pacienty dobře poučí o riziku diabetické nohy, nicméně samotní pacienti si rady lékařů neberou příliš k srdci. Každý diabetik by měl již od počátku být seznámen s riziky svého onemocnění a měl by být také poučen o určitém denním režimu, který je nutné naprosto přesně dodržovat. Všichni diabetici by si měli pravidelně kontrolovat glykemii a samozřejmě by měli přestat kouřit, aby si tak zcela vědomě a úmyslně nesnižovali průchodnost cév v dolních končetinách. Právě amputace dolní končetiny děsí většinu diabetických pacientů. A ano, tohle riziko zde skutečně je. Lze mu však aktivně předcházet. Každý pacient s cukrovkou by měl spolupracovat se svým lékařem a také by měl svým končetinám dopřávat pravidelnou péči. Léčba diabetické nohy není nijak jednoduchá, je dlouhodobá a poměrně komplikovaná. Pro léčbu diabetické nohy je nutné obnovit průtok krve končetinou, což bylo možné dříve pouze za pomocí chirurgického bypassu. V dnešní době se však lékaři přiklání k angioplastice, díky níž je možné zprůchodnit zúžené či uzavřené bércové tepny pomocí balónkového katétru. Při tomto zákroku je možné obnovit průtok v několika cévách najednou a cévy se nijak neporuší. Díky vstříknuté kontrastní látce tak může radiolog pečlivě sledovat kudy krev proudí, kde jsou cévy ucpané a tenkým balonkovým katétrem je může pomalu zprůchodňovat. Celá procedura klade mnohem menší nároky na pacientův organismus, je bezpečnější a pacient se po ní rychle zotaví. Tento zákrok v mnoha případech předchází obávané komplikaci – amputaci končetiny. Tímto však léčba nekončí. Je nutné i nadále sledovat pečlivě stav pacienta, potlačit možnou infekci, odlehčit končetinu vhodnou protetickou pomůckou, je nutné i nadále měřit glykemii a krevní tuky, srážlivost krve a podobně.
Černý odstín pod nehtem je často sražená krev, která prosákla z poškozených cév vlivem úrazu. Tato vrstvička krve oddělí nehet od nehtové ploténky a nehet už drží jen u svého kořínku, odkud ho asi do měsíce vytlačí nový nehet. Tím dojde k samovolnému oddělení nehtu od prstu. Rozhodně nehet násilím neoddělujte, protože hrozí infekce houbami a bakteriemi. Nový nehet doroste asi tak za 6 až 8 měsíců. Vždy je dobrá konzultace s lékařem.
Ve svém příspěvku MRAVENČENÍ V KONČETINÁCH,BUŠENÍ SRDCE, ZTUHLÉ KONČETINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Šromová.
Brala jsem léky Lexaurin a Mabron léta. Po náhlém vysazení (lékařka) se u mě projevily bolesti, ztuhlé končetiny a mravenčení, zpomalená činnost, zhoršení paměti, vidění. Byla jsem na psychiatrii, kde mě byla ordinována medikace Trittico a Neurontin a Novalgin. Šla jsem na vl. žádost domů, stav je horší a horší. Vyšetření v nemocnici mě nikdo nenabídl. Už jsem nešťastná, nemůžu nic dělat a to málo jen s nejvyšším nasazením. Prosím, nechce se mě už ani žít, manžel má se mnou svatou trpělivost, ale nevím, jak to dlouho vydrží. Je mě 68 let a prý na to nevypadám, ale pozoruju, jak jsem za ty skoro 3 měsíce sešla. Jarmila.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra 123.
Jarmilo,úplně vám rozumím,mám to stejné.Lékaři si nevědí rady.Také je podezření,že by to mohly dělat ledviny,to ještě nemám vyšetřeno.Je mě 70 let a jsem úplně vyřízená,kdyby aspoň nebyly ty hrozné bolesti.Do nemocnice na vyšetření mě nikdo nevzal,nevím co budu dělat.
Onemocnění periferních cév na horní končetině většinou vzniká v důsledku zúžení cév na základě aterosklerotického procesu. Příznaky mohou zahrnovat bolest, chladné končetiny a namodralé zabarvení kůže, pocit necitlivosti nebo mravenčení. Odhalování problému a správná léčba jsou velmi důležité. Zanedbání léčby může vést k poškození postižených končetin. Neprůchodnost cév na rukou vede k nevratným změnám.
Onemocnění periferních tepen je častý a chronický problém, který nelze zcela vyléčit. Ale léčba může velmi pomoci, aby se zabránilo dalšímu poškození krevních cév a snížilo se riziko rozvoje komplikací.
Léčba může pomoci zabránit dalšímu poškození oběhového systému. Podávají se léky na zlepšení průtoku krve, snížení hladiny cholesterolu a jako prevence vzniku krevních sraženin v zúžených cévách. Účinným lékem je Crestor, který dokáže pročistit ucpané cévy. Právě jejich neprůchodnost vede k trvalým a nezvratným změnám na rukou. Lék Crestor je prvním medikamentem, který dokáže uvolnit již ucpané cévy, zatímco ostatní léky působí pouze preventivně. Jeho vyšší dávky rozpouští v cévách tuk. Pokud je stav závažnější, nastupuje chirurgické otevření ucpané cévy a obnovení průtoku a bypass.
V naší poradně s názvem GILENYA DISKUSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Brzáková.
Dobrý den, užívám tabletu Gilenya 5 týdnů a začaly mi otékat nohy, hlavně kolem kotníků. Dá se s tím něco dělat ? Nikdy jsem na to netrpěla.
Irena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék gilenya je nový lék na roztroušenou sklerózu a nežádoucí účinky se teprve shromažďují. V každém případě je nezbytné, abyste o otoku kotníků informovala lékaře, který vám gilenyi předepsal. Gilenya je velice účinný přípravek, ale bohužel s vážnými vedlejšími účinky zvláště na srdce. Proto to nepodceňujte a jděte s tím k doktorovi. Místo gilenye je možné případně použít lék interferon beta.
Na omezení otoků je vhodné nosit kompresní punčochy, střídavě ochlazovat dolní končetiny a také zvedání nohou vzhůru v leže s oporou o stěnu.
Takovéto otoky mohou být způsobeny omezeným pohybem nebo špatnou funkcí ledvin. Tento otok vzniká v důsledku nedostatku bílkovin, které se ztrácejí nemocnými ledvinami. Úkolem bílkovin je zadržovat tekutinu v cévách, a pokud k tomuto nedochází, tekutina prostupuje přes cévní stěnu a hromadí se v měkkých tkáních. Nejdříve otok nastupuje v dolních končetinách a postupně se tvoří otoky měkkých tkání celého těla. Těžká forma povšechného otoku se odborně nazývá anasarka.
Další možností jsou varixy. Křečové žíly jsou projevem chronického žilního onemocnění. Žilní nedostatečnost se projevuje například mravenčením, bolestivostí a otoky či nevzhledným zbarvením podkoží končetin. Varixy jsou nejčastější příčinou chronických otoků dolních končetin. Jejich vznik souvisí s nedostatečným fungováním žilních chlopní v povrchovém řečišti systému žil, které napomáhají krevnímu průtoku odkysličené krve proti gravitaci směrem k srdci. Při špatném fungování žilních chlopní se krev v žilách začne městnat, následně se žíly rozšiřují a vytvářejí se pletence, které způsobují mnohé problémy. K rizikovým faktorům patří genetické dispozice, nadváha a dlouhé stání, u žen v těhotenství váha plodu, která stlačuje žíly v oblasti pánve. Prevencí křečových žil je zdravý životní styl a vhodný pohyb.
Současná medicína nabízí mnoho možností, jak ulevit nohám s křečovými žilami. Možné je nošení kompresivních punčoch, aplikace speciálních gelů a krémů, existují rovněž léky či doplňky stravy zpevňující žilní stěnu, samozřejmě lze provést chirurgické odstranění varixů.
Otoky končetin mohou souviset i se špatnou funkcí lymfatického systému. Při tomto problému dochází k otoku od prstů a nártů nohy, který se v čase postupně horší a posouvá se výše po dolní končetině. Otok je na pohmat pevný, tuhý až gumovitý a nebolestivý. Typické pro tento typ otoku je, že ani klidový režim nepomáhá výrazně zlepšit jeho stav. Otoky vzniklé ve spojitosti se špatně fungujícím lymfatickým systémem mohou souviset s vrozenými vadami nebo poškozením lymfatických cév, které může vzniknout po úrazu nebo při infekčním onemocnění, jako je například růže (erysipel).
Z chronických příčin jde nejčastěji o žilní nedostatečnost, tedy varixy (lidově nazývané křečové žíly), a chronický trombotický uzávěr povrchových či hlubokých žil. Méně častou, ale o to závažnější příčinou je nádor nebo patologické zvětšení lymfatických uzlin v pánevní či tříselné oblasti, které způsobuje tlak na cévy dolní končetiny. Když je příčinou otoku poškození nebo zhoršení krevního zásobení, je otok na pohmat obvykle měkký, elastický a může být bolestivý. U postižené končetiny dochází v důsledku špatného prokrvení i ke změně barvy. Otok končetiny při trombóze je většinou jednostranný, na pohmat může být bolestivý, samovolně neustupuje a má tendenci se zvětšovat. Příčinou bývá znehybnění končetiny po úrazu nebo se otok objevuje po dlouhém cestování, kdy vázne průtok krve žilním systémem.
V naší poradně s názvem CELKOVA ANESTEZIE A KRECOVE ZILY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markéta.
Dobry den,zajimalo by me,zda jsem vice ohrozena plicni embolii kdyz mam na prave noze viditelne krecove zily a to od kolene po litko,nez ty pacientky,ktere je nemaji???Dekuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, jste více ohrožena. Před operací určitě dostanete kompresní punčochy na obě dolní končetiny.
Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.
Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.
Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
Funkce z pozice zubů
Každý zub je připojen svým kořenem do čelistní kosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně připojuje k zubu a slouží k ochraně pod ní ležících tkání před infekcí a jinými škodlivými vlivy.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Zubní extrakce
Zuby se odstraňují z důvodu nenapravitelného poškození nás
V naší poradně s názvem ROZTROUŠENÁ SKLEROZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aleš Fous.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat a vědět co to znamená. Moje přítelkyně má 8 let RS. včas se ta nemoc podchytila,léčí se. A proto bych chtěl vědět že ze začátku ušla bez problémů 4km dnes po 8 letech neujde 200m. Po chvilce chůze jí vynechá pravá noha ( přestane fungovat) po chvilce odpočinku může zase jít. Nemyslíte si že by mohlo jít o něco jiného co s RS. nesouvisí. Jestli nemá třeba navštívit neurologa. Díky za odpověd A. Fous
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vynechání funkčnosti dolní končetiny při chůzi nejspíše souvisí s rozvojem roztroušené sklerózy. Určitě by bylo vhodné stav konzultovat s neurologem. Roztroušenou sklerózou zatím neumíme vyléčit, ale jen dokážeme zpomalit její devastační účinky. Proto neodkládejte návštěvu lékaře.
V naší poradně s názvem WARFARIN A GS CONDRO DIAMANT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den , prosím o radu. Mohu společně užívat warfarin a GS condro diamant ? Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Glukosamin je prokazatelně prospěšný pro správnou výživu chrupavek, kloubních vazů, menisků a šlach. I aescin má své prokazatelné účinky na dolníkončetiny. Bohužel však společné užívání glukosaminu s warfarinem je nebezpečné a hrozí zvýšené riziko krvácení. Užívání však možné je, ale musí se snížit dávka warfarinu. Přesnou dávku warfarinu je třeba určit laboratorním vyšetřením krve, o které požádáte svého lékaře, od něhož dostáváte recept na warfarin a zároveň ho i informujete o svém záměru užívat GS condro diamant. Pak je možné společné užívání i trvale. Vlastní neodborná úprava v dávkování warfarinu může přivodit i náhlou smrt.
kroužení nohy v kotníku, přičemž bérce jsou podloženy tak, aby byly dolní končetiny uloženy do 45 ° vůči trupu;
přitahování kolene k břichu a napřímení nad podložku.
Každý cvik je vhodné provést tempem 40 opakování/min. v celkovém rozsahu 2/3 celkové doby od zahájení cvičení po vznik ischemické bolesti, při které bylo nutné cvičení přerušit. Následuje 2–3minutová relaxační pauza. Cvičení je nutné opakovat dvakrát až třikrát v jedné tréninkové sérii dvakrát a vícekrát denně.
Závažnou chybou je podkládání dolních končetin izolovaně pod koleny, kdy může dojít k útlaku cév s nežádoucím snížením průtoku krve. Pro zvýšenou polohu dolních končetin podkládáme holeně po celé délce.
Cvičení vsedě
Cvičení vsedě předchází korekce a nácvik správného sedu. Chodidla jsou na šířku pánve vzdálené od sebe a jsou opřeny celou plochou na podložce, během cvičení je vyvíjen rovnoměrný tlak na podložku z oblasti paty, příčné klenby, nepřetěžujeme kotník přesouváním tlaku na vnitřní hranu chodidla. Kolena jsou optimálně vsedě těsně pod úrovní kyčlí a bérce a směřují kolmo k zemi nebo jen mírně šikmo s úhlem ohnutého kolena menším než 90 °. Pánev je ve středním postavení nebo nakloněná dopředu, nepřeklápí se dozadu, což vede k zakulacení páteře. Pánev se lehce naklopí dopředu – do anteverze, napomůže zdvižení a vypnutí hrudníku. Ramena lehce stáhneme dolů, čímž zlepšíme fixaci lopatek.
Vsedě provádíme:
výpony na špičky;
střídavé zvedání špiček s oporou o patu.
Každý cvik je vhodné provést tempem 40 opakování/min. v celkovém rozsahu 2/3 celkové doby od zahájení cvičení po vznik ischemické bolesti, při které bylo nutné cvičení přerušit. Následuje 2- až 3minutová relaxační pauza. Cvičení opakovat dvakrát až třikrát v jedné tréninkové sérii dvakrát až třikrát denně.
Cvičení vestoje
Cvičení vestoje začínáme nácvikem správného stoje, tedy postavení částí: hlava, hrudník, břicho, dolní končetiny. Chodidla jsou na šířku pánve rovnoběžně nebo jen v mírném úhlu vytočené od sebe ven. Kolena nepřetěžujeme do maximálního natažení, tedy „uzamčení“. Břicho zatáhneme, zakřivení páteře ve fyziologických rozmezích dosáhneme lehounkým povytažením trupu nahoru, přičemž ramena jemně stlačujeme dolů, lopatky neodstávají, jsou fixovány k hrudníku, hrudník je v takovém postavení lehce vypnutý dopředu. Hlava je vzpřímená, bez předsouvání brady, brada směřuje jen mírně šikmo dolů a je „zatažená“. Při pohledu z boku by ucho mělo být kolmo nad ram
V naší poradně s názvem FRAXIPARINE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel kotasek.
zdravim prosim vas proplaci VZP pripravek na trombózu FRAXIPARINE dekuji za informaci
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Fraxiparin je částečně hrazený ze zdravotního pojištění a jen za určitých podmínek. Například za dvě injekce po 0,6 ml se doplácí asi 78 Kč. Zde jsou případy, kdy pojišťovna uzná částečnou úhradu:
1. v indikaci zahájení léčby hluboké žilní trombózy potvrzené dopplerovským vyšetřením nebo při silném klinickém podezření na hlubokou žilní trombózu před tím, než jsou známy výsledky diagnostických testů, a to v monoterapii nebo spolu s warfarinem do dosažení jeho terapeutického účinku (INR je větší nebo rovno 2,0),
2. při nutnosti dočasného ambulantního převedení nemocného, který je indikován k dlouhodobé perorální antikoagulační léčbě (např. pro fibrilaci síní nebo při implantované srdeční chlopenní protéze aj.) z perorálního antikoagulancia na nízkomolekulární heparin před plánovanou operací (tzv. překlenovací léčba),
3. v prevenci srážení krve v mimotělním oběhu, zejména při hemodialýze a hemofiltraci,
4. pro léčbu stavů vyžadujících antikoagulační léčbu v průběhu gravidity a šestinedělí či před plánovanou transplantací srdce,
5. v prevenci žilního tromboembolismu v perioperačním období v délce 10 dnů, po vysoce rizikových operacích (totální náhrada kyčelního kloubu, endoprotéza kolenního kloubu, stav po operaci zlomeniny horního konce stehenní kosti, rozsáhlé operace pro zhoubný nádor) se doba profylaxe prodlužuje na 28 dnů,
6. v prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy u nemocných s prokázaným vrozeným či získaným hyperkoagulačním stavem, u nichž nelze stabilizovat požadované snížení koagulačních faktorů perorálními antikoagulancii či při nemožnosti nebo dokumentované kontraindikaci tato antikoagulancia podat - výše uvedené podmínky úhrady se vztahují v plném rozsahu i na úhradu u nemocných s poraněním dolní končetiny vyžadujícím sádrovou nebo jinou fixaci, u kterých je přípravek hrazen po celou dobu fixace,
7. u nemocných se zvýšeným rizikem tromboembolické nemoci indikovaných k zahájení léčby warfarinem z jiných indikací, např. při fibrilaci síní, k potlačení prvotního prokoagulačního působení warfarinu, a to po dobu 2 až 3 dnů či nejdéle do dosažení terapeutického účinku (INR je větší nebo rovno 2,0),
8. v léčbě akutní symptomatické tromboflebitidy dolních končetin bez současné flebotrombózy, pokud je tromboflebitida delší než 5 cm a současně ve vzdálenosti menší než 10 cm od safenofemorální či safenopopliteální junkce při dopplerovském vyšetření, a to nejdéle po dobu 45 dnů. Při silném klinickém podezření na splnění těchto podmínek může být aplikována první léčebná dávka před tím, než jsou známy výsledky diagnostických testů.
Entezopatie adduktorů kyčelního kloubu je onemocnění úponů svalů, které provádějí přitažení kyčelního kloubu (přinožení). Přetížení úponů svalů se projeví bolestí na stydké kosti, která vystřeluje do podbřišku a na vnitřní stranu stehna. Je omezen pohyb kyčle do zevní rotace.
Entezopatie čtyřhlavého stehenního svalu, převážně jeho přímé hlavy (musculus rectus femoris), která začíná na kyčelní kosti nad kloubem kyčelním, se projevuje bolestí v třísle, na přední straně stehna a vystřeluje ke kolenu. Je omezené zanožení, které zkrátí délku kroku. Bolest při přednožení v zátěži znemožňuje výstup do schodů či do kopce.
Entezopatie ischiokrurálních svalů, tedy svalů zadní strany stehna, se projevuje bolestí pod hýždí, hlavně při zátěži v předklonu, vystřeluje po zadní straně stehna až ke kolenu.
Důsledky těchto entezopatií lze nalézt v celé dolní končetině. Vlivem svalového zřetězení mohou být narušeny kloubní vůle v kyčelním kloubu, v kolenním a hlezenním kloubu. Změna se může projevit v postavení pánve a následně i páteře.
Opatření: Místa lokální bolesti se ovlivňují technikami měkkých tkání, manuální trakcí, postizometrickou relaxací, antigravitační relaxací, fyzikální terapií. V řetězených oblastech se zasáhne mobilizací kloubů dolní končetiny, pánve. Tělesným a senzomotorickým cvičením se aktivují svaly stabilizačního systému celé dolní končetiny, pánevního pletence, páteře.
V naší poradně s názvem JAK SE POZNÁ PARKINSONOVA NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hlavatý Ladislav.
Prosím, jak se pozná Parkinsonova nemoc?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Častým projevem parkinsonovy choroby jsou třes či pocity únavy a ztuhlosti v končetinách a zádech. Také křeče, častější zácpa a problémy se spaním. Následuje zpomalení chůze a zhoršená mimika. Jedním z prvních varovných signálů může být klidový třes rukou, zhoršení čichu a chuti. Zpočátku může třes postihnout jen jednu končetinu a teprve postupem času postihuje obě strany. Často třesem trpí horní a dolní končetiny křížem, tedy například pravá ruka a zároveň levá noha. Parkinsonický třes může zachvátit taky jazyk, rty a krk.
Onemocnění se potvrdí vyšetření mozku lékařem neurologem.
Lidská noha se skládá z 26 kostí, 19 svalů a ze 107 vazů a je tvořena dvěma částmi, a to pletencem a kostrou volné dolní končetiny. Pletenec tvoří jediná velká kost, která vznikla tím, že srostly tři kosti v jednu (pánevní, křížová a spona stydká). Je třeba si také uvědomit, že dolní končetina je k trupu připevněna mnohem pevněji než ta horní.
V naší poradně s názvem NEUROPATIE KONČETIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel PETR HRANICKÝ.
Dobrý den.Mám cukrovku již 20let,je mi 67 let a trápí mě nohy.Mám pocit jako bych měl malé ponožky,při chůzi mě bolí spodky nohou a mám u kotníku prasklinu,která bolí.Nohy každý den mažu zvláčňující emulzí a mám je pořád suché.Na levé noze mám na kůži fleky ze kterých mi mokvá lymfa.Když si to zavážu,tak za chvíli je obvaz mokrý.Teď docházím i na nefrologii,hrozí mi dialýza.Mám i dotaz,zdali bych měl i nárok na ZTP,jedná se mi jen o parkování,nebo v nemocnici kam jezdím je to daleko pěšky a já mám problém s chůzí.Děkuji.Hranický
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
O průkaz OZP (osoba se zdravotním postižením) můžete zažádat na pobočce Úřadu práce. Tam k tomu mají formulář, který vám pomohou vyplnit a rovněž vás poučí o dalším postupu. O rozhodnutí vám přijde vyrozumění na vaši adresu. Na průkaz OZP-TP byste mohl mít nárok z důvodu podstatného omezení funkce dolní končetiny. Tento stav lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni středně těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace, což jsou podmínky pro přiznání průkazu TP, který opravňuje parkovat na vyhrazeném parkovacím stání pro invalidy.
Játra (latinsky: iecur, řecky: hepar) jsou největším vnitřním orgánem a centrálním orgánem látkové výměny. Mají klíčovou roli v metabolismu sacharidů, tuků i bílkovin. Jsou trávicí žlázou, která produkuje žluč, i žlázou endokrinní, ve které se tvoří některé hormony. Jsou orgánem zásobním, ukládají glykogen, železo a některé vitamíny, jsou v nich tvořeny bílkoviny krevní plazmy a nezastupitelná je jejich úloha při detoxikaci organismu.
Játra dospělého člověka se na přední stěnu břišní promítají ve tvaru pravoúhlého trojúhelníku, který leží v horní pravé části břicha, s přeponou směřující z dolní pravé strany na horní levou stranu. Váží okolo 1,5 kg. Jsou dobře zásobená krví, v klidu játry protékají až dva litry krve za minutu. Zvláštností jater je to, že kromě jaterní tepny, která k nim přivádí čerstvou okysličenou krev, do nich přichází také žilní krev z vrátnicové žíly, která je nasycená vstřebanými aminokyselinami a sacharidy z žaludku a střev.
Játra mají zhruba klínovitý tvar. U dospělého člověka váží 1 200–1 500 g a tvoří asi 2 % hmotnosti těla. Játra dospělého muže mohou mít hmotnost větší, 1 500–1 800 g. U dětí bývají játra relativně velká a tvoří 5 % jejich hmotnosti. Zdravá játra jsou mají poddajnou konzistenci a červenohnědou barvu. Tkáň je však relativně křehká, takže při nadměrných otřesech nebo nárazech může dojít k natržení jater a hrozí masivní, život ohrožující krvácení.
Játra mají tvar trojbokého jehlanu, jehož základna je přiložena k pravé břišní stěně a vrchol směřuje doleva. Mají dva hlavní anatomické laloky, větší pravý (lobus dexter) a menší levý (lobus sinister), jež jsou rozděleny úponem srpovitého vazu a průběhem levé sagitální rýhy na viscerální ploše jater. Kromě toho se na pravé straně popisují ještě dva menší laloky – ocasatý lalok (lobus caudatus) a čtyřhranný lalok (lobus quadratus). Na povrchu jsou játra potažená vazivovým pouzdrem zvaným Glissonovo pouzdro (capsula Glissoni), které přechází ve vazivo v okolí cév a lalůčků jaterní tkáně.
Na povrchu jater jsou popisovány dvě plochy: horní brániční plocha (facies diaphragmatica) přiléhá na bránici, z druhé strany na játra naléhají orgány břišní dutiny, tato plocha se nazývá facies visceralis.
Brániční plocha jater je konvexní a hladká, rozdělená úponem srpovitého vazu (ligamentum falciforme) na menší levý a větší pravý lalok. Dělí se na pars dextra, což je část obrácená doprava proti bránici a stěně hrudníku, pars anterior, přední část, která vpředu naléhá na bránici a stěnu břicha, pars superior, okrsek vložený do brániční klenby a pars posterior, zadní část, která vzadu naléhá na bránici a zadní b
V naší poradně s názvem ODVODNĚNÍ NATEKLÝCH NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bára.
Dobrý den ,mého dědu trápí oteklé a zčernalé dolní končetiny,chtela jsem se zeptat jestli to může pomoct i mu .pokud ano (nevadí že má problémy s tlakem a cukrem?)nemá to na to nějaký zlí vliv?děkuji za odp.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To bohužel nelze takto bez vyšetření určit a ani nedoporučuji experimentovat způsobem "ono to možná vyjde". Léky na odvodnění mohou přímo ovlivnit krevní tlak a tím ohrozit na životě. Nejlepší věc, kterou můžete pro svého dědu udělat, je doprovodit ho k praktickému lékaři, který nejlépe určí další postup.
Bolest bederní páteře a kyčlí po radioterapii pánve je běžným jevem v důsledku změn tkání a možného poškození nervů. Tato bolest může pramenit z radiačně indukované fibrózy, poškození nervů (radiačně indukovaná bederní plexopatie) nebo z kostních problémů, jako jsou zlomeniny z insuficience.
Radiační fibróza
Přirozená hojivá reakce těla na záření může vést k fibróze (tvorbě jizevnaté tkáně) v ošetřované oblasti, což způsobuje ztuhlost a bolest v kyčlích a dolní části zad.
Radiačně indukovaná bederní plexopatie RILP
Záření může poškodit nervy v lumbosakrálním plexu (síť nervů v dolní části zad a pánvi), což vede k bolesti, necitlivosti nebo slabosti nohou.
Poškození kostí
Záření může oslabit kosti, takže jsou náchylnější k zlomeninám z insuficience (malé praskliny) nebo jiným zraněním, zejména v pánvi a páteři.
Další faktory
Změny ve střevech nebo jiných tkáních v důsledku radiace mohou také přispívat k bolesti v pánevní a bederní oblasti.
Příznaky
Ztuhlost a bolest v kyčlích a dolní části zad.
Obtíže s pohybem a flexibilitou v kyčlích a dolní části zad.
Bolest, která může být popsána jako bolestivá, ostrá nebo střílející.
Necitlivost, brnění nebo slabost v nohou (v případech poškození nervů).
Léčba
Lékařské vyšetření
Je nezbytné konzultovat se zdravotníkem, aby se určila konkrétní příčina bolesti a vyloučily další potenciální problémy.
Léčba bolesti
Mohou být předepsány léky, jako jsou léky proti bolesti nebo léky na nervovou bolest.
Fyzioterapie
Cvičení ke zlepšení flexibility, síly a rozsahu pohybu mohou být velmi užitečná.
Další terapie
K léčbě bolesti a zlepšení funkce lze použít povrchové teplo, elektrickou stimulaci a další metody.
Zdraví kostí
Doplňky stravy, jako je vápník a vitamín D, spolu s cvičením s činkami mohou pomoci udržet hustotu kostí.
Řešení poškození nervů
Pokud je diagnostikována RILP, lze zvážit léčbu, jako je léčba bolesti, nervové blokády nebo jiné terapie.
Trpělivost a vytrvalost
Zvládnutí bolesti a zlepšení funkce po radioterapii může vyžadovat čas a důsledné úsilí.
V naší poradně s názvem BRNĚNÍ KONČETIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Kůdelová.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jakou příčinu může mít pocit chladu a neurčitý pocit, jako brnění na hřbetech rukou a nártech nohou- přechází to až do prstů. Přitom končetiny mám teplé. Projevilo se to, když jsem v klidu seděla doma, trvá to nadále. Občas mívám problémy s bederní páteří a byla mi před několika lety diagnostikována tetanie. Beru hořčík a na cévy Detralex, kompresivní punčochy nosím. Poraďte, prosím. Děkuji H.K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váš problém s divným pocitem na hřbetu ruky a na nártech bude mít souvislost s žilním onemocněním, které léčíte pomocí Detralexu. Nejvhodnější by bylo tyto příznaky konzultovat s lékařem - kardiologem. Ten může provést několik testů, kterými zjistí příčinu a doporučí další postup. Sama si můžete pomoct zařazením zdravého pohybu do svého každodenního harmonogramu. Pohybem rozproudíte krev a budete také posilovat cévní stěny a tím by se mohly tyto problémy zmírnit. Stejně tak by mohla být prospěšná i sauna, včetně ochlazení studenou vodou.
Hlavní příčinou je zvýšená hladina cukru v krvi diabetika, od níž se vše odvíjí...
Vysoká hladina cukru poškozuje velké cévy, urychluje proces aterosklerózy, a tak způsobuje zužování tepen. Nejvíce postižené bývají tepny na dolních končetinách za vzniku ischemické choroby dolních končetin. Zásobení tkání dolní končetiny kyslíkem a živinami klesá.
Vysoká hladina krevního cukru také vede k poškozování nervů (takzvaná diabetická polyneuropatie). Postižení nervů dolních končetin se projeví občasnými pocity brnění nohou a poruchami citlivosti. Nemocný kvůli poruchám citlivosti začne chybně našlapovat a často u něj dochází ke vzniku onemocnění kloubů a kostí na noze, které je známé pod názvem Charcotova osteoartropatie. Dotyčný člověk postupně ztratí nožní klenbu a vznikne u něj plochá noha. Pokud dojde ke zranění plosky nebo prstů, diabetik to nemusí cítit a rány si nemusí všimnout.
Bakterie mají rády cukr, diabetik je proto pro ně lákavým cílem. Jakákoliv poranění kůže se u diabetika snadno infikují. U diabetické nohy se všechno zkombinuje. Tkáně dolní končetiny diabetika je hůře zásobená krví a kyslíkem. Diabetik má zhroucenou nožní klenbu a chybí mu správná citlivost – zvyšuje se riziko, že se poraní a nevšimne si toho, nebo že pro nepřítomnost bolesti zanedbá péči i o větší zranění. Jakákoliv rána se pak snadno infikuje bakteriemi. Hojení takové rány u diabetika je svízelné a někdy prakticky nemožné. Infekce se může šířit a pak hrozí vážné riziko vzniku gangrény.
Žlučník je vakovitý orgán hruškovitého tvaru uložený na spodině jater, sloužící ke skladování a úpravě žluči, která v játrech vzniká. Žlučník je uložený ve žlučníkové jámě na spodní ploše pravého jaterního laloku a je 8–12 cm dlouhý. Má objem 30–80 ml. Anatomicky se dělí na tři části. Tou první je dno (fundus vesicae biliaris), které směřuje dopředu a dolů, asi o 1 cm přesahuje volný okraj jaterní a naléhá na břišní stěnu v místě, kde pravá medioklavikulární čára protíná žeberní oblouk. Místo, kde se dno žlučníku promítá na břišní stěnu, se dá najít také v místě styku pravého přímého břišního svalu a chrupavky pravého devátého žebra, nebo pomocí pomyslné čáry probíhající z předního horního kyčelního trnu skrz pupek směrem nahoru – dno žlučníku je tam, kde tato čára protíná okraj žeberního oblouku. Dno plynule přechází v tělo žlučníku (corpus vesicae billiaris), které leží ve žlučníkové jámě a seshora je kryté dolní plochou pravého laloku jater, dolní plocha je volná. Tělo se směrem nahoru zužuje a přechází v infundibulum, přechodnou oblast mezi tělem a krčkem žlučníku (collum vesicae billiaris). Krček žlučníku je 5–7 mm dlouhý a přechází do vývodu žlučníku (ductus cysticus). Ten je součástí žlučových cest, ústí do hlavního žlučovodu (ductus choledochus), jímž se žluč dostává do dvanáctníku. Naplněný žlučník je hmatný.
Zásobení žlučníku krví zajišťuje především větev jaterní tepny (arteria cystica). Menší cévy vstupují do žlučníku z jater přes žlučníkovou jámu. Odkysličená krev je odváděna žlučníkovou žílou (vena cystica), která se vlévá do vrátnicové žíly. Ve stěně žlučníku se nacházejí lymfatické cévy, které odvádějí mízu do mízní uzliny při krčku žlučníku. Z těch se míza dostává do uzlin doprovázejících hlavní žlučovod. Žlučník je bohatě inervovaný, a to jak parasympatickými nervy z větví bloudivého nervu, tak sympatickými vlákny z ganglií (ggl. coeliaca).
Při zavřeném Oddiho svěrači v ústí hlavního žlučovodu do střeva produkovaná žluč teče nahoru a je hromaděna ve žlučníku. Přechází do něj asi polovina veškeré vytvořené žluči. Epitelové buňky žlučníku mají schopnost účinné resorpce vody. Na jejich bazolaterální straně se nachází Na+/K+ ATPázová pumpa, která odčerpává sodné ionty pryč z výstelky žlučníku. Zároveň epitel vyměňuje sodné ionty uvnitř žlučníku za kationt vodíku. Koncentrace sodíku uvnitř žlučníkové žluči tak klesá a osmoticky z něj uniká voda, čímž se žluč až 12x zahušťuje. Vylučovaný kationt vodíku reaguje s HCO3- za vzniku oxidu uhličitého a vody. Dochází také k mírnému snížení pH žlučníkové žluči.
Vyprazdňování žlučníku je řízeno autonomními nervy. Sympatikus snižuje stahy žlučníku a zvyšuje tonus Oddiho svěrače, parasympatikus působí naopak, podporuje stahy žlučníku a uvolnění svěrače. Vyprazdňování žlučníku je podmíněno i hormonálně, především hormonem cholecystokininem. Žluč se ze žlučníku dostává do střeva po příjmu potravy, která obsahuje tuk.
Žluč je produkována v množství cca 0,7–1,2 litru/den. Její základní složky jsou žlučové kyseliny, cholesterol a bilirubin (žlučový pigment).
