CHLAMIDIE PŘENOS je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Za parazitický označujeme takový organismus, který ke svému životu využívá jiný živý organismus, odebírá mu živiny a poškozuje jej. Z této definice je patrné, že v širším měřítku bychom za parazity člověka mohli označit i choroboplodné viry a baktérie.
Přenos vší
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k jakému dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně.
Dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí tak zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci, a přenos je u nich podpořen i dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
Ve svém příspěvku PLICNÍ CHLAMIDIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Brož.
Dobrý den mám kamaráda který je na kyslíku 2 roky a plíce mu jdou na 45%
a léčí se na plicní chlamidie je možno to od něho dostat asi 3x jsem ho s manželkou navštívili jestli bychom se neměli dát vyšetřit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata Allohová.
Dobrý den,
ano nakazit se můžete a velice snadno, stačí aby na vás dotyčný zakašlal či kýchl, což je při této velice INFEKČNÍ nemoci normální a můžete to tzv.chytit. Důležité je jak funguje vaše imunita. Máte-li podezření, nechte si udělat krevní testy u obvodní lékařky, příznaky nemoci, kašlání, kýchání, bolest hlavy, dále nemoc může postupovat bolestí kloubů, astmatem, RS atd. Vždy záleží na vaší imunitě. Renata Allohová r.allohova@seznam.cz
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý, a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k čemuž dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně.
Dospělá lezoucí veš si jednoduše přestoupí na nového hostitele, kde klade nové hnidy, a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci, a přenos je u nich podpořen dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
Když rodiče zjistí, že jejich dítě má vši, musí tuto skutečnost nahlásit ve škole a v kolektivech, kde se dítě v období posledních dvou týdnů pohybovalo. Nemocné dítě nesmí být odesláno do dětského kolektivu (škola, dětský tábor) do doby, než rodiče provedou odstranění všech lezoucích vší a také hnid (zlikvidovány musejí být všechny hnidy ulpělé na vlasech ve vzdálenosti 0–10 mm od pokožky).
Školy a jiné instituce jsou povinny o výskytu vší v kolektivu informovat rodiče ostatních dětí. Ti následně musí provádět pravidelnou kontrolu ve vlasaté části hlavy v intervalu 2 dnů po dobu asi 3 týdnů.
V naší poradně s názvem HPV VIRUS U MUŽŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Hyneček.
Dobrý den,mám prosím dotaz,jak se může nakazit muž virem HPV aniž by měl jiný sexuální vztah s jinou ženou?? Je možné se nakazit třeba v sauně nebo někde na záchodě?? U manželky byl diagnostikován HPV 16 a ošetřující lékař ji řekl, že je možné se nakazit jen pohlavním stykem,ale já jsem si jist, že za celou dobu manželství jsem žádný jiný styk s jinou ženou neměl.Bohužel se k vůli tomu dostalo naše manželství do velmi kritického stavu.děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Viry HPV včetně typu 16 jsou hojně rozšířeny v celé dospělé populaci. Přenos začíná s prvními pohlavními styky v raném mládí. Pro přenos není důležitý úplný pohlavní styk, ale stačí jen dotyk pokožky genitálií. Přenos z WC nebo v sauně bez těsného kontaktu s nakaženým není možný. HPV nosíme v sobě bez zjevných příznaků. Mohl jste ho mít vy i vaše manželka již z doby prvních lásek.
HPV 16 u žen může způsobit rakovinu děložního čípku a u mužů zase rakovinu penisu.
Přenos je možný především nechráněným pohlavním stykem, zvláště s náhodným partnerem, dále častým střídáním sexuálních partnerů (prostituce). Dále sem patří drogová závislost, kdy by teoreticky mohlo dojít k nákaze infikovanou jehlou, a hlavně k drogové závislosti patří ve většině případů nezodpovědné chování, které usnadňuje vznik výše zmíněných rizikových faktorů. Posledním možným způsobem je přenos z matky na plod v těhotenství.
Jak již bylo popsáno, nejčastěji k nákaze dojde při pohlavním styku s infikovaným jedincem (k nákaze dojde asi u jedné třetiny osob). Dále je možný přenos z matky na plod při proniknutí bakterií placentou (transplacentární přenos). Dříve hrozilo i riziko přenosu při krevní transfuzi, což je dnes ale takřka nemožné díky podrobným rozborům krve dárce. Přenos kontaminovanými předměty je také spíše teoretický, jelikož Treponema pallidum je vysoce citlivá na jakékoli vnější vlivy a mimo hostitele velice rychle hyne.
V naší poradně s názvem POZNAM CHLAMIDIE UZ PO TRECH DNECH? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobry den.
Prosim Vas o radu. Mel jsem oralni sex s neprilis spolehlivou holkou (ona to delala me). O dva dny pozdeji jsem dostal z niceho nic velke teploty 39,5' a mam obrovske uzliny v krku,ktere me taky dost boli. Take me boli hned nad udem (to asi nejsou trisla ze).
Myslite ,ze se toto onemocneni muze projevit tak rychle,i kdyz je inkubacni doba 1-3tydny? Dnes mi doktorka predepsala antibiotika. Domniva se,ze mam anginu i kdyz jsem ji rekl o mem podezreni. Kdy bych mel zacit trvat na vysetreni na chlamidie? Za tri tydny,kdy se mozna projevi dalsi priznaky?
Moc dekujo za brzkou odpoved,jsem nervozni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vaše současné potíže nejspíše nebudou zaviněny vaším posledním rizikovým sexuálním kontaktem - přišly moc brzo. Antibiotika účinkující na angínu obvykle vyléčí i případnou infekci v močové trubici. Abyste měl jistotu, že nemáte chlamydie, tak týden po dobrání ATB si nechte udělat kontrolní vyšetření chlamydií na kožním (oddělení venerologie). Toto oddělení bývá obvykle ve větších městech a je určeno právě pro tyto potřeby - vyšetření po rizikovém sexu.
Infekční žloutenka (virová hepatitida) je virová infekce jater. Nemoc postihuje především děti a mladé lidi.
Žloutenka typu A se vyskytuje na celém světě i v průmyslově vyspělých zemích, ale riziko je vyšší v zemích s nižším hygienickým standardem. Zdrojem nákazy jsou lidé v inkubační době – nemocný člověk s viditelným nebo skrytým onemocněním. Onemocnění se šíří nejvíce takzvaně fekálně-orální cestou, znečistěnýma rukama, kontaminovanou vodou, zeleninou a potravinami. Ohroženi jsou zejména cestovatelé konzumující potraviny studené kuchyně, upravované na ulici, nebo při pití nebalené vody, anebo cestovatelé žijící v úzkém styku s místním obyvatelstvem v rozvojových zemích. Rizikové potraviny představují saláty ze syrové zeleniny, neloupané ovoce, nedostatečně tepelně upravení mořští živočichové, maso (zvláště kuřecí importovaná onemocnění mohou být zdrojem nákazy dalších osob).
Zdrojem nákazy žloutenkou B je nemocný člověk nebo zdravý bacilonosič. K přenosu infekce stačí minimální množství infikované krve, například na injekční jehle. Žloutenka typu B je vysoce odolný virus, který primárně napadá játra. V kapce zaschlé krve přežívá několik týdnů, zmražení ho neničí. Je známo, že tato infekce je 100x nakažlivější než AIDS. Onemocnění bývá těžší a rekonvalescence delší než v případě žloutenky typu A, také k úmrtí dochází častěji. Někteří chronicky nemocní jsou nakažliví po celý život. Virus se vyskytuje téměř ve všech tělních tekutinách, pro přenos infekce má největší význam krev, sperma a poševní výměšek (sekret). Ke krevnímu přenosu může dojít ve zdravotnických zařízeních, při manikúře, pedikúře, akupunktuře, tetování nebo piercingu. Významný je také přenos nechráněným pohlavním stykem.
Žloutenka C (VHC) je známa teprve od konce 80. let 20. století. V elektronovém mikroskopu byl virus spatřen až v roce 1994. Onemocnění se vyskytuje celosvětově cca u 3 % populace. Vyšší výskyt je v Jižní Americe a jihovýchodní Asii, kde dosahuje 10 až 20 %. V České republice má protilátky proti VHC přibližně 0,2 % populace. K přenosu VHC dochází především krví. Před zavedením testování dárců krve v 90. letech 20. století se většina nemocných nakazila krví a krevními deriváty (imunoglobulin podávaný Rh negativním matkám). Další možností je nákaza u hemodialyzovaných pacientů a při transplantaci orgánů. V současné době dominuje přenos kontaminovanými pomůckami u injekčních uživatelů drog. K přenosu může dojít i společným užíváním pomůcek osobní hygieny (zubní kartáček, holicí strojek). Sexuální přenos je méně častý. Riziko nákazy u monogamních párů s dlouhodobým nechráněným stykem je cca 2–3 %. Toto procento se zvyšuje u prostitutů a homosexuálních mužů
V naší poradně s názvem POZNAM CHLAMIDIE UZ PO TRECH DNECH? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Vaše současné potíže nejspíše nebudou zaviněny vaším posledním rizikovým sexuálním kontaktem - přišly moc brzo. Antibiotika účinkující na angínu obvykle vyléčí i případnou infekci v močové trubici. Abyste měl jistotu, že nemáte chlamydie, tak týden po dobrání ATB si nechte udělat kontrolní vyšetření chlamydií na kožním (oddělení venerologie). Toto oddělení bývá obvykle ve větších městech a je určeno právě pro tyto potřeby - vyšetření po rizikovém sexu.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martin.
Moc Vam dekuju za tak rychlou odpoved. Budu klidnejsi
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k jakému dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně. Dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí tak zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat. Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci a přenos je u nich podpořen dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
V naší poradně s názvem POZNAM CHLAMIDIE UZ PO TRECH DNECH? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Nezlobte se prosim ale mam jeste dotaz. Bolest v podbrisku uz prestala ale premistuje se do praveho varlete a je cim dal tim castejsi. Rozhodl jsem se ze pojedu uz zitra rano na vysetreni ale bude asi problem v tom ze jim ty antibiotika ze? Navic neuplinul porad tyden od kontaktu. Strasne doufam ze jsem jen paranoidni ale i tak Vam predem dekuji za ochotu a odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bolest varlat při angíně je častý jev. Nejspíše i v tomto případě bude souviset s právě probíhající infekcí v krku. Varlata může nejlépe vyšetřit lékař na urologickém oddělení. Ale jestli máte angínu a vysokou teplotu, tak raději zůstaňte doma v teple, protože jen tak se toho nejdříve zbavíte.
Yersinióza, včetně moru, má různou míru nakažlivosti. Yersinióza, způsobená bakteriemi Y. enterocolitica a Y. pseudotuberculosis, se šíří primárně kontaminovanými potravinami a vodou, přičemž přenos z osoby na osobu je vzácný. Mor způsobený bakterií Y. pestis je nakažlivější, zejména jeho plicní forma, která se může šířit kapénkami z dýchacích cest.
Přenos Y. enterocolitica a Y. pseudotuberculosis
Přenos potravinami
Nejčastějším způsobem přenosu je požití kontaminovaných potravin, zejména syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného vepřového masa.
Přenos vodou
Infekci může způsobit i pití kontaminované vody nebo nepasterizovaného mléka.
Ze zvířete na člověka
Kontakt s nakaženými zvířaty nebo jejich výkaly může šířit tyto bakterie.
Z osoby na člověka
Yersinióza se sice vzácně šíří z člověka na člověka, zejména špatnou hygienou (např. nemytím rukou po použití toalety).
Infekční období
Infekční období obvykle trvá tak dlouho, dokud jsou přítomny příznaky, což může trvat několik týdnů nebo měsíců.
Nakažlivost moru (Y. pestis)
Kousnutí blechami
Mor se obvykle šíří kousnutím infikovaných blech, které se přenášejí mezi hlodavci a jinými zvířaty.
Přímý kontakt
Manipulace s infikovanými zvířaty nebo jejich tkáněmi může také vést k infekci.
Plicní mor
Tato forma je vysoce nakažlivá a šíří se kapénkami z dýchacích cest ve vzduchu.
Infekční období
Infekční období plicního moru je relativně krátké, protože vyžaduje blízký kontakt s infekčními kapénkami.
Prevence
Mytí rukou je zásadní
Důkladné mytí rukou po použití toalety, manipulaci se syrovým masem nebo péči o osobu s infekcí Yersinia může pomoci zabránit šíření bakterií.
Správná manipulace s potravinami
Důkladná tepelná úprava masa, zejména vepřového, a bezpečné zacházení s potravinami může snížit riziko yersiniózy.
Opatření proti kontaktu
U plicního moru jsou nezbytná opatření proti kontaktu (např. izolace, ochrana dýchacích cest), aby se zabránilo šíření.
U infekčních pneumonií je nejčastější přenos vzduchem, to znamená kapénkovou infekcí. Častý je také přenos rukama. Na rozdíl od neinfekčních zánětů je pacient s infekčním zánětem plic nakažlivý, zejména v akutní fázi respirační infekce, z hlediska šíření infekce do okolí je riziková rovněž inkubační doba.
V naší poradně s názvem GASTROENSOPHAGEÁLNÍ REFLUX se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza .
Dobrý den,prosím Vás mohu užívat antibiotika Doxyhexal tabs na léčbu chlamidie pneumo,když mám reflux a astma.Užívám Cezeru 1-0-1,Combair inh,Clarinase jsem užívala týden společně s antibio.Augmentin.Pátý měsíc mám záchvaty kašle a jsem konečně odeslána na CT plic a gastroskopii.Pravidelně užívám Asentru 50 1x denně 1tbl,Euthyrox75,Carzap.Omlouvám se,pokud jsem toho napsala víc než stačilo a moc děkuji za odpověď,která je pro mne velmi důležitá.
S pozdravem Junková T.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Doxyhexal užívat můžete, ale je zde riziko zhoršení refluxu. Zároveň během léčby nesmíte používat antacida (léky na reflux) obsahující hliník, vápník nebo hořčík, protože to narušuje vstřebávání doxyhexalu. Tablety Doxyhexalu užívejte během dne, nikoliv před spaním. Zapijte je alespoň 100 ml vody a zůstaňte ve vzpřímené poloze alespoň hodinu. Když se i přesto objeví pálení v jícnu, tak se hned obraťte na lékaře.
Streptokoková angína (zánět hltanu): typickým příznakem je bolest, červené zarudnutí krku s hustým hnisem kolem mandlí; horečka a zimnice; zvětšené lymfatické uzliny kolem krku; zvracení a břišní potíže, zvláště u dětí.
Spála: mezi příznaky spály patří zánět hrdla; růžovočervená vyrážka, která se šíří přes břicho, stranu hrudníku a objevuje se i v kožních záhybech; vyrážka má při doteku strukturu jako smirkový papír; dále jasně červený jazyk (známý jako „jahodový jazyk“) a bledost v okolí úst.
Impetigo: typickým příznakem onemocnění jsou puchýře kolem nosu, úst a nohou; v závažných případech se vyskytuje horečka a zduření lymfatických uzlin.
Diagnóza streptokokové infekce skupiny A
Metodou diagnostiky u streptokokové angíny a spály je vyšetření bakterie v krku tamponem nebo krevní testy. Impetigo je diagnostikováno tím, že lékař tamponem setře z puchýře nebo kůry vředu vzorek, který následně pošle na mikrobiologické vyšetření. Syndrom toxického šoku je diagnostikován tak, že se zkoumají příznaky a v některých případech se udělají krevní testy.
Přenos streptokoka skupiny A
Přenos streptokoka skupiny A je možný z člověka na člověka, kontaktem s nakaženými osobami. Bakterie jsou přítomny ve slinách, ve výtoku z nosu, při kýchání, kašlání a na rukou infikovaných sekretem. Přenos infekce může být ve vzácných případech z kontaminovaných potravin, jako je mléko a mléčné výrobky a vejce. Impetigo je vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění a lidé s kožními lézemi nebo puchýři by neměli manipulovat s potravinami, dokud infekce není vyléčena. Infekci mohou přenášet i osoby, které mají bakterie, ale nemají žádné příznaky. Léčba infikované osoby antibiotiky po dobu 24 hodin nebo déle obvykle eliminuje schopnost šíření bakterií. Je však důležité, aby léčba antibiotiky byla dokončena, jak bylo předepsáno lékařem. Není pravděpodobné, že by došlo k šíření infekce předměty v domácnosti, například talíři, hrnečky nebo hračkami.
Léčba streptokokové infekce skupin A
Antibiotika jsou standardní léčbou, ve většině případů se používá desetidenní léčba. Základním antibiotikem pro léčbu streptokokové infekce skupiny A je penicilin. Také erytromycin, pokud jste alergičtí na penicilin. Pokud si nemůžete vzít ani penicilin, ani erytromycin, pak se předepisuje cefalosporin. K léčbě impetiga jsou určeny antibiotické masti. Po aplikaci antibiotik se vy nebo vaše dítě budete cítit lépe do 24 hodin. Ujistěte se, že vždy byla dobrána celá dávka antibiotik.
Doporučení: Nemocné děti nechávejte v dostatečné vzdálenosti od ostatních dětí. Pokud se u vašeho dítěte vyvíjí streptokokové infekce skupiny A, včetně spály nebo impetiga, měli byste zamezit kontaktu s ostatními dětmi ve školkách, školách a podobných zařízeních.
Onemocnět může opravdu každý. Původcem infekce je nejčastěji naše vlastní flóra sliznic nebo se jedná o přenos cizí kandidové flóry kontaktem s jiným nakaženým subjektem (například pohlavním stykem). Hlavním rizikem vzniku je dlouhodobá léčba antibiotiky, diabetes mellitus, chirurgický výkon, těhotenství, nádorová onemocnění, neutropenie (snížení počtu neutrofilů – nejčastějšího typu leukocytů vlivem chemoterapie), immunosuprese (po transplantaci), při léčbě cytostatiky, AIDS a tak dále.
Ve svém příspěvku AKTIVOVANÁ KOXARTROZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel VB.Svoboda.
Dobrý den, u mě se objevily účinky koxartrozy ze dne na den ,19.6. vše dobé ráno 20.6. jsem nemohl chodit. Byl to pro mě šok. Udělali mi snímky pravé kyčle stanovili koxartrozu 2,5 až 3 stupně. Bolí mě tríselná šlacha na pravé noze ale taky achilovka na levé noze.Asi je to tím spojené. Nejhořší když mám vstát ze židle nebo z auta. Bolí mě i pravé koleno a oblast holeně z pravé strany asi je to vše spojené.Předtím jsem ušel přes den 5 až 6 km. Dnes ujdu 1,5 km. Je mi 83 let. Nevím jaké mám vyhlídky.Nic na to neberu pouze někdy kvůli bolesti PANADOL ale tj. pomoc na 1/2 dne. Nevím jaké mám vyhlídky,jestli mi dají náhradu v mých letech,nevím . Ale aby to nebylo ještě horší, toho se nejvíc obávám.Mám sedavé zaměstnání jako projektant.Nevím jak to mohlo vzniknout.
Nevím příčinu jestli z jídla,skutečnost je taková ,že jsem bral letos čtvery antiobitika dost silná ,na chlamidie a na boreliozu + kortikoidy na moje astma,z toho mám největší podezření, že zde je příčina mého současného akutního zdravotního stavu.
Jsou všelijaké přípravky chodra ,nevím nemám to vyzkoušené a obávám se abych si nepřitížil.
Děkuji za zprávu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Aby dítě onemocnělo rotavirovou infekcí, postačí k tomu poměrně nízká infekční dávka, rotaviry jsou dost odolné, na tuhém povrchu vydrží i několik týdnů, na rukou i čtyři hodiny. Přenos rotavirů je fekálně-orální cestou, není ale vyloučen ani přenos cestou vzduchu (u některých lidí byl identifikován virus v sekretu dýchacích cest). Nákaza je většinou sezonní, u nás se vyskytuje hlavně na začátku jara, v březnu a dubnu, tj. ve svém maximu, setkat se s ní ale v ČR můžeme v podstatě kdykoliv během zimního času, od listopadu až do konce dubna.
Inkubační doba je velmi krátká, maximálně dva dny. Nemoc se vyskytuje hlavně u dětí od šesti měsíců, a to především v rozvojových částech světa, ve vyspělých zemích se s infekcí setkáme hlavně u dětí okolo druhého roku života. Děti se nakazí nejčastěji tak, že se dotýkají toho, co bylo znečištěno a následně si pak strkají prsty do úst. Virus po průchodu zažívacím traktem odchází z těla ve stolici. Dítě trpí zvracením, průjmem a horečkou. Nejprve se objeví náhle vzniklá horečka, i přes 40 °C, a zvracení, poté se přidává i průjem s vodnatou a často zelenou stolicí. Děti nemají chuť k jídlu, mají nafouklá a bolestivá bříška. Vzhledem k tomu, že mají rychlejší metabolismus, jsou také více ohroženy dehydratací. Přibližně jeden případ z pěti vyžaduje hospitalizaci. Infekce rotaviry je typická tím, že stejně náhle, jak začne, stejně tak rychle i skončí.
Ve svém příspěvku PŘENOS NEMOCI RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Kročil.
Jak moc je nemoc nebezpečná pro nejbližší okolí.Jak se trochu obrnit doma ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Rudolf Svoboda.
Vážení je to strá známá věc, že zmíněný vir (RŮŽE) se běžně vyskytuje všude kolem
nás, avšak jeho přenos je jen jednou cestou. Jaká koli plíseň mezi prsty u nohou umožní tomuto viru vstup do vašeho těla . Existují mezi námi jedinci, kteří mají tuto virozu X krát do roka a sbaští bedny antibiotik. Je třeba vždy začít u vašich nohou a vyléčit plísěň !!! A najednou zmizí i problém s Ruží jako když mávne kouzelným proutkem. Ještě si dovolím podotknout ,že při léčení plísně je dobré myslet na alespoň
malou očistu střev. Střeva mají přímou spojitost s mezprstnímy ptostory vašich nohou.
Nejčastější cestou přenosu je nechráněný pohlavní styk. Bez rizika není ani nechráněná orální soulož. Riziko přenosu je nejvyšší při nechráněném styku do konečníku, a to jak pro pasivního partnera při styku dvou mužů, tak i pro ženu u heterosexuálních párů. Riziko přenosu infekce HIV z muže na ženu je výrazně vyšší než z infikované ženy na muže, což souvisí s vyšším množstvím viru HIV ve spermatu než v poševním sekretu. Další možnou cestou vzniku infekce je podání infikované krve nebo krevních přípravků. V současné době je tento způsob přenosu v rozvinutých zemích, mezi které naše země patří, téměř vyloučený. Obezřetní bychom ale měli být i u provádění některých kosmetických úkonů (tetování, propichování ušních boltců, piercing a podobně). Další možností přenosu HIV je při injekčním užívání drog. V současné době představuje přenos infekce HIV u injekčních uživatelů drog nejčastější způsob přenosu. K přenosu může také dojít tak, že matka HIV pozitivní může nákazu přenést i na své dítě, a to nejen během těhotenství, ale i při porodu a následně i během kojení. Těhotné ženy se rutinně testují na přítomnost viru HIV, aby v případě pozitivního nálezu mohla být u nich nasazena profylaxe či léčba a snížilo se tak riziko přenosu infekce HIV na novorozence. Dle současně platné legislativy lze provést test na HIV u gravidní ženy i bez souhlasu, a to s ohledem na zájem nenarozeného dítěte. HIV pozitivním matkám se v rozvinutých zemích nedoporučuje kojení. HIV pozitivita u matky může být po jejím souhlasu důvodem k interrupci.
V naší poradně s názvem DOTAZ NA ONEMOCNENI ZV.RUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Kratochvilova.
Prosim,mam dotaz..Vcera se babicce udelalo spatne a odvezla ji zachranka.Jde o to,ze nam lekar dnes oznamil,ze ma ruzi na noze...a ja ji vcera prevlekala a na postizenou nohu sahala.Syn si brzy privezou z porodnice miminko.Za jak dlouho by se mi nemoc mohla projevit...pokud jsem se nakazila a nebo poradte...jestli bych vubec mohla k miminku.Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemoc růže zpusobují bakterie a její vývoj má několik stádií, přičemž jen při některých je možná nákaza. Přenos infekce probíhá dotykem přes vaší porušenou pokožku. Přes různé prasklinky na vaší kůži, ekzem, plíseň nebo jinak narušenou kůži. Pokud máte kůži zdravou a nemáte narušen imunitní systém a ani nemáte cukrovku, tak je přenos nepravděpodobný. Obvyklá inkubační doba od přenosu do vzniku infekce bývá 2 až 7 dní. Do týdne na sobě určitě poznáte, jestli k nákaze došlo či ne. Pro příště je potřeba po každém takovém dotyku ihned omýt ruce vodou a mýdlem a na závěr použít dezinfekční gel s alkoholem. Tím zcela zabráníte přenosu.
Původcem je prvok Toxoplasma gondii. Styk s infekcí či infekce sama proběhnou většinou skrytě bez nápadných příznaků. Toxoplazmóza může postihnout mízní aparát, a to lymfatické uzliny, tkáně oka, centrálního nervstva, či způsobit gynekologická onemocnění. Toxoplazmóza může být například příčinou potratů, nedonošení plodů, jejich odumření nebo porodu defektních dětí stižených vrozenou toxoplazmózou.
Způsob nákazy:
Od kočky: Rozmnožování parazita probíhá pouze ve střevní sliznici kočky a příbuzných kočkovitých šelem. S trusem kočky pak odchází množství spór – oocyst. Oocysty jsou velmi odolné v zevním prostředí a dostávají se do těla zvířat (případně i člověka) potravou. Následně vyvolají buď onemocnění, nebo skrytou infekci v podobě klidových cyst v různých orgánech včetně svaloviny. Skryté infekce nejsou ušetřena ani zvířata hospodářská a jatečná. Ostatní zvířata, kromě kočky a člověka, jsou označována jako přechodný hostitel (mezihostitel), kočka a kočkovité šelmy pak jako takzvaný definitivní hostitel parazita. Kočka se nakazí pravděpodobně nejčastěji masem divokých nebo hospodářských zvířat. Vývojový koloběh parazita se v jejím střevě pak dokončuje. U jiných zvířat nebyla možnost rozmnožování parazita prokázána. Ani kočka však není označována jako významný zdroj přímého nakažení člověka, poněvadž vylučování zárodků toxoplazmózy trusem trvá krátce – jen při jejím prvním nakažení (2–3 týdny) – a kočka poté získává odolnost a při novém nakažení již zárodky nevylučuje. Proto se se zárodky v trusu setkáváme v praxi jen velmi zřídka a převážně u mladých koček, které jsou krmeny nepřemraženým syrovým masem nebo loví myši, ptáky a podobně.
Pro nákazu od koček tedy platí: člověk, který už někdy s toxoplazmózou přišel do styku, získává odolnost stejně jako kočka, a nemůže se tedy již podruhé nakazit. Pravděpodobnost nakažení člověka od kočky je velmi malá – kočka může vylučovat oocysty trusem v případě nakažení pouze 2–3 týdny, nakazit se může konzumací nepřemraženého syrového masa či lovením drobných hlodavců a ptáků. Nakazit se můžeme pouze z trusu kočky. Při čištění kočičího WC je tedy vhodné používat rukavice, navíc trus začíná být nakažlivý až druhý den, pokud ho odstraňujeme denně, tak nebezpečí nehrozí. Kočka chovaná v bytě a krmená vhodnou stravou se nemůže nakazit. Je však třeba pamatovat na schopnost dlouhého přežívání zárodků (přes 1 rok) v půdě záhonů a pískovišť, kam kočky kálejí, a na možnost nakažení znečištěnýma rukama při práci na zahrádce bez rukavic. Nebezpečná je rovněž konzumace syrového nebo nedostatečně tepelně opracovaného masa jatečných zvířat (zejména ovcí, prasat, králíků a domácí drůbeže). Lidé stižení toxoplazmózou mívají často zvyk ochutn
Ve svém příspěvku ŽIVOT KARDIAKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubín.
Domácí monitoring (Home monitoring - jsi-li světaznalec) - přístroj na hlídání funkce defibrilátorů, kardiostimulátorů. Prej to hlídá aji srdce toho srdcaře (to sem teda nezažil), mně to blikalo jenom jednou, tak sem se ozval doktorovi a že prej potřebuju nový baterky. Ale rozhodně mi nešlo o život. Nevim jestli to vyrábí ještě někdo jinej, ale to moje je vod Biotroniku (ten přístroj i nějak zajišťujou přenos informací).
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hynek.
Kubíne, ten přenos jde vzduchem jako normální telefonování. Dokonce to prej dělají s T-Mobilem.
Svrab je další nepříjemná záležitost. Svrab (latinsky scabies, z latinského scabere = drbat se), též sarkoptóza, u zvířat lidově prašivina, je infekční nemoc způsobená zákožkou svrabovou postihující člověka i zvířata. Projevuje se nepříjemným svěděním a kožními změnami v podobě oděrek (exkoriací), pupínků a skvrn. Onemocnění nesouvisí pouze s osobní hygienou, ale nedostatečná hygiena může způsobit horší průběh nemoci. Naopak přehnaná hygiena může zapříčinit problémy při zjišťování a ověřování, zda jde o svrab. V České republice jde v současné době o dost rozšířeného parazita.
Zákožka svrabová vyvrtává kanálky ve zrohovatělé vrstvě pokožky. Samička pak klade 2–3 vajíčka, asi 0,3–0,4 mm velká, v slepých koncích těchto chodbiček. Z vajíček se líhnou larvy, které se během tří týdnů mění v dospělé zákožky. Za tepla, obvykle v noci na lůžku, oživují paraziti svoji činnost, což nemocný pociťuje záchvatovitým svěděním. Onemocnění se přenáší nákazou, nejčastěji přímo od nemocného těsnějším nebo delší dobu trvajícím kontaktem, především společným užíváním textilií, spíše při dlouhodobém kontaktu, například v noclehárnách, táborech, avšak rozhodně ne podáním ruky. Častý je přenos na další členy rodiny. Po zjištění infekce je důležité veškeré matrace, gauče, křesla, polstrované židle, polštáře, peřiny, deky a podobně vyčistit od infekce například vynesením ven, vyžehlením napařovací žehličkou nebo vysátím vysavačem, který je schopen zlikvidovat roztoče. Pro zmírnění příznaků se doporučují pobyty na čerstvém vzduchu, zvláště pak ve večerních hodinách. Léčba onemocnění probíhá namazáním mastí InfectoScab 5%, přičemž léčivou látkou je permethrin, nebo mastí s obsahem síry. Po příchodu z nemocnice se doporučuje převléct postele a ráno po probuzení znova. Toto veškeré povlečení vyprat na 60 °C, vyžehlit je a nechat tři dny ležet. Po vyléčení je možné pro úplné ujištění jet do sirných lázní nebo do sauny. Ta se však doporučuje až 3. den po namazání mastí. Mimo pokožku mohou zákožky přežít 3 až 4 dny. Pokud zákožku vystavíte na dobu delší než 10 minut teplotám alespoň 60 °C, nepřežije to. V případě nakažení je vhodné se nechat namazat v nemocnici a z bytu poté na týden odjet do prostředí, kde se tento parazit nevyskytuje. Infekci pomáhá snížená imunita. Na svrab jsou náchylné zejména děti, které se infikují hlavně během hraní. U těžkých nemocí, například AIDS, hematologické choroby, může dojít k těžkému stavu charakteristickému nadměrnou hyperkeratózou. Příznaky se objevují 3 až 8 týdnů po infekci, zprvu nejsou příliš výrazné ani charakteristické. Často si i odborníci myslí, že je to zách
Jako opar na rtech nazýváme stav, kdy je ret a jeho okolí postiženo herpetickým virem. Jde o bolestivý výsev puchýřků s průsvitným, později často hnisavým obsahem, které praskají za vzniku malých vřídků. Ty se zpravidla v rozmezí 10 až 14 dnů hojí, přičemž zde velmi záleží na včasném zahájení terapie. Opar rtu vzniká nejčastěji na rtu, ale může se objevit i v oblasti nosu nebo oka.
Za vznik oparu je zodpovědný Herpes simplex virus 1. typu (HSV I). Opar na rtu je infekční onemocnění postihující lidi všech věkových kategorií bez rozdílu pohlaví nebo rasy. Infekce proniká do lidského organismu porušenou kůží nebo sliznicí nejčastěji v dětství. Pro vlastní přenos je důležitý přímý kontakt s infikovaným vřídkem nebo přenos prostřednictvím tělní tekutiny.
Po uplynutí inkubační doby, která se pohybuje v rozmezí 2–6 dnů, dochází na postiženém místě k pocitu pnutí, svědění, pálení či bolesti. Při dotyku jazykem zjistíme mírné zatvrdnutí, které může být na povrchu doprovázeno drobnými tečkami. Poté vzniká otok a zarudnutí místa, které předchází puchýřnatému stadiu. Ložisko oparu bývá často tvořeno vícero napnutými puchýřky velikosti špendlíkové hlavičky. Ty posléze praskají a zarůstají strupem, který časem odpadne. Po 10–14 dnech dochází k vyhojení oparu. Postižené místo může být ještě dlouho po infekci zarudlé.
Opar na rtu, který probíhá u zdravých lidí, nemá téměř nikdy žádné trvalé následky a není provázen komplikacemi. Někdy může na rtu několik týdnů přetrvávat světlejší jizvička, která však také sama zmizí. U novorozenců a nejmladších dětí, které nemají plně vyvinutou obranyschopnost, však může onemocnění probíhat závažně. Je proto třeba dbát, aby takto malé dítě nepřišlo do intenzivního kontaktu s člověkem trpícím oparem. Stejně tak by se oparu na rtu měli vyhýbat dospělí lidé s oslabenou imunitou. Rizikovým faktorem je tedy především blízký kontakt s nemocným. Dále mezi rizikové faktory vzniku oparu rtu patří stres, vysoké teploty, menstruace, slunění či jiná infekční onemocnění.
Ve svém příspěvku ŽIVOT KARDIAKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
to normálně může chodit ven, dokonce i lítat letadlem a tak. Akorát kdyby se pan manžel rozhodl pro nějaké outdoorové dobrodružství, tak by se měl buď pohybovat v mezích dostupnosti signálu anebo dát vědět do nemocnice, z jakýho důvodu a na jak dlouho vypadne přenos, aby se po něm nesháněli. Ale co já vím tak může do hodně zemí cestovat, takové ty normální turistické destinace to má pokryté.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina K. .
Petro a to je pokrytý úplně celý svět? To si opravdu nedovedu představit.
Borrelia burgdorferi je původcem tohoto onemocnění. Do lidského těla se tato bakterie dostává vškrábáním výkalů anebo kousků rozdrceného klíštěte do těla či kousnutím a přisátím klíštěte. Vytvoří se červená skvrna s blednoucím středem v okolí kousnutí klíštětem a celkově toto onemocnění trvá poměrně dlouhou dobu, tedy i několik let. Přisátím nakaženého klíštěte dojde k nákaze u 30 % lidí a u 5–10 % se dále rozvinou i příznaky boreliózy. Je důležité klíště z místa přisátí co nejdříve odstranit, protože spolehlivý čas pro dostatečný přenos borelií je 48 hodin, ale i po 24 hodinách je přenos možný. Doba přisátí tedy v tomto případě hraje velmi důležitou roli z hlediska nákazy.
Plané neštovice a pravé neštovice mají společné znaky, kterými je přenos a inkubační doba. Přenos je tu přímý nebo kapénkami, s inkubační dobou v řádech několika dní, většinou do dvou týdnů. Ovšem pravé neštovice se projevovaly mnohem prudším, akutnějším průběhem, a tedy nebezpečnější formou. Skvrny na obličeji a předloktích se rychle přesouvaly na celé tělo. Následky, které pravé neštovice způsobily, byly v lehčím případě jizvy po puchýřích, ale častěji se jednalo o slepotu nebo smrt.
