CHLOROFORM JAK NAMICHAT je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Chloroform je těkavá látka s jemně nasládlým zápachem. Používá se jako rozpouštědlo. Při styku s oxidačním činidlem vzniká fosgen, plyn používaný za války. Při manipulaci je důležité dodržovat bezpečnostní pokyny, protože se jedná o těkavou látku, která má nežádoucí účinky.
Účinky chloroformu
Koncem 19. a ve 20. století byl chloroform používán při operacích jako inhalační anestetikum, které dočasně nahradilo méně příjemný, avšak zdravotně bezpečnější diethylether. Po zjištění nežádoucích účinků chloroformu byl tento postupně opuštěn a nahrazen opět nejdříve diethyletherem a později jinými, bezpečnějšími přípravky.
Dnes je používán v chemickém průmyslu hlavně při výrobě chladicího média pro ledničky a klimatizace, freonu R-22 (chlordifluormethan, CHClF2); jeho využívání k tomuto účelu se však bude stále snižovat v souvislosti s omezováním používání freonů podle ustanovení Montrealského protokolu. Je také surovinou pro výrobu řady dalších organických sloučenin, například aromatických aldehydů.
Chloroform se též používá jako rozpouštědlo v chemické laboratoři, ve farmaceutickém průmyslu a při výrobě pesticidů a nátěrových hmot. Je výborným lepidlem některých plastů, například polystyrenu nebo plexiskla. Deuterochloroform, derivát chloroformu, u kterého byl vodíkový atom nahrazen atomem deuteria (těžkým vodíkem), CDCl3, je nejpoužívanějším rozpouštědlem v NMR spektroskopii. V roce 1973 činila světová produkce chloroformu cca 2,5 milionu tun ročně.
Do těla může chloroform pronikat všemi cestami – vdechováním, požitím nebo vstřebáním přes kůži, případně oči. Dráždí pokožku a sliznice, v očích může způsobit nekrózu a vznik vředů. Po vstřebání se šíří do celého těla, koncentruje se zejména v tukových tkáních, odkud se pak může uvolňovat ještě řadu hodin. Při vdechování par chloroformu se vstřebá 64–67 %. Při anestetických koncentracích (8 000–10 000 ppm) během několika minut dosáhne koncentrace v krvi hodnot okolo 100 mg/l. Zhruba 60–70 % chloroformu se z těla vylučuje v nezměněné podobě prostřednictvím vydechovaného vzduchu, zbývajících 30–40 % odchází ve formě metabolitů močí a stolicí. Podíl metabolizace chloroformu závisí na celkové dávce, je vyšší při nižších dávkách.
Inhalace par chloroformu vede ke tlumení centrálního nervového systému. Vdechování vzduchu obsahujícího 900 ppm po krátkou dobu způsobuje závratě, ospalost a bolesti hlavy. Vysoké dávky způsobují hluboké kóma a útlum dechového centra, což může vést k úmrtí. Vysoké dávky mohou také způsobit srdeční arytmii až fibrilaci komor, a to přímým účinkem na myokard, stimulací vagu nebo senzibilizací na katecholaminy. Fibrilace může být smrtelná. Chloroform snižuje krevní tlak oslabením srdeční kontrakce a periferní vazodilatací (opět následkem stimulace vagu). Nejnižší smrtelná dávka LDLo pozorovaná u člověka při požití byla 2 514 mg/kg.
Chloroform je toxický pro játra a ledviny – za to jsou zodpovědné zřejmě metabolit
V naší poradně s názvem SÍROVÁ MAST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Chtěl bych vědět proč sírové jsou pouze na lékařský předpis. Může snad častější použití způsobovat jiné kožní problémy ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Sírová mast se vydává pouze na lékařský předpis protože je třeba ji na základě předpisu pro pacienta namíchat. Výsledná mast má koncentrace síry vyšší než 10% a z toho důvodu je klasifikována jako nebezpečná, protože dráždí kůži. Lékař v předpisu určí koncentraci síry a zároveň zváží, zda-li přínosy této léčby přesahují její negativní účinky.
Pokud nechcete součinnost lékaře v léčbě sírovou mastí, tak si můžete mast namíchat z běžně dostupné práškové síry, kterou zakoupíte v internetových obchodech. Dostupnost a cenu práškové síry můžete vidět tady: https://www.zbozi.cz/hledej…
Chloroform objevil v červenci 1831 americký lékař Samuel Guthrie a nezávisle na něm, o několik měsíců později, i francouzský chemik Eugène Soubeiran a v Německu Justus von Liebig. Soubeiran připravil chloroform pomocí Liebenovy reakce z etanolu, případně acetonu. Chloroform pojmenoval a jeho chemické složení odvodil o tři roky později, konkrétně v roce 1834, Jean-Baptiste Dumas (1800–1884). Jeho narkotické účinky poprvé pozorovali v roce 1847 francouzský fyziolog Marie-Jean-Pierre Flourens a Robert James Fegle.
V roce 1847 v Edinburghu tamější porodník James Young Simpson jako první použil chloroform k celkové anestezii při porodu. Následně se jeho používání při chirurgických zákrocích rychle rozšířilo po celé Evropě. První anesteziolog z povolání John Snow se proslavil podáním chloroformu britské královně Viktorii v roce 1853 při porodu prince Leopolda (pozdější vévoda z Albany).
V USA se však užívání chloroformu místo diethyletheru ujalo teprve na počátku 20. století, ale po zjištění, že může způsobit srdeční selhání, bylo zase rychle opuštěno. Jako náhrada byl zkoušen také trichlorethen (trichlorethylen), ale i ten byl po zjištění karcinogenicity odmítnut.
Chloroform neboli trichlormethan, je bezbarvá, těkavá, avšak nehořlavá kapalina charakteristického nasládlého zápachu. Jeho páry jsou značně těžší než vzduch (4,12krát), proto se v uzavřených prostorách hromadí u podlahy a obtížně se vyvětrává.
V naší poradně s názvem JAK SE DÁ VYROBIT CHLOROFORM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Nevíte někdo jak se dá doma vyrobit chloroform?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Chloroform se doma dá vyrobit tak zvanou haloformovou reakcí. Haloformová reakce vzniká při smísení acetonu, chlornanu a vody. Použít se dá normální aceton (ředidlo na barvy) a chlorové vápno nebo lépe chlorový prášek do bazenů. Při mísení je třeba chlorové vápno chladit v misce s ledovou tříští a jen pomalu se přikapává aceton. Poté se vzniklá tekutina předestiluje, aby se oddělil chloroform. Další možnost je místo chlorového vápna použít chlornan sodný, který se přítomen například v Savu. Po přidání acetonu se směs chlornanu a acetonu zakalí a začne se zahřívat, takže je také třeba během výroby chladit. Nakonec na dně nádoby zbyde surový cloroform, který je nutno předestilovat. Chloroform je těkavá látka s jemně nasládlým zápachem. Chloroform se používá k uspávání lidí. Chloroform se také používá pro výrobu chemické zbraně - válečného plynu fosgen, který vzniká při smísení chloroformu a některého oxidačního činidla. Účinky chloroformu na lidský organizmus jsou fatální a je třeba při jeho výrobě řádně větrat.
Chloroform se dá vyrobit pomocí haloformové reakce. Haloformová reakce vzniká při smísení acetonu, chlornanu a vody. Použít se dá normální aceton (ředidlo na barvy) a chlorové vápno nebo lépe chlorový prášek do bazenů. Při mísení je třeba chlorové vápno chladit v misce s ledovou tříští a jen pomalu přikapávat aceton. Poté se vzniklá tekutina předestiluje, aby se oddělil chloroform. Další možnost je místo chlorového vápna použít chlornan sodný, který je přítomen například v Savu. Po přidání acetonu se směs chlornanu a acetonu zakalí a začne se zahřívat, takže je také třeba během této výroby chladit. Nakonec na dně nádoby zbyde surový cloroform, který je nutno předestilovat. Chloroform je těkavá látka s jemně nasládlým zápachem. Chloroform se používá k uspávání lidí! Chloroform se také používá pro výrobu chemické zbraně - válečného plynu fosgen, který vzniká při smísení chloroformu a některého oxidačního činidla. Účinky chloroformu na lidský organizmus jsou fatální a je třeba při jeho výrobě řádně větrat. Video, na kterých je vidět postup výroby chloroformu, jsou zde: výroba chloroformu video.
Lepší, než si vyrábět chloroform doma svépomocí, je si ho koupit. Chloroform se prodává v různém množství, přičemž nejmenší množství je 1 litr. Cena jednoho litru chloroformu nyní činí kolem 130 Kč. Chloroform je možné koupit kupříkladu v internetovém obchodě Verkon.
Na výrobu chloroformu se dá použít aceton a chlorový prášek do bazénů. Při mísení je třeba chlorové vápno chladit v misce s ledovou tříští a jen pomalu přikapávat aceton. Poté se vzniklá tekutina předestiluje, aby se oddělil chloroform. Lepší, bezpečnější a výhodnější je však chloroform koupit než ho vyrábět doma.
V naší poradně s názvem JAK SE DÁ VYROBIT CHLOROFORM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Zdravím,mám jen dotaz,chtěl bych si vyrobit max.2dcl chloroformu na vylepšení světlometů u auta.mam k dispozici aceton,kyselinu sirovou i chlor,ten v tekutým stavu silný koncentrát co se používá ve velkých bazénech apd.tak mám dotaz zda z tohoto se dá vyrobit nebo musím mít ten chlorid v prášku nebo savo.pakliže to lze,chtěl bych poprosit zda je možné poslat nějaký postup a poměry??nemám absolutně žádnou zkušenost co se chemických věcí týče,a experimentovat s tímto si nedovolil risknout.predem děkuji.milan.m.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Zde je videonávod, jak lze s pomocí tekutého Sava a acetonu vyrobit chloroform, který se sám vysráží na dně tohoto roztoku: https://youtu.be/j-PrAczOGb…
Ve svém příspěvku PLÍSEŇ KŮŽE NA ZÁDECH BÍLÉ SKVRNY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobrý den, také se potýkám s pytyriasis versicolor..roztoky si nechám namíchat ale celostní medicína doporučuje změnu uvnitř těla, s tím souhlasím..máte někdo zkušenost, co je v těle špatně? Játra, střeva, ledviny, čím je vyčistit? Mám pocit, že se stravuji velmi zdravě, proto mně to překvapilo. Děkuji za jakoukoliv odpověd. Také se nemůžu dohledat, jak bílé skrny ztmavit, opalování ani solárko se nedoporučuje..neodvážím si dát raménkové triko nebo třeba šaty, nevím, co si obleču na dceřin ples. Esteticky velmi nepříjemné..
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku MASTNÁ PLEŤ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natálie.
Dobrý den už od 15 let mám akné,rozneslo se mi snad všude na obličeji,na dekoltu,na zádech.Mám i fleky,protože si nemůžu pomoct,ale vadí mi když mám černé pory nebo bílé velké akné,potřebuji poradit jak se mám zbavit těch fleků.Děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobry den,mohl by mne nekdo poradit,jake bylinky namichat do kokosoveho oleje na vymizeni ci odstraneni vrasek.Moc dekuji za odpovedi na meilik
Stařecká žloutenka může vzniknout z mnoha příčin: onemocnění jater, alkoholismus, rakovina, ucpání žlučovodu, hemolytická anémie, hepatitida, žloutenka jakékoliv druhu. Žloutenka je obvykle známkou toho, že se játrům nedaří řádně vyčistit tělo. Pokud si všimnete zežloutnutí na kůži nebo zežloutnutí očí, měli byste navštívit svého lékaře s podezřením na žloutenku.
Existuje několik typů žloutenky: žloutenka jakéhokoliv druhu, hemolytická žloutenka, obstrukční žloutenka, hepatocelulární žloutenka.
Žloutenka
Nejčastějším onemocněním jater je žloutenka. Kůže a sliznice se zbarví do nažloutlého odstínu. Tato žlutá barva je dána důsledkem přítomnosti přebytku žlučového barviva zvaného bilirubin v krvi. Játra produkují žluč, která je nezbytná pro správné trávení a zajišťuje dobrou výživu.
Hemolytická žloutenka vzniká v důsledku nadměrné destrukce červených krvinek, což způsobuje zvýšení tvorby bilirubinu. Hemolytická žloutenka může být také příznakem geneticky podmíněných chorob, jako je srpkovitá a hemolytická anémie. Obě nemoci způsobují rozpad červených krvinek. Při srpkovité anémii se tvoří abnormální hemoglobin, který deformuje krvinky. Hemolytická anémie je způsobena nedostatečnou nebo žádnou aktivitou glukosa-6-fosfát dehydrogenázy, jednoho z enzymů pentózového cyklu, na kterém z velké části závisí metabolismus erytrocytu. Nekompatibilní, neshodná transfuze krve vede k hemolýze krve příjemce, což se také může projevit jako hemolytická žloutenka.
K obstrukční žloutence dochází, když je cesta mezi místem vzniku bilirubinu v jaterních buňkách a přesunem žluči do dvanáctníku blokována překážkou. Obvykle staří lidé mají tendenci trpět více na obstrukční žloutenku, která je nejčastějším problémem spojeným s hepatobiliárním onemocněním.
Hepatocelulární žloutenka vzniká z poškození jaterních buněk toxickými látkami. Žluté zabarvení kůže a bělma očí je výrazným příznakem tohoto onemocnění. Hepatocelulární žloutenka bývá důsledkem poškození jater, tedy toxické hyperbilirubinémie, a to látkami jako je chloroform, arzfenamín, tetrachlormethan, acetaminofen, alkohol, toxiny hub rodu Amanita (alfa-amanitín a jinými). Tento typ žloutenky představuje jeden z příznaků cirhózy jater.
Ve svém příspěvku DMSO JAK POUŽÍVATJAK ZISKAT 70% DMSO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Betka.
Prosim jak namichat presne 70 % DMSO dekuji za rady
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anton Mišech.
70% DMSO namícháte nejlépe tak, že si opatříte v chemických potřebách odměrku,napr. o objemu 100ml a do ní nalejete 70ml 99,9% DMSO a přilijete 30ml destilované vody koupené v lékárně! (takže ne destil.technickou vodu z Benziny).
Výsledek bude sice 100%x70x0,999/(70+30)=69,93% a ne 70%, což není na závadu, jelikož doporučované vyšší procenta pro aplikace jsou spíše v rozmezí 65 až 75%.
Směs se bude při naléváni vody znatelně zahřívat (vhodné použít ochranné brýle), abyste nebyl překvapen.
Takto dostanete 100ml roztoku. Ten si přelijte do odpovídají lahvičky z tmavého skla. Hodí se při tom malý trychtýř, který si objednejte z chemic.potřeb včetně té 100ml odměrky, např.zde: https://www.vinarskydum.cz/…
Pokud budete potřebovat jenom 50ml zředěného roztoku, tak podělte dvěma množství DMSO a obdobně i destil.vody, které pak budete vlévat do odměrky.
Propolis je ve vodě téměř nerozpustný. Naproti tomu se velmi dobře rozpouští v látkách, které rozpouštějí tuk (aceton nebo chloroform – pro člověka těžko snesitelný). Jestliže chceme vyrábět propolisový roztok ve formě tinktury pro lidskou spotřebu, pak se k tomu nejlépe hodí etylalkohol v 70% koncentraci.
Propolis se používá při bolestech hlavy, migrénách, bolestech uší, nachlazení, chřipce, hnisavé angíně, zápalu plic, zánětech horních cest dýchacích a průdušek, onemocnění mandlí, průjmových onemocněních, infekcích močových cest, plynatosti střev, poruchách krevního oběhu (snížení krevního tlaku), skleróze. Propolis dokonce ruší účinek některých toxických látek. V kožním lékařství je vhodný na hojení ran a kůže, bradavice, ekzémy, chronické ekzémy, vyrážky, plísně, dále na ošetření hyperkeratózy, suché pokožky, popraskaných pat, kuřího oka, mozolů, otlaků, na bolest a zánět kloubů, lokální anestezii, zabránění proleženin. Při ozařování propolis tlumí nežádoucí účinky, urychluje epitelizaci kůže po popáleninách, hojení operačních ran ve všeobecné, abdominální a gynekologické chirurgii. Ve stomatologii se užívá při bolestech zubů, paradentóze, léčbě vředů, mykóze, zánětu dutiny ústní. V gynekologii pak nachází uplatnění při regulaci menstruace a tlumení bolestí, při zánětech, obtížích v přechodu. Známé je také jeho využití v urologii, a to na záněty močové trubice, záněty ledvin či na léčbu prostaty.
Propolis nachází léčebné použití také v neurologii, parazitologii, onkologii, endokrinologii, gerontologii a fyziatrii.
Příčinou zvýšení konjugovaného i nekonjugovaného bilirubinu současně (smíšené hyperbilirubinémie) je poškození hepatocytů, ať už původu virového (akutní hepatitidy, jiná virová či bakteriální onemocnění) nebo při poškození jater toxiny (alkohol, muchomůrka zelená, bakteriální toxiny, chloroform, tetrachlórmetan).
Příčinou striktně konjugované hyperbilirubinémie je buď extrahepatální obstrukce, nebo porucha exkrece konjugovaného bilirubinu jaterní buňkou (Dubinův-Johnsonův syndrom, Rotorův syndrom), poléková cholestáza a primární biliární cirhóza.
Chovatelé domácích zvířat zjistili, že jablečný ocet skvěle odpuzuje blechy a klíšťata. Jeho kyselost těmto druhům hmyzu nevyhovuje, takže když budete na svého psa nebo kočku pravidelně stříkat roztok jablečného octa, vyhnete se jak blechám, tak klíšťatům. Pokud je vaše zvíře alergické na chemikálie, anebo pokud chcete vyzkoušet domácí přípravek na blechy, postupujte podle následujícího návodu.
Vyrobte si roztok jablečného octa. Místo abyste dávali svým domácím mazlíčkům na srst neředěný jablečný ocet, který by jim mohl podráždit pokožku, připravte si raději roztok. Smíchejte jeden šálek jablečného octa se třemi litry teplé vody a 30 ml tekutého kastilského mýdla. Tento roztok je dostatečně silný na to, aby vás zbavil blech a klíšťat, ale ne tak silný, aby z něj čpěl ocet.
Pokud hledáte ještě něco silnějšího, co vám pomůže odehnat blechy a klíšťata, přidejte k roztoku 2–3 kapky levandulového nebo cedrového oleje. Vonné oleje odradí blechy i klíšťata a zároveň roztoku dodají příjemnou vůni. Můžete přidat také 60 ml aloe vera – aloe dodá pokožce vašich mazlíčků vlhkost a odežene od nich blechy. Jablečný ocet je pro psy i kočky netoxický, ale pokud má vaše zvíře citlivou pokožku, měli byste změnit sílu roztoku a namíchat ho v poměru 1 : 3 (jeden díl octa, tři díly vody).
Vezměte si rukavice a dlouhé oblečení. Blechy a klíšťata mohou pokousat i lidi, takže je nutné se před nimi chránit. Oblečte si nejlépe gumové rukavice, triko s dlouhým rukávem a dlouhé kalhoty, aby vás blechy a klíšťata nepoštípaly. Můžete si kalhoty u kotníků svázat gumičkou, aby se vám blechy nedostaly na nohy.
Nastříkejte roztok na své zvíře. Důkladně jím psa či kočku umyjte a ujistěte se, že jste roztok dostali na všechny části srsti. Rukama promněte celé tělo, aby se roztok dostal až k pokožce. Kastilské mýdlo by mělo začít trochu pěnit, takže svému mazlíčkovi vetřete do kůže i pěnu z mýdla. Potom nechejte roztok deset minut působit. Dejte si pozor, aby se roztok zvířeti nedostal do očí, jinak by mu je silně podráždil. Pokud má zvíře na těle živé blechy nebo živá klíšťata, měli byste na něj roztok nanášet venku. Jestliže je venku velká zima, použijte vanu. Pokud máte zvíře plné parazitů, vykoupejte ho v roztoku jablečného octa alespoň dvakrát, abyste se zbavili všech blech a klíšťat.
Než zvíře budete oplachovat vodou, musíte mu vlhkou srst pročesat hřebenem na blechy. Postupujte po jednotlivých částech a důkladně mu ze srsti blechy vyčešte. Vždy, když hřebenem srst pročísnete, namočte ho do vody s roztokem. Blechy by se měly dát vyčesat velmi snadno, protože je vůně jablečného octa odpuzuje. Až svého mazlíčka důkladně pročešete
Když jde člověk k zubaři, měl by si uvědomit, kolik peněz je do zubů ochoten investovat. Pokud mu totiž zubař bude nabízet různé plomby, měl by vědět, jaké výhody obě plomby mají.
Úkolem zubní plomby je zabránit šíření kazu. Funguje tak, že plomba nahrazuje ztracené části zubní korunky, a tak je zub znovu schopen plnit svou funkci. Dnešní plomby jsou do značné míry podobné zubní tkáni. Reakce plomby na teplo, chlad je daleko lepší než dříve, právě proto, že je podobná zubní tkáni.
Amalgámové plomby jsou hrazené pojišťovnou. Všechny jsou z materiálů s obsahem kovů jako: stříbra, mědi, cínu, liší se jen chemickým složením. Amalgám zároveň obsahuje určité množství rtuti. Tyto plomby jsou buď z kondenzovatelného nebo nekondenzovatelného materiálu. Plomby z nekondenzovatelného materiálu jsou méně kvalitní a měkčí, naopak plomby z kondenzovatelného materiálu jsou pevnější, lépe se s nimi pracuje, ale jejich nevýhodou je velká spotřeba.
U plomby je důležitá i rychlost tuhnutí, plomba nesmí zatuhnout předtím, než je do zubu zasazena a upravená, zároveň ale musí natolik zatuhnout, aby se nejdéle za dvě hodiny od zasazení dala používat. Celkově ale plomba tuhne zhruba 24 hodin. Během tuhnutí nesmí docházet k rozměrovým změnám výplně, mohlo by totiž dojít k vypadnutí plomby nebo k rozlomení zubu.
Amalgám musí být chemicky odolný, aby v ústech nedocházelo k uvolňování rtuti a dalších kovů.
Amalgámová výplň může být míchaná zubařem přímo v ordinaci, množství látek si zubař stanoví sám. Lékař musí být zkušený, musí vědět, jak dlouho má hmotu míchat a v jakém poměru ji musí namíchat. Pokud se mu to nepodaří, můžou vzniknout druhotné kazy pod plombou. Je třeba si uvědomit, že to, že je plomba hrazená pojišťovnou, neznamená, že je nekvalitní.
Další variantou je amalgámová výplň, která je v kapslích a je pevnější, ale také dražší, proto si ji pacient musí zaplatit sám. Výhodou ale je, že každá tato plomba má stejnou garantovanou kvalitu. Zároveň když se plomba nemíchá přímo v ordinaci, neuvolní se tolik rtuti, která může být nebezpečná. Cena této plomby se pohybuje kolem 500 Kč.
U bílé varianty jsou tři druhy výplní: skloionomerní, kompozitní pryskyřice a keramické inlaye či onlaye. Z bílých plomb je nejlevnější skloionomerní výplň, která slouží spíše jako dlouhodobé provizorium, protože není příliš mechanicky odolná. Obvykle ji zubaři používají u dětských dočasných zubů.
Nejužívanější je fotokompozitní výplň, která se také nazývá kompozitní pryskyřice. Tato výplň je trvanlivá a její barva se dá doladit podle barvy zubu.
Posledním typem jsou keramické onlaye či inlaye. Ty se používají, když je potřeba dodělat větší část zubu. Inalye se vyrábí podl
Pokud se chcete vší účinně zbavit, musíte použít přípravků opravdu hodně a není nijak přehnané, že odvšivení čtyřčlenné rodiny se může hravě vyhoupnout nad tisícovku vydanou za preparáty. Přitom ve složení jednotlivých přípravků nic tak objevného není.
Stejně účinný jako komerční přípravky je obyčejný stolní olej nebo francovka. Stačí pouze namíchat olej s francovkou v měřítku tři ku jedné. Důležité je, aby došlo k důkladnému promaštění vlasů, které by posléze měly být zakryty igelitovým sáčkem, aby došlo k udušení vší. Následně se vlasy opláchnou a umyjí obyčejným šamponem. Neuškodí, pokud se vlasy umyjí třikrát.
Mýdla vyrobená doma jsou krásná, jedinečná, originální a určitě budou netradičním a voňavým dárkem pro milovanou osobu. Při výrobě mýdla se využívají vlastnosti rostlinných olejů, jejich přírodní síla a blahodárné účinky. Základem pro výrobu mýdel jsou rostlinné oleje – olivový, kokosový, palmový, a dále přísady jako přírodní cukr, vosk, glycerin či destilovaná voda. Mýdla jsou spojená s nádhernou vůní, protože bývají obohacená o kvalitní esenciální oleje. K výrobě domácího mýdla budete potřebovat: hmotu na výrobu mýdla, formičku, éterický olej či jiné aroma do mýdla, dekorace dle fantazie (bylinky, květy, kávová zrna, kukuřici, obrázky a jiné). Domácí výroba mýdla je jednoduchá. Mýdlovou hmotu zahřejte v kastrolku nebo ve vodní lázni na 50–80 °C a nechte ji řádně rozpustit na čirou tekutinu. Poté přimíchejte barvivo (nebo barviva, chcete-li si namíchat vlastní odstín) a přimíchejte éterický olej či aroma do mýdla. Tuto hotovou směs pak nalijte do formiček, dozdobte různými dekoracemi a nechte pořádně vychladnout. Nakonec vyloupněte hotové mýdlo z formičky a máte hotovo. Nemáte-li po ruce řádnou formičku, můžete použít například vykrajovátka na cukroví. Připravenou hmotu nalijte do rovné misky, dejte zchladnout a krátce před úplným ztvrdnutím vyklopte a vykrajujte požadované tvary mýdla. Sušené bylinky, květy levandule, nahrubo namletou kávu či zrnka soli... do mýdla lze zpracovat téměř všechno. Takto upravené mýdlo potom může sloužit jako mýdlo peelingové. Mýdlový základ můžete koupit v obchodě.
Na tmavé vlasy musíte použít vybraný odstín s 9%peroxidem, a to v případě zdravých vlasů. Požadovaného odstínu pravděpodobně nedosáhnete po prvním barvení, ale při druhém barvení už by měl být odstín bez problému, v případě, že jsou vlasy barvené, bylo by dobré provést šetrné odbarvení takzvaným vlasovým removérem, jedná se o proces, při kterém se ničí (rozpouští) chemické pigmenty barvy, která byla použita na vlasech, a které se chceme zbavit, po stažení pigmentů už můžeme použít barvu, kterou chceme. V případě, kdy nemáte k dispozici zmiňovaný removér, vám nezbývá nic jiného než použít starý známý odbarvovací prášek a jeho správnou koncentraci.
Pokud máte vlasy nabarvené černou barvou a chcete platinovou barvu, stačí si namíchat 6% peroxid s odbarvovacím práškem. Výsledný odstín bude přibližně narezlý, ale při druhém barvení už budete mít požadovaný odstín, zde by měl stačit opět 6% peroxid. Možná si říkáte, proč nedat rovnou barvu s 9% peroxidem? Protože barva barvu nezesvětlí.
