Informace od zdravotní sestry

MENU

  

PROSTATA

  

KREVNÍ TLAK

  

CUKROVKA

  

WARFARIN

  
Téma

CHONDROPROTEKTIVA

OBSAH

Léčba

Základní léčba se zaměřuje se na snížení obtíží pacienta a na zlepšení jeho pohyblivosti. Léčba se dělí na léčbu farmakologickou, tedy medikační, kdy lékař předepisuje léky proti bolesti, ať už ve formě tablet nebo mastí/gelů, a na léčbu nefarmakologickou. Ta sestává z doporučení do rehabilitačního zařízení, případně předepsání ortézy. Doporučuje se léčba magnetoterapií, elektroterapií nebo ultrazvukem. Dále se doporučuje užívat takzvaná chondroprotektiva – léky, které podporují obnovení chrupavek.

Konzervativní léčba: Je většinou symptomatická, ale může být i kauzální, kdy je pacient donucen změnit svou životosprávu, doporučuje se mu snížení váhy a lékař se snaží zmírnit příčinu onemocnění. Počáteční fáze artrózy se léčí farmaceuticky protizánětlivými léky, které artrózu snižují, nebo léky dlouho působícími (SYSADOA).

Fyzioterapie a cvičení: Doporučuje se cvičení kloubů bez zátěže, protahovací cviky ke zvětšení rozsahu pohybů a uvolnění a protažení zkrácených svalů.

Fyzikální léčba: Probíhá na rehabilitačním oddělení (magnetoterapie, elektroterapie, ultrazvuk, laser, a podobně).

Ortopedické pomůcky: Jsou předepsány bandáže či ortézy.

Medikamentózní léčba: Lékař může předepsat analgetika (léky tlumící bolesti), antirevmatika/antiflogistika (léky tlumící zánětlivé projevy), chondroprotektiva (látky zlepšující stav chrupavek, zabraňující opotřebení), enzymoterapii.

V případech, kdy konzervativní terapie nestačí a kloub je ve vyšším stadiu poškození, používá se operační metoda léčby.

Chirurgický zákrok – artroskopie: Je ošetření odlučující se chrupavky, odstranění volných tělísek, ošetření zánětem změněné kloubní výstelky a podobně.

Osteotomie: Je operační úprava osy zatížení kloubu, náhrada kloubu – částečná anebo úplná endoprotéza.

Rázová vlna: V poslední době se stále více osvědčuje léčba rázovou vlnou, která má podle studií skutečně rychlý efekt.

Zdroj: Artróza prstů na ruce

Léčba

Zatím nebyl vynalezen lék, který by artrózu úplně zastavil. V úvahu připadá pouze léčba, která má zpomalit zhoršování obtíží. Základem úspěchu je změna životního stylu, především redukce obezity (každý zhubnutý kilogram znamená pro kyčel při chůzi snížení tlaku až o 3 kg) a změna stereotypních pohybů zatěžujících kloub. Ze sportů se doporučuje třeba plavání nebo i cyklistika. Léčba má komplexní charakter – v počátcích nemoci má zásadní význam cvičení pod vedením fyzioterapeuta v kombinaci s různými typy fyzikální léčby (magnetoterapie, ultrazvuk, vodoléčba a podobně). Cílem cvičení je zachování kloubní pohyblivosti nejdéle, jak je to možné. Při bolestech se podávají analgetika (na její tišení) a nesteroidní analgetika. Vhodné je užívání léků, které vyživují a obnovují kloubní chrupavku a prodlužují její životnost (chondroprotektiva). Pokud je již artróza kyčle v pokročilém stadiu, může lékař doporučit definitivní operační řešení problému a pacient podstoupí takzvanou totální endoprotézu kyčelního kloubu. Ta zpravidla vyřeší všechny problémy navždy.

Zdroj: Artróza kyčle

Nevhodné léky proti bolesti při léčbě Warfarinem

Lék Doreta proti bolestem může negativně ovlivnit účinky Warfarinu. Tato kombinace proto vyžaduje zvýšený lékařský dozor.

Warfarin v kombinaci s Ibalginem zvyšuje riziko krvácení, proto je Ibalgin k Warfarinu kontraindikovaný. Léky jako Ibalgin a jemu podobné výrazně zvyšují riziko vnitřního krvácení.

Lék Tramadol na bolest zvyšuje účinek Warfarinu.

Také kombinace Movalis a Warfarin se nedoporučuje, jelikož zvyšuje riziko poškození trávicího traktu a vnitřního krvácení.

Indobene gel smíte k Warfarinu použít 1–2x denně na bolestivá zánětlivá místa v tenké vrstvě a pouze na menší plochy těla. Gel by se neměl bez porady s lékařem používat déle než 5–7 dní v kuse.

Alavis se rovněž nedoporučuje brát bez předchozí konzultace s lékařem. Chondroprotektiva, která jsou v Alavisu Triple Blend obsažená, mohou ovlivnit účinek Warfarinu.

Aulin může také účinek Warfarinu nepříznivě ovlivnit. Ale podle výsledků krve může lékař Aulin k Warfarinu předepsat a upravit dávkování, je-li třeba.

Doreta může ovlivnit účinek Warfarinu, nicméně lékař tento přípravek k Warfarinu může předepsat, a je-li třeba, upravit dávkování léků.

Gel Lioton 100 000 není pro pacienty užívající Warfarin vhodný, jelikož může prodloužit dobu, za kterou dojde ke srážení krve (protrombinový čas).

Zdroj: Stacyl a Warfarin

Bolest kloubů prstů na ruce

Bolest kloubů prstů na ruce může být způsobená artrózou, kterou trpí především starší lidé, nevyhýbá se však ani mladším ročníkům. Artróza je nezánětlivé degenerativní onemocnění, které může vést až k úplné ztrátě hybnosti a invaliditě postižených oblastí. Rozvíjí se několik let a postupně způsobuje poškození chrupavky, tedy ochranné vrstvy kloubu. Chrupavka se v důsledku tohoto ztenčuje, objevují se v ní trhliny, které způsobují větší tření při pohybu. Postižený kloub začne vytvářet výrůstky a ty následně dráždí nervy, což vyvolává charakteristickou bolest. Není zcela známá příčina, která stojí za rozvojem této nemoci. Obecně se uvažuje spíše o souhře několika rizikových faktorů. Řadí se mezi ně mimo jiné opotřebení kloubní chrupavky související s pokročilým věkem. O konkrétnějších příčinách lze hovořit u jednotlivých druhů artrózy, i tak se jedná spíše o orientační a ne vždy zcela prokázané vlivy.

Léčba artrózy spočívá v potlačení nepříjemných projevů a ve zpomalení či úplném zastavení progresu nemoci. Postižený kloub nelze zcela vyléčit. Základem je správná diagnóza a zhodnocení stavu postižených kloubů. K tomu se využívá různých zobrazovacích metod (například rentgen, magnetická rezonance, sonografie a podobně), dělají se krevní testy, nezbytná je také spolupráce pacienta a jeho detailní popis obtíží. Nosným pilířem léčení artrózy bývá rehabilitace a různé terapie (magnetoterapie, elektroterapie a další), jimiž lze eliminovat otoky, bolesti a zastavit poškozování chrupavky. V otázce medikamentů se volí analgetika (i v podobě mastí a gelů) na mírnění bolestivých stavů, případně nesteroidní antirevmatika a chondroprotektiva (pro regeneraci chrupavčité tkáně). Je také vhodné nevěnovat se činnostem, při kterých dochází k problémům. Doporučuje se vyvarovat se prochladnutí dané oblasti, v zimě je tedy u artrózy prstů na rukou bezpodmínečně nutné nošení rukavic, aby byly ruce pořád v teple.

Zdroj: Bolest kloubů

Bolest prstů na ruce

Onemocnění kloubů patří mezi nejčastější choroby týkající se pohybového aparátu. Obvykle se jedná o vleklé nemoci, které výrazně zhoršují kvalitu života. Jednou z nich je i artróza u prstů na rukou, kterou trpí především starší lidé, nevyhýbá se však ani mladším ročníkům. Artróza se objevuje na kloubech prstů rukou. Jedná se o nezánětlivé degenerativní onemocnění, které může vést až k úplné ztrátě hybnosti a invaliditě postižených oblastí. Rozvíjí se několik let a postupně způsobuje poškození chrupavky, tedy ochranné vrstvy kloubu. Chrupavka se v důsledku tohoto ztenčuje, objevují se v ní trhliny, které způsobují větší tření při pohybu. Postižený kloub začne vytvářet výrůstky a ty následně dráždí nervy, což vyvolává typickou bolest.

Není zcela známá příčina, která stojí za rozvojem nemoci. Obecně se uvažuje spíše o souhře několika rizikových faktorů. Řadí se mezi ně mimo jiné opotřebení kloubní chrupavky související s pokročilým věkem. O konkrétnějších příčinách lze hovořit u jednotlivých druhů artrózy, i tak se jedná spíše o orientační a vždy ne zcela prokázané vlivy.

Léčba artrózy spočívá v potlačení nepříjemných projevů a ve zpomalení či úplném zastavení progresu nemoci. Postižený kloub nelze zcela vyléčit, při závažných stavech se u velkých kloubů (kyčle) přistupuje k operacím, kdy je kloub nahrazen umělým. Základem je správná diagnóza a zhodnocení stavu postižených kloubů. K tomu se využívá různých zobrazovacích metod (například rentgen, magnetická rezonance, sonografie a podobně), dělají se krevní testy, nezbytná je také spolupráce pacienta a jeho detailní popis obtíží. Nosným pilířem léčení artrózy bývá rehabilitace a různé terapie (magnetoterapie, elektroterapie a další), jimiž lze eliminovat otoky, bolesti a zastavit poškozování chrupavky. V otázce medikamentů se volí analgetika (i v podobě mastí a gelů) na mírnění bolestivých stavů, případně nesteroidní antirevmatika a chondroprotektiva (pro regeneraci chrupavčité tkáně). Je také vhodné nevěnovat se činnostem, při kterých dochází k problémům. Doporučuje se vyvarovat se prochladnutí dané oblasti, v zimě je tedy u artrózy prstů na rukou bezpodmínečně nutné nošení rukavic, aby byly ruce pořád v teple.

Zdroj: Bolavé ruce

Jak poznat, že pes potřebuje kolagen

Artróza, degenerativní onemocnění kloubů, je velmi častým problémem psů všech plemen i věkových kategorií. Na rozvoji patologických změn kloubů se podílejí jednak vlastnosti vrozené (stavba kloubních struktur, osvalení, inervace...) a jednak faktory vnějšího prostředí (způsob výživy, zátěž...). Vzhledem k tomu, že artrotické změny jsou často velmi bolestivé, je snahou majitelů a veterinárních lékařů vzniku či prohlubování těchto změn předcházet. Péče o klouby k artróze predisponované či tímto procesem již postižené by měla být komplexní (redukce fyzické zátěže, hmotnosti...). Sám majitel může zdraví svého psa velmi výrazně ovlivnit prostřednictvím krmiva a nutričních doplňků. Právě nutriční doplňky zvané chondroprotektiva (chrupavky chránící látky) prošly v minulých letech velkým rozvojem. Na našem trhu se objevilo velké množství preparátů různého složení a forem. Na základě stále pokračujících laboratorních výzkumů i klinických studií ve veterinární i humánní sféře byly mnohé obsahové látky překonány a nahrazeny. Jednou z nich je i želatina jako perorálně (ústy, tlamou) podávaná forma kolagenu – stavebního kamene kloubní chrupavky. Ta je v moderních preparátech nahrazována organismem snadněji využitelnou formou kolagenu, takzvaným kolagenním hydrolyzátem, zmiňovaným již výše.

Kloub je spojení dvou nebo více kostí plochami povlečenými chrupavkou. Kloubní chrupavka má nepostradatelnou roli pro optimální kloubní funkci. Aby byl pohyb kloubu bezbolestný, plynulý a v plném rozsahu, musí být povrch kloubní chrupavky naprosto hladký. Kloubní chrupavka však může být narušována procesem přirozeného stárnutí, v důsledku nadměrné fyzické zátěže či v případě poškození úrazem či infekcí.

Kloubní chrupavka je pojivová tkáň. Skládá se z buněk (chondrocytů) a mezibuněčné hmoty. Ta obsahuje podíl vláknitý a amorfní. Vláknitý podíl je představován kolagenními vlákny. Amorfní součást je tvořena hlavně proteoglykany, kyselinou hyaluronovou a vodou. Mezibuněčná hmota, respektive její jednotlivé komponenty, jsou nositeli dvou klíčových vlastností chrupavky – pevnosti a pružnosti. Pevnost chrupavky je podmiňována kolagenními vlákny. Tvorba kolagenních vláken začíná v chondrocytech řazením jednotlivých aminokyselin do bílkovinných řetězců. Základní řetězce přirovnatelné ke šňůrce korálků se následně seskupují do trojšroubovice, takzvaného „prokolagenu“. Ten se transportuje z buněk, kde je dále upraven na „kolagenový monomer“. Monomery se řadí za a vedle sebe do „mikrofibril“ a následně do kolagenních fibril a do kolagenních vláken. Výslednou strukturu tak lze přirovnat k lanu.

Soustava kolagenních vláken tvoří nosnou kostru celé chrupavky. Pouze pojivová tkáň dobře nasycená kolagenem se může správně vyvíjet a následně mnohem lépe odolává okamžitému i dlouhodobému přetěžování. Právě díky podpoře kolagenu může plně fungovat složka amorfní, lépe udržuje potřebný obsah vody a chrupavka je tak lépe vyživována. Zdravě vystavěná a řádně vyživená chrupavka pak lépe odolává mechanické zátěži a nedochází k tvorbě takzvaných mikroruptur, trhlinek mikroskopických rozměrů, které jsou podkladem pro rozvoj makroskopických degenerativních změn.

Vezmeme-li v úvahu soubor ostatních proteinů těla je aminokyselinové složení kolagenu naprosto mimořádné. Glycin, prolin, lysin a jejich hydroxylované formy, jako jeho hlavní komponenty, se nenacházejí v tak vysokém zastoupení v žádné jiné tkáni živého organismu. Ve výživě tak kolagen prakticky nelze nahradit jinou v přírodě se vyskytující nebo syntetickou látkou.

Zdroj: Kolagen pro psy

Jak na bolest při otoku kotníku

Pokud je bolest a otok kotníku způsobeno artrózou, používá se konzervativní léčba. Konzervativní léčba v počátečních stádiích artrózy hlezenního kloubu zahajuje terapii především farmakologicky. Nasazují se nesteroidní analgetika a antiflogistika (NSA), chondroprotektiva (Ortho 3000), při otoku a výpotku v hleznu je vhodný obstřik kortikoidem. Vhodná je i aplikace nitrokloubní výživy (Erectus, do hlezenního kloubu není hrazena ze zdravotního pojištění!). Doporučuje se snížení fyzické aktivity, bandážování ev. používání ortézy na chůzi. Vhodné jsou rehabilitace, fyzikální procedury, lázeňská terapie. U obézních pacientů se motivuje k redukci hmotnosti. Operační řešení se provádí u pacientů s nedostatečnou odezvou na konzervativní terapii.

Tato problematika je velmi obsáhlá může se jednat o Luxace peroneálních šlach, o chronickou nestabilitu hlezna o zlomeniny v oblasti hlezenního kloubu resp. kotníků, o již zmiňované podvrtnutí hlezenního kloubu (distorze, sprained ankle), cení onemocnění, mezi které patří Chronická žilní nedostatečnost. Tímto onemocněním trpí většina populace. Žilní stěny ztrácejí napětí a netlačí pak krev zpět k srdci. Kromě viditelných žil si lidé nejčastěji stěžují na pocit napětí a tíži dolních končetin, zvláště večer po denní námaze a horku. Časem se přidávají otoky kolem kotníků a v posledním stadiu může dojít k tmavému zbarvení kůže a jejímu zatvrdnutí v oblasti bérců. Někdy pak vznikají i obávané vředy. Nemusí to být ale pravidlem. Celou řadu lidí trápí bolesti nohou bez viditelných dalších známek.

Chronická žilní nedostatečnost je dlouhodobý proces, který se bez včasné léčby zhoršuje. Nejprve se objevují drobné rozšířené žilky, poté nevzhledné vinuté struktury bolestivé na dotek a posléze může dojít až k porušení zásobování dolních končetin a celé řadě komplikací.

Při prvních příznacích, obtížích nebo již viditelných křečových žilách, by měli lidé vyhledat žilní specialisty. Šikovný a zkušený lékař bývá obvykle důležitější než zvolená metoda léčby. Předcházet křečovým žilám lze zdravým životním stylem, správným jídelníčkem či dostatečným pitným režimem. Při dlouhém sezení je dobré podpořit lepší cirkulaci krve v dolních končetinách jejich procvičováním, např. krouživými pohyby chodidel. Dobré je si i denně udělat přestávku na 10–15 minut a dát si nohy nahoru. Velmi pomáhá i dostatek pohybu. Pokud ale již křečové žíly člověk má, pak by se měl raději vyhnout sportům se statickou zátěží, jako je např. vzpírání, ale i jízda na koni. Při těchto sportech se v žilách výrazně zvyšuje tlak a je omezena žilní cirkulace. Naopak vhodné je plavání či jízda na kole. Nohám prospívá i jejich sprchování střídavě teplou a studenou vodou, kdy studenou vodou by se mělo vždy i končit. Při sezení se doporučuje nedávat nohu přes nohu. A především ženy by se měly vyvarovat kombinované hormonální antikoncepce s estrogeny a kouření.

Další možností otoků je lymfatický systém, jenž kopíruje cévní systém, odvádí z prostoru mezi buňkami odpadní látky, ale i viry, bakterie a poškozené buňky. Když se průtok lymfy zhorší, dochází k hromadění odpadních látek i k zánětům nebo přestavbě vaziva. Samotné otoky tak mohou v tkáních vyvolat změny, které jsou nevratné. Dají se mírnit, ale ne vždy úspěšně. Otoky způsobené chybou v lymfatickém systému poznáte tak, že kromě kotníků máte oteklé i prsty a nárty. Často se jedná o vrozenou vadu nebo poškození mízních cév (např. po prodělané infekci, traumatu, operaci), v krajních případech může nemoc způsobit až „sloní nohu“. Lymfedém poznáte tak, že když na něj zatlačíte, zůstane v místě důlek. V tomto případě zamiřte k lékaři, který doporučí vyšetření, vhodnou léčbu či lymfatické masáže.

Výskyt otoků může být i v těhotenství. Kvůli správnému vývoji plodu začne tělo zejména v druhé polovině těhotenství zadržovat větší množství tekutin a zvýšením hmotnosti a tlaku bříška dochází k rozvoji křečových žil. V tomto období je dobré dodržovat správný pitný režim, často měnit polohy nohou a chodit pravidelně na rychlejší procházky a používat kompresivní punčochy pro těhotné. Oteklým nohám se pak výrazně uleví.

Mějte na paměti, že otoky kolem kotníků mohou být jedním z projevů vysokého krevního tlaku nebo bradykardie (pomalého srdečního tepu). Otoky tak mohou být varovným příznakem selhávání čerpací práce srdce. I proto je důležité problém nepodceňovat a okamžitě vyhledat odborníka.

Nesprávně pracující vnitřní orgány mohou mimo jiné také způsobovat otoky dolních končetin. Nejčastěji jsou na vině ledviny, které, pokud nepracují správně, zadržují v těle tekutiny. Stejně tak dochází k zadržování soli. Pokud nepracují játra, přestanou tvořit bílkovinu, která drží tekutinu v cévách a ta pak uniká do okolních tkání a způsobuje otok. Může se ale také jednat o otoky z jiných příčin, proto vždycky při otékání nohou navštivte lékaře.

Zdroj: Otok jednoho kotníku


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš


ČeskáOrdinace

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP