CHOROBNÁ SPAVOST a nejen to se dozvíte v tomto článku. Největší nepřátelé usnutí a zdravého spánku jsou světlo, hluk a stres. Neléčené závažné poruchy spánku mohou způsobit i smrt. Problémy se spánkem u dětí, co dělat když dítě špatně spí. Říká se že, ideální délka spánku je sedm až osm hodin. To ale není tak docela pravda. Každý člověk potřebuje k regeneraci úplně jinou dobu. Příklad z historie: zatímco Isaac Newton nebo Napoleon Bonaparte spali jenom čtyři hodiny denně, Albert Einstein v posteli normálně trávil polovinu dne, téměř 11 hodin spal. Jak tedy vypadá zdravý spánek?
Nadměrná spavost
Nejen špatné usínání, ale i nadměrná spavost může představovat problém. Lidé, které takzvaná hypersomnie trápí, nedokáží odolat ospalosti. Usnou pětkrát šestkrát za den, někdo i dvacetkrát. Když jedou městskou hromadnou dopravou, usnou během jediné zastávky. Když někdo usne ve stoje, při diskusi s přáteli, nebo dokonce při rozhovoru s nadřízeným, tak je to rozhodně patologická spavost. O nemoci se začíná většinou mluvit, když spavost znamená pro člověka společenský handicap. Nemůže se věnovat přátelům nebo rodině. Kvůli nadměrné denní spavosti lidé často dokonce přicházejí o zaměstnání. Pacientům s nadměrnou spavostí nikdo nevěří, že je to choroba, nebo je nebere jako nemocné a nemá s nimi soucit, ale naopak to bere jako jejich negativní vlastnost, lenost, nechuť spolupracovat. Zvláštním typem nadměrné spavosti je „narkolepsie“, kdy nemocný upadá do spánku naprosto nečekaně, často v situacích, kdy je to pro něj nepříjemné i nebezpečné. Usínání nebo probouzení navíc provázejí nepříjemné stavy, které často nahánějí strach. Pacient vidí například cizí osoby v místnosti, které tam reálně nejsou, může slyšet zvuk telefonu nebo hovor, ale může se jednat i o pocity rotace, opuštění těla. Všechno má příčinu v tom, že lidé s „narkolepsií“ usínají rovnou REM fází spánku, do kterého se běžný člověk dostává po hodině nebo hodině a půl spaní. A pro REM fázi jsou typické sny. V těchto snových představách jde vlastně o prolínání REM spánku s bdělostí. S tím souvisí i spánková obrna. Přichází také během usínání nebo probouzení, i když jen na několik vteřin. Pacient při ní najednou nemůže hýbat ničím kromě očí, a to proto, že už při usínání přecházejí rovnou do REM spánku, kdy jsou svaly bez vlády, aby neprováděli to, o čem se spícímu zdá. Další porucha se odvíjí od obráceného principu. Svaly fungují, i když je pacient v REM spánku. Pohybuje se podle toho, jak se v tu chvíli chová ve snu. Když se jedná o nějaký prudký pohyb, sportovní aktivitu nebo o nějaký souboj, může takový člověk poškodit sám sebe anebo i svého partnera na lůžku. Může se dokonce stát, že vstane a vyrazí do prostoru, má zavřené oči a orientuje se jen podle snové představy. Takže většinou když se postaví, o první překážku zakopne nebo se utkává s prostředím, které tam není.
Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého. Svého lékaře, zdravotní sestru nebo pohotovostní oddělení nejbližší nemocnice vyhledejte okamžitě, pokud se u vás objeví níže uvedené nežádoucí účinky.
Velmi časté (mohou postihnout více než 1 z 10 osob):
nekontrolovatelné pohyby, zejména jazyka, úst, čelisti, rukou a nohou nebo porucha souhry normálních pohybů
svalová ztuhlost nebo křeče, pomalé pohyby nebo pocit, že nelze vydržet v klidu
Časté (mohou postihnout až 1 z 10 osob):
křeče (epileptický záchvat)
změna srdečního rytmu zjistitelná na EKG (takzvané prodloužení QT intervalu)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit):
alergická reakce, přičemž příznaky mohou zahrnovat vyrážku, svědění, horečku, potíže s dýcháním nebo sípání, zimnici, otok očních víček, rtů, jazyka nebo hrdla
velmi rychlý, nepravidelný srdeční tep nebo bušení srdce; potíže s dýcháním jako sípání, dušnost, tlak na hrudi a bolest na hrudi – mohly by to být příznaky velmi vážných, život ohrožujících problémů se srdcem
bolesti kloubů, oteklé klouby, únava nebo slabost, bolesti na hrudi a dušnost – může jít o projevy nemoci nazývané „systémový lupus erythematosus“ (SLE)
žlutá kůže nebo oční bělmo (žloutenka) a tmavě zbarvená moč – může jít o projevy poškození jater
časté infekce, horečka, silná zimnice, bolest v krku nebo vředy v ústech – může jít o sníženou tvorbu bílých krvinek, která se nazývá „leukopenie“
vysoká teplota, pocení, ztuhlé svaly, rychlý tep, rychlý dech a pocit zmatenosti, malátnosti nebo neklidu – může jít o projevy závažného, ale vzácného nežádoucího účinku nazývaného „neuroleptický maligní syndrom“
nadýmání a bolestivé křeče v břiše, zvracení, neodcházejí plyny ani stolice – může to být způsobeno neprůchodností střeva; pokud se ještě navíc objeví neklid nebo výrazná spavost, bledá kůže se studeným potem, zrychlené dýchání i tep, může se jednat o příznaky proděravění střeva
bolest břicha se zvracením, průjmem a červenou krví ve stolici – může jít o příznak zánětu tlustého střeva způsobeného nedostatkem kyslíku
dlouhotrvající, bolestivá erekce
krevní sraženiny v žilách zvláště dolních končetin (příznaky zahrnují otok, bolest a zarudnutí dolní končetiny), které mohou putovat žilním řečištěm do plic a zapříčinit bolest na hrudi a dýchací obtíže
Jestliže zpozorujete některý z těchto příznaků, vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc.
Informujte co nejdříve zdravotní sestru nebo lékaře, pokud máte kterýkoli z následujících nežádoucích účinků:
Velmi časté (mohou postihnout více než 1 z 10 osob):
Pokud problémy se spánkem přetrvávají několik měsíců, lidé by rozhodně měli vyhledat odborníka. Takové potíže totiž nejen obtěžují, ale mohou i ohrozit na životě. Stavy, kdy už je člověk sám na sebe naštvaný, že to trvá hodinu a nemůže usnout, ví, že je třeba už jedna hodina nebo půl druhé ráno, a bude vstávat v půl páté do práce. Občas potká nespavost každého. Pokud ale trvá několik měsíců a provázejí ji další potíže, stává se vážným případem pro lékaře. Příčin může být hodně, špatná funkce nervových systémů, které se starají o spánek, duševní porucha nebo kritická životní situace. Závažné poruchy dnes mají i lidé přetížení prací. Mozek začne vypínat startér spánku. Tito lidé nemohou usnout, i když jsou v naprostém klidu, třeba na dovolené. Takoví pacienti musí omezit práci, naučit se odpočívat. Další dopady, které patologická nespavost na zdraví má, mohou být totiž velice nebezpečné. Lidé, kteří jsou dnes přetíženi a kteří tomu přetížení nevěnovali dostatek pozornosti několik let, tak teprve dnes začínají být velmi obtěžování těmito příznaky. Začíná z toho být jakási hrozící epidemie syndromu vyhoření.
Hemoroidy jsou cévní pleteň, jenž je přirozenou součástí řiti každého z nás. Jako drobné hydraulické polštářky na sebe doléhají, utěsňují řitní kanál, aby člověk byl plně kontinentní a dostatečně udržel větry a stolici. Hemoroidy se během života mění. Špatná strava, stres, sedavé zaměstnání, to vše ničí jednu z nejchoulostivějších částí těla. První podmínkou toho, aby hemoroidy vznikly jako chorobná jednotka, je, že místo toho, abychom běhali po čtyřech, tak jsme se postavili na dolní končetiny, a vyprazdňujeme se jindy a jinak, než bychom původně měli. V tomto případě nám civilizace vůbec nepomáhá. Dlouhotrvající chybné vyprazdňovací návyky mají za následek mimo jiné i vysoké riziko vzniku hemoroidů.
Hemoroidy foto
Fotografie, na kterých jsou velmi pěkně vidět hemoroidy a jejich typické zevní projevy, jsou zde.
Pevaryl je měkký, bílý, vodou omyvatelný krém, příjemné vůně, který se dodává v hliníkové tubě s PE uzávěrem a propichovacím hrotem. Velikost balení je 30 g. Léčivou látkou je econazoli nitras 1 g ve 100 g krému. Pomocnými látkami jsou makrogol-350-stearát, glyceromakrogol-oleát, tekutý parafín, butylhydroxyanisol, kyselina benzoová, parfém, čištěná voda. Pevaryl se používá při místní léčbě onemocnění vyvolaných dermatofyty, kvasinkami nebo plísněmi, případně i některými mikroby při léčbě smíšených mikrobiálních infekcí. Léčivá látka ekonazol-nitrát ničí původce mykotických infekcí, jako jsou dermatofyty, kvasinky a plísně, a zastavuje růst dermatofytů, kvasinek, plísní i většiny grampozitivních bakterií. Pevaryl obsahuje butylhydroxyanisol a kyselinu benzoovou. Tyto pomocné látky mohou způsobit místní podráždění kůže (například kontaktní dermatitidu).
Při dermatomykózách vyvolaných dermatofyty (trichofycie, epidermofycie, mikrosporie), kvasinkami (kandidózy), fakultativně patogenními mikromycetami i plísněmi, smíšenými mykotickými a bakteriálními kožními infekcemi vyvolanými dermatofyty nebo kvasinkami v kombinaci se streptokoky, stafylokoky, nokardiemi, pityriasis versicolor, erytrasmě, doplňkově při perorální antimykotické léčbě se chorobná místa (včetně přibližně 5mm lemu okolní zdravé kůže) potírají 2x denně po dostatečně dlouhou dobu. U superficiálních kandidóz, pityriasis versicolor a erytrasmy ještě nejméně týden, u dermatofytóz intertriginózních krajin ještě po 2 až 3 týdny, u hyperkeratotických a skvamózních dermatofytóz dlaní a plosek 2 až 3 týdny po vymizení klinických projevů.
Po ošetření je vhodné vložit mezi intertriginózní kožní záhyby proužek hydrofilní gázy. Potírejte postižená místa (včetně přibližně 5mm lemu okolní zdravé kůže) dvakrát denně po dostatečně dlouhou dobu, přesně dle pokynů ošetřujícího lékaře. Trvalých léčebných výsledků lze dosáhnout pouze za předpokladu pravidelného používání přípravku a dodržováním základních hygienických návyků. Pevaryl není určen k léčbě očních onemocnění. Dbejte proto prosím, aby se nedostal do očí. Pevaryl není učený k užívání ústy (perorálnímu podání). Po předčasném přerušení léčby se může váš stav opět zhoršit.
Samotné slupky pohanky mají využití například k výrobě pohankového čaje. Slupky semena pohanky jsou velmi tvrdé. Neloupanou pohanku tak lze využít víceméně pouze ke klíčení nebo k přípravě čaje. Pohankové slupky obsahují spoustu vitamínu P, což je rutin. Rutin se používá k léčení zvýšené lomivosti a propustnosti krevních vlásečnic způsobených různými chorobami (chorobná krvácivost na podkladě cévním, změny na sítnici při cukrovce, při nedostatku vitamínu C). Dalšími indikacemi jsou poruchy funkce žil dolních končetin, jejich otoky, případně při hemoroidech. Někteří lidé mohou být však na rutin alergičtí, jako alergická reakce vznikne ekzém, kopřivka, výjimečně astmatický záchvat.
Pityriáza je dlouhodobě probíhající plísňová infekce charakterizovaná ostře ohraničenými bílými nebo světle hnědými skvrnami s jemnými šupinami, vyskytujícími se na trupu. Infekce se projevuje v místech s největším výskytem mazových žláz ve střední části hrudníku a odtud se může šířit na horní končetiny a krk. V letních měsících jsou barvy skvrn světlejší a v zimních tmavší. Odtud můžeme vyvodit i název onemocnění pityriasis versicolor. Pityriázu vyvolávají kvasinky rodu Malassezia. Rozmnožení kvasinek napomáhá teplé a vlhké prostředí, oslabení imunity, nadměrná potivost, příliš mastná kůže a terapie kortikosteroidy, u žen i užívaní hormonální antikoncepce. Onemocnění se častěji vyskytuje u dospívajících a dospělých. U malých dětí není toto onemocnění časté.
Tyto skvrny často splývají v rozsáhlejší plochy. Jsou vždy přesně ohraničené od okolní zdravé kůže. Charakteristický je poprašek podobný otrubám nebo moučnému prachu, který souvisle pokrývá chorobná ložiska. Projevy jsou několik milimetrů až 1 cm velké. Přítomnost šupin se zvýrazní po poškrábání povrchu, což je důležitým diagnostickým příznakem oproti vitiligu (chorobě projevující se bílými skvrnami na kůži, vždy však bez šupin na povrchu). S bílými projevy se můžeme také setkat u pityriasis versicolor alba (bílá). Tato forma se objevuje na kůži postižené pityriasou po opalování v letních měsících v důsledku zadržení slunečního záření spletí vláken houby v epidermis postižené kůže. Barva postižených míst je světlejší než okolní opálená kůže, v zimě naopak tmavší – proto název versicolor. Zatím se neví, zda je za ztrátu pigmentu odpovědné zesílení a prostoupení rohové vrstvy houbovými elementy, chránící dolní vrstvy epidermis před účinky UV záření, nebo existuje teze, že samotné houby vytvářejí látky schopné poškodit melanocyty a tvorbu barviva – melaninu.
Ke vzniku onemocnění přispívá nadměrné pocení, vysoká teplota, vlhkost, nevhodné oblečení (syntetická vlákna), mastná kůže, reakce na kortikoidní terapii, u žen užívaná hormonální antikoncepce, dědičné souvislosti. Přenosnost onemocnění je minimální, eventuálně přímým stykem nebo zprostředkovaně, tedy kontaminovaným osobním nebo ložním prádlem. Klasická léčba se soustředí na různé protiplísňové prostředky (tinktury, krémy, šampony). Důležité je však postupovat preventivně, změnit návyky v oblékání a péči o kůži. Celostní medicína vidí problém tak, že na kůži se vytvořily vhodné podmínky, aby se tam usadila plíseň, podmínky, které bezprostředně souvisejí s celkovým stavem organismu. Proto povrchová léčba nemůže přinést trvalejší efekt. Pokud se použije, pak jedině jako součást celé řady totálních změn, které musí dotyčný udělat. Určitě hraje důležitou roli stav střeva, jater, ledvin. Je třeba změnit dietu, pohybovou aktivitu, pitný režim, odstranit stresy a eliminovat množství užívaných syntetických léků, hormonů.
Potíže se spánkem nebo usínáním nemají jenom dospělí. Zažívá je také celá třetina dětí. Může přitom jít o stejně vážné situace, proto i pro ně existují speciální spánkové laboratoře. V této laboratoři se vystřídají za týden až 3 děti. Vyšetření není vůbec běžné, protože je náročné jak pro pacienta, pro personál a i vyhodnocení, takže na vyšetření se dostávají jen děti, které už prošly spánkovou ambulancí nebo ORL ambulancí a mají jasně zjištěnou „polysomnografii“. Polysomnografie je celonoční záznam kvality spánku. Při polysomnografii speciální elektrody a čidla snímají důležité funkce dítěte, především elektrickou aktivitu mozku EEG. Podobné elektrody se dávají i k očím a na bradu, kde se snímá svalové napětí brady a očí. Měkké hrudní a břišní pásy sledují dýchací pohyby, malý senzor před nosem a ústy kontroluje průtok vzduchu. EKG měří dvě elektrody přilepené na hrudníku, čidlo na prstu hlídá sycení krve kyslíkem. Videokamera u stropu kontroluje pohyby dítěte i ve tmě. Jak děti zvládají nebo snášejí toto vyšetření? V naprosté většině celkem dobře. Dokonce se monitorují i úplně malé děti, kojenci, pro ně je připravená postýlka, která je vyhřívaná. Nejhorší věk pro spánkovou laboratoř je starší kojenecký věk, kolem devíti měsíců až do roka a půl, kdy děti jsou už hodně bojovné a nechtějí si vyšetření nechat udělat. Dětské potíže jsou podobné jako problémy dospělých. Většinou ale mají jinou příčinu i léčbu.
Každý, kdo má problémy se spánkem, by měl sledovat, která část spánku je u něj nejvíc ohrožena. Může se přitom orientovat nejčastějšími příznaky nespavosti:
obtížné usínání (trvá déle než 30 minut po ulehnutí);
časté probouzení (neschopnost udržet spánek a dlouhé pauzy mezi opětovným usnutím);
časné probouzení (probuzení dřív, než člověk musí nebo chce vstát, s neschopností opět usnout);
spánek je neosvěžující, nekvalitní (během dne se objevuje únava, poruchy soustředění a paměti, podrážděnost, narušení pracovních a společenských schopností, náladovost, denní spavost, úbytek energie, snížená motivace a průbojnost, psychické napětí, bolest hlavy a zejména strach z dalšího „nevyspání se“).
U menší části lidí s depresí se příznaky pravidelně objevují na podzim a ustupují na jaře. Souvisí to s nedostatkem světla v tomto období a této variantě deprese se říká sezónní afektivní porucha. Provázejí ji i některé atypické příznaky deprese jako zvýšený příjem potravy, především sladkých jídel, a zvýšená spavost.
Hlavním příznakem deprese je porucha nálady, ale kromě ní je ovlivněno také myšlení, chování i fungování organismu. Mezi typické příznaky deprese patří:
přetrvávající smutná, úzkostná nebo „nijaká“ nálada;
negativní pohled na sebe a sebepodceňující myšlenky;
pocity beznaděje, pesimismu nebo bezmoci;
sebeobviňování a ztráta smyslu života;
ztráta zájmu a radosti;
nespavost, předčasné ranní probouzení nebo nadměrná ospalost a spavost během dne;
ztráta chuti k jídlu, výrazné snížení váhy, nebo naopak přejídání se a přibývání na váze;
pokles energie, únava, ospalost, malátnost (jednoduché činnosti vyžadují nadměrnou námahu);
nezájem o sexuální život;
nadměrné polehávání nebo posedávání, neschopnost se přinutit k činnosti, odkládání činnosti;
myšlenky na smrt nebo sebevraždu;
neklid, nervozita, nadměrná podrážděnost;
potíže se soustředěním, zapamatováním si, rozpomínáním se a s pamětí vůbec (naštěstí přechodné) a problémy s rozhodováním.
Třepení nehtů je viditelné pouhým okem, jedná se o takzvané rozdvojené nehty, které se na povrchu odlamují. Mezi hlavní příčinu třepení nehtů patří špatná životospráva. Pokud člověk konzumuje samé „prázdné“ věci, neustále jí čokolády a další pamlsky, tak si zahrává se svým zdravím, protože tato špatná strava se projeví právě na nehtech. Velice prospěšné je dodržovat vyvážený jídelníček, který bude obsahovat bílkoviny, sacharidy, vlákninu, cukry a tuky. Jakmile dojde k vynechání některých těchto pro tělo důležitých prvků, samozřejmě se to projeví, a nejčastěji právě na nehtech.
Dalšími příčinami mohou být:
chemikálie (především odlakovače, některé laky), silná mýdla na ruce (vysušují nehty);
umělé nehty (oslabí naše nehty), tupé nůžky, špatné pilníky (vhodný je skleněný pilník);
plísňové infekce;
nedostatek vápníku (záškuby, bolest svalů, kloubů, poruchy nervů, vyrážka, svědění kůže, lámání nehtů, špatné hojení ran, bušení srdce, deprese, podrážděnost, nespavost, řídnutí kostí, osteoporóza);
nedostatek vitamínu A (únava, snížená imunita, častější nemocnost, zhoršené vidění, nemoci dýchacích cest, kožní potíže, špatné hojení ran, padání vlasů, záněty ucha, poruchy reprodukčních orgánů);
snížená funkce štítné žlázy (únava, zácpa, otoky, zpomalenost, spavost, zvýšení váhy, zimomřivost, bušení srdce, poruchy menstruace, suchá kůže, padání vlasů);
nadbytek selenu (zápach z úst po česneku, kovová pachuť, blednutí a padání vlasů, lámání nehtů, nažloutlá kůže, nechutenství, zpomalený tep, bolesti kloubů, poškození jater).
vysoký krevní tlak (bolest hlavy, na hrudi, bušení srdce, otoky končetin, poruchy ledvin, krvácení z nosu, dušnost, závratě, nespavost, šumění v uších, poruchy zraku);
nedostatek vitamínu B1 (únava, nechutenství, zácpa, hubnutí, deprese, podrážděnost, nesoustředění, bolest a úbytek svalů, brnění končetin, otoky nohou, bušení srdce až tachykardie, poruchy nervů);
zánět cév (únava, teplota, nechutenství, bolest kloubů, červené tečky na kůži, skvrny pod nehty, otoky nohou, krev v moči, až zánět ledvin);
zánět povrchových a hlubokých žil (zarudnutí a bolest žíly, bolestivé otoky, viditelné zarudlé žíly postižené končetiny);
nedostatečným vstřebáváním bílkovin se mění jejich množství v krvi a tím dochází k vylévání tekutiny do tkání: porucha vstřebávání živin (chronický průjem s nevstřebanými zbytky, objemná stolice, hubnutí, nedostatek vitamínu a minerálů), celiakie, alergie na lepek (bolest břicha, průjem, hubnutí, pocit plnosti, únava, krev ve stolici, kožní vyrážka);
srdeční selhání (bušení srdce, arytmie, obtížné dýchání, kašel, vykašlávání krve, zmodrání rtů a prstů, pocení, bolest na hrudi, otoky);
perikarditida (bolest na hrudi, nedostatek dechu, únava, teplota, kašel, špatné polykání, chrapot);
snížená funkce štítné žlázy nezpůsobuje obezitu, ale pouze nárůst hmotnosti, a to především zadržováním vody (únava, zácpa, otoky, zpomalenost, spavost, zvýšení váhy, zimomřivost, bušení srdce, poruchy menstruace, suchá kůže, padání vlasů);
Základním příznakem deprese je nejčastěji porucha nálady – chorobně smutná nálada. Ta často trvá po celý den a téměř každý den, a to po dobu nejméně 14 dnů. Kromě nálady je však depresí zasaženo také myšlení, chování i tělesné funkce organismu.
Hlavní příznaky deprese jsou:
přetrvávající smutná, úzkostná nebo „prázdná“ nálada;
podstatné snížení až vymizení obvyklých zájmů a koníčků;
ztráta zájmu o sexuální život;
ztráta chuti k jídlu, výrazné snížení hmotnosti, nebo naopak přejídání se a přibývání na hmotnosti;
nespavost, předčasné ranní probouzení, nebo naopak nadměrná spavost i během dne;
zpomalení pohybů, nebo naopak pohybový neklid u nemocných s úzkostí;
pokles energie, únava, ospalost, malátnost (jednoduché činnosti vyžadují nadměrnou námahu);
pocity vlastní méněcennosti a sebeobvinění;
potíže se soustředěním, zapamatováním si, rozpomínáním se, s pamětí vůbec, a problémy s rozhodováním, zpomalené myšlení;
myšlenky na smrt nebo sebevraždu, sebevražedné sklony.
Další příznaky deprese jsou:
negativní pohled na sebe a sebepodceňující myšlenky;
pocity beznaděje, pesimismu nebo bezmoci;
nadměrné polehávání nebo posedávání, neschopnost přinutit se k činnosti, odkládání činnosti;
neklid, nervozita, nadměrná podrážděnost;
přetrvávající tělesné příznaky, jako je bolest hlavy, poruchy trávení, zácpa, suchost v ústech, dlouhodobé bolesti (zad), u žen nepravidelnosti v menstruačním cyklu;
tíha na hrudi, ztuhlost nebo ochablost svalstva, snadná unavitelnost;
