Lidstvo je dnes velmi dobře vyzbrojeno proti infekčním nemocem. Přesto mu mohou ve 21. století hrozit epidemie vyvolané například novými viry, které by se mohly přenést ze zvířat. Stálé nebezpečí představuje i virus HIV způsobující AIDS.
Prionové choroby
Prionové choroby byly dlouho považovány za vzácnou raritu. Od 17. století byla známa ovčí prionová choroba skrapie. Ve 20. letech minulého století bylo popsáno i lidské prionové onemocnění. Podle svých objevitelů bývá označováno jako Creutzfeldt-Jakobova choroba. Postihuje nejvýše dva lidi z milionu.
Před čtvrtstoletím však vstoupily prionové choroby rázně do povědomí široké veřejnosti. Ve Velké Británii propukla u skotu nemoc šílených krav. Oficiální počty diagnostikovaných případů šly do statisíců. Skutečný rozsah nákazy byl ale podstatně větší. O deset let později bylo jasné, že se lidé mohou nakazit priony od skotu, které se dostaly do potravin s nervovou tkání nakažených zvířat. Postižené osoby onemocněly zvláštní formou prionového onemocnění obvykle označovaného jako nová varianta Creutzfeldt-Jakobovy choroby. Zatím si vyžádala na celém světě asi 160 lidských životů.
Všichni pacienti postižení novou variantou Creutzfeldt-Jakobovy choroby mají těžce poškozen mozek, ale mohou být postiženy i jinak. Například závažným poškozením srdečního svalu. V roce 2005 už byl popsán případ pacienta, kterému se priony v srdci hromadily. Závažnou okolností, provázející prionové onemocnění srdce u myší, je uvolňování velkého množství prionů do krevního oběhu. Pokud dochází ke stejnému vzestupu prionů také v krvi některých lidských obětí prionových chorob, zvyšuje se riziko přenosu nákazy krevní transfuzí. V Británii už byly zaznamenány nejméně tři případy, kdy se lidé nakazili novou variantou Creutzfeldt-Jakobovy choroby po krevní transfuzi od osoby nakažené prionovou chorobou.
Ve svém příspěvku SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata.
Sauna na svrab? Jedině nějaká soukromá sauna. Svrab spadá mezi nakažlivé choroby a na nemocného se vztahuje povinnost předcházet šíření nákazy. Takže návštěva veřejných míst, jako jsou bazény, sauny nebo solária jsou zakázána. Jinak zvýšená teplota kůže a podkoží vlivem saunování by mohla podpořit léčbu proti svrabu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
-samozrejme sukromna sauna. Svrab neznasa teplotu viac ako 60C, tak som si myslela ze tam posediet 10-15 nim pri teplote 60az 70C ...Tak ze to solarium/vertikalne je najlepsie? tam nie je taka vysoka teplota.
dakujem!
Huntingtonova nemoc způsobuje pohybové problémy, poznávací (kognitivní) a psychiatrické poruchy se širokým spektrem příznaků. Příznaky jsou individuální. Některé poruchy jsou více dominantní, jiné mají větší vliv na funkční schopnost či průběh nemoci.
Poruchy hybnosti
Pohybové poruchy spojené s Huntingtonovou chorobou zahrnují mimovolní pohyby a znehodnocují chtěné pohyby:
Uvedené poruchy mají vliv na pracovní schopnost člověka, vykonávání každodenních činností, komunikaci a samostatnost.
Kognitivní poruchy
Mezi časté kognitivní poruchy Huntingtonovy choroby patří:
obtížnost plánování, organizování a stanovení úkolů;
neschopnost plnění úkolů a komunikace;
nedostatek flexibility, myšlení, chování nebo jednání (perseverace);
nedostatečná kontrola impulzivity, která má za následek výbuchy, bezmyšlenkové pochody a sexuální promiskuitu;
problémy s prostorovým vnímáním, které vedou k pádům, nešikovnosti nebo nehodám;
nedostatečná sebereflexe vlastního chování a schopností;
neschopnost zaměřit se na dlouhodobé úkoly;
pomalé myšlenkové pochody nebo nedostatečná slovní zásoba;
problém s učením se novým informacím.
Psychiatrické poruchy
Nejčastější psychiatrickou poruchou spojenou s Huntingtovou chorobou je deprese, která nebývá způsobena reakcí na přijetí diagnózy. Deprese může být zapříčiněna i poraněním mozku a následnými změnami funkce mozku. Příznaky a symptomy zahrnují:
pocity smutku nebo neštěstí;
ztrátu zájmu o běžné činnosti;
sociální stažení;
nespavost nebo nadměrné spaní;
únavu a ztrátu energie;
pocity bezcennosti nebo viny;
nerozhodnost, roztěkanost a sníženou koncentraci;
myšlenky na smrt, umírání či sebevraždu;
změny v chuti k jídlu;
snížené sexuální touhy.
Jiné psychiatrické poruchy jsou:
obsedantně kompulzivní porucha, což je recidivující stav, který vede k dotěrným myšlenkám a opakujícímu se chování;
mánie, která způsobuje zvýšenou náladu, hyperaktivitu, impulzivní chování a přehnané sebevědomí;
bipolární porucha, což je střídání deprese a mánie.
Další změny nálady nebo osobnosti – nejedná se o konkrétní psychiatrické poruchy – zahrnují:
V naší poradně s názvem POLIKLINIKA KARLOVO NÁMĚSTÍ 32 PRAHA 2 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Fakultní poliklinika, Karlovo náměstí 32 Praha 2 na svém kožním oddělení provádí vyšetření v oboru dermatologie, dětská dermatologie, léčba ran, mykologie, alergologie, psychosomatika, sklerodermie, flebologie a lymfologie. Najdete zde různé ambulance kožního lékařství jako jsou: ambulance všeobecné dermatologie, ambulance dětské dermatologie, ambulance pro sklerodermie, ambulance pro kožní choroby z povolání a dermatologickou alergologii, ambulance pro flebologii a lymfologii, ambulance mykologická (plísňová onemocnění).
Kontakt a adresa Fakultní polikliniky:
Fakultní poliklinika, budova B, 3. patro
Karlovo náměstí 32
Praha 2
Seznam pracovníků
Lékaři Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK:
MUDr. Monika Bodnárová
MUDr. Radmila Divišová
MUDr. Hana Kafková
MUDr. Ondřej Kodet
MUDr. Martina Kojanová
MUDr. Dora Kovandová
Prim. MUDr. Ivana Krajsová, MBA, primář kliniky
Doc. MUDr. Ivana Kuklová, CSc.
MUDr. Viera Miňovská
MUDr. Martina Olexová
Doc. MUDr. Růžena Pánková, CSc.
MUDr. Zuzana Plzáková, Ph.D.
MUDr. Stanislava Polášková
MUDr. Ilona Procházková
Doc. MUDr. Magdalena Skořepová, CSc.
Prof. MUDr. Jiří Štork, CSc., přednosta kliniky
MUDr. Taťána Šuková
MUDr. Zdena Tillová
MUDr. Roman Trýzna
MUDr. Petr Velčevský
MUDr. Martina Žemličková
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Určité faktory životního stylu zhoršují příznaky Menierovy choroby nebo působí jako spouštěče příznaků. Lékař vám může doporučit kroky, které by měly vést ke zmírnění příznaků nebo k zabránění vzniku příznaků.
Vyhněte se kofeinu. Potraviny a nápoje s obsahem kofeinu, jako je čokoláda, káva, čaj a některé nealkoholické nápoje, mají stimulační vlastnosti, které zhoršují příznaky. Kofein způsobuje hlasité zvonění v uších (tinnitus).
Přestaňte kouřit. Vyhněte se nikotinu, snížíte tak závažnost příznaků Menierovy choroby.
Zvládejte stres a úzkost. Je obtížné zjistit, zda stres nebo úzkost působí jako spouštěče projevů Menierovy choroby. Zvládání stresu a úzkosti však snižuje závažnost příznaků a umožňuje se lépe vyrovnat s touto poruchou. Profesionální psychoterapie pomáhá identifikovat stresory a rozvíjet strategii pro zvládnutí stresu a úzkosti. Mohou být prospěšné i léky na zmírnění úzkosti.
Vyhněte se alergenům. Ovládání alergenů a řízení alergie s odpovídající úpravou pomáhá napravovat Menierovu chorobu.
Prevence migrény. Objevené důkazy, které spojují Menierovu chorobu s migrénou, naznačují, že řízená migréna snižuje závažnost Menierovy choroby.
Ve svém příspěvku GOOGLE COM MUZSKE CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaro.
Mojemu manzelovi veteka z pohlavniho uda taka biela hmota
neviem co mame robit ked chce aby sme maly spolu milovanie mne sa nechce ked si zmyslim ze mu vyteka ta hmota.
Prosim porate co mame robyt.
Velmi pekne dakujeme Jaro
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marta.
Čau, ten můj to měl taky. Šel s tím k doktorovi a ten zjistil, že je to kapavka. DOstal od doktora antibiotika na 10 dní a pak se to ztratilo.
Choroby způsobující sníženou srážlivost tvoří pestrou skupinu. Některé ovlivňují funkci či množství krevních destiček (například leukémie a jiné krevní choroby), jiné narušují krevní srážecí faktory (hemofilie), jiné obojí (von Willebrandova choroba). Snížená srážlivost krve je typická pro pacienty s narušenou funkcí jater (obvykle cirhóza), kteří nejsou schopni tvořit dostatečné množství některých srážecích faktorů závislých na vitamínu K. Dříve byl častou příčinou vzniku modřin nedostatek vitamínu C (kurděje), i dnes se ovšem může méně vážná forma vyskytnout. Bez vitamínu C je narušená pevnost cévních stěn, které se mohou snadněji narušit.
Také sklony ke zvýšené tvorbě modřin mají různé příčiny. Leckdy jde jen o zvýšenou fragilitu (křehkost) cévní stěny, která je jedinci dána, je dědičná, respektive vrozená, a je podmíněna kvalitou vaziva, které je součástí cévní stěny (podobně se může dědit sklon k tvorbě křečových žil či hemoroidů, ale třeba také „plochá noha“). Nicméně spontánní tvorba modřin může být i projevem různých chorob a patologických stavů – od nedostatku některých vitaminů, přes různé hematologické choroby až po onemocnění jater či některá celková onemocnění. U dárců krve se proto vyšetřuje krevní obraz a některé další parametry, které souvisí například s funkcí jater, vylučují se přenosné choroby, nicméně některá vzácnější hematologická onemocnění odběr u dárce neodhalí, stejně tak nic neříká o jejich cévách.
Pokud potíže nejsou dramatické a nezhoršují se, je možné zkusit některé přírodní prostředky či léky, které jsou volně k zakoupení v lékárnách (například přípravek Ascorutin – neužívejte však bez vědomí lékaře dlouhodobě). Vhodné je také zvýšit příjem vitamínu C, z potravin může mít na pevnost cévní stěny pozitivní vliv například pohanka, otruby, luštěniny, chřest, rajčata, zelený čaj. Pokud se vám často tvoří modřiny, lékaře raději vyhledejte, přeci jen by bylo vhodné případná onemocnění, která mohou s krevní srážlivostí souviset, vyloučit.
