Nejčastěji udávanou obtíží je postupně narůstající námahová dušnost. Prvními projevy mohou být také kašel, opakující se infekce dýchacích cest, celková slabost, váhový úbytek, v krajním případě i srdeční selhání jako následek přetížení pravé srdeční komory při chronické bronchitidě.
Typický nález při lékařském vyšetření je obvykle přítomen až v pozdních stádiích chronické bronchitidy. Patří sem zejména prodloužení výdechu při klidném dýchání, snížená poloha bránice a výrazné zapojování pomocných dýchacích svalů.
Bronchitida sama o sobě nemá na prostém rentgenovém snímku hrudníku žádný charakteristický obraz. Při rozedmě plic pozorujeme na snímku sníženou polohu bránice a projasnění plicních polí.
Spirometrické vyšetření hodnotící objemy a proudění vzduchu v dýchacích cestách při dýchání, ukazuje u chronické obstrukční bronchopulmonální choroby charakteristickou obstrukci (sníženou průchodnost) proudění vzduchu při výdechu.
V naší poradně s názvem ROZEDMA PLIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den, je při rozedmě plic vhodná parní sauna? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Existuje studie, www.nzip.cz/clanek/1… která uvádí, že sauna, i ta parní, zlepšuje funkci plic zvýšením vitální kapacity a objemu ventilace při nuceném výdechu. Rozedma plic (plicní emfyzém) je chronické onemocnění plic, které je způsobeno trvalým poškozením či úplným zánikem přepážek uvnitř plicních sklípků. Plicní emfyzém se projevuje zejména dušností a obtížemi s vydechováním, což postupně vede k hromadění vzduchu v plicích. S ohledem na výsledky studie by parní sauna mohla zlepšit bilanci mezi nádechem a výdechem, ale záleží na subjektivních pocitech člověka s rozedmou.
Nezbytné je také připomenout, že součástí saunování je i následné ochlazení chladnou vodou, které zpočátku může být trochu nepříjemné, ale po třetím opakování nepříjemné pocity mizí.
Škytavka se ve většině případů léčí nelékařskými zákroky. Většinou přejde sama bez jakéhokoliv přičinění. Někdy se doporučuje zadržování dechu na krátkou chvíli nebo vypití určitého množství obyčejné pitné vody. Jako relativně účinné se jeví „zadržení dechu“ po výdechu, kterému předcházel hlubší nádech. Z pohledu přírodní medicíny je spouštěčem přechod z napjatého (stresového) stavu do stavu uvolněného, řešením je tedy vše, co tělo a psychiku uvolňuje a odbourává stres.
V diskuzi CO MŮŽE ZNAMENAT BOLEST NA HRUDI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel PAVEL.
DOBRÝ DEN,MÁM DLOUHODOBÉ PROBLÉMY SE SPANKEM,NEJMENE 13-15 LET NESPÍM BEZ PROBUZENÍ DĚLE NĚŽ 3-4 HODINY ZA NOC SE PROBOUZIM CCA 3X...JE MI 45 LET,185 CM 114 KG OBEZITA,JSEM ŘIDIČ KAMIONU 14 LET,MÁM 3 TÝDNY NEKVALITNÍ STRAVU,MALO POHYBU,HODNĚ STRESU V PRÁCI I OSOBNÍM ŽIVOTE.CELÝ ŽIVOT TRPÍM PRUJMY,MÁM VYHREZNUTOU PLOTÝNKU L5S1 O 6MM S UTLAKEM DURÁLNÍHO VAKU Z ROKU 2009 A MYSLIM ŽE JE TO LEPŠÍ Z HLEDISKA BOLESTI NEŽ PRVNÍ DVA ROKY.MÁM KŘEČE V LÝTKÁCH,3 ROKY MĚ PÁLÍ ŽÁHA HLAVNĚ PO COCA COLE NEBO KÁVĚ KTEROU SI MUSÍM DÁT ABYCH MOHL PO PROBDĚNÝCH NOCÍCH ŘÍDÍT.BOLÍ MĚ ČASTO SRDCE,PÍCHAVÁ BOLEST VLEVO POD HRUDNÍ KOSTÍ.MÁM VYSOKY KREVNÍ TLAK,10 LET SPÍŠ 15 PROBLEMY S EREKCÍ.MAMA MA RAKOVINU A CUKROVKU,PÍCHÁ SI INZULIN DO BŘICHA.MÁM SLABOU IMUNITU,SPATNĚ DYCHÁM 20 LET,SÍPÁM A POSLEDNÍ ROK JSEM ZAČAL HROZNĚ CHRÁPAT A MOJE ŽENA TVRDÍ ŽE MÁM 100% SPÁNKOVOU APNOE.MYSLÍM ŽE SE HODNĚ PŘEJÍDÁM KVULI STRESU.JSEM NEKUŘÁK,ABSTINENT,V MLÁDI JSEM HODNĚ SPORTOVAL.DNES V NOCI PO VELKÉ HOSTINĚ V HOSPODĚ S PŘÁTELI JSEM NEMOHL SPÁT A MÁM NESKUTEČNOU BOLEST NA PRSOU V PRAVO,NEOBVYKLOU,NEPOMÁHÁ NIC OBYKLÉHO JAK ZMĚNA POLOHY NEBO OMEZENÍ DÝCHÁNÍ,NENÍ TO O NÁDECHU A VÝDECHU,NEJLEPŠÍ JE SI SEDNOUT A PŘEDKLONIT SE.MYSLÍM ŽE MÁM NEMOCNÉ SRDCE,MÁM URČITĚ VYSOKÝ CHOLESTEROL.DNES SE OPRAVDU BOJÍM.JO A POSLEDNÍ DOBOU MI ČASTO OTÉKAJÍ KONTNÍKY A NOHY CELKOVĚ,ŠKRTÍ MĚ PONOŽKY...VEČER JSME PO TŘECH MĚSÍCH BYLI V POSILOVNĚ,NETAHAL JSEM TĚŽKÉ VÁHY,NAOPAK JSEM JEN DĚLAL DŘEPY BEZ ZÁVAŽÍ A VÝPONY NA LÝTKA A RAMENA A RUCE JSEM CVIČIL S LEHKÝMI ČINKAMI 6KG V JEDNÉ RUCE,PAK TA OSLAVA V HOSPODĚ S PŘEJÍDÁNÍM,MĚL JSEM DVĚ PIVA IKDYŽ NEPIJU,TŘI COCA COLY (ŽÁHA MĚ NEPÁLILA) PULITR ČERNÉHO ČAJE A MATTONI.SNĚDLI JSME HODNĚ MARINOVANÝCH ŽEBER S CHLEBEM A HRANOLKY S TATARKOU A ČESNEKOVÝM DIPEM.ŽE MAM VYSOKÝ KREVNÍ TLAK MI ŘEKLI NA NEUROLOGII NA BULOVCE KDYŽ JSEM SE PŘED TŘEMI MĚSÍCI UPLNĚ PŘESTAL HÝBAT,BYL JSEM TAM AMBULATNĚ 3 DNY PO SOBĚ NA KAPAČKÁCH A DOSTÁVAL JSEM 11 INJEKCÍ PODÉL PÁTEŘE.CÍTÍM SE O 100 LET STARŠÍ.JSEM BERAN,VŽDY JSEM SE LEKAŘŮM VYHÝBAL A PŘECHODIL JSEM I ZÁPALY PLIC A VŠECHNY MOŽNÉ ANGÍNY A HOREČKY.BUDU VDĚČNY ZA JAKOUKOLIV ODPOVĚD...DĚKUJI A PŘEJI VÁM BÁJEČNÝ DEN...
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ventilový neboli tenzní pneumotorax vzniká takzvaným ventilovým mechanismem, kdy při nádechu proniká do pleurální dutiny vzduch a při výdechu se defekt uzavírá, čímž se vzduch hromadí v dutině. Tento typ pneumotoraxu je nejvíce nebezpečný, protože vzduch hromadící se v dutině hrudní postupně utlačuje všechny orgány mediastina na nepostiženou stranu, čímž se utlačuje i druhá plíce, zhoršuje funkce srdce a hrozí poškození velkých cév.
Prvotními příznaky, či spíše projevy astma bronchiale jsou náhlá dušnost a kašel. Suchý, dráždivý kašel astmatika se často zhoršuje během noci a narušuje klidný spánek. Prvním a také nejvýraznějším příznakem počínajícího astmatu často bývá neustálý kašel, který může být doprovázen i následnou dušností. Dušnost poznáme podle ztíženého výdechu a námahy, kterou nám dá snaha znova se nadechnout. Náš výdech je provázen charakteristickými sípavými či pískavými zvuky. Tyto zvuky jsou zapříčiněny otokem sliznice, která tak získává tvar píšťaly a proudící vzduch při výdechu pak vyluzuje tyto zvuky (podobný princip jako pískání na píšťalku). S dušností se pojí také lapání po dechu a nepříjemný tlak, který astmatik pociťuje na prsou. Tlak na prsou způsobuje astmatikovi nepříjemný pocit tíhy na hrudníku či jeho sevření. Tento tlak je způsobem tím, že se plíce astmatika při dušnosti potýkají s vysokým odporem, který musí zdolávat. Průběh a projevy astmatu se mohou u jednotlivých nemocných lišit, dokonce i jednotlivé záchvaty mohou u jednoho člověka probíhat různě. Při těžším záchvatu astmatu může působit obtíže i taková běžná věc, jakou je řeč. Akutní záchvat dušnosti může být doprovázen i úzkostí, až strachem z udušení a bohužel může, bez včasné lékařské pomoci, skončit i smrtí.
Dech vonící jako přezrálá jablka. Aceton se uvolňuje zejména při výdechu. Pokud dítě produkuje aceton, jeho dech bude vonět jako přezrálá jablka.
Moč s velmi silným zápachem. Když aceton uniká močí, vydává silný zápach.
Ospalost, nechutenství, nevolnost, bledost a zvracení. Důvodem je velmi nízká hladina glukózy v krvi (hypoglykémie), a to jak u zdravých, tak u diabetických dětí.
Suchý jazyk, poruchy trávení a podrážděnost. To je způsobeno velmi vysokou hladinou glukózy v krvi (hyperglykémie). Vyskytuje se výhradně u dětí s diabetem, více u dětí s typem 1, které jsou závislé na inzulínu. Je to kvůli nedostatku inzulínu nebo kvůli tomu, že dostávají méně, než kolik potřebují.
Pneumotorax je stav, při kterém pronikne vzduch z plic do pohrudniční dutiny, což je dutina obalující plíce. Při tomto stavu vzduch v plicích uniká a dochází ke kolapsu plic nebo jejich částí. Nejčastěji pneumotorax vzniká při poranění hrudníku či plic, případně při některých lékařských zákrocích. Pneumotorax se dělí zpravidla na uzavřený, otevřený a záklopkový. Většinou se objevuje pneumotorax pouze jedné plíce, je tedy ztíženo dýchání, ale životní funkce je zachována.
Při takzvaném uzavřeném pneumotoraxu se místo, kterým vzduch z plic unikl do pohrudniční dutiny, ihned uzavře. Někdy tento případ také nazýváme jako jednorázový pneumotorax.
Otevřený pneumotorax se objevuje hlavně při poranění hrudní stěny, jícnu či průdušek a při zlomeninách žeber. Jak název napovídá, místo průniku vzduchu do pohrudniční dutiny zůstává otevřené.
V případě záklopkového nebo ventilového pneumotoraxu se místo poranění při nádechu otevírá a při výdechu zavírá – vzduch se tedy hromadí v pleurální dutině a nemůže ven. Přibývající vzduch postupně tlačí i na druhou plíci a ostatní orgány, čímž narušuje i jejich funkci.
Pneumotorax vzniká i jako důsledek jiných plicních chorob (cystická fibróza, plicní obstrukční nemoc), objevuje se častěji u chlapců či mužů, zejména pokud se v rodině opakovaně vyskytují pneumotoraxy. K onemocnění jsou také náchylnější jedinci s takzvaným Marfanovým syndromem.
Mezi hlavní příznaky pneumotoraxu patří bolest na hrudi, pocity dušnosti a dráždivý těžký kašel. V případě, že se jedná o otevřený pneumotorax, objevuje se v ráně při výdechu zpěněná krev. Typický je také zvuk unikajícího vzduchu.
Při podezření na pneumotorax je nutné vyhledat okamžitou lékařskou pomoc.
Dušnost koní je jednou z nejrozšířenějších civilizačních chorob koní a je velkým trápením mnoha koní a jejich majitelů.
Dušnost je stav ztíženého dýchání, který má příčinu většinou ne v infekci, ale ve špatném vzduchu, který kůň dýchá. Zvířeti totiž neprospívá stájové klima, prach, čpavek, alergeny ze sena a další vlivy, se kterými se ve volné přírodě nebo na pastvině jen tak nesetká. Jakmile koně zavřeme do stáje, neprospíváme tím jeho dýchání. U některých koní, kteří jsou na špatné klima náchylnější, se pak může rozvinout dušnost. Koním, kteří jsou tomuto prostředí vystavováni dlouhodobě, se mohou zanítit drobné dýchací cesty, jsou prokrvenější a tvoří se v nich hlen. Dýchací cesty se zužují otokem, koně to dráždí ke kašli, obtížněji dýchá, z nosu může vytékat hlen. Vzácný není ani vznik alergií v důsledku opakovaných zánětů. Při vdechnutí alergenu dochází ke stahům svaloviny dýchacích cest – nejčastějšími alergeny bývají spory plísní ze sena a slámy, jízdárenský povrch nebo vzácně pyly. Následně vzniká obstrukce dýchacích cest (RAO neboli COPD), velmi podobná lidskému astmatu. Plicní sklípky se poškozují, mohou se potrhat a vznikají nevratné změny. Příčinou dušnosti může být i nedoléčená nebo špatně léčená infekce dýchacích cest.
Dyspnoe můžeme rozdělit podle toho, ve které fázi dýchacího cyklu se vyskytuje, a to na inspirační (při nádechu), exspirační (při výdechu) nebo smíšenou. Zde se potom ještě příznaky rozdělují na mírné, středně těžké a těžké.
Inspirační dušnost – mírný stupeň se projeví prodlouženou dobou vdechu (délka vdechu = délce výdechu), kdežto u zdravého koně je v klidu výdech delší než nádech; dále se může projevit prohloubeným dýcháním a mírným zvýšením dechové frekvence. Středně těžká dyspnoe se pozná podle vpadávání mezižeberních prostor, otevírání nozder při nádechu, a to i v klidu. Těžká dyspnoe se projevuje velkým úsilím koně při nádechu – třese se po celém těle, stojí odplecený (hrudní končetiny široko od sebe) s nataženou hlavou a krkem, lapá po dechu, má snahu dýchat ústy, při nádechu se mu vtahuje řiť, sliznice jsou cyanotické (nedostatečné okysličení krve).
Exspirační dušnost – mírný stupeň se projeví prodloužením výdechu, výdech může mít dvě fáze, kůň si trochu pomáhá břišními svaly. Střední stupeň se projeví očividným zapojením břišního lisu (břišních svalů) do výdechu, objevuje se dýchavičná stružka (prohlubeň za posledním žebrem). Těžká exspirační dyspnoe je charakteristická pumpováním břicha při výdechu, kůň z plic vytlačuje vzduch „celým tělem“, vtahuje se mu řiť.
Smíšená dušnost – kombinují se příznaky inspirační i exspirační dušnosti.
Pálení v krku po ránu může být způsobeno po nočním chrápání. Chrápání je zvuk způsobený omezeným proudem vzduchu kvůli zúženým dýchacím cestám v oblasti hltanu. Vzniká z vibrace měkkého patra a stěny hltanu v důsledku abnormálně turbulentního toku vzduchu. Obvykle se objevuje při vdechování, ale může se také týkat fáze výdechu. Chrápání je spojeno s anatomickými a mechanickými vlastnostmi hltanu a sliznice, což vytváří povrchovou lepkavou vrstvu na tkáních hltanu. Jde o fyziologický jev, který je velmi rozšířený u celé populace a je zvláště rušivý pro příbuzné člověka trpícího chrápáním. Na úpravu tohoto nepříjemného pocitu jsou vhodné spreje, které vytvářejí pěnu s příchutí máty, pokrývají tkáně v krku a zajišťují promazání stěn sliznice hltanu. Samozřejmě se nemusí jednat pouze o chrápání. Další možností pálení v krku po ránu je při alergii. Tento stav nepodceňujte a vyhledejte svého ošetřujícího lékaře, který vám od potíží pomůže.
Dechová arytmie je odchylka od normálního srdečního rytmu, při které dochází k pravidelným, cyklickým změnám srdeční frekvence v závislosti na dýchání. Srdeční rytmus vychází normálně ze sinoatriálního uzlu, jde tedy o sinusový rytmus. Příčinou je kolísání aktivity center bloudivého nervu, která jsou ovlivňovaná z dýchacího centra. Bloudivý nerv ovlivňuje činnost sinoatriálního uzlu a tím i srdeční frekvenci. Při nádechu se tak frekvence tvorby vzruchů zvyšuje a nejvyšší je na vrcholu nádechu, při výdechu naopak srdeční frekvence klesá. U většiny lidí se toto kolísání příliš neprojeví a při sinusovém rytmu je tak frekvence stálá. Respirační sinusovou arytmii nacházíme často u mladých lidí v klidu (při námaze převáží aktivace sympatiku a srdeční frekvence se zrychluje) nebo u lidí vegetativně labilních, například u neurotiků. Existuje i nerespirační sinusová arytmie, při níž dochází ke kolísání srdeční frekvence bez vazby na dýchání. Vyskytuje se u starších osob, zejména pokud užívají srdeční glykosidy.
Typickými příznaky jsou postupně se zhoršující námahová dušnost a kašel. Tato postupně se zhoršující dušnost významně snižuje fyzickou výkonnost postižených. Kašel je produktivní s vykašláváním hlenů, které mohou být i hnisavého charakteru. Často choroba probíhá vlekle s obdobími akutních zhoršení, kdy se výrazně zhorší dýchání i kašel. Toto akutní zhoršení bývá nastartováno často banální infekcí dýchacího ústrojí. Pozdější stadia choroby mohou být spojena s hmotnostním úbytkem, srdečními důsledky (pravostranným srdečním selháním), změnami v krevním obraze, invalidizací.
Nemocný při akutním zhoršení typicky zaujímá polohu vsedě v předklonu s podepřenými pažemi, což mu umožňuje využít pomocné dýchací svaly. Typické je rovněž našpulení rtů při výdechu, kterým je docíleno zvýšení odporu při výdechu. Při poklepu na hrudníku jsou zřejmé známky rozedmy: výrazně zvučný poklep, snížená poloha a omezená pohyblivost bránice. Při poslechu plic je přítomný prodloužený výdech, provázený vedlejšími zvukovými fenomény – pískotem a vrzáním.
Prognóza onemocnění je v časných stadiích příznivá při zanechání kouření. V pozdějších stadiích se onemocnění i přes léčbu nezadržitelně zvolna zhoršuje. Příčinou úmrtí nemocných je nejčastěji srdeční selhání nebo respirační nedostatečnost. Nemocní mají častěji i karcinom plic.
Prevencí onemocnění je především nekuřáctví, eventuálně jeho časné zanechání, odstranění škodlivin z prostředí, zpomalení progrese choroby léčbou. Vzhledem k vysokému procentu kuřáků v naší společnosti (v ČR cca 29 % populace) a dramatickému nárůstu kuřáků u mládeže to není lehký úkol. V terapii je tedy zásadním předpokladem zanechání kouření.
Základní zásadou úspěšné léčby je pečlivé dodržování klidového režimu. Doporučuje se také obvázat hrudník, aby došlo k jeho částečnému znehybnění, což pomůže zmírnit bolest i urychlit hojení. Před samotným obvázáním se pořádně nadechněte a v pomalém výdechu proveďte opatrnou fixaci obvazem. Dejte pozor, abyste ho příliš neutáhli, bylo by to nepříjemné. Ideální je, pokud vydržíte alespoň 5 dní, než fixaci povolíte, sundáte a případně vyměníte. Naražená žebra jsou velmi bolestivý úraz. Obvykle se také podávají analgetika, zvláště na noc, abyste se mohli v rámci možností vyspat. Sami vyzkoušejte, jaká poloha je pro vás nejsnesitelnější, nejbolestivější bývá klasické ležení, doporučuje se polosed. Ačkoliv je vyléčení individuální záležitostí, zpravidla je nutné mít klid alespoň 5–6 týdnů a spát v polosedě. Největší bolest ustoupí zhruba po měsíci, výjimkou však nejsou ani posttraumatické bolesti, kdy naražená žebra při určitých pohybech pocítíte i po několika měsících od úrazu.
Vosí bodnutí může způsobit různě silné alergické reakce.
Slabší alergická reakce – příznaky: větší místní otok, než jaký vznikne u jedince bez alergie, někdy se objeví alergická kopřivka. Řeší se lokálními a celkovými antihistaminiky a chlazením postiženého místa.
Astmatický záchvat – příznaky: zkrácený dech, sípavé zvuky při výdechu, zmodrání rtů či konečků prstů. Pokud je postižený astmatik a má u sebe inhalátor, ihned jej musí použít!
Anafylaktický šok – příznaky: dušnost, kolapsový stav, rychlý pulz, prudké snížení krevního tlaku, bledá kůže, pocit žízně, poruchy vědomí. Tato těžká alergická reakce nastává většinou v řádech několika desítek minut po bodnutí hmyzem. V těchto případech volejte neprodleně ZZS, telefon 155! Co nejdříve podejte antihistaminika nebo kortikoidy, pokud je máte k dispozici (1 až 2 tablety rozkousat a spolknout). Pokud má postižený u sebe autoinjektor s adrenalinem, aplikujte dle návodu. ZZS volejte i v případě, že se jedná o mnohočetná včelí bodnutí (desítky až stovky), i když se nerozvine alergická reakce. Může totiž dojít k otravě jedem, což opět potencionálně ohrožuje život zasaženého jedince.
Příznaky astmatu je dušnost, kašel a pocit sevření hrudníku. Záchvaty jsou od mírné dušnosti a kašle až po dechové selhávání a možné ohrožení života. Příčinou je přecitlivělost sliznice dýchacích cest (hlavně drobných průdušek) na jeden nebo více alergenů (vdechované, potravinové) nebo na některé aktivity či zvláštní okolnosti. Tato reakce vyvolá otok sliznice dolních dýchacích cest, provázený zvýšenou tvorbou vazkého hlenu, což zužuje průsvit nejdrobnějších průdušinek a brání volnému průchodu vzduchu, zvláště při výdechu.
Zjistěte, co vyvolává váš astmatický záchvat, a snažte se tomu vyhnout. V chladném počasí si lehce zahalte nos i ústa, abyste nevdechovali studený vzduch. V horku a vlhku vycházejte z domu co nejméně. Jste-li alergičtí na roztoče v domácím prostředí, zvažte výměnu koberců za hladkou dřevěnou nebo dlaždicovou podlahu. Důkladně vysávejte prach z koberců i z potahů nábytku či záclon, pravidelně je čistěte. Lůžkoviny perte v co nejteplejší vodě a co nejčastěji. Polštáře a matrace povlečte protialergickými tkaninami. Kupte si výkonný vysavač prachu nebo pračku vzduchu s vyměnitelným filtrem. Snižujte vlhkost vzduchu v bytě (roztočům se daří ve vlhku). Látkové hračky dětí každý týden vyperte, ostatní dávejte přes noc do mrazničky. Je-li zdrojem alergie srst domácího zvířete, pak zvíře každý týden koupejte, pokud ho nemůžete dát někomu, u koho by bylo rádo.
Můžete-li, obstarejte si přístroj na měření rychlosti výdechu a každé ráno se změřte, jak rychle dokážete vypudit vzduch z plic. Klesají-li naměřené hodnoty, začněte s preventivními kroky. Také zdravá výživa snižuje riziko záchvatů. Jejich frekvenci sníží i potravinové doplňky s hořčíkem a vitamíny C a E, které zmírňují zvláště záchvaty vyvolané kouřem a znečištěným ovzduším. Česnekové tablety omezují tvorbu hlenu, který způsobuje zúžení dolních dýchacích cest. Potraviny, na které jste alergičtí, vynechte ze svého jídelníčku.
Astma je onemocnění neinfekční a jeho podstatou je zánět dýchacích cest, který je většinou důsledkem alergie. Například u alergické rýmy je riziko vzniku astmatu vyšší o 60 až 80 procent! Alergici, které trápí rýma, by si proto měli alespoň občas nechat od lékaře zkontrolovat i plicní funkce, protože jejich astma může zůstávat dlouho skryto a až postupně se objeví příznaky začínajícího astmatu.
Typickým projevem této choroby je astmatický záchvat spojený s náhlou, silnou dušností a zhoršeným vydechováním. Jiným projevem, především u dětí bez jakýchkoliv zjevných známek infekce, bývá záchvat dusivého, dráždivého kašle. Může se objevit kdykoliv, nemocné „přepadne“ klidně v noci nebo po námaze, může je rozkašlat prudká změna teploty vzduchu, stejně jako větší rozčilení, stres či fyzická zátěž. Průdušky astmatiků jsou totiž zvýšeně reaktivní na přítomnost alergenu v dýchacích cestách (pyly, prach, roztoči, plísně, zvířecí srst, virová infekce) a během astmatického záchvatu se rychle stáhnou, otečou a zaplní hlenem, který je pak jen obtížně vykašláván. Nemocní bývají dušní, typicky při výdechu, kdy se ze zúžených dýchacích cest mohou ozývat různé chrčivé či pískavé zvuky.
Ve většině případů příznaky závisí na množství vzduchu zachyceného mimo plíce:
dušnost;
tachypnoe je téměř vždy doprovázena těžkou, ostrou a jednostrannou bolestí na hrudi, která zhoršuje hrudní pohyb;
náhlá a bodavá bolest na hrudi; pociťovaná bolest může vyzařovat do ramen, obličeje, zad nebo horní části břicha; bolest je náhlá a zhoršuje se s hlubokým dýcháním;
úzkost a neklid, tyto příznaky jsou spojeny s respirační tísní, jsou doprovázeny dalšími příznaky, jako jsou distenze a slabost krčních žil a zrychlený tep;
suchý kašel;
cyanóza je modravé zbarvení na sliznici, které je obvykle přítomno v důsledku změněné oxidace;
abnormální dýchající šelesty; při vyšetření je zjištěna změna intenzity, případně absence dýchacích šelestů, což může odrážet snížené proudění vzduchu na plicním segmentu;
expanze asymetrického hrudníku; bolest a zranění jsou příčinou zastavení normálního pohybu hrudníku;
znamením pneumotoraxu je charakteristické hlasité chrčení, křupavý zvuk, který synchronizuje s každým úderem srdce.
Příčinou mohou být cigarety, tabák, alergie, nadbytek jodu z doplňků stravy.
Projevuje se u těchto onemocnění:
astma bronchiale (silný nedostatek dechu až dušení, sípání, hvízdání a chrčení při dýchání, rýma, zánět spojivek, svědění kůže);
zadní rýma (těžko vysmrkatelná rýma);
rakovina plic (tupá bolest na hrudi, únava, noční pocení, dlouhodobě zvýšená teplota, nechutenství, hubnutí, vykašlávání krve, nedostatek dechu);
reflux (při poruše pohyblivosti jícnu se může vleže dostat žaludeční šťáva až do hltanu, a tak ji může jedinec vdechnout, čímž dochází k suchému dráždivému kašli);
perikarditida (bolest na hrudi, nedostatek dechu, únava, teplota, kašel, špatné polykání, chrapot);
cystická fibróza (příznaky již v dětství, kašel, nedostatek dechu, poruchy trávení, průjmy i zácpa, slaný pot);
silikóza, azbestóza, zaprášení plic (chronický suchý dráždivý kašel, nedostatek dechu);
sarkoidóza (víceorgánové onemocnění, chronický suchý kašel, nedostatek dechu, bolest hrudníku až vykašlávání krve);
tuberkulóza (kašel, dušnost, únava, vykašlávání hlenu, pocení, horečka, malátnost, hubnutí, bolest na hrudi);
