V rámci mentální anorexie se rozlišuje anorexiechronická a akutní. Akutní pubertální anorexie postihuje výhradně dívky v době dospívání, odtud také pochází její název. Mezi symptomy tohoto typu anorexie patří odmítání potravy a rychlý úbytek váhy. I přes viditelnou podváhu vnímají postižené dívky sebe sama stále nedokonale (prý mají tlustá stehna, velké pozadí, tučné břicho a podobně), což u nich vyvolává nutkání pořád snižovat svoji hmotnost. Proto také cca 10 % pacientů trpících akutní anorexií nakonec podvýživě podlehne.
Chronickáanorexie je stav, kdy si tělo pacienta dokáže zvyknout i na nízký příjem energie v podobě stravy a nastartuje tzv. adaptační metabolismus, jenž dokáže fungovat i s oním málem, které má k dispozici. Někteří nemocní jsou schopni podávat dokonce lepší výkony než běžní jedinci, to však neznamená, že tento typ anorexie nezpůsobuje vážné zdravotní komplikace. Rozdílem oproti akutnímu typu je skutečnost, že si „chronické‟ anorektičky (či anorektici) ještě uvědomují potřebu jídla. Sice velice pečlivě odměřují porce jídla, které snědí, ale svoji váhu udržují na stejné úrovni. Jejich hmotnost i tak zůstává velmi nízká a ony nemají sílu (či chuť), aby to změnily.
Mezi akutní a chronickou anorexií bývá velmi tenká hranice a není neobvyklé, že dochází k přecházení z jedné do druhé. Zatímco jedinec s akutní formou anorexie je pyšný na svoji schopnost sebekontroly, v chronické fázi už tuší, že jeho jednání není v pořádku. To má za následek výčitky a deprese, jež mohou vést až k pokusu o sebevraždu.
V naší poradně s názvem STOMATOLOGIE VÝZKUM PREVENCE BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Zubní lékař se ve své klinické praxi setkává s bolestí akutní, nebo s problematikou chronické bolesti zubů, hlavy, krku, obličeje, či ucha. Chronická bolest je komplexní problém. Pacient se často do zubní ordinace vrací, často obtížně s lékařem spolupracuje i komunikuje, nedodržuje léčbu, vyžaduje více času, léků, další vyšetření či operaci a nutně tedy spolupráci s odborníky z ostatních lékařských oborů, včetně odborníků na duševní zdraví. Jaká je úloha psychologie v léčbě chronické bolesti ve stomatologii ukazuje článek, který nejdříve definuje bolest, pak popisuje biopsychosociální model chronické bolesti a rozdílné reakce na bolest. Uvádí nejčastější psychologické faktory ovlivňující celkový zážitek chronické bolesti jako je strach, deprese a zvládací strategie. Proto je jedna z možností multidisciplinární léčby chronické bolesti i psychoterapie, zejména kognitivně-behaviorální terapie. Celý článek je možné přečíst tady: https://www.stomateam.cz/in…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Léčba mentální anorexie bez psychoterapie není možná. Nezbytnou podmínkou je kvalitní terapeutický vztah, pracující s motivací pacienta. Navázat ho je ale často největší překážkou, zvláště u dívek, které jsou k léčbě donuceny okolím a samy stále zůstávají bez potřebného náhledu a motivace.
V průběhu terapie je proto třeba nemocnou dívku neustále motivovat, stavět před ni přiměřené dílčí cíle, pohybovat se na věcné, dívce srozumitelné rovině, na níž se pracuje s aktuálními problémy a pocity. Důležité je poskytovat ji přiměřenou zpětnou vazbu a citlivě pracovat i s takzvanými neúspěchy (využít jejich informační hodnotu, ozřejmit některé strategie anorektičky apod.). Příznakům anorexie pak nelze v dlouhodobé perspektivě odpírat logiku každodenního života, v němž měly a často stále ještě mají svoji adaptivní funkci. Opomíjet nelze ani otázku sekundárních zisků. Dívce je třeba průběžně poskytovat přiměřenou podporu. Spíše než pochopení jejího trápení (což může posilovat nepřiměřenou vazbu na terapeuta) je žádoucí porozumění jejím problémům a respekt k její osobě a autonomii. Terapeut by proto měl být trpělivý a informovaný. Neměl by se nechat zahnat do pasti náznaků, příslibů a nic neříkajících klišé. V této souvislosti přirozeně vyvstává otázka aspirací terapeuta. Jeho aspirace (bývá to především snaha vyhnout se konfliktu s nemocnou a některým „nudným“ problémům – například monitorování jídelního chování a tendence potvrdit si svoji teorii o problému) jsou často tou nejvýznamnější podmínkou úspěšné léčby. Proto je tak důležitý terapeutův koncept poruchy, který by neměl být založen na hypotézách o jejich obecných příčinách. Měl by naopak obsahovat jasné cíle, respekt ke zkušenosti a životnímu kontextu nemocné. Jinak hrozí nebezpečí, že si dívka, její rodina i terapeut nakonec jen potvrdí svůj negativní koncept.
Jak už bylo mnohokrát uvedeno, celá léčba často ztroskotává na nezájmu pacienta léčit se a jediný, kdo má snahu, je rodina. Ta sama o sobě může být velkým motivačním faktorem. Anorektičky často trpí výčitkami svědomí vůči svým blízkým, cítí, kolik starostí rodině přináší jejich stav, ale zároveň není v jejich moci s tím něco udělat. Negativní myšlenky jim nedovolí vzdát se hubnutí, postavy, jíž sebekontrolou docílily. Aby se rodina mohla stát silným motivačním faktorem, je třeba, aby lékař rodině poskytl dostatek informací o nemoci, podpořil je a zbavil pocitů viny a bezmoci. Dívka, která se vrací z hospitalizace, nesmí upadnout do stejného rodinného stereotypu, v jakém anorexie mohla vypuknout. Stejně jako ona musí i rodina udělat kus práce na sobě i vztazích v rodině. Rodinná terapie a účast ve svépomocných skupinách mohou jen přispět k celkovému uzdravení a hlavně zabránit relapsu, jenž u poruch příjmu potravy hrozí.
V naší poradně s názvem CHRONICKÁ PANKREATITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Smíšková anna.
DOBRÝ DEN MAM DOTAZ,UŽ NĚKOLIK LET MÁM CHRON.SLINIVKU ,NEBERU NA TO NIC POUZE HELICID NA ŽALUDEK MÁM HEATOVOU HERNII,A JE MI TAKY KAŽDOU CHVÍLI ŠPATNĚ,BOJIM SE ZDA SLINIVKA NEBUDE PROGRADOVAT VE VĚTŠÍ MÍŘE JE TAM PRAVDĚPODOBNOST, ŽE SE TO MUŽE ZHORŠOVAT?MUJ SYNOVEC NÁM LETOS ZEMŘEL NA RAK SLINIVKY BYLO MU 49.LET A UNÁS V RODINĚ RAKOVINA BYLA UŽ NĚKOLIKÁTOU DIAGNOZOU.NYNÍ MI DĚLALI BIOPSII,PRSA A MÁM STRACH ABY SE TO NĚKDE NEUSADILO.PROTO SE DOTAZUJI ZDA U MĚ JE VĚTŠÍ RIZIKO,,JE MI 59.LEL.MOC DĚKUJI ZA INFORMACI..ZDENA..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vždy, když je v rodině výskyt rakoviny v přímé řadě, tak je zvýšené riziko výskytu rakoviny u blízkých členů. Měla byste docházet na pravidelné kontroly se slinivkou a pokud je vám každou chvíli špatně, tak byste rozhodně měla navštívit svého praktického lékaře, protože budete mít zřejmě výkyvy v inzulínu a to může být nebezpečné a je třeba to řešit. V první řadě se přestaňte bát, že máte rakovinu. Rakovinu řešte až, když ji mít skutečně budete. Držte si v kondici slinivku za pomocí svého lékaře a myslete na pozitivní věci a ne na nemoci.
Základem pro úspěšnou léčbu anorexie je dostat se včas do rukou odborníků. Nemocní, kteří se absolutně neizolovali od světa, mají mnohem větší šanci na vyléčení, neboť si většinou rodina nebo přátelé všimnou, že něco není v pořádku. Anorexie s 10% úmrtností „kraluje‟ žebříčku psychických chorob, což z ní dělá nebezpečnou nemoc, již není radno podceňovat.
U akutních pacientů, kteří jsou v ohrožení života kvůli zdravotnímu nebo psychickému stavu, dochází bez výjimek k hospitalizaci. Během ní se jim podávají infuze s výživou doplněné o léky na podporu srdeční činnosti. Následný postup pak závisí na následcích samotné nemoci. Podstatnou součástí léčby je spolupráce nemocného, protože pokud si dotyčný nepřizná závažnost anorexie, nedokáže se zbavit závislosti na ní. Proto se současně léčí tělo i duše (ta za pomoci psychoterapie). Při dlouhém hladovění se tělu nedostávají potřebné vitamíny, minerály a stopové prvky a často bývá kriticky nízká i hladina bílkovin, což je potřeba změnit, a to vhodnou úpravou stravovacích návyků. K ní musí docházet pomalu, jelikož oslabený metabolismus je navyklý na diety a razantní přechod na běžnou stravu by vyvolal šok, jenž by mohl zapříčinit i psychické trauma a to by mohlo opětovně podnítit závislost na hubnutí. Lékař kromě změn stravovacích návyků předepisuje také léky, které mají pomoci „nastartovat‟ metabolismus. Mimo ně existují samozřejmě i rostlinná léčiva a homeopatika.
U vážnějších případů anorexie se většinou již nepodaří obnovit některé funkce organismu a je tedy nutné doživotně dodržovat zvláštní režim stravování. U takových jedinců pak existuje mnohem větší riziko, že podlehnou přesvědčení, že jim normální strava nevyhovuje, a v důsledku toho se opět dostanou do začarovaného kruhu diet.
Jak již bylo výše řečeno, u lidí trpících mentální anorexií není neobvyklé používání různých diuretik (močopudné léky), laxativ (projímavé léky), léků na hubnutí či jiných psychofarmak. U těchto pacientů je potřeba provést detoxikaci organismu, při níž se uvedené látky vyplaví z krve a tkání. To je však teprve začátek.
Mnohem obtížnější a časově náročnější je „psychická‟ část léčby (tedy samotné odvyknutí si), během které se musí změnit chování člověka a jeho postoje k jídlu i vlastnímu tělu. V této souvislosti by měly být vyřešeny emocionální problémy, jež za vším často stojí. Terapie probíhá jak ambulantně, tak i během hospitalizace (záleží na stadiu poruchy). Obecně platí, že čím déle pacient anorexií trpí, tím bývá uzavřenější a odtažitější. Léčba trvá zpravidla několik let a jsou při ní využívána antidepresiva ve spojení s celou řadou terapií. Základem je individuální terapie doplněná terapií rodinnou. Dále se využívají například kognitivně-behaviorální terapie, interpersonální terapie, aromaterapie nebo svépomocné skupiny (svépomocná skupina je skupina lidí, kteří trpí podobným problémem). Cílem terapií je dodat člověku sebedůvěru a pomoci mu si uvědomit, že nikdo není na své problémy sám.
Strava má být vyvážená. Musí obsahovat dostatek živin (sacharidů, tuků, bílkovin), vitamínů, minerálů a vlákniny. Vhodná strava by měla obsahovat 30 % tuků, z toho 2/3 tuků rostlinného původu, 50–55 % sacharidů a 15–20 % bílkovin. Pokud se aktivně věnujete sportu, ale máte sedavé zaměstnání, je doporučováno 20 % bílkovin z celkového denního příjmu energie. Na rozdíl od racionální stravy si můžete dopřát více energie. Tu lze získat z ořechů a semínek (rostlinné tuky a rostlinné bílkoviny, minerály), ryb, zejména tučných. Kromě rybího tuku, který má na organismus stejně pozitivní vliv jako rostlinné tuky, získáte rovněž kvalitní bílkoviny, některé minerály a vitamíny. Nezapomínejte na hojnou konzumaci ovoce a zeleniny (obsahuje vlákninu, vitamíny a minerály, některé druhy sacharidy, avokádo tuky). Maso je vhodné konzumovat libové. Tučné sice není zakázáno, ale nemělo by tvořit hlavní část stravy (obsahuje velké množství živočišných tuků, jejichž nadbytečná konzumace vede ke zvýšení hladiny celkového cholesterolu v krvi, LDL cholesterolu a ke snížení HDL cholesterolu). Vejce jsou výborným zdrojem bílkovin, tuků, vitamínů i minerálů, vaječný žloutek sice obsahuje velké množství cholesterolu, ale kromě něj i jiné látky, které dle moderního výzkumu brzdí vstřebávání cholesterolu a tím i jeho využití v těle. Koření a bylinky jsou vhodným doplňkem jídelníčku. Snídaně má být vydatná, například pražené ovesné vločky s medem, oříšky a ovocem plus sklenice pomerančového džusu, dva kusy celozrnného pečiva nebo dva krajíce chleba s máslem či Ramou, případně jiným roztíratelným rostlinným tukem, plus sýr typu žervé, pomazánky (například sýrová, vaječná, tvarohová, tuňáková, čočková), uvařené vejce, dušená šunka a zelenina (rajče, okurka, paprika aj.). K dopolední svačině se hodí ovoce. Vstáváte-li ráno brzy a nemáte chuť na snídani, stačí sníst něco malého jako banán nebo müsli tyčinku s ovocem a čaj. Na svačinu kolem 9–10 hod jsou vhodné sendviče nebo bagety s pečeným libovým nebo rybím masem, dresinkem z bílého jogurtu a majonézy nebo ze zakysané smetany a koření a zeleninou (například ledový salát, různé druhy hlávkového salátu, rajče, paprika). Oběd by měla tvořit polévka a hlavní jídlo, příznačným doplňkem jsou kompoty nebo zelenina či zeleninové saláty. Občas si ho lze zpestřit moučníkem a kávou. Po léčbě anorexie je doporučováno sníst ke svačině před sportovním výkonem malé množství jídla jako zdroj energie, potraviny by neměly být nadýmavé (luštěniny) ani by neměly mít vysoký glykemický index, tj. sacharidovou potravinu je vhodné kombinovat s tukem a vlákninou, jelikož snižují glykemický index. Vhodný je například tvaroh s ovocem a jeden kus celozrnného
V naší poradně s názvem JAKÉ HROZÍ NEBEZPEČÍ PŘI VNITŘNÍM POŽITÍ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír .
Zajímá mne co se může stát, když se borová voda požije (pár kapek) a dostane se do organizmu. Co má postižený dělat a nedělat.
Děkuji za odpověď Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselina boritá je nebezpečný jed. Otravy z této chemické látky mohou být akutní nebo chronické. K akutní otravě kyselinou boritou obvykle dochází, když někdo spolkne výrobky na zabíjení švábů, které obsahují koncentrovanou kyselinu boritou. Chronická otrava se vyskytuje u těch, kteří jsou opakovaně vystaveni kyselině borité. Například v minulosti se kyseliny borité se používalo k dezinfekci a ošetření ran. Pacientům, kteří takové ošetření dostávali znovu a znovu se udělalo špatně, a někteří vlivem toho i zemřeli.
Kyselina boritá v borové vodě je značně rozředěná, obvykle 3 díly kyseliny na 97 dílů vody. Při tomto zředění pár kapek borové vody, které byste náhodou spolkl, by neznamenalo vážné nebezpečí.
Anorexie je nemoc lidí, kteří chtějí být štíhlí i za cenu sebepoškození, zejména adolescentů. Může vyústit smrtí vyhladověním. Kořeny poruchy přijímání potravy sahají často do útlého dětství. V pubertě ovlivňují anorexii bouřlivé fyzické a psychické změny v souvislosti s nastupující funkcí pohlavních žláz v hormonální oblasti a v tvorbě pohlavních buněk. To vyvolává zvláště u dívek zaoblování tělesných partií. Je-li dodržován zdravý životní styl, postava se do asi 20 let znormalizuje. Je třeba si uvědomit, že pokud se hmotnost člověka pohybuje v rozmezí přibližně 10 % nad či pod hodnotou dosažené výšky vzrůstu, od níž odečteme 100 cm, jedná se o normální váhu. To, jak vypadáme, významně ovlivňují také genetické vlohy. Jestliže se v rodu častěji vyskytují předci otylého nebo vyhublého konstitučního typu, projevují se rodové dispozice i u potomků.
V naší poradně s názvem OSTROPESTŘEC VLIV NA RAKOVINU PRSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel BOHUMILA.
Dobrý den, na jedné stránce jsem našla zcela rozdílné názory , že ostropestřec je nevhodný, vhodný při rakovině prsu. PROSÍM O KVALIFIKOVANÉ VYJÁDŘENÍ.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ostropestřec je populární léčivka a díky tomu je i intenzivně zkoumána. Prozatím jsou výzkumem potvrzeny léčebné účinky těchto nemocí:
- cirhóza
- diabetes druhého typu
- onemocnění ledvin vlivem diabetes mellitus
- chronická onemocnění jater
Z rostliny je důležitý bioflavonoid silymarin a jeho hlavní složka silibinin, který má výše uvedené léčivé účinky. Vliv silibininu na karcinom prsu se teprve zkoumá. Zatím se ví, že silibinin působí na rakovinné buňky MCF-7 a omezuje jejich růst. Dále silibinin zlepšuje odezvu na současnou chemoterapii. Při společném použití ultrafialového záření typu B a silibininu má toto záření silnější účinky. Výzkum dále ukázal, že silibinin posiluje buněčnou stěnu, a že dokáže stimulovat enzymy, jenž omezují vliv toxinů na tělo, a také že blokuje volné radikály. Kromě toho, některé ze složek silibininu můžou zvýšit účinnost chemoterapie proti ovariálním nádorovým buňkám prsu.
To je vše, co je zatím známo o účincích na rakovinu prsu a vyplývá z toho, že účinky jsou spíše pozitivní. Z obecného hlediska může ostropestřec nádor prsu negativně ovlivnit svým estrogenovým účinkem, stejně jako všechny ostatní nemoci citlivé na vysoký estrogen. Proto je důležité zůstat v kontaktu s lékařem a prodiskutovat s ním vhodnost této doplňkové léčby v konkrétním případě.
V naší poradně s názvem BRONCHITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa Siváková.
Dobry den , prosim chtela jsem se zeptat jake leky jsou na bronchitide .. dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Chronická bronchitida by se neměla léčit jinak, než pod dohledem lékaře. Akutní zánět průdušek se může léčit pomocí jednoduchých opatření, jako je dostatek odpočinku, pít hodně tekutin, omezit kouření a vdechování výparů. U lékaře můžete dostat recept na bronchodilatační inhalace a / nebo sirup proti kašli. V některých případech chronické bronchitidy můžou být nezbytné perorální steroidy pro snížení zánětu a / nebo může být podán doplňkový kyslík. Proti horečce a bolestem se v těchto případech používá acylpyrin v doporučeném dávkování. Pokud si nejste jistá v léčbě své nemoci, tak se obraťte na svého praktického lékaře, kde získáte bezpečnou pomoc a rady vhodné pro váš případ.
Akutní bronchitida je akutní zánět průdušek a průdušnice vyznačující se úplným uzdravením a obnovením funkce. Obvykle bývá mírná, u oslabených pacientů s chronickým plicním nebo srdečním onemocněním však bývá průběh závažný. Těžkou komplikací může být zápal plic.
Chronická (vleklá) bronchitida je chronický zánět průdušek spojený s dlouhodobým vystavováním se nespecifickým látkám dráždícím jejich sliznici, provázený hypersekrecí hlenu a některými změnami struktury průdušek. Je charakterizována chronickým kašlem s vykašláváním hlenu. Nejčastěji je spojena s kouřením cigaret, může však vzniknout i jako odpověď na alergizující látky u osob, které nejsou náchylné k astmatu. Chronická obstrukční bronchitida (bronchiolitida) je onemocněním malých dýchacích cest (průdušinek), které vede k významné neprůchodnosti (obstrukci) dýchacích cest. Často bývá spojena s příznaky chronické bronchitidy. Plicní rozedma (emfyzém) je zvětšení prostorů periferně od průdušinek, spojené s destruktivními změnami stěn plicních sklípků. Chronická astmatická bronchitida se vyznačuje významnou chronickou neprůchodností dýchacích cest u pacientů s astmatem, navzdory protiastmatické léčbě. Zpravidla jsou přítomny i příznaky chronické bronchitidy.
Tyto stavy se vyskytují často v kombinaci, a v jednotlivých případech bývá těžké rozhodnout, co je hlavní příčinou neprůchodnosti. Platí to zejména pro kombinaci chronické obstrukční bronchitidy a plicní rozedmy, často označované jako chronická obstrukční choroba bronchopulmonální. Je třeba pokud možno vždy odlišit osoby s chronickou astmatickou bronchitidou od pacientů se zúžením průdušek při rozedmě, protože průběh, prognóza a odpověď na léčbu se u nich výrazně liší.
V naší poradně s názvem JAK NAJÍT OČNÍHO LÉKAŘE, KTERÝ ROZPOZNÁ ZÁNĚT OČNÍCH VÍČEK ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gerda, 12.dubna 2017.
Od konce ledna se léčím s zánětem očí. Po delší době, když jsem podle nateklých očních víček, která svědí a pálí a hlavně ráno jsou nateklá a červená tak jako oči pod nimi usoudila, že mám blefaritidu, čili zánět očních víček. Začínám mít syndrom suchého oka ale oční lékaři u kterých jsem dosud byla mi nechtějí dát žádná vhodná antibiotika a radši mě odbývají kortikoidy a borovou vodou s adrenalinem. Protože bohužel výtěr ukázal, že tam není řádný stafylokok ani nic podobného nechtějí připustit, že blefaritidy jsou dva typy a žádný nález tam být nemusí. Už jsem zralá na sebevraždu a nevím jak dál.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zde může jít o chronickou blefaritidu a tu zatím nedokážeme zcela vyléčit, jen potlačit nepříjemné projevy. Chronická blefaritida vyžaduje hygienu očních víček, která se musí zpočátku provádět dvakrát denně přípravkem Blefagel. Blefagel je volně prodejný v lékárně. Antibiotika nebo kortikoidy se při chronické blefaritidě uplatní jen v některých případech. Výplachy borovou vodou by rovněž mohly být na chronickou blefaritidu účinné. Důvěřujte svému lékaři a zkuste dodržovat jeho doporučení. Ne vše se dá vyléčit rychle, jak bychom si přáli.
rekurentní: ≥ 4 samostatné akutní epizody za rok, každá zcela odezní za < 30 dnů, ale recidivuje v cyklech, s alespoň 10 dny mezi úplným vymizením příznaků a začátkem nové epizody;
chronická: trvající > 90 dní.
Akutní sinusitida
Akutní sinusitida je téměř vždy virová (např. rhinovirus, chřipka, parachřipka). U malého procenta se vyvine sekundární bakteriální infekce streptokoky, pneumokoky, Haemophilus influenzae, Moraxella catarrhalis nebo stafylokoky.
Občas se do vedlejších nosních dutin rozšíří zánět zubu, tak zvaný periapikální zubní absces maxilárního zubu.
Akutní infekce dutin vzniklé v nemocničním prostření často mají původ bakteriální, typickými mikroorganismy jsou Staphylococcus aureus, Klebsiella pneumoniae, Pseudomonas aeruginosa, Proteus mirabilis a Enterobacter.
Imunokompromitovaní pacienti mohou mít akutní invazivní plísňovou sinusitidu (viz tabulka Invazivní sinusitida u imunokompromitovaných pacientů).
Chronická sinusitida
Chronická sinusitida neboli chronický zánět dutin zahrnuje mnoho faktorů, které se kombinují a vytvářejí chronický zánět. Chronické alergie, strukturální abnormality (např. nosní polypy), dráždivé látky z prostředí (např. znečištění ovzduší, tabákový kouř), mukociliární dysfunkce a další faktory interagují s infekčními organismy a způsobují chronickou sinusitidu. Mikroorganismy jsou obvykle bakterie (možná jako součást biofilmu na povrchu sliznice), ale mohou to být i houby. Při léčbě chronického zánětu dutin bylo identifikováno mnoho bakterií, včetně gramnegativních tyčinek a orofaryngeálních anaerobů; polymikrobiální infekce je také běžná. V malém počtu případů je chronická maxilární sinusitida způsobena zubními infekcemi. Plísňové infekce (Aspergillus, Sporothrix, Pseudallescheria) mohou být chronické a jsou častější u starších a imunokompromitovaných pacientů.
Alergická mykotická sinusitida
Alergická mykotická sinusitida je forma chronické sinusitidy charakterizovaná difúzním ucpaným nosem, výrazně viskózním nosním sekretem a často nosními polypy. Jde o alergickou reakci na přítomnost lokálně nalezených plísní, často Aspergillus, a není způsobena invazivní infekcí.
Invazivní mykotická sinusitida
Invazivní mykotická sinusitida je agresivní, někdy smrtelná infekce u imunokompromitovaných pacientů, obvykle způsobená druhy Aspergillus nebo Mucor.
Rizikové faktory
Mezi běžné rizikové faktory pro sinusitidu patří:
faktory, které brání normálnímu odtoku sekretu (např. alergická rýma, nosní polypy, nazogastrické nebo nasotracheální intubace);
snížená imunita např. vlivem diabetes nebo neléčené infekce HIV;
V naší poradně s názvem SEDIMENTACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Řezníčková.
Dobrý den
Už dlouhodobě mám zvýšenou sedimentaci , nyní 62/90
Jsem pod kontrolou alergologa , mám různá vyšetření- negativní.
DG: Asthma alerg.pers. pod kontrolou
alergickou rýmu
dermatitidu v obličeji (rosacea facieí)
recidivující záněty DC,GER
vertebrogenní potíže
hepatopatie
Moje závodní lékařka neřeší , prý chronická , nemám se tím zabývat.
Jsem pořád unavená , spavá .
Dá se něčím léčit , nebo aspoň nějakým přírodním preparátem snížit ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zkuste změnit lékaře. Najděte si odborníka na hematologii, popřípadě lékaře vnitřního lékařství a poraďte se s ním, co by u vás mohlo pomoci. Takhle přes internet těžko dostanete radu, která povede ke zlepšení, protože vaše problémy potřebují komplexní přístup. Rovněž si zkuste udělat test na přítomnost helicobacter pylori v žaludku. Test si uděláte sama doma, při vyprazdňování. Test je možné koupit tady: https://www.prozdravi.cz/im…
Další volbou, která by mohla zlepšit stav vaší růžovky jsou probiotika, které když nepomůžou, tak určitě neuškodí. Užívejte probiotika po dobu 30 dnů, koupit je můžete například tady: https://www.prozdravi.cz/om…
V naší poradně s názvem ZAPLÍSNĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den. Již několik let trpím plísní v organizmu. Projevuje se zejména svěděním až pálením a řezáním v oblasti uvnitř a okolo konečníku, především ráno a po stolici. Mírná úlevy nastane po osprchování a omytí mýdlem, lépe toaletním. Dále žluto-hnědý povlak na jazyku, svědění chodidel (viz foto) a ostatní příznaky, spojené s plísní v těle - chronická únava, bolesti hlavy, atd.. Doktor urolog prozkoumal pod mikroskopem vzorek mého spermatu a diagnostikoval plíseň aspergillus. Léčba - přísná bezsacharidová strava, viz článek, Nystatin 2x2, koloidní stříbro, potravinové doplňky (zejména vitaminy), křemelina, podpůrné prostředky od ADVANCE nutraceutics (Candix, DetoxActive, Probio24..). Je pravda, že průběh vymírání kvasinek probíhal dle výše popsaného, velice se mi ulevilo.., ovšem po cca 2 měsících se veškeré příznaky vrátily a to v ještě horší podobě. Jedna známá mi poradila, že má problémy po koupání v bazénu, zvykla si vložit po koupání do vagíny tobolku se směsí laktobacilů, to ji pomáhá. Uvažuji o něčem podobném, bude mít podobný postup efekt v konečníku ? Tam jsou problémy nejmarkantnější ! Nebo použít česnek ? Nerad bych si ublížil.. A co zkusit "chytrou houbu - Pythium oligandrum"..? Asi také přímo do konečníku formou masti..., nebo si z prášku udělat sedací koupel..? A k tomu užívat doplňky na odkyselení organizmu..? Uvítám každou dobrou radu (pokud možno osvědčenou) na toto téma. Předem děkuji..! Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vaše problémy budou nejspíše souviset s oslabeným imunitním systémem. Zkuste navštívit lékaře imunologa. Nejlepší by bylo, kdybyste získal doporučení v tomuto vyšetření od svého dosavadního lékaře, který dobře zná váš stav a může imunologovi lépe popsat, na co se má zaměřit. Existuje řada léků podporujících imunitu, které vám lékař imunolog může poskytnout. Lepší imunita vám pomůže lépe zvládat nové plísňové infekce a nedovolí jim rozvinout se.
Před tím, než si začnete zkusmo cokoliv strkat do konečníku, tak raději vyzkoušejte klystýr vlažnou vodou každý den. Rovněž si pokaždé omyjte konečník bezprostředně po vyprázdnění.
Léčba mentální anorexie je obtížná, vyžaduje hospitalizaci a zavedení umělé výživy. Následuje dlouholetá léčba spořívající v kontrole přijímání stravy za asistence lékařů specialistů. Je nutné dbát na její prevenci, která spočívá v pravidelném přísunu pestré stravy, v dostatečném pohybu, vytvořením laskavého přístupu sám k sobě. Zakořenění správných stravovacích návyků je třeba vytvářet od útlého dětství. A hlavně – nepodléhat klamavým reklamám, že jen štíhlý člověk je krásný a že hodnota jedince spočívá pouze v jeho vzhledu.
Diagnóza označená symbolem N804 znamená endometriózu rektovaginální přepážky a pochvy.
Endometrióza je stav, kdy se tkáň děložní sliznice (endometrium) začíná objevovat mimo dělohu. K tomuto výskytu nejčastěji dochází v myometriu, pánevních orgánech či v lymfatických uzlinách. Tato místa pak vlivem hormonů rovněž prodělávají menstruační cyklus, a to i s krvácením a bolestivými projevy. Endometrióza patří mezi nejčastější důvody neplodnosti ženy.
Podle místa rozlišujeme tyto druhy endometriózy:
endometrióza genitální – endometrium prorůstá děložní stěnou nebo dalšími pohlavními orgány;
endometrióza extragenitální – endometrium prorůstá břišní dutinou, a to střevem nebo močovým měchýřem; objevit se ale může i na vzdálených orgánech, jako jsou plíce, štítná žláza nebo mozek.
Rizikovými faktory ve vzniku tohoto onemocnění jsou především výskyt nemoci v rodině, kouření, obezita a požívání alkoholu a kofeinu. Menstruace je při endometrióze silná a především na konci periody velmi bolestivá. Přítomna je bolest v podbřišku a kříži. Tato bolest je znatelná hlavně před začátkem menstruace a znovu nastupuje po jejím skončení. Žena pociťuje nevolnost. Bolestivým pro ni může být také pohlavní styk. Je-li endometrióza lokalizována v dutině břišní, v moči a stolici bývá nalezena krev. Až jedna třetina případů postižených však nevykazuje navenek žádné vážnější symptomy. Samotné onemocnění je poté zjištěno až při laparoskopickém vyšetření.
Endometrióza se bohužel definitivně vyléčit nedá. Mírnit se dají pouze její projevy. Na silnou bolest při menstruaci mohou být tedy podávána analgetika či jiné doplňky stravy. Proti zánětu se užívají antibiotika. Pomocí hormonů se uměle navozuje menopauza, čímž se redukuje zduřování sliznice. V některých případech se přistupuje i k chirurgickému zákroku, při němž jsou endometriotická ložiska odstraněna laparoskopicky. Pokud žena už nechce otěhotnět, lékař může doporučit hysterektomii, tedy odstranění dělohy a dalších tkání poškozených endometriózou.
Diagnóza F
Pod označení F patří tato onemocnění:
F00 - Demence u Alzheimerovy nemoci
F000 - Demence u Alzheimerovy nemoci s časným začátkem
F001 - Demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem
F002 - Demence u Alzheimerovy nemoci‚ atypického nebo smíšeného typu
F009 - Demence u Alzheimerovy nemoci NS
F01 - Vaskulární demence
F010 - Vaskulární demence s akutním začátkem
F011 - Multiinfarktová demence
F012 - Subkortikální vaskulární demence
F013 - Smíšená kortikální a subkortikální vaskulární demence
V naší poradně s názvem OTEC PLESKAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Bednář.
prosím,jsem tři dny po skončené radioterapii močového měchýře a mám stálé nucení na stolici a velké křeče.Ve střevech žádnou stravu nemám,ale nucení mám stále.Nevím,jestli se tomu říká průjem,ale jde ze mě nějaký hlen někdy i nepatrné stopy krve.Prý je to následek po radioterapii.Můžete mi prosím sdělit,jak dlouho tento stav potrvá a co proti tomu se dá dělat? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váš stav se nazývá chronická radiační enteritida. Je to odborný termín pro dlouhodobé poškození funkce střev, které může vzniknout po radiační terapii. Tyto následky mohou vést k chronickému průjmu, inkontinenci a střevní urgentnosti. Často k tomu dochází po léčbě různých druhů rakoviny, které vyžadují radiační terapii do břišní oblasti. Tyto nežádoucí účinky se mohou vyskytovat měsíce nebo dokonce roky po ukončení léčby.
Následující návrhy vám pomohou zvládnout chronický průjem:
1. Pokud se jedná o nový příznak, informujte o tom svého lékaře. Váš lékař vám může pomoci určit, zda je tento váš stav léčitelný a v případě potřeby předepsat léky k jeho zvládnutí.
2. Požádejte svého lékaře, aby vás zkontroloval na infekci C. diff (Clostridium difficile). C. diff je následek přerůstání normálních GI bakterií a může způsobit vážné průjmy a křeče v břiše.
3. Každý den vypijte nejméně 3 litry (12 šálků) tekutiny, aby nedošlo k dehydrataci. Pijte tekutiny ohřaté na pokojovu teplotu a pomalu je popíjejte po celý den. Vyhněte se pití velkého množství najednou a vyhněte se sladkým nápojům, jako je džus a limonády. Ty mohou zhoršovat průjem. K pití vyzkoušejte masový vývar, kávu bez kofeinu, čaj bez theinu a vodu. Vyhněte se alkoholu a kofeinu.
4. Jezte malá, častá jídla a občerstvení. Vyhněte se konzumaci velkých jídel, která by příliš mnoho zatěžovala trávicí trakt.
5. Zaznamenejte, co a kolik jste toho snědl, ať už jsou to jídla domácí nebo z restaurace, jejich teplotu a denní dobu konzumace. Uveďte i přesné podrobnosti o příznacích, které se u vás objeví. Pak deník vezměte k lékaři a promluvte si s ním o jídle a symptomech. Lékař vám pomůže určit, co vyvolává nepříjemné příznaky. Identifikace příčin může trvat několik týdnů, takže buďte trpěliví!
6. Projděte si se svým lékařem všechny doplňkové a alternativní terapie, které používáte, jako jsou speciální čaje, vitamíny, minerály, bylinné doplňky a další živiny. Některé byliny a doplňky stravy mohou způsobit průjem.
7. S lékařem si také promluvte o možných lécích proti průjmům. Imodium nebo jiná protiprůjmová léčba umožní jíst pestřejší stravu.
8. Co nejdříve doplňte stravu psylliem, guarovou gumou, inulinem nebo jiným rozpustným vlákninovým produktem. Začněte jednou dávkou denně, podle pokynů v balení. Později pak dávku zvyšte.
9. Změňte současně pouze vždy jeden aspekt své léčby. Například změňte léky proti průjmům nebo příjem potravy, ale ne obojí najednou. To vám umožní vyhodnotit, co funguje a co ne.
10. Občerstvení můžete založit na suchých slaných jídlech, jako jsou slané sušenky nebo suchý toast.
11. Vyhněte se těžko stravitelným jídlům, jako je popcorn, hrášek, kukuřice a syrová zelenina. Patří sem brokolice, květák, zelí, růžičková kapusta, kapusta, mangold, cibule, česnek a pór.
12. Vyhněte se kořenitým jídlům, pokud zhoršují váš průjem
13. Vyvarujte se potravin bez cukru a žvýkaček a cukrovinek vyrobených z cukerných alkoholů, jako je sorbitol, mannitol a xylitol. Cukrové alk
Strava při léčbě mentální anorexie má být vyvážená. Musí obsahovat dostatek živin (sacharidů, tuků, bílkovin), vitamínů, minerálů a vlákniny. Konkrétně by vyvážená strava měla obsahovat 30 % tuků (z toho 2/3 tuků rostlinného původu), 50–55 % sacharidů a 15–20 % bílkovin. Energii lze získat z ořechů a semínek (rostlinné tuky a rostlinné bílkoviny, minerály) a z ryb (zejména tučných; z ryb se získávají též kvalitní bílkoviny, některé minerály a vitamíny). Dále se doporučuje častá konzumace ovoce a zeleniny (obsahují vlákninu, vitamíny a minerály; ovoce a některá zelenina obsahují též sacharidy, avokádo i tuky). Co se týče masa, mělo by se konzumovat převážně maso libové. Tučné maso sice zakázáno není, ale nemělo by tvořit hlavní část stravy, protože obsahuje velké množství živočišných tuků a nadměrná konzumace těchto tuků způsobuje zvýšení hladiny celkového cholesterolu v krvi. Vejce jsou výborným zdrojem bílkovin, tuků, vitamínů i minerálů (vaječný žloutek sice obsahuje velké množství cholesterolu, avšak kromě něj obsahuje i jiné látky, jež dle moderního výzkumu brzdí vstřebávání cholesterolu a tím i jeho využití v těle). Koření a bylinky pak představují vhodný doplněk jídelníčku.
Snídaně má být vydatná, jelikož je to start do nového dne. Ke snídani jsou vhodné například pražené ovesné vločky s medem, oříšky a ovocem a k tomu 1 sklenice pomerančového džusu. Nebo 2 kusy celozrnného pečiva či 2 krajíce chleba potřené máslem nebo roztíratelným rostlinným tukem a doplněné sýrem typu žervé nebo pomazánkou (například sýrovou, vaječnou, tvarohovou, tuňákovou, čočkovou) nebo uvařenými vejci či dušenou šunkou a zeleninou (rajče, okurka, paprika a podobně). K dopolední svačině je vhodné samotné ovoce, případně ovocný salát. Vstáváte-li ráno brzy a nemáte-li chuť na vydatnou snídani, měli byste sníst alespoň něco malého, například banán nebo müsli tyčinku s ovocem a vypít čaj. Ke svačině kolem 9. či 10. hodiny jsou potom vhodné různé sendviče nebo bagety s pečeným libovým masem nebo rybím masem, dresinkem z bílého jogurtu a majonézy nebo ze zakysané smetany a koření a se zeleninou (ledový salát, různé druhy hlávkového salátu, rajče, paprika). Oběd by měla tvořit polévka a hlavní jídlo, vhodný doplněk představují ovocné kompoty nebo zelenina či zeleninové saláty. Občas si lze oběd zpestřit moučníkem a kávou. Po léčbě anorexie je dobré sníst ke svačině před sportovním výkonem malé množství jídla jako zdroj energie, jídlo by však nemělo být nadýmavé (ne luštěniny a podobně) ani by nemělo mít vysoký glykemický index (sacharidovou potravinu je vhodné kombinovat s tukem a vlákninou, jelikož vláknina a tuk snižují glykemic
V naší poradně s názvem RAKOVINA DÁSNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nofran.
Věřím ozónu,když mne dokázal vyléčit z ukrutných bolestí zánětu zubu s váčkem hnisu..Druhy den jsem byl již bez bolesti..Jsem vyléčen a zub mne zůstal..To by takto nikdo nedokázal ani náhodou!!!!!Začnu nyní ofukovat odhalené krčky ozonem a věřím,že nad paradentózou ve svých 70 letech zvítězím... Přesně tak jako nad cov. CDS!!!!! Škoda,že jsem tyto praktyky neznal dříve...Všem přeji hodně zdraví!!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dejte si pozor na vdechování ozónu. Při vdechování může ozón poškodit plíce. Relativně malé množství může způsobit bolest na hrudi, kašel, dušnost a podráždění krku. Ozon může také zhoršit chronická respirační onemocnění, jako je astma, a ohrozit schopnost těla bojovat s respiračními infekcemi. Lidé se velmi liší ve své citlivosti na ozón. Zdraví lidé, stejně jako lidé s dýchacími potížemi, mohou mít při vystavení ozónu dýchací potíže.
Jaká je v současnosti používaná léčba infekce herpes simplex?
Na prvním místě to jsou antivirové léky na předpis. Používají se v různých formách:
Pilulky, které spolknete.
Krém nebo mast, kterou nanesete na pokožku.
Léky, které vám lékař podává injekčně.
Kapky, které si dáváte do očí v případě očního herpesu.
Váš lékař vám sdělí, které typy léků jsou pro vás nejlepší. Také vám určí správnou dávku a jak dlouho budete léky potřebovat.
Léčba orálního a genitálního herpesu spadá do dvou kategorií: epizodická terapie a chronická supresivní terapie.
Epizodická terapie
Jedná se o krátkodobou léčbu, která se zaměřuje na jednu epizodu (propuknutí). Zahrnuje užívání antivirových léků, když si poprvé všimnete známek ohniska, jako je brnění nebo svědění či bolest kůže. Čím dříve to vezmete, tím lépe to funguje. Lékaři využívají epizodickou terapii u prvního oparu i u opakujících se epizod.
Přínosy epizodické terapie:
Zmírní příznaky.
Zrychlí odeznění bolesti.
Pomůže vředům se rychleji zahojit.
Sníží množství viru, které se vylučuje z vaší pokožky.
Epizodická terapie aktuálního ohniska oparu bohužel nezabrání jeho opakování v budoucnu. K tomu potřebujete chronickou supresivní terapii.
Chronická supresivní terapie
Její podstata spočívá v dlouhodobém užívání antivirotik. Lékaři volí tento přístup pro pacienty, kteří mají genitální herpes a zažívají jeho časté nebo závažné propuknutí. Také u pacientů, kteří jsou imunokompromitovaní nebo u lidí, kteří mají více sexuálních partnerů, se používá tato chronická supresivní terapie.
Lékaři také často doporučují chronickou terapii lidem, kteří mají těžký orální herpes a/nebo alespoň šest epizod za rok.
Konkrétní léky, které vám může lékař předepsat, patří:
Acyclovir,
Valaciklovir,
Famciclovir.
Lékaři obvykle používají chronickou supresivní terapii jen u pacientů s genitálním oparem typu HSV-2. Méně pak pro genitální opar HSV-1, protože tento typ způsobuje méně propuknutí.
Přínosy chronické supresivní terapie:
Sníží počet propuknutí o 70 % až 80 %.
Zmírní příznaky.
Sníží vylučování viru, když nemáte příznaky. To může pomoci chránit sexuální partnery.
Ve svém příspěvku EFEKTIVNÍ, NEZÁTĚŽOVÉ LÉKY NA DNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kverka.
Dobrý den, velice mě trápí onemocnění DNA, kterým trpím již cca 20 let. Dříve bylo ataků málo ovšem s postupem času ataky přibývaly. Lékař mi naordinoval klasické léky na dnu, ovšem po určité době vznikla nesnášenlivost (reakce) na tyto léky a tudíž byly vysazeny (alopurinol, adenurik). Nezbylo mi, nežli krotit nemoc nizkopurinovou stravou, byliny, homeopatika. Do určité doby vše vcelku fungovalo, ovšem poslední dobou je ataků čím dál více a nyní jsem v prac. neschopnosti od podzima. Neustálá stěhovavá bolest, již chronická mě velice frustruje. Stále se nemohu dostat do komfortní zóny, kdybych mohl opět plnohodnotně pracovat a vůbec, žít. Je mi 50 roků, sportovec, nekuřák a nevím již co užívat, aby se můj stav zlepšil. Za dobu nemoci jsem již kvalitně poučen a vyškolen, co jíst, pít,dýchání, odpočinek, zásadité potraviny atd. Nyní užívám ONEGA 3,po které se trochu stav zlepšil, ovšem stále to není ono. Zřejmě tento preparát obsahuje málo polyfenolů, které jsou tak nezbytné k účinnosti OMEGY. Nevím ani, kde koupit lepší. Stále mé tělo vykazuje zánět cca crp do 20 jednotek. Kyseelina močová hraniční, nebo mírně zvýšená - bez léků, jarerky ok, kreatinin 90.cukry i cholesterol ok. Krev. tlak 120/70.Můžete mi prosím pomoci? Kontakt 739 499 269 Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
O chronické bronchitidě hovoříme tehdy, když chronický produktivní kašel trvá alespoň tři měsíce ve dvou po sobě jdoucích letech. U chronické bronchitidy musí být vyloučeny jiné možné příčiny kašle, a to plicní (bronchiektázie) i mimoplicní (srdeční selhání). Chronická bronchitida je dále charakterizována obstrukční ventilační poruchou – ztíženým dýcháním. Chronická bronchitida se považuje za jednu složku chronické obstrukční plicní nemoci, kde druhou složkou je pak plicní emfyzém.
Chronická obstrukční choroba bronchopulmonální je významnou příčinou invalidizace a smrti. Úmrtnost na toto onemocnění, částečně také v důsledku stárnutí populace, stále stoupá. V USA je na 2. místě mezi příčinami invalidity po srdečních onemocněních. Rozedma plic je častější u mužů, u žen však patrně v souvislosti s častějším kouřením stoupá. Chronická astmatická bronchitida se mezi starými osobami vyskytuje stále častěji a je hlavní příčinou plicní nedostatečnosti u starších žen.
Předpokládá se, že rozedma plic vzniká působením enzymů, uvolněných z bílých krvinek při zánětu, na stěnu plicních sklípků. A právě při kouření dochází k neustálému uvolňování těchto enzymů z bílých krvinek. Při dostatečném vystavení se vlivu dráždivých látek, zejména cigaretového kouře, se u většiny lidí vyvine určitý stupeň chronické bronchitidy. Ve většině případů je tento zánět průdušek přímým následkem dráždění průdušek. Existují velké rozdíly ve vnímavosti průdušinek vůči vdechovaným dráždivým látkám. Za faktory určující vnímavost jsou považovány infekce v raném dětství nebo imunologické mechanismy. Astmatici jsou na kouření mimořádně citliví.
