CHRONICKÁ RÝMA A CT

Příběh

Ve svém příspěvku CHRONICKÁ ZADNÍ RÝMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Elena.

Zdroj: příběh Chronická zadní rýma

Chronická zadní rýma

Jako chronická zadní rýma se označuje déletrvající nebo vracející se onemocnění dutiny nosní. Oproti akutní rýmě převažuje ucpaný noc (zduřelá sliznice) a místo vodnatého výtoku z nosu převažuje hustá, těžko vysmrkatelná rýma. Chronická rýma může vyústit v hypertrofickou rýmu, kdy dochází ke zduření (zvětšení = hypertrofie) sliznice. Následkem toho je nos výrazně ucpaný a postižený člověk musí dýchat hlavně ústy.

Zdroj: článek Zadní rýma

Zadní rýma a kašel

Každé zhoršení průchodnosti nosu okamžitě způsobí zvýšené dechové úsilí. Ke komplikacím u zadní rýmy dochází v důsledku otoku sliznice a následného ucpání vývodů vedlejších dutin nosních. Při nemožnosti ventilace nosních dutin zde vzniká podtlak, který vede k akutnímu zánětu vedlejších dutin nosních. Zkomplikovat zadní rýmu může i otok a zduření sliznice v Eustachově trubici, což může být příčinou přechodné nedoslýchavosti a zánětu středního ucha, občas s chronickými následky. Často dochází i k sestupné infekci, tedy k postupnému zánětu hrtanu, průdušnice až zánětu dolních cest dýchacích. Nadbytečný sekret stéká do průdušek a dochází ke kašli.

Mějte na paměti, že zelenožlutá rýma je většinou způsobena bakteriální infekcí, pokud je virového původu, je spíše „vodová“. Bílá rýma je většinou alergická. Zadní rýma je pak označení pro hustou rýmu nacházející se v zadní části nosohltanu, případně jde o zánět vedlejších nosních dutin. Inhalace pomůže uvolnit hlen. Kašel při zadní rýmě je projevem infekce horních cest dýchacích, ke které může snadno dojít právě po infekci nosohltanu.

Zdroj: článek Zadní rýma

Poradna

V naší poradně s názvem RYMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Ryma

Popis nemoci

Akutní bronchitida je akutní zánět průdušek a průdušnice vyznačující se úplným uzdravením a obnovením funkce. Obvykle bývá mírná, u oslabených pacientů s chronickým plicním nebo srdečním onemocněním však bývá průběh závažný. Těžkou komplikací může být zápal plic.

Chronická (vleklá) bronchitida je chronický zánět průdušek spojený s dlouhodobým vystavováním se nespecifickým látkám dráždícím jejich sliznici, provázený hypersekrecí hlenu a některými změnami struktury průdušek. Je charakterizována chronickým kašlem s vykašláváním hlenu. Nejčastěji je spojena s kouřením cigaret, může však vzniknout i jako odpověď na alergizující látky u osob, které nejsou náchylné k astmatu. Chronická obstrukční bronchitida (bronchiolitida) je onemocněním malých dýchacích cest (průdušinek), které vede k významné neprůchodnosti (obstrukci) dýchacích cest. Často bývá spojena s příznaky chronické bronchitidy. Plicní rozedma (emfyzém) je zvětšení prostorů periferně od průdušinek, spojené s destruktivními změnami stěn plicních sklípků. Chronická astmatická bronchitida se vyznačuje významnou chronickou neprůchodností dýchacích cest u pacientů s astmatem, navzdory protiastmatické léčbě. Zpravidla jsou přítomny i příznaky chronické bronchitidy.

Tyto stavy se vyskytují často v kombinaci, a v jednotlivých případech bývá těžké rozhodnout, co je hlavní příčinou neprůchodnosti. Platí to zejména pro kombinaci chronické obstrukční bronchitidy a plicní rozedmy, často označované jako chronická obstrukční choroba bronchopulmonální. Je třeba pokud možno vždy odlišit osoby s chronickou astmatickou bronchitidou od pacientů se zúžením průdušek při rozedmě, protože průběh, prognóza a odpověď na léčbu se u nich výrazně liší.

Zdroj: článek Chronická bronchitida

Příběh

Ve svém příspěvku ZADNÍ RÝMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Pinta.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Zadní rýma

Příznaky sinusitidy

Onemocnění většinou začíná jako rýma, ze začátku vodnatá, postupně dochází k její změně v hnisavou, přidávají se teploty kolem 38 ˚C, u dětí mohou být vyšší. Dále se objevují příznaky typické pro chřipkovitá onemocnění, tedy celková únava, nechutenství, bolesti svalů. Postižený začíná huhňat a zhoršuje se kvalita čichových vjemů, která může vést až k přechodné ztrátě čichu. Může se přidat pálení nebo bolest v krku. Vyskytují se bolesti hlavy, někdy celé poloviny hlavy, dle postižené dutiny, respektive dutin. Dále je pro sinusitidy typická bolest v oblasti postižené dutiny při poklepu. V případě bolestivosti při poklepu v souvislosti s rýmou je diagnóza téměř jistá. Dále můžeme zkusit další příznak, a to poskakování nebo předklon. V obou těchto případech totiž bývají tyto úkony provázeny bolestí v oblasti zánětu. Bolest bývá nejintenzivnější především v odpoledních hodinách. V případě, že chybí rýma, ale oblast dutiny je bolestivá na poklep, je nutno myslet na nerozpoznaný zubní kaz, který se může projevit jako přenesená bolest, případně může jít o komplikaci kazu, kdy zánět zubu na dutinu přestoupil. V takovémto případě je proto dobré vyhledat zubního lékaře a o tomto ho informovat. V dětském věku je riziko přechodu infekce do takzvané latentní (skryté, neprojevující se) fáze, kdy klasických příznaků bývá velice málo nebo chybí úplně. Upozornit by nás na to mohly ale jiné příznaky. U dětí se objeví častější smrkání, kdy sekret bývá hlenohnisavý, také je dobré si všímat toho, jak dítě spí. Při této formě je totiž často možné všimnout si nočního kašle a chrápání. Děti také častěji dýchají ústy. Je dobré sledovat i okolí nosu, kdy se v oblasti vchodu může chronicky dělat ekzém. Toto celé pak může být provázeno opakovanými akutními sinusitidami. U chronických sinusitid, které mohou být důsledkem nedostatečně vyléčené akutní infekce, se mohou vyskytovat některé výše uvedené příznaky, ale většinou nebývají doprovázeny zvýšenou teplotou. Bývá dlouhotrvající hnisavá rýma, trvale ucpaný nos, v noci časté chrápání. Také nezřídka dochází k chronickému zánětu hltanu a dýchacích cest.

Zdroj: článek Zastydlá rýma

Příběh

Ve svém příspěvku ZADNÍ RÝMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Pinta.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Zadní rýma

Rýma a inhalace – kdy má největší smysl

Spojení rýma a inhalace je nejúčinnější zejména v období, kdy je nos silně ucpaný a hlen je hustý. Právě tehdy může pravidelná rýma inhalace přinést výraznou úlevu.

Akutní a zaražená rýma

U akutní rýmy pomáhá inhalace zmírnit otok a podpořit přirozené čištění nosních dutin. Mnoho lidí hledá způsoby, jak spustit zaraženou rýmu, a právě teplá pára patří k nejúčinnějším.

Důležité je začít s inhalací včas, ideálně při prvních příznacích. Pravidelnost je klíčem k úspěchu.

Pokud se stav do několika dní nelepší, je vhodné zvolit kombinaci s dalšími opatřeními.

Zdroj: článek Inhalace při rýmě

Příběh

Ve svém příspěvku VIROVÝ ZÁPAL PLIC. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jircová.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Virový zápal plic.

Rýma a její infekčnost

Rýma bývá nejprve způsobená viry – rhinoviry, coronaviry, virem Haemophilus influenzae A a B, parainfluenzae či RSV (respiratory syncytial virus), u kojenců a batolat pak adenoviry. Sliznici oslabenou virovou infekcí snáze napadnou bakterie, nejčastěji Staphylococcus aureus, Streptococcus pyogenes a Branhamella catharalis. Podle průběhu se rozlišuje rýma akutní a chronická.

Zdroj: článek Inkubační doba rýmy

Příběh

Ve svém příspěvku ZADNÍ RÝMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Fialová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila.

Zdroj: příběh Zadní rýma

Co je to zadní rýma

Zadní rýma je typ rýmy, který je způsoben nadměrnou produkcí hlenu a trápí především dětské pacienty. Nicméně vyskytnout se může i u dospělých. Přenos infekce probíhá kapénkovou nákazou. Zánět nosohltanu je možnou a poměrně častou komplikací zadní rýmy, která je způsobena nachlazením, viry a bakteriemi. Proto projevem může být i bolest hlavy doprovázená malátností a anebo zalehnutím uší.

Zdroj: článek Chronická zadní rýma

Poradna

V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Eustachova trubice

Sinusitida - zánět dutin

Sinusitida je zánětlivé onemocnění vedlejších nosních dutin, při kterém dochází k otoku sliznice, poruše odtoku hlenu a následnému pomnožení mikroorganismů. Dutiny jsou za normálních okolností vyplněny vzduchem a vystlány sliznicí produkující malé množství hlenu, který je odváděn do nosní dutiny. Pokud se tento mechanismus naruší, vzniká prostředí vhodné pro rozvoj zánětu.

Zánět dutin se může objevit jako samostatné onemocnění nebo jako komplikace běžné rýmy, chřipky, alergie či zubního zánětu. Rozlišujeme několik forem podle délky trvání a průběhu.

• Akutní sinusitida: zcela odezní do 30 dnů.
• Subakutní sinusitida: trvá 30 až 90 dnů.
• Rekurentní sinusitida: alespoň 4 samostatné epizody ročně, mezi nimiž dochází k úplnému odeznění obtíží.
• Chronická sinusitida: přetrvává déle než 90 dní.

Akutní sinusitida

Akutní zánět dutin je ve většině případů virového původu, nejčastěji navazuje na běžné nachlazení nebo chřipku. Sliznice nosu a dutin oteče, hlen se začne hromadit a pacient pociťuje tlak v obličeji, bolest hlavy a ucpaný nos.

U menší části pacientů může dojít k rozvoji bakteriální infekce, nejčastěji působením streptokoků, pneumokoků, Haemophilus influenzae nebo Moraxella catarrhalis. V těchto případech se objevuje hustý žlutý až zelený sekret a výraznější celkové obtíže.

Zvláštní skupinu tvoří záněty dutin vzniklé šířením infekce ze zubů, zejména u zánětu čelistní dutiny, kdy je příčinou periapikální zubní absces horních zubů.

Chronická sinusitida

Chronický zánět dutin vzniká kombinací více faktorů, které dlouhodobě udržují zánětlivý stav sliznice. Patří mezi ně alergická rýma, nosní polypy, kouření, znečištěné ovzduší nebo porucha samočisticí funkce sliznice.

Mikrobiální složení u chronické sinusitidy bývá složitější, často se jedná o polymikrobiální infekci s tvorbou bakteriálního biofilmu. Právě proto je léčba chronických forem obtížnější a vyžaduje dlouhodobý a komplexní přístup.

Alergická mykotická sinusitida

Tato forma chronické sinusitidy je založena na alergické reakci na plísně, které se běžně vyskytují v prostředí. Nejde o invazivní infekci, ale o přehnanou imunitní odpověď, která vede k hustému vazkému sekretu, ucpání dutin a často i ke vzniku nosních polypů.

Invazivní mykotická sinusitida

Vzácná, ale velmi závažná forma zánětu dutin, která postihuje především imunokompromitované pacienty. Infekce se může rychle šířit do okolních struktur, včetně očnice a mozku, a vyžaduje okamžitou odbornou léčbu.

Rizikové faktory

Mezi faktory, které zvyšují riziko vzniku zánětu dutin, patří:

• alergická rýma a nosní polypy;
• kouření a pasivní kouření;
• časté infekce horních cest dýchacích;
• cukrovka, poruchy imunity;
• dlouhodobé používání nosních dekongestiv;
• špatný stav chrupu horní čelisti.

Zdroj: článek Zánět dutin - moderní léčba

Příběh

Ve svém příspěvku VYHREZ PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra Konickova.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Vyhrez plotenky

Biologická léčba rakoviny jater

Rakovinou jater v Česku onemocní kolem 350 lidí, kolem 300 z nich umírá. Za 30 let se výskyt onemocnění v ČR zvýšil 2,5–3x. Jedná se o onkologické onemocnění, které v podstatě do doby nástupu moderní biologické léčby bylo téměř neovlivnitelné léčbou. Rizikovými faktory vzniku rakoviny jater jsou zejména žloutenka typu B a C a cirhóza jater.

Cílená biologická léčba je účinnější než u cytostatik. Pacienty je také lépe tolerována. Nemocný polyká dvě tablety dvakrát denně. Jeden měsíc této léčby stojí kolem 60 000 až 80 000 korun, je plně hrazen z veřejného pojištění. Obecně na biologickou léčbu mají nárok všichni nemocní bez rozdílu, ale určité podmínky existují. Na to jsou velice přísná vstupní kritéria, kdy nemocný musí být v určitém celkovém stavu a hlavně musí mít určitý stav výkonnosti jater. Pokud toto pacient splňuje a zároveň má neoperovatelný jaterní nádor, léčbu dostane. Jiná vylučovací kritéria nejsou. Rakovinu jater lze léčit také chirurgickým zákrokem, transplantací nebo chemoterapií. Důležité je odhalit nemoc včas a rychle zahájit léčbu. Nejdůležitější zobrazovací metodou je výpočetní tomografie (CT), která je v ČR široce dostupná. V tuzemsku je přes 130 přístrojů CT, síť pracovišť CT je jedna z nejhustších v Evropě. Vliv na vývoj nemoci má také agresivita nádorových buněk.

Zdroj: článek Bio léčba rakoviny

Příběh

Ve svém příspěvku OPICHY ZAD POD CT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ludmila Trulíková.

Zdroj: příběh Opichy zad pod ct

Konzervativní terapie

Výhřezy meziobratlové ploténky se většinou léčí konzervativně. Terapie závisí na délce trvání, lokalizaci a intenzitě symptomů. Na začátku léčby se často ordinuje krátkodobý klid na lůžku a speciální polohování, dále protizánětlivé, analgetické a svalově uvolňující léky. Pro úlevu od bolesti a pro podporu procesu hojení se doporučuje také fyzioterapie. Kromě toho mohou být užitečné fyzikální aplikace, jako jsou bahenní zábaly, horké obklady a elektroléčba.

Mezi další možnosti konzervativní léčby patří chiroterapie k uvolnění blokád v páteři a kloubech.

Vyšetření a terapeutická mobilizace podle McKenzie

Již v 50. letech 20. století novozélandský fyzioterapeut Robin McKenzie zjistil, že mnoho pacientů se může pomocí určitých pohybů a držení těla rychle a trvale zbavit bolesti.

McKenzieho test je o zjištění, které polohy a pohyby symptomy pacienta zhoršují a které naopak zlepšují. K tomu terapeut využívá strukturované průzkumy a speciální, opakující se pohybové testy. Pacient opakuje určité pohyby, přičemž se zaznamenává bolestivé chování. Specifická reakce na tyto testy spolu s podrobnou lékařskou anamnézou umožňuje zařazení do validovaných klinických podskupin podle příznaků. Terapeut tak může určit, zda lze bolest a funkční omezení eliminovat pomocí specifických aktivních postupů. Při tomto vyšetření lze rozpoznat i klinické obrazy.

Cílem metody McKenzie je poskytnout pacientovi možnosti samoléčby. Z krátkodobého hlediska může terapeut poskytnout podporu, pokud samoléčba není dostatečná. Z pohledu McKenzie je však nejúčinnějším způsobem, jak si trvale ulevit od problémů s páteří a klouby, samoléčba.

CT řízené injekce do obratlových kloubů

U CT řízených injekcí se nejprve vyznačí značka na kůži pomocí počítačové tomografie (CT ). Po aplikaci lokálního anestetika se přesně tam umístí tenká jehla tak, aby bylo zapotřebí co nejmenší množství účinné látky, které bude vstříknuto přímo do postiženého obratlového kloubu. Zánět a bolest obratlových kloubů a nervů tak lze rychle zmírnit. Ošetření obvykle trvá jen několik minut a je z velké části bezbolestné a bez vedlejších účinků.

Zdroj: článek Cirkulární protruze disku

Příběh

Ve svém příspěvku PROTONOVÁ LÉČBA A RAKOVINA PRSU - METASTÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka Kváčová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava Galentová.

Zdroj: příběh Protonová léčba a rakovina prsu - metastázy

Pankreatitida

Onemocnění pankreatu se považují za velmi nebezpečná. Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida je závažný stav, jenž může skončit smrtí nebo může způsobit vážné a dlouhodobé komplikace. K pankreatitidě dochází ve chvíli, kdy se ve slinivce zadrží trávicí enzymy, které následně vyvolají edém (otok) až samonatrávení slinivky. K nejčastějším příčinám patří zaklínění žlučového konkrementu (kamínku) ve Vaterově papile (papilla duodeni major) a chronická konzumace alkoholu. Akutní zánět slinivky břišní se řadí mezi náhlé příhody břišní a může končit smrtí.

Příčiny vzniku zánětu slinivky břišní bývají různé a někdy pravý důvod ani nelze zjistit. Nejčastějšími příčinami jsou:

Žlučové kameny

Pravděpodobně se jedná o nejčastější důvod vzniku akutního zánětu slinivky. Kámen ze žlučníku může přejít do žlučovodu a ucpat společný vývod žlučovodu a slinivky. V takovém případě nemůže do střeva odtéct žluč ani trávicí šťávy ze slinivky. Obě tekutiny se začnou hromadit a mísit před žlučovým kamenem, což vede k aktivaci trávicích šťáv slinivky. Hromadící se tekutina plná zaktivovaných enzymů může vtéct zpátky do slinivky a začít ji trávit. Slinivka tedy v podstatě začne trávit sama sebe a tím dojde k pankreatitidě.

Alkohol

Akutní pankreatitidu může způsobit náhlý alkoholový exces, kdy člověk nárazově vypije příliš velké množství alkoholu (to je samozřejmě pro každého člověka individuální).

Poranění slinivky při úrazu břicha

K zánětu slinivky může dojít i při tupých úrazech břicha, například při nehodě na kole, při níž člověk narazí břichem na řídítka.

Vysoká hladina tuků v krvi

Někdy může zánět slinivky břišní zapříčinit vysoká hladina tuků v krvi (samozřejmě ne u každého člověka), ale mechanismus mně osobně není příliš jasný.

Vysoká hladina vápníku v krvi

Přesný mechanismus vzniku akutního zánětu slinivky v souvislosti s vysokou hladinou vápníku v krvi není rovněž detailně znám, avšak určité spojitosti lze najít. Taková hladina vápníku v krvi, která může vyvolat pankreatitidu, se vyskytuje například u primární hyperparatyreózy.

Některé léky

Existuje celá řada léčiv (například kortikoidy), jež mohou podnítit záchvat slinivky břišní. Většinou se však jedná o raritní situace.

Příušnice

Virus způsobující příušnice napadá slinné žlázy, ale může napadnout i buňky slinivky břišní.

Žaludeční vředy

Dlouhodobě neléčený žaludeční vřed může prorůst stěnou žaludku do okolí. Z anatomického hlediska jsou slinivka a žaludek v těsném kontaktu, vřed může tudíž prorůst do slinivky a vyvolat v ní akutní zánět.

ERCP

Toto vyšetření, provedené z různých důvodů (například kvůli problémům se žlučovými c

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pankreas

Příběh

Ve svém příspěvku BOLEST 6 MĚSÍCŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Diana Trojanová.

Zdroj: příběh Sekvestrace meziobratlového disku

Zadní rýma a bolest v krku

Zadní rýma a bolest v krku mohou signalizovat alergickou rhinitidu. V tomto případě – pokud dochází k opakovaným příznakům – se doporučuje vyhledat alergologa. Nechte si vyšetřit také CRP, při zvýšené hodnotě je nutná léčba s možností antibiotik.

Zdroj: článek Zadní rýma

Co se děje při zalehnutí ucha

Zalehnutí ucha vyvolává pocit tlaku a nepříjemného utlumení slyšitelnosti, případně šelesty. Zalehnutí v uších je způsobeno nerovnováhou mezi tlakem v ušní dutině a tlakem okolního prostředí, tedy tlakem atmosférickým. Tyto tlaky za normálních okolností reguluje Eustachova trubice, což je trubička spojující středoušní dutinu s nosohltanem a prostřednictvím nosu potom s okolním prostředím. Eustachova trubice musí být dobře průchodná a její ústí se musí správně otevírat, k čemuž dochází právě při polknutí. Polknutí proto snadno vyrovnává tlaky mezi oběma prostředími a zbavuje člověka krátkodobého zalehnutí uší, se kterým se setkáme třeba, když cestujeme letadlem nebo když se potápíme do větších hloubek. Pokud jsou uši zalehlé dlouhodoběji, svědčí to o zduření sliznice nosohltanu, které zamezuje Eustachově trubici se pravidelně otevírat (při každém polknutí).

Příčinami déletrvajícího pocitu zalehlého ucha mohou být:

• Mazová zátka v uchu – ušní dutina produkuje ochranný ušní maz, který se může nadměrně nahromadit a „zašpuntovat“ tak ucho; nejlepším řešením je návštěva lékaře (viz léčba).
• Zánět nosohltanu – jde o onemocnění začínající typicky bolestí v krku a přesouvající se postupně do nosu, kde se mění v rýmu; zánětem sliznice zduří a znemožňuje otvírání Eustachovy trubice.
• Rýma – rýma je v podstatě také zánětem a je tudíž také provázena zduřením nosní sliznice; zalehnutí uší je při rýmě normální a většinou jej vyřeší vyléčení samotné rýmy.
• Zánět středního ucha – je nebezpečný, protože hnis tvořený zánětem tlačí na ušní bubínek a může jej perforovat (protrhnout); je nutné co nejdříve navštívit lékaře na ORL.
• Tubulární katar – specifický zánět Eustachovy trubice způsobující slepení jejích stěn a následně její neprůchodnost.
• Alergie – při alergii také často vzniká rýma, která je příčinou zalehnutí v uších; nutná je léčba alergie na alergologii.

Ucho může být zalehlé i z neurologické příčiny, například při poškození sluchového nervu. To je už ale složitější diagnóza, která si vyžaduje zásah neurologa.

Zdroj: článek Zaléhání v uších