Antidepresiva patří v rozvinutých státech mezi nejpředepisovanější léky. Existuje celá řada různých typů s různými mechanismy účinku, jedno však mají společné – různými způsoby mění rovnováhu v neurotransmiterech v centrálním nervovém systému. Neurotransmitery jsou sloučeniny, které mezi neurony pomáhají přenášet nervové vzruchy a jejich nerovnováha může způsobovat vznik celé řady psychiatrických poruch.
Antidepresiva účinkují tak, že tlumí pocity strachu a úzkosti, jsou tedy využívána v léčbě depresí, maniodepresivní psychózy a úzkostných poruch (například obsedantně-kompulzivní porucha). Vzhledem k rozsahu užívání těchto léků je vhodné si uvědomit jejich nežádoucí účinky.
Nežádoucí účinky:
1. Tricyklická antidepresiva – ovlivňují zpětné vstřebávání neurotransmiterů, jako je noradrenalin a serotonin, a tím zvyšují jejich účinek. Příkladem je sloučenina amitriptylin (lék Amitriptylin) nebo dosulepin (lék Prothiaden). Nežádoucí účinky mohou být relativně četné a jsou způsobeny nadměrným efektem neurotransmiterů: sucho v ústech, bušení srdce, zácpa, nadměrné pocení, ospalost a zvýšení tělesné hmotnosti. Tyto účinky obvykle do týdne vymizí, v případě jejich trvání je vhodné vyměnit antidepresiva za jiný typ.
2. SSRI antidepresiva – do této skupiny patří většina běžně užívaných preparátů. Jejich efekt je relativně cílený na neurotransmiter serotonin, jehož zpětné vychytávání blokují, čímž zvyšují jeho efekt. Patří sem řada účinných látek jako například:
citalopram – léky Citalec, Citalon, Citalopram, Seropram a další;
escitalopram – léky Cipralex, Elicea, Escitalopram a další;
fluoxetin – léky Deprex, Apo-Fluoxetin, Fluoxetin, Prozac a další;
sertralin –léky Zoloft, Asentra, Serlift, Sertralin a další;
paroxetin – léky Arketis, Paroxetin, Remood a další.
K nežádoucím účinkům patří například nevolnost, nechutenství, průjmy, snížení sexuálního libida, zvětšení prsů u mužů, problémy s ejakulací (vzácně byla popisována i bolestivá ejakulace), narušení spánkového rytmu, pocení a sucho v ústech. Tyto účinky se většinou po krátké době užívání léků zmírní a následně vymizí. Velmi nebezpečným nežádoucím účinkem je takzvaný serotoninový syndrom. Vznikne při příliš velkém účinku serotoninu, který vzniká kombinací SSRI antidepresiv s jinými sloučeninami zvyšujícími jeho účinek (kokain, amfetaminy, opiáty, LSD, inhibitory monoaminooxidázy, některé léky na zrychlení pohyblivosti trávicího traktu a podobně). Syndrom zahrnuje psychický neklid, bušení srdce, pocení, rozšíření zornic, svalový třes, zvýšení krevního tlaku a zvýšení tělesné teploty (takzvaná hypertermie). Obtíže vznikají relativně rychle a syndrom může pacienta i usmrtit. Pokud se u nemocného užívajícího SSRI objeví náhle tyto příznaky, je nutná kontrola lékařem.
3. SARI antidepresiva – léky této skupiny opět zvyšují účinky serotoninu. Patří sem sloučenina trazodon (lék Trittico AC). Nežádoucí účinky zahrnují sucho v ústech a relativně nebezpečný priapismus.
4. SNRI antidepresiva – snižují zpětné vstřebávání noradrenalinu a serotoninu. Patří sem například účinná sloučenina venlafaxin (například léky Venlafaxin, Velaxin, Olwexya a Elify) a sloučenina duloxetin (léky Ariclaim, Aritavi, Cymbalta, Duloxetin a další). Nežádoucí účinky těchto léků jsou podobné jako u antidepresiv skupiny SSRI (viz výše) včetně serotoninového syndromu. U SNRI jsou nicméně popisovány méně časté tlumivé účinky, menší ospalost a podobně.
5. NaSS antidepresiva – tato antidepresiva snižují zpětné vstřebávání serotoninu a noradrenalinu. Příkladem je sloučenina mirtazapin (léky Mirtazapin, Mirzaten, Remeron). Nežádoucí účinky těchto léků jsou vesměs podobné jako u antidepresiv skupiny SSRI včetně serotoninového syndromu.
6. Inhibitory monoaminooxidázy – monoaminooxidáza je enzym, který způsobuje rozklad neurotransmiterů, jako je adrenalin, noradrenalin a serotonin. Antidepresiva této skupiny mají schopnost blokovat funkci monoaminooxidázy, čímž sníží rozklad zmíněných neurotransmiterů, a to vede ke zvýšení jejich účinnost. Příkladem léku z této skupiny je preparát Jumex. Nežádoucí účinky mohou být opět pestré: nechutenství, nebo naopak zvýšená chuť k jídlu, motání hlavy, nespavost a bušení srdce. Významným nežádoucím účinkem může být prudké zvýšení krevního tlaku, které může být spojeno s bolestmi hlavy nebo bolestí na hrudi. Riziko stavu se zvyšuje, pokud nemocný užívající tyto preparáty pojídá potraviny bohaté na aminokyselinu tyramin (červené víno, banány, sýry). V případě takového zvýšení tlaku je nutná kontrola lékařem ihned.
V naší poradně s názvem XARELLTO A REISHI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Baráthová.
Dobrý den, od února mne čekají chemoterapie. Jako podpůrnou lečbu při ní jsem si koupila canodermu super strong (reishi), ale zjistila jsem, že není dobré reishi užívat, jestli-že beru léky na ředění krve. Kvůli fibrilacím síní užívám Xarellto 20 mg 1x denně.Dále mi bylo doporučeno užívat společně s reishi i přípravek Chemossuport a Cordyceps.Prosím, poraďte mi zda některé z těchto produktů mohu vzhledem k užívání Xarellta brát.Další léky, které užívám jsou Amprilan 2,5, Betaloc Zok 25mg, Cipralex 10mg a Rivotril0,5mg vše 1x denně. Děkuji za odppověď Baráthová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
S takovýmto mixem léků je velká pravděpodobnost, ze může docházet k interakci. Bude třeba se poradit s lékařem, který vede vaší léčbu, a zeptat se ho, jaký podpůrný doplněk stravy potřebujete a jestli je vůbec prospěšné přidávat do těla další chemikálie. Sama raději uvedenou doplňkovou léčbu nezačínejte, protože skutečně hrozí zvýšené riziko krvácení.
Tryptofan je základní aminokyselina používaná při tvorbě chemické informace serotoninu. Serotonin je látka v mozku, která také pomáhá předávat informaci tělu o spánku.
L-tryptofan je společný vedlejší produkt z tryptofanu, který tělo může změnit na serotonin. Některé studie ukázaly, že L-tryptofan může lidem pomoci usnout rychleji. Výsledky však byly nekonzistentní.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT MOZKOVÝCH BLAN NÁSLEDKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,tuto nemoc jsem prodelala v roce 2015.byla jsem 14 měsíců na neschopence.vic jak pul roku jsem kvuli bolestem hlavy nespala.nejvice mi pomohl cipralex,vitamin b,hořčík(magnosolv)100% fyzicky i psychický klid.žádná televize,počítač,knížky,jen ticho. do ted mam následky,ale nestezuji si.mam prisny rezim-pravidelný spanek,nepřetěžovat se,vitamíny. Jak něco poruším,tak tělo "vypne".trvá to i týden,než začnu "fungovat".zkousela jsem sportovat,ale tělo se brání. Chce to čas.ty bolesti hlavy jsou fakt děsný,ale přejde to.na spani me pomáhá,když si dam na hlavu polštář,který se dává do mikrovlnky,je naplněný nějakými krystaly,takže je těžší něž normální polštář.mam ho jako závaží.hlavu mě jakoby uzemní a zklidni.drzim palce.je to beh na dlouhou trat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hupina.
Dobrý den, na podzim v roce 2017 jsem prodělala zánět mozkových blan a mozkového obalu - klíšťovou meningoencefalitidu - a dodnes marodím. Dodnes mne provázejí šílené migrény, bolesti zad, únava ... po propuštění z nemocnice 100% klid, tmu a dojít si max. na wc, jinak nic. Měla jsem i dost pošramocené nervy, rozčílila mne a rozhodila i úplná maličkost - to už se docela srovnalo - jen, když mám nějaký stres, nebo se rozčílím, hned dostanu migrénu, to mi zatím zůstalo. Pak se postupně zapojovat do běžného života, ale opravdu postupně, tělo si samo řekne, kdy má dost. Když jsem po 3 měs. zkusila uvařit jídlo, tak jsem si během vaření musela 3 x lehnout a odpočívat, to trvalo min. půl roku a víc. Dnes toho zvládnu mnohem víc, ale tělo má furt své hranice a samo si řekne a nejde nic jiného, než si pak lehnout a počkat, až to zase půjde. Jinak vše pomalu odeznívá, ale jak píše paní, je to běh na dlouhou trať, marodím už rok a půl a stále bojuji s migrénou a bolestmi zad, křeče do chodidel, brnění rukou a zvýšená únava ... Jsem v péči neurologa, na bolesti beru Sumatriptan 100 mg + Stugeron na prokrvení mozku a proti únavě + samozřejmě i Magnosolv.
Nejčastěji si lidé stěžují na nespavost, když je měsíc v úplňku. Podle odborníků je na vině právě světlo. Jeho přítomnost ovlivňuje hormony v těle. Měsíc může nějakým způsobem narušit spánkový rytmus. Ale běžný organismus je nastaven na to, že mu to nevadí nijak zásadně. Spíše tam vadí, když dochází k pravidelnému osvětlování v noci. Takže horší je rozhodně, když necháme celou noc svítit televizní obrazovku nebo když dětem necháme rozsvícenou lampičku, aby se nebály v noci, tak to je rozhodně špatně. Světla, třeba i lampy z ulice, můžou rozhodit spánkové fáze a člověk se pořádně nevyspí. Navíc může přílišné osvětlení způsobit deprese a podle výzkumů izraelských lékařů dokonce znamená i vyšší riziko rakoviny. Spánek při světle také podporuje depresívní stavym protože při něm dochází ke ěpatné funkci hormonu serotonin.
Ve svém příspěvku ROSUCARD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Nežádoucí sexuální učinky léku Rosucard.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Gertnerová.
Začala jsem užívat lék rosucard 10,mimo to užívám 3krát týdne Milurit 100 a vigantol 25 kapek jednou týdně.Také antidepresiva - cipralex 15mg,rivotril 0,25mg a mirtazapin 0,75mg.Chtěla bych se zeptat jestli tyto léky mají spolu nějaké vedlejší účinky.Rosucard užívám zatím 14 dní.Začínají mně více pobolívat klouby a svědí mně oční víčka.Děkuji za odpověď.Jana Gertnerová
Kopřiva se nejčastěji podává ve formě odvaru nebo nálevu. Chlorofyl působí povzbudivě na metabolismus a zároveň působí proti chudokrevnosti, dále působí jako antirevmatikum, protizánětlivě, dezodoračně a urychluje hojení ran. Kopřivová droga také účinkuje jako kardiotonikum, antidiabetikum (při lehčích formách cukrovky, kdy ještě není nutné píchat si inzulín), protiprůjmově, antivirově (zejména proti virům chřipky), podporuje činnost slinivky a vaječníků, pomáhá při bronchiálním astmatu, působí močopudně, zastavuje krvácení, zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů, osvědčila se i při chorobách jater, žlučníku a ledvin i jako prostředek podporující tvorbu mateřského mléka, kořene se užívá zejména zevně proti vypadávání vlasů (hrst kopřivových kořenů se 10 minut vaří v 0,5 l vinného octa a takto získaný odvar se denně vtírá do pokožky hlavy), samčí květy údajně zvyšují plodnost mužů.
Rostlina se suší se co možná nejrychleji ve stínu, při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 50 °C. Listy obsahují množství chlorofylu (až 1 %), asi 15 % minerálních látek, z nichž důležitý je zejména hořčík, dále karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, již výše uvedené aminy, acetylcholin (asi 1 %), histamin (asi 0,5 %) a serotonin (asi 0,02 %), sacharidy (například arabinózu, galaktózu, glukózu, manózu), vitamíny (například B2 a zejména v mladých listech vitamín C), aminokyseliny, glukoniny (ty snižují hladinu krevního cukru), třísloviny (které „zastavují krvácení“), fytoncidy, kyseliny šťavelovou, mravenčí, octovou, pantotenovou (B6), křemičitou (která má zřejmě močopudné účinky) a další látky.
Čaj a jeho účinky
Kopřivový čaj pomáhá k celkovému pročištění organismu, posiluje cévní systém a pomáhá proti revmatickým bolestem. Čerstvá vylisovaná šťáva z mladých kopřiv pročistí krev a zbavuje stresu. Dva šálky mladých kopřiv se rozmixují v malém množství vody a přefiltrují. Užívají se tři týdny dvě lžíce denně.
Kopřivový čaj působí na organismus velmi komplexně, a proto jeho specifické účinky v podstatě zůstávají v pozadí za celkovým zlepšením tělesného stavu. Využívá se pro zvýšení vylučování moči a odpadních látek v ní rozpuštěných, mírně stimuluje játra k detoxikaci metabolitů a k případnému vyloučení jejich nelikvidovatelné části do žluče, stimuluje práci slinivky i sleziny svými enzymy a v trávení se chová nejen stimulačně a peristalticky, ale také protizánětlivě. Kopřiva podporuje hojivé procesy kdekoliv v těle do té míry, že se nedoporučuje při většině rakovin, mimo rakoviny žaludku a leukémie, kde naopak mimořádně účinně podporuje základní terapii. Také podporuje krvetvorbu a tvorbu mléka kojícím, čistí krev od dusíkatých látek při revmatismu a aktivuje slinivku při zvýšeném cukru až diabetu. Pomáhá při alergiích a ekzémech, čistí cévy od aterosklerotických změn, snižuje krvácivost, pomáhá proti hemoroidům, odstraňuje náchylnost k prochlazení, snižuje zahlenění v trávicím traktu, zvyšuje obsah železa v krvi a je to v podstatě takový univerzální, veskrze „opravářský“ čaj, který se dá popíjet vcelku pravidelně a velmi dlouhodobě.
Čaj
Postup: 1 čajová lžička drogy na šálek vody, podává se 3x denně.
Jak dlouho pít kopřivový čaj
Názory se stále různí. Bylinkáři ho doporučují pít dlouhodobě. Stručně řečeno, žádný bylinkový čaj by se neměl používat déle než měsíc. Optimální je po třech týdnech si udělat alespoň týdenní pauzu. Klidně se dá poté znovu pokračovat. Pauzy jsou důležité právě proto, aby se s jednostranným působením bylin mohl organismus srovnat.
Doporučuje se nepít čaj celý den, ale stačí 2–3 šálky denně. Po kopřivovém čaji budete hodně běhat na malou.
Nežádoucí účinky
Čaj odvodňuje, ale údajně prý při velké konzumaci vyplavuje vápník z kostí a připravuje tělo o draslík. Nepředpokládá se ovšem, že by člověk vypil kopřivového čaje denně pět litrů, protože u kopřivy (stejně u jakékoliv další bylinky), je dobré dělat v pití čaje i pauzy. Platí zde jako ve všem pravidlo: všeho s mírou.
Kopřivový čaj na vlasy
Kopřiva dvoudomá slouží nejen jako zdravý čaj na pročištění těla od škodlivých látek, které se denně hromadí v našich tělech, ale dá se využít i na zkrášlovací účely. Pokud vás například trápí mastné nebo řídké vlasy, tak si můžete pomoci díky levné a přírodní možnosti – kopřivovému odvaru.
Pokud si chcete zlepšit vlasy kopřivovým odvarem nebo kopřivovým zábalem, měli byste je aplikovat alespoň 2krát týdně, klidně si můžete vtírat a masírovat pokožku hlavy kopřivovým odvarem (ne šamponem) i každý den, účinek bude rychlejší a efektivnější. Kopřivový odvar můžete i pít , čímž podpoříte pročištění organismu.
Funguje takzvaná zlatá trojka na nadledvinky: lékořice, ženšen a třezalka. Třezalka je hlavně na uklidnění, dodává serotonin. Ženšen je přírodní stimulant GABA aminokyseliny, takže je skvělý na potlačení stresu a pro správnou funkci štítné žlázy. Lékořice – nejlepší zkušenosti jsou s lékořicí čínskou (Glycyrrhiza uralensis), méně s naší lékořicí lysou, i když ta také částečně funguje.
Skvělé výsledky má také jiaogulan, shizandra čínská, kopřiva a také včelí pyl, který je velmi doporučován.
Tvorbu melaninu lze podpořit jednoduše pomocí doplňků ze sibiřské divoké houby Chaga (česky čaga sibiřská). Jak již bylo řečeno, melanin je pigment, který se nachází všude v přírodě. Právě melanin propůjčuje divoké čaze její typické zbarvení a vytváří také barvu lidské kůže. Melaniny se skládají z elektricky vodivých polymerů: polyacetylen, polypyrrol a polyanilin. Různé proporce a vazebné úhly těchto polymerů vytvářejí různé typy melaninu. Dopamelanin, eumelanin (černohnědý polymer) a feomelanin (červenohnědý polymer zodpovědný za zrzavé vlasy a pihy) jsou běžné typy melaninových pigmentů. Eumelanin je melanin převažující u lidí (bílé vzezření albínů je převážně důsledkem nedostatku tohoto pigmentu). Čaga obsahuje více melaninu než jakákoli jiná známá potravina nebo bylina; je to nejlepší potravní zdroj této sloučeniny, jelikož obsahuje pigmenty podobné těm, které se nacházejí v lidském těle. Melanin v čaze vykazuje vysoké antioxidační a genoprotektivní účinky.
Melanin je pigment náročný na živiny, to znamená, že aby se vytvořil, klade na tělo velké energetické požadavky. Věk, stres, genetické spouštěče a výživa chudá na minerály mohou často tvorbu melaninu v pokožce narušit, což způsobí bílé skvrny a může vést až k vitiligu (které je pravděpodobně spojené se stresem a může mít virové složky). Konzumace zdroje melaninu, jako je čaga, uleví tělu od nutričně náročných procesů, které jsou součástí tvorby melaninu. Melanin jako živina podporuje krásu a vzhled vlasů, pokožky a očí. Pomáhá navrátit a udržovat mladistvější vzhled. Melanin funguje jako neurologicky aktivní bílkovina (tedy jako neuropeptid, který se koncentrovaný nachází v neuronech, které produkují důležité neurotransmitery, jako je serotonin, dopamin a adrenalin. Přijímání melaninu ve stravě (v podobě čagy) může mít ozdravující účinky na všechny části těla uvedené výše. Melaninové pigmenty reagují na všechny typy záření: světelnou, tepelnou a kinetickou energii. Melaninové sloučeniny nacházející se v mnoha organismech včetně čagy a lidského těla mají fotoprotektivní vlastnosti: pohlcují škodlivé frekvence UV záření a přeměňují je na neškodné teplo v procesu zvaném „ultrarychlá vnitřní konverze“. Tento proces melaninu umožňuje rozptýlit odhadem 99,9 % absorbovaného UV záření jako teplo. Díky tomu jsou melaninové sloučeniny schopné chránit všechny druhy organismů včetně bakterií a hub před stresem UV záření ze slunce a agresivními volnými radikály. U lidí ultrarychlá vnitřní konverze a přirozená zvýšená produkce melaninu (melanogeneze) pomáhají vytvářet opálení, ale také předcházet kumulativnímu, nepřímému poškození DNA způsobenému UV zářením (typu B), které nakonec vede k rozvinutí různých rakovin kůže včetně zhoubného melanomu.
Účinky čagy na léčení lidské rakoviny kůže jsou spojeny právě s obsahem melaninu, který výživově umožňuje ultrarychlé vnitřní konverze. Stejným způsobem jsou melaninové sloučeniny čagy schopné pomáhat deaktivovat radioaktivní izotopy jejich přeměnou na benigní formy. To je možná primární důvod, proč má divoká čaga ochranné účinky při radioterapiích (včetně některých druhů chemoterapie) a proti radioaktivnímu spadu, například Fukušima (u výrobků z čagy vypěstované v kontrolovaném prostředí však nikdy nebyly prokázány radioprotektivní vlastnosti, které má divoká čaga). Melanin také chrání mnoho organismů včetně lidí před buněčným poškozením v důsledku vysokých teplot, chemického stresu (například těžkých kovů) a hrozeb biochemických útoků, protože zlepšuje imunologickou obranu proti patogenům. Melanin obsažený v čaze ovlivňuje, chrání a pomáhá sluchu, nadledvinám, nervové soustavě, pokožce, imunitnímu systému a genetice. Protektivní působení melaninu na DNA a jeho vliv na nervovou soustavu z něj dělají jednu z nejdůležitějších biologických sloučenin pro udržení duševního zdraví.
Biomodulace je proces ovlivnění života organismu na úrovni buňky. A právě takový proces umožňuje zcela nový pohled na léčbu chronických a autoimunních onemocnění, včetně rakoviny jakožto nejvyššího stupně poruchy imunity. Mezi metody, které se označují jako biomodulační, patří všechny přírodní léčitelské postupy, jako jsou bylinkářství, dietoterapie, ajurvéda, akupunktura, meditace, kraniosakrální terapie, psychoterapie, regresivní terapie a další. Jsou to tedy všechny postupy, při nichž se použije jen to, co nám dala sama příroda, a změníme tím pouze formu, nikoli molekulární strukturu.
Hlavním spouštěčem autoimunitních a chronických onemocnění jsou takzvané „molekuly emocí“. Jedná se o molekuly, které se nacházejí na povrchu buněk v těle a v mozku. Dnes už se ví, že imunitní systém je stejně jako centrální nervový systém opatřen pamětí a schopností učit se. Dá se tedy říct, že inteligence nesídlí pouze v mozku, ale v buňkách celého těla. Život buňky je řízen receptory, které se nacházejí na jejím povrchu, a tím, jak moc je prostoupena ligandy. Na globální úrovni se tyto neskutečně malé fyziologické jevy, které se odehrávají na buněčné úrovni, viditelně odrážejí na chování, fyzické aktivitě, ale i na náladě. Obecně jsou ligandy mnohem menší molekuly než receptory a dělí se na tři chemické typy: neurotransmitery, steroidy a peptidy.
NEUROTRANSMITERY (acetylcholin, norepinefrin, dopamin, histamin, glycin, serotonin a kyselina gama-aminomáselná) jsou nejmenší a nejjednodušší molekuly produkované mozkem pro přenos informací přes synapse neuronu a další úkoly.
STEROIDY jsou pohlavní hormony jako testosteron, progesteron a estrogen (všechny tyto hormony vycházejí z počátečního stadia cholesterolu a později jsou organismem upraveny).
PEPTIDY bývají nazývány „informační molekuly“, řídí prakticky všechny životní činnosti organismu a patří mezi ně 95 % ligandů.
První objevená molekula nesoucí informace o lidských emocích byla klasifikována jako hormon. Působila v tenkém střevě, přičemž podporovala sekreci slinivkové šťávy. Vědci ji tedy pojmenovali jako secretin. Jeho objevení bylo pro fyziology velkým překvapením, protože až do této chvíle byli přesvědčeni, že fyziologické funkce jsou ovládány elektrickými impulzy přenášenými nervy. O pár let později byl objeven další hormon působící ve střevech, pojmenovaný gastrin, který slouží k přenosu zpráv mezi slinivkou břišní a žlučníkem. Díky novým výzkumům již tedy nemůžeme dále tvrdit, že se emoce omezují jen na klasická centra mozku. Byla objevena další anatomická centra, v nichž se koncentruje velké množství téměř všech existujících receptorů molekul emocí. Jde například o páteř. Její zadní část je první branou vnitřního nervového systému, kde se zpracovávají informace o pocitech těla. Například když jsme ve stresu, krk nebo bederní páteř se zablokují. Množství a kvalita těchto receptorů je dále ovlivněna mnoha faktory, mezi něž patří prožitá zkušenost v minulosti a během dětství nebo i ta každodenní. Tyto nedávné objevy jsou velmi důležité pro určení, jak jsou vzpomínky uchovávány nejen v mozku, ale i v „psychosomatické síti“ po celém těle, hlavně ve všudypřítomných receptorech v nervech a svazcích buněk.
Emoce a tělesné počitky jsou těsně spojeny obousměrnou sítí, ve které jakýkoliv z těchto prvků může ovlivnit ty ostatní. Tyto procesy většinou probíhají nevědomě, ale za určitých podmínek mohou vstoupit i do našeho vědomí nebo tam být záměrně dopraveny. Mezi emocemi a pamětí existuje velmi úzký vztah. Pozitivní emocionální zkušenosti se pamatují mnohem lépe, pokud máme dobrou náladu, a naopak platí, že ty špatné emocionální zkušenosti se lépe pamatují, pokud máme špatnou náladu. Koncept sítí zdůrazňující vnitřní propojení všech systémů organismu má tak širokou škálu aspektů a důsledků, že prolamuje limity tradičního paradigmatu. Lidově je tento způsob spojení těla s mozkem už nějakou dobu pojmenováván jako „moc mysli nad tělem“, ale nejnovější zjištění v tomto oboru ukazují, že takováto definice nepopisuje přesně to, oč se jedná: mysl nedominuje nad tělem, ale stává se tělem, protože tělo a mysl jsou jedna jediná věc
Tyto objevy vedou k zajímavé teorii: všechny emoce jsou zdraví prospěšné, protože jsou to právě emoce, které udržují spojení mezi myslí a tělem. Tím pádem je zdravý jak hněv, strach, smutek, tak veselost, radost a odvaha. Potlačovat tyto emoce a nedávat je volně najevo znamená způsobovat si „rozpad“ organismu. Stres způsobený touto situací se pak projevuje vznikáním bloků nebo špatným fungováním proudění signálů přenášených peptidy pro udržování funkčnosti na buněčné úrovni. Všechny upřímné a autentické emoce jsou emocemi pozitivními. Biomodulační medicína je v podstatě tajemství ve vyjadřování emocí, kdy je důležité nechat je volně plynout tak, že nebudou moci pokračovat v „podebírání se“ a nabývání, dokud se nakonec nevymknou kontrole.
V droždí, označovaném také jako kvasnice, jsou buňky kvasinek druhu Saccharomyces cerevisiae (pivní kvasinky), které ke svému rozmnožování potřebují prostředí obsahující cukr. Dnešní výroba droždí je většinou značně vzdálená původnímu pěstování kultur na obilném šrotu nebo kvasnicím, které se získávaly z pivovarských usazenin. Pivovarské usazeniny se pro kypření těsta začaly používat až v 17. století. Od počátku 20. století se jako živný substrát začala používat melasa – vedlejší produkt vznikající při zpracování cukrové řepy. Za přítomnosti kyslíku a přídavku živin kvasinkové buňky rychle rostou a množí se. Z malé zkumavky s buňkami kvasinek se v několika následných fermentačních stupních získává požadované množství droždí. Po skončení fermentace se zbytky melasy a živin z růstového prostředí oddělí na separátorech a tím se získá takzvané kvasničné mléko, ze kterého se následně odstraňuje část vody na vakuových filtrech. Při výrobě se mnohdy – pro zefektivnění celého procesu – používají chemické látky jako syntetický silikonový olej na odpěňování, kyselina sírová, fosforečnany, amoniak a jiné. Živé organismy obsažené v droždí mají schopnost přeměňovat přirozené cukry přítomné v mouce na alkohol a oxid uhličitý, který způsobuje kynutí těsta.
Pekařské droždí je zdrojem celé řady živin a vitaminů. V prvé řadě vitaminů typu B, které se podílejí na uvolňování energie ze sacharidů obsažených v potravě:
vitamin B1 (thiamin) – pozitivně ovlivňuje činnost srdeční a nervové soustavy;
vitamin B2 (riboflavin) – má vliv na zdravou pokožku, dobrý zrak a správné fungování trávicího ústrojí;
vitamin B3 (niacin) – pomáhá udržovat zdravou pokožku, příznivě ovlivňuje trávicí ústrojí a nervový systém.
Kromě vitaminů B obsahuje pekařské droždí ještě bílkoviny (především aminokyseliny) a minerální látky (zvláště chrom).
Droždí pomáhá při:
nespavosti a depresích – niacin a vitamin B12 společně produkují serotonin, který má vliv na klidný spánek a „dobrou náladu“;
únavě – vitaminy typu B se podílejí na uvolňování energie ze sacharidů obsažených v potravě a příznivě tím ovlivňují lidský organismus.
Čerstvé pekařské droždí jsou živé kvasinky schopné způsobit kynutí těst. Čerstvé pekařské droždí obsahuje vodu. Lisuje se do tvaru kostiček, má světle béžovou barvu, lasturový lom, je hebké, snadno se drobí a příjemně voní. Skladuje se v lednici při teplotě udané výrobcem, ale maximálně do 10 °C. Optimální teplota je 5 °C.
Instantní droždí je dehydrované droždí vyráběné ve formě jemných kuliček krystalků. Tento typ droždí se může při pokojové teplotě skladovat až 24 měsíců.
Pivovarské kvasinky (pivovarské kvasnice, pivní droždí) jsou pouze jiné kmeny stejného druhu droždí, jejichž princip kvašení je stejný – tvorba oxidu uhličitého a alkoholu ze sacharidů (cukrů). Pivovarské kvasinky jsou známé především v sušené formě jako jedlé droždí, které nezpůsobuje kvašení a je zdrojem látek důležitých pro organismus. V současné době se doporučuje jimi i dochucovat pokrmy.
