Cirhózu jater u mužů způsobí pravidelný příjem 80 g alkoholu denně po dobu 20 let, což odpovídá 3–4 skleničkám (0,2 dcl) vína, (0,5 l) piva či „panákových skleniček" (0,05 l) destilátu. Pro ženy je škodlivá dávka až o 2/3 nižší. Pokud se k pravidelnému popíjení připojí i infekce virem hepatitidy B a C, podvýživa nebo dědičné faktory (přítomnost jaterní cirhózy u blízkého rodinného příslušníka), nebezpečí je již při poloviční dávce. U nadměrného pití může dojít ke vzniku cirhózy jater již během 18 měsíců.
V diskuzi CIRHÓZA JATER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Měla jsem cirozu jater ve 12 stupni c.Po 30 měsících mi to kleslo na 6a.Totální abstinence a Ostropestřec marianský.Čím se to dá ještě snížit???Děkuji moc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stanislav Machýček.
Velice učinek na cirhozu jater je červené lapacho.Mam s tim velmi dobre zkušenosti.Spozravem a brzské uzdravení Přeje Standa.
Pro průběh jaterní cirhózy, její prognózu i možnosti léčby je důležité, v jakém stadiu je onemocnění diagnostikováno. Cirhózajater stále patří mezi onemocnění, která podstatně zkracují věk nemocného, a to o více než 10 let proti běžné populaci. Ve všech statistikách je nejvíc úmrtí na jaterní cirhózu v šestém decenniu (u žen dříve). Alkoholická cirhóza má průběh příznivější, pokud nemocný abstinuje, i tak se přežití liší od méně příznivé cirhózy posthepatitické jen asi o 4–5 let.
K odhadu stadia jaterní cirhózy se nejčastěji používá Childova-Pughova klasifikace, která hodnotí jednoduché, snadno zjistitelné příznaky klinické (ascites, encefalopatii, otoky, stav výživy), a běžně dostupná vyšetření laboratorní, zjišťující hladinu sérového bilirubinu a albuminu. Novější kritéria zařazují ještě především nálezy hodnotící spoluúčast změn renálních – hladinu sérového kreatininu. Lékař sledující stav nemocného musí vědět, že velkou prognostickou cenu má objevení se ascitu. Jediný rok po objevení se ascitu přežívá jen polovina postižených, přežití pěti let je spíše výjimkou. Stejně závažným příznakem je stoupající hladina sérového bilirubinu. Velice vážnou prognózu má také jaterní encefalopatie. Prognóza onemocnění může být náhle zcela změněna krvácením do trávicího traktu. To je pro nemocného vždy katastrofou, která ho jednak bezprostředně ohrožuje na životě (vykrvácením nebo nasedajícím jaterním selháním), jednak se obvykle záhy opakuje. Určitou prognostickou cenu může mít i velikost jater. Malá, svraštělá játra mají obvykle mnohem horší prognózu než játra velká. Jak už ale bylo uvedeno, atrofických cirhóz je v současnosti naštěstí velice málo.
Kompenzovaná jaterní cirhóza probíhá obvykle příznivě i po celou řadu let. Dekompenzovaná u alkoholika závisí především na spolupráci s nemocným. Absolutní abstinence je podmínkou úspěchu.
Nejčastější bezprostřední příčinou úmrtí je jaterní selhání (kóma) a krvácení z jícnových varixů. Narůstající příčinou se stává vznik hepatocelulárního karcinomu v cirhóze (až u 40 %).
Nejčastější příčinou onemocnění je změna jaterní tkáně při dlouhodobé konzumaci alkoholu.
Téměř stejně často je jaterní cirhóza způsobena virovou infekcí – virem hepatitidy B a C. Akutní jaterní zánět předchází do chronicity u 5 % v případě VHB a u 90 % v případě VHC. Infekce se přenáší krví a sexuální cestou. Nejohroženější skupinou jsou pak nitrožilní narkomani.
Podstatně méně častou příčinou je ucpání žlučových cest vyvolávající dlouhodobé městnání žluči v jaterních žlučových cestách při takzvané biliární cirhóze. Při primární biliární cirhóze jsou jaterní žlučové cesty poškozeny autoimunitním procesem. Sekundární biliární cirhózu způsobí dlouhodobá přítomnost žlučových kamínků v jaterním žlučovodu, chronický zánět slinivky břišní nebo její nádor. Žluč se může městnat i u některých případů cystické fibrózy.
Podobné změny na játrech však mohou vyvolat i nejrůznější toxiny – průmyslová rozpouštědla, překročená denní dávka paracetamolu či toxiny muchomůrky hlízovité.
Jaterní cirhóza může být způsobena také nepříliš častými infekcemi (brucelózou nebo echinokokovou infekcí) či vrozeným metabolickým onemocněním (Wilsonovou chorobou nebo hemochromatózou). Mnohdy se příčinu cirhózy jater nepodaří stanovit.
V naší poradně s názvem CIRHÓZA JATER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Julie.
Manžel přijde domů z nemocnice, kde má dietu č.4 , a já neznám přesné a vhodné recepty, co mu a jak správně uvařit, prosím, sdělte mně, kde to nadu, resp, kdo mně poradí, jak vařit, děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
abnormální depozice metabolických produktů v jaterní tkáni
nahromadění tuku v jaterní tkáni
tumor
jaterní absces
jaterní cysta
intoxikace léky
Při diagnostice jaterních onemocnění jsou kromě anamnestických údajů a klinického vyšetření velmi nápomocné zobrazovací metody. Rentgenový snímek zobrazí velikost a tvar jater. Ultrasonografické vyšetření navíc odhalí jejich vnitřní strukturu či krevní zásobení. Nezastupitelnou roli také hraje hematologické a biochemické vyšetření krve. Při podezření na infekční původ onemocnění se navíc provádějí sérologické testy, například pro diagnostiku leptospirózy.
Cirhózajater, pojem známý snad každému, představuje konečné stadium různých chronických hepatopatií. Je charakterizována odumíráním jaterních buněk, fibrózou (jde o zmnožení vaziva na úkor funkční tkáně) a tvorbou regeneračních uzlů. Jedná se o nevratný stav, kdy je možné jen podporovat funkci zbylé funkční tkáně, ale nemůže dojít k úplnému uzdravení.
Typickými projevy jsou vyhublost, hromadění tekutiny v dutině břišní, zhoršení kvality srsti. Při selhání jaterních funkcí dochází k poruchám vnitřního prostředí organismu, hroutí se metabolismus a hormonální pochody, nastávají poruchy srážlivosti krve, selhávají ledviny a v neposlední řadě dochází k poškození mozku, které může vyústit v jaterní kóma a smrt.
V diskuzi CIRHÓZA JATER A HUBNUTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobrý den, babi má cirhózu jater ale nikdy alkohol nepila. Nedávno mela selhání ledvin a skočila na JIPu naštěstí se z toho dostala. Již 3 krát ji museli brát vodu z břicha nejprve po 3 měsících nyní už po 3 týdnech. Dnes je 4 den doma z nemocnice. Zatím nepřibírá ba naopak mene ji a každý den se váha snižuje cca o 0.2 kg. Jaká bývá prognóza u takovýchto případů? Jinak je silná diabetická. Ze správy z nemocnice jsem se dozvěděla že dle Child-Pugh má 8-9 bodů co to znamená? V krevních testech ji výš hodnota TU- Markeru cl 125 - 647. Ale vzhledem k cirhózajater a špatným ledvinám ji nemohou udělat CT. Děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
K rozvoji jaterní cirhózy dochází po dlouhodobém poškozování tkáně jater, nejčastěji buď vlivem přítomnosti právě výše zmíněných virů, nebo dlouhotrvající nepřiměřenou konzumací alkoholu. Vzniku cirhózy většinou předchází „ztukovatění“ jater, které má za příčinu poruchu metabolismu jaterní buňky. Tento stav je oproti cirhóze ještě vratný. Cirhózajater znamená přestavbu jaterní tkáně, kdy odumírají jaterní buňky a jsou nahrazovány vazivem, které neumí nahradit funkci buněk jater. Tak dochází k postupnému selhávání funkce jater. Na terénu jaterní cirhózy často vzniká i zhoubný nádor.
Projevy cirhózy
U cirhózy se škála příznaků rozšiřuje a nemocného může potkat navíc některý z těchto problémů:
snadná tvorba modřin
hormonální změny (gynekomastie neboli zvětšení prsů u mužů, impotence, poruchy menstruačního cyklu)
zvětšení dutiny břišní v důsledku hromadění tekutiny
různé kožní příznaky (pavoučkové névy na hrudníku či obličeji nebo červené dlaně)
úbytek svalové hmoty
zmatenost a letargie
krvácení do zažívacího traktu a další
Jaterní onemocnění není radno podceňovat. Komplikace cirhózy mohou být i smrtelné. Vnímejte proto své tělo a při podezření na nějaký problém raději navštivte lékaře.
V naší poradně s názvem CO ZNAMENÁ VYSOKÉ GGT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra Kozielová.
Dobrý den,
prosím zjistili mi z krve hodnotu GGt 24.48 . Je šance na zlepšení a přežití.
Děkuji K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takto vysoké hodnoty GGT mohou mít několik příčin (ucpané žlučovody, cirhózajater nebo karcinom slinivky). Vy je nezmiňujete, takže nelze jen z hodnoty GGT určit prognózu. Musíte zůstat v kontaktu s lékařem, aby vám řekl příčinu zvýšených hodnot a poradil vám, jak je snížit.
U tohoto onemocnění je nezbytný zvýšený příjem bílkovin v kvalitním bílém masu, vejcích, luštěninách a mléčných výrobcích. Tuky jsou omezeny, mastí se poloviční dávkou tuku a pouze čerstvým, nepřepáleným máslem. Přísun ovoce a zeleniny je téměř neomezený. Nezbytnou součástí výživy je dostatečné hrazení vitamínů rozpustných v tucích – A, D, E a K, i vitamínů ze skupiny B, vitamínu C a kyseliny listové. Z léčivých bylin se pije čaj z ostropestřce mariánského, jehož vyluhováním se uvolňuje stejná látka jako z výše uvedených hepatoprotektiv.
V naší poradně s názvem ROSACEA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.
poradte prosím už 15 rokov sa liečim na rosaceu 3 stadia a stále sa zhoršuje,dakujem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Vyzkoušejte léčivý krém Rosalox, který obsahuje léčivou látku Metronidazolum. Používá se 2 krát denně a je určen právě na léčení růžovky. Také si dejte do pořádku svoje střeva pomocí probiotik. Můžete také změnit lékaře. Jiný lékař = jiný způsob léčby = jiné výsledky.
Mezi příznaky typické pro toto onemocnění v pokročilé fázi patří následující: trávicí potíže, nesnášenlivost některých jídel, tlak v pravém podžebří, plynatost, vyrážka břicha hrudníku (takzvané pavoučkové névy), zežloutnutí kůže. V posledních stadiích nemoci pak krvácení z jícnu (vychází ústy jako chrlení či zvracení velkého množství krve), projevy encefalopatie (snížení mozkové kapacity), konstrukční apraxie (porucha prostorového vnímání – nemocný není schopen sestavit jednoduchý obrazec ze sirek), třes končetin, zvětšení sleziny (splenomegalie), portální hypertenze (vysoký tlak krve v žilním systému jater – porta neboli vrátnice je hlavní žilou jater), vodnatelnost břišní (ascites), jaterní kóma (náhlé zhoršení cirhózy vedoucí k bezvědomí často končícímu smrtí).
V diskuzi JATERNÍ TESTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MUDr. Martin Beránek.
Dobrý den,
pouze z výsledků laboratorního vyšetření nelze příliš věcí usuzovat. Nelze postavit diagnozu a už vůbec se nedá stanovit prognóza. Z přiložených výsledků vyplývá, že vyšetřovaná osoba má poruchu jaterních buněk a zvětšený průměrný objem erytrocytů. Tato kombinace (zvýšení GMT a objemu erytrocytů) se nejčastěji vyskytuje při toxickém poškození jater. V ČR je nejčastější noxou alkohol (ale nikoliv jediný). Z parametrů, podle kterých posuzujeme syntetickou funkci jater, je dostupné pouze vyšetření koagulace a to je nezměněno. Dá se tedy říct, že játra zatím neprojevují závažnou poruchu své funkce, poškození může být nanejvýš lehké. K lepšímu posouzení by však bylo potřeba ještě stanovit i hladinu celkové bílkoviny, albuminu, cholinesterázy. Detoxifikační funkci jater pak ukáže hladina amoniaku. Může se tedy jednat jen o počáteční stadia poškození jater, kde stačí pouze odstranění škodlivin (alkolová abstinence v každém případě), ale může se již jednat i o fibrozu jater. K tomu by bylo potřeba doplnit další vyšetření. Návštěvu lékaře a konzultaci dalšího postupu s ním tedy jednoznačně doporučuji.
S pozdravem
M. Beránek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamila.
Jaterní cirhóza se projevuje nejrůznějšími způsoby. Někteří lidé nemívají žádné příznaky, jiné trápí neurčité trávicí potíže. U malého procenta se vyvine jaterní selhání. Trávicí potíže mívají charakter průjmů, nechutenství a neurčitých bolestí břicha. U alkoholických jaterních cirhóz se objevuje dlouhodobě zvýšená teplota.
Pokud se organismus dokáže se zhoršením jaterních funkcí vyrovnat, hovoří se o kompenzované jaterní cirhóze. Nemocný nemá žlutou kůži ani bělmo, netrápí ho krvácivé projevy ani otoky nohou. Při dekompenzované jaterní cirhóze má nemocný žloutenku, projevující se žlutou kůží a bělmem. Dále trpí krvácivými epizodami, mávavým třesem, v břiše má přítomnou volnou tekutinu, otékají mu nohy a mívá poruchou vědomí a chování. Velkým nebezpečím je vznik jaterního karcinomu, který v terénu jaterní cirhózy vzniká daleko častěji nežli ve zdravé tkáni. Přítomnost nádoru v játrech se může projevit zhoršením celkového stavu i jaterních funkcí.
Klasické příznaky jsou často takové, že mohou znamenat více chorob, a tak nepadá podezření na cirhózu jater. Patří sem zvýšená únava, ztráta chuti k jídlu, nadýmání a zácpa (obstipace), snížení libida, přerušení menstruačního cyklu (amenorea) a také výrazné hubnutí (kachexie).
V naší poradně s názvem OČISTA JATER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindrřiška.
Může se tato očista jater provádět i při diabetu?pití ovocných šťáv obsahuje hodně cukru nebo pití vody s medem,určitě to nemůžou provádět všichni.Neuvádíte žádné kontraindikace .děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když máte diabetes, tak na očistu jater použijte ostropestřec mariánský.
Rakovina jater je závažné onemocnění, které je v současné době nevyléčitelné. Dnešní medicína však dokáže život s tímto onemocněním prodloužit. Pokud není rakovina jater léčena, je doba přežití v horizontu šesti až devíti měsíců. Jestliže byla rakovina jater zaléčena, musí pacient doživotně chodit na pravidelné kontroly na onkologii.
U alkoholické jaterní cirhózy je základním opatřením abstinence, která většinou zabrání dalšímu zhoršování choroby. Podávání glukokortikoidů, imunosupresiv, interferonů, antivirotik v případě autoimunitní nebo postvirové jaterní cirhózy se jeví jako bezvýznamné. Jediným řešením je transplantace jater. Při primární biliární cirhóze zhoršování choroby zpomalí podávání Ursosanu nebo Ursofalku, které snižují koncentraci toxických žlučových kyselin. Imusopresiva (Prednison, Sandimmun, Imuran) mohou být při primární biliární cirhóze efektivní. Řešením je jaterní transplantace, i když k poškození žlučových cest může dojít i v transplantovaných játrech. Sekundární biliární cirhóza se léčí uvolněním (dekompresí) žlučových cest chirurgicky nebo zavedením drénu.
Při léčbě jaterní cirhózy se plošně kortikoidy (Prednison) zásadně nepoužívají. Význam mohou mít pouze při léčbě autoimunitní hepatitidy s přechodem do jaterní cirhózy, při pokročilé cirhóze je jejich efekt problematický. U podpůrných léků (hepatoprotektiv) jako Silymarin, Flavibion, Lagosa nebyl prokázán žádný významný vliv zlepšení prognózy pacientů s jaterní cirhózou.
Ve vybraných případech je možná transplantace jater. Každé transplantaci předcházejí složité testování a důsledný psychologický posudek osoby, jelikož transplantace je složitý proces zasahující pacienta na zbytek života. Po transplantaci musí být přísně dodržovány různé druhy diet, nesmí se pít alkohol, kouřit a každý den pacient musí polykat hrsti léků, které ovlivňují imunitu, aby tělo nezničilo transplantovaný orgán. Jelikož orgánů k transplantaci je málo, musí toto testování probíhat a důkladně prověřit, zda je člověk vhodný k transplantaci
Stádium rakoviny popisuje, kolik rakoviny je v těle. Pomáhá určit, jak závažná je rakovina a jak ji nejlépe léčit. Lékaři také používají stádium rakoviny, když mluví o statistikách přežití.
Stupně rakoviny jater se pohybují od stadia I (1) do IV (4). Zpravidla platí, že čím nižší číslo, tím méně se rakovina rozšířila. Vyšší číslo, jako je stadium IV, znamená, že se rakovina rozšířila více. Ačkoli je zkušenost s rakovinou u každého člověka jedinečná, rakoviny s podobnými stádii mívají podobný výhled a často se léčí v podstatě stejným způsobem.
K popsání stádia rakoviny jater existuje takzvaný TNM systém, který je založen na 3 klíčových informacích:
Rozsah (velikost) nádoru (T): Jak velká rakovina narostla? Je v játrech více než jeden nádor? Dosáhla rakovina blízkých struktur, jako jsou žíly v játrech?
Šíření do blízkých lymfatických uzlin (N): Rozšířila se rakovina do blízkých lymfatických uzlin?
Šíření metastázy do vzdálených míst (M): Rozšířila se rakovina do vzdálených lymfatických uzlin nebo vzdálených orgánů, jako jsou kosti nebo plíce?
Níže popsaný systém je nejnovějším systémem platným od ledna 2018.
Stádium 1A
Jde o jediný nádor o velikosti do 2 cm, který neprorostl do krevních cév (T1a) a nerozšířil se do blízkých lymfatických uzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 1B
Jde o jediný nádor větší než 2 cm, který neprorostl do krevních cév (T1b). Rakovina se nerozšířila do blízkých lymfatických uzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 2
Buď jde o jeden nádor větší než 2 cm, který prorostl do krevních cév, nebo více než jeden nádor, ale žádný větší než 5 cm (T2). Nádor se nerozšířil do blízkých lymfatických uzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 3A
Více než jeden nádor s alespoň jedním nádorem větším než 5 cm v průměru (T3). Nádor se nerozšířil do blízkých lymfatických uzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 3B
Alespoň jeden nádor (jakékoli velikosti), který vyrostl do hlavní větve velké jaterní žíly (T4). Nádor se nerozšířil do blízkých lymfatických uzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 4A
Jeden nádor nebo více nádorů jakékoli velikosti (jakýkoli T), který se rozšířil do blízkých lymfatických uzlin (N1), ale ne do vzdálených míst (M0).
Stádium 4B
Jeden nádor nebo více nádorů jakékoli velikosti (jakékoli T). Nádor se mohl nebo nemusel rozšířit do blízkých lymfatických uzlin (jakékoli N). Rakovina se rozšířila do vzdálených orgánů, jako jsou kosti nebo plíce (M1).
Metastázy rakoviny jater se nejčastěji šíří do plic, mozku nebo slinivky břišní. Ovšem mohou se vyskytnout také jinde. Tyto metastázy výrazně snižují šanci na přežití.
Růst nádoru je doprovázen novotvorbou sítě krevních cév, které pomáhají zásobovat nádorové buňky potřebnými živinami. Klinicky zjistitelný nádor má hmotnost minimálně 1 gram a je tvořen minimálně 1 miliardou buněk. Nádorové metastáze vznikají oddělením buněk od původního tumoru a jejich průnikem do krve, do lymfatického systému nebo přímým šířením do okolí.
Časná stadia nádorového onemocnění mohou být bezpříznaková po celou řadu měsíců či let. Pokud dojde k růstu tumoru, projeví se to nejčastěji jako bolest, která je lokalizována v oblasti horní části břicha nebo vpravo pod žeberním obloukem.
Bolest doprovázející zhoubná onemocnění je důsledkem pronikání nebo poškozování normální tkáně nádorovými buňkami; roztahování tkání následkem růstu nádoru; tlakem nádoru na daný orgán nebo infekcí podmíněnou přítomností rakoviny.
Mezi ostatní příznaky patří ztráta chuti k jídlu, nevolnost, váhový úbytek, horečka, slabost končetin a podobně.
U pokročilých stavů dochází k rozvoji žloutenky – zežloutnutí kůže a očí. Průběh onemocnění závisí na mnoha různých faktorech, jako je například rozsah onemocnění a biologická povaha nádoru.
Játra jsou životně důležitým orgánem. Jsou místem, kde dochází k vylučování nebo k chemické přeměně řady odpadních látek. Závažné poškození jater může vést až k jejich selhání a k rozvoji takzvaného jaterního kómatu a smrti. Alkohol a léky jsou hlavními látkami, které člověk přijímá ze zevního prostředí a které jsou zpracovávány v játrech. K přeměně alkoholu je zapotřebí, aby játra měla dostatek chemických sloučenin, které jsou tuto přeměnu schopny provést. Říkáme jim enzymy a v případě alkoholu jde zejména o enzym zvaný alkoholdehydrogenáza. Řada národů disponuje geneticky odlišnou schopností jater zpracovat alkohol. To ve svém důsledku způsobuje, že i pro českého občana velmi nepatrné množství alkoholu vyvolá nepříjemné pocity. A některé národy nepijí alkohol téměř vůbec. Česká republika se řadí mezi země s velmi vysokou spotřebou alkoholu, což přináší řadu zdravotních a sociálních důsledků. Pokud dojde ke vzniku závislosti na alkoholu, je tato velmi silná a zcela srovnatelná se závislostí na ostatních drogách. Alkohol pravidelně konzumuje v České republice 90 % mužů a 77 % žen. Při pravidelném nadměrném příjmu alkoholu výrazně stoupá riziko vzniku zdravotních potíží, tomuto riziku se nejčastěji vystavují osoby ve věku od 45 do 54 let. Pravidelný a nadměrný příjem alkoholu výrazně poškozuje játra. Nebezpečí je v tom, že pacient často netuší, že trpí jaterním onemocněním. Není vzácností, že se pacient o své nemoci dozvídá až ve fázi jaterního selhávání. Proto je velmi důležité vyhýbat se nadměrnému příjmu alkoholu a mít na mysli, že játra jsou orgánem, bez kterého se nedá žít.
Odbourávání alkoholu se odehrává výhradně v játrech. Nepatrné množství alkoholu odchází z těla v nezměněné formě ledvinami, plícemi a také kůží. Při nadměrném příjmu alkoholu dojde nejdříve k takzvanému zbytnění jater. Zbytnění jater bývá nejčastěji bezpříznakovým onemocněním. Někdy se mohou objevit nespecifické příznaky jako nevolnost, bolest břicha a zvětšení jater. Pokud jsou játra vážněji narušena, může se zbytnění jater projevit i žloutenkou. Zbytnění jater se při abstinenci alkoholu často samo upraví. Když však pacient i nadále konzumuje alkohol, dojde po čase k přestavbě jater – cirhóze. Cirhózajater je již nezvratné a velice závažné onemocnění, které končí selháním a potažmo i rakovinou jater. Cirhózajater často nemá jasné příznaky. Může se projevit jako bolest břicha, nadýmání či nechutenství. Vzhledem k tomu, že se tyto příznaky vyskytují u celé škály jiných onemocnění, je velice těžké na ni přijít. V pozdějších stadiích se cirhózajater projeví žloutenkou, portální hypertenzí a poškozením mozku. Jedinou léčbou cirhózy je pak transplantace jater, které se nemocný bohužel často již nedožije.
Příznaky poškození jater jsou většinou velmi nespecifické, což znamená, že se vyskytují u více nemocí. Jedním z takových prvních příznaků poškození jater je dlouhotrvající únava. K té se také často připojuje nechutenství a nesnášenlivost tučných a těžko stravitelných jídel. Tato jídla játra zatěžují, a tak je tělo samo odmítá, aby poškozeným játrům ulevilo.
