Informace od zdravotní sestry

HLAVNÍ STRÁNKA

  

PROSTATA

  

KREVNÍ TLAK

  

CUKROVKA

  

WARFARIN

  
Téma

CIRKULARNI PROTRUZE DISKU

Co se děje při vyhřezlé ploténce

Obratle tvořící páteř jsou mezi sebou odděleny pomocí pružných disků, které se nazývají meziobratlové ploténky. Ploténky absorbují nárazy působící na páteř a zároveň jí dodávají flexibilitu. Meziobratlová ploténka může být ale poškozena, a to například vinou zranění nebo přílišné námahy. V takové situaci může dojít k tomu, že je ploténka vytlačena mimo prostor, ve kterém má být usazena, nebo dokonce dojde k jejímu prasknutí a vnitřní obsah ploténky je pak vytlačován pryč z jejího jádra. Právě tento stav se nazývá vyhřeznutí ploténky. Vyhřeznutí ploténky může způsobit mechanický tlak na okolní nervy a vést k bolesti a zánětu. Když se výhřez ploténky neléčí, může vést k ochrnutí a významné změně kvality života.

Zdroj: Vyhřezlá ploténka v bederní páteři

Diskuze: Výhřez ploténky

Dobrý den,
chtěla bych poprosit o radu co dál, Bolesti zad mě provázejí už řadu let, loni v červenci se problémy začaly zhoršovat a rozhodla jsem se navštívit lékaře, který po vyšetření usoudil, že se jedná o výhřez a poslal mě na MR. Než došlo k vyšetření můj stav se zhoršil, po kýchnutí nemohla jsem se hýbat, chodit, ale postupně se toto zlepšovalo( díky kapačkám). Pak následovala MR v 11/2015:
L3/4 minimální cirkulární protruze disku do 2mm
L4/5 anulární trhlina disku foraminálně vlevo-tvorba fokální protruze disku foraminálně vlevlo do 3mm- není útlak kořene L4 vlevo
L5/S1 objemná sekvestrace disku s kaudální propagací preforaminálně vlevo - velikost sekvestru asi 18x12x12mm komprese kořene S1 vlevo v lat. recesu
Paraspinální svalstvo prosáklé v okolí L3-S1 - edém z přetížení vs. Mícha beze změny signálu či fixace.
Chodila jsem pak na rehabilitace a stav se celkem zlepšil (menší bolesti levé nohy přetrvávaly stále), lékař z neurochirurgie řekl, že když jsem zlepšená, operace zatím není nutná a indikace k ní je při vrácení potíží.
No a před 10dny se výhřez zase ozval, nemohla jsem vůbec chodit bez opory, bolesti. Mám zase kapačky a stav se zase začíná zlepšovat. V pondělí jdu zase k neurochirurgovi.
Všichni kolem mi říkají, že bych měla jít na operaci, když se mi to vrátilo, ale mi se tedy moc nechce, když potíže zase začínají ustupovat.
Děkuji za odpověď. K.P.

Zdroj: diskuze Výhřez ploténky
Počet odpovědí: 1

Hernie disku L 4/5 

Hernie disku L 4/5 – výhřez meziobratlové ploténky v lumbální oblasti páteře patří mezi jednu z nejčastějších diagnóz v neurologii a neurochirurgii indikovanou k operačnímu řešení. Nález intradurální hernie disku v této oblasti je neobvyklý. Hernie disku L 4/5 jsou degenerativní změny (vyboulení plotének), které se v těchto segmentech projevují tlakem na kořen, což způsobuje bolesti po zadní straně stehna na noze. Poměr výskytu hernie disku L 4/5 v mužské a ženské populaci je 1 : 3.

Zdroj: Hernie

Diskuze: vyhřezlá krční ploténka příznaky,vyrustky na pateri

mam problemy s pateri asi 4roky,bolesti krcni patere,hlavy a nevolnost az do stavu zvraceni neni to kazdy den ale vzdy jsem neschopna cokoliv delat.byla jsem na preleceni infuzi v nemocnici,na chvili se ulevilo,ale celkove porad pocituji slabost.bylo mi zjisteno c4/5hernie disku 3,2mm,c5/6med.protruze disku 2,3mm a dors.osteofytek 2,1mm.prosim o jakoukoliv radu dalsi lecby.dekuji

Zdroj: diskuze Vyhřezlá krční ploténka příznaky,vyrustky na pateri
Počet odpovědí: 0

Po zákroku

POZNÁMKA: Při zahájení léčby párou systém Rezum automaticky sleduje čas, dokud nedojde k dokončení naprogramované léčby, a automaticky vypne páru. Páru lze před ukončením léčby zastavit, pokud se uvolní tlačítko pro aktivaci páry.

BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ: Během léčebného cyklu neuvolňujte tlačítko pro aktivaci páry. Pokud je tlačítko pro aktivaci páry uvolněno před dokončením léčebného cyklu, dodávka páry se automaticky zastaví, což může vést k částečné, a tedy nekompletní léčbě.

Na obrazovce se zobrazí každý jednotlivý čas léčby a počet úplných léčebných zákroků, které byly dokončeny.

Postup:

  • Uvolněte jak spouštěcí tlačítko, tak tlačítko aktivace páry a zatlačte na tlačítko pro stažení jehly nahoru, abyste jehlu zasunuli.

VÝSTRAHA: Ujistěte se, že je jehla zcela zatažena tím, že zobrazíte polohu jehly pomocí objektivu. Pokud se před opětovným umístěním zaváděcího zařízení jehla nezatáhne, může dojít k poškození močové trubice.

  • Změňte pozici zaváděcího zařízení pro další léčbu přesunutím konce přístroje přibližně 1 cm distálně od předchozího umístění jehly. Cílem je vytvořit souvislé, překrývající se léze vzdálené 1 cm a probíhající rovnoběžně s prostatickou močovou trubicí.
  • Udržujte rotaci přístroje v úhlu 90 stupňů mezi léčebnými zákroky, abyste předešli ztrátě předchozího místa léčby.
  • Sledujte přirozený sklon močové trubice, abyste se vyhnuli přílišnému přiblížení k vrcholu, tedy příliš dopředu. Centrujte jehlu mezi spodinou a vrcholem močové trubice a zaměřte se přímo na adenom, pokud není centrován.

VÝSTRAHA: Před každým ošetřením zjistěte umístění verum montanum ve vztahu ke špičce dříku. Veškerá léčba musí probíhat proximálně od verum montanum.

  • Zaváděcí zařízení vraťte do výchozí polohy v hrdle močového měchýře pro léčbu v kontralaterálním laloku. Otočte dávkovací zařízení o 90 stupňů, abyste umožnili zasunutí jehly na požadované místo na kontralaterálním laloku.

U intravezikálních prostatických protruzí buď laterálních, nebo středních laloků umístěte zaváděcí zařízení 1 cm od proximálního okraje protruze a aplikujte léčení párou jehlou umístěnou přibližně 45 stupňů směrem ke střední čáře. Jeden léčebný zákrok pro malý střední lalok (<2 cm) a dva nebo více pro větší střední lalok (>2 cm). Pro zvětšenou centrální zónu aplikujte léčbu 1 cm od hrdla močového měchýře s jehlou umístěnou 45° směrem ke střední čáře tkáně. Neprovádějte léčbu na spodině močové trubice nejméně 1 cm od verum montanum.

UPOZORNĚNÍ: Během procedury je třeba monitorovat zbývající hladinu fyziologického roztoku. Pokud je zdroj fyziologického roztoku prázdný, může mít pacient nepříjemné pocity v uretře kvůli chybějícímu proplachování.

  • • S objektivem na místě vizuálně zkontrolujte močovou trubici a močový měchýř na konci léčby a vyjměte zaváděcí zařízení z močové trubice.
  • • Chcete-li ukončit postup, vyberte možnost „Odebrat zařízení“ na obrazovce generátoru a postupujte podle pokynů.
Po provedení zákroku:
  • Vytáhněte zavaděč z uretry.
  • Odstraňte cystoskopický objektiv kvůli čištění a opětovnému zpracování.
Další procedurální pokyny:
  • Souhrnné informace o zákroku přeneste do přenosného paměťového zařízení USB (volitelné).
  • Odpojte elektrický kabel zaváděcího zařízení od generátoru.
  • Otevřete dvířka válečkového čerpadla a vyjměte proplachovací vedení.
  • Z kolébky stříkačky vyjměte stříkačku a přívod vody.
  • Zaváděcí zařízení a stříkačku zlikvidujte.

BEZPEČNOSTNÍ UPOZORNĚNÍ: Tento výrobek po použití představuje potenciální biologické riziko. Zacházejte s ním a zlikvidujte jej v souladu se zavedenou lékařskou praxí a platnými místními, státními a federálními zákony.

  • Vypněte generátor.
  • Generátor odpojte od elektrické zásuvky.

Zdroj: Metoda Rezum

Diskuze: páteř

Dobrý den nález-pokročílé degenerativní změny v segmentech C2/3 a C4-6,dorzální cirkulární protruze disků,u disku C4/5 i plochá a mírně kuadálně se propagující mediální hernie disku C5/6,významné sekundární foraminostenóza C2/3 vlevo a významnější i C4-6 oboustranně.Dále chronický trombus v pravé jugulární žíle -minimálně v krátkém úseku v oblasti foramen jogulare a pod ním.Potíže mi začali před 10 lety a trvají do dnes.Podnapilý stav často bez alkoholu,ztráta vědomí a pád s úrazem.Dále mě vzbudí nehybné ruce,musím rozhýbávat 1 - 5 min.Ledové ruce.Bolesti krku,vídím zdvojeně hodně často(písmeno a druhé se mi překrývá buď nahoru nebo vedle.Přes den necitlivost předloktí,rukou,bez síly-musím masírovat i několik hodin.Při poloze dole ve dřepu nebo zvedání materiálu ze země ztrácení se a jako by se mi vyrovnával tlak v hlavě a takové mravenčení v hlavě.Při chůzi otočením hlavy nestabilita v chůzi ,zamotání.Při každém pohybu hlavy praskání. Šelest levé ucho slyším pravidelné tepy,ale jako dýchání,pravé ucho šumění a někdy i pískot až do vysoké frekvence asi minutu a potom zase šumění.Prosil bych nějakou radu co dělat ,jestli cvičit,nebo čeho se vyvarovat.Na rehabilitacimě hnuli s krkem a začal jsem se ztrácet,přestával jsem slyšet a ztrácelo se mi vidění.Doporučili mi omezit námahy atd,zakázali řízení vozidla zakázali.Děkuji

Zdroj: diskuze Necitlivost dvou prstu v noci
Počet odpovědí: 2

Muchnička zdobená

Jedná se o velmi malý druh s širokými křídly. Vývoj těchto muchniček je vázán pouze na tekoucí vodu. Z vajíček se vylíhnou larvy za 1 až 3 týdny, přičemž celý vývoj probíhá pod vodou až do společného rojení dospělců. Samičky napadají savce zpravidla na jaře nebo počátkem léta, při sání krve pak dochází vlivem jejich slinných žláz k toxickým účinkům a následnému vzniku silné reakce. To může v masivním výskytu způsobovat cirkulární poruchy, edémy sliznic nebo poruchy dýchacích orgánů.

Muchnička zdobená je nejhorší druh, protože je velmi agresivní.

Zdroj: Muchnička

Diskuze: páteř

Dobrý den nález-pokročílé degenerativní změny v segmentech C2/3 a C4-6,dorzální cirkulární protruze disků,u disku C4/5 i plochá a mírně kuadálně se propagující mediální hernie disku C5/6,významné sekundární foraminostenóza C2/3 vlevo a významnější i C4-6 oboustranně.Dále chronický trombus v pravé jugulární žíle -minimálně v krátkém úseku v oblasti foramen jogulare a pod ním.Potíže mi začali před 10 lety a trvají do dnes.Podnapilý stav často bez alkoholu,ztráta vědomí a pád s úrazem.Dále mě vzbudí nehybné ruce,musím rozhýbávat 1 - 5 min.Ledové ruce.Bolesti krku,vídím zdvojeně hodně často(písmeno a druhé se mi př ekrývá buď nahoru nebo vedle.Přes den necitlivost předloktí,rukou,bez síly-musím masírovat i několik hodin.Při poloze dole ve dřepu nebo zvedání materiálu ze země ztrácení se a jako by se mi vyrovnával tlak v hlavě a takové mravenčení v hlavě.Při chůzi otočením hlavy nestabilita v chůzi ,zamotání.Při každém pohybu hlavy praskání. Šelest levé ucho slyším pravidelné tepy,ale jako dýchání,pravé ucho šumění a někdy i pískot až do vysoké frekvence asi minutu a potom zase šumění.Prosil bych nějakou radu co dělat ,jestli cvičit,nebo čeho se vyvarovat.Na rehabilitacimě hnuli s krkem a začal jsem se ztrácet,přestával jsem slyšet a ztrácelo se mi vidění.Doporučili mi omezit námahy atd,zakázali ří zení vozidla zakázali.Děkuji

Zdroj: diskuze Brnění nohy
Počet odpovědí: 1

Pěstování rostlin vzhůru nohama

Už jste zajisté slyšeli o novém trendu pěstování rostlin – revoluční květináč byl vyvinut, aby změnil způsob pěstování rostlin jejich otočením vzhůru nohama. Uvnitř nádoby se nachází uzavíratelný disk, který je vlastně tím nejinovativnějším prvkem v celém tomto pěstebním systému. Do disku v užší části květináče se lije voda, která zavlažuje půdu nacházející se v druhém disku v širší části květináče. Do druhého disku je zároveň zasazena rostlina. Z horního disku se pak postupně uvolňuje zálivka směrem ke květině, takže jde vlastně o princip samozavlažovacích květináčů. Nejprve šlo o takzvané speciální závěsné vaky, které byly vyvinuty hlavně pro pěstování zeleniny na terase i balkoně. Tvůrci vycházeli z toho, že zvlášť ve velkých městech zeleně ubývá a mizí i z bytů, teras a balkonů. Člověk vždy najde něco důležitějšího, čím volné místo zaplnit. Prostor však stále zůstává pod stropem a nad hlavami. Tak proč ho nevyužít? A právě z tohoto důvodu se na trhu objevily speciální vaky na pěstování rostlin kořeny nahoru. Jedna taková nádoba stojí přibližně dvě stě korun. Pod názvem Sky plantery najdete pěstební nádoby speciálně určené pro tento nezvyklý způsob pěstování pokojových rostlin anebo bylinek v kuchyni, které tak budete mít alespoň neustále po ruce, kdykoli budete vařit a dochucovat jimi své pokrmy. A které rostliny můžete pěstovat „hlavou dolů"? Například rajčata, petržel, mátu, pelargonie, voděnku, břečťan, anturie i některé palmy a orchideje. A s jejich přezimováním nemusíte mít starost. V zimním období se o ně staráte stejně jako po zbytek roku.

Zdroj: Přezimování rostlin

Diskuze: sekvestrace meziobratlového disku

Při vyšetření pomocí magnetické rezonance mi byl diagnostikován paramediální levostranný výhřez meziobratlového disku L5/S1, ploténka snížená, snížená intenzita signálu, sekvestrace meziobratlového disku, sekvestr zaklíněn ve foraminu S1 s tlakem na kořen S1 vpravo. Nějak z toho nejsem moudrá. Jsem sice objednaná na kontrolu k neurologovi, ale ráda bych dopředu věděla, na čem jsem.
Martina Šlejtrová

Zdroj: diskuze Sekvestrace meziobratlového disku
Počet odpovědí: 3

Nemoci a vady výmarského ohaře

Mezi nejčastější nemoci patří onemocnění nervového systému, epilepsie, onemocnění reprodukčního systému, hypospadie, nemoci pohybového systému, onemocnění týkající se meziobratlových plotének, onemocnění krčního, bederního a hrudního disku, poruchy vývoje nebo růstu, onemocnění imunitního systému.

Za vadu je považováno vše, co se odchyluje od stanovených parametrů. Těžkými vadami jsou odchylky u typu či pohlavního výrazu, hrubé odchylky proporcí nebo velikosti, objevují se také odchylky v obličejové části (špičatá tlama), odchylky v čelistech a zubech (předkus, podkus), oční vady víček, pes má volnou kůži na krku, propadlý hřbet, anomálie postoje – pootevřena tlama, špatné našlapování při chůzi, různé zbarvení šedi, velkost a váha zvířete.

Zdroj: Výmarský ohař

Diskuze: Degenerace disku

Dobrý den, je mi 34 let a jsem 10 měsíců po operaci plotének. Bolesti však přetrvávají, z magnetické resonance mám napsáno, patrná výrazná degenerace disků L3-S1. Lékař mi moc nevysvětlil, co to pro mě znamená, jen že to nejde léčit ani operovat a napsal mi lázně. Zajímalo by mně, co to pro mně do budoucna znamená, nedovedu si představit s touto bolestí chodit každodenně do práce, když po ránu nemohu ani vstát z postele. Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Degenerace disku
Počet odpovědí: 0

Jak se zbavit těchto řas v akváriu

K odstranění obou druhů řas je zapotřebí přizpůsobit osvětlení, dodávat do akvária adekvátní množství CO2, nastavit optimální proudění vody a dostatečné filtrování kvalitním filtrem.

Ruduchy nemají rády čistotu. Jinými slovy, černá řasa neprosperuje v dobře udržovaných nádržích se systematickou údržbou. Nezbytná je pravidelná výměna části vody, odkalování dna a péče o filtrační systém. Čerpat je možné i ze zkušeností jiných akvaristů, kteří často uvádějí, že ruducha v jejich nádrži omezila své bujení po důsledné očistě celé nádrže včetně pročištění techniky.

Jedním z mála prostředků jak předejít řasám je přístroj Twinstar Nano. S tímto chytrým přístrojem se můžete vyhnout mnoha typům řas. Samozřejmě Twinstar není kouzelný přístroj typu, že jej vložíte do akvária a ihned máte magicky problém s řasami vyřešen. Lze samozřejmě použít i do zaběhlých akvárií, ale nejúčinnější je, pokud jej máme od založení akvária. Zejména ze začátku se po 2–3 týdnech začnou v akváriu tvořit řasy (přirozený cyklus) a s Twinstarem tento problém nezaznamenáte. Na řasy funguje, a jestli máte správnou intenzitu světla a sílu filtrace, tak se akváriu řasy vyhnou.

Společnost Twinstar si svou technologii nechala v Severní Americe a Evropě patentovat. Původem je to společnost z Japonska, tedy z Mekky akvaristiky. Přístroj se skládá z kontroléru, krabičky uchycené na vnější straně akvária (ale lze vložit i do skřínky pod akváriem), a disku, který je umístěn v akváriu (jako difuzor nebo vzduchovací kamínek). Z kontroléru vede kabel do disku a ten se v intervalech (podle toho, jak na něm nastavíme velikost akvária) spouští. Z disku poté stoupá mlha, která je způsobená elektrolýzou vody, bojující proti řasám, a po zhruba 10 sekundách se vypne. Takto se spustí několikrát za hodinu.

Dalším způsobem, jak odstranit řasu, je použít přípravek Tekutý uhlík (Flourish Excel), který řasu jednoduše zničí.

V akváriích s menším osvětlením pomohou parmičky siamské, které jsou známé jako konzumenti této řasy.

Vždy je potřeba se zaměřit na odstranění příčiny vzniku, protože pokud nebude odstraněna, tak se řasa bude stále objevovat.

Zdroj: Černá štětičková řasa

Diskuze: Re: sekvestrace meziobratlového disku

Podle výsledků vyšetření na magnetické rezonanci u vás došlo k úplnému oddělení disku mezi obratli v bederní oblasti. To se projevuje jako bolest dolní končetiny v oblasti kotníku a čtvrtého a pátého prstu na noze. Tyto problémy se dají odstranit pouze operativně s následnou podporou ve formě cvičení a protahování. Taktéž se zavedou i režimová opatření: spánek s pokrčenými končetinami; omezení zvedání těžkých břemen, a když už, tak jen z podřepu; udržování páteře co nejvíce ve vzpřímené poloze; při sedu používat opěradlo a opěrku hlavy; Další informace vám sdělí neurolog při vaší ohlášené návštěvě. Nebraňte se operaci, která vás může zbavit nepříjemných bolestí a vrátit vás do dob, kdy vám bylo dobře.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Sekvestrace meziobratlového disku
Počet odpovědí: 3

Jak poznat bolest u psa

Bolest vzniká podrážděním určitého zakončení v těle (receptoru pro bolest), po něm následuje vyslání nervového signálu do centra pro bolest v mozku, kde si jedinec bolest uvědomí. Pak mozek vyšle signál zpět do cílového orgánu (kost, sval, kůže a podobně), který patřičně zareaguje. Čím větší koncentrace bolestivých zakončení anebo čím větší intenzita podráždění, tím obvykle větší a déle trvající bolest. Podle trvání můžeme bolest dělit na akutní a chronickou (ta je zvláště nepříznivá). Nejbolestivější bývají obvykle ortopedické zákroky, výkony v oblasti hrudníku či na močovém aparátu, problémy v oblasti páteře (zlomeniny, výhřez meziobratlového disku). Potrápit ale dokáže i takový zánět mléčné žlázy u fen či některé rány od pokousání. Je jasné, že vnímání bolesti je značně individuální (každý má jiný práh pro vnímání bolesti) a rozdíly jsou i mezi jednotlivými plemeny (například rotvajler versus pudl).

Z výše uvedeného vyplývá, že je vhodné (a někdy i nutné) umět bolest rozpoznat a léčit. Jak lze tedy poznat, že mého psa něco bolí? Bohužel to na rozdíl od lidí vůbec není snadné. Existují určité klasifikační stupnice používané ve veterinární praxi (stupeň 1–5), ale ty pro majitele nejsou příliš použitelné. Případů, že by zvíře bolestí naříkalo, není mnoho (většinou jde o akutní bolest zlomeniny, poranění kloubních struktur, vyhřeznutí meziobratlového disku, uskřinutí střev). Spíše se bolest projevuje méně nápadně, například jako apatie, nechuť k příjmu potravy, neochota k pohybu, abnormální postoj, různě intenzivní kulhání, obrané reakce při pokusu o dotyk určitých oblastí těla, tlačení hlavy do kouta spolu s poklesem krku a podobně. Příznaky souvisí s tím, která část těla bolí, a většinou jde o chronickou bolest. Jako doprovodný příznak se někdy objevuje zvýšená teplota a zrychlené dýchání.

Zdroj: Bolest u psa

Diskuze: prosba o radu

Dobrý den. Již skoro rok mám bolesti kolem bederní páteře, vystřelující do obou hýždí. Dle rentgenového snímku se jedná o: coxartrosis bilat.,gr.II-III vpravo, vlevo gr.II dle Kellgrena, coxa valga Artoza Si synchrondroz, polyosteochondroza disků, sponndyloza, spondylartroza.
Několikrát jsem navštívil praktického lékaře, ortopedii, neurologii, několikráte jsem prošel rehabilitací. Dostal jsem nějaké tablety proti bolesti, ale ta přetrvává. Nikdo mi zatím nesdělil o co se jedná a co mám dělat. Pouze jsem se dozvěděl, že na vozík to ještě není. Děkuji

Zdroj: diskuze Prosba o radu
Počet odpovědí: 1

Hypertyreóza

Onemocnění – Jedná se o situaci, kdy štítná žláza má zvýšenou funkci, což znamená, že produkce jejich hormonů je vyšší, než je běžné. Právě tato zvýšená produkce způsobuje i to, že okolní tkáň štítné žlázy na tuto produkci zvýšeně reaguje. Toto onemocnění postihuje častěji ženy než muže.

Příčiny – Může být řada příčin, které vyvolají tuto poruchu. Jednou z nich je i onemocnění imunitního systému, kdy se náhle začnou vytvářet v těle protilátky, které nutí štítnou žlázu tvořit vlastní hormony (toto onemocnění se nazývá Gravesova-Basedowova choroba). Příčinou může být také to, že se štítná žláza zvětší a objeví se v ní uzly, a právě tyto uzly způsobují zvýšenou činnost štítné žlázy. Další příčinou může být předávkování hormony štítné žlázy. Hypertyreóza nemusí být vždy trvalá, někdy může být jen následkem nějakého zánětu, v takovém případě pak po vyléčení zánětu hypertyreóza sama zmizí.

Projevy – Tato porucha se může projevit výrazným zvětšením štítné žlázy, které se také nazývá jako sturma, v některých případech se dokonce objevuje i vytlačení očních koulí zvané protruze (to je typické v případě, že příčinou hypertyreózy je právě Gravesova-Basedowova choroba). Zvýšená funkce štítné žlázy se ale odráží i na funkcích jiných orgánů. Lidé s hypertyreózou bývají často zpocení a jejich kůže je teplá, mají problémy s vlasy, které jim vypadávají a zhoršuje se i jejich kvalita, stejně tak je to i s nehty, které se častěji lámou a štěpí a může se u nich objevit i rýhování, naopak pro toto onemocnění je také typický rychlejší růst ochlupení a naopak vypadávání chloupků z obočí. U žen může hypertyreóza vyvolat poruchy menstruačních cyklu a v případě těhotenství jsou častější potraty. Celkově je člověk trpící hypertyreózou více unavený, trpí nespavostí, bývá podrážděný a neklidný. Tyto stavy může navíc i provázet třes rukou a prstů. Může se u něj objevit náhle snížení hmotnosti, doprovázené průjmyzvýšenou chutí k jídlu.

Diagnóza – Lékař hypertyreózu stanoví z vyšetření krve, kde nechá testovat hladinu hormonů a i protilátek proti štítné žlázy. Obvykle pak následuje i rentgenové vyšetření štítné žlázy (bezbolestné) a následná biopsie štítné žlázy.

Léčba – Hypertyreózu lékař obvykle řeší prostřednictvím léků, v dalších případech je ale možná i operace. Zároveň se pacientům při léčbě doporučuje klidový režim, vyhýbat se stresovým situacím, nepít alkohol, kávuvyhýbat se i opalování. V případě, že hypertyreózu způsobila Gravesova-Basedowova choroba, tak se k léčbě využívají tyreostatické léky a případně i betablokátory. Léčba trvá zhruba dva roky. Ale i v ostatních případech se nejprve léčí prostřednictvím předepsaných léků. Pokud ale léky nezabírají, obvykle se lékaři uchýlí k úplnému chirurgickému odstranění štítné žlázy. Samozřejmě po odstranění štítné žlázy v těle chybí potřebné hormony, které jsou pak doplňovány prostřednictvím léků.

Zdroj: Nefunkční štítná žláza

Diskuze: nalez na pateri

stp. stabilizacni operaci -oboustrane transpedikularne ve vysi L2-5 VRUTY SPOJENE DVEMA SVISLIMI TYCOVIMI KOMPONENTAMI V KOSTNIM OKNE NEKONTRASTNIMI. DOBRY DEN POTREBUJI PORADIT BYLA JSEM CT PATERE MAM TAM NAPSANO KOLEM SVISLE TYCOVE KOMPONENTYY V PRAVO JE PATROVY CIRKULARNI OHRANICENY HYPODENZNI LEM TLOUSTKY KOLEM 10-15 mm DELKY CELKEM CCA 125mm UVNITR TYCE I BUBLINKY PLYNU -NALEZ SUSP.Z TEKUTINOVEHO LEMU ZANETLIVE ETIOLOGIE-ABCESU A PROTO POTREBUJI VEDET JESTLI SE TO DA LECIT NEJAKYMI ANTIBIOTIKY JESTLI ANO NAPISTE ME JAKE A JESTLI SE DOSTANOU BEZ PREDPISU DEKUJI MUZETE ME NAPSAT NA IMEL DEKUJI NEMCOVA OPERACE PATERE BYLA 2006

Zdroj: diskuze Nalez na pateri
Počet odpovědí: 0

Kde jsou ledviny v lidském těle

Ledvin se nacházejí po obou stranách páteře za břišní dutinou v prostoru zvaném retroperitoneum. Částečně jsou zasunuty pod spodní žebra. Levá ledvina bývá obvykle o trochu výše než pravá. Lidská ledvina je asi 10 cm dlouhá, 6 cm široká a váží asi 150 gramů.

Jak poznat bolest ledvin?

Bolest ledviny (nefralgie) je charakterizována jako tupá trvalá bolest vycházející z pouzdra ledviny. Bývá nejčastěji přítomna u zánětlivých onemocnění ledvin. Bolest je lokalizována v oblasti bederní páteře, kde lze na postižené straně nahmatat stažené svaly v oblasti nad ledvinou. Při poklepu na tuto oblast se bolest většinou zhoršuje. Někdy progreduje při námaze a pohybu jako bolest v kříži a podbřišku nebo jako bolest ledvin v noci, a to jako píchání v ledvině.

Příčiny bolesti ledvin

Nefralgie se může vyskytovat ve spojení s níže uvedenými nemocemi.

Zánět ledvin (pyelonefritis) – ve většině případů se jedná o bakteriální onemocnění ledvin, které se kromě bolesti projevuje horečkou, únavou a celkovou schváceností. Někdy se objevují i bolesti břicha a zad. Bakterie se do ledviny dostávají buď vzestupně přes močové cesty, anebo z filtrované krve. V případě, že pociťujete takovéto obtíže, vyhledejte lékaře.

Akutní rozšíření dutého systému ledviny:

  • ložiskové zánětlivé procesy – laicky řečeno nastydlé ledviny;
  • nádory, které se šíří přes pouzdro ledviny;
  • přetížení ledvin – bolest ledvin po alkoholu.

Většina pomalu postupujících postižení ledvin je nebolestivá, protože nedochází k náhlému poškození nebo napnutí ledvinného pouzdra, které způsobují tuto typickou bolest.

Ledvinná kolika – náhlá, prudká, postupně narůstající nebo kolísavá bolest v boku či zádech, která může vystřelovat do třísla, varlat nebo do velkých stydkých pysků. K bolesti se může přidružovat nevolnost, bledost, studený pot a zvracení. Nemocný se snaží najít úlevovou polohu. Bývá přítomna nejčastěji při akutní obstrukci horních močových cest z důsledku posunu ledvinných kamenů. Říká se, že ledvinná kolika je jednou z nejhorších bolestí, kterou může člověk zažít.

Příčiny ve skutečnosti ležící mimo ledviny – bolest v bederní krajině (lumbalgie) je místem lokalizace typická pro postižení ledvin, ale ne všechny bolesti náleží k vylučovacímu systému. Mezi faktory, které mohou způsobovat bolesti v bederní páteři dále patří:

  • bolest z důsledku postižení obratlů, meziobratlových disků a zádových svalů;
  • nádory břišní dutiny, páteře;
  • metastáze v oblasti bederní páteře;
  • pásový opar;
  • bolesti neurologického rázu vznikající z útlaku nervových kořenů vycházejících z páteře.

Zdroj: Jsou to ledviny a nebo jde o bolest zad

Diskuze: cviky na výhřez ploténky

Vážení přátelé,

opíšu vám diagnozu ZLS sy vertobrogenní iritace S1 bilat ct L4S1 4/18 he paramed vpravo L45 cirk. Protruze L5S1. bez ortopedické intervence.
Musím chodit pomocí berlí, mám trochu znecitlivělá chodidla, bolesti v kyčlích, ve stehnem a lýtkách.
Jsem po obstřiku pod CT a stav se mi po tomto obstřiku mírně zlepšuje.

Mohli byste mi navrhnout systém potřebných cviků? Jsem sportovně založený 186/92, věk 68, pravidelně jsem chodil do fitka, plavu, jezdím na kole a provozuju bojový sport ruská systema, skákal jsem padákem, takže cvičit budu usilovně a rád, protože mi sport chybí, lidově řečeno - "jak sfiňa".

S pozdravem

Ing. Jiří Kostruh

Zdroj: diskuze Cviky na výhřez ploténky
Počet odpovědí: 0

Papiledém versus ischemický edém

Edém terče zrakového nervu (ZN) je klinickým příznakem několika patologických stavů. Prosáknutí terče ZN při nitrolební hypertenzi nazýváme městnavou papilou (papiledémem). Vznik a vývoj městnavé papily je dynamický proces, při kterém rozlišujeme několik stadií: časná fáze, fáze plně vyvinutého edému, chronické stadium a jako poslední vzniká atrofie terče ZN. Charakteristickými známkami edému terče ZN jsou hyperémie disku ZN, setření jeho hranic, vyhlazení fyziologické exkavace, vznik papilárních a peripapilárních retinálních hemoragií, tvrdých a měkkých exsudátů, prosakování tekutiny do vrstvy nervových vláken a tvorba retinálních řas. Terč zrakového nervu je jednou z hlavních struktur, které se vyšetřují při oftalmoskopii. Nálezy na terči jsou často výchozím bodem pro diferenciálně diagnostickou rozvahu nejen u očních onemocnění, ale i u celkových chorob. Jak již bylo řečeno, edém terče je symptomem, kterým se manifestuje více klinických problémů. Mezi ně patří například zánětlivý edém u intraokulární neuritidy, ischemický edém u přední ischemické neuropatie optiku (AION – z anglického anterior ischemic optic neuropathy) či prosáknutí terče ZN při nitrolební hypertenzi.

Řadu let trvalo, než oftalmologové začali rozlišovat mezi oftalmoskopicky velmi podobným edémem terče zrakového nervu při nitrolební hypertenzi a zánětlivým edémem při intraokulární neuritidě či ischemickým edémem. Termín městnavá papila je v Čechách vyhrazen pouze problému prosáknutí terče zrakového nervu při nitrolební hypertenzi a jeho vyslovením se dělá vždy již jednoznačný a etiologicky velmi závažný závěr. Pokud je edém jiné etiologie nebo zatím nebyla přesně stanovena diagnóza, používá se označení edém nebo prosáknutí terče zrakového nervu. Zcela běžně a naprosto správně však lze používat „širší“ termín edém terče zrakového nervu i u městnavé papily. Toto názvosloví je také jedním z mála (vedle přídavných jmen označujících lokalizaci, například peripapilární), kde dosud zůstalo zachováno slovo papila k popisu intraokulární části zrakového nervu, tedy oblasti zadního segmentu oka, kde axony gangliových buněk opouštějí oční kouli. Jinak se v současné době již termín papila zrakového nervu nedoporučuje používat, protože vzhled zdravého terče zrakového nervu vyznačujícího se fyziologickou exkavací názvu papila (bradavičnatý výběžek) neodpovídá. V souladu se zahraniční literaturou se tedy upřednostňuje označení terč, hlava či disk zrakového nervu.

Vzhledem k tomu, že je městnavá papila významným objektivním příznakem nitrolební hypertenze, stojí v popředí zájmu nejen oftalmologů, ale i neurologů a neurochirurgů. Zda je tento symptom přítomen a v jakém rozsahu, je mnohdy hlavní otázkou, kterou má oční lékař zodpovědět při konziliárním vyšetření. Vznik a vývoj městnavé papily je dynamický proces, při kterém se rozlišuje několik stadií: časná fáze, fáze plně vyvinutého edému, chronické stadium a poslední vznik atrofie terče zrakového nervu.

Zdroj: Papiledém

Ponorné kalové čerpadlo

Odstředivá kalová čerpadla využívají síly, která se tvoří v rotujícím oběžném kole, a předávají ji čerpanému médiu stejným způsobem, jako je tomu u čerpadel pro čisté tekutiny. Nicméně tím podobnost de facto končí. Kalové čerpadlo se skládá z:

Oběžná kola

Jsou hlavní rotační součástí, která předává energii dopravované kapalině pomocí lopatek. Lopatky oběžného kola kalového čerpadla musí být silnější než lopatky klasického vodního čerpadla. Kvůli této tloušťce musí být na kole méně lopatek, jinak by byl průchod pro čerpané látky příliš úzký, a to by mělo negativní vliv na výkon a průchodnost čerpadla. Tento fakt vede ke snížení čerpací výšky a účinnosti. Zřídkakdy jsou oběžná kola z kovových slitin opracována na vnějších plochách. Tato práce navíc se nevyplatí, jelikož oběžná kola (stejně tak i vložky skříní) mají omezenou životnost, a to i přesto, že jsou vyrobena z odolných materiálů. Po opotřebení, kdy klesá výkon čerpadla, se musí vyměnit. Oběžná kola mají obvykle rovné nebo Francisovy lopatky. Pro některé typy kalů mají lopatky typu Francis vyšší účinnost, lepší sací výkon a mírnější opotřebení, jelikož úhel lopatky je shodný s úhlem nátoku tekutiny, jde o takzvaný bezrámový nátok. Rovné lopatky oběžného kola vykazují mírnější opotřebení ve velmi hrubých kalových aplikacích nebo tam, kde forma na lití vylučuje Francisovy lopatky a je nutné použití elastomerové oběžné kolo. Počet lopatek oběžného kola se obvykle pohybuje mezi třemi a šesti v závislosti na velikost částic v suspenzi a velikosti kalového čerpadla. Oběžná kola jsou buď uzavřená, nebo otevřená. Uzavřený typ oběžných kol (s krycím diskem) je běžnější než otevřený typ (bez krycího disku), který se někdy používá pro speciální aplikace. Oběžná kola jsou obvykle uzavřena z důvodu vyšší účinnosti a menší náchylnosti k opotřebení v přední části. Otevřená kola se používají nejčastěji v menších čerpadlech a tam, kde čerpané částice mohou způsobit ucpání. Dalším rysem oběžných kol kalových čerpadel je použití vyrovnávacích lopatek na zadní straně nosného disku. Tyto lopatky mají dvojí funkci. Redukují (vyrovnávají) tlak a udržují pevné částice mimo mezery mezi oběžným kolem a spirálou pomocí odstředivé síly. Příklady použití standardních oběžných kol: jednokanálové uzavřené kolo se využívá na čerpání vláknitých kalů; dvoukanálové uzavřené kolo se využívá na čerpání strusky s menšími částicemi; kolo pro dopravu kašovitých směsí se využívá k čerpání septiků, kolo s ejektorovými kanály se využívá k čerpání kašovité, silně proplyněné kapaliny (papírovinu).

Spirály čerpadel

Jedná se o část čerpadla, která uzavírá oběžné kolo. Rychlost proudění ve spirále je ve srovnání s čerpadly na čistou vodu většinou nižší, a to zejména kvůli snížení opotřebení. Tvar spirály je zpravidla zpola souosý, nebo souosý s velkým podbroušením na nosu spirály. Rozeznáváme spirály s výměnnými vnitřními vložkami a spirály bez vložek. Podle potřeby se vyrábějí spirály s obložením gumovým nebo kovovým, vždy záleží, na co bude čerpadlo využíváno.

Ucpávky

Jsou jedním z nejdůležitějších mechanických prvků v každém odstředivém kalovém čerpadle. Brání průniku kapaliny mimo oblast pracovní části čerpadla. Důležité je pečlivě zvolit správný typ těsnění tak, aby vyhovoval individuálnímu čerpacímu systému. Volba druhu hřídelové ucpávky závisí na vlastnostech kapaliny a na mechanických, chemických a tepelných vlivech, které budou na ucpávku působit. Tři nejčastěji používané typy ucpávek pro dopravu znečištěných kapalin a kalů jsou dynamické, měkké a mechanické ucpávky.

Kalová čerpadla lze umístit v suché jímce (provozní oblast je prostorově oddělena od sběrné šachty, přívod média je zajištěn pomocí sacího potrubí, čerpadlo může být v horizontální nebo vertikální poloze), v mokré jímce (čerpadlo je zaplaveno čerpaným médiem, je ke stávajícímu potrubnímu systému připojeno pomocí pevně instalovaného spouštěcího zařízení, pomocí příslušného spouštěcího systému může být kdykoliv vyzdviženo i z plné šachty, respektive být do ní spuštěno), případně je možná mobilní instalace (čerpadlo je vybaveno podstavcem a může být využíváno flexibilně, běžně jsou tyto agregáty v provedení s kabelovou vidlicí anebo spínacím přístrojem. Možné jsou však i varianty s volným koncem kabelu).

Zdroj: Kalové čerpadlo

Co pomáhá na hemoroidy

V závislosti na závažnosti problémů se přistupuje k odstranění několika formami léčby, a to konzervativním postupem, drobnými zákroky či chirurgickým zákrokem.

Konzervativní postupy: Mezi konzervativní postupy se řadí jednak dodržování zásad prevence, jako je příjem dostatku vlákniny, dodržování pitného režimu a podobně, ale také sedací koupele (nejpoužívanější je z dubové kůry) a aplikace nejrůznějších mastí. Co se týče přípravků pro aplikaci v rámci postiženého místa, nalezneme na trhu nepřeberné množství různých méně či více známých produktů na steroidní i nesteroidní bázi, které obsahují řadu aktivních látek. Zkušenosti jednotlivých pacientů s jednotlivými přípravky se různí a není tak možné jednoznačně říci, který produkt je pro toho konkrétního pacienta nejlepší. Jinými slovy, každý si musí vyzkoušet, který přípravek je pro něj nejlepší. To platí jak pro vnější hemoroidy, tak pro ty vnitřní.

Drobné zákroky: Tyto zákroky jsou řešeny ambulantně, tedy bez nutnosti hospitalizace pacienta, a v drtivé většině případů též bez nutnosti následné pracovní neschopnosti. Jedná se o:

  • Podvázání gumovou páskou – tento postup je u nás nejpoužívanější a prakticky vždy se jedná o první nasazenou formu léčby. Nutno však podotknout, že se aplikuje pouze na vnitřní hemoroidy, neboť u vnějších by způsobovala palčivou bolest. Fakticky se nejedná o nic jiného než o zaškrcení hemoroidu tak, aby odumřel a upadl. Toho je dosaženo zpravidla do jednoho týdne.
  • Skleroterapie – podstatou této léčby je injekce takzvané sklerotizační látky přímo do samotného hemoroidu, což má za následek kolaps stěn cév v něm vedoucích. Nejběžněji k tomuto účelu používanou látkou je fenol.
  • Kauterizační metody – tyto metody se v celé řadě případů ukázaly jako efektivní, avšak v praxi je k nim přistupováno většinou až tehdy, kdy ostatní formy léčby nemají požadované výsledky. Patří sem:
    1. elektrokauterizace – použití elektrického proudu;
    2. kauterizace infračerveným zářením – použití infračerveného záření;
    3. tepelná kauterizace – použití vysoké teploty;
    4. kryokauterizace – použití extrémně nízké teploty.

Chirurgické zákroky: Pokud výše zmíněné způsoby léčby selžou, přistupuje se k chirurgickým zákrokům. V dnešní době se k těmto úkonům používá laser i skalpel a odstraňovány bývají buď samotné hemoroidy, nebo i okolní tkáň. Tyto metody řešení problému jsou ovšem poněkud krajními, protože s sebou nesou nezanedbatelné riziko krátkodobých i dlouhodobých následků. Mezi ty můžeme zařadit krvácivost, zanesení infekce, fekální inkontinenci, zúžení řitního otvoru, výhřez anální sliznice nebo inkontinenci moči.

Operace jsou založeny na resekci jednotlivých hemoroidálních uzlů. Jedná se o úplné odstranění hemoroidálních komplexů, bez ohledu na jejich fyziologickou úlohu v této oblasti. To může v některých případech vést k pooperačním problémům charakterizovaným obtížným udržením větrů nebo řídké stolice. Jinou nepříjemnou komplikací těchto výkonů jsou anorektální stenózy. Ty bývaly častější po zavedení Whiteheadovy techniky do chirurgické praxe v roce 1882. Operace spočívá v radikální cirkulární excizi hemoroidů. V dnešní době se od tohoto výkonu prakticky opouští. Existuje celá řada hemoroidektomií v různých modifikacích. Operace dle Milligana-Morgana, která byla popsána již v roce 1937, je dodnes považována některými chirurgy za „zlatý standard“. Z dalších oblíbených operací můžeme jmenovat hemoroidektomii dle Parkse, Fergusona či Langenbecka. V podstatě se od sebe odlišují především tím, zda se provádí nebo neprovádí preparace a cílené prošití cévního pediklu hemoroidu, jak je postupováno v případě preparace a zda je vzniklý defekt uzavřen suturou či nikoliv. Hemoroidektomie klasickými technikami má několik zásadních nevýhod oproti méně invazivním výkonům. Jde zejména o výraznější pooperační bolestivost a delší dobu hojení ran a nutné rekonvalescence.

Zdroj: Jak léčit krvácející hemoroidy

Sarkom u koní

I u koní se vyskytují sarkomy, nejčastěji postinjekční sarkom, ale častěji se vyskytují sarkoidy.

Postinjekční sarkom – se nejčastěji vyskytuje jako reakce na vakcinaci proti vzteklině, také se může jednat o reakci na aluminiové adjuvans ve vakcíně, kortikoidové či penicilinové injekce. Tumory se mohou začít objevovat za 2–10 měsíců po vakcinaci. Postinjekční sarkomy se dělí na 3 typy, přičemž typ 1 je nejméně agresivní a typ 3 je nejvíce agresivní. Diagnostika spočívá v provedení cytologie či biopsie a histologickém potvrzení. Nejefektivnější léčba postinjekčního sarkomu je jeho chirurgické odstranění minimálně 3 cm do hloubky a 3 cm do šířky. U nekompletně odstraněných nebo neresekovatelných útvarů je možnost využití radioterapie, chemoterapie a imunoterapie.

Sarkoidy – patří u koní k nejčastěji se vyskytujícím tumorům kůže. Sarkoidy můžeme považovat klinicky i patologicky za formu kožní rakoviny, jejichž chování je nepředvídatelné a jejich terapie problematická. Sarkoidy převážně vypadají jako bradavice. Výskyt sarkoidů není na pohlaví ani věku závislý, větší tendenci k onemocnění mají plemena s tenčí kůží (quarter horse, arabský plnokrevník), nebyla jasně prokázána dědičná závislost. Formy sarkoidů mají vysokou tendenci k recidivám a při jejich poškození (traumatem, hmyzem, iatrogenně při biopsii) se snadno přemění v agresivnější typ sarkoidu. Některé typy (okultní) zůstávají nezměněny dlouhou dobu, jiné typy (fibroblastický) mohou agresivně růst během dnů až týdnů. Zajímavostí je, že někdy dojde ke spontánnímu odeznění onemocnění, kůň se stane rezistentní k recidivě (tento fakt bude jistě předmětem dalšího bádání). Vždy je lepší řešit sarkoid, který je malý a lehce dostupný, většina sarkoidů se časem nestane menšími, právě naopak. Sarkoidy nemetastazují do vnitřních orgánů, tudíž koně přímo na životě neohrožují, ale svou lokalizací a velikostí (v místě podbřišníku, pod sedlem) mohou vadit mechanicky a snížit tak využitelnost koně. U koní rozlišujeme 6 typů sarkoidů: okultní (cirkulární okrsek bez srsti), verukózní (bradavička se zesílenou kůží), modulární (ohraničená podkožní léze), fibroblastický (živé maso), smíšený (verukózní s okultní lézí a fibroblastickou a nodulární lézí), malevolentní (velice agresivní na kostech).

Sarkoidy představují pro veterinární lékaře terapeutickou výzvu. Je nutné správně určit typ sarkoidu a podle toho zvolit nejvhodnější terapii. Je potřeba pečlivě zvážit nutnost odběru bioptátu k histopatologickému vyšetření, neboť biopsie může vyvolat nekontrolovatelné rozšíření sarkoidu. Ve většině případů biopsii neprovádíme a zahajujeme terapii co nejdříve. Volba terapeutických metod závisí na typu sarkoidu, velikosti, počtu, anatomické lokalizaci, době trvání a předchozí léčbě. Dříve léčené sarkoidy jsou s každou další terapií zvládnutelné obtížněji. Mnoho léčebných metod je finančně náročných a často je zapotřebí opakovaná léčba.

Prevence postinjekčních sarkomů u koní spočívá ve vakcinaci v místech, kde je možnost snadné resekce případného tumoru, cytologie či biopsie postvakcinačního útvaru, který perzistuje déle než 4 měsíce, jeho velikost je větší než 2 cm a výrazně se zvětšuje měsíc po vakcinaci.

Principy biologického chování sarkomů měkkých tkání platí i u postvakcinačních sarkomů. Metastatický potenciál těchto novotvarů je malý (obvykle 10 až 15 %). Velmi ojediněle a v dlouhém časovém horizontu po diagnóze sarkomu se můžeme setkat s metastazujícím procesem v mízní uzlině nebo v plicích. Avšak přes 80 % nádorů recidivuje po kompletním chirurgickém odstranění. Je to dáno mikroskopickým pronikáním neoplastické tkáně daleko od palpovatelné masy tumoru.

Prognóza závisí na několika faktorech. Relativně dobrou prognózu mají malé novotvary odebrané s velkým okolím, ve kterém nebyla histologicky prokázána neoplastická infiltrace. Dobu remise významně prodlužuje souběžná terapie (chemoterapie, radioterapie). Špatnou prognózu mají rozsáhlé, chirurgicky kompletně neresekovatelné procesy nebo znovu po odstranění objevivší se neoplazie, přítomnost metastáz a histologicky prokázaná nekompletní excise (přítomnost infiltrace v okraji chirurgicky odstraněné tkáně).

Zdroj: Sarkom u zvířat

Dýně obecná

Tykev obecná, latinsky Cucurbita pepo, patří do rodu tykvovitých. Také je označována jako tykev turek či dýně obecná. Původem náleží do Střední Ameriky. Pochází z oblasti dnešního Texasu a Mexika. Bylo prokázáno, že se pěstovala již v době 5000 let před naším letopočtem. Pro nás Evropany patří mezi plodiny, které nám přineslo objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem.

Má výjimečnou chuť a svoji kalorickou hodnotou se blíží bramborám. Její květy jsou žluté. Obsahuje až 90 % vody. Plodem je nám všem známá dýně, která může mít různý tvar a zabarvení. Obsahuje celou řadu užitečných látek.

Obvykle se jedná o keříčkovitou rostlinu. Další možnou rozšířenou variantou této rostliny je popínavá, plazivá lodyha se zakrnělými větvenými úponky. Stonek dýně bývá velmi dlouhý. Dosahuje délky až několika metrů. Na svém příčném průřezu je hranatý, obvykle ve tvaru ostroúhlého pětiúhelníku. Květenství tykve má typickou pampeliškově žlutou barvu. Tykev obecná patří mezi jednodomé rostliny, které mají samčí i samičí květy pohromadě. Listy mají tmavě zelené zbarvení a mohou být i absolutně nedělené. Jsou dlouze řapíkaté, trojúhelníkovité, dlanitolaločné s nevýraznými až hluboce zaříznutými laloky, s okraji různou měrou zubatými, nejčastěji jsou 15–40 cm široké, stejně jako stonky drsně chlupaté, úponky 2–6klané. Kalich je zvonkovitý, kolem 10 cm dlouhý, víceméně vzpřímený, samčí květy s delšími (až 20cm) stopkami. Stopka vyrůstá navrchu plodu tykve a je široká podle celkové velikosti dýně. Na konci pak bývá mírně rozšířená a lze ji snadno oddělit od plodu.

Plody tykve obecné mají nejrůznější tvary a velikost. Většinou ale známe díky Halloweenu ty, které jsou nažloutlé až oranžové, a typickým tvarem dýně pro tento svátek je koule s vyniklými vnějšími žebry. Může nám ale celkem běžně vyrůst do tvaru hrušky, disku, nebo dokonce klobouku, zvonku či houby. Některé dýně mohou být zcela zelené nebo bílé. Zdá se, že variabilita této rostliny nezná mezí, jelikož mnohé tykve nejsou jen jednobarevné, ale mohou být žíhané, skvrnité nebo pruhované (a to i příčně). Také oplodí tykve mívá nejrůznější tvary, většinou je hladké nebo rýhované. Setkat se ale můžeme i se slupkou, která je bradavičnatá a může mít na sobě ještě slabou, jakoby voskovou slupku. Oloupeme-li vrchní, asi centimetr tlustou vrstvu tykve, která je celkem tuhá, objeví se bílá, nažloutlá až krémová nebo naoranžovělá dužnina. Ta má vláknitou konzistenci a může mít nasládlou, ale i nahořklou příchuť. Někdy je plod částečně nebo i úplně dutý.

Tato kulturní plodina se v naší republice pěstuje spíše v malém množství. Lidé ji pěstují na zahrádkách nebo polích. Sama není takřka schopná růst ve volné přírodě, a pokud již výjimečně zplaní, tak jen krátkodobě a nemívá plody. Zplaňuje především na rumištích, kompostech nebo skládkách.

Na internetu naleznete velkou spoustu receptů k nejrůznějším úpravám plodu této rostliny. Připravit si můžete dýňové džemy, šťávy nebo kompoty. Oblíbený je i dýňový koláč.

Zdroj: Dýně - druhy

Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková


ČeskáOrdinace

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP

NABÍDKA OBCHODU