Zajímá vás téma CÍSAŘSKÝ ŘEZ? Tak právě pro vás je určen tento článek. Doba, za kterou se první menstruace po porodu dostaví, je individuální: může to být třeba okamžitě po šestinedělí anebo třeba až po roce. Návrat menstruace po porodu je třeba konzultovat s gynekologem. První menstruace po porodu je znamením, že se tělo ženy dostává do někdejší kondice a začíná opět fungovat běžným způsobem.
Menstruace po porodu císařským řezem
Císařskýřez je z psychologického hlediska problematický hned z několika důvodů. Porod je pro každou ženu vývojový úkol, který má obohatit její psychiku. Je to proces zrání a osobního růstu, který v případě císařského řezu neprobíhá tak, jak má, protože žena je v pasivní roli a závislá na zdravotnících. Císařským řezem se také komplikuje fyzický kontakt matky a dítěte, který je nesmírně důležitý nejen z hlediska psychologického, ale též imunologického. To, co může pomoci vašemu emocionálnímu uzdravení, je znalost důvodu, proč byl císařskýřez proveden. Po císařském řezu budete potřebovat menstruační vložky, protože krvácení z dělohy je stejné jako po vaginálním porodu. Pokud byl císařskýřez proveden akutně až během porodu, kdy se lékař snažil pomoci vašemu děťátku na svět přirozenou cestou, budete pravděpodobně cítit bolest i v oblasti hráze, zejména v případě, jestliže vám byla provedena epiziotomie (nástřih hráze). Nástup menstruace po císařském řezu je individuální a stejný jako u klasického porodu.
V naší poradně s názvem BÉRCOVÝ VŘED NA KOTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
Před rokem mě pokousal pes do kotníku, chirurg říkal, že to nemohou operovat, že by se mi tam udělal bércový vřed. Teď se mě tam udělalo, takové suché místo, uprostřed zanícené. Tak se chci zeptat, jestli je to náznak na bércový vřed nebo ne.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rozhodně je to situace, kterou je potřeba léčit. Lze ji léčit obvazem, jako by to byl bércový vřed. Obvazem na bércový vřed, můžete léčit i popáleninu, různá škrábnutí, říznutí, ale i chirurgický řez. Záleží na tom, jaký obvaz si v lékárně vyberete. Ve Vašem případě, pokud je tam strup, nebo ta rána je suchá, tak by nejlepším obvazem byl obvaz s hydrogelem. To znamená, že obvaz bude vybaven vrstvou ve formě gelu s určitou speciální léčivou látkou, kterou nanesete na ránu. Dobré je ještě před přiložením překrývat ránu sterilní síťkou, aby se gel hned nevsákl. Hydrogel pomůže rozpustit strup a uvolní průnik léčivých látek k nové kůžičce, která se bude lépe a rychleji hojit.
Když se řekne porod, tak většině z nás přijde na mysl klasický spontánní porod, případně císařskýřez na porodním sále. Ale existují další druhy porodů. Porod může být ta nejpřirozenější událost, anebo taky může znamenat obavy či nejistotu. Většina žen v Česku při porodu spoléhá na lékaře, ale některé ženy by se naopak bez lékařů obešly, a raději preferují porod doma.
Porod - základní biologický pochod, starý jako lidstvo samo. Během jediné vteřiny proběhne na celém světě v průměru 4 krát. Na svět tak přichází asi 218 000 dětí denně. Okolnosti jejich startu do života se ale diametrálně liší. Úměrně úrovni medicíny.
Těsně před porodem se měří srdeční ozvy pomocí kardiotokografie. Využívají se nejmodernější ultrazvuky a léky. Ale zdaleka nejde jen o přístroje. Ačkoliv v ČR převládá lékařsky vedený porod, tak přesto přichází řada žen, které péči lékařů chtějí v co nejmenší míře.
Ambulantní porod, aneb odroď v nemocnici a jdi domu
Ambulantní porod znamená, že žena porodí v porodnici, na porodním sále, Krátce po porodu, to může být 4, 8, nebo i 12 hodin, pokud je vše v pořádku a pokud porod probíhal dobře, může odejít domu. Hlavní podmínkou je to, že se jedná o normálně probíhající těhotenství, porod probíhá normálně, miminko se narodí zdravé a přisaje se k prsu. Ambulantní porod představuje alternativu pro určitou minoritní část pacientek. Nejrizikovější dobou porodu jsou první 2 hodiny po porodu, proto většina porodnic ve světě maminky po porodu 2 hodiny monitorují na porodním sále.
Chirurgické vyndání plodu
Císařskýřez je porodnická operace, během které je novorozenec vyňat z děložní dutiny chirurgickou sekcí. Vše probíhá při plné anestezii a matka zde neprožívá žádné porodní bolesti.
Plánovaný porod
Plánovaný porod se na první pohled příliš neodlišuje od tradičního porodu. Základní rozdíl spočívá v tom, že je rodičce uměle vyvolán. Matka, která má obavu z přenášení, nastoupí v den, který má ve své těhotenské průkazce označen jako termín porodu, do porodnice, kde jsou jí podány infuze a tak zvané provokačky. Do několika hodin poté porodí. Hlavní výhoda spočívá v tom, že se rodička nestresuje, když se v den termínu porodu nic neděje. A jak vypadá obrácená strana mince? Po těchto provokačkách rodičky mívají mnohem silnější bolesti, než je tomu v případě přirozeného porodu. Proto také v tomto případě lze využít možnosti epidurální anestezie. Látky urychlující příchod porodu se podávají i v případě, kdy rodičce odtéká nebo odtekla plodová voda, a nepřicházejí kontrakce. Tento druh porodu je obvyklou prevencí proti nežádoucím následkům přenášení. Jakmile žena přenáší déle než
V naší poradně s názvem BULKA V PODKOZI V LEVE BEDERNI KRAJINE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vera.
diky za odpoved je nutna neschopenka ziju sama tak hodne pocitam a za nemoc nic neni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Záleží jak velká bulka je a kde přesně je. Když bude řez dlouhý 1 až 2 cm, tak stačí jednodenní dovolená a týden s omezeným pohybem při úklonech a předklonech a to i v sedu na židli.
První doba porodní je fáze porodu, při níž dochází za pomoci děložních stahů k otevírání a zkracování děložního hrdla až do úplného zániku a vytvoření souvislého porodního kanálu. Je započata hormonem oxytocinem. Doba mezi stahy se postupně zkracuje a délka stahů prodlužuje, přesné časové parametry jsou však u každé ženy jiné. První doba porodní trvá zhruba 10–12 hodin u prvorodičky a 6–8 hodin u vícerodičky. V průběhu první doby porodní může dojít k prasknutí vaku blan a odtoku plodové vody. Nejpozději k tomu dojde během druhé doby porodní, častěji však bývá před jejím započetím porodníkem vak blan protržen.
Druhá doba porodní: vypuzovací
Druhá doba porodní je dobou vypuzování dítěte z dělohy. Žena cítí děložní stahy a silné nucení na tlačení. Před začátkem tlačení by měla být zašlá děložní branka (zbytek děložního hrdla), jinak hrozí poranění matky i dítěte, a měla by být dorotovaná hlavička, aby dítě vycházelo čelem k matčině hrázi. Rotování hlavičky probíhá mezi 1. a 2. dobou porodní a trvá déle, je-li dítě v takzvaném zádovém postavení (v děloze má zádíčka směrem k zádům matky). Je-li dítě v poloze záhlavím, dochází nejdříve k porodu hlavičky, poté ramínek a zbytku tělíčka, je-li dítě v poloze koncem pánevním, vychází nejdříve zadeček a nožičky. Dítě v poloze příčné nelze spontánně porodit, a tak dochází k operativnímu ukončení porodu (zpravidla plánovaný císařskýřez). Stejný postup bývá volen i u dítěte větší hmotnosti v poloze koncem pánevním. Trvá-li druhá doba porodní déle než dvě hodiny nebo hrozí-li kyslíkový nedostatek dítěte, přistupuje porodník k použití kleští či vacuumextractoru, případně se provede akutní císařskýřez.
Třetí doba porodní: porod placenty
Placenta se odloučí a vyjde během několika minut až několika hodin po porodu dítěte. Nevyjde-li, musí být odstraněna chirurgicky pod narkózou.
V naší poradně s názvem TŘÍSELNÁ KÝLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
jak mám ošetřit řez klasickou operací jsem 4 dny po operaci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V prvních dnech se čištění kůže kolem řezu provádí měkkým sterilním (vyvařeným v 90°C) hadříkem nebo gázou. Nejprve se hadřík nebo gáza namočí v mýdlové vodě nebo ve směsi sterilní převařené vody a soli. Pak se opatrně otře nebo tupuje pokožka kolem rány. Nepoužívejte běžné čisticí prostředky na pokožku, jako jsou antibakteriální mýdla, alkohol, jód nebo peroxid. Mohou poškodit kůži v ráně a zpozdit hojení. Také nedávejte žádné mléko, krém ani bylinný přípravek, dokud nejprve nejste zkontrolován u svého lékaře. Sprchovat se můžete od 4. dne po operaci. První vanu pak můžete dát nejdříve za měsíc od operace.
Pravidelně každý den kontrolujte stav jizvy. Pokud se v ráně a nebo v jejím okolí objeví některý z dále uvedených příznaků, tak ihned kontaktujte svého lékaře. Mezi rizikové příznaky patří:
- bolest, která se zhoršuje
- otok
- krvácení nebo vytékání hnisu
- zvyšování množství drenáže, která může být hustá, hnědá, zelená nebo žlutá)
- nepříjemný zápach z rány
- rána vypadá větší, hlubší, vysušená nebo je tmavá
- teplota přesahuje 37,8 °C po dobu delší než 4 hodiny.
Vyhněte se aktivitám, které by mohly namáhat svaly a pokožku v okolí rány. Předejdete tak nepříjemnému roztržení srůstající kůže.
Druh léčby testikulárních hrudek závisí na příčinách.
Léčba varikokély
Ve většině případů varikokély nevyžadují léčbu. Pokud máte varikokély a trpíte bolestmi nebo nepříjemnými pocity, můžete:
užívat léky proti bolesti, jako je paracetamol;
používat těsně přiléhající spodní prádlo, které nabízí oporu.
Pokud varikokéla způsobuje nadměrnou bolest či nepohodlí, může být doporučen chirurgický zákrok.
Chirurgie
K léčbě varikokél se obvykle používá chirurgická technika nazývaná embolizace varikokél. Pacienti jsou doporučeni k urologovi, který s nimi konzultuje výhody a rizika operace. Embolizace varikokél se obvykle provádí v lokální anestezii (znecitlivění postižené oblasti) ambulantně, nemusíte tedy po zákroku zůstávat v nemocnici. Chirurg bude používat zařízení s rentgenovými paprsky, které zavede malou trubičkou do postižených žil ve varlatech. Pomocí kovových cívek nebo speciální tekutiny dojde k zablokování žil. Krev se následně vyhýbá těmto zablokovaným žilám a dochází ke snížení otoku a odstranění varikokél.
Embolizace varikokél je velmi bezpečný postup, i když hrozí malé riziko infekce. Pokud se infekce vyskytne, může být léčena pomocí antibiotik. Mezi další možná rizika patří:
opětná tvorba varikokél;
necitlivost nebo bolest v šourku.
Některé varikokély vyžadují odlišný typ operace, a to v případě, kdy dojde k rozdělení rozšířených žil. Takový zákrok se již provádí v celkové anestezii. Lékař provede řez v třísle s následným vyhledáním a odstraněním rozšířených žilek. Více než 9 z 10 varikokél je úspěšně odstraněno pomocí tohoto chirurgického zákroku.
Léčba hydrokély
Hydrokéla u novorozenců obvykle mizí sama během prvního nebo druhého roku života. Léčba hydrokély je nutná pouze v případě, že přetrvává delší dobu nebo začne způsobovat nepříjemné příznaky. Hydrokéla u starších chlapců a mužů způsobuje bolest a nepohodlí.
Chirurgie
Pokud bude nutná léčba hydrokély pomocí chirurgického zákroku, provádí se v celkové anestezii takzvaná hydrokélektomie. Chirurg provede řez v šourku, aby odtekla tekutina dříve, než utěsní průchod mezi břichem a šourkem. Řez je utěsněn pomocí rozpustných stehů. Většina mužů se vrací domů velmi brzy po operaci. Stejně jako u embolizace varikokély je i u hydrokélektomie malé riziko infekce. Děti mohou brát antibiotika před nebo během zákroku, aby se zabránilo infekci.
Léčba epididymální cysty
Epididymální cysty obvykle nevyžadují léčbu. V případě, že jsou příznaky nepříjemné, může být pacient odkázán na urologa. Urolog vám doporučí další léčbu nebo může navrhnout chirurgické odstranění celé cysty pod celkovou anestezií.
V naší poradně s názvem ODSTRAŇOVÁNÍ VODY Z PLIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona Simkova.
Prosim jak se odstranuje voda z plic a je to bolestive ? Dekuji za odpoved,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Voda z plic se odstraňuje pomocí hrudní drenáže. Provádí se při lokálním znecitlivění. Mezi dvěma žebry se provede krátký řez skrz hrudní stěnu a vzniklým otvorem se vsune hadička, se krerou se vysaje všechna tekutina. Celý zákrok trvá minutu až dvě a nebolí.
Řez v březnu: V tomto ročním období experti doporučují u mahonie pouze omezený řez. Můžete odstranit například odumřelé a mrazem zničené větve a jejich části.
Řez v červnu: Po odkvětu, v červnu, můžeme u mahonie provést omlazující řez. V tomto případě seříznete přibližně 1/3 větví, rovnoměrně rozdělených po celém keři, ve výšce 40–50 cm. Nejlépe těsně nad pupenem, který ukazuje směrem ven. V následujícím roce seříznete polovinu starších větví, které ještě zbyly z minulého roku. A v dalším roce pak seříznete zbývající část větví mahonie. Po třech letech jste tak keř mahonie krásně omladili.
V naší poradně s názvem ŽLUČNÍKOVÉ KAMENY - ODSTRANĚNÍ BEZ OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sixtová.
Dobrý den, hledám středisko na odstranění žlučových kamenů rázovou vlnou, jsme z Prahy. Na internetu se mi zatím žádné pracoviště nepodařilo dohledat. Umíte poradit kde provádějí? děkuji s pozdravem Sixtová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Odstranění kamenů rázovou vlnou se odborně nazývá litotrypse extrakorporální rázovou vlnou. Rázová vlna není příliš vhodná k odstraňování žlučníkových kamenů. Mnohem širší uplatnění má v odstraňování kamenů v močových cestách. Žlučníkové kameny se nejčastěji odstraňují endoskopicky nebo otevřeným chirurgickým výkonem. Při šetrnějším endoskopickém výkonu se zavádí endoskopický nástroj přes kožní řez nebo přirozenou cestou přes vstup ústy. Cílem výkonu může být drcení kamene, jeho vynětí v celku a nebo odstranění celého žlučníku i s kamenem.
V Praze se léčbou pomocí rázové vlny zabývá Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde na tamní urologické klinice umožňují klientům neoperační léčbu a postup bez užití anestézie. Jde o jedno z nejlepších pracovišť tohoto typu. Primární zaměření tohoto pracoviště je na odstraňování kamenů z močových cest.
Jak již bylo zmíněno, tak na žlučové kameny se používá endoskop. Odborný název výkonu je ERCP - Endoskopická Retrográdní Cholangio-Pankreatografie. Nejlepším pracovištěm tohoto typu v Praze je Institut klinické a experimentální medicíny IKEM a tamní Klinika hepatogastroenterologie. Pracovní doba je dána rozpisem jednotlivých lékařů na ambulancích. Obvyklá pracovní doba je od 8.00 do 18.00 hod. Noví pacienti jsou přijímáni na ambulanci po předchozím objednání a na základě doporučení praktického nebo jiného odborného lékaře. Klinika je umístěna v areálu IKEM v bloku C, ve 3. patře a telefon pro objednání je 236 052 617.
Mnoho žen s epilepsií se obává, že mohou dostat záchvat v průběhu porodu. To je pochopitelný strach. Jak vaše těhotenství postupuje, dochází ke změnám v metabolismu. V devátém měsíci těhotenství je například krevní objem ve vašem těle o 50 % větší, než tomu bylo předtím. To znamená, že budou léky ve vašem těle více ředěny. Takže lékař bude během vašeho těhotenství sledovat hladinu léků v krvi, pokud by byla příliš nízká, může dávku zvýšit, což však může při námaze (zrychlení metabolismu) způsobit to, že u vás záchvat vznikne snadněji. Ale neznamená to, že musíte dostat záchvat během porodu, i když malé riziko tu existuje.
Co se stane, jestliže máte záchvat v průběhu porodu? Lékař vám může dát léky na zastavení záchvatu. Pokud to nefunguje, budete muset podstoupit císařskýřez, protože antikonvulziva někdy mohou snížit schopnost funkce svalů dělohy. Ale zpravidla většina žen s epilepsií rodí klasicky.
Všechna vyjmenované překážky se zdají být nepřekonatelné, ale nenechte se znepokojit. Většina žen s epilepsií je během těhotenství v pořádku. Vaše šance, že budete mít zdravé dítě, jsou velké, zvláště pokud budete konzultovat vše se svým lékařem. Řiďte se pokyny, které jste dostala, a pečujte o sebe.
První den se kojí maximálně čtyřikrát během 24 hodin. Druhý den alespoň šestkrát až osmkrát za 24 hodin. Třetí den kojíte osmkrát až desetkrát za 24 hodin.
Následující dny krmte své dítě dle jeho potřeby (na vyžádání), měla byste kojit střídavě z obou prsů po 10 minutách. Sama rozpoznáte, kdy chce vaše dítě pít. Některé děti chtějí být kojeny desetkrát až dvanáctkrát za 24 hodin. Jiné hodně spí, takže bude nutné je na pravidelné kojení budit, i když je to obtížné. Často se stává, že dítě mezi šestým a desátým dnem života vyžaduje častější kojení. Po propuštění z porodnice chce být dítě stále u vás. Při kojení ve druhém a čtvrtém dni můžete prodloužit délku kojení, aby se vašemu dítěti dostalo potřebné množství mléka. Taková situace se může opakovat i po pěti až šesti týdnech nebo třech až šesti měsících kojení. Podle váhového přírůstku poznáte, zda své dítě kojíte dostatečně. Vy sama nezapomínejte na dostatečný příjem tekutin, po každém kojení vypijte velkou sklenici vody.
Asi se ptáte, jak je možné, že je vaše mléko pro dítě dostatečnou výživou. Během těhotenství se mnhonásobně zvýšila hladina některých hormonů (estrogen a progesteron), ta se po porodu opět snížila a první místo zaujal hormon prolaktin, který může za tvorbu prvního mléka. Každé další následující kojení je založené na principu nabídky a poptávky, což si zajišťuje dítě samo, protože od narození po dobu 46 až 72 hodin vyžaduje opětovné sání co dvě hodiny. Problém s tvorbou mléka může způsobit císařskýřez nebo jiné zdravotní problémy. Pokud musí být dítě převezeno do jiné nemocnice, je potřeba, aby dítě mělo mléko své matky, i když budou odděleni. V tomto případě by měla matka začít co nejdříve mléko odsávat (odstříkávat), a to pravidelně šestkrát během 24 hodin. Také je důležité, aby bylo mléko odsáto alespoň jednou v noci, protože právě v tuto dobu nejvíce účinkuje hormon prolaktin.
Nebuďte zklamaná nebo nešťastná, když odsajete jen pár kapek. Každá kapka je vzácná. Odpočívejte, dodržujte pitný režim, buďte co nejvíce v pohodě a vše se zlepší.
Při každé návštěvě lékaře podstoupí těhotná žena vnitřní (pánevní, vaginální) vyšetření. Toto vyšetření se zaměřuje na možnou přítomnost infekce, na délku, polohu a pevnost děložního hrdla, stupeň rozevření a na to, je-li děložní čípek zkrácený. Pozorováním děložního hrdla a odběrem buněk z děložního hrdla v prvním trimestru můžeme vyloučit riziko rakoviny. Dosud není známo, že by infekce HPV měla nějaký vliv na průběh těhotenství. Lehké předrakovinové změny lékař pouze pozoruje, většinou zmizí samy. Těžké změny už je nutné odstranit operačně: „vypálením“ laserem, odstraněním pomocí zmrazení tkáně, odstraněním pomocí radiofrekvenční kličky nebo skalpelem. Odstranění radiofrekvenční kličkou je vhodné pro ženy, které ještě plánují těhotenství. Ostatní metody mohou vést k problémům s těhotenstvím a jeho udržením, pokud byly provedeny na mladých ženách. V případě, že nebylo možné uplatnit předchozí metody, doporučuje se odstranění dělohy – žena už by neměla plánovat další těhotenství. Špičaté kondylomy většinou rostou rychleji v průběhu těhotenství, po porodu dochází opět ke zlepšení.
Těhotná žena je pouze sledována a většinou je léčena až po ukončení šestinedělí. Odstranění výrazně viditelných kondylomů se doporučuje provést ještě před porodem, aby se snížilo riziko přenosu na dítě během porodu. Pokud měla matka rakovinu děložního hrdla, má dcera dvakrát větší pravděpodobnost, že bude mít problémy s HPV infekcí také. Císařskýřez žena podstoupí v případě, že kondylomy blokují porodní cesty.
Riziko přenosu HPV infekce na dítě je velmi nízké, i přesto se mohou objevit například bradavice v krku, hrtanu, průduškách či průdušnici. Ve velice vzácných případech se bradavice mohou objevit v očích nebo v oblasti pohlavních orgánů. Ženě hrozí větší riziko předčasného porodu, pokud podstoupila odstranění poruchových struktur na čípku vícekrát. V případě, že vám lékař najde HPV infekci, můžete jejímu samovolnému vymizení pomoci užíváním multivitaminových doplňků stravy, vysazením hormonální antikoncepce, používáním kondomu po dobu 2–3 měsíců a nekouřením cigaret. Můžete se nechat očkovat proti konkrétním typům viru HPV, které jsou obsaženy ve vakcíně. Očkování se ale nedoporučuje těhotným ženám. Pokud očkovaná žena zjistí, že otěhotněla, série dávek by měla být odložena na dobu po ukončení těhotenství.
Průběh poševního oparu u žen je stejný jako u mužů. Objevují se puchýřky na stydkých pyscích či kolem řitního otvoru, které se zvětšují, a po určité době dojde k jejich prasknutí, puchýře začnou vysychat a tvoří se strup, který posléze odpadá. Genitální opar se bohužel nevyhýbá ani těhotným ženám. Dojde-li k primoinfekci v I. trimestru těhotenství, může se zvýšit riziko spontánního potratu či může dojít k rozvoji různých vrozených vad plodu (především v oblasti mozku). Primární infekce ve II. či III. trimestru zvyšuje riziko předčasného porodu. K nákaze dítěte od matky může dojít i během porodu infikovanými porodními cestami. Pokud má tedy matka v období porodu výsev herpetických puchýřů, je indikován primární císařskýřez. V ostatních fázích onemocnění není důvod pro operační ukončení těhotenství a porod je veden vaginální cestou.
Virus vyvolávající pásový opar patří do skupiny takzvaných herpetických virů. Jeho blízcí příbuzní vyvolávají známé opary na ústech nebo genitáliích. Genitálie napadá vir Herpes simplex 2 projevující se nepříjemnými puchýřky v oblasti konečníku a přirození. K nákaze dochází převážně při souloži, a to přenesením viru z úst do intimních partií a naopak. U žen může navíc toto onemocnění zasáhnout také močový měchýř, u mužů zevní pohlavní orgány. Pokud tedy máte opary na pohlaví, raději se sexem počkejte, dokud se infikované partie zcela nezhojí, popřípadě použijte kondom.
Genitálními opary trpí více ženy. Důvodem je především to, že ženské přirození je vlhčí a teplejší než mužské, virus tak má u žen vhodnější podmínky pro rozvoj choroby. Zmiňovaný pohlavně přenosný neduh, s inkubační dobou dva až pět dnů, znepříjemňuje močení, narušuje sexuální život, zvyšuje riziko nákazy HIV. Nebezpečný je ale především v období těhotenství. Existuje zde totiž velká možnost nakažení a poškození plodu, při porodu se pak infekce může dostat z matky na novorozeně. Lékaři však v tomto případě zpravidla volí císařskýřez, aby nebezpečí předešli. Co se týká způsobů léčby, využívá se obkladů, sedacích koupelí i mastí/léků s protivirovými účinky. Dalším řešením je laser, který může doporučit gynekolog či kožní lékař. Herpes genitalis nelze trvale vyléčit. Periodicky se navrací v závislosti na spouštěcích faktorech.
Císařskýřez je porodnická operace, během které je novorozenec vybaven z děložní dutiny cestou chirurgicky otevřené břišní stěny. V roce 2004 bylo císařským řezem porozeno zhruba 16 % novorozenců. Indikací k císařskému řezu je celá řada. Obecně se rozlišují na plánované a neplánované, i u neplánovaných indikací je nutný souhlas rodičky. Samo přání rodičky vést porod císařským řezem by nemělo být důvodem, třebaže v zahraničí je i toto běžné; například v USA, kde jsou císařské řezy nejčastější, tak rodí zhruba 25 % žen, obvykle na vlastní žádost, aby se vyhnuly porodním bolestem. České zdravotnictví toto neuznává (mimo jiné i proto, že porod císařským řezem je pro ženu šestkrát rizikovější než porod přirozený) a důvodem k provedení císařského řezu jsou pouze zdravotní indikace.
