Arabské přísloví říká, že smrt je jediná spravedlnost. Přijde si pro každého bez ohledu na jeho postavení ve společnosti i množství peněz na kontě. Nikdo si nemůže být jistý, kdy přijde, ale všichni víme, že přijde. Každý člověk se na smrt připravuje jinak a stejně tak i okolí zemřelého. Vyrovnat se se smrtí ve svém okolí a hlavně v rodině je velmi těžké. Jedním ze způsobů smíření a přiznání si smrti zemřelého je pohřeb. V takovou chvíli nejbližší pozůstalí řeší, jaký pohřeb by si zemřelý přál, situaci ale mnohdy komplikuje, že málokdo zanechá přesné instrukce, jaký pohřeb si přeje. Rodina tak musí odhadovat přání zemřelého a zároveň u organizování pohřbu i vycházet z finančních prostředků, které má k dispozici.
Pohřební služba
Pod pohřební službou si lze představit společnost, jejíž hlavní náplní je pomáhat pozůstalým zorganizovat vše spojené se smrtí jejich blízkého. V České republice existuje mnoho takovýchto společností, takže pozůstalí, kteří pohřeb organizují, si mohou zvolit, na kterou pohřební službu se obrátí. Často ve výběru hraje roli dostupnost této firmy. Člověk ze severu Čech si pravděpodobně nevybere pohřební službu z Moravy, pokud si tedy nepřeje, uložit tělo zemřelého tam. Důležité při volbě firmy jsou i reference a finanční dostupnost. Pohřební služba má na starosti zajistit takové rozloučení se zemřelým, jaké si pozůstalí přejí. Zajišťuje vše od převozu těla až po poslední rozloučení. Pomáhá pozůstalým s výběrem parte, s květinovou výzdobou, zajištěním řečníka a dalšími věcmi.
V naší poradně s názvem PSYCHICKÉ PROBLÉMY DEPRESE LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vera Trojakova.
Dobrý den,mam velký problem se sestrou.Podle toho co jsem si přečetla tak ma asi silne deprese, nepracuje,prašky zapíjí alkoholem,je zla,vyhrožuje sebevraždou,po domě běha s nožem a vyhrožuje,mohla bych popisovat do nekonečna.Sama se lečit nechce,bojím se ,že někomu ublíží.Potřebovala bych poradit jak jí mám donutit léčit,třeba i právní cestou.Děkuji Trojáková Věra.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pouze policie a státní zástupce může nařídit ochrannou ústavní léčbu. Domluvte se na místní policejní stanici jak máte postupovat. Ačkoliv se zdá oznámení na policii nesourozenecké, tak v konečném důsledku, po zahájení protialkoholické léčby, bude mít tento krok pozitivní účinky na zdravotní stav vaší sestry.
Ve svém příspěvku LÉK PRADAXA A JEHO CENA PRO PACIENTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Hanzalová.
Dobrý den, mám dotaz. Užívala jsem lék Warfarin a nyní budu brát Pradaxu. A prosila bych od vás odpověď, čeho se mám vyvarovat při užívání Pradaxy. Zatím vím, že se mám vyhnout bylinkám třezalce a šalvěji. Ostatní bylinkové čaje můžu? Také kustovnice čínská a chia semínka nejsou vhodné? A co kolagen Q10 Omega3 mastné kyseliny?
Můžu multivitamíny s minerály? Na kosti potřebuji vitamín D3, který mi předepisovala doktorka. Neměla jsem ho skoro rok. Léky vhodné jsou typu Paralen, Panadol a Paracetamol?
A jak je to se stravováním? Můžu špenát,brokolici,salát,česnek a ostatní zeleninu, která se musí "hlídat" při užívání Warfarinu??
Děkuji za vaši odpověď, na co je třeba dávat pozor při užívání Pradaxy.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Tragan.
chtěl jsem užívat cejlonskou skořici na snížení cholesterolu , ale na obalu skořice je oznámení jako kontraindikace léky na ředění krve. Nyní užívám eliquis vztahuje se to i na tento lék /vadí 1 malá lžička skořice obden /?
Citáty se často volí v případě, kdy chcete vyjádřit hlubší myšlenku, víru nebo životní postoj zesnulého. Citát na smuteční stuhu by měl být srozumitelný, krátký a důstojný.
Inspirativní citáty vhodné na smuteční stuhy
A přišla dlouhá noc – a po ní žádné ráno...
Žít je tak složité a umřít tak prosté...
Po utrpení – klid.
Co vděkem za lásku a péči Tvou Ti můžem dát, hrst květů naposled a pak jen vzpomínat.
Nemáme moci, abychom Tě zdrželi, máme jen své slzy...
Vše zmizí, jen stopy Tvé práce a lásky zůstanou.
Kdo v srdcích žije – neumírá.
Život měříme skutky, a ne časem.
Žádná smrt nemůže být zlá, které předchází dobrý život.
Buď vůle Tvá...
A láska zůstala – ta smrti nezná.
Tvůj hlas se ztratil, Tvůj úsměv vítr vzal a nám jen bolest zanechal.
Každému z nás je souzen jen doušek z poháru věčnosti.
Nemůže být zapomenut, kdo kolem sebe tvořil krásu, která zůstává.
Netruchleme, že jsme ji ztratili, buďme vděční, že jsme ji měli.
Život je poznání, loučení a vzpomínání.
Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas.
Statečně bojoval, aby byl déle s těmi, co měl rád.
Modelový příklad z dopravní kontroly – právní dohry
Řidič osobního automobilu se vrací domů krátce po půlnoci z rodinné oslavy. Během večera vypil dvě piva a domnívá se, že je již v pořádku. Před jízdou řešil, jak zamaskovat alkohol v dechu, použil žvýkačku i ústní sprej a cítil se jistý, že dechová zkouška vyjde negativně.
Při silniční kontrole je vyzván k dechové zkoušce. První měření ukáže hodnotu 0,38 ‰, opakované měření po několika minutách 0,36 ‰. Policista řidiči vysvětluje, že přístroj neměří pach z úst, ale alkohol vydechovaný z plic, tedy skutečný obsah alkoholu v krvi.
Řidič argumentuje, že pil jen malé množství alkoholu a snažil se zjistit, jak nejrychleji odbourat alkohol. Tyto argumenty však nemají na další postup policie žádný vliv. Hlídka sepíše oznámení o přestupku a věc postupuje do správního řízení.
Zahájení správního řízení
Po několika týdnech obdrží řidič dopis od příslušného správního orgánu obce s rozšířenou působností. V oznámení je uvedeno:
popis skutku a naměřené hodnoty alkoholu
právní kvalifikace přestupku
výzva k vyjádření nebo k osobnímu jednání
Řidič má možnost se vyjádřit, navrhnout důkazy nebo se nechat zastoupit advokátem. Samotný fakt, že se cítil střízlivý, však není polehčující okolností.
Rozhodnutí úřadu a sankce
Správní orgán po vyhodnocení spisu rozhodne o vině. V tomto modelovém případě uloží:
pokutu ve výši 3 000 Kč
6 trestných bodů do bodového systému
zákaz řízení na 6 měsíců
Rozhodnutí nabývá právní moci, pokud se řidič neodvolá. V případě odvolání může být řízení prodlouženo o několik měsíců, přičemž výsledek bývá často stejný.
Dopady do praxe
Po dobu zákazu řízení nesmí řidič usednout za volant žádného motorového vozidla. Porušení zákazu by znamenalo další, mnohem přísnější postih. Po uplynutí zákazu musí řidič:
odevzdat a znovu vyzvednout řidičský průkaz
počítat s evidencí bodů v registru řidičů
u opakovaného přestupku riskovat delší zákaz nebo vyšší pokutu
Z právního hlediska je tak zřejmé, že snaha maskovat alkohol v dechu nevede k žádné výhodě. Jakmile je alkohol v krvi prokázán, následuje správní řízení s konkrétními a citelnými následky, které mohou řidiče ovlivnit ještě dlouho po samotné kontrole.
Při psaní smuteční řeči se zaměřte na vztah k zesnulému, jeho životní hodnoty a společné vzpomínky. Pomoci mohou vzorové smuteční řeči, ale výsledný text by měl být osobní a upřímný.
Existují smuteční řeč na pohřbu vzory?
Ano, existují smuteční řeč na pohřbu vzory i pohřební řeč vzory pro různé situace – pro maminku, tatínka, babičku, dědečka, partnera nebo sourozence. Slouží hlavně jako inspirace.
Jak dlouhá má být smuteční řeč?
Ideální délka smuteční řeči na pohřbu je přibližně 3–5 minut. Kratší projev bývá srozumitelnější a důstojnější než dlouhé vyprávění.
Co říci na závěr smuteční řeči?
Závěr smuteční řeči by měl být klidným rozloučením – například větami typu „Navždy zůstaneš v našich srdcích“ nebo krátkým citátem či veršem.
Jaký je rozdíl mezi smuteční řečí a pohřebním proslovem?
V praxi se pojmy smuteční řeč, pohřební řeč a smuteční proslov používají jako synonyma. Všechny označují projev pronesený při posledním rozloučení.
Jak napsat smuteční řeč pro maminku nebo tatínka?
Smuteční řeč pro maminku či smuteční řeč pro tatínka bývá velmi osobní. Zaměřte se na jejich roli v rodině, lásku, obětavost a společné chvíle. Vzor smuteční řeči pro maminku může pomoci s formou.
Hodí se do smuteční řeči básně?
Ano, smuteční básně k pohřbu nebo krátké verše mohou projev citlivě doplnit. Doporučuje se ale použít maximálně jednu báseň nebo citát.
Co říci na smuteční hostině?
Na smuteční hostině (karu) se obvykle pronáší krátký proslov na smuteční hostině nebo poděkování za účast na pohřbu. Stačí několik vět vyjadřujících vděčnost a vzpomínku na zesnulého.
Je lepší smuteční řeč improvizovat, nebo si ji připravit?
Smuteční projev by měl být vždy připravený předem. Improvizace může vést k nechtěným emocím nebo nevhodným formulacím.
Může smuteční řeč zaznít i v kostele?
Ano, existuje i smuteční řeč v kostele – vzor. Projev by měl respektovat prostředí, být klidný a důstojný, bez příliš osobních nebo kontroverzních pasáží.
Smuteční hostina (také nazývaná kar) není nezbytnou součástí pohřbu. Pokud se koná, tak vždy až po pohřebním obřadu a obvykle se jí účastní jen úzká rodina a nejbližší přátelé. Hostů ale může být samozřejmě více, vždy záleží na rozhodnutí rodiny, která hostinu obvykle pořádá. Pohřební hostina je pořádaná na počest zesnulého. Na pohřební hostinu se zve předem, není ale nutné, aby na hostinu šli všichni, kteří se účastnili pohřebního obřadu. Obvykle se pozvánka k hostině přiloží ke smutečnímu oznámení. Hostina se zpravidla koná někde blízko obřadní síně, pokud je ve větší vzdálenosti, musí pořádající zajistit i odvoz pro hosty.
Smuteční hostina může mít několik rozdílných průběhů. Může se jednat jen o krátké setkání pozůstalých, při kterém se připije na počest zesnulého. Obvykle takové setkání trvá asi hodinu a není pro něj nutné pořádat žádný raut. Postačí jen nějaké maličkosti k vínu (víno by se také nemělo dolévat, je to opravdu jen krátké setkání). Další možností je uspořádat hostinu v blízké restauraci, taková hostina se obvykle skládá z přípitku na počest zesnulého, krátkého oběda, případně malého zákusku. Ani toto setkání se příliš neprodlužuje. Některé rodiny dávají přednost ale domácí hostině, která se koná většinou v domě zemřelého, o hostinu se postarají opět její pořádající. Jídlo můžou dodat příbuzní, nebo se může objednat. Vždy záleží na rozhodnutí pořádajících. Tento typ hostiny se může protáhnout i na několik hodin.
Ukázka řeči na smuteční hostině
Drahá rodino a přátelé,
Děkujeme Vám, že jste dnes s námi sdíleli náš žal. Naše maminka by jistě byla šťastná, kdyby věděla, kolik lidí se dnes sešlo, aby si ji připomnělo a vyjádřilo jí úctu. Všem nám byla blízká srdci a věřím, že na ni nikdo z nás nezapomene. Věnujme ji teď, prosím, tichou vzpomínku a pozvedněme sklenku a připijme si na naši milovanou matku, sestru, babičku i přítelkyni. Vždy budeš v našich srdcích.
Pohřební řeč je způsob, jak vyjádřit úctu zesnulému, připomenout jeho život a osobnost, sdílet vzpomínky a poděkovat mu za to, co pro nás znamenal. Zároveň má přinášet útěchu pozůstalým a dát celému obřadu osobní, lidský rozměr.
Dnes nás sem do těchto smutných míst přivedla ztráta blízké osoby. Náš svět opustila žena, která celý svůj život zasvětila své rodině a péči o druhé. Stejně jako naše oči se zalévají slzami při vzpomínce na paní Alenu Černou, tak i její oči plakaly v jejích posledních chvílích při pomyšlení, že nás navždy opouští. Až do poslední chvíle měla na srdci jen naše blaho, a stejně jako celý svůj život, tak i před smrtí myslela jen na druhé. Teď nás navždy opustila a její místo v našich srdcích je na jednou tak prázdné. Vzpomínky, které nám na ni zůstaly, jsou naší jedinou útěchou. Každý, kdo ji znal, se mnou bude jistě souhlasit, že by si nepřála, abychom nad jejím odchodem prolévaly potoky slz. Byla by raději, kdybychom se usmály při vzpomínce na ni. Náš úsměv jí byl vždy bližší než naše slzy, a proto i teď provázejme její rozloučení úsměvy při připomínce jejího života.
Má milovaná babička se narodila v roce 1940. Většinu dětství se starala o svých pět mladších sourozenců, které měla velmi ráda. Po skončení základní školy si zvolila svůj životní směr, přála si být květinářkou. Květiny milovala od dětství a neuměla si představit, že by pracovala v jiném oboru. Po dokončení školy si našla práci v oboru a snila svůj sen o tom, že jednou si otevře i vlastní podnik. Svůj sen nakonec také uskutečnila, i když jí to stálo mnoho úsilí, vynaložené práce nikdy nelitovala. Pro mnoho práce neměla příliš čas na zábavu, a tak uvítala, když jí nejlepší kamarádka seznámila s mladým zedníkem. Z jejich vztahu se vyklubala pravá láska, která s sebou přinesla i velké radosti v podobě tří synů Václava, Karla a Josefa. Má babička spolu s dědečkem usilovně pracovali, aby se jejich děti měly dobře, bohužel jim ale na samotné děti moc času nezbývalo. Synové jim rychle odrostli a založili vlastní rodiny. Nikdo nemohl být pyšnější než má babička, když viděla, jak její synové dosahují úspěchu v pracovním i osobním životě. Radovala se, když jí postupně vkládali do náruče další a další vnoučata. Nakonec se z ní stala sedminásobná babička vnoučat Alenky, Jozífka, Martinky, Davídky, Filípka, Matýska a Vašíka. O vnoučátka se babička starala vzorně, užívala si je a velmi milovala, vynahrazovala si, co jako maminka zameškala. I pro nás, vnoučata, byla někdy více matkou než babičkou. Pomáhala nám se vším, co nás trápilo, utěšovala nás při různých bolístkách, učila nás číst i psát, pomáhala nám vyrovnat se se všemi problémy dospívání, učila nás jak jednat s lidmi a jak se starat o přírodu tak, aby nám to jednou vrátila,
Smuteční řeč je pravděpodobně asi jedním z nejsložitějších slohových útvarů právě pro jeho emocionální zaměření. Jistě není třeba zdůrazňovat, že smuteční řeč je určená na pohřby.
Při pohřbu se může rodina obránit na profesionálního řečníka, který ve svém projevu může vycházet z projevu, který mu připraví rodina, nebo může říct svou vlastní řeč. Většinou se pak jedná o univerzální projev, který jen doplní konkrétními událostmi ze života zemřelého.
Druhou variantou je, že na smuteční slavnosti promluví někdo z pozůstalých, většinou to bývají nejbližší příbuzní, kteří si svůj projev také sami připraví. Napsat smuteční projev není jednoduché. Vždy záleží na vztahu mluvčího k zemřelému a na přístupu, který řečník zvolí. V podstatě není přesně vymezené, jak musí projev vypadat, klidně může být i nekonvenční, základním pravidlem ale je, že by měl být plný opravdu upřímné účasti.
Je několik bodů, které by se v projevu asi měly objevit, ale myslím, že nejsou vždy podmínkou. Také je na řečníkovi, jakou jejich formu zvolí.
Při smuteční řeči není vhodné zdůrazňovat záporné vlastnosti zemřelého (pokud si to rodina vyloženě nepřeje).
Při smutečním proslovu by řečník měl jistě vyjádřit nejen soustrast pozůstalým, ale také by je měl ujistit o tom, že v tom nejsou sami. Měl by se snažit jim pomoci ulehčit v bolesti.
Řečníci se často ve svých projevech uchylují k různým neupřímným a prázdným klišé, které zesnulého nijak nepřiblíží a ani to na nikoho nezapůsobí. Naopak je vhodné využívat v projevu vzpomínky na život zemřelého a na jeho životní postoje.
Také je třeba si uvědomit, že smuteční projev je určen pro pozůstalé, ne pro zemřelého, proto by celý proslov měl směřovat k nim. Jim má tato řeč pomoci překonat bolest. Řečník by vždy, ať už pochází z rodiny, nebo ne, měl v prvním řadě myslet na nejbližší příbuzné, a proto by zrovna je měl oslovit vždy jako první. U smutečního řečníka se předpokládá, že v projevu nebude zdůrazňovat svůj zármutek. Samozřejmě při projevu na pohřbu blízkého příbuzného (matky, otce, syna, dcery...) se tomu nelze zcela vyhnout. Vždy je ale třeba uvědomit si, že i pro další příbuzné je ztráta milované osoby těžká.
Smuteční projev by měl být na určité úrovni a měl by být vždy předem připraven a nikdy by neměl být výsledkem improvizace, která by mohla způsobit, že by zaznělo něco, co není vhodné. I pokud řečník umí svůj projev zpaměti, může si s sebou vzít desky (tmavé barvy) s připraveným projevem (kdy by zapomněl, nebo v rozrušení nevěděl, jak dál pokračovat). Také je třeba si uvědomit, že cílem smuteční řeči není informovat o všech událostech ze života zesnulého. Při
Závěr může obsahovat poděkování zesnulému za to, co pro rodinu znamenal, nebo vyjádření naděje na klidný odpočinek. Někdy se používá citát či krátká báseň.
Příklad závěrečné věty:
„Děkujeme mu za lásku, kterou nám dával, a za všechno, co nás naučil.“
Vzorová smuteční řeč slouží jako opora pro ty, kteří si kladou otázku, jak napsat smuteční řeč. Nejde o mechanické čtení textu, ale o strukturu, která pomůže myšlenkám plynout a zachovat důstojnost projevu.
Osnova smuteční řeči
Poděkování přítomným za účast a podporu
Oslovení pozůstalých a smutečních hostů
Základní informace o zesnulém (životopis, rodina)
Připomenutí povahových rysů, hodnot a činů
Vyjádření bolesti, ale i vděčnosti za společný čas
Závěrečné rozloučení, případně verš či citát
Obecný příklad smutečního proslovu
Vážení pozůstalí, vážení smuteční hosté,
dnes se loučíme s člověkem, který zanechal hlubokou stopu v našich životech. Jeho laskavost, pracovitost a lidskost zůstanou navždy součástí našich vzpomínek. Děkujeme mu za vše, čím nás obohatil, a v tichosti mu přejeme klidný odpočinek.
Frustrace je stav závažného neuskutečnění našich potřeb, které jsou pro každého individuální: jednoho tedy může frustrovat něco, co druhého nechá v klidu. Například pro někoho je frustrující přestávka před písemným testem, pro jiného čekání na výsledky a pro dalšího oznámení špatných známek. Frustrovaní můžeme být z opakovaného odmítnutí nebo z výzvy, která přesahuje naše schopnosti. Ovšem nejen naše potřeby rozhodují o tom, co nás frustruje a co nás ještě nechá v klidu. Dalším faktorem je frustrační tolerance, která představuje míru odolnosti jedince. Ač je dvěma lidem stejná situace skutečně nepříjemná, ten s vyšší mírou frustrační tolerance ji snáší nepochybně lépe. Pokud tomuto stavu čelíme častěji, frustrační tolerance se zvyšuje. Postupně začneme rozdělovat věci na podstatné (velké), na nichž nám skutečně záleží, a na nepodstatné (malé), kvůli nimž nemá smysl se rozčilovat. Frustraci lépe snáší dospělí než děti nebo starší osoby. Frustrující situace se také mnohem lépe překonává, pokud se v tomto stavu ocitne více osob. Člověk pak nemá pocit, že je na vše sám.
Deprivace označuje nedostatečné uspokojení důležité psychické či fyzické potřeby jednotlivce. Nejčastěji bývá česky popisována jakožto citové strádání, tedy jakýkoliv nedostatek citu a emocí pociťovaný jednotlivcem. Může se jednat o nedostatek prokazovaného a vnímaného osobního respektu, pociťovaného bezpečí, sdílené lásky nebo vzájemných sociálních vazeb, ale i osobního strádání z nedostatku dalších smyslových podnětů. Deprivaci lze také vnímat a chápat jako skrývání či odpírání zájmu. Tím, že před někým skrýváme ochotu a porozumění mu naslouchat a pomoci, přestože je v naší moci podporu dávat, vyvoláme v tom druhém strádání. Odpíráme-li (skrýváme-li) někomu lásku, přátelství, zájem, naslouchání, tedy to, na co by měl mít z naší strany nárok, posilujeme v něm pocity zklamání a deziluze a nedostatku.
Stres je funkční stav živého organismu, kdy je tento organismus vystaven mimořádným podmínkám (stresorům), a jeho následných obranných reakcí, které mají za cíl zachovat homeostázu a zabránit poškození nebo smrti organismu. Stres je odpověď, která v sobě zahrnuje jak fyzické, tak i psychické složky. Jinými slovy, stres je stav organismu, který je obecnou odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž – fyzickou nebo psychickou. Při stresu se uplatňují obranné mechanismy, které umožňují přežití organismu vystaveného nebezpečí.
K nezvyklé „epidemii“ amputací penisů došlo v 70. letech v Thajsku, kdy se objevilo několik případů žen trestajících nevěrné muže právě odstřihnutím či uříznutím jejich penisů. Objevilo se zhruba 100 případů tohoto partnerského trestu. V Thajsku se vysoce cení manželská věrnost. V médiích se objevily i názory významných postav thajského života, které takový trest označovaly za opodstatněný. To způsobilo, že ani jeden z 18 poškozených mužů nepodal na svou ženu trestní oznámení. Čin probíhal obvykle tak, že ženy nevěrníky překvapily ve spánku. Amputovaná část těla po samotném aktu často putovala ven z okna, což v Thajsku znamená do prostoru, kde operuje domácí drůbež, především všudypřítomné kachny. Řadu penisů se tak nepodařilo nikdy dohledat. Thajští chirurgové v řešení případů nápravy oddělení penisu získali díky řadě příležitostí poměrně velkou praxi. Ani tak ovšem nejde o jednoduchý zákrok, který by se dal provést jen tak bez přípravy.
Praktický postup: jak podat žádost a co očekávat (krok za krokem)
Krok 1: Domluvte se s ošetřujícím onkologem/radioterapeutem — získejte lékařskou zprávu doporučující lázeňskou péči.
Krok 2: Požádejte praktického lékaře nebo specialistu o vystavení návrhu na lázeňskou péči a odeslání návrhu do vaší zdravotní pojišťovny.
Krok 3: Revizní lékař pojišťovny posoudí návrh; v případě schválení vám pojišťovna zašle pozvánku/oznámení a lázně potvrdí termín nebo nabídnou alternativu.
Krok 4: Před nástupem se ujistěte o potřebné dokumentaci (identifikace, seznam léků, seznam alergií, poslední výsledky vyšetření).
Krok 5: Během pobytu probíhá vstupní vyšetření, sestavení individuálního plánu a pravidelná revize postupu.
Smuteční verše a básně jsou neodmyslitelnou součástí smutečních oznámení, parte i samotných smutečních řečí. Slouží k poetickému a citlivému vyjádření ztráty, bolesti i lásky k člověku, který odešel.
Dobře zvolený smuteční verš dokáže vystihnout charakter zesnulého, jeho životní hodnoty i vztah, který k němu pozůstalí měli. Zároveň pomáhá vyjádřit emoce, které se v těžkých chvílích často nedají říct běžnými slovy.
