Parkinsonova choroba je způsobena postupným poškozením nebo zhoršením stavu neuronů (nervových buněk) v oblasti mozku, která je známá jako substantia nigra. Pokud mozek funguje normálně, produkují tyto neurony chemickou látku (dopamin). Dopamin je takzvaný chemický posel umožňující komunikaci mezi substantia nigra a jinými oblastmi mozku, známými jako striatum korpus. Tato komunikace zajišťuje hladké a vyvážené pohyby svalů. Nedostatek dopaminu vede k abnormálnímu nervovému fungování způsobujícímu ztrátu schopnosti ovládat pohyby svého těla.
Stále není způsob, kterým by se dalo zabránit Parkinsonově chorobě, ale existuje několik možností léčby, včetně farmakoterapie nebo chirurgie. Tyto možnosti snižují příznaky, takže je život s nemocí jednodušší.
Lékař od vás bude chtít popis projevujících se příznaků a provede neurologické vyšetření, které je založeno na otázkách a testech zjišťujících nervovou aktivitu. Lékař bude sledovat vaši pohyblivost, kontrolovat svalovou sílu, reflexy a zkontroluje i zrak. Také vám bude klást otázky týkající se nálady. Neexistují žádné laboratorní nebo krevní testy, které by pomohly lékaři diagnostikovat Parkinsonovu nemoc. Provádějí se tedy testy, které vyloučí jiná onemocnění projevující se podobnými příznaky.
Zjištění dlouhodobého, progresivního onemocnění vám změní život. Určitě se u vás dostaví takové pocity jako vztek, strach, smutek nebo obavy.
Nikdy se přesně neví, jak konkrétní onemocnění bude pokračovat, ale obvykle nemoc postupuje pomalu. Lidé často žijí s minimálními příznaky (třes) několik let.
Pacienti s Parkinsonovou chorobou mohou pokračovat v práci. Zhoršení nemoci pak vede ke změně způsobu práce.
Je důležitá aktivní role zdravotní péče, zjištění informací o nemoci a nalezení přínosné léčby, která je vhodná pro konkrétního jedince.
Pacienti s Parkinsonovou chorobou mívají deprese. Pokud cítíte smutek nebo beznaděj, poraďte se se svým lékařem nebo odborným poradcem. Často pomáhají i léky (antidepresiva).
Parkinsonova choroba nepostihuje jen samotné pacienty, ale ovlivňuje i jejich blízké okolí.
V naší poradně s názvem PORUCHY JAZYKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Králová.
Můj 75letý otec má tmavě červený jazyk a neustále ho samovolně vyplazuje aniž by to sám registroval.Mate s tím někdo nějakou zkušenost?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Za nevědomé vyplazování jazyka může třeba parkinsonova choroba. Abyste zjistili pravou příčinu a našli účinou léčbu, tak vyhledejte ordinaci geriatra a tam s otcem dojděte. Geriatr je lékař specializující se na nemoci stáří a dokáže vás správně nasměrovat.
Jaký je rozdíl mezi třesem a Parkinsonovou chorobou?
Nejčastější příčinou mimovolního třesu je stav nazývající se základní třes. Základní třes a Parkinsonova choroba patří mezi poruchy hybnosti. Porucha hybnosti je definována jako nemoc či zranění, které zasahuje do pohybu jedince. Základní třes a Parkinsonova choroba mají různé příčiny, ale někdy může dojít k jejich záměně, jelikož mají mnoho společných projevů.
Základní třes je onemocnění systému nervů v těle, charakteristickým rysem je třes. Mezi nejčastěji zasažené oblasti patří ruce, paže, hlava a někdy i hlas. Neovlivňuje délku života, ale může mít vliv na mnoho aktivit, například psaní a stravování.
Příznaky základního třesu:
mimovolní třes objevující se na krátkou dobu;
roztřesený hlas;
kývání hlavou;
záškuby (samovolné pohyby), které jsou zhoršeny v období emocionálního stresu;
záškuby zhoršující pohyb;
třes;
problémy s rovnováhou.
Parkinsonova choroba je chronické progresivní mozkové a nervové onemocnění postihující oblast nervových buněk (neuronů) v oblasti mozku (substantia nigra). Tyto buňky podporují výrobu dopaminu, což je chemický přenašeč signálu mezi oblastmi mozku. Tyto signály při normální funkci koordinují hladký a vyrovnaný pohyb svalů. Parkinsonova choroba způsobuje odumírání neuronů, což vede k nedostatku dopaminu v mozku. Ztráta dopaminu pak vede ke ztrátě schopností ovládání těla.
Příznaky Parkinsonovy choroby:
svalová ztuhlost;
záškuby (samovolné pohyby);
zpomalení pohybu a postupná ztráta spontánní aktivity (Bradykineze);
V naší poradně s názvem PARKINSONOVA NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Gazdík.
Léčí se v Lázních Poděbradech i Parkinsonova nemoc v komplexní lázeňské léčbě ? Obsahuje léčebná voda jod? Děkuji za odpovědi.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Parkinsonova nemoc se léčí komplexní lázeňskou péčí v těchto lázních:
Bechyně-Buchlovice
Františkovy Lázně
Hodoní
Jáchymov
Janské Lázně
Karlova Studánka
Karlovy Vary
Karviná
Klášterec nad Ohří
Klimkovice
Konstantinovy Lázně
Kostelec u Zlína
Lázně Bělohrad
Lázně Bohdaneč
Lázně Kundratice
Lázně Kynžvart
Lázně Libverda
Lázně Toušeň
Lednice
Luhačovice
Mariánské Lázně
Mšené-lázně
Ostrožská Nová Ves
Poděbrady
Slatinice
Teplice
Teplice nad Bečvou
Třeboň
Velichovky
Velké Losiny
Vráž
Ze seznamu je patrné, že i Poděbrady jsou vhodné. Zda-li léčivá voda v Poděbradech obsahuje jód není známo. Promluvte si se svým neurologem o možnostech lázeňské léčby ve vašem konkrétním případě. Pro přidělení lázní budete muset mít doporučení od svého neurologa.
Jak poznat, že potřebuji hlubokou mozkovou stimulaci?
Existuje mnoho otázek týkajících se použití hluboké mozkové stimulace k léčbě Parkinsonovy choroby. Tyto otázky by měly být projednány s odborníkem na poruchy hybnosti nebo se speciálně vyškoleným neurologem. Jestliže léky dostatečně pomáhají, chirurgický zákrok se nedoporučuje. Pokud však léky nepomáhají nebo je nutné odbourat závislost na nich, je třeba brát chirurgický zákrok v úvahu. Poraďte se s odborným lékařem, jestli je právě pro vás ideální hluboká mozková stimulace.
V naší poradně s názvem JAK SE POZNÁ PARKINSONOVA NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hlavatý Ladislav.
Prosím, jak se pozná Parkinsonova nemoc?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Častým projevem parkinsonovy choroby jsou třes či pocity únavy a ztuhlosti v končetinách a zádech. Také křeče, častější zácpa a problémy se spaním. Následuje zpomalení chůze a zhoršená mimika. Jedním z prvních varovných signálů může být klidový třes rukou, zhoršení čichu a chuti. Zpočátku může třes postihnout jen jednu končetinu a teprve postupem času postihuje obě strany. Často třesem trpí horní a dolní končetiny křížem, tedy například pravá ruka a zároveň levá noha. Parkinsonický třes může zachvátit taky jazyk, rty a krk.
Onemocnění se potvrdí vyšetření mozku lékařem neurologem.
I když výzkum Parkinsonovy choroby učinil značný pokrok, stále není žádný známý lék nebo způsob, jak této nemoci zabránit. Existuje však naděje, že genetické nebo environmentální příčiny budou identifikovány a budou objasněny přesné účinky mozkových funkcí. Pozoruhodné úspěchy současného výzkumu jsou reálnou nadějí pro budoucnost. I když neexistuje žádný lék na Parkinsonovu chorobu, pomáhá rozpoznání jednotlivých symptomů a určení adekvátního průběhu léčby. Většina lidí s touto nemocí tak žije příjemný a bohatý život.
V diskuzi PARKINSONOVA NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.
Vážená paní MAJKO
Když jsem já potřeboval poradit tak se mi nikdo neozval,takže
jsem jel do lázní Velké LOSINY.Pro mne byly sice trochu vzdálené,
ale všechno bylo nejlepší OK . Sice tam nebyl žádný pacient s naší
nemoci ,ale cvičeni a voda v bazénu bylo úžasné
Můj telefon 731431359 MNĚTE SE PĚKNĚ
Jaroslav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela.
velke losiny-kolik hradi pojistovna?kolik ja musim priplatit?dik
Průvodce snímků je osvědčená forma cíleného uvolnění, která pomáhá k vytvoření harmonie mezi tělem a myslí. Tato harmonie následně vede k duševnímu úniku. Je to technika, která představuje silnou psychologickou strategii zvyšující zvládání dovedností. Mnoho lidí trpících Parkinsonovou chorobou má pocit ztráty kontroly, strachu, paniky, úzkosti, bezmocnosti a nejistoty. Tato metoda pomáhá lidem s překonáním depresí, hněvu, bolesti, stresu, nespavostí a dalšími problémy, které jsou spojené s nemocí a lékařskými nebo chirurgickými postupy.
Existují čtyři hlavní příznaky Parkinsonovy choroby a těmi jsou:
třes ovlivňující ruce, paže a nohy;
ztuhlé svalstvo;
pomalá pohyblivost;
problém s koordinací (rovnováhou), zejména při chůzi.
Třes bývá tím prvním příznakem Parkinsonovy choroby, kterého si povšimnete. Patří sice mezi nejběžnější příznak tohoto onemocnění, ale ne u každého se musí projevit. Třes se objevuje na jedné ruce, noze nebo jen na jedné straně těla. Nejvíce se projevuje pravděpodobně po ránu, kdy je končetina zatuhlá. Zlepšení lze dosáhnout pohybem končetin.
Parkinsonova choroba však postihuje všechny svaly těla, což vede i k takovým problémům, jako jsou obtíže s polykáním nebo zácpa. V pozdějším stadiu onemocnění mají pacienti ztuhlý nebo prázdný výraz v obličeji, potíže s mluvením a další komplikace. Může dojít ke sníženým duševním schopnostem (demence). Příznaky se často objevují mezi 50 a 60 lety, ale mohou se objevit i dříve.
V naší poradně s názvem CHOROBA PERENOSPORA VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník .
Modrá skalice se používá na postřik proti plísním a má stejné účinky jako Kuprikol nebo Champion. Modrá skalice se aplikuje v kombinaci s jedlou sodou nebo hašeným vápnem, tvoří se takzvaná jícha. Postřik je lepší aplikovat v podvečerních nebo ranních hodinách. Za plného slunce hrozí popálení listů. Zde jsou dva návody, jak postřik připravit:
Burgundská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody. V druhé nádobě se rozpustí 140 g krystalické sody také v pěti litrech vody. Oba roztoky se těsně před použitím smísí tak, že se roztok skalice přilévá do roztoku se sodou, ne naopak. Pak se směs neboli burgunská jícha hned aplikuje na list postřikem.
Bordeauaxská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody a v jiné nádobě se rozpustí 150 g hašeného vápna také v pěti litrech vody. Po vychladnutí se oba roztoky smísí přiléváním skalice do vápna. Po tomto smísení je potřeba změřit pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. PH musí být mírně zásadité kolem hodnoty 8. Zásaditost se zvýší přidáním vápna. Správně připravená jícha je modrá a po usazení je čirá. Musí se spotřebovat do 24 hodin. Při přípravě i při aplikaci se používají nekovové nádoby. Postřik se nesmí dostat na švestky, které spálí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřina.
Parkinsonova nemoc byla poprvé popsána v roce 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem a přeložena do češtiny jako obrna třaslavá. Ve skutečnosti se ale o obrnu nejedná, a tak byla později přejmenována podle svého objevitele. Při tomto onemocnění dochází k úbytku nervových buněk části středního mozku zvané černá substance (substantia nigra). Tyto buňky jsou významným producentem dopaminu, což je látka umožňující přenos signálů (neurotransmiter) mezi nervovými buňkami (neurony). Při nedostatku dopaminu člověk postupně ztrácí schopnost ovládat a koordinovat svůj pohyb, svalové napětí a automatické pohyby. Parkinsonova nemoc je považována za jedno z nejčastějších degenerativních onemocnění nervové soustavy. Postihuje obě pohlaví obvykle ve věku 50–60 let, častěji se však vyskytuje u mužů. Vývoj parkinsonismu trvá měsíce až roky, a pokud není zahájena léčba, dojde po čase k úplné ztrátě hybnosti.
Nejdůležitějším krokem je vyhledat odbornou pomoc. Brzké přijetí opatření umožňuje pochopení a snadnější vypořádání se s mnoha projevy této nemoci. Psycholog může navrhnout léčebný plán vyhovující vašim specifickým potřebám. Strategie je navržena tak, aby vám pomohla získat pocit kontroly nad životem a zlepšila tak jeho kvalitu.
Měli byste postupovat podle následujících kroků:
Zjistěte si co nejvíce informací o nemoci.
Informujte rodinu a přátele o svých problémech. Neizolujte se!
Dělejte věci, které vás baví.
Konzultujte pokyny nebo odborné termíny, kterým nerozumíte, se svým lékařem.
Využívejte zdrojů a podpůrných služeb nabízených nemocnicí.
Ovládejte stres, pomůže vám to udržet si pozitivní fyzický, emocionální a duchovní pohled na život. Stres stav pouze zhoršuje.
Pokud trpíte depresemi, nechte si předepsat antidepresiva.
Demence způsobené degenerací nervového systému (Alzheimerova choroba) jsou stále častější, vědecké výzkumy odhalily, že se tato nemoc objevuje u poloviny lidí starších 80 let.
Před vyslovením diagnózy Bechtěrevova choroba je většinou nutné provést vyšetření hybnosti páteře, rentgenové vyšetření, vyšetření krve a imunitního systému. Pokud se s přibývajícími výsledky podezření stupňuje, budete pravděpodobně odesláni na specializované pracoviště zabývající se léčbou a výzkumem Bechtěrevovy choroby.
Zatím není jisté, co rozkládá nervové buňky v mozku, ale vědci neustále provádějí nespočet výzkumů, aby zjistili jasnou odpověď. Studují mnoho příčin, zejména stárnutí a nepříznivé podmínky životního prostředí. U některých lidí mohou vést k onemocnění Parkinsonovou chorobou abnormální geny, ale nebyl získán dostatek důkazů, jestli jsou tyto geny dědičné.
