Pacienti s dnou se mě často ptají, jestli mohou jíst tofu. Vnímají ho jako zdravou náhradu masa a doufají, že jim pomůže držet dietu bez rizika dalšího záchvatu. Jenže realita bývá složitější a tofu se velmi často pohybuje v takzvané šedé zóně.
Za roky práce v domácí péči vidím, že největší problém nebývá samotné tofu, ale součet okolností, ve kterých se objeví na talíři. Tento článek má pomoci pochopit, kdy je tofu rozumnou volbou a kdy se z něj může stát tichý spouštěč potíží.
FAQ – Často kladené otázky
Mohu jíst tofu každý den, když mám dnu?
Krátká odpověď zní, že tofu při dně nelze doporučit ke každodenní konzumaci. I když jde o potravinu s mírnějším dopadem než maso, denní zařazování zvyšuje celkovou zátěž organismu.
V praxi se opakovaně ukazuje, že problémem není jedno jídlo, ale pravidelnost. Pokud se tofu objeví na talíři každý den, začnou se sčítat puriny, zátěž na ledviny i další faktory, jako je hydratace nebo stres. U některých pacientů se potíže projeví až po několika týdnech, což je mate. Bezpečnější je tofu zařazovat občasně, ideálně jednou až dvakrát týdně, a sledovat reakci těla.
Může tofu vyvolat záchvat dny?
Tofu samo o sobě většinou není přímým spouštěčem záchvatu dny. Ve většině případů se objevuje spíše jako součást širšího souboru rizikových faktorů.
Z praxe vyplývá, že tofu funguje spíše jako „poslední kapka“. Pokud je pacient dehydratovaný, drží redukční dietu, pil alkohol nebo vynechává léky, může tofu přispět k přetížení organismu. Záchvat se pak často objeví s odstupem 24 až 72 hodin. Není tedy fér označit tofu za viníka, ale je nutné vnímat celý kontext.
Je tofu lepší než kuřecí maso při dně?
Obecně platí, že tofu představuje menší purinovou zátěž než většina masných výrobků, včetně kuřecího masa. To ale neznamená, že je automaticky bezpečné v jakémkoli množství.
Rozdíl je hlavně v tom, že tofu má jiný metabolický dopad než živočišné bílkoviny. Pokud tofu skutečně nahrazuje maso, může být přínosné. Problém nastává, když se tofu přidává k masu nebo se jí ve velkých porcích. Rozhodující není srovnání dvou potravin, ale celkový jídelníček.
Mohu jíst tofu při akutním záchvatu dny?
Během akutního záchvatu dny se tofu obecně nedoporučuje. Organismus je v tomto období výrazně přetížený a citlivý na jakoukoli další zátěž.
I když tofu není vyloženě zakázaná potravina, v akutní fázi může prodlužovat obtíže. Z praxe vyplývá, že pacienti, kteří během záchvatu zjednoduší stravu na minimum, se zotavují rychleji. Tofu má smysl znovu zařazovat až po úplném zklidnění stavu.
Kolik tofu je při dně bezpečné?
Bezpečné množství tofu při dně nelze vyjádřit jedním přesným číslem. Většinou se ale pohybujeme v rozmezí menších porcí.
U stabilních pacientů se v praxi osvědčuje porce kolem 100 až 150 gramů jednou až dvakrát týdně. Problémem bývají velké porce a časté opakování. Pokud se tofu objevuje několikrát týdně nebo denně, zvyšuje se riziko kumulace zátěže. Platí, že méně je u dny často více.
Je tofu vhodné při dně a redukční dietě?
Tofu je často považováno za ideální potravinu při hubnutí, ale u pacientů s dnou je potřeba zvýšená opatrnost.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, zajímalo by mně, jak je to s konzumací kuřecího masa při dně. Všude se píše, že se nemá konzumovat maso mladých zvířat, ale tady v tom vašem jídelníčku je to samé kuře? Děkuji!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kuřecí maso je libové maso s vysokou nutriční hodnotou, ale lidé se dnou si musí dávat pozor na to, jak maso používají, v jakém množství a jak kuře připravují.
Pokud máte dnu, musíte kuřecí maso konzumovat opatrně. Kuře má určité množství purinů. Zdravý nízký příjem purinů může chránit krevní cévy, ale příliš mnoho může vyvolat zhoršení dny.
Nutriční hodnota kuřete se v zásadě liší mezi prsy, stehny a křídly. Obsah purinů v kuřeti bude v různých částech jeho těla rozložen různě. U lidí se dnou a hyperurikémií je třeba pečlivě zvážit celkové množství purinů a druhy konzumovaných purinů, zejména hypoxanthin.
Obvykle se doporučuje pro léčbu hyperurikémie a dny snížit příjem purinů na méně než 400 mg/den. To by měla být také doporučená denní dávka purinů.
Kuře je primárně potravinou s mírným množstvím purinů, ale množství purinů v mase se pohybuje od nízkého po velmi vysoké. Proto by se lidé se dnou měli vyhýbat orgánovému masu, jako jsou kuřecí játra.
Puriny v kuřecím mase/100g:
- V kříži a na zadku je 68,8 mg.
- V prsou, bez kůže je 141,2 mg.
- Křídla obsahují 137,5 mg.
- Stehna obsahují 122,9 mg.
- Játra obsahují 300 mg.
Celkový obsah purinů v kuřeti můžete snížit dodržením těchto pokynů. První věc, kterou můžete udělat, je odstranit kůži, protože obsahuje extra puriny a nezdravé tuky. Také vařené kuře má méně purinů. Tepelné zpracování obecně, ať už vlhkým teplem (vařením) nebo suchým teplem (pečením), snižuje obsah purinů. Tento proces mírně zvýší adenin, guanin a sníží hypoxantin ve srovnání se syrovým stavem. Vaření částečně snižuje obsah purinů v kuřecím mase, protože se při něm puriny uvolňují do vývaru. To ukazuje, proč jsou také některé omáčky a polévky považovány za jídla s vysokým obsahem purinů. Vařením kuřete, smažením a grilováním, dušením se velké množství purinů uvolní a vstřebá do vývaru nebo výpeku.
Ano, mák při dně možný je, ale pouze v určitých situacích a v omezeném množství. Samotný mák nepatří mezi extrémně purinové potraviny.
V praxi záleží především na tom, kdy, jak často a v jaké podobě se mák objeví. Malé množství máku přes den, jako součást běžného jídla, bývá většinou dobře tolerováno. Riziko roste při večerní konzumaci, při sladkých úpravách a při opakování během týdne. Důležitý je také celkový režim dne, hydratace a to, zda jde o jednorázový prohřešek, nebo opakovaný vzorec.
Kolik máku je ještě v pořádku při dně?
Záleží na porci a četnosti, neexistuje jedno univerzální číslo platné pro všechny pacienty s dnou.
Obecně platí, že malé množství máku použité jako doplněk nebo ochutnání bývá bezpečnější než plnohodnotná porce makového sladkého. Riziko se zvyšuje, pokud se mák objevuje několikrát týdně nebo ve větších porcích. Rozhodující je opakování, nikoli jeden konkrétní den. Pokud si nejste jistí, sledujte, zda se po podobných dnech potíže objevují s odstupem 24–72 hodin.
Je rozdíl mezi samotným mákem a makovým koláčem?
Ano, rozdíl je zásadní. Mák jako surovina a hotové makové sladké nejsou z hlediska dny totéž.
Makový koláč, buchta nebo nudle s mákem spojují více rizikových faktorů najednou – cukr, tuk, větší porci a často večerní konzumaci. Právě kombinace těchto faktorů zvyšuje zátěž. Zatímco malé množství máku může být přijatelné, makové sladké jídlo už často spadá do šedé zóny, zejména pokud se objevuje opakovaně.
Vadí mák víc večer než přes den?
Ano, večer je rizikovější. Denní doba hraje u dny významnou roli.
Večer je metabolismus pomalejší, organismus je unavený a hůře se vyrovnává se zátěží. Makové sladké večer má vyšší riziko než stejné jídlo dopoledne. Pokud se k tomu přidá horší pitný režim nebo celodenní nepravidelnost, zvyšuje se pravděpodobnost zhoršení potíží, často s časovým odstupem.
Když mi po máku jednou nic nebylo, můžu ho jíst dál?
Ne nutně. Absence okamžité reakce neznamená, že je mák vždy bezpečný.
Dna se často neprojeví hned, ale až po několika dnech podobného režimu. Jednorázový klid neznamená dlouhodobou toleranci. Právě opakování stejných situací vytváří falešný pocit bezpečí. Sledujte celý vzorec chování, ne jen jeden den bez potíží.
Když se mi dna zhoršila po makovém koláči, znamená to, že ho nesmím nikdy?
Ne, neznamená. Jedna epizoda ještě neznamená celoživotní zákaz.
Je důležité rozlišit, zda šlo o jednorázový prohřešek, nebo součást širšího vzorce – například sladký den, večer bez pohybu a málo tekutin. Většinou se ukáže, že problém nebyl samotný mák, ale kombinace faktorů. Úprava režimu je často účinnější než úplné vyřazení jedné potraviny.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Piše Milan.
Mám dnu.Mám rád ostrá jídla-mexická.Dále hodně kyselá,více octu.Např.utopence,nebo zavináče.Vadí ocet v jídle?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ocet při dně nevadí a podle některých odborníků je dokonce prospěšný při snižování kyseliny močové, což je původce dny. Problém bude až v tom, co je do octa naloženo. Máte-li dnu, musíte omezit příjem masa a některých potravin. Mexická kuchyně je úžasná, ale je často plná mletého masa a fazolí a to prostě při dně nemůžete jíst ve velkém množství. Máte-li rád ostré, zkuste se orientovat raději na asijskou kuchyni. Ta nabízí mnoho chutných pokrmů založených jen na zelenině a tím i prospěšných pro nemocné dnou.
Při rozhodování o tom, co jíst a co ne, je dobré vědět, že to nesmí být kakao, alkohol a pivo, potom játra, brzlík a mozek, dále pak to nesmí být ani ančovičky, treska, sleď, makrela, mušle, sardinky, pstruh, krab, humr, ústřice a krevety. Z masa pak vyloučit slaninu, krůtí maso, telecí maso a zvěřinu. Ze zeleniny nejíst chřest, fazole, houby, hrášek a špenát. Ostatní můžete jíst podle libosti s tím, že pokrm s malou přítomností masa bude jen jednou za dva dny.
Při průjmu je důležité na začátku zcela vynechat nevhodnou stravu a naopak zvýšit příjem tekutin. Není ale dobré vynechat jídlo zcela (prvních pár hodin třeba ano, ale pak tělo potřebuje energii). Pro první den s tímto zdravotním problémem je vhodné jíst třeba rýži, pečivo (ne čerstvé!), kuřecí maso (minimum koření). Piškoty a pečivo se doporučují jako potraviny na zastavení průjmu.
Během průjmu je třeba jíst malé porce, ale pravidelně, zhruba po 2 - 3 hodinách.
Během dalších dní se při zlepšení střevních potíží ke konzumaci doporučuje rýže (ve formě rýžových odvarů, nebo rýžové kaše), mrkev (vařená i dušená, nebo mírně osolený zeleninový vývar s mrkví a rýží), starší bílé pečivo (housky, rohlíky, veka, toastový chléb, netučná vánočka, chléb), dětské piškoty, těstoviny, brambory (je možná i bramborová kaše, ale bez mléka), banány, jablka, kuřecí maso (vařené i dušené). Kromě jablek a banánů se doporučuje z ovoce konzumovat i meruňky. Ze zeleniny je kromě mrkve vhodný i celer, petržel, dýně a špenát, lisovaná zelená fazolka. Kromě kuřecího masa, se může jíst i krůtí nebo králičí maso. V dalších dnech se mohou přidat i libové vepřové kotlety, nebo kýta ať už vepřová nebo hovězí, ryby a dietní šunka.
Zhruba po dvou dnech, když se průjem zlepší, je možné zkusit zakysané výrobky. Postupně se může přidat netučný tavený sýr, nízkotučné tvrdé sýry, nízkotučné tvarohy, netučné jogurty.
Při průjmu je důležité nejen to, co člověk smí jíst, ale i to co jíst rozhodně nesmí (nedoporučuje se). Je důležité se vyhnout všem tučným a smaženým jídlům. Na průjem se nedoporučuje jíst mléčné výrobky (mléko, plísňové sýry, smetanové sýry, šlehačky, atd). Nedoporučuje se také konzumace uzenin, paštik, tučného a smaženého masa. Vyhnout se je potřeba veškeré zelenině, která je nadýmavá, jako zelí, kapusta, květák, cibule, kukuřice a hrášek, paprika, okurky, hlávkový salát, rajčata. Nevhodné jsou také maliny, borůvky, třešně, ostružiny, ovoce, fíky, švestky, hroznové víno, rybíz, angrešt, kiwi, višně. Člověk trpící průjmem by se měl vyhnout i hrachu, fazolím, čočce, a dalším luštěninám. Z pečiva není vhodné konzumovat vše kynuté (buchty, koláče, koblihy), celozrnné potraviny, sladké pečivo a hlavně vše, co je čerstvé a müsli.
I po několika dnech je potřeba se vyhýbat smaženým jídlům, pálivému koření a všemu s vysokým obsahem tuků.
Při střevních potížích všeobecně platí, že zhruba první tři dny by se nemělo jíst nic mastného, naopak se doporučují neosolené rýžové polévky, piškoty, rýže, tvrdé pečivo, brambory, mrkev, banán. Maso by se do stravy mělo řadit zhruba až od pátého dne (nejprve ale nepříliš ochucené). Přestože střevní potíže často doprovázejí pocity nechutenství, pacient se musí "přemoci" a jíst a pít. Jeho tělo příjem živin nutně potřebuje, aby mělo energii "bojovat" s onemocněním.
V naší poradně s názvem NOVÉ LÉKY NA PARKINSONOVU NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav.
Dobrý den. Mám dotaz zda nemohu být zařazen do studie kdy se v této studii zkouší nové léky, které ještě nejsou schváleny k užívání. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dobrý den,
účast ve klinických studiích nových léků na Parkinsonovu chorobu je v některých případech skutečně možná, ale vždy záleží na tom, zda právě probíhá studie, do které by pacient splňoval tzv. zařazovací kritéria (věk, stadium onemocnění, dosavadní léčba, další zdravotní stav apod.).
Klinické studie probíhají obvykle ve specializovaných neurologických centrech nebo ve velkých fakultních nemocnicích, kde se Parkinsonova choroba dlouhodobě léčí a sleduje. Pacient se do studie většinou dostává na doporučení svého neurologa, který může zjistit, zda některé centrum aktuálně pacienty do studie přijímá.
Pokud máte o účast zájem, doporučuje se:
– promluvit si o této možnosti se svým neurologem, který zná váš zdravotní stav,
– zeptat se ve specializovaném centru pro extrapyramidová onemocnění,
– případně sledovat databáze klinických studií, kde jsou nové studie zveřejňovány.
Je dobré vědět, že účast ve studii je vždy dobrovolná a pacient je předem detailně informován o možných přínosech i rizicích. Výhodou může být přístup k velmi moderní léčbě a zároveň velmi pečlivé sledování zdravotního stavu.
Doporučuji tedy obrátit se nejdříve na svého ošetřujícího neurologa – ten vám může nejlépe poradit, zda by pro vás účast ve studii mohla být vhodná a kde se případně aktuálně provádí.
Popřípadě zde je seznam center a databází:
Specializovaná centra pro Parkinsonovu nemoc (extrapyramidová onemocnění)
V České republice existuje několik center, která se specializují na Parkinsonovu nemoc a další extrapyramidová onemocnění:
– Centrum extrapyramidových onemocnění – Neurologická klinika 1. LF UK a VFN Praha https://neurologie.lf1.cuni…
(centrum poskytuje specializovanou diagnostiku a léčbu Parkinsonovy nemoci a dalších poruch hybnosti)
– Centrum pro abnormní pohyby a parkinsonismus – FN u sv. Anny v Brně https://www.fnusa.cz/parkin…
(jedno z hlavních center v ČR pro léčbu Parkinsonovy choroby včetně moderních metod jako hluboká mozková stimulace)
– Extrapyramidové centrum – FN Olomouc
(také patří mezi specializovaná centra spolupracující v rámci péče o Parkinsonovu nemoc) https://www.NZIP.cz
V těchto centrech se často provádí i klinické studie nových léčiv nebo léčebných metod, takže právě tam se na možnost účasti ve studii pacienti nejčastěji ptají.
Databáze klinických studií (kde lze hledat nové léky)
Tady může pacient sledovat probíhající studie Parkinsonovy choroby:
– ClinicalTrials.gov https://clinicaltrials.gov…
(největší světová databáze klinických studií – obsahuje i studie nových léků na Parkinsonovu nemoc)
– Parkinson's Foundation
EU Clinical Trials Register https://www.clinicaltrialsr…
(databáze klinických studií prováděných v Evropské unii)
– Clinical Trials Register
EU Clinical Trials Information System (CTIS) https://euclinicaltrials.eu…
(nový evropský systém s informacemi o klinických studiích v EU)
Bolest a otoky jsou u tohoto onemocnění způsobeny krystaly kyseliny močové, které jsou uloženy v kloubu a vedou k zánětu. Tělo za normálních okolností tvoří kyselinu močovou, pokud však dojde k poškození buněk, kyselina močová se uvolňuje do krevního řečiště. Kyselina močová obvykle zůstává rozpuštěná v krvi a v konečné fázi prochází ledvinami. Ale v případě, že je v krvi příliš mnoho kyseliny močové (hyperurikémie), nebo v případě, že se jí ledviny nemohou zbavit dostatečně rychle, mohou se začít tvořit krystaly, které se shromažďují v kloubech, a dokonce i ledvinách, kůži a dalších měkkých tkáních. I když většina lidí s dnou má hyperurikémii, vyskytují se i případy, kdy 3 pacienti z 10 mají při skutečném záchvatu normální hladinu kyseliny močové v krvi. To ovšem neznamená, že se u pacientů s hyperurikémií onemocnění dnou nevyskytne. Méně než 1 z 5 lidí s vysokou hladinou kyseliny močové v krvi skončí právě s onemocněním dnou.
Některé potraviny mohou v těle produkovat příliš mnoho kyseliny močové, což může vyvolat dnu. Nápoje, jako je čaj, káva, kakao a zejména alkohol v jakékoli formě, vedou k další ztrátě vody z těla, což může způsobit záchvat dny. I některé léky mohou bránit schopnosti ledvin vyloučit kyselinu močovou, včetně kyseliny acetylsalicylové (ASA) a diuretik neboli „vodních pilulek“, běžně podávaných při vysokém krevním tlaku. Dalším faktorem mohou být náhlé změny stravy či fyzického stavu.
V naší poradně s názvem DOPORUČTE LITERATURU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hobzová Anna.
Prosím o doporučení opravdu kvalitní literatury s jídelníčkem při léčbě hyperurikémie a dny. Manžel má toto onemocnění / také to není úplně jisté/ dále vyšší krevní tlak a vys. cholesterol, je po operaci tlustého střevy v r. 2013 , zatím dobré. Ale toto všechno obnáší zase dietu, náročně jsme ji sháněli, jedna dieta popírá druhou. Zakoupila jsem si knížku od autorů, David Muller -Nothmann a CHristiane Weissenberger / má to být bestseller ,, Zdravá a chutná strava při onemocněnídnou" .
Zatímco vy zakazujete černou kávu- tito autoři ji přímo doporučují.
Vůbec nehovoří o zakázaných druzích zeleniny / např květák, špenát je také sporný/
Doporučují 1-2 vejce každý druhý den / co ale cholesterol/
Dokonce jsou přípustné sýry Jako Brie, neboBalkánský a co ten obsah soli.
Štve mě že je přípustné aby něco takového vyšlo, štve mě přístup lékařů, kteří nám podávají jen kusé informace, když šel manžel , z nemocnice po operaci tlust. střeva, řekli nám jen jednou větou- šetřící dietu, všechno jsme si museli sehnat na internetu. Až po roce jsme zjistili, že manžel nemá jíst moc nebo vůbec celozrnných potravin.
Oves. vločky CHia semínka ani lněná semínka nerozdrcená, naopak rozdrcená jsou velmi výborná- nikdo nám to neřekl. Lékaři si nás jen udržují , mírně nemocné , abychom k nim opět přišli a oni měli prachy.
A. Hobzová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zcela chápu vaše rozhořčení, protože vychází z vašich subjektivních pocitů vzniklých onemocněními vašeho manžela. Přirozeně se snažíte o co nejlepší vyléčení. Jenže medicína není všemocná a nefunguje jako jako nějaký autoservis, kde jsou auta stejná. Každý člověk je unikát a proto i reakce na vnější prostředí jsou u každého človeka jiné. Z tohoto důvodu je možné poskládat stovky úplně odlišných diet, které pak vyhovují určitému počtu lidí. Jestli chcete přesně zjistit, které potraviny, respektive která dieta, bude nejlépe účinkovat právě u vašeho manžela, tak si některou vyberte dodržujte ji jeden měsíc a kolem 27. dne si nechte změřit kyselinu močovou. Podle výsledku pak zjistíte, jak byla dieta účinná a jestli má smysl v tom pokračovat. Následné změny ve stravování pak znovu ověřte vyšetřením kyseliny močové.
Sója, tofu a jiné sójové výrobky – nejsou všechny stejné
Sójové výrobky tvoří širokou skupinu potravin, které se mezi sebou výrazně liší složením i dopadem na organismus. Pacienti s dnou často všechny házejí do jednoho pytle, což vede k chybným závěrům a zbytečným omezením.
Tofu je nefermentovaný výrobek ze sóji, který má obvykle nižší obsah purinů než fermentované produkty. Naopak výrobky jako tempeh nebo některé druhy sójových omáček mohou představovat vyšší zátěž. Rozdíl mezi jednotlivými produkty je v praxi zásadní.
Důležitou roli hraje také způsob průmyslového zpracování. Ochucené nebo uzené varianty tofu mohou obsahovat vysoké množství soli a dalších přísad, které u pacientů s dnou zhoršují hospodaření s tekutinami. Zdánlivě zdravý výrobek se tak může stát skrytým problémem.
Při výběru sójových výrobků proto doporučuji jednoduché pravidlo: čím kratší složení a méně dochucovadel, tím lépe. Čisté tofu je vždy menší zátěží než jeho upravené varianty.
Průmyslově zpracované tofu – sůl, aditiva a vliv na dnu
Obsah soli v průmyslově zpracovaných potravinách bývá podceňovaný problém. U pacientů s dnou přitom hraje sodík důležitou roli, protože ovlivňuje zadržování tekutin a práci ledvin.
Vysoký příjem soli může vést k horšímu vylučování kyseliny močové. To znamená, že i potravina s relativně přijatelným obsahem purinů může zhoršit průběh dny nepřímo. U pacientů s hypertenzí se tento efekt násobí.
V praxi proto vždy sleduji nejen druh tofu, ale i jeho složení. Ochucené marinády, uzené příchutě a hotová jídla ze sóji představují větší riziko než základní, přírodně upravené výrobky.
Vegetariánská a veganská strava při dně – kde tofu zapadá
Vegetariánský nebo veganský jídelníček může být při dně funkční, ale vyžaduje promyšlený přístup. Tofu v něm často hraje roli hlavního zdroje bílkovin, což může být problém, pokud chybí pestrost.
Zkušenost z praxe ukazuje, že jednostranné spoléhání na tofu zvyšuje riziko kumulace purinů. Lepší výsledky mají pacienti, kteří střídají různé rostlinné zdroje bílkovin a dbají na dostatečný pitný režim.
Vegetariánská strava při dně tedy není o vyřazení masa za každou cenu, ale o rovnováze. Tofu má své místo, ale nemělo by být jediným pilířem jídelníčku.
Rostlinné bílkoviny a dna – co funguje lépe než tofu
Vedle tofu existuje celá řada rostlinných zdrojů bílkovin, které mohou být pro pacienty s dnou vhodnější. Patří sem například některé obiloviny, ořechy v malém množství nebo mléčné výrobky u pacientů, kteří je tolerují.
V praxi se osvědčuje střídání zdrojů bílkovin a vyhýbání se extrémům. Čím pestřejší jídelníček, tím menší riziko přetížení jednoho metabolického mechanismu.
Pokud pacient vnímá, že mu tofu opakovaně nesedí, není to selhání. Je to informace, která má vést k úpravě stravy, ne k rezignaci.
Tofu a dna – může ho pacient s dnou skutečně jíst?
Krátká odpověď zní: ano, pacient s dnou může tofu jíst, ale ne bez přemýšlení. V praxi se tofu řadí mezi potraviny, které nejsou ani vyloženě zakázané, ani zcela bezrizikové. Právě proto kolem něj vzniká tolik nejasností a protichůdných doporučení.
Pokud bych měla vycházet z dlouhodobé zkušenosti v domácí péči, většina pacientů nemá problém s tofu jako takovým, ale s tím, jak a kdy ho do jídelníčku zařadí. Často slýchám větu: „Vždyť je to zdravé, tak jsem si dal tofu místo masa.“ Jenže tofu se pak objeví ve stejný den, kdy pacient málo pil, byl ve stresu, večer si dal skleničku alkoholu a léky vzal nepravidelně.
Je důležité pochopit, že dna není onemocnění jednoho jídla. Rozhoduje součet celého dne a často i několika dní zpátky. Tofu může být rozumnou součástí jídelníčku v klidové fázi onemocnění, ale ve špatném kontextu se z něj může stát další zátěž pro organismus.
Pokud si z této části máte zapamatovat jednu věc, pak tuto: tofu není problém samo o sobě, problémem je jeho role v celkovém režimu pacienta s dnou.
V naší poradně s názvem POTŘEBA BÍLKOVIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Opravdu 170 g bílkovin na den ? Všude čtu že by se měli snižovat bílkoviny na 0,6-0,8 g / kg. Jak to tedy je ? Proč tak vysoké bílkoviny během dne ? Nezvyšuje se pak kyselina močová po odbourávání bílkovin ?
Děkuji za upřesnění-
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
170 g bílkovin za den je nejvyšší optimální zdravé množství pro nemocné dnou při hubnutí se zachováním svalové hmoty. Co se týče kyseliny močové, tak nezáleží na množství bílkovin, ale na jejich zdroji. Vhodné zdroje bílkovin pro nemocné dnou jsou vejce, libové drůbeží maso, ryby ze studených mořských vod, fazole, tofu, nízkotučné mléčné výrobky a ořechy.
Plánování jídelníčku je při onemocněnídnou zaměřeno na výběr potravin s nízkým obsahem solí kyseliny močové, tedy purinů. Efektivita diety tak spočívá právě v omezení potravin, které obsahují vyšší množství purinů rozkládajících se v těle na kyselinu močovou, a zároveň poskytuje živiny, které pomáhají tělu odstranit kyselinu močovou z krve.
Samozřejmě, samotná dieta nemůže onemocnění vyléčit, ale jejím hlavním úkolem je snížení akutních záchvatů. Dobře vyvážená dieta rovněž může přispět k redukci váhy, což je velmi důležité, protože nadváha a obezita zvyšují riziko častých záchvatů.
Plánování jídelníčku se zaměřuje především na konzumaci ovoce, zeleniny, celozrnného pečiva a nízkotučných mléčných výrobků s občasným přídavkem dalších potravin. Prvním krokem dietního plánu je omezení purinů, které se nacházejí zejména v tučných rybách, červeném mase, v korýších a ve vnitřnostech. Velmi podstatné je také dodržovat pitný režim. Denně se doporučuje vypít kolem tří litrů vody, čaje nebo čerstvých neslazených džusů. Dehydratace je rizikovým faktorem pro dnavou ataku. Snažte se pít alespoň osm až šestnáct sklenic vody denně. Jeden až dvě skleničky vína mohou být v pořádku, ale ostatní alkohol by měly být zcela zakázaný.
Mléko a jiné mléčné výrobky mohou pomoci tělu eliminovat kyselinu močovou, ale měli byste se držet pouze těch s nízkým obsahem tuku, abyste minimalizovali příjem nasycených tuků. Pokud máte rádi kávu, máte štěstí. Nedávné studie zveřejněné v „American Journal of Clinical Nutrition“ o ztuhlosti kloubů a svalů, zjistily, že pití kávy snižuje výskyt dny u mužů a žen.
Nápoje s vysokým obsahem vitamínu C, například pomerančový džus, jsou také dobrou volbou pro jedince trpící dnou. Vždy si vybírejte 100% ovocné šťávy. Vyhněte se limonádám a jiným slazeným nápojům s vysokým obsahem fruktózy z kukuřičného sirupu. Uměle slazené dietní limonády by neměly mít na dnu žádný vliv.
Základ jídelníčku by měla tvořit zelenina, ovoce, mléko, mléčné výrobky, sýry, vejce a obiloviny. Maso se zařazuje jen v malém množství a doporučený způsob přípravy je vaření či dušení ve větším množství tekutiny.
Mnoho lidí se mylně domnívá, že kyselé potraviny přispívají k hromadění kyseliny močové v krvi, což se nezakládá na pravdě. Kyselé potraviny, včetně rajčat, pomerančů, citronů, nemají na onemocnění dny vůbec vliv, takže je do svého jídelníčku můžete klidně zařadit.
Příležitostně můžete do jídelníčku přidat i fazole. Pokud máte přijatelnou váhu a nemáte dnavý záchvat, můžete si občas dopřát dezert nebo bohaté hlavní jídlo bez obav ze zhoršení stavu.
Zcela ze svého jídelníčku však musíte vyřadit tyto pokrmy: vnitřnosti, sledě, ančovičky, makrely, tuňá
V naší poradně s názvem PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
U dny nejde o dodržování doporučeného množství purinů, jako spíš o to, vyladit jídelníček tak, abyste udržel hodnoty kyseliny močové ve snesitelné míře. Proto je potřeba znát seznam nevhodných potravin, které byste neměl jíst vůbec a nebo jen svátečně. Pravidelně a často choďte na měření kyseliny močové, abyste se stačil rozpamatovat, který z vašich stravovacích prohřešků má největší vliv a ten pak omezte.
Když zmiňujete brokolici, tak ta je, co se purinů týče, bezpečná. Její riziko je jen v případě užívání Warfarinu, protože obsahuhe vitamín K a rázové zařazení nebo naopak vyškrtnutí z jídelníčku může rozkolísat srážlivost krve.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Musiolová.
1.jak je to u léku na srážlivost krve APO-TIC s kombinací s brokolicí. Na žaludek mi hodně dobře dělá brokolice, tak ji používám téměř denně do všeho i samotnou, ale užívám zároveňna srážlivost krve i lék APO-TIC 2x denně půl tablety.Nyní v seznamu bílkovin u potravin má brokolice vysoké hodnoty - 80, takže bych ji měla vzhledem ke své sváze 85-90kg vysadit, protože by pokrylo 100g brokolice celodenní dávku bílkovin, které mohu sníst. Objevily se totiž u mne záchvaty dny.Ale ve vaší předešlé odpovědi na brokolici upozorňujete na kombinaci této zeleniny a léků na srážlivost krve Warfarin - týká se toto upozornění i léků APO-TIC? A jak mám rozumět upozornění, že není možno vysadit brokolici najednou?2. Prosila bych ještě radu - nerozumím v pojednání o bramborách , že nejdříve říkáte že brambory by se měly vařit jen ve slupce u dny, pak je v článku hovořeno, že se mají jíst jen sladké brambory , a to pečené, ale pak je hovořeno, že brambory bílé se nemají jíst. Co to jsou za brambory bílé, mají se jíst jen odrudy brambor červených, nebo vůbec brambory normální se nesmí u dny jíst, ale mají se jíst jen sladké brambory , a to pečené?
Zvýšená hladina kyseliny močové může být spojena i s jinými onemocněními. Lidé, kteří trpí dnou, mohou mít také zvýšenou hladinu cholesterolu, zvýšené triglyceridy, vysoký krevní tlak a špatnou toleranci glukózy. Tyto příznaky zvyšují i pravděpodobnost výskytu diabetu druhého typu, metabolický syndrom a onemocnění ledvin. Kromě těchto příznaků přibližně polovina všech jedinců nemocných dnou trpí nadváhou. Centrální obezita kromě jiného zvyšuje některé zánětlivé látky v krvi. Tyto okolnosti mohou následně zhoršit dnové záchvaty, stejně jako srdeční onemocnění, diabetes a metabolický syndrom.
V naší poradně s názvem KYSELINA MOČOVÁ V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Čápová.
Dobrý den. Nejíme vůbec maso, zajímá mě proto kolik purinů má tempeh, který kupujeme i si ho sami vyrábíme.
Děkuji za odpověď.
Alena Čápová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tempeh má střední obsah purinů, který je nižší než v syrových sójových bobech, ale stále je rizikovou potravinou pro osoby se dnou nebo vysokou hladinou kyseliny močové. I když se obsah purinů liší v závislosti na zdroji tempehu, proces fermentace a vaření při výrobě může hladiny purinů výrazně snížit. Plíseň použitá k fermentaci sójových bobů na tempeh míně přispívá k tvorbě purinů, takže konečný produkt jich může mít více než jiné fermentované sójové produkty, jako je tofu.
Pro většinu lidí není obsah purinů v tempehu problémem, ale osoby se dnou by měly svůj příjem omezit.
Kyseliny močové je možné se zbavit dvěma způsoby, a to dietou a léky v kombinaci se zdravým životním stylem.
Dieta
Doporučuje se nízkocholesterolová dieta s vyhnutím se konzumace největších zdrojů purinů, omezení dráždivých látek, alkoholu (denně maximálně 3 dl vína nebo jedno velké a jedno malé pivo nebo 1 porce tvrdého alkoholu). Mezi nejbohatší zdroje purinů patří veškeré vnitřnosti i droby, jikry, kaviár, droždí, slanečci, sardinky, čokoláda, silné kakao, ančovičky, krabi, raci. Rovněž je třeba omezit dráždivé látky. Naložená masa, tedy masa v různých kořenicích směsích připravená na grilování, nejsou vhodná. Rovněž jsou nevhodná tučná masa a uzeniny. V klidovém období nemoci se doporučuje maximálně 90 g libového masa denně. Může to být jakékoli maso kromě mas v pikantních úpravách, tučných mas, tučných uzenin, slanečků, sardinek, veškerých vnitřností, drobů, ančoviček, krabů, raků, jiker, kaviáru. V akutním období je třeba se zcela vyhnout konzumaci jakéhokoli masa, i rybího. Maso lze nahradit sójovým masem, což je směs rostlinných bílkovin, nebo klasem, kdy základem je pšeničná bílkovina). Vhodné je i tofu (vyrobené z fermentovaného sójového mléka) či šmakoun (vaječná bílkovina – je lehce stravitelná, výborný zdroj bílkovin).
Při tomto onemocnění je třeba omezit příjem živočišných tuků a nahradit je rostlinnými tuky. Sádlo nahradit jednodruhovými rostlinnými oleji (olivový, slunečnicový, řepkový a podobně). Důležitý je dostatek bílkovin ve stravě, konzumace vlákniny (ovoce, zelenina – denně 500 g zeleniny, 100 g ovoce) a pitný režim (cca 2 l tekutin denně). Vyhnout se vysoké konzumaci alkoholu. Vláknina urychluje střevní peristaltiku a tím snižuje vstřebání purinů. Luštěniny obsahují sice vyšší množství purinů, ale obsahují i velké množství vlákniny, proto je lze konzumovat při tomto onemocnění. Zelený hrášek se nedoporučuje právě kvůli vyššímu obsahu purinů. Doporučuje se dostatek tekutin (1,5–2 l tekutin denně) i pohybu (například chůze, rehabilitační cvičení, plavání). Doporučuje se vyhýbat se tučným jídlům i sladkostem, sladkým nápojům, rozdělit jídlo do několika menších porcí, jíst menší porce častěji, jíst v klidu, řádně kousat. U onemocnění dna i při dyslipoproteinémii je nutná úprava tělesné hmotnosti. V případě nadváhy její redukce. Pokles tělesné hmotnosti nemá být prudký, nemá přesáhnout úbytek 0,5–1,0 kg za týden. Jinak se dna zhorší.
Je třeba jíst pravidelně. Delší hladovění má negativní vliv na metabolismus kyseliny močové a tím i na onemocnění. V nízkocholesterolové dietě je hodně vlákniny (ovoce, zelenina, luštěniny, celozrnné obilné výrobky). Nepoužívají se volné živočišné tuky (např
V naší poradně s názvem DNA CO JÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Heyduk.
Ví někdo zda je vařená kukuřice pro dnu škodlivá ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vařená kukuřice není příliš škodlivá při onemocněnídnou. Sice obsahuje více než dvojnásobné množství purinů než brambory, i tak ale patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů. Pro udržení dny pod kontrolou, by množství snědené kukuřice mělo odpovídat zhruba polovině množství snědených brambor. Příklad: normálně sním 250 gramů vařených brambor, takže si na místo nich bez obav můžu dát 100 až 125 gramů vařené kukuřice.
Při zvýšené degradaci purinů na kyselinu močovou dochází k metabolickému onemocnění označovanému jako dna. Při dně je porušena přeměna bílkovin – nukleoproteinů, které obsahují purinové látky. Při tomto onemocnění organismus není schopen dostatečně odbourávat puriny. Nejvíce náchylní na onemocnění dnou jsou muži ve středních letech, zvláště v případě, že k tomu mají genetické sklony. V současnosti dna postihuje asi jednoho člověka ze sta.
Vysoká koncentrace kyseliny močové v krvi může způsobit krystalizaci této látky. Vytvořené drobné krystalky se pak zabodávají do okolní tkáně. Často jsou postiženy klouby a výjimkou není ani dna v koleni. V postižených místech se vytváří zánět a dochází k nesnesitelné bolesti. Nejčastějším výskytem takzvaných dnavých tofů jsou drobné klouby na dolních a horních končetinách, typicky na palci u nohy. Postiženy mohou být ale i jiné klouby, nebo třeba i ušní lalůček. Dna je bolestná zánětlivá artritida, která se vyznačuje náhlou a silnou bolestí, citlivostí a otoky v kloubech, obvykle ve špičce nohy. U tohoto onemocnění se doporučuje nízkopurinová dieta.
Puriny samy o sobě nejsou problém. Jsou to látky přirozeně produkované v lidském těle a také je můžeme najít v mnoha potravinách. Problém spočívá v tom, že se puriny rozkládají na kyselinu močovou, která může tvořit krystalky ukládající se v kloubech a způsobující bolest a zánět. Tato bolest je označována jako dna nebo dnavý záchvat.
Jedna třetina kyseliny močové ve vašem těle je ta, která vznikne v důsledku rozpadu purinů získaných z jídla a pití. Pokud tedy budete jíst hodně potravin s obsahem purinů, vaše tělo bude mít vyšší hodnoty kyseliny močové. I když se tato kyselina může zdát jako neškodná, protože není nijak cítit, její velké množství v těle může vést ke dně či vytvoření ledvinových kamenů. A to už může být pěkný problém. Bezpurinová dieta je tedy ideální pro každého, kdo bojuje s dnou nebo ledvinovými kameny. Obecně se při této dietě doporučuje jíst hodně ovoce a zeleniny namísto mastných uzenin.
V naší poradně s názvem NEMOC DNA A ZAKÁZANÉ POTRAVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Jankovičová.
Dobrý den, měla bych otázku ohledně obsahu purinů v potravinách, je to velice zásadní, podle mého, všude si přečtete, že při dietě na dnu nemáte jíst čočku, ale dnes je na trhu několik variant čočky, můj dotaz tedy zní, jaký je rozdíl mezi čočkou zelenou, červenou, černou, žlutou? Jako má každá jiný obsah minerálů, vitamínu, jednotlivých živin a jinou energetickou hodnotu, má každá i jiný obsah purinů?
Děkuji
Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jak jde čas, tak přicházejí nové výzkumy k onemocnění dnou a vyšlo najevo, že dnu zhoršují hlavně puriny živočišného původu a zelenina s vyšším obsahem purinů není při dně tolik škodlivá. Tudíž ani čočka nebude zásadně zhoršovat průběh onemocnění, ať už je její barva jakákoliv. Když zařadíte čočku třikrát do týdne, tak bude vše v pořádku.
Při onemocněnídnou kombinovaném s dalším onemocněním, jako je cukrovka, obezita či porucha metabolismu tuků (hypercholesterolemie, hyperlipidemie), se musí strava řídit pravidly diety při obou onemocněních. V případě metabolického syndromu jde o kombinaci diety diabetické, redukční, nízkocholesterolové a diety při dně. Vždy by to však měla být zdravá a chutná strava.
Dieta diabetická musí respektovat stanovené povolené množství sacharidů na den, časové rozdělení stravy během dne a výběr potravin s ohledem na množství a typ sacharidů, na obsah plnohodnotných bílkovin, vhodných tuků a obsah vlákniny v použitých potravinách. Přednostně se zařazují sacharidové potraviny s nízkým glykemickým indexem. Důraz se klade na zařazení zeleniny, rostlinných tuků a dostatečný pitný režim. Nedílnou součástí režimu diabetika by měla být vhodná fyzická aktivita. Optimální jídelníček může pomoci sestavit odborník na léčebnou výživu – nutriční terapeutka.
Totéž platí pro redukční dietu u pacientů se dnou. Spolu s nutriční terapeutkou na základě doporučení lékaře se sestaví dieta, jejímž základem je omezení (ne vyloučení) tuků, především živočišných, vynechání volných cukrů, zařazení optimálního množství bílkovin a zvýšení podílu vlákniny, která zahání pocit hladu a upravuje činnost střev. Důležité je též dodržování pitného režimu a rozdělení denních dávek do 5–6 porcí. Zařazení pravidelného pohybu by mělo být samozřejmostí.
Dieta nízkocholesterolová u pacientů se dnou je podobná oběma výše rozepsaným dietám (při dně a diabetu, respektive dně a redukci hmotnosti). Výběr potravin se řídí obsahem cholesterolu v jednotlivých potravinách, a proto jsou zařazovány mléčné výrobky a masa s nízkým obsahem tuku, omezuje se použití vajec, hlavně žloutků, a nepodávají se vnitřnosti. Rovněž máslo a sádlo nejsou pro svůj obsah cholesterolu vhodné, a proto se v této dietě zásadně používají kvalitní jednodruhové rostlinné oleje (řepkový, olivový) a rostlinné tuky (Flora, Perla, Rama). Příznivý vliv má pravidelná pohybová aktivita. I v tomto případě je zárukou sestavení vhodného jídelníčku spolupráce s nutriční terapeutkou.
Co se týká diety u pacientů s metabolickým syndromem (do kterého patří též zvýšená hladina kyseliny močové), lze obecně říci, že v potravě je třeba vynechat volné cukry, tuky vybírat podle jejich složení, přednostně zařazovat kvalitní tuky rostlinné. Skladba stravy by měla odpovídat doporučením racionální stravy, to znamená denně 500 g zeleniny (včetně brambor), 100 g ovoce, nízkotučné mléčné výrobky, libové maso, komplexní sacharidy (s obsahem škrobu a vlákniny – luštěniny, celozrnné pečivo). Výběr p
V naší poradně s názvem TABULKA POTRAVIN PODLE OBSAHU PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Foff.
Dobrý den paní Vinšová,
uvádíte zde např. pivo Plzeň 13 mg/100g, ale jinde (Bc.Jakub Vinš v publikaci České nemoci 12.1.2023) uvádí-purinová dieta-pivo patří mezi hlavní spouštěče dny. To je velký rozpor, předpokládám ,že se nejedná jen o shodu jména.Jak tomu rozumět?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lidé s onemocněním dnou bohužel nemohou pít běžné pivo. V opačném případě riskují vzplanutí záchvatu dny. Pivo (i to nealkoholické) obsahuje puriny díky sladu a hlavně díky pivovarnickým kvasnicím. Čím méně je pivo filtrované, tím má vyšší obsah purinů. Pivo navíc obsahuje alkohol, který přirozeně zpomaluje vylučování kyseliny močové. Kyselina močová je výsledný produkt přítomnosti purinů v lidském organismu. Obsah purinů v pivu je udáván pro množství 100 ml, ale běžně zkonzumované množství piva bývá v litrech. Když si člověk nemocný se dnou dopřeje nedělní oběd s porcí masa a zapije to obvyklým množstvím piva, přijme extrémní množství purinů, které díky alkoholu navíc zůstanou v těle déle a způsobí velmi bolestivé komplikace.
Krátká odpověď zní: ano, pacient s dnou může cizrnu jíst, ale jen za určitých podmínek. Cizrna nepatří mezi vyloženě zakázané potraviny, zároveň ale není potravinou, kterou by bylo možné zařazovat bez omezení. Právě tato nejednoznačnost z ní dělá typickou „šedou zónu“.
V domácí péči se opakovaně setkávám s tím, že pacient cizrnu zařadí s dobrým úmyslem. Chce jíst zdravěji, omezit maso a zlepšit svůj stav. Problém nastává ve chvíli, kdy se cizrna stane každodenním základem jídelníčku a začne nahrazovat většinu ostatních zdrojů bílkovin.
Je důležité si uvědomit, že dna nereaguje na jednu potravinu izolovaně. Rozhoduje součet celého dne a často i několika dnů zpátky. Cizrna může být tolerovaná v malém množství, ale v kombinaci s dalšími faktory se její vliv násobí.
Pokud bych to měla shrnout do jedné rozhodovací věty: cizrna při dně není problém sama o sobě, problémem se stává tehdy, když ji jíme často, ve velkých porcích nebo ve špatnou denní dobu.
V naší poradně s názvem MIRNE ZVYSENY STR.OBJ.TROMBOCYTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena ekrtova.
Dobry den. Chtela jsem se zeptat, jestli to neco znamena, kdyz mam zvyseny objem str.trombocyu, mam 11. Dekuji. Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Krevní test na střední objem trombocytů (MPV) vyjadřuje průměrnou velikost krevních destiček. Krevní destičky jsou malé krvinky, které se slepují a vytvářejí krevní sraženiny, které zastavují nebo zpomalují krvácení, když máte řeznou ránu nebo zranění. Krevní destičky se tvoří v kostní dřeni. Pohled na velikost krevních destiček poskytuje informace o tom, jak dobře fungují. Tento test může pomoci diagnostikovat krvácivé poruchy a onemocnění kostní dřeně.
Samotný test MPV ale nemůže diagnostikovat zdravotní stav. Lékař použije vaše mírně zvýšené výsledky MPV, počet krevních destiček a další výsledky testů, aby získal úplnější obrázek o vašem zdraví.
Proč máte zvýšenou průměrnou velikost krevních destiček? Nově vyrobené krevní destičky jsou větší než starší destičky. Takže pohled na průměrnou velikost vašich krevních destiček může poskytnout informace o tom, zda vaše kostní dřeň vytváří hodně nových krevních destiček. Ke zvýšenému MPV může dojít, když se mladé krevní destičky uvolní do krevního řečiště, aby kompenzovaly zvýšenou destrukci krevních destiček. Fyziologické hodnoty testu MPV jsou 7,8 až 11,5 femtolitrů. Vy máte 11, což je blízko horní meze. To znamená, že vaše krevní destičky jsou větší než obvykle a to může znamenat, že vaše starší (menší) krevní destičky jsou ničeny zvýšenou rychlostí a vaše kostní dřeň vytváří mnoho nových krevních destiček. Proč? To určí až lékař zhodnocením dalších výsledků krevního obrazu.
Vysoké hodnoty MPV nad 20 fl. mohou být příznakem těchto onemocnění:
- Trombocytopenie, nedostatek krevních destiček.
- Myeloproliferativní onemocnění, rakovina krve, při které kostní dřeň tvoří příliš mnoho krevních destiček nebo jiných krevních buněk.
- Preeklampsie, komplikace, která obvykle začíná po 20. týdnu těhotenství a způsobuje vysoký krevní tlak.
- Srdeční onemocnění.
- Diabetes.
- Hemolytická anémie.
Med je lidem znám a používán odedávna, protože obsahuje spoustu živin, účinných při léčbě mnoha speciálních onemocnění včetně dny. Pacienti by však neměli med během užívání zneužívat, úprava rozumné dávky v kombinaci se zdravou výživou pomůže pacientům dosáhnout nejlepších léčebných výsledků.
Existuje řada léků z medu, o kterých je známo, že jsou velmi účinné pro lidi trpící dnou, pacienti mohou aplikovat lidové recepty takto:
Med a skořice
Pacienti s dnou můžou použít směs 1 lžičky medu a 1/ 2 lžičky skořice v prášku. Pravidelně používejte sklenici teplé vody smíchané s výše uvedenou směsí a vypijte před snídaní. Výsledky ukázaly, že již po krátké době došlo k výraznému snížení bolesti při dně, snížení příznaků otoku a zánětu a snížení bolesti i při chůzi.
Med se zázvorem
Tato metoda se používá zevně na pokožku na bolavá místa. Vyberte si čerstvý kořen zázvoru, omyjte ho, poté nakrájejte na tenké plátky a přikryjte utěrkou. Poté vložte do hrnce s vodou a uvařte zázvorovou šťávu, dokud se většina vody nevyvaří, poté snižte plamen a vařte ještě dalších 10 minut. Po dovaření slijte zbylou vodu a pevné části zázvoru dejte do hmoždíře rozdrtit. Rozdrcený zázvor dejte do misky, přidejte med a dobře zamíchejte. Použijte tuto směs k aplikaci na bolestivá místa, dělejte to pravidelně několik dní, abyste viděli účinky tohoto léku.
Med a citronová máta
Jedná se o poměrně jednoduchou metodu a zvládne ji každý. Mezi nezbytné ingredience patří: med, 50 gramů zeleného čaje, 10 gramů lístků máty, 1⁄2 citronu a 400 ml čisté vody. Mátové lístky a čaj přiveďte k varu asi 5 až 10 minut, poté nechte vychladnout. Přidejte med a citronovou šťávu a dobře promíchejte, lze používat denně pitím horkého nebo studeného přidáním ledu.
Jedná se o velmi močopudný nápoj, který pomáhá pročistit organismus, což je velmi dobré pro lidi s dnou. Kromě toho je tento lék účinný také při léčbě nemocí, jako je nachlazení a kašel, a to díky léčivým vlastnostem antibakteriálních látek v medu a obsahu vitamínu C v citronech. Pro nejlepší účinek léčby by se měl používat denně.
V naší poradně s názvem POTRAVINY OBSAHUJÍCÍ PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Dobrý deň,
poprosím Vás koľko mg purinov môže denne konzumovať človek s dnou?
Veľmi pekne ďakujem za Vašu odpoveď
S prianím pekného dňa J.Vargová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Puriny jsou přírodní látky, které se nacházejí ve všech buňkách těla a prakticky ve všech potravinách. U lidí jsou puriny metabolizovány na kyselinu močovou, která slouží jako antioxidant a pomáhá předcházet škodám způsobeným aktivními formami kyslíku. Nepřetržitý přísun kyseliny močové je důležitý pro ochranu lidských cév. Ovšem častý a vysoký příjem potravin bohatých na puriny však zvyšuje hladinu kyseliny močové v séru, což má za následek dnu a mohlo by být rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění, onemocnění ledvin a metabolický syndrom. Pro lidi trpící dnou se doporučuje denní příjem purinů v potravě nižší než 400 mg. Nejde však jen o puriny, ale je potřeba se soustředit i na další faktory ovlivňující metabolizmus, jako je pitný režim a zdravý pohyb.
Alkalická voda je prostředkem pomocné terapie při onemocněnídnou již po mnoho let. Stupeň užitečnosti takové vody je vyjádřen množstvím rozpuštěných mineralizačních prvků. Trpíte-li dnou, je velmi důležité dostat do organismu velké množství vody. Alkalická minerální voda má určité chemické složení a různé vlastnosti, ale jejím největším přínosem je schopnost neutralizovat a vylučovat přebytečnou kyselinu močovou z těla. Stupeň užitečnosti takové vody je vyjádřen množstvím rozpuštěných mineralizačních prvků. Bikarbonát-sulfátové minerální vody obsahují soli s křemíkem a hořčíkem, které tělo nejen zbaví přebytku kyseliny močové, ale také je nasytí stopovými prvky. Alkalická minerální voda má blahodárné účinky na trávicí trakt, léčí, čistí tělo od toxinů a nečistot. Působí rovněž profylakticky proti dně – napomáhá alkalizaci moči a udržuje jinak špatně rozpustnou kyselinu močovou v roztoku, takže brání tvorbě krystalů.
Látky, které jsou obsaženy v minerální vodě, podporují vylučování přebytečné kyseliny močové a zároveň snižují kyselost vnitřního média, čímž se normalizuje jeho pH. Navíc alkalická voda stimuluje výměnu proteinových sloučenin, zlepšuje trávení a čistí tělo. Při dně se používá alkalická voda s nízkou slaností a je nejúčinnější, když se pije během období odpočinku (remise).
Účinek alkalické minerální vody:
eliminuje nerovnováhu kyselých bází, která vznikla v důsledku vysokého obsahu kyseliny močové v těle pacienta;
obohacuje organismus o potřebné minerální látky;
rozpouští a odstraňuje sloučeniny sodíku z těla;
zabraňuje akumulaci oxalátů, které tvoří kamenné krystaly.
V naší poradně s názvem WARFARIN - CO MŮŽU JÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jozef schurger.
co pri nem nesmim jist
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak můžete jíst co chcete. Jen u některých potravin musíte dávat pozor na množství. Jde především o zelenou zeleninu, jako je například zelí, kapusta, okurky, zelený hrách, chřest, jarní cibulka, brokolice. Vše, co je zelené a vyrostlo to, tak toho by se mělo jíst jen trochu. Všechno ostatní můžete jíst dle libosti.
Puriny jsou látky přirozeně obsažené v potravinách i v lidském těle. Při jejich metabolismu vzniká kyselina močová, jejíž zvýšená hladina je hlavní příčinou dny. Proto se pacienti s dnou logicky zajímají o to, které potraviny puriny obsahují a které je mohou zbytečně zatěžovat.
Citron bývá často zmiňován kvůli své kyselé chuti. Mnoho lidí má tendenci automaticky spojovat kyselou chuť s negativním vlivem na dnu, což ale není správná úvaha. Chuť potraviny totiž neříká nic o jejím obsahu purinů ani o tom, jak se bude chovat v metabolismu.
Klíčová informace: citron není významným zdrojem purinů a z hlediska jejich obsahu nepředstavuje pro pacienty s dnou rizikovou potravinu.
Zde je uvedena tabulka, ze které můžete zjistit, jaký máte nárok na lázně dle diagnózy a jestli máte nárok na lázně opakovaně.
Číslo indikace
Indikace
ZÁKLADNÍ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
OPAKOVANÝ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
I
NEMOCI ONKOLOGICKÉ
I/1
- Zhoubné nádory.
K 21 dnů
Do 12 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby (s výjimkou dlouhodobé hormonální terapie).
Možnost prodloužení.
K 21 dnů
Hodgkinova nemoc do 36 měsíců od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Hodgkinova nemoc po 36 měsících od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní.
II
NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ
II/l
- Symptomatická ischemická choroba srdeční.
P 21 dnů
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů
II/2
- Stav po infarktu myokardu.
K 28 dnů Do 12 měsíců po vzniku infarktu myokardu. Možnost prodloužení.
II/3
- Hypertenzní nemoc
II. až III. stupně hodnocení hypertenzní nemoci.
K 28 dnů Hypertenze III. stupně komplikovaná ischemickou chorobou srdeční, chronickým srdečním selháním, cévní mozkovou příhodou, tranzitorní ischemickou atakou nebo chronickou renální insuficiencí na podkladě vaskulární nefrosklerosy.
Možnost prodloužení.
P 21 dnů Ostatní.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14dnů
Hypertenzní nemoc refrakterní.
II/4
- Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. nebo zánětlivém.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b.
P 21 dnů Ostatní.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. do 18 měsíců od začátku základního pobytu, pokud není možná invazivní léčba.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. Pokud není možná invazivní léčba.
II/5
- Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách. - Chronický lymfatický edém.
